Starlink: Revoluční satelitní datová síť pro armádu

Starlink: Revoluční satelitní datová síť pro armádu
Pohled na satelity Starlink umístěné v adaptéru druhého stupně rakety Falcon 9 / SpaceX (Zvětšit)

Americký vizionář Elon Musk a jeho společnost SpaceX začíná pomalu budovat revoluční gigantickou síť komunikačních satelitů Starlink. Tisíce satelitů na nízké oběžné dráze zajistí vysokorychlostní sdílení dat odkudkoliv z povrchu Země. O Starlink se již intenzivně zajímá americké letectvo.

Starlink

Představte si blízkou budoucnost, ve které se můžete prakticky odkudkoliv z povrchu Země vysokorychlostně připojit na internet, nebo rychlostí stovek megabitů za sekundu posílat nebo přijímat data. To vše s minimálním reakčním časem (latencí). Můžete se tak nacházet uprostřed Sahary nebo na palubě letadla, a přesto na druhý konec světa vysílat živý, naprosto plynulý, 4K video přenos. 

Nejedná se o fikci, ale o realitu vzdálenou pouze několik let. Může za ní vizionář Elon Musk a jeho společnost SpaceX. Elon Musk v lednu 2015 představil projekt konstelace tisíce satelitů Starlink, která zajistí globální vysokorychlostní přenos dat prakticky odkudkoliv z povrchu Země. Samotné satelity budou mezi sebou komunikovat lasery. 

Současný satelitní internet zajišťují satelity na geostacionární dráze, která se nachází 35 800 km nad rovníkem. 

Satelity Starlink ale najdeme pouze na nízkých oběžných drahách, a to ve výškách zhruba 340, 550 a 1150 km nad Zemí. Zatímco latence při připojení přes satelit na geostacionární dráze (mezi uživatelem a přístupovým na Zemi) v praxi dosahuje 0,6 sekundy, v případě satelitů Starlink (díky nízké výšce) může jí pouze o 0,025 až 0,035 sekundy.


Satelit Starlink; větší foto / SpaceX

Více vypovídající jsou přenosové rychlosti. Jeden satelit zvládne přenášet až 20 gigabajtů za sekundu. V extrémním případě se tak přes jeden satelit Starlink může zhruba 800 lidí dívat současně na 4K video nebo 4000 lidí na Full HD video. 

Vtip je v tom, že aby se zajistilo globální pokrytí, musí se na nízké dráze pohybovat opravdu velké množství satelitů. SpaceX zatím dostalo povolení k vynesení 11 943 satelitů, ale výhledově se má jednat až o 30 000 satelitů.

Jak takové množství satelitů dostat na oběžnou dráhu? SpaceX vyvinula velmi malý a levný komunikační satelit o hmotnosti 225 kg (500 liber) a speciální adaptér pro nosnou raketu Falcon 9. Tento adapter pojme 60 satelitů a ukryje je pod aerodynamickým krytem rakety. K prvnímu pokusnému vypuštění došlo v květnu letošního roku, kdy raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu najednou vynesla 60 prototypů satelitů Starlink. K dalšímu startu dojde za pár dní. Tentokrát již satelity budou vybaveny komunikačními lasery. 

V příštím roce SpaceX počítá s 24 starty rakety Falcon 9 se satelity Starlink a k vynesení celé konstelace tak bude nutné téměř 200 startů rakety Falcon 9. Síť ale ožije již se 400 satelity na oběžné dráze, tedy v průběhu příštího roku. V současné době jeden start rakety Falcon 9 stojí 62 milionů dolarů, v roce 2021 má ale cena poklesnout na 50 milionů dolarů. 


První mise Falcon 9 se satelity Starlink. Odhození aerodynamického krytu v 17:30

Zájem Pentagonu

Není divu, že schopnosti konstelace Starlink zaujaly Pentagon. Ostatně Elon Musk před dvěma dny hovořil na konferenci letectva U.S. Air Force Space Pitch Day v San Francisku, kde představil plány společnosti SpaceX. Samotné letectvo podpořilo rozvoj sítě Starlink částkou 28 milionů dolarů.

K zachycení signálu satelitů Starlink potřebujete terminál velikosti krabice od bot. Tento terminál, resp. jeho vojenskou zabezpečnou verzi, bez problémů umístíte nejen na každou loď nebo předsunutou základnu, ale také do každého letadla, vrtulníku, dronu nebo dokonce tanku, obrněného vozidla či do batohu člena speciálních jednotek. 

Dnes se Ozbrojené síly Spojených států spoléhají na kombinaci geostacionárních komerčních a vojenských satelitů. Síť Starlink ale podle provozní ředitelky SpaceX Gwynne Shotwell letectvu poskytne až 100× větší přenosovou rychlost, než má nyní, to vše za výrazně nižší cenu.


Satelity Starlink umístěné pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9; větší foto / SpaceX

Ostatně první test s konstelací Starlink již americké letectvo podniklo. Zkouška ověřila schopnost sítě Starlink přenášet až 610 Mbit/s dat do pohybujícího se turbovrtulového letounu C-12J Huron. Samozřejmě letectvo se ani tak nezajímá o „připojení na internet“, ale o vysokorychlostní výměnu dat mezi nejrůznějšími platformami a jednotkami ve vzduchu, na zemi, ve vesmíru, či kdekoliv jinde.

První zkouška je součástí tři roky dlouhého testovacího programu DEUCSI (Defense Experimentation Using the Commercial Space Internet). V rámci DEUCSI se již příští týden na síť Starlink napojí bitevní letoun AC-130 a na jaře příštího roku tankovací letoun KC-135. Letectvo v současnosti uvažuje o pronajmutí několika procent kapacity sítě Starlink.

Americké letectvo také uzavřelo milionové smlouvy se společnostmi L3Harris, Lockheed Martin a Ball Aerospace s cílem rozvíjet a testovat speciální vojenské terminály, které se mohou napojit na nejrůznější satelitní komunikační sítě, nejen na síť Starlink, ale i na konkurenční O3B, Telesat, OneWeb nebo na stávající satelity na geostacionární dráze sítě Iridium.

Samozřejmě je otázkou, jak hluboko mohou jít ozbrojené složky ve využívání komerční konstelace komunikačních satelitů. Satelitní síť lze využít k prosté komunikaci, ale také k řízení bojových leteckých, námořních či pozemních dronů, k získávání dat z celé plejády senzorů nebo dokonce k navádění munice. 


Formace satelitů Starlink

Zdá se však, ostatně podle testování na letounech AC-130 nebo KC-135, že Starlink lze v kombinaci se speciálními vojenskými terminály využít i k přenosu kritických a utajovaných informací. V tom případě jsou možnosti využití Stralink dalekosáhle.

V blízké budoucnosti tak každá větší jednotka může mít vlastní terminál a tedy nerušenou schopnost vysokorychlostního sdílení dat, kdekoliv a kdykoliv. V tomto bodě se dostáváme do situace, kdy problémem (vojenského) rozvoje přestává být omezenost technologií, ale spíše omezenost lidské představivosti.

V praktické rovině si z nekonečně mnoho možností využití představme například bojové letouny, které mohou v reálném čase sdílet informace ze všech svých senzorů do vojenské sítě využívající konstelaci Starlink. Může jít o data z radaru nebo obraz z elektro-optických senzorů. K těmto datům bude mít okamžitě přístup nejen vzdálené velitelství, ale také jakýkoliv jiný letoun, vrtulník, tank, loď nebo teoreticky i ta nejmenší jednotka pěchoty na zemi. Stejně tak tentýž letoun může přijímat informace od všech jmenovaných jednotek, nebo například z průzkumných satelitů na oběžné dráze. Výsledkem bude dramatické zlepšení situačního povědomí o bojové scéně. 

V obecné rovině Starlink může způsobit revolucí v oblasti velení, řízení, spojení, počítačových systémů, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance). Kvalitní C4ISTAR zajišťuje nadvládu ve schopnosti rychle a přesně získávat informace o protivníkovi, rychle a správně se rozhodovat a splnit zadaný úkol rychle, efektivně, s co nejmenšími prostředky. Cílem je vše zvládnout rychleji, než protivník.

Zdroj: SpaceNewsElonX, Reuters

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Podoba válek v 21. století: Boj o zdroje ve vesmíru

Předchozí článek série pojednávající o možných válkách budoucnosti se soustředil na geopolitické ...

US Space Corps: Militarizace vesmíru je otázkou času

Na webu War IS Boring autor MV “Coyote” Smith, bývalý plukovník amerického letectva a současný ...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku ...

Vojenský raketoplán X-37B je po dvou letech zpět z vesmíru

Malý vojenský raketoplán X-37B se vrátil ze své páté mise na nízké oběžné dráze Země. Raketoplán po ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Longsword
    17:12 11.11.2019

    Pomiňme všechna ta teoretická rizika typu EMP zbraní a podobných "legrácek" a pojďme se podívat na ono případné vojenské využití. A buďme ještě konkrétnější, rovnou se vydejme do AČR.
    My, jakožto celkem chudobná zemička, si nemůžeme jen tak dovolit vyslat na oběžnou dráhu cca 5-6 ks geostacionárních satelitů, abychom pokryli povrch Země pro naše vlastní potřeby UAV. Za to by neměl být až zase tak velký problém si domluvit dostatečně široký "datový paušál" pro celou flotilu našich dronů.
    Navíc by nebylo potřeba nějakého zásadního, stálého a robustního command centra, ale v podstatě by stačil "náklaďák" s dvěma moduly pro plnou mobilitu systému.
    Výroba dronu, rovnou i vlastní konstrukce, u nás není zase až tak nemyslitelný počin, know-how máme (byť se tu jistě najdou hlasy, že vlastně jsme naprosto neschopní nýmandi, co je pro nás i koště zbytečně komplikované) a možnost použití komerční datové sítě o extrémně vysoké propustnosti, by pro nás mohlo být obrovským impulzem k takovému kroku.
    Jistě, existuje tu otázka, jak by to bylo řešeno právně. Je to totéž, jako Windows v konzolách nejmenovaných bojových prostředků? Tedy, máme koupenou licenci/balíček a co s tím provádíme už je naše věc, nebo zde existuje riziko, že vláda USA IP adresy našich zařízení bude mít právo "vypnout", i když je celá síť v soukromých rukou, v případě, že budeme dělat podle jejich názorů "neplechu"?
    Co se týče toho rušení/odposlouchávání/zaměření. Vzhledem k tomu, že by antény daného systému (a tím pádem i směr vyzařování signálu) byly směřovány dost zásadně vzhůru, tak jsou do jisté míry takřka neodposlouchávatelné (jistě, existují různé "boční laloky" a podobné hrátky, ovšem to se dá řešit). Jak pozemní stanice, tak i drony/letadla. Včetně těch stealth.

  • jozo
    20:43 09.11.2019

    Tak mňa celkom zaujima celková dátová priepustnosť alebo aspoň budúci potenciál dátovej priepustnosti tohto systému. Znamená táto sieť koniec telekomunikačných firiem ako ich dnes poznáme? Lebo ak začne Musk predávať lacné hovory, internet a televiziu po celom svete tak tomu hovorím naozajstné enormné sústredenie moci v jednych rukách a strategické riziko. Dnes si to už ani neuvedomujeme ako veľmi je svet závislý na GPS signále pre všetkých vždy a všade a v kombinácii s týmto budú USA vládnuť svetu aj bez rakiet a tupých zbraní. Ak by to takto fungovalo tak to úplne zmení tvár vojny alebo spôsoby súperenia. Úplne strategické povedomie nebudú mať predsa vojaci ale všetci občania sveta vždy a všade. Dobré mierené informačné bomby budú zasahovať oveľa presnejšie všetky budúce centrá moci ako by to zvládla akákoľvek raketa. Centrá moci už nebudú vysielať vojakov aby presadzovali ich záujmy protichodné iným centrám moci. Načo posielať armádu napadnúť Rusko keď môžete zasiahnuť a zničiť rovno Putina a nepotrebujete ani výstrel?

  • xstandis
    07:47 08.11.2019

    Při vynesení takového množství satelitů bude tato síť konvenčními prostředky velmi těžce zničitelná. Jadnak žáden stát nebude mít k dispozici tisíce protisatelitních střel a na stranu druhou by výroba a použití těchto střel vedly k ekonomickému zruinování daného státu.
    Cestou by bylo mít v kosmu speciální prostředky určené k likvidaci satelitů, které by byly dostatečně efektivní a bylo by ekonomicky únosné je provozovat. Nicméně to je ještě dlouhá cesta - reálně na to bude mít Čína, Rusko nikoliv.
    EMP výbuchy v kosmu jsou začátek jaderné války. Není to reálná cesta, neumožňuje žádné manévrování.

  • omacka
    17:09 07.11.2019

    Starlink má obrovská rizika. Největší využití z něho nebudou mít regulární armády, ale polovojenské a teroristické skupiny všude po světě, které na tom mohou bastlit v garáži technicky nevídané pokročilé autonomní zařízení|stroje za pár kaček. A aby to tak nebylo, bude muset být každý koncový uživatel přísně schvalován, což zas vylučuje masivní rozšíření Starlinku mezi smrtelníky. Žádné vojenské využití Starlink nemá (teda krom proxy konfliktů), řešilo by se to jadernými EMP výbuchy na nízkých oběžných drahách nad územím potencionálního protivníka, z logiky fungování takové rozprostřené datové sítě, pokud vyřadíte satelity Starlinku nad územím USA a přilehlého okolí, přestane celá síť fungovat i nad zbytkem světa.

    K tomu je tu nemalý problém, že by signál Starlink mohli rušit některé státy a vlády zcela záměrně, protože k čemu by se taková americká společnost dodávající internet mohla asi využít, že? třeba k podpoře opozice a zasahování do vnitřních věcí daného státu, co by neměl nad tím internetem "z vesmíru" žádnou kontrolu.. To určitě budou různé vlády po světě trpět, když na zarušení signálu by stačily relativně slabé rušičky.

    • Marw
      17:38 07.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      Omacka, je ti jasne ze tie satelity nestoja na jednom mieste nad uzemim USA? Ak znicis satelity nad nejakym konkretnym miestom tak ich za chvilku nahradia dalsie. Uvedom si ze aj v ramci jednej orbitalnej roviny mozes mat x satelitov, fazovo posunutych, tak ze sice znicis tie ktore su zrovna v bode X, ale tych ktore su na tej istej drahe ale budu napriklad zrovna za horizontom sa to nedotkne. Samozrejme ze tym vytvoris v systeme "dieru", ale ta jednak nebude dokonala, a jednak nebude staticka nad jednym miestom. Pri tomto mnozstve satelitov tak vlastne siet len docasne "zriedis".

      • omacka
        18:06 07.11.2019

        Mám vážnou obavu, že by po 15 až 30 minutách neměl už kdo vynášet jakékoliv satelity, natož Starlinku.. proto jsem psal, že se to hodí maximálně do proxy konfliktů a konfliktů malé intenzity. V každém jiném letí ICBM a pak na nějakém Starlinku vůbec nesejde.
        Pokud je sídlo společnosti v USA, a bude tam zcela jistě hlavní "velín" celého orbitálního uskupení, tak po odpálení cca padesátky EPM emitorů nad územím USA, žádný Starlink nebude fungovat, dost pravděpodobně by nefungoval ani při vytvoření velkých "děr" v celém orbitálním uskupení (třeba "dírou" nad USA), protože ty satelity budou fungovat jeden na druhého jako retranslátory při svém pohybu a když vyřadíte hlavní velín, tak to okamžitě klekne. Záložní velín bude maximálně někde v Austrálii, který se dá vyřadit také.

        Další zajímavá věc, radiový signál z tolika družic Starlinku na nízké oběžné dráze by šel jistě využít pro velice pokročilé detekce stealth letounů, prostřednictvím vzdušných PCL radarových komplexů (možná i orbitálních), které by na tom rádiovém signálu Starlinku dokázali velice efektivně parazitovat.

        • Marw
          18:13 07.11.2019

          Omacka, ked poletia ICBM tak sa nebude utocit na STARLINK, ten bude bezpredny. Vazne si myslis ze ak by sa protivnici USA rozhodli utocit na USA jadrom tak sa budu obtazovat likvidovat nejake satelity na obeznej drahe a plytvat jadrovymi hlavicami na to aby robili ohnostroj nad USA vo vesmire? Proste ak si nezelas neobmedzeny jadrovy konflikt tak sa ziadne jadrove udery na satelity nad uzemim USA konat nebudu a ak si ho zelas tak sa nebudes obtazovat so satelitmi a utocis priamo na strategicke ciele.

          • omacka
            19:02 07.11.2019

            Pokud explodují jaderné hlavice jen v kosmu (jako emitory EMP), tak technicky a právnicky nedošlo k žádnému útoku na zemi XY, že to vyřadilo Starlink (využívaný tou dobou už po 30 let západními armádami, které jsou na jeho komunikační infrastruktuře z velké části už závislé) a zdecimovalo nekrytou civilní infrastrukturu v zemi XY na velké ploše je věc druhá, ale nedošlo k útoku na území země XY, exploze nastala v kosmu. "Blbé" je, že pokud k těm EMP výbuchům dojde v kosmu nad územím protivníka, pojme to jako úder ICBM a provede masivní odvetný jaderný úder. Zde by ale šlo využít křížících se oběžných drah Starlinku a asymetrického efektu, který si tím USA na sebe ušijí a vrazí jej ještě zadarmo protivníku do rukou. V jistých scénářích by to mohl být docela reálný "pomalý a uvážlivý rozjezd" ozbrojeného jaderného konfliktu, kde se výbuchy EMP rozvíjí v kosmu nad prázdnými plochami oceánů (nad kterými počet vyřazených družic Starlinku bude stejný jak nad libovolným jiným místem Země). Při EMP jaderných výbuších nad oceány, by teoreticky byla menší pravděpodobnost nanesení reálného masivního odvetného jaderného úderu.

          • Marw
            19:33 07.11.2019
            Oblíbený příspěvek

            Omacka - na to ci to technicky alebo pravnicky bude alebo nebude utok na USA sa ti v tu chvilku kazdy vyprdne. Ono totizto nikto nebude cakat na to ci to vybuchne 400 km nad zemou ako EMP prskavka alebo to zrovna New York s sirsim okolim. V momente ked zdetekuju start balistickej strely smer USA je pre toho kto to skusil vymalovane.

            Samozrejme mohol by si skusit likvidovat tymto stylom satelity nad oceanom. Lenze to je a) pekelne draha zabavka a b) ty si vystrielas obrovske mnozstvo rakiet a hlavic a oni v zapati dostanu na orbitu dalsie desiatky az stovky kusov. Siet sice nebude v povodnej kvalite ale zakladnu funkcionalitu by zrejme dokazali obnovit relativne rychle, pokial nebude cielom priamo pozemna infrastruktura v USA (cim sa ale zase dostavame k masivnej jadrovej odvete).

            Neviem akym tempom su pripadny protivnici USA schopny chrlit jadrove hlavice ale hadal by som ze vyrazne pomalsie a za vyrazne vyssich nakladov ako je schopny SpaceX chrlit satelity StarLink.

            Celkovo by ma zaujimalo ako si to predstavujes, to ako myslis ze napriklad cina bude vytrvale niekolko hodin intenzivne strielat atomove hlavice nad ocean, aby vymlatila dost satelitov Starlinku?

          • Horny
            13:45 08.11.2019

            omacka - docela by mne zajímalo, jak si představuješ dopravu hlavic k cíli.
            Pokud to zkusíš pomocí klasických balistických raket (nebo upravených křižujících střel vypouštěných například z bombardérů) odpověď bude taková jak napsal Marw.
            Nikdo nebude čekat, kde atomovky vybuchnou a do půl hodinky bude na cestě odpověď.

            Pokud zkusíš namítnout, že by se daly hlavice vypustit na orbitu jako satelity, připomínám, že umísťování jaderných zbraní do vesmíru je zakázané a třebaže by takový útok nejspíš bezprostředně nespustil jadernou odvetu, šlo by o "incident" na úrovni útoku na Pearl Harbour či WTC a rozhodně by to situaci vyhrotilo přinejmenším na úroveň Kubánské krize.

    • satai
      17:49 07.11.2019

      Měl by ses rozhodnout, zda budeš strašit tím, že ty hračky budou autonomní nebo nad Starlinkem ;-)

    • darkstyle
      09:22 08.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      Omacka a fanúšikovia EMP

      Najprv teroristi
      Ano má to svoje riziká v zneužití, ale aby starlink nad daným územím mohol poskytovať svoje služby potrebuje telekomunikačné povolenia.. Takže bude úzko spolupracovať so stavajúcimi operátormi, samozrejme tam, kde to uzná za vhodné pôjde ako operátor sám.
      Preto musia satelity starlinku nevysielať nad istými oblasťami, kde nebudú mať povolenie.

      Akonáhle by to nad nejakou oblasťou bolo zneužité teroristami, starlink sa dá aj vypnúť..
      lokálne

      No a celá diskusia sa tu točí o EMP, nebudem každému odpisovať zvlášť, napíšem tebe ak sa neurazíš, ale je to myslené pre všetkých..

      satelity sú v prostredí, kde je silné EMP rušenie prichádzajúce z vesmíru, sú stavané aby odolávali napríklad koronárnym výbuchom slnka.. samozrejme nie absolútne, keďže musia aj vysielať však? ale predstava, že výbuch ICBM vyradí nejakú obrovskú časť týchto satelitov je mylná - je ťažké odhadovať účinnosť tohto výbuchu ale 1000-síce km to nebudú možno 100-vky možno desiatky km od epicentra..
      a tie satelity budú dosť vzdialené od seba, aby reálne jedna hlavica ICBM dala tak v priemere 4-5 satelitov dole.. to je môj odhad..

      A musk tam chce poslať 3x viac satelitov ako potrebuje, aby mal aj zálohy..

      Povrch gule na 340 km orbtie je 565958180.437984 - a satelitov tam plánuje musk 7518..
      Na 550km orbite 1600
      Zvyšok na 1100+ - 2825 kúskov..

      Ono to bude mimoriadne ťaˇžké, keďže budeš musieť útočiť na tri rôzne orbity a hlavne jedna z nich je úplne Ynde.

      • Cpt. Morgan
        19:42 08.11.2019

        Podla mna sa odolnost satelitov proti EMP neda odvodzovat podla tvojej uvahy, ze ked su v kozme, tak by boli nechranene a preto ak maju fungovat musia byt zodolnene tak, ze vydrzia pulz EMP ako napriklad z jadrovej zbrane.

        Satelity na obeznych drahach Zeme su rovnako v ochrannom poli zemskej magnetosfery bez ohladu na to ci su v atmosfere, alebo na orbitach nad nou. Atmosfera nie je to, co brani prenikat casticiam slnecneho vetra na Zem.

        Vacsinu planety chrania od vplyvu slnecnych castic magneticke silociary kolme na prichadzajuci slnecny vietor, a naopak, tam kde je silove magneticke pole subezne s drahou excitovanych castic slnecnej atmosfery - v oblasti magnetickych polov su ich efekty ovela vyraznejsie a vznika mimo ine aj ukaz ako Corona Borealis.

        V oblasti prebiehajucich magnetickych silociar Zeme sa silny vplyv efektov slnka prejavuje az daleko v oblasti Van Allenovych pasov. Atmosfera ako bariera nabitych castic slnecnej atmosfery ma len maly ucinok. Vyznamnejsie utlmove schopnosti prejavuje u EM spektra v oblsti UV, RTG a gama, co ale nie je pripad nabitych castic sposobujucich zname vypadky nasej infrastruktury.

        Preto by som skor povedal, ze satelity nebudu mat kvalitne tienenie proti EMP, ak nie su priamo urcene ho znasat pre konkretny a jasny dovod, ako napriklad vojenske satelity.

        Odolnost elektronickych obvodov voci EMP si vyzaduje zabudovat v celom zariadeni sustavu specifickych prvkov a ochran a tie velmi znizuju integraciu elektroniky, pretoze zaberaju velku cast priestoru obvodov a uberaju miesto polovodicom. Tym vyrazne klesa integracia a polovodicovy vykon. Okrem poklesu vykonu elektroniky je dalsi negativny dopad vyrazny narast ceny zodolnenych obvodov.

        Teda vo vysledku mat zariadenie, ktore je radovo menej vykonne a pritom radovo drahsie si kazdy rozmysli. Hlavne pri sietach s hlavne komercnym ucelom a narokmi na vysoku priepustnost to velmi nejde, to su dva opozitne svety. Bezne satelity urcite silnym zodolnenim nedisponuju, lebo takym vplyvom celit nemusia.

        Ak by aj boli nejako zodolnene aspon vsetky vojenske satelity, kompresia pulzu vytvara take naroky na odolnost, ze sa urcite neda porovnat sila ochrany voci beznym prirodnym vplyvom s vplyvom supersilneho pulzu, ktoreho cely ziarivy vykon ma maximum na velmi kratkom casovom useku zopar pikosekund. Vsetko by to zhaslo. Jedine, co by pomohlo je vzdialenost stoviek kilometrov od zdroja, ale tu satelity podstatne menit nemozu, aspon nie tak rychlo, aby sa nedali prekryvat radiusmi cielenych explozii. Vhodnym naplanovanim explozii pri znamej a prakticky nemennej trase satelitov by sa dala siet vhodne pokryt tak, aby na nej vznikli co najvacsie skody pri pouziti co najmenej striel.

        Ak by aj USA chceli presadit narativ, ze ich infrastruktura je rozprestrena po celej planete a nikto nema pravo ju rusit, co by asi tvrdili USA, ak by presne opacne taku infrastrukturu vytvorila napriklad Cina nad USA a umoznovala napr. rychle a chranene datove pripojenie organizatorov masovych protestov v USA? V takom pripade by USA hovorili o nepriatelskej infrastrukture priamo ohrozujucej narodnu bezpecnost USA a bez odkladu by zacali tu siet napadat vsetkymi sposobmi - od kybernetickych, cez nicenie lasermi a EM prostriedkami az po kineticke nicenie - nielen nad uzemim USA. Cize zdovodnovanim USA sa netreba zaoberat, pretoze je jednostranne ucelove. Ine velmoci nepripustia nechat sa vytesnit na celej palnete a budu sa branit. Nech USA predostru akokolvek lubivy pribeh o ucele takej siete, ale ak bude hrozbou pre obranu a suverenitu pre ine mocnosti, budu jej vplyv potlacat vsetkymi moznymi prostriedkami. Inak by mohli rovno poziadat USA o pripojenie ako novy prirastok k federacii...

        • darkstyle
          15:41 09.11.2019

          Lenže tie satelity budú od seba vzdialené stovky km.. a budú na troch hlavných "orbitach"..

          350, 550 a 1100+..

          Už vo výške 350 to vychádza v priemere 1 satelit na 70 000 km2..

          Takže ten útok v pikosekundach zasiahne koľko satelitov 2-3? 5? Z 30-35 plánovaných.. a z 12500 schválených..

          Pričom jedným štartom vedia/budú vedieť doplniť až 400 nových kusov..

          Ja netvrdím, že to odolá priamemu výbuchu emp.. ale už vo vzdialenosti pár sto km ten zbytkový emo ďaľšie mu satelitu neublíži

  • PetrTechnik
    16:15 07.11.2019

    Bude zajímavé , kam budou chtít do množství satelitů na nízké orbity nacpat. Tato oblast je čím dál tím víc zaplavována zbytky raket a všelijakých kosmických aparátů. Přičemž i malý kousek může tak malý satelit poškodit. Jinak by takové možnosti spojení byly úžasné. Třeba naistalovat kameru doslova všude a budou nás mít pod dohledem i na dvoře.

    • darkstyle
      19:41 07.11.2019

      565958180.437984 je povrch gule na orbite 340 km..

      Áno sú doslova zaplavované :)

      • PetrTechnik
        12:05 08.11.2019

        Stačí použít hlavu a představit si , jak se tam ulomky pohybují. Navíc ten výpočet předpokládám zahrnuje i světové oceány, těch je na plochu myslím 2/3. Potom se stačí podívat na mapu a snadno se zjistí kde bude nutné nejhustější pokrytí satelitů.

        • satai
          12:27 08.11.2019

          A oceany s tim maji spolecneho co? Vzdyt hlavni pointa Starlinku je v tom, ze neni na GEO ale na LEO.

        • darkstyle
          12:58 08.11.2019

          Väčšinovou času tie satelity práve strávia nad oceánmi - tie satelity nebudú stále nad tým istým miestom, ale pohybovať sa..

          Úlomky koľkých satelitov tak 2-3 alebo 5 (lebo na určitých orbitách to bude fakt hustejšie? tie satelity majú do 300 kg, v budúcnosti možno aj menej..

          vychádza to cez 70 000 km 2 na jeden satelit.. v priemere..
          aká zbraň dokáže zasiahnuť takúto plochu a koľko takýchto zbraní bude protivník vlastniť? 10-20 kusov? alebo ich bude mať cez 7000 na orbite 340 km alebo 30 000 ks zbraní pri bodovom zásahu?

          A tie úlomky nemôžu zasiahnuť aj satelity protivníka?

  • pajo
    15:48 07.11.2019

    Zaujímalo by ma, ako chcú zabrániť tomu, aby iný štát (cez nejakú firmu) si nekúpila kapacity od Starlink a nevyužívala to na vojenské účely. Bude mať vláda USA možnosť z bezpečnostných dôvodov zasahovať do riadenia Starlinku?

  • Migi
    15:16 07.11.2019

    Uvidíme jak to bude fungovat a jakým způsobem to půjde vojensky využít, protože vlastní (nebo aspoň lehce dostupné) satelitního spojení je obrovský kvalitativní skok, který rozděluje armády na ty moderní a ty ostatní. Třeba v AČR to vytváří skutečně velké problémy - například jakýkoliv funkční projekt digitálního bojiště je bez satelitního spojení v podstatě nemyslitelný.

  • danny
    14:55 07.11.2019

    Pokud by se to Muskovi povedlo, tak konečně začnu věřit v deklarované možnosti F-35 a koncept digitálního bojiště. Rychlost a stabilita datového toku dnes zásadně limituje fungování současných dronů, byť by hardware zvládl podstatně víc.
    Na druhou stranu známe Muska a jeho vizionářské, ale přece jen obvykle dost přestřelené vize. Jedna věc je dostat nahoru desítky tisíc satelitů, další pak jejich správa, údržba, řízení datového toku atd...
    Příspěvek 28 mio USD je na budování tak gigantické telco firmy fakt plivnutí do moře. Další otázkou je business case celého projektu. Oni by asi byli nomádi v poušti happy, že můžou sledovat péčko ve 4K, ale předpokládám, že Starlink nebude akceptovat platby sušeným velbloudím trusem, že.

    • Arccos
      15:31 07.11.2019

      To bude záležet i na ceně. Já nebydlím na Sahaře, ale v centru Evropy kousek od města, a přitom jediná možnost připojení je pro mě wifi s mizerným signálem. Parametry StarLinku vysoce přesahují parametry toho mého připojení...

    • GlobeElement
      16:11 07.11.2019

      Chápu tyhle satelity jako spotřební zboží. Když se porouchají, budou nahrazeny jinými. Je to vlastně podobné, jako taktika mnoha dronů, zahlcujících PVO.
      Tento systém rozdělí země/armády na ty, které vidí a na ty, které nevidí, co se na bojišti děje.

  • Sunet
    14:03 07.11.2019

    "V tomto bodě se dostáváme do situace, kdy problémem (vojenského) rozvoje přestává být omezenost technologií, ale spíše omezenost lidské představivosti."

    Možná úplně nejdůležitější informace z celého článku. Naráží se zde na omezení daná možnostmi člověka. A jak je překonat? S dokonalou sítí se řešení nabízí samo, umělá inteligence využívající neskutečnou kapacitu výpočetního výkonu všech připojených jednotek. Dříve nebo později to někdo zkusí. A vůbec se mi nelíbí možné důsledky tohoto činu, až moc to připomíná známý Skynet.

    • danny
      14:58 07.11.2019

      Sunet: zase tak bych se nebál. Výpočetního výkonu je už léta dost. Ale chybí lidé, kteří by pro tu AI byli schopni formulovat zadání a další, kteří by pak s jejími výstupy efektivně pracovali.

      • PetrTechnik
        16:05 07.11.2019

        Pokusů o stvoření umělé inteligence bylo v posledním desetiletí mnoho , odhaduji na stovky. Limit skutečně není ve výpočetním výkonu, nýbrž v definici základní matrice schopné dalšího kognitivního vývoje. Zatím všechny známé pokusy vedly k vytvoření psychopatické entity.

  • palo satko
    11:26 07.11.2019

    Ešte tak vymysliet, ako utajit polohu samotneho vojenskeho terminalu. Proste aby sa vojensky problem najdi radarom neviditelne lietadlo nezmenil na itečkarsky problem najdi v sieti kde je terminal Starlinku namontovany v neviditelnom lietadle.

    • Robo
      12:24 07.11.2019

      No pokud bude terminál v režimu pouze -příjem dat , tak bude v tomto ohledu stále neviditelný . Ale získá tím obrovskou výhodu v zaměřování nepřátelských cílů .
      Pokud je to co je výše popsáno pravda - a že není žádný důvod o tom pochybovat , tak to mění zásadně rozložení sil na nejmodernejsim bojišti .
      40 000 až 45 000 vojensky využitelných satelitů nelze prakticky ohrozit . Pár špionážních to ano , ale 45k - nemožné . Navíc všechny již budou vybaveny novými iontovými motory , schopných relativně rychlých manévrů .
      To vše ve velice blízkém horizontu .
      Zbytek světa má asi problém .

      • Arccos
        14:09 07.11.2019

        Toto bych trochu krotil:
        - Starlink je především civilní systém, žádný speciální vojenský mód nemá, nebo se o něm aspoň doteď nemluvilo.
        - Iontové motory mají miniaturní tah a jakákoliv rychlá reakce je vyloučená.
        - Všechny stanice budou pracovat na internetových (nabo obecně síťových protokolech), které jsou vždy obousměrné, jinak se nedá navázat komunikace. Zcela pasívní režim nemají.

        • zdeno
          14:50 07.11.2019

          Máte naprostou pravdu, navíc to zahustí oběžnou dráhu - doufám že to bude mít antikolizní systém nebo alespoň okna, aby benefity nepohltily problémy, no a dále to vyvolá tlak některých režimů na vlastnictví rakety s jadernou hlavicí (pár raket nemůže zničit jakýkoli režim nebo stát, ale všechny satelity nad polokoulí vyřadit při nenadálém útoku můžou a to by bylo velmi drahé)

          • Arccos
            15:27 07.11.2019

            Ano, iontové motory jsou tam právě jako součást antikolizního systému. K předejítí kolize je ovšem potřeba reagovat hodiny až dny předem.

          • Robo
            16:01 07.11.2019

            To jako myslíte vážně ???
            Opravdu si myslíte že by se našel šílenec co si odpálí 300 km nad hlavou minimálně desítky jad. pum , z nichž každá má dosah EMP možná tisíce km ???
            https://www.google.com/amp/s/e...
            To vám nedochází že by si spálil veškerou svoji elektroniku včetně PVO , letectva atd. ?
            To by byl hezký dárek pro případného protivníka .
            Případné radioaktivní zamoření na zemi ani nedokážu posoudit .

          • GlobeElement
            16:14 07.11.2019

            Zničit dost satelitů, aby byla přerušena komunikace, nebude možné. Je jich příliš mnoho a zas tak blízko u sebe nebudou, aby se daly vyřadit nějakým plošným zásahem.
            Nehledě na fakt, že takový zásah by zničil i satelity útočníka.

          • GlobeElement
            16:16 07.11.2019

            Robo - nevím, jaké důsledky by měl jaderný výbuch v kosmickém prostoru a jak moc by se projevil na povrchu. Vyzkoušet to nikdo nesměl, to zakazují smlouvy.
            Ale možná to někdo spočítal - máte někdo nějaké informace?

          • Marw
            16:45 07.11.2019

            GlobeElement - Vyskove jadrove testy sa robili na oboch stranach barikady. Staci pohladat. Pre inspiraciu napriklad projekt Argus alebo Fishbowl. Hadal by som ze na zaklade odpalenia 1,4 Mt hlavice vo vyske 400 km maju v USA celkom dobru predstavu co to spravi ;)

          • Arccos
            17:01 07.11.2019

            Ale to je jedno, jak moc by se takový jaderný útok projevil na povrchu. Ty satelity nejsou stacionární, obíhají kolem Země. Takže je jednak musíte ničit opakovaně, protože se rychle doplní (což věc komplikuje), ale zárověň je můžete ničit mimo vlastní území (což věc usnadňuje).

          • Arccos
            17:03 07.11.2019

            Ale daleko snažší a politicky průchodnější je prosté rušení jejich signálu nad zájmovou oblastí. Tato síť nemá žádné vojenské parametry a tedy ani žádnou zvláštní odolnost proti rušení.

          • PetrTechnik
            17:09 07.11.2019

            Tady je video z testu 1,4Mt asi 400km. Rusové to zkoušeli za kubánské krize na Kazachstánem s asi 400kt zapálili pomocí EMP elektrárnu Karaganda a zničili stovky telefonních spojení. Američani zničili nějaké družice a hotely v okolí Havaje byly bez proudu.
            Dnes něco takového spustit nad Evropou , by znamenalo elektronickou slepotu pro půl světa. Jediný pozitivní vliv je v tom, že by chcípla veškerá fotovoltaika a větrníky :-).

          • PetrTechnik
            17:10 07.11.2019
          • Robo
            22:02 07.11.2019

            Arccos :
            Vzhledem k tomu že už od úplného začátku je na Starlink a Elona Muska napojená armáda , která se nad ním zjevně tetelí blahem , nebyl bych si tou sníženou odolností proti rušení tak jistý . Rozhodně by bylo proti zájmům armády tyto informace vůbec zveřejnovat , pravě naopak .

          • GlobeElement
            08:28 08.11.2019

            Tak jsem si to našel, že původně uzavřená smlouva o zákazu nukleárních testů ve vesmíru přestala platit, to jsem nevěděl.

            Ale je zajímavé, že reálný dopad jaderného výbuchu nad Hawaii byl relativně malý. A to je se jednalo o 1,4 megatuny. Elektrické systémy byly poškozeny na vzdálenost 1300 km, což vypadá jako hodně, ale ve skutečnosti by takový výbuch zničil tak 2-3 satelity sítě Starlink. Na její funkci by se to nejspíš ani neprojevilo.

            Případný útočník by způsobil více škod sobě, případně státům, které by byly v dosahu výbuchu, že síti Starlink, nehledě na fakt, že by taky mohl vyprovokovat jaderný protiútok na své území.

        • fotr
          18:01 07.11.2019

          to: Arccos
          myslím že je jedno zda je nebo není ,,civilní,, protože v případě nějakého ohrožení by ho zcela jistě převzala plně armáda pro své využití a nevěřím že tam nebudou nějaké pojistky které umožní jeho plné ovládání/využití a které zároveň vyloučí zneužití protistranou. Kdyby to systém neumožnil, tak ani nevěřím že by ho někdo mohl vůbec realizovat a jistě ho má některá vládní agentura od samého začátku pod kontrolou.

      • palo satko
        19:27 07.11.2019

        Ked si prejdete par clankou dozadu tak F-35 je tu ospevovana ako velky zberatel, tvorca a vysielatel udajov. Na prijimatela dat vam staci blby dron alebo raketa bez pilota, radaru a senzorov