Startuje nová fáze vývoje hypersonického pohonu

X-43
Foto: Výpočet proudění vzduchu kolem hypersonického stroje (při Mach 7) / NASA

Ve Spojených státech se opět probírá k životu vývoj hypersonického pohonu. Tedy pohonu, schopného letadlu nebo raketě udělit extrémně velkou nadzvukovou rychlost. Vývoj pohonu má na starost výzkumné oddělení amerického ministerstva obrany DARPA, které příští měsíc představí návrhy řešení překážek ve vývoji plnohodnotného hypersonického pohonu.

Pro nezasvěcené čtenáře nejprve připomeňme, co hypersonický pohon je a k čemu jej lze ve vojenství využít. Hypersonický pohon je odvozen od pojmu hypersonická rychlost, tedy rychlost větší než Mach 5 (> 6000 km/h). Jde o tak extrémní rychlost, že při pohybu stroje dochází k ionizaci vzduchu nebo dokonce ke vzniku plazmatu, což sebou nese samozřejmě obrovské technologické problémy - především v absenci vhodných konstrukčních materiálů.

Ionizace vzduchu a plazma vzniká tak, že rychle pohybující těleso předá atomům vzduchu tolik kinetické energie, že dojde k odtržení elektronů z obalu atomů vzduchu. Nejznámějším příkladem hypersonické rychlosti je návrat raketoplánu (nebo jiného tělesa) zpět do atmosféry. Zde je jasně patrný efekt horkého plazmatu, které obklopuje celý stroj při návratu do atmosféry - zmiňme, že v tom momentě je přerušen rádiový kontakt s raketoplánem.

Jaké využití najdou hypersonické stroje pro vojenské účely? Americká agentura pro pokročilé vojenské aplikace DARPA by například ráda zkonstruovala stroj, schopný létat až 20x rychleji než zvuk. Takový stroj/bombardér je pak schopen zaútočit na jakékoliv místo ne Zemi během jediné hodiny.

Hypersonický pohon lze také s úspěchem použít pro extrémně rychlé rakety nebo řízené střely. V takovém případě dokáže loď vyzbrojená hypersonickou protilodní střelou zničit svého oponenta plujícího na horizontu během několika sekund. Obrana proti takové hrozbě pak bude prakticky nemožná…

Avšak konstrukce podobného hypersonického letadla nebo střely je velmi náročná. Nejde jen o obrovské teploty, jimž musí stroj odolávat, ale je potřeba také mimořádně odolné a pokročilé ovládaní letu - zjednodušeně řečeno, klasické směrovky a výškovky jsou při takové rychlosti k ničemu. O náročnosti úkolu svědčí poslední test hypersonického kluzáku. Test skončil neúspěchem, když se stroj díky extrémním podmínkám při letu vysoce nadzvukovou rychlostí doslova rozpadl.

Každopádně, další novinky se dozvíme 14. srpna, kdy DARPA představí okruhy technických otázek a možných řešení, nutných ke konstrukci hypersonických zbraní. Tento den si v redakci zaškrtáváme v kalendáři - o novinkách z tohoto "sympozia" vás budeme nepochybně informovat.

Zdroj: Military.com

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Terminátor - 5 technologických překážek

Bojoví humanoidní roboti, tak jak je známe z filmu Terminátor, jsou splněným snem všech vojenských ...

Války v 21. století - konec tradičního pojetí boje?

Nepřítel se mění, války se mění, zrovna tak vnější podmínky a prostředky boje. Ty tam jsou obrázky ...

Sestřely družic: První sestřel v americké režii

Za studené války vstoupili lidé po souši, vodě a vzduchu do dalšího prostoru – kosmického. Záhy se ...

Pokroky Číny ve vývoji stealth stíhače

Na internetu se nedávno objevily snímky druhého letového prototypu vyvíjeného čínského stíhače J-20. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • liberal shark
    08:49 11.07.2012

    Jojo, smělé koncepty pak většinou ztroskotají na nějakém šroubku nebo lamele. Většinou jsou nepřekonatelným problémem vhodné materiály a technologické postupy výroby.

  • Longsword
    14:35 10.07.2012

    Vzpominam si na starickou knizku, z pulky padesatych let, napsanou slavnym ceskym leteckym konstrukterem ing. Benesem (Avia BH1 exp., jestli to nekomu neco rekne ... a vlastne vsechny Avie s oznaceni "B", jako Benes) nazvanou "Letectvi vcera, dnes a zitra", kde mimo jine rozebira konstrukce a reseni modernich letadel (te doby a prekvapive i a predevsim zapadni provenience) az po vyhledove moznosti, vcetne letadel pohanenych atomovym pohonem. A pak prave letadla s hypersonickym pohonem. Prekvapive uz v te dobe existovaly desitky navrhu avsak jen minimum provozuschopnych reseni. Sam pan Benes motory, ktere pohani takoveto stroje, nazval priznacne: "hola trouba" - v podstate se jedna o trychtyr, ktery nadava svym sirsim otvorem vzduch, diky vysoke rychlosti pak dochazi vevnitr k dostatecne kompresi, aby po pridani paliva a zazehu dochazelo k tahu. Jeho prognoza byla, ze takoveto stroje maji velkou budoucnost, velkou spotrebu a velke konstrukcni problemy ...jak videt, ani vice nez o sedesat let pozdeji se na tom nic nezmenilo ...

  • Ondřej Lacina
    14:15 10.07.2012

    Jsem do budoucna optimista, ale co se týhle věci týče, tak se mi to zdá vážně skoro nemožný :D Každopádně já se toho nedožiji.. Bohužel.