Armáda ČR: 18 000 vojáků a 38 000 záložníků

Armáda ČR: 18 000 vojáků a 38 000 záložníků
Vojáci Armády ČR / Zdeněk Koza (Zvětšit)

Jak jsme ukázali v úvaze „Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?“, armáda musí být připravena na konflikty doslova všech velikostí, od nasazení malé jednotky až po totální mobilizaci. Při rozsáhlejších katastrofách, lesních požárech, nehodách nebo válkách je jasně vidět, jak obtížné je dimenzovat záchranné, nouzové a silové složky. Celé roky mohou v očích daňových poplatníků zbytečně spotřebovávat finance, jen aby jich v případě rozsáhlé krize bylo najednou zoufale málo.

Limity velikosti profesionální armády

Jak dimenzovat armádu? Začneme malou úvahou. Zvolme si „bulharskou konstantu“. Například, stát si může dovolit živit jednoho profesionálního vojáka na 1000 obyvatel, jeden tank na 200 000 obyvatel a jeden nadzvukový bojový letoun na 1 milion obyvatel (v praxi hraje hlavní roli ekonomická síla státu a ochota vydávat zdroje na armádu).

Tyto jednoduché počty potom dopadnou pro státy různé velikosti následovně:

Stát

Počet obyvatel v mil.

Počet prof. vojáků
při poměru 1/1000 obyv.

Počet tanků
při poměru 1/200 tis. obyv.

Počet letounů
při poměru 1/1 mil. obyv.

Estonsko

1,3

1300

6 (!)

1 (!)

ČR

10,6

10 600

53

10

Polsko

38

38 000

190

38

Německo

82,8

82 800

414

82

Rusko

144,5

144 500

722

144

USA

325,7

325 700

1628

325

Čína

1386

1 386 000

6930

1386

Jakkoliv je výše uvedená tabulka nereálná, jedna věc z ní vyplývá docela jasně. Velmocem stačí v poměru na počet obyvatel malá stálá profesionální armáda v podstatě na všechny úkoly, s výjimkou opravdu rozsáhlého konfliktu. Naproti tomu menším státům stejně velká armáda poměrné velikosti nestačí ani na drobné odstrašení většího souseda.

Potřebujeme armádu doslova „nafukovací“. Malou v míru a velkou v době války. Řešením je samozřejmě již dávno známý a v mnoha zemích používaný systém záloh. Ten si můžeme naznačit pomocí jakési pyramidy, která ukazuje, jak se na jádra z lépe vycvičených složek nabalují hůře vycvičené, ale početnější zálohy.


Pyramidové znázornění systému záloh; větší foto / autor článku

Bohužel je smutnou pravdou, že se naše pyramida od konce studené války „postavila na hlavu“. Máme přes 24 tisíc profesionálních vojáků, ale jen okolo 2000 příslušníků Aktivní zálohy s perspektivou okolo 5000 v nejbližších letech. To je samozřejmě úplně špatně i když je poctivé říci, že jde především o důsledek trestuhodné naivity režimů a společenské situace od roku 1990 do nedávné minulosti.

Nyní si rozebereme hlavní úkoly jednotlivých úrovní armády a zkusíme určit jejich potřebnou velikost. Zdůrazněme však, že se budeme bavit jen o vojácích pozemních sil (včetně podpůrných jednotek).

Stálé jednotky (neboli „stálá armáda“) pozemních sil

Stálá armáda má množství úloh, jako například vytvoření jádra pro případnou mobilizaci, výcvik záloh, účast na spojeneckých operacích, pomoc v boji proti organizovanému zločinu, pomoc při živelných pohromách a také být jakýmsi symbolem státní suverenity a národní prestiže (symbolika hraje v mezinárodních i vnitronárodních vztazích důležitější roli, než se na první pohled zdá).

Především ale od stálé armády očekáváme vysílání signálu navenek, že protivník narazí na kvalifikovaný ozbrojený odpor a že díky své profesionalitě a vysokému stupni pohotovosti poskytne ochranu proti náhlým a nečekaným událostem. Rozměr „nečekaných událostí“ má v našem prostoru své limity. Bez předchozích masových přesunů, bez jiných signálů zachytitelných gramotnou rozvědkou nezaútočí náhle a zcela nečekaně na naše území nějaká velká část ani německé, ani polské a tím méně ruské nebo turecké armády. O vzdálenějších armádách ani nemluvě. Desetitisíce ozbrojených bojovníků na pickupech se na našem území nevyskytnou během pár desítek minut.

Reálně lze tedy počítat s maximálním rozměrem nečekaného a náhlého ohrožení do jedné brigády pozemních sil, a (nebo) několika tisíc, spíše ale jen stovek teroristů či členů diverzních/speciálních jednotek uvnitř území.


Přibližné rozmístění nejbližších bojových praporů pozemních vojsk okolních zemí; větší fotka / google maps, autor článku

Jinou kapitolou je ohrožení prostředky vzdušného napadení. Zde si nemůžeme dovolit vyloučit nečekané nasazení mnoha desítek letounů a stovek řízených střel různého typu.

Na základě uvedeného si dovoluji odhadnout, že postačující velikost pozemních vojsk stálé armády by měla být taková, aby umožnila sestavení:

  1. Dvou kompletních brigádních uskupení včetně podpůrných jednotek. Pochopitelně se jedná o mechanizované resp. obrněné/motorizované uskupení s menšími aeromobilními jednotkami. Tato brigádní uskupení musí na rozdíl od současných brigád, obsahovat všechny potřebné složky včetně silné protivzdušné obrany (PVO), průzkumu, dělostřelectva a raketometů, bezpilotních prostředků, spojení, radioelektronického boje (REB), ženijní techniky, logistiky atd. Podrobněji bude složení brigádních uskupení rozebráno v dalších článcích;
  2. Expedičního praporního uskupení pro vzdálenější zahraniční operace;
  3. Jednotky stálé ochrany kritických objektů;
  4. Jednotky speciálních sil do velikosti cca praporu;
  5. Úzce specializovaných odborných jednotek (jako např. biologická ochrana);
  6. Velitelského jádra pro záložní útvary;
  7. Ve výše uvedených jednotkách mít techniku a vycvičené vojáky pro pomoc při živelných pohromách atd. (Až na malé výjimky v bodu 5 považuji za zbytečně nákladné udržovat specializované záchranářské jednotky. Profesionální voják by neměl mít problém zvládnout alespoň jednu záchranářskou odbornost).

Jak ukazuje i tento přehled, považuji snahy o zvětšování stálé armády za kontraproduktivní. Cílem by měla být profesionalita, vycvičenost, akceschopnost, vysoký stupeň bojové pohotovosti, mobilita, palebná síla, schopnost rychle udeřit kdekoliv na území státu a okolo něj, moderní vybavení.

Stálá armáda státu naší velikosti nemůže být určena k obraně proti vojenské moci podstatně větších zemí nebo dokonce k projekci moci navenek. Darmo zdvojnásobíme její poměrnou velikost a bude nám polykat v míru dvojnásobek zdrojů, ani tak se nebude moci významně postavit profesionálním armádám velkých zemí. Při ohrožení většího rozsahu musí v každém případě nastoupit záložníci.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že potřebný počet profesionálních vojáků v praporech pozemních sil by nemusel, podle velikosti brigád, přesáhnout 12 tisíc (včetně podpůrných jednotek).

Systém pohotovosti stálé armády a vliv na potřebný počet vojáků

Jak jsme napsali výše, ve požadavcích na stálou armádu musí být schopnost rychlé reakce, a to platí i pro pozemní jednotky. Proto je potřeba:

  • Mít alespoň 25 % tabulkových sil ve stálé pohotovosti 24/7 jako jednotky okamžité reakce, schopné vyrazit do 10 až 15 minut. (tj. cca necelá rota z každého praporu);
  • 50 % sil (tj. dalších 25 %) k dispozici do 60 až 90 minut. (vojáci v hotovosti mohou být mimo posádku, doma, na jiném pracovišti, ve výcvikovém prostoru, nachází-li se tyto ve vzdálenosti dosažitelné ve stanovené době);
  • 100 % tabulkových sil (tj. dalších 50 %) do tří až čtyř hodin. (vojáci v dosažitelnosti, schopni dorazit na místo soustředění ve stanoveném čase).

Uvedené cíle vypadají možná ambiciózně. Nicméně, stačí-li nám některá jednotka plně bojeschopná až za šest až 24 hodin, není důvod, aby byla živena jako stálá a může být s daleko menšími náklady postavena jako záložní.

Člověk, a to ani voják, nemůže být v práci nebo ve vysokém stupni pohotovosti 365 dní v roce a 24 hodin denně. Přidejme k tomu zákonem stanovené dovolené a další normální absence. Abychom dosáhli výše uvedené úrovně pohotovosti, je zřejmé, že musíme mít k dispozici více vojáků, než je tabulkový počet.

Jedná se zřejmě o rozdíl oproti současné praxi, kdy v některých jednotkách nemáme naplněny ani tabulkové počty. Pro stálou armádu je efektivnější mít raději méně jednotek, ale operativně použitelných v plné síle. Ne naopak.

Reálně potřebné početní stavy závisí na počtu dnů dovolené a dalších absencích a stanoveném počtu dní, které je voják povinen strávit v různých stavech pohotovosti, resp. dosažitelnosti.

Hrubým výpočtem můžeme zjistit potřebné navýšení v hodnotě 115 až 130 %, co není tak mnoho. Výhodou většího počtu vojáků je existence stoprocentně vycvičených rezerv, které dříve nebo později dorazí k útvaru. Tito „nadbyteční“ vojáci mohou také posloužit jako významné posílení záložních útvarů.

Pro naše výpočty zvolme 120 % a dostaneme potřebný počet cca 14 500 vojáků pozemních sil (včetně podpůrných jednotek).


Systém pohotovosti stále armády / autor článku

Vojáci na částečný úvazek jako integrální součást stálé armády

Na první pohled se zdá, že stálá armáda musí být složena pouze z profesionálů – vojáků na plný úvazek. To však zdaleka není optimální varianta. Plně profesionální vojáci mají následující nevýhody:

  • Nevytvářejí v podstatě žádné hodnoty, využitelné nebo kapitalizovatelné v civilním životě;
  • Jen na hrubých platech plný profesionál stojí (podle hodnosti) 400 tisíc Kč ročně a více;
  • Po ukončení kontraktu musíme řešit, co s nimi. Přinejmenším jim vyplácet výsluhové důchody.

Elegantním řešením může být voják na částečný úvazek, tj. „poloprofesionál“. Jistě vzniká námitka. Která soukromá firma zaměstná člověka na částečný úvazek a navíc vojáka? Námitka je správná. Firmy obvykle preferují člověka na plný úvazek. Bylo by nedůstojné nechat vojáka ve stavu „hledej si druhé povolání, jak chceš“.

Schůdné alternativy existují. Je mnoho zaměstnání ve státní sféře, která jsou tak trochu blízké vojenské práci – hasič, záchranář, zdravotník, policista, pilot záchranného vrtulníku. Dále ve školství, třeba konečně pro kvalifikovanou výuku branné výchovy, přežití, zvládání krizových situací, zájmové kroužky s brannou tématikou. Další potenciální místa jsou ve zdravotnictví, kdy zdravotnická kvalifikace je zpětně velmi užitečná pro vojáka. V neposlední řadě na úřadech, městských firmách, hromadné dopravě, správě/údržbě silnic, železnicích a dalších mohou být pozice přímo určené pro vojáky. Také ve vojenských opravárenských firmách nebo u vojenských dodavatelů mohou být pracovní místa na základě zvláštní dohody nebo dokonce jako podmínka uzavření kontraktu. Je velká motivace vojáka pracovat na své výzbroji.

Přináší to s sebou větší náročnost na organizaci práce, nutnost potrápit mozek úředníků a hlavně zákonodárců, ale výhody jsou očividné:

  • Vycvičenost vojáka na poloviční úvazek nemusí být dramatický horší, než vojáka na plný úvazek (zlomky sekund mohou sice rozhodovat o přežití nebo splnění úkolu, ale přece jen se „nehraje“ na umístění jako ve sportu, kde pár desetin sekundy znamená špatné umístění);
  • Část nákladů na vojáka se v civilním povolání přetaví v užitečnou službu;
  • Uplatnění vojáka po ukončení aktivní služby. V některých povoláních by byl přechod úplně plynulý. Víme, jaké problémy dnes přináší systém výsluhových důchodů a způsob, jak se uplatňuje. Oprávněně způsobuje značnou nevoli mezi ostatním obyvatelstvem, a přitom paradoxně mnohé vojáky staví nespravedlivě až do nedůstojné pozice;
  • V případě reálné potřeby mohou být vojáci na poloviční úvazek povolání na 100 %. Získáme tak násobek dobře vycvičených vojáků za podstatně nižší náklady.

Není jednoduchá otázka poměru vojáků na plný a částečný úvazek. Podle mého názoru by mohl být poměr 2:1 ve prospěch vojáků na částečný úvazek. Máme-li jít do extrému, až na velmi specifické funkce by víceméně všichni vojáci mohli fungovat na částečný úvazek.

Jak budou vypadat počty? Různě provedenými výpočty dojdeme k různým číslům. Poloviční úvazek určitě neznamená, že voják bude držet hotovost/dosažitelnost jen v polovinu času. Dokonce i své civilní povolání může vykonávat v takové vzdálenosti od útvaru, která mu umožňuje držet různé stupně hotovosti.  

Odhadem si pro naše potřeby určeme počet 6000 vojáků na plný úvazek a 12 000 vojáků na poloviční úvazek pozemních sil. Tím se dostaneme k číslu 18 000 profesionálních vojáků pozemních sil (včetně podpůrných jednotek). Vidíme, že tak máme dost vojáků pro stále jednotky i pro jádra záložních jednotek.

Aktivní záloha jako základ vojenské síly státu

Na jedné straně nemůžeme držet dostatek profesionálních vojáků pro odstrašení nejbližších potenciálních protivníků. Na druhé straně máme v našem geografickém prostoru omezený čas na výcvik masy branců. Nemáme luxus být schováni za širokým oceánem jako USA ani nemáme k dispozici rozlehlost Ruska.

Potřebujeme proto něco mezi drahým profesionálním vojákem a nevycvičeným brancem. Vojáky, kteří budou okamžitě použitelní, bude jich dostatečný počet a zároveň nepřivedou státní rozpočet na mizinu. Tím je právě Aktivní záloha. Příslušník Aktivní zálohy stojí ročně na odměnách přibližně 1/5 až 1/10 ročního platu vojáka z povolání. Systém Aktivní zálohy se poměrně slibně rozbíhá. Podle současných pravidel záložník absolvuje pravidelná cvičení v délce do šesti týdnů (až 12 týdnů dobrovolně) ročně.

Aktivních záložníků máme zatím příliš málo. Pomoc při katastrofách je sice správná a užitečná věc, nicméně hlavním posláním Aktivní zálohy je:

  • Spolu se stálou armádou vytvořit určitou protiváhu profesionálním armádám okolních větších států;
  • Umožnit poslat na pomoc ohroženému spojenci větší síly, než jednu brigádu. Mějme na paměti, že tato pomoc může zároveň představovat předsunutou obranu vlastního území;
  • Vytvořit zdroj rezerv při nasazení stálé armády.
  • Při pohledu na armády okolních zemí vychází, že by počty Aktivní zálohy měly zajistit:
  • Jednotky pro sestavení tří až pěti mechanizovaných a motorizovaných brigádních uskupení (pro naše výpočty počítejme se čtyřmi brigádami s 4500 vojáky = 18 tisíc vojáků);
  • Minimálně jeden lehký motorizovaný prapor pro každý kraj pro posílení ochrany důležitých objektů, infrastruktury a pro záchranářské operace (každý cca 500 vojáků = sedm tisíc vojáků);
  • Prapor speciálních jednotek (500 vojáků);
  • Další posilové jednotky ženijní, spojovací, zdravotní, logistické atd. (dejme tomu čtyři tisíce vojáků).

Celkem 29 500 vojáků.

Systém pohotovosti Aktivní zálohy

Na rozdíl od stálé armády, kde vyžadujeme ‒ obrazně řečeno ‒ okamžitý úder kdekoliv na našem území a v blízkém okolí, Aktivní záloha se aktivuje pouze v případě takového nebezpečí, kde ohrožení může být nad síly stálé armády. Systém pohotovosti pozemních jednotek Aktivní zálohy by mohl být následující:

  • 10 % tabulkových počtů do 60 až 90 minut. Úkolem tohoto „předvoje“ je zajistit místa shromáždění a posílit jejich ochranu, připravovat techniku, prostředky spojení a velení, výdej zbraní, munice a dalšího materiálu. V některých případech také posílit ochranu nejdůležitějších prvků infrastruktury;
  • 50 % tabulkových počtů do tří až čtyř hodin. V těchto počtech se již mohou formovat bojeschopná uskupení, která se mohou urychleně přesouvat na místo určení a začít plnit úkoly;
  • 100 % tabulkových počtů do 12 hodin.  

Nelze akceptovat delší čas shromáždění jednotek, to by znamenalo degradovat určení Aktivní zálohy. S každou hodinou navíc narůstá nebezpečí, že se stálé armády blízkých zemí již dokáží přesunout na naše území. Slovo „aktivní“ by pak bylo asi lepší vynechat.

Jako u profesionálních vojáků i zde se potřebné rezervy vojáků budou odvíjet od počtů dnů v různých stupních pohotovosti.

S potřebnými rezervami se tak potřebný počet aktivních záložníků může pohybovat na čísle 38 tisíc. To je pochopitelně výrazný nárůst oproti dnešku. Musíme si však uvědomit, že mzdové náklady na 38 tisíc vojáků Aktivní zálohy jsou srovnatelné s náklady na 3800 až 7600 profesionálních vojáků na plný úvazek (pro diskutující – je jasné, že existují také jiné než mzdové náklady na vojáka).


Přibližné porovnání systému pohotovosti stálé armády a Aktivní zálohy / autor článku

I méně pozorný čtenář si jistě všiml, že 18 tisíc profesionálních vojáků a 38 tisíc vojáků Aktivní zálohy (celkem 56 tisíc vojáků!) bude postačovat na podstatně více než na šest brigád. Přesně to je účelem vytváření rezerv. Kromě možnosti nahradit ztráty můžeme jednoduše sestavit vycvičená jádra dalších formovaných jednotek.

Úvaha o částečně vycvičených zálohách

Než se rozhodneme povolat opravdu „zelené“ odvedence, je vhodné vytvořit ještě jeden stupeň částečně vycvičených záloh. Důvod je jednoduchý. Člověk, který prošel alespoň krátkým výcvikem a má možnost sáhnout si na zbraň nebo techniku, absolvovat nácvik třeba jen několik dní v roce, je na tom v případě krizové situace neporovnatelně lépe než člověk zcela bez výcviku.

Uveďme si nejprimitivnější příklad pěšáka, střelce z útočné pušky. Během cca týdenního intenzivního kurzu se průměrně zdatný člověk zcela jistě naučí pušku bezpečně ovládat a udržovat, střelbou z různých poloh sem tam něco trefit, naučí se úplné základy pohybu po bojišti, krytí se před palbou protivníka, součinnosti v malé jednotce, jednoduchou zdravotní přípravu, použití výstroje, komunikaci. To bez velkého tlaku na maximální fyzické a psychické zatížení (za týden z nikoho supermana neuděláme).

Chceme lidi povzbudit, ne je odradit. Dejme mu možnost dva až třikrát ročně prožít zajímavou „military“ sobotu nebo dokonce prodloužený víkend, kde si dosyta zastřílí, zatrénuje si se spolubojovníky – tím si vše zopakuje. Není k zahození možnost zajít si jednou za měsíc na střelnici a bezplatně vystřílet nějaký počet nábojů. Ideálně navštívit blízké tréninkové centrum, kde si na dvě hodinky zacvičí proti skutečným nebo simulovaným protivníkům se slepými náboji a laserovým značkovačem.

Takový člověk pochopitelně zdaleka nedosahuje přesnosti střelby, rychlosti, odolnosti, taktických a odborných dovedností vycvičeného záložníka ne to ještě profesionálního vojáka. Ale na rozdíl od úplného civilisty už umí zbraň ovládat a ani vycvičený protivník jej nemůže úplně ignorovat. V krizové situaci můžeme s relativní důvěrou poslat družstvo takových „víkendových“ vojáků například hlídat nějakou část uvnitř vlastního území.

Ač by je teoreticky dva chlapíci ze speciálních jednotek snadno zmasakrovali, střelná zbraň má nepříjemnou vlastnost. Ani ten nejvycvičenější člověk není imunní vůči výstřelu ze zálohy, náhodnému zásahu z dálky. Vždy je někde potřeba dostat se přes kousek otevřeného terénu, kde výcvik a spolupráce týmu riziko zásahu protivníkem značně snižuje, ale nevylučuje.

Za druhé, docvičení takového vojáka je podstatně rychlejší než čerstvého odvedence. Čas je v krizové situaci nedostatkovým zbožím. Je proto prozíravé, aby stát všemožně podporoval každého důvěryhodného občana, který chce se chce dobrovolně cvičit v jakékoliv vojenské dovednosti a cílevědomě k tomu vychovával lidi už od mladého věku (třeba pomocí zajímavých kroužků na školách).

Podobně je vhodné podporovat i vojenské, branné a podobně zaměřené spolky, nejsou-li zaměřeny protistátně.

Početní stavy částečně vycvičených záloh

Na rozdíl od stálé armády a Aktivní zálohy je těžké najít nějaký etalon pro dimenzování velikosti částečně vycvičené zálohy. V ideálním případě by nějakým kurzem (nenazývejme to slovem „výcvik“) měl procházet každý občan. V naší politicky korektní, mediálně ovládané společnosti bude muset stačit, když stát umožní absolvovat kurzy každému, kdo o to projeví zájem. V nejlepším případě pak najít pozitivní způsob motivace jednak pro absolvování kurzů a pro případné zařazení se do nějakého systému hotovosti záložních jednotek.

Velmi hrubým odhadem by mohlo být možné motivovat cca 1/50 obyvatel starších 18 let bez rozdílu pohlaví, co činí cca 150 tisíc lidí.

Úmyslně neuvádím horní hranici věku, limitem by měla být jen zdravotní, fyzická a psychická způsobilost – a to hodně posunuta v porovnání s aktivními vojáky. Není to nějaká hloupost? Není. Mnoho vojenských záležitostí vyžaduje výbornou fyzickou kondici, rychlost, reakce. Mnoho dalších ale nikoliv, nebo ne až v takové míře.

Sedmdesátiletý postarší pán, který neběhá ani již příliš rychle nechodí, může být velmi nebezpečný z útočnou puškou za oknem. Padne-li dobrovolně za vlast, má na rozdíl od mladíků alespoň dobrý pocit, že si již užil života. Starý zkušený řidič, přestože se zadýchá po 20 metrech, může za volantem vozidla nebo při jeho opravách postavit mladší vojáky do pozice tiše zírajících učňů. Podobně při obsluze radaru, protileteckého systému, spojovacích systémů, ženijních strojů a mnoha dalších druhů techniky je fyzická kondice jen bonusem (hlavně v případě nutnosti utéct), ale ne podmínkou bojeschopnosti.

Uvedených 150 tisíc vojáků můžeme rozdělit na základě vycvičenosti, věku, kondice:

  • Jako rezervy pro existující stálé jednotky a jednotky Aktivní zálohy;
  • Pro vytvoření nových bojových jednotek, kde by naopak jádro mohli tvořit „přebyteční“ vojáci vyšších stupňů;
  • Na logistické, opravárenské a další podpůrné jednotky;
  • Jednotky pro teritoriální ochranu.

Částečně vycvičená záloha mohou sestavit klidně dalších deset i více nových brigádních uskupení.

Problém číslo 1

Dospěli jsme k jakýmsi hrubým výsledkům pro pozemním vojsko, které zkusíme zobrazit graficky:


Celkové počty profesionálních vojáků a záloh pozemního vojska / autor článku

Mnoho čtenářů si asi řekne, že jsem se zbláznil a tyto počty jsou šílené. Nemyslím si. Počet profesionálních vojáků na plný úvazek dokonce poklesl oproti dnešku. Řekněme si upřímně, kolik vojáků, tanků, kanonů a dalších systémů reálně využijeme v mírové době? Číslo se blíží nule. Naproti tomu v případě konfliktu, a to třeba jen hrozícího, potřebujeme vojáků i výzbroje opravdu hodně. Proto je profesionální armáda jen jádrem ozbrojených sil a hlavní síla spočívá v zálohách.

Ke všem výše uvedeným počtům si můžeme přičíst dalších několik set tisíc obyvatel, které lze papírově zmobilizovat. To nejdůležitější nakonec:

I bez hlubších analýz je očividné, že hlavním problémem není, jak povolat dostatek vojáků, dokonce ani to, jak je vycvičit (na jednom tanku, jednom simulátoru vycvičíme mnoho posádek), ale čím je vyzbrojit. To bude námětem následujících článků.

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Budoucnost Aktivní zálohy (nejen) u 43. vpr

Téma tohoto zamyšlení jsem nosil v hlavě od chvíle, kdy po zasedání Branného a bezpečnostního výboru ...

Experimentální přesun mechanizovaného praporu AČR

Přesun je nedílnou součástí vojenského umění. Schopnost přesunout vojska měla nejednou významný ...

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o licenční výrobě zbraní České zbrojovky, včetně ...

ÚVAHA: Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?

Dříve, než se pustíme do případných úvah o vyzbrojení české armády, je potřeba definovat možné ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • chalupab
    02:12 07.03.2019

    B. Chalupa - pracovní verze (k diskuzi) obnovy obranyschopnosti, suverenity a autority ČESKÉ REPUBLIKY

    Na úvod
    - rekrutační optimismus trochu zchladím - vypadá to, že na louhou dobu je "rybníček" jaksi vyloven a rekrutační ambice mohou být dodrženy jen za dalšího snižování nároků na "odvedence" (ale pokud chceme v armádě "smažky" mohou politici vykazovat poměrně optimistická čísla
    - pokud nedojde k zásadní změně ve smyslu, že se povolání vojáka stane opět celoživotním povoláním se vším co s tím souvisí a celá personalistika zůstane "viset" na 4-letých kontraktech, pak se armáda svou povahou bude dále měnit jen na jakési dočasné řešení nějakých individuálních problému s nalezením jiného vhodného pracovního uplatnění

    DOPORUČUJI

    AČR
    - poměr "bojovníků" vůči "úředníkům" v uniformách změnit z 1:6 na 1:3 tak, aby bojovníků bylo alespoň 15 000
    - pokračovat v obměně personálního vybavení GŠ tak, aby v kancelářích GŠ seděli lidé, kteří mají za sebou "bojové" zkušenosti (např. gen. Řehka)
    - důraz na co nejkvalitnější výcvik (boj ve městě)
    - čím více clenů AZ tím lépe - ale s příslušnou úpravou
    legislativy, která nyní omezuje intenzitu výcviku a pro některé AZ jde spíše o adrenalinovou dovolenou
    - intenzivní budování sil kybernetické obrany a ženijních kapacit

    PČR
    - ve 40 000 sboru upravit poměr "policistů v přímém výkonu služby (na ulicích)" vůči "úředníkům" v uniformách na 1:2
    - razantně snížit byrokracii
    - z toho 5 000 příslušníků speciálně vycvičit pro případnou ochranu "zelené hranice" ČR (včetně masivní obnovy psovodů a jízdních hlídek)
    - důraz na co nejkvalitnější výcvik (boj ve městě)

    OBČANSKÁ VEŘEJNOST
    - výchova k vlastenctví (povinnost vůči zemi a jejím občanům navzájem)
    - vybudovat systém CO - (Branný spolek + Příprava obyvatel na krizové situace + časem prezenční 3-6 měsíční Civilní připrava na krizové situace)
    - maximálně motivovat 300 000 držitelů legálních zbraní ke spolupráci se státem v době mimořádných událostí
    - maximálně podpořit mimoškolní aktivity (modelaření, kybernetika, robotika, drony, branné sporty)
    - umožnit vybavit 2 000 000 dospělých obyvatel ČR viz "CO" informacemi, znalostmi a DOVEDNOSTMI pro případ vzniku, průběhu a ukončení masivních krizových situaci

    VYTVOŘENÍ NÁRODNÍ AKVIZIČNÍ AGENTURY (likvidace resortismu a realizace efektivního nákupu potřebné, nikoliv včak předražené bojové techniky - techniky, která po v podstatě nepatrné závadě bude 2 a více roků nepoužitelná - z vojenského pohledu je takto nakoupená technika totální průšvih)

    VYTVOŘENÍ AGENTURY TYPU TAČR pro OBRANU A BEZPEČNOST s rozpočtem cca 10 miliard Kč (Inovace, proexportní potenciál, synergie pro celý domácí průmysl)

    VYTVOŘENÍ SYSTÉMU ŠTŘEDOŠKOSLKÉHO BRANNĚ-BEZPEČNOSTNÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ (nikoli 1 třída v Sokolově :-)) a zajištění i v tomto směru vybavených pedagogů zejména pro první, druhý stupeň ZDŠ a střední školství

    ZRUŠENÍ POLICEJNÍ AKADEMIE a NAHRAZENÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDÉLÁVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ IZS JINÝM, SYSTÉMOVÉ EFEKTIVNĚJŠÍM ZPŮSOBEM

    pak budeme jako národ disponovat cca 2,5 milony občanů nejen ochotných, ale i schopných bránit a chránit sebe, své rodiny, své přátele, ostatní spoluobčany a zároveň zajistit profesionální ochranu hranice, ochránit a bránit objekty kritické a významné infrastruktury ....každý, kdo by chtěl škodit si velmi rozmyslí jít proti této síle, proti zemi, kde se na něj bude z "každého okna střílet"
    ...nemluvě o schopnosti účinně řešit jakoukoliv i scénářově nenacvičenou krizovu situaci
    atd. .....

    MOHU ARGUMENTOVAT PROČ, VÍM JAK A TAKÉ VÍM S KÝM.

    Rozum a srdce

    • Jirosi
      06:41 07.03.2019

      "pak budeme jako národ disponovat cca 2,5 milony občanů nejen ochotných, ale i schopných bránit a chránit sebe, své rodiny, své přátele, ostatní spoluobčany a zároveň zajistit profesionální ochranu hranice, ochránit a bránit objekty kritické a významné infrastruktury"

      Vzhledem k tomu, že z těch 2,5m má 2m výcvik jen jak na nepřítele zaútočit plynovou maskou...
      3-6mesíců školení na co???
      5000(1600x3) je šíleně malé číslo na ochranu hranice z jakéhokoliv směru
      atd...

    • Scotty
      10:38 07.03.2019

      /poměr "bojovníků" vůči "úředníkům" v uniformách změnit z 1:6 na 1:3 tak, aby bojovníků bylo alespoň 15 000/
      To ale znamená postavit minimálně ještě jednu brigádu. K ní pak logistické a podpůrné prostředky. Můžu vědět kde na to hodláte sehnat prostředky když i náčelník štábu řekl že vybavit další mech. brigádu je mimo možnosti rozpočtu obrany?
      Také bych se rád zeptal kde jsou ti zbytní "úředníci". Když se dívám na strukturu armády nějak nevidím kde jsou ty zbytečné útvary. Jen bych rád připomenul že jeden politik který chtěl v armádě řezat sádlo místo svalů tu už byl a všechno tím jen zhoršil. Systém velení který se tenkrát zrušil se nyní znovu buduje.

      /MOHU ARGUMENTOVAT PROČ, VÍM JAK A TAKÉ VÍM S KÝM./
      To s kým by mě opravdu zajímalo.

      • chalupab
        11:03 09.03.2019

        Pokud Vás to skutečně zajímá, pak jsem na panbuch@gmail.com

    • Scotty
      11:22 07.03.2019

      Ještě poznámka k těm poměrům 1:6 vs 1:3 a 15000 bojovníků.
      Mohl by jste definovat kdo je podle vás ten "úředník v uniformě"? Dále pokud bereme ambici AČR na konečný stav 30000 vojáků potom při těch vašich 15000 bojovnících by to znamenalo poměr 1:1 bojovník vs. podpora.
      Pokud bereme současnou AČR tak poměr bojovníků vs. podpora mě vychází na oněch 1:3 o kterých píšete. Znovu se ale dostáváme k otázce kdo je "úředník v uniformě".

      • chalupab
        11:04 09.03.2019

        Pokud Vás to skutečně zajímá, pak jsem na panbuch@gmail.com.....a rád budu diskutovat nikoliv o jednotlivostech ale o systému opatření

        • Scotty
          12:25 09.03.2019

          Můžeme diskutovat i tady.
          Škoda že ty jednotlivosti dávají dohromady dost podivný celek. Od málem ministra obrany bych čekal něco propracovanějšího.

    • Jura99
      13:44 08.03.2019

      "motivovat 300 000 držitelů legálních zbraní ke spolupráci se státem v době mimořádných událostí", - držitel zbraně nemá resp. nemusí mít žádnou znalost řešení mimořádných událostí a od občana nedržitele zbraní se zpravidla liší pouze tím, že si více či méně často ze své zbraně vystřelí. To bohužel nezaručuje téměř nic, např. fyzickou zdatnost, nízký věk atp.

      • Gibon
        17:26 08.03.2019

        To sa da predsa zmenit.
        Mozes dat povinnost vsetkym novym ziadatelom (povedzme do 40rokov) o zbrojny preukaz, prejst zakladnym vycvikom.
        Zabijes tak dve muchy jednou ranou.
        Zvyšujes si podiel mobilizacnych zaloh a zaroven znizujes penetraciu zbrani medzi obyvatelstvom. Je logicke, ze takáto prax cast ludi od zbrojaku odradi.

        • Jura99
          08:55 09.03.2019

          To je prece uplnej nesmysl, starej a tlustej klenotnik neptrebuje ubehnout stovku a projit opici drahu, zbran ma pouze na obranu sebe a majetku.

          • Gibon
            16:21 09.03.2019

            Ved preto pisem do 40 rokov.

          • Czertik
            01:28 10.03.2019

            gibon
            takze do zaltrnictvi posles delat jen lidi nad 40 ? Kam potom pichnes lidi mezi 18-40 ?

      • chalupab
        11:05 09.03.2019

        Právě proto "Branný spolek", obecné (věřejné) i odborné vzděávání, proto povinný předmět do škol....

  • Gibon
    22:00 06.03.2019

    No v skutku zaujimave citanie.
    Nic proti autorovi, je vyborne ked sa diskutuje. No myslim si, ze cely tento svoj napad si sam znegoval jedinou vetou:
    "Ač by je teoreticky dva chlapíci ze speciálních jednotek snadno zmasakrovali"
    Tym vyslovil ten zakladny rozdiel medzi armadou profesionalnou a tou "dobrovolnou".

    Niektore napady su vsak mozu byt fajn, aj ked ich treba rozvinut.
    Napriklad ciastocny uvazok. Zneje to sice hrozne, no zoberme to odzadu.
    Vycviceny vojak, 33 rokov chce z armady odist. Tak sa mu ponukne 1/4, 1/6,... uvazok, podla toho ako mu bude vyhovovat s umyslom ho udrzat vo vycvicenych stavoch. Bude sa dalej zucastnovat len cviceni pre udrzanie schopnosti.

    Dalsi dobry napad z diskusie je povinny vycvik policajtov. V case krizy by sa nevolali na utvary ti, co su stale v zbore. Tych bude treba na ochranu civilov. Ale ti, co z neho uz odisli, ale vycvik dostali. Za 10-15 rokov to kludne moze byt aj 10-15 tisic ludi vo veku pod 50r.

    Dalsia by mohla byt praca s mladezou. V malych mestach moze byt armada centrom sportu. a uz ked tam ti mladi chodia, naucit ich rozobrat zbran, nechat ich vystrelit, urobit tabor "prezitia". to nemoze byt na skodu a casti sa to moze zapacit a vstupia ci do ACR alebo do AZ.
    Su to take hluposticky, ale po 20 rokoch fungovania, sa to moze naratat na desiatky tisic osob, ktore su z vojenskeho hladiska schopnejsie, ako variant NULA.

    TF_HU:
    Niekto dokaze ist s kozou na trh pod vlastnym menom, iny nadavat na vsetko naokolo.
    "ale už jen nástup bude trvat jeden den, vystrojení druhý atd. "
    Lebo pre gumu je dolezite, aby bol nastup ukazkovy. Nie naucit vojaka so zbranou zaobchadzat.
    Bavite ma ako OSSR co 60-tnikov z posadkovej hudby prehanaju po lukach zo sapikom v ruke, lebo "kazen musi byt, tak je to spravne"

    • TF_HU
      08:49 08.03.2019

      Tim nastupem je myslena evidence, zdravotni prohlidka, vystrojeni, vydani zbrani a jine nezbytne ukony. Ja jsem tu pod prezdivkou prave kvuli pacientum jako jste vy a treba semtam...

      Na rozdil od jinych, slouzim teto zemi 20 let...z praxe vim, ze to neni tak easy jak pisete.

  • TF_HU
    13:00 06.03.2019

    Tohle...

    Uveďme si nejprimitivnější příklad pěšáka, střelce z útočné pušky. Během cca týdenního intenzivního kurzu se průměrně zdatný člověk zcela jistě naučí pušku bezpečně ovládat a udržovat, střelbou z různých poloh sem tam něco trefit, naučí se úplné základy pohybu po bojišti, krytí se před palbou protivníka, součinnosti v malé jednotce, jednoduchou zdravotní přípravu, použití výstroje, komunikaci. To bez velkého tlaku na maximální fyzické a psychické zatížení (za týden z nikoho supermana neuděláme).

    ...by autor mohl více rozepsat. Dnes tranformace civila na vojáka, aby uměl to co je napsáno v tomto extraktu trvá...tři měsíce. Jistě by to šlo redukovat, ale už jen nástup bude trvat jeden den, vystrojení druhý atd. Kolik lidí takto nastoupí do jednoho týdenního kurzu? Kolik instruktorů k tobu bude třeba? Odkud se vezmou? V tom textu je schovano tolik detailů...které autor pominul a civilista netuší.

    • Jirosi
      13:10 06.03.2019

      Pokud to zvládnu za "týden", takto zvládnu i za stejný týden při případně krizi. Jak dlouho sakra trvá krize na UK, Syrii, Libii, Afg, atd. A co by se změnilo, kdyby mohli vycvičení zálohy nasadit o týden dříve...

    • PavolR
      20:54 06.03.2019

      No tak v Červenej armáde neklesol čas výcviku obyčajného pešiaka pod dva týždne (z pôvodných troch mesiacov) ani v najkritickejších okamihoch. A to ich drali prinajmenšom 12 hodín denne.

  • SKORI
    11:13 06.03.2019

    Článek mne velmi zaujal a ještě víc diskuse. Proto jsem se po fakt dlouhé době zas přihlásil a něco napíšu. Autora nechci hodnotit, stejně si myslím, že jedním z cílů bylo rozjet tuto mega diskusi – jako na tomto webu vždy, proto ho taky čtu – moc pěkný průřez CZ mentalitou v military oblasti :-).
    Téma je to fakt obsáhlé a přijde mi teď po přečtení skoro 200 příspěvků dobré shrnout, alespoň pro mne tzv. toppic pohledy:
    - Řešíme techniku, ale nemáme lidi? – to je díky zaměření webu = chápu.
    - Když budeme mít lidi s jakou technikou budou bojovat a jak jí zaplatíme?
    - Nemohli bysme si techniku vyrobit jen zrepasovat?
    - Proč lidi nejsou v armádě – pomůže jim přidat peníze? (Věřím, že fakt v penězích to není)
    - Co když ani za peníze a s dobrou technikou nebudou chtít bojovat? (už to tu bylo - naši piloti v Afghánu…)
    - Nechybí nám náhodou něco jako Ideologie, něco pro co děláme, když už nevíme jak jinak?
    - Proč bychom se vůbec měli bránit a proti komu? (Polákům, Němcům, Maďarům nebo nedej bože proti Slovákům?)
    - Co je to národ a národní stát? Proč ho hájit a kdy?
    - Elity jsou nastaveny na exit a vychovávají tak i potomky a ono se to reálně fakt děje – proč to tak je?
    Hele tohle všechno jsem v diskusi četl, je mi 44, od 19 let věku pracuji a posledních 15 let podnikám, nyní s 20 zaměstnanci – naštěstí jsem si sám šéfem a nikdo mne nebuzeruje, ale moje pocity se asi hodně podobají tomu co napsal Luky..
    Za týden to bude 80 let co nás fašouni obsadily po tom co nám v září 1938 slíbili, že Mnichov stačí a víc už nepotřebujou… Poláci si ukousli co v rámci jejich tehdejších schopností šlo (netuše, že jim to fašouni seberou hned za chvilku), Maďaři s námi v tu dobu regulérně bojovali na východě a Slováci si briskně založili Štát….. A to jsme měli v 38 asi nejakceschopnější armádu v Evropě!!!
    Jako to, že v roce 2019 ještě vůbec mluvíme česky (jak už někdo napsal níž)? Po všech těch Moravskejch polích, Lipanech, Bílejch Horách, a dobách temna je to prostě zázrak! Je pro mne naprosto nepochopitelné jak se takový národ jakým Češi jsou, mohl během 25 let nechat ožrat (rozuměj obelhat) doslova do němoty Coca-Colou, texaskama, botama od bratrů Dasslerů, autama s heslem "Das auto", chemií od nástupníků a zároveň zakladatelů IG Farben atd….
    Kdyby mi tohle někdo řekl v 89, kde jsem jako patnáctiletej vyjevenej kluk zvonil spolu se všema klíčema – tak bych mu asi rozbil hubu…..
    Realita je, že dokud se nezmění od základu přemýšlení většiny z nás a tím i výchova dětí - hlavně k práci, (na ZŠ je práce v podstatě zakázanou činností a rozhodně se nepracuje), zodpovědnosti a hrdosti – tak je jakákoli koncepce nejen na budování armády pouhou utopií a pouhým prostorem k diskuzím a placeným proklikům…..
    Jediné co je na současné situaci pro nás pozitivní, že se stejnými potížemi se potýkají všechny evropské země vč. Německa, nicméně bylo by moc fajn abychom se my probudili dřív než ostatní!

    • Jirosi
      12:54 06.03.2019

      Lidí je dost, ...
      Jenže jak si dobře napsal je to o mentalitě v nás co si neseme sebou, papír, zákony jsou jen jejím přenesením do praxe.
      Ono to zní krásně o těch klíčích na náměstích, ale komunismus to samo o sobě nesvrhlo. Svrhlo ho, že nedokázal dál fungovat. V Číně přežil, ale tam začali dělat reformy už v 70.letech!

      Většina úspěchů našeho státu od revoluce jde právě na úkor těch ..., "Das auto", ... nikoliv na úspěchu našich lidí. Bez nich bychom se tu měli tak o 60% hůře.
      Naše úspěchy jsou i právě ty nedodělky viz. dálnice, silnice, železnice, armádní technika, atd.

    • Jirosi
      13:07 06.03.2019

      Mýtus o přežití socialismu je asi na stejné úrovni jako: Když si Němci mysleli po WW1, že mohou vyhrát světovou válku a museli si to vyzkoušet ještě jednou ve WW2.

      • SKORI
        13:44 06.03.2019

        Jj svatá pravda, však jsem to tak myslel - v ČR je většina věcí, které si řešíme převážně sami v zoufalém stavu - nejen armáda. Namátkou školství, silnice, železnice i tu leteckou společnost ČSA jsme si rozkradli o námořní flotile raději nemluvím. Jak píšeš - smutným faktem je, že to co funguje není naše ani vlastnictví ani zásluha - bohužel. Je to na dlouho, ale problém je v našich hlavách a světlo v dálce zatím nevidím.
        Jen doufám, že nám někdo např. Humanitárně nerozbombarduje (třeba i proto, že je to politicky víc v pohodě než hodit něco třeba do Mnichova...) i to co tu máme byť v rukou zahraničního kapitálu ...
        I když mám jednoho kamaráda co říká, že lékem na naši mentalitu muže být jen opravdu velký šok čili válka....
        No snad ne, ale ani stovky let temna co už tu byly, taky nezní fajn = je mi z toho jednoduše smutno!!

    • Scotty
      13:37 06.03.2019

      Tak tuhle úvahu můžete nabídnout do HALÓ novin. Na beton vám to vezmou.

  • CerVus
    19:03 05.03.2019

    Proboha ten člověk píše pro parlamentní listy. To vysvětluje vše a jeho věrohodnost je tím pádem nulová.

    • Luky
      19:42 05.03.2019
      • (2)
      Oblíbený příspěvek

      A co se tak místo kastování třeba pobavit o něčem, co může být inspirativní?

      Když někdo napíše, že je to nereálné, protože.....tak je to taky názor.
      Já se obecně ztotožňuju s myšlenkou, že na nejreálnější hrozby budou potřeba spíš personální posily, než špičková a drahá výzbroj. Na vševojskovou profi armádu vůbec nechci rezignovat a přeju jí co potřebuje. Teritoriální obrana s ručními zbraněmi je ale potřeba, ostatně jsem o tom psal už před lety.

    • flanker.jirka
      22:31 05.03.2019

      a nějakou další větší hloupost nevypotíte? :-D Třeba, že má blok na idnes? :-D

  • Jirosi
    14:37 05.03.2019

    https://cs.wikipedia.org/wiki/...

    Vidíte ty počty v ročníku dosti optimisticky proti realitě.
    Od 90-2017, máme pohyb od 91-115tisíc.

    A to jsou narozené, ne všechny dosáhnou plnoletosti. I když dochází i k migraci sem.

    • semtam
      14:55 05.03.2019

      Ale to na věci nic nemění

      • Jirosi
        17:18 05.03.2019

        Pokud jsou tu lidé co počítají z ročníky 130tis. a podobně, tak to mění celkem dost. Tedy o 50% se míjí realitou. A to se nebavíme o tom kolik dětí bude mít vůbec, takový ročník... Tedy doba za 30. let až by tyhle změny měli plně běžet v realitě.

        • semtam
          17:48 05.03.2019

          Jirosi

          Ok, nechám to být. Mladý lidi jsou tak neschopný a nebo nemaj zájem, že z ročníku od 90 000 po 115 000 lidí se nevytvoří aní brigáda. Spokojen?

        • Jirosi
          18:27 05.03.2019

          90-115 tis. jsou ročníky dnes. Jenže za 20-30. let budou nastupovat jejich děti a těch nebudeš mít jen 45-50 tis narozených, z toho kolik dosáhne věku k odvodu, a kolik bude vůbec ochotno.

          Tohle přece není reforma na zítra, ani na pozítří. Ale je to myšleno na další desítky let do předu.

          • semtam
            20:10 05.03.2019

            Jirosi

            Vůbec nechápeš. Pointa je v tom, že naplnit "každoročně" brigádu by mělo jít poměrně snadno, protože se jedná jen o malý zlomek z ročníku. Je již jedno, zda je v ročníku 50 000, 100 000, 150 000 či 200 000 lidí. Proč zrovna tu jednu brigádu a ne dvě či prapor, apod. Spočívá hlavně v tom, co vůbec dokáže AČR pojmout a také je to otázka financí.
            Může se klidně klidně stát, že zájem o službu bude klidně 50% viz třeba Litva a pokud bude mít armáda kapacitu jen pro jednu brigádu, tak je asi jasné, že nebude všem vyhověno.
            A pokud sis nevšimnul, tak právě je to běh na dlouhou trať aby se vytvářeli zálohy k AČR.

            A hlavně za dvacet let budou nastupovat nynější ročníky, nikoliv jejich děti. To nevím, jak by to zvládli. A dále můžeš mi ukázat tu křiˇštálovou kouli, kde vidíš to, že porodnost klesne na 45-50 tis. lidí? A těch 45-50 tisíc bude mít zase podlé tvé logiky 20-25 tis. lidí a poté vymřeme, protože porodnost, jaká je dnes je podle tebe asi konstantní a neměnná i do budoucna.

          • Jirosi
            20:19 05.03.2019

            Pokud máš ročník 90 000(2000, tzn 18.let), tzn 45+45 a trendem je mít jedno dítě. Tak to snad zvládneš dopočítat i ty.
            Netvrdím, že je daná. Ale zatím je predikce klesající... Jistě může zase stoupnout, že budou mít páry 2-4 dětí... jen je otázkou jak reálné to je.

          • Jirosi
            20:24 05.03.2019

            A pokud sledujete media a návrat nemocí, co způsobují značnou úmrtnost dětí. Tak i při zvýšení porodnosti, se nemusí dostavit nárůst.

          • semtam
            20:34 05.03.2019

            Jirosi

            Ty mi vážně chceš argumentovat dětskými nemocemi?
            A dále jsi psal, že dnes je 90 - 115 tisíc lidí porodnost. 90 tisíc se týká roku cca 2000 a od té doby se zvýšila na 115 000 lidí. Tak za 20-30 let budeš mít lidí k odvodu cca 115 000 a ty mi říkáš, že jen 45-50 000. Tak těch 70 000 lidí podle tebe vychcípá nebo jsi jenom hloupej a neumíš pracovat s daty?

          • Jirosi
            20:45 05.03.2019

            Tak znova, psal sem to jasně. Na rozdíl od tebe
            Uvádím 90 000, což je rok 2000 čistě protože ti dnes(loni) dovršily plnoletost a mělo by se jich to týkat.
            Schválně sem neuváděl za 18.let, ale za 20-30. let. Tedy dobu kdy by měli mít děti právě tyto ročníky ve věku odvodu. A matematika když je ročník 90 000, z toho je to cca 50:50, tak při porodnosti kolem 1,2-1,3 bude kolik dětí...

          • semtam
            20:56 05.03.2019

            Jirosi

            "90-115 tis. jsou ročníky dnes. Jenže za 20-30. let budou nastupovat jejich děti a těch nebudeš mít jen 45-50 tis narozených, z toho kolik dosáhne věku k odvodu, a kolik bude vůbec ochotno."

            Jirosi, to jsou tvá slova. Tak kdo kurva bude za 20-30 let nastupovat k odvodu? Koblížku dnes pokud by se šlo k odvodu, tak jich budce cca 90 000, za dvacet let to naroste na 115 000.
            A dále mi ukaž, kde máš tu jistotu, že porodnost bude nadále konstatní, ta se mění v průběhu času a nemusí jít v ruku v ruce se silnými ročníky. Kde by se jinak ty silný ročníky vzali?

          • Hyena
            20:58 05.03.2019

            Preco by nemohli povolat rocnikov viac ak by bolo potrebne?

          • Jirosi
            21:08 05.03.2019

            Pokud nedojde ke změněně plnoletosti, tak jich 115 bude už za 18.let, ale takový detail ti vůbec nevadí že...
            Jistě CR půjde proti proudu a začne se tu masivně rodit děti....
            Nebo bude následovat trend poklesu porodnosti u původní populace, co trápí všechny západně orientované ekonomiky světa....

            Největší porodnost byla 194 tis(1974)... po revoluci je to jen 130tis(1990), teď máme těch 115, tak kam se těch skoro 60-80tis ztratilo?

          • semtam
            21:18 05.03.2019

            Jirosi

            Tak tohle je další perla: "Největší porodnost byla 194 tis(1974)... po revoluci je to jen 130tis(1990), teď máme těch 115, tak kam se těch skoro 60-80tis ztratilo?"

            Oni se neztratili ty játro, oni se nenarodili. Pokud ovšem se ti jich narodí 115 000 a ty počítáš, že ti k odvodu přijde 45 000. Tak 70 000 máš kde?

            Co je u tebe masová porodnost?

            Hyena

            V rámci kapacit armády, výcvikových, finančních a i v rámci zázemí, objekty, apod.

          • Jirosi
            21:20 05.03.2019

            Pokud se mí narodí 115tis v roce 2018 a dosáhnou plnoletosti v 2036, tak v roce 2039-49 mi přijde k odvodu kolik ....
            Nauč se číst.

  • semtam
    14:16 05.03.2019

    Pokud padne téma na obranu ČR, tak je mi záhodno, že celé řadě diskutujících se otevírá kudla v kapse a argumentují tím, že jedině profi armáda a nebo argumentace členstvím v NATO a vlastně obranyschopnost obyvatelstva na snad jakékoliv úrovni je něco fuj. Asi diskutujícím vyhovují více diskuze politické a poměřování pindíků.

    Ale k věci, asi půl roku zpátky jsem tu v jedné diskuzi psal můj názor na zálohy AČR.
    Můj názor vychází z toho, že by se znovuobnovila vojenská služba, která by fungovala na dobrovolné bázi. Ambicí je vytvořit třetí brigádu. Můžeme ji nazývat lehkou, pěší nebo i výcvikovou. AČR by de-facto disponovala těžkou brigádou (7.mb), střední brigádou (4.brn), lehkou/výcvikovou brigádou a výsadkovým plukem.
    Přínos je ten, že z absolventů vojenské služby mohou vznikat zálohy pro AČR a dokonce i vhodní kandidáti k službě u profesionálů.

    Každým rokem dosáhne cca 130 000 mužů a žen odvodového věku. Proto vytvořit brigádu o síle cca 2500-3000 mužů a žen je reálné a spíše bych se bál, že bude přetlak zájemců vs. kapacity brigády.

    Ohledně pana Foldyny a jeho myšlence polovičního úvazku myslím dostává kritiku nezaslouženě. Je pravdou, že některá jeho vyjmenovaná povolání jsou sporná hlavně hasič a zdravotník. Pokud bych měl já vybírat místo v civilním sektoru pro vojáky tak aby měli nějakou přidanou hodnotu v rámci ekonomiky, tak bych se soustředil na pozice málo obsazené. Pracovníků v lesnictví je žalostně málo, Lesy ČR a Vojenské lesy a statky mají dlouhodobě podstav a shání lidi ze Srbska, apod. To samé se týká řidičů, skladníků a vlastně sanitář/ka ve zdravotnictví je také nedostatkové zboží, atd. Tím by se mohli zabít dvě mouchy jednou ranou. Zvýšit obranyschopnost ČR a zároveň přispět k její ekonomice či nedostatkovým službám.

    • TF_HU
      14:32 05.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      Má cenu tohle nějak rozebírat?

      ...Pokud bych měl já vybírat místo v civilním sektoru pro vojáky tak aby měli nějakou přidanou hodnotu v rámci ekonomiky, tak bych se soustředil na pozice málo obsazené. Pracovníků v lesnictví je žalostně málo, Lesy ČR a Vojenské lesy a statky mají dlouhodobě podstav a shání lidi ze Srbska, apod. To samé se týká řidičů, skladníků a vlastně sanitář/ka ve zdravotnictví je také nedostatkové zboží, atd. Tím by se mohli zabít dvě mouchy jednou ranou. Zvýšit obranyschopnost ČR a zároveň přispět k její ekonomice či nedostatkovým službám...

      Ta doba už je dávno pryč. Nevidím důvod abyste lidem (vojákům) určoval co mají dělat. Podobné nesmysly jen ukazují, jak občan vnímá Armádu, vojáka a problematiku bezpečnosti. Prosím vás, zabíjejte mouchy dál...ekonomiku nechte ekonomům a obranyschopnost země nechte odborníkům na tuto bezpečnost. Děkuji.

      • semtam
        15:06 05.03.2019

        TF_HU

        Chtěl jsem na tebe reagovat již u minulého tvého příspěvku, ale pak jsem si to rozmyslel, že nebudu s tebou ztrácet čas. Ty, co nejsi schopný pochopit článek tu budeš kázat svá moudra.... a nebude to poprvé co tě požádám, aby jsi nedělal ostudu AČR, jak je vidno, už ti to píšou i jiní diskutující.

        Jen tě poučím, že nikdo lidem neurčuje co mají dělat a nevim o jaké době to mluvíš. Asi máš komunistickou výchovu a zkušenosti. Nebo opravdu nevim jaké představy a pochody má tvůj mozeček.

        • TF_HU
          15:35 05.03.2019

          To je vaše parafráze zamyšlení se nad myšlenkovým pochodem pana Foldyny u polovičního úvazku vojáka. Jestli něco...aspoň mi netykejte, husy jste se mnou nepásl a výmluvu na diskuzní fórum neberu. Děkuji.

          • semtam
            15:43 05.03.2019

            TF_HU

            Ty si vůbec nezasloužíš abych ti vykal a za to si můžeš sám. A vůbec nevim o čem meleš, vůbec nechápeš článek a pak napadáš tupě diskutující v diskuzi. Když něčemu nerozumim, tak držim hubu a nebo se slušně zeptám o vysvětlení a hlavně nebudu něco blábolit mimo mísu jako ty.

      • Deutschmann
        17:22 05.03.2019

        TF_HU
        Jak občané vnímají armádu?

        Víceúčelové vrtulníky (Váš obor):
        Původní požadavek: malý, lehký, víceúčelový, provozně nenáročný vrtulník i pro leteckou záchranku - něco na způsob H145M - Dle ČT

        Aktuálně porovnávané vrtulníky:
        H145M -
        Uh1 Venom - 2x větší, i mnohem lepší (zvládne to co se chtělo, ale je lehce mimo cenu - jen 3x dražší).

        Proč na veřejnosti nevystoupil odborník (velitel letectva, NGŠ, ZNGŠ) a neřekl že je to pitomost a že chtějí to co chtěli? Já Vím je to opravdický vojenský vrtulník, atd, ale docela dost se liší od prvotního zadání, které bylo vypuštěno z vedení AČR po důkladném prodebatování. Nikdy to nikdo rozumně nevysvětlil na veřejnosti.
        Názor veřejnosti:
        Proč odborníci kryjí záda někomu jinému? Asi dostanou také do kapsy. Takže se bude uplácet.

        BVP: V jedné reportáži v ČT zaznělo že BVP musí mít osádku 3+6+2, ikdyž je trend (USA a ostatní západní země) počet vezených osob snižovat.
        Poté se mě má žena zeptala zda jsou vojáci v ČR tak geniální a ostatní blbci, nebo je to naopak? A co to ti 2 specialisté budou obsluhovat? Už je to koupené, nebo se to teprve bude kupovat? Je to vyzkoušené? Nebudeme kupovat zajíce v pytli? Přeci jen 50 mld je dost.
        Ačkoliv se o vojenství zajímám, nebyl jsem schopen na toto odpovědět.


        Asi takto Vás vidí Vaši zaměstnavatelé. Mnoho šikovných lidí, vedeni partou divných lidí kteří neví co chtějí a čekají na to kde si co sebrat na přilepšenou.

        Také jsem prozřel když kamarád nastoupil do AZ. Něco vyfasoval, co nedostal dokoupil (asi za 20 000,-) v armyshopu a na prvním cvičení se mu od pár VZP dostalo keců typu AZ dostanou všechno a my nic.

        Tak asi tak. (tedy to jsou mé poznatky z okolí).

        • semtam
          18:12 05.03.2019

          Deutschmann

          On je hlavně problém v tom, že TF_HU je obyčejnej mamlas, co si myslí, že ví vše. Teda spíš ví, že nic neví a svoji neznalost se snaží schovat za uniformu.

          TF_HU tady napadá myšlenku pana Foldyny ohledně "vojáků na poloviční úvazek" a štěká, když někdo napíše, že to zas tak špatný nápad není. Ten chudáček dále argumentuje nějakou dobou, kdy se lidem a vojákům určovalo co se má dělat. Co si představuje mameluk TF_HU opravdu netuším.
          Pan Foldyna má snahu řešit početní sílu armády s návazností na ekonomiku státu. TF_HU napíše jaká přidaná hodnota??? armáda brání stát hotovo tečka. Debilita je tedy na čí straně? Myslím, že je to jasné.

          Ohledně vojáků na poloviční úvazek je to jen návrh jak řešit obsazenost v armádě s ohledem na ekonomiku. Mnohé armády mají obdobný systém.

          To, co psal mamlas, že se bude někomu něco určovat co jak má dělat, tak to by asi takto nefungovalo, či mě ani nenapadá, jak by to mělo být provedeno. Smysl je ten, že v soukromém sektoru se špatně shání práce na poloviční úvazek a ještě uzpůsobená tak, aby to vyhovovalo službě u AČR. Proto ta snaha nabídky práce v civilním (státním) sektoru. Samozřejmě, pokud je někdo OSVČ a může si čas uzpůsobit tak aby vyhovoval službě u AČR, tak ho nikdo nebude nutit, ať pracuje tam či tam. Poloviční úvazek u armády a druhý úvazek v civilním odvětví je jen a pouze nabídka zaměstnání jako každá jiná, samozřejmě vojáci na poloviční úvazek by měli mít i jiné podmínky a platové ohodnocení jiné než profi voják. Navíc by měli mít zaručeno službu v rámci svého bydliště.

          • Jirosi
            18:24 05.03.2019

            Jenže problém je, že aby to fungovalo. Musel by si omezit možnosti povolání co by ti vojáci mohli dělat přesně o ty povolání co se tu navrhovali.
            Takže co ti zbývá potom... malíř pokojů, pokladač podlah, atd. Prostě práce co nejsou podstatné pro chod státu...

          • Scotty
            19:07 05.03.2019

            Taky by mohli s cikánama kopat výkopy. Jsem si jist že to by značně zvýšilo pretiž vojenského povolání a rekruti by se do takových jednotek jen hrnuli.

          • semtam
            20:19 05.03.2019

            Jirosi
            Kdyby jsi četl příspěvky, tak by jsi mohl zjistit, že povolání by se vytvářela taková, kterých je dnes nedostatek. Pokud je málo zdravotníků dnes a zítra bude válka, kde je vezmem? Odvedeme lidi bez výcviku vojenského, natož zdravotního. Pokud budou vojáci umírat a budou zraněni, tak se jim pošle pomoci z civilního sektoru a civilní sektor nebude mít zdravotníky. Pokud ovšem zdravotníci budou i v armádě (mobilizované), tak armáda nemusí dojit civilní sektor. Dále v lesnictví chybí tisíce lidí a je to z důvodu nízkých mezd. Pokud by se dorovnal plat alespoň na průměr hrubé mzdy v ČR, tak půl AČR, půl LČR by se lidé určitě našli. A takto můžem pokračovat.

          • Jirosi
            20:33 05.03.2019

            Pokud by si navýšil plat, tak by se lidé našly a tím se dostáváme do kolečka. Problém není v nedostatku lidí, ale v neochotě jim platit Tržní mzdu...

            Pokud mám v nemocnicích třeba 10% zdravotníků z armádním zázemím.
            Tak ti mi automaticky vypadávají, mobilizace. Takže stav 90 a méně z důvodu dopadu bojů. A přitom nárůst zraněných je spíše vyšší.
            A armáda nemá párované pozice, tedy zdravotník v civilu nemusí být zdravotník v armádě. Tedy pokud ho povolám jako střelce, tak si mohu vybrat:
            a) mám střelce, ale nemám zdravotníka
            b) mám zdravotníka, ale nemám vojáka
            c) mám civilního zdravotníka, nemám ani zdravotníka, ani střelce
            d) osoba byla zasažena probíhajícími událostmi, a je mimo úplně.

            Místo:
            e) civilní zdravotník, profesionální voják, profesionální vojenský doktor... to máme teď....
            Ale nemáme papírově velkou armádu.

          • semtam
            21:30 05.03.2019

            Jirosi

            Ok, nebudu tu vysvětlovat něco stále dokola. Pokud nechápeš to, že nyní nemáš zdravotníka a ani vojáka. Řešení je mít zdravotníka i vojáka. Všichni nebudou zdravotníci, to je jen část.

          • TF_HU
            13:17 06.03.2019

            Mě k tomu stačí...zaručenou službu v místě bydliště, povolání by se vytvářela taková, kterých je nedostatek, dorovnat plat na průměrný...a podobné naivní představy :-)

            (chápu, že problém platu je širší, než v jedné větě, ale to je otázka spíše na lidský moral, tedy ochodu dát spravedlivou odměnu zaměstnanci)

        • TF_HU
          13:08 06.03.2019

          ...add občané a armáda, dobře. Pokud nelžou průzkumy a návštěvnost vojenských akcí odráží výsledky těchto průzkumů. Vnímání Armády není to samé jako zájem o službu v Armádě.

          ...add vrtulník. za STRATCOM Armády fakt nemohu. To je problém nad mou kompetenci. Zadání se tedy zrovna moc neliší...

          ...add BVP. Stejně jako u vrtulníků...přizpůsobení trendu znamená změny, změny znamenají peníze...a jsme tam stejně jako u vrtulníku. tedy u té vůle.

          Lidi jsou všude stejní a nebo různí. Já sloužím dvacet let, jedinou novinku co já mám je goretex...neremcám sloužím, dá se to i tak. Takže je to o lidech a o preferencích.

      • Luky
        19:09 05.03.2019

        Bych klidně na půl úvazku do armády a na půl do lesa šel. Zejtra. Ty rozdělaný baráky se už nějak dostaví i po telefonu.
        Po dvaceti letech reálného kapitalismu v soukromém sektoru je mi na blití.
        Už mě nebaví všechno dělat, organizovat, vymýšlet, kreslit, počítat, projednávat, prosazovat na úřadech, dělat lidem psychologa, u toho i fakturantku a ve výsledku doufat, že pak dostanu od manažera s násobně statisícovým platem možná i zaplacen honorář spíše v řádech desetitisíců, případně se dohadovat s lidmi ze státní sféry, pro které je cokoli nad 5000,- Kč strašná pálka....a ve výsledku ještě dělat v podstatě zadara kokota v komunálu, protože na obec se čtyřiadvacet let sralo, ale křupani v tom smradu samozřejmě spokojeně vegetili.
        Moji zkriplení kolegové mají záda v hajzlu, x krát operované karpály a záněty šlach, ale já se ještě furt držím. Mám v sobě samurajský kodex a jsem loajální k tomu, kdo mě platí. Klidně se ozvi armádo.

        • Scotty
          20:09 05.03.2019

          Co vám brání jít dělat na celý úvazek vojáka nebo dřevorubce? Obě profese teď shánějí nové lidi. Pokud je vaše práce tak nesnesitelná můžete si jen polepšit.

          • Luky
            20:20 05.03.2019

            Moje povolání je i prestižní, potřebné a krásné - nesnesitelné je jen jedním z mnoha přívlastků :)
            Věděl jsem to ale už dávno a protože mě to k profíkům hodně táhlo, prošel jsem si celou anabází přijímání ještě v době, kdy byla náročnější. Uspěl jsem, ale blb Tvrdík položil funkci a hotový nábor byl 14 dní před nástupem zrušen. Pak už jsem jen rozvíjel svoji profesi a z toho vlaku vystoupit nešlo. Ve 42 letech se mám cpát někam mezi 18tiletý kluky na jinou stranu republiky a všechno pustit? Ano, dokázal bych být až tak spontánní, ale při bližším pohledu je to taková blbost, že si to před sebou a rodinou neobhájím.

      • flanker.jirka
        19:49 05.03.2019

        Asi nejlevnějším příspěvkem k obraně by bylo obnovit odvody a i ty dříve odvedené na logistickou činnost armády a výpomoc s jejím provozem brát natvrdo z řad dlouhodobě nezaměstnaných.

        • Scotty
          22:44 05.03.2019

          Takže dlouhodobě nezaměstnané, tedy lidi kteří pracovat nechtějí, naženete do armády. Skvělý nápad. Dokážete si představit jaká bude jejich motivace a pracovní morálka?

          • Jirosi
            12:40 06.03.2019

            Scotty: To je přece základ dobrého "managmentu". Svěřovat vybavení v cenně milionů lidem bez potřebných kvalit, aby se ušetřily koruny.

      • flanker.jirka
        22:35 05.03.2019

        není nutné se hned držet pouze nějak definovaného "polovičního úvazku" existují i takové věci jako národní garda v USA. Je jasné, že u nás asi názvy jako Lidové milice dostane někoho do varu. Ale koncept je to také použitelný. Zajímavý systém má Izrael, kde se na obraně podílí takřka všichni, tam naopak sílí tlaky na to zkrátit prezenční službu, protože to brzdí ekonomiku.

  • petr.hejc@seznam.cz
    13:36 05.03.2019

    Zdravím, přečetl jsem pár komentářů (všechny není v mých silách), ale všiml jsem si, že řada zdejších příspěvků stále vymýšlí něco nového. Co se zamyslet nad tím co je již vytvořeno. Tedy bavím se o situaci při obraně ČR. Máme vytvořenou strukturu profesionálních vojáků, máme strukturu AZ.
    A také máme přesný přehled o držitelích zbrojních průkazů (300tis) a o zbraních(800tis), které mají v držení (jasně, že někteří držitelé ZP jsou i profíci, AZ atd)
    Dlouhodobě přemýšlím, proč už nikoho nenapadlo, zapojit do obranné soustavy držitele zbrojních průkazů. Jistě, že by neměli zájem všichni a ani by všichni nesplňovali např. věkové předpoklady (např. jen ti do 55let), ale umím si představit, že lze zavézt strukturu ( dle bydliště ve které by fungovalo předávání a plnění úkolů) 1 profík na 10 AZ a 1 AZ na 10 držitelů ZP. Každý držitel ZP má své zbraně a jistě by např. rád absolvoval 1 - 2x/ rok zdarma nějaký kurz (víkendový) střelby a taktiky. Rázem by jsme mohli mít (můj nekvalifikovaný odhad) např. 80tis lidí ochotných se zapojit a ovládající svou zbraň. Toť můj názor.
    Jsem členem AZ a neskutečně mne mrzí, že vycvičit nás na požadovanou úroveň trvá hrozně dlouho. Třeba i 2 roky. Je zákonem daná max. délka dní, které může člen AZ strávit na cvičení za rok. A i kdybych chtěl, klidně i zadarmo tak nesmím. Takže sice dnes máme cca 2500 členů AZ, ale kolik z toho je aktuálně plně vycvičených popř. s již získanou odborností (absolventů odborných kurzů, vojenských řidičáků atd.) díky za vaše názory.

    • Jirosi
      13:46 05.03.2019

      Ono, to bude dáno i tím jaké stát na tuto činnost uvolňuje kapacity, případně jaké má cíle.
      Nemůže, tam být 10 přecvičených lidí a 90 lidí co mají jeden den.

    • TF_HU
      14:37 05.03.2019

      ...autor zapomíná, že ty jeho ČÁSTEČNĚ VYCVIČENÉ ZÁLOHY už dávno existují...jen jim říkáme povinná záloha. Jsou to všichni branci ve věku stanoveném zákonem. Patří tam i všichni vojáci, kteří odchází do zálohy. Dál pokračovat nemusím...

      ...osobně, problém s AZ je úplně někde jinde. U nás jsme AZ pojali jako jakousi náhradu VZP, protože je to levnější :-) Dnes máme AZ, kteří jsou součástí, tedy vznikají u tzv. KVV a poté máme jednotky AZ, které vznikají u jednotlivých útvarů. Bohužel, osobně v tom vidím problém. Ten je spojen s technikou, municí a jiným materiálem, který by AZ měla mít vlastní, ne toho konkrétního útvaru. Dříve existoval tzv. uložené útvary, ty které by se stavěly v případě mobilizace atd. Tento prvek nám dnes chybí...AZ nemá vlastní velitelskou strukturu atd...

    • Vočko
      08:21 06.03.2019

      Jako AZ můžeš být na cvičení i víc, než je max. doba daná zákonem (42 dní). Stačí dostatečně předem zažádat o dobrovolné vojenské cvičení. ;)

  • Dejwman
    13:35 05.03.2019

    Článek není ani tak důležitý jako svým obsahem a uvedenými počty, jako spíše tím, že by se AČR a politici měli konečně zamyslet, jak s celkovou obranou dále. Hlavní je přemýšlet nad vším a nevytrhávat jednotlivosti podle potřeby.

    AČR
    Ponechat současné a plánované počty profesionálních vojáků v tuto chvíli, tak jak jsou.
    Česká republika má nějakou velikost a žije v nějaké geopolitické situaci. Není tak ani v rámci členství v NATO nabírat velké počty profesionálů, ale naopak současné počty vybavit kvalitní technikou a výstrojí. Nás smrt jednoho vojáka bude vždy bolet více než smrt vojáka státu s několikanásobně početnější armádou (každý život je cenný, ale beru to z pohledu čísel).
    Ideálně bych to viděl na dva tankové prapory dle standardů NATO, takže se bavíme o nákupu 88-100 ks MBT, kompletně přezbrojit na nové BVP, postavit 2-3 letky Gripenů E a 1-2 letky L-159/FA-259, pořídit kvalitní a odzkoušené vrtulníky, včetně útočných, houfnice ponechat z jedné třetiny modernizované DANA a dále nakoupit nové moderní. PVO, raketové dělostřelectvo, nové vozy.... (dalo by se pokračovat...)

    Aktivní zálohy
    Ideální by byl poměr 3/1 v porovnání s AČR, tj. na 3 vojáky jeden v AZ.
    Právě pro potřeby aktivních záloh se rozhodně nezbavovat staré techniky ale naopak jí zmodernizovat. Aktivní zálohy by právě měly být specialisté na ty části armády, kde výcvik není během pár týdnů. Mluvím zde o tankistech dělostřelectvu, atd... Přesně pro tyto potřeby by se v případě náhrady techniky v AČR mělo uvažovat komplexně také nad modernizací techniky pro AZ, např. modernizované vyřazené DANA, tankový prapor T-72 Scarab, BVP - Šakal, atd... To by bylo také výhodné pro český průmysl.
    V této souvislosti mne napadá také možnost AZ u pilotů, nevím, zda něco takového existuje, ale např. pilotům určité kategorie pilotního průkazu by mohlo být nabídnuto cvičení s L-159 či L49.

    Výcvik veřejnosti
    Zde si myslím, že nelze v tuto chvíli z kapacitních důvodů počítat s nějakou formou výcviku na 3-4 měsíce. Zde bych viděl spíše cestu formou "branné školy v přírodě" ve třetím ročníku středních škol a učilišť.
    Hoši by na tři týdny na podzim (září, říjen, listopad) a tři na jaře ˇ(únor, březen, duben) mohli absolvovat krátké kurzy. V jarním turnusu by si mohli i vystřelit...
    Dívky by naopak mohly pomáhat ve špitálech, pečovatelských domech, atd... Pokud by i ony měly zájem o chlapeckou verzi mohlo by jim to být také umoˇžněno.
    Tímto by se mohly doplnit zkušenosti, které současná generace nemá. Při troše štěstí by se to mohlo i pár jedincům zalíbit a posílilo by to Aktivní zálohy.
    Časem a dle geopolitiky by se mohla postupně prodlužovat délka "turnusů"...

    • Jirosi
      13:42 05.03.2019

      " např. modernizované vyřazené DANA, tankový prapor T-72 Scarab, BVP - Šakal, atd... To by bylo také výhodné pro český průmysl."

      Tohle hlavně ne! Vyhozené peníze....

      • Dejwman
        13:48 05.03.2019

        A co byste koupil pro Aktivní zálohy? ASCODY/CV90/PUMA, nové Leopardy, místo DANA Caesary, atd...?
        Vždyť to horko těžko pořizujeme pro AČR...

        • Jirosi
          14:07 05.03.2019

          Záleží co se nakoupí pro primární jednotky, kterým mají sloužit "zálohy" jako doplňovací jednotky.
          Zatím je jak píšete problém vůbec vybavit primární jednotky, takže zálohy budou muset jezdit co armáda má.

  • Jirosi
    12:32 05.03.2019

    "Schůdné alternativy existují. Je mnoho zaměstnání ve státní sféře, která jsou tak trochu blízké vojenské práci – hasič, záchranář, zdravotník, policista, pilot záchranného vrtulníku. Dále ve školství, třeba konečně pro kvalifikovanou výuku branné výchovy, přežití, zvládání krizových situací, zájmové kroužky s brannou tématikou. Další potenciální místa jsou ve zdravotnictví, kdy zdravotnická kvalifikace je zpětně velmi užitečná pro vojáka. V neposlední řadě na úřadech, městských firmách, hromadné dopravě, správě/údržbě silnic, železnicích a dalších mohou být pozice přímo určené pro vojáky. Také ve vojenských opravárenských firmách nebo u vojenských dodavatelů mohou být pracovní místa na základě zvláštní dohody nebo dokonce jako podmínka uzavření kontraktu. Je velká motivace vojáka pracovat na své výzbroji."

    Tento odstavec je doufám míněn zcela v duchu sarkasmu!
    Všechny zde vyjmenované odbornosti, povolání mají jediné společné. Pokud dojde k napadení. Budou potřeba v plném nasazení, nikoliv v jejich duplikaci.
    V nemocnici budou očekávat příjezd zdravotníka, na železnici příjezd opravárenské čety, atd....
    A muži budou přitom u svých jednotek muset plnit bojovou činnost... Jenže tu nebudou moci vykonávat, protože přesně ty povolání co mají jako civilní zaměstnání jim budou chybět...

  • analytic
    11:30 05.03.2019

    tomas.kotnour

    OK, diky.
    Ale my nejsme v bodě nula. Když změníme poměr VZP/AZ, tak sice můžeme mít při stejných personálních výdajich (nominálně nebo relativně k DPH) několikanásobně větší armádu. Ale nemůžeme pro ně pořídit několikanásobně více výzbroje, při stejných investičních výdajích.

    Když máte v rozpočtu na investice třeba 50 mld na 210 nových BVP a Foldyna vám nabrnknul nové záložáky na další 2 brigády, tak máte dilema, jak ta nová BVP rozdělíte. Komu dáte nová, komu stará a komu nic. Máte v pohodě personální, a držíte i investiční výdaje, ale rozjedou se vám provozní, protože najednou provozujete o 3 bojové prapory vic, což je cca 50% současného stavu. Ale pořad jste neobrátil poměr VZP/AZ.

    To je jistě možné řešení, kdyby nás tlačil čas a v perspektivě několika málo let nám hrozilo, že budeme bojovat na našem území. Potom by kvantita měla mít přednost před kvalitou.
    Myslím, že to ale nehrozí, takže bych raději než 2 polomodernizované br volil 1 plné modernizovanou, tzn. nejdřív bych komplet přezbrojil 7. mb.
    A takhle bych řešil celou armádu. Nejdřív dostat na pořádnou úroveň to co už máme a potom řešit co dál. A dostat na pořádnou úroveň to co už máme bude trvat ještě pěkných pár i když se rozpočet bude šplhat k 2% HDP.

  • Lukas
    08:26 05.03.2019

    Jaka jest najliczniejsza "specjalność" w wojsku?

    Żołnierz piechoty? - nie
    artylerzysta? - nie

    Kierowca ciężarówki!
    Na jednego "walczącego" żołnierza przypada 2-3 kierowców cieżarówek - od zwykłej po specjalistyczne (np. z radarem, )

    Jakie to "specjalne" i kosztowne wyszkolenie i wyposażenie potrzebuje szeregowy żołnierz kompani logistycznej?

  • Jura99
    08:17 05.03.2019

    Pro snížení počtu potřebných vojáků je dobré vybírat zbraně podle stupně robotizace a automatizace. Např. houfnice, bude jich 52ks, mohou se vybrat s osádkou 5 ale také 3 vojáků. Hned se bavíme o rozdílu 104 vojáků. Totéž tanky, nabíječ nebo automat je na 60ks tanků hned 60 vojáků. Podobně to nejspíš funguje i v týlových složkách. Jinak myšlenka vojny na půl úvazku vůbec není špatná, ale velká otázka čím zaměstnat vojáka na ten nevojenský půlúvazek, naše ekonomika není moc nastavená na poloviční úvazky.

    • Jirosi
      11:58 05.03.2019

      Snížení počtu vojáků u bojových jednotek, ty vojáky přesouvá rovnou k praporům údržby techniky...
      To co dříve stihli vojáci protože jich tam bylo "5" dnes sice zastane počítač v bojové činnosti. Jenže v činnosti po boji se tím navýší hodiny údržby. A protože potřebuješ složitější výcvik pro ty "3+pc", tak údržbu musí dělat někdo jiný.

    • Jirosi
      12:01 05.03.2019

      Ale jasně existovala by varianta, že profesionální vojáci jen bojují. Údržbu techniky v kasárnách dělá "outsourcingová firma" co zaměstnává vojáky po zbytek času co nedělají pro armádu... :)

      • M.d@k
        19:14 05.03.2019

        Outsourcovat údržbu je opravdu hloupý nápad. Prezentuje se to stylem, že se hodně ušetří, ale ve skutečnosti to může dopadnout dvěma způsoby. Buď chcete udržet stejnou úroveň údržby a pak zaplatíte krvavé peníze, protože externí firma si předvidatelně řekne o několikanásobek peněz co by stála údržba vlastními silami (kromě provozních nákladů chce pochopitelně vykázat zisk). Nebo se snažíte opravdu ušetřit a tak rušíte pravidelnou údržbu a opravujete jen to co se rozbije ( s opět předvidatelnými následky na stav techniky).

  • JiriR
    08:06 05.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    Dnešní stav je papírově 2 brigády pozemních sil + (do budoucna) cca 2 pluky.
    AZ bych navýšil o 1000 (601.-logistici + vojáci) + 1000 (Vys. pluk .-logistici + vojáci) + 4000- 4. br. (mix + moder. BVP2 + moder. T72) + 4000- 7. br. (mix + moder. BVP2 + moder. T72).
    Výzbroj standardních jednotek opírat o moderní interoperabilní BVP, MBT, KBVP..AZ doplňujících jednotek o modernizované stávající zbraně- T72, BVP2, Dana, KUB
    Nemyslím si, že nějakých 80 000 svátečních střelců by něčemu pomohlo- možná tak k vyhánění civilních obyvatel či velmi pochybnému hlídání- spíše kradení a kdoví co ještě. IMHO dnes, něco jako operace „Oluja“ už není na pořadu dne.
    Soustředit se hlavně na:
    Letectvo: 1. letka Jas C/D, 2. letka Jas C/D, 3. letka L 159 A/T. Všechny 3 letky nechat modernizovat do 4+ G. (+ Meteor, Iris T, Brimstone, KEPD). 3. letku za 10 let nahradit F35, L 159 T nechat později jako výhradně výcvikovou.

  • Rase
    07:55 05.03.2019

    V současném stavu nedokáže Ministerstvo obrany ani zajistit pořádnou výstroj a výzbroj pro vlastní vojáky (profesionály, natož AZ). Dokud vojáci nebudou mít kompletní a jednotnou výstroj, muzeální technika nahrazená moderní, tak nemá smysl ani přemýšlet o nějakém rozšiřování armády o "povolance".

    ps. už teď je vojáků k plnění stávajících úkolů málo, a tedy i ty krátké kurzy by akorát odčerpaly vojáky/instruktory, ale i úředníky pro všechno to papírování kolem.

    ps. už mají vojáci dost ponožek?...

  • Martin23
    06:49 05.03.2019

    Scotty
    18:26 04.03.2019

    Vám nebo vaší rodině snad někdo zakázal si masku koupit? Když tu pořod točíte ten mokrý hadr.
    Na to že je málo hasičů jste přišel jak smí-li se ptát?

    ++++++

    Naše rodina je v tomto smyslu nadstandardně vybavená.
    To ovšem nijak neovlivňuje systém.

    Mokrý hadr? No to byla rada, kterou dali členové IZS lidem, které evakuovali z jedné mimořádné události.

    Málo hasičů je v případě, že by měli plnit úkoly civilní ochrany.

  • SofF
    03:27 05.03.2019

    Jde hlavně o to aby se rozhodl koncept armády jak má fungovat, jestli jako doposud, tedy pomocný sbor OTAN nebo plnohodnotná armáda schopná plnit vševojskové úkoly. Dokud se tohle nerozhodne budou se v tom stále plácat.
    Sice díky jiné úrovni technologie není potřeba statisícové vojsko, nicméně je pořád většina úkolů které musí provádět osobně pěšák v poli, podle mého vychází zhruba potřeba o třetinu méně vojáků než bylo po dělení Československa. Hlavně je důležitá role letectva takže se soustředit na schopnou sílu která není na "lízing" plus PVO.
    Ani puštění všech pevností není dobrý nápad, nějaké se měly zachovat v aktivní službě, pokud by k něčemu došlo i třeba ke konfliktu nízké intenzity tak pevnosti brání rychlému průniku a jsou opora armádě v poli.

    • Scotty
      08:22 05.03.2019

      Bránit pevnosti? Neměli by podle vás vojáci rovnou reaktivovat hrady a obsadit pevnostní města? Obojí má v dnešní době zhruba stejný smysl. Tedy žádný.
      Z našeho členství v NATO vylívají pro armádu jisté závazky, ale podle koncepce rozvoje rozhodně nemá být AČR budována jako pomocný sbor kohokoli. Mimochodem vy píšete z Turecka?

    • TF_HU
      15:40 05.03.2019

      Pominu ukázku nepochopení konceptu NATO.

      Zaujaly slova o pevnostech...pevnosti brání rychlému průniku a jsou oporou armádě v poli. Uznávám, že nějakou roli by hrát mohly...fakt jen mohly...ale víte jak je snadné dnes zničit takový bunkr? Nebo jej obejít? Způsob vedení operací, boje, války se fakt posunul trochu jinam.

      • Scotty
        16:26 05.03.2019

        Vzhledem k tomu že drtivou většinu výzbroje předválečného opevnění tvořil těžký/lehký kulomet, tak mechanizovaná jednotka přechod takové linie ani nepocítí. Příprava na lefetaci moderních zbraní by byla velice nákladná a bojová hodnota prakticky nulová.

  • nvkl
    00:00 05.03.2019

    Vojáků ale hlavne techniky máme zoufale málo. Počty letadel vrtulníku a tanku jsou spíše pro zasmání. Pan co to napsal je nebezpečný blázen... Ohledně záloh. Mě by se líbila dobrovolná vojna po SŠ třeba formou brigády za minimální mzdu na 4 mesice.

  • tomas.kotnour
    22:33 04.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    Moc pěkný článek, který otevírá až moc otázek. Autor tady popisuje armádu, které funguje podobně jako náš HZS, opírající se o profesionální jednotky (které by měly být lépe vybaveny a vycvičeny), které doplňují jednotky dobrovolných hasičů. Tomu by odpovídal i systém třech 24h neustále se rotujících směn. Tento systém skutečně šetří značnou část finančních prostředků, při naprosto špičkových kapacitách. Problém je v tom, že poměr finančních prostředků na mzdy, výcvik, techniku je zásadně odlišný od armády. Zkusím tady dát pár čísel.

    AČR má tabulkové skoro 26 000 vojáků a k nim 9 000 civilních zaměstnanců na jejichž platy padne 25 mld. Kč (+7 mld. výsluhy).
    Těchto 25 mld. Kč se následně dělí mezi:
    5 000 příslušníků letectva při cca 4 mld. Kč.
    administrativu a velení 2,5 mld. Kč
    centrální zabezpečení s 10 mld. Kč
    pozemní síly s 8,5 mld. Kč. (odhaduji 11 000 - BS + SBP + SBZ)
    Kolik by se kde nechalo ušetřit, aby se systém zcela nesesypal?

    Armáda se musí něčím vybavit. Výdaje na investice by měly dle NATO činit 0,4% HDP ročně (v loňských cenách 20 mld.), z čehož jde každý rok 7 mld. na malé projekty. Do velkých projektů tedy může armáda investovat při 30letém životním cyklu 8 % HDP, tedy 405 mld. Kč v loňských cenách. Z těchto peněz by měla jít 1/5 do modernizace v půlce životnosti, takže se dostáváme k 320 mld. Kč na letectvo, PVO, obrněnce, dělostřelectvo a logistiku.

    K optimálnímu rozložení výdajů dle doporučení NATO (2% - 1 : 0,6 : 0,4) jsme se dostali na přelomu tisíciletí (v oblasti provozních a investičních výdajů). V těchto letech je možné dohledat rozdělení provozních výdajů v poměru 41% na výcvik, zásoby, běžný provoz, 22% do nemovité infrastruktury a 37% na další správní a centrálně plánované výdaje (poradí někdo, co si pod tím představit?)

    A tím se konečně dostávám k závěru, kde ušetřit? Polo-mobilizační armáda bez výcviku a vybavení je kanónenfutr. Polo-mobilizační armáda bez výcviku s vybavením je drahý kanónenfutr. Polo-mobilizační armáda s výcvikem bez vybavení jsou dobří partyzáni a konečně polo-mobilizační armáda s dobrým výcvikem a vybavením bude jenom o trochu levnější než plně profesionální armáda.

    Pokud tedy budeme počítat s tím, že hlavní hrozbou pro náš klidný život je agrese našich sousedů (s čímž nesouhlasím), tak pro dva z nich jsme spíše agresoři my. Třetí není zase o tolik větší, abychom jsme se proti němu nedokázali ubránit symetricky, takže zbývá poslední, 8x lidnatější s dvojnásobným HDP na hlavu, a protože je válka soubojem primárně ekonomickým, tak bychom čelili soupeři 16x silnějšímu. V tuto chvíli se mnohým vybaví hrdinný odpor Finů proti Rudé armádě. Jenomže doba trochu pokročila. Hlavním úkolem armády je odradit protivníka od toho, aby nám chtěl vnutit svou vůli. Ideálně ho bez výstřelu přesvědčit o tom, že se mu to nevyplatí. Tudíž armáda musí být schopna protivníkovi oplácet. V současnosti by bylo spíše vhodné napsat, že stát musí být schopen oplácet. "Partyzánská" armáda by mohla bojovat s nepřátelskými pozemními silami poměrně dlouho, otázka je, za jak dlouho by se zlomilo obyvatelstvo, když by nám Němci z naší centralizované infrastruktury udělali střelami KEPD 350 kůlničku na dříví a poslali nás i bez atomu do středověku, zatímco my bychom jim nemohli udělat nic, co by je aspoň trochu zabolelo (to by se museli v 601. a 102. hodně snažit). Pokud bychom chtěli mít levnou armádu, která to nepříteli znepříjemní, měli bychom se spíše vydat cestou KLDR a opatřit si spoustu raketových systému s dosahem "480 km" a rozmístit je po celé republice.

    • analytic
      22:58 04.03.2019

      Ale autor nepíše o polomobíizacni armádě, ale o poměru 1 : 4 ve prospěch dobrovolníků.

      Nerozumím tomu, jak může být dobře vyzbrojená a vycvičené třeba i polomobilizacni armáda o 50 000 vojácích jen v pozemních silách o něco levnějších, než vámi uvedených současných 11 000 (odhaduji, že spíše max. 9 000) profesionálů. Nepočítám vůbec náklady na výcvik těch 150 000 potencionálnich partyzánů.

      • tomas.kotnour
        23:24 04.03.2019

        Polomobilizační mi přišlo jako správné pojmenování armády, ve které tvoří většinu jednotky AZ. I když máte pravdu, cvičení se jmenovalo Mobilizace 2017, ale došlo jenom k povolání AZ povolávacím rozkazem. Takže lepší termín by byl povolávací armáda.

        To porovnání nákladů jsem bral ve vztahu 18 000 VzP + 38 000 záložníků, kteří se mají rovnat VzP vs. výcvik a vybavení profesionální armády obdobné sily (ne počtu).

        • analytic
          23:38 04.03.2019

          Omlouvám se, ale nerozumím tomu porovnání nákladů.

          • tomas.kotnour
            01:58 05.03.2019

            Není se zač omlouvat, já neumím vysvětlovat. Gen. Opata ocenil její výstavbu mechanizované brigády na 90 mld. Kč (nejspíše ve struktuře přezbrojené 7. mb). Po 15 letech nějaká modernizace/generálka za 20 mld. Mech. brigáda bude mít necelé 3 000 vojáků, což bude nějakých 2,25 mld Kč. ročně. Celkové O&M náklady této brigády za 30 let by mohly být 190 mld. Z čehož platy budou 67,5 mld Kč. Pokud budeme chtít mít AZ na co nejvyšší úrovni, budou muset cvičit s technikou stejně často. Hlavní úspora tedy bude na platech. Provozní náklady brigády AZ budou řekněme o 60 mld. nižší. Když porovnáme tyto částky, vyjde nám brigáda VzP po 30 letech za 300 mld. Kč, zatímco AZ budou stát pouze 240 mld. Kč, tedy ušetříme 20%. Za náklady na 4 brigády profíků bychom mohi postavít 5 brigád AZ. A otázka je, kdo bude v boji efektivnější. Takto jsem to myslel. Problém je, že toto jsou jenom odhady založené na primitivní americké metodice. Jak ale budou vypadat náklady životního cyklu západní techniky v českých reáliích, když se na údržbu budou peníze? S tím zatím nemáme zkušenost.

          • kisam
            09:48 05.03.2019

            Tomas.kotnour 1:58 - ako vždy od vás, veľmi dobrý koment. Súhlasím so všetkým čo ste napísali. Avšak treba vziať do úvahy aj to, že je len určitý obmedzený počet ľudí, ktorí chcú slúžiť v armáde na full time. Čiže ak sa v štáte nachádzajú ľudia, ktorí by chceli slúžiť v armáde len pár víkendov ročne (AZ), treba to využiť, pretože sa jedná o ľudí, ktorých by sme tam inak nedostali.

          • Jirosi
            11:51 05.03.2019

            "tomas.kotnour"

            Tady spíše vidím, problém v tom kde zaměstnat ty "profíky" po zbytek času. Tedy jaký provoz si dnes může dovolit takové výpadky lidí na "pár měsíců v roce".

          • BobbyRay
            12:50 05.03.2019

            Co se tyce castecnych uvazku, tak si dokazu predstavit rezim rotovani lidi na urcitych pozicich (logicky to nepujde pouzit vsude). Hodne zjednodusene, kdyz budu mit pracovni cinnost pro tym 3 pracovniku, ale zamestnam na nej 4 lidi, tak vzdy jeden tyden v mesici muze jeden z nich cvicit obranu vlasti a ostatni 3 pracovat. Tim jak se budou stridat, tak neohrozi vyrobu, protoze budou 3 tydny pracovat a 1 tyden cvicit. Za tyden cviceni nezapomenou jak se pracuje a za 3 tydny prace nevyhnijou natolik, aby zapomneli vse z vycviku. Navic stridani roli v praci podporuje tymoveha ducha budovaneho v ramci bojovych cviceni.

  • Jara
    22:25 04.03.2019
    • (2)
    Oblíbený příspěvek

    TF-HU
    Nemusíte souhlasit s názory ostatních, ale jestli jste důstojníkem AČR tak svými vulgárnímy příspěvky zostuzujete uniformu.
    Ve vyspělých armádách je zvykem, že důstojník je i nositelem morálního kreditu, protože i v době míru reprezentuje svou vlast.

    • liberal shark
      08:12 05.03.2019

      Slovo důstojník je odvozeno od výrazu důstojnost ... nositel důstojenství.

    • TF_HU
      15:26 05.03.2019

      Prosím vás, jaká vulgarita? Máte na mysli slova, která jsem použil? Jako sviňa, blivno, nesmysl, amatérismus, co konkrétně máte na mysli?

  • technik
    21:56 04.03.2019

    Proč si většina lidí myslí že zakladni vojenská služba produkovala pouze řidiče a ozralce? Kde máte hasiče,potápěče,mechaniky (tankový,automobilní,letecký),lezce záchranáře, zdravotníky,strojníky,jerabniky,vazače,obsluhy Central a podobně.

    • Jura99
      07:45 05.03.2019

      Zkrátka profese, které nikdo nechce moc dělat a dělají je agenturní gastarbeiteři.

  • TF_HU
    21:36 04.03.2019

    Kdo to je Tomáš Foldyna?

    Četl jsem jen kousek...dál to nemá cenu, to někdo myslí vážně, fakt? Teda už jsem viděl hodně, ale tohle je síla...

    Vojenská profese, je profese jako každá jiná. Autor by si měl pročíst branné zákony aby pochopil, kdo plní a jaké plní úkoly. Jestli tohle je analýza, tak to jsem v klidu, takových analýz nasekám deset do soboty.

    Armáda, voják...žádné hodnoty nevytváří...voják slouží, dle zákona o VZP, svou službou se připravuje k obraně ČR. Produktem obrany...je bezpečí, suverenita. Tečka.

    Žádná analýza současného stavu, žádná analýza základních dokumentů, úkolů a od toho se odvíjející počty současných jednotek. Žádné info o Vídeňských protokolech, tedy smlouvách stanovujících počty, velikosti jednotlivých Armád.

    Žádná analýza současného závazku vůči NATO.

    Žádná analýza dostupné techniky, munice, pohonných hmot a výcvikových základen.

    Totální nepochopení úloh jednotlivých bezpečnostních sborů. Tohle patří tak leda do Blesku. Dobrou.

    • flanker.jirka
      21:49 04.03.2019

      Kdo je TF_HU? ...kropenatá slepice snad?

      ... zkuste se podívat na intenzivnější konflikty a spočítejte si kolik procent vojáků byli profesionálové před válkou a kolik procent jich muselo být doplněno civilisty. Jsou funkce, které dokáží zastat vycvičení civilisté i po půlročním výcviku. Samozřejmě, specializace jako letectvo, PVO vyžadují delší dobu.
      Aktuálně má AČR průměrný věk 37 let, jaký bývá průměr v průběhu konfliktů? Budou naši čtyřicátníci stíhat dvacetiletým jinde ve světě?

      • TF_HU
        22:04 04.03.2019

        Milý flankere, prosím, čtěte pomalu a znova. Já jen říkám, že článek je ústřel na slepo jak sviňa. Nikde nepíšu nic o tom, že by snad zálohy (ať AZ či povinné) nebyly potřeba, nebo, že by v případě mobilizace nebránily zem. Já jen píšu, že autor tady hraje divadlo, ne analýzu...

      • TF_HU
        22:11 04.03.2019

        Prosím, můžete mi nějak rozkleslit, jak těch 6 tis aktivních vojáků bude plnit závazky vůči NATO, kdy bude cvičit ty zálohy a kdy nakonec bude držet tu hotovost. Stejné platí pro ty zálohy, čtyři brigády atd. Kdepak autor nechal logisty a další podpůrné jednotky?

        Když to zjednoduším...dvě brigády, máme vlastně dnes a Armáda je na počtech cca 20 tis. Pán říká, že aktivní, profi by měly být maximálně tedy dvě brigády, s plnou podporou a mluví o nižších číslech? Hmmmm...

    • ruleta
      22:55 04.03.2019

      Pravdepodobne je to tenhle:
      https://www.parlamentnilisty.c...

  • pks_
    21:05 04.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    - pohotovost tak jak je popsána tak je neúčelná a nerealizovatelná,
    - poloviční úvazek je obzvláště v kombinaci s pohotovostí utopie

    Navýšení počtu vojáků ale považuji za nutnost - včetně zavedení např. 2 měsíční základní vojenské služby - tak, aby bylo koho mobilizovat a daly se z nich poskládat jednotky.

    Povinný základní výcvik by byl jen pro pěchotní zbraně, vybraní jedinci by potom mohli absolvovat pokračovací výcvik za plnou mzdu v délce 6 měsíců - 1 rok - jako např. řidiči, dělostřelci ... a měli by při mobilizaci zajištěnu svoji profesi.

    Aktivní zálohy jako dnes - pravidelná cvičení, ostatní podle zájmu.

    Postupně by se budovaly sklady mobilizační techniky - z nespotřebovaného rozpočtu MO by se každoročně dokupovaly zbraně a munice - tak, aby odpovídaly alespoň polovině mobilizovatelných vojáků. Uniformy bych asi řešil jen pro VZS a profesionály a AZ - tj. ne pro mobilizační maximum.

    • ruleta
      22:38 04.03.2019

      Porodnost se v CR od roku 2000 pohybuje okolo 90 - 120 tisic deti z toho je polovina tvorena chlapci (je jich o neco vice, ale pro jednoduche pocty to staci). Takze mate kazdy rok okolo 50-60 tisic lidi na 2 mesicni vycvik pripadne delsi.

      Na tohle neni nikdo pripraveny:
      - rodice, obyvatelstvo CR
      - vycvikova infrastruktura, ubytovaci kapacita
      - technika, vybaveni, vyzbroj, vystroj
      - kapacity instruktoru, kapacita byrokracie
      - ekonomika neni pripravena, ze nebudou "lidi" (v maximu vam pulka populacniho rocniku proste zmizne)

      Kolik to bude stat? Zjevne se bavime o desitkach miliard kazdy rok (rozpocet MO okolo 60 mld).

      Tohle je naprosta utopie v soucasne socioekonomicke a geopoliticke situaci.

      • pks_
        23:17 04.03.2019

        60 tisíc branců v 6 nástupních termínech dává vždy aktuálně školit 10000 branců. Po 2 měsících se kompletně vystřídá osazenstvo, takže nebude styk mazák - bažant = jedna z největších překážek - obavy z šikany. Část samozřejmě bude chtít "modrou" a "civilku", ale kvůli 2 měsícům platit za podvržené lékařské zprávy by nemělo být tak moc "in".

        10000 branců by mohlo zvládnout 10-15 útvarů. Instruktory/vojáky z povolání bych počítal asi tak v poměru 1:5 - takže na zajištění celého toho kolotoče 2000 velitelů, kteří by mohli rotovat jako na mise - tj. aby si to vyzkoušeli +- všichni.

        Do pokračovacích kurzů by pak postupoval jen zlomek populace. Asi tak, abychom měli 3 násobek mobilizovatelných posádek vzhledem k počtu existující techniky.

        Připravenost rodičů - tam vidím problém hlavně v důsledném potírání šikany.
        Připravenost branců - předmět branné výchovy by je mohl trochu naladit.
        Infrastruktura, ubytování - nemám přehled, ale kasárna kde jsem sloužil, tak už neexistují, takže asi by to nestačilo a muselo by se něco postavit (nakopnutí HDP :-)
        Technika - pro 10 tisíc branců se nějaké uloženky najdou, dopravu by po mobilizaci převzaly původně civilní vozidla. Rozhodně bych šel paralelně 2 cestami - hitech pro profesionály a lowcost (s tlakem na cena/výkon) pro mobilizaci.
        Kapacity instruktoru, byrokracie - musely by se vybudovat, nejlépe nějakým postupným náběhem (např. zpočátku jen 1 měsíc a postupně po zapracování zkušeností prodloužení na 2).
        Nebudou lidi - "2 měsíce prázdnin" pro každého muže je pro ekonomiku zanedbatelných. Snad bude i pozitivní efekt na kázeň a disciplínu populace.

        Náklady - 10000 náklady na jednoho brance měsíčně (symbolické služné, strava, ošacení, střelivo)?
        1.2 mld Kč na rok? +ubytování a mzdy pro profesionály ...... Střílím od boku, takže doufám, že nejsem o řád mimo :-) Jedno kasíno pro 1000 vojáků v pokojích po 20 by se snad za 300 mil. Kč postavit dalo

        • Jirosi
          13:33 05.03.2019

          Těch branců budeš mít spíše ke 40 000.
          Náklady si minimálně zdvojnásob.

          A zapomínáš na to hlavní, že hned v následujícím období si jedna strana vezme za téma to zrušit a vyhraje "volby".

          • pks_
            22:08 05.03.2019

            Muselo by se to vysvětlit voličům:
            A) že o vše, co máme, můžeme přijít, protože nemáme na to, abychom to ochránili
            B) armáda se nedá vybudovat, až bude potřeba - za měsíc se dá stihnout jedině emigrace, v krizi se dá nakupovat jen za přemrštěné ceny
            C) NATO je fajn, ale:
            - vlastně nic nezaručuje
            - záruky jsou úměrné našemu symbolickému vkladu
            - kryje jen rizika, na která panuje shoda mezi členy - tj. na ochranu proti neozbrojeným mirumilovným uprchlíkům s molotovovými koktejly a sebevražednými vestami dnes není použitelné
            - je řízeno s cíly, které se nemusí shodovat s naším cítěním (bombardování Srbska) --> což vyvolává politický tlak na vystoupení z NATO
            D) Panuje asi většinová shoda ve společnosti, že v ČR nechceme cizí armádu a po případném vystoupení z NATO rozhodně nechceme ruské posádky --> musíme budovat vlastní silnou armádu schopnou mobilizovat alespoň 1/2 milionu vojáků. Její síla musí odpovídat "přitažlivosti kořisti" - tj. celkové majetkové a strategické hodnotě ČR v poměru k silám soupeře a jeho chuti nás obsadit.

  • liberal shark
    19:40 04.03.2019

    Jen pár bodů k zamyšlení:
    ˇČlenové aktivní zálohy by mohli být motivováni formou daňových úlev a zbrojního průkazu zdarma.
    Máme 40 000 policajtů a hromadu obecních strážníků, kteří by mohli mít vojenský výcvik povinný. Ono by jim to neuškodilo :-).
    Vojenská příprava teritoria ČR je zanedbaná. Kapacita a odolnost komunikací je katastrofální. Mobilizační zásoby zbraní a munice prakticky neexistují.
    Státní správa se chová k občanům jako veřejný nepřítel. Za takový stát nikdo bojovat nebude. To se musí změnit.

    • Horse
      19:58 04.03.2019

      Tych 40 tisic policajtov zvacsa nema poriadny vycvik ani policajny, nie to vojensky... a ako niekto dobre poznamenal, v krizovych situaciach kedy bude nutna armada budu bezpecnostne ako aj zachranne zlozky statu vytazene tak, ze uz nebude z coho brat.

      • liberal shark
        21:27 04.03.2019

        Právě proto bych ty lemry prohnal po opičí dráze a nechal vymrznout na Doupově :-).

        • Scotty
          22:48 04.03.2019

          Já bych je narval do mišelinky, tahat pneumatiky! Hajzly intelektuálský! :-)

    • flanker.jirka
      21:51 04.03.2019

      motivací by mohlo být více, například získání řidičských průkazů, funkci řidiče pak záložák řidič z civilu dobře zastane. Zapojením policejních složek bychom mohli získat hodně předpřipravených lidí zvyklých na disciplínu a zbraně.

      • Horse
        22:36 04.03.2019

        A ked ti policajti narukuju do tych desiatok minut, kto ich nahradi? Ci ako u nas pred nedavnom ludove milicie v zelenych mikinach? Ci si myslite ze v case povolavania zaloh bude stat bezat v rezime kedy si svoju vnutornu bezpecnost ukoriguju obcania sami?

        A co sa tych profesionalnych vojakov na polovicny uvazok tyka, ktorych autor zamestnal napriec statnou spravou, verejnou dopravou, zasobovanim, zbrojovkami a opravarenskymi podnikmi, ked pride mobilizacia, chod statu, dopravy, zbrojoviek a opravarenskych podnikov zabezpecite ako? Ci tam povolate, hm neviem, ludi z uradu prace aby plynulo do desiatok minut prevzali celu cinnost?

        A perla na zaver: "Poloviční úvazek určitě neznamená, že voják bude držet hotovost/dosažitelnost jen v polovinu času." Pan autor - znamena to, ze Vam ten vojak nebude drzat hotovost ZIADNU, kedze po nocnej sichte za pasom vo fabrike, kde ste ho poslal aby nezomrel hladom, ide na svoj utvar na vycvik a cestou domou sa este zastavi na oblubenej strelnici pominat dake to erarne strelivo. A domov ked pride, moze do dalsej sichty striehnut na mobil. Isteze. Clovek nie je stroj a potrebuje mat aj nejaky zivot. Pri takomto fungovani (ktore je absolutne nerealne a ani by ste ho nenapasovali do predpisanych casov odpocinku) by Vam demotivovany vojak pri mobilacii sadol do toho natankovaneho auta, ale namiesto do kasarni, by nalozil rodinu a priamou ciarou by opustil krajinu. A nik by mu nestal v ceste, lebo policia aj colnici uz narukovali 15 min pred tym. Nechapem vlastne na co to tu vobec analyzujeme, ked je to vyplod, ako keby ja som si teraz zmyslel ze idem optimalizovat fungovanie automobilky Skoda a len tak z dlhej chvile bez akejkolvek znalosti chodu firmy, financneho stavu, legialativy, by som zosmolil 20 stranovy elaborat ako na to.

        • liberal shark
          08:15 05.03.2019

          V podmínkách branné pohotovosti státu nebo za války by asi tolik policajtů nebylo potřeba. Budou platit válečné zákony a pořádek udělá armáda.

          • Scotty
            08:57 05.03.2019

            Ta armáda která bude ráda když sežene dost lidí na vedení bojové činnosti a výcvik nováčků? Pro armádu můžou být přínosem například policejní zásahové jednotky to ano. Úkoly policie ale válkou nekončí.

          • Jirosi
            13:25 05.03.2019

            Myslíš jako v Berlíně ve 45?

  • ruleta
    19:08 04.03.2019

    Autor je snílek a jeho "analýza" neobsahuje ani zbla co by se legislativně muselo upravit připadně kde na tyto změny vezme peníze, ostatně ani to není nijak rozfázováno a jednotlivé segmenty nejsou finančně odhadnuty. Nehledě na to, že nejpodstatnější je, že ani ta malá dnešní armáda není schopna být na tabulkových stavech a pak befelem budeme mít statisíce - jistě plně motivovaných a plně oddaných vojáků.

    Odstavec o profesionálech na půl úvazku je asi top - elitní střelec látuje díry na D1, přepracovaný ošetřovatel si jde vystřílet "pár nábojů" - v době kdy je naprostý nedostatek zdravotnických sil a ty utíkaj do zahraničí, škola má přiděleného polovojáka, který vyučuje předměty jako "přežití" případně "chování v krizových situacích".

    Vlastně ne - top je 70letý stařík s útočnou puškou kosící nepřátelé zpoza okna.

    • Horse
      19:43 04.03.2019

      ...a to si ani nechcem predstavit koncept (mozno si to autor predstavuje ako v CH), ze bude mat nedajboze kazdy zalozak doma v skrini utocnu pusku a naboje (predpokladam ze na otazku "z coho ich kupime?" pride v dalsom clanku odpoved ze sa vz58 je kvalitna puska a mame jej zakonzervanych dost aby sa vybavili vsetci). Nehovoriac o tom ze nase narody na to nie su postavene a drviva vacsina obyvatelstva ma odpor este aj k legalnemu drzaniu zbrane. O bezpecnostnej situacii a zmene povahy nasilnej TC ani nejdem polemizovat (pre niektorych dodam - nie, nie sme naozaj v Svajciarsku).

      Aj ked je pravda ze koncept zbrani autor v clanku neriesi a nikde nepise ze si to predstavuje takto. Aj ked v inej situacii by 70. rocny pan nevedel sediet za oknom s puskou, kedze sa zadycha a pri mobilizacii by nestihol zajst peso z prazskej stvrti (metro nepremava) nafasofat pusku do vystrojaku najblizsich kasarni a vratit sa domov k oknu na 4 poschodie bez vytahu, kym Vas Vasi nemecki, polski, alebo rakuski susedia prevalcuju regulernou armadou


      Proste po rozdrobeni clanku na jednotlive myslienkove bloky, ako aj po jeho spojeni dokopy musim skonstatovat, ze takuto fikciu som naozaj davno ale davno necital.

  • Jura99
    18:47 04.03.2019

    Velmi dobrý článek se zdravým pohledem na věc. Skutečně si těžko můžeme dovolit desítky tisíc vojáků, pokud v době míru nevytváří žádné hodnoty. Přitom zálohy z ostatních silových složek by měly jít sestavit celkem snadno a z poměrně kvalifikovaných a fyzicky zdatných lidí. PČR má 40tis. osob, MP 10tis., HZS 10tis. V minulosti tu už něco podobného a poměrně efektivního bylo, tzv. stráž obrany státu (SOS), sestavená z četníků, pošťáků, financů a vysloužilých legionářů v počtu asi 35tis. Výstroj a výzbroj měli v zamčené bedně na četnické stanici, účastnili se pravidelných cvičení a když přišlo na věc, prostě se oblíkli, vzali zbraň a šli na určené místo.

    • Scotty
      19:11 04.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      Ovšem SOS bylo extrémní řešení do extrémní doby. Pokud budeme vycházet z dobových svědectví, tak odchod četníků na mnoha místech paralizoval činnost četnických stanic. Navíc prvorepublikové četnictvo mělo svým výcvikem a vybavením mnohem blíž k armádě než současná policie.

      • Jura99
        19:25 04.03.2019

        V dobe miru SOS neparalizovala nic, v dobe aktivace nejspis ano, coz je ovsem samo sebou, ani za pozdejsi mobilizace cele armady asi nebezely vsechny civilni sluzby na 100%

        • Scotty
          20:12 04.03.2019

          Ovšem že v době míru nic neparalizovali. Zformované byli až v případě ohrožení. Potom ale docházelo k paradoxním situacím kdy SOS hídkovali na hranici a Ordneři obsazovali oslabené četnické stanice.

          • Jura99
            07:55 05.03.2019

            SOS měly postavení mj. na četnických stanicích nebo jiných budovách v obcích, takže k oslabení četnických stanic docházet nemělo. Samozřejmě se stávalo, že ordneři zaútočili na postavení četníků nebo SOS a ačkoliv tito byli v jedné obci jen v různých budovách, vzájemně si nepomohli. Hlídkování na hranicích prakticky ustalo (myšleno mírové hlídkování proti pašerákům). Většina případů obsazení četnické stanice se stala buď na pokyn shora nebránit se nebo kvůli velké přesile nebo slabostí četnického velitele. Organizace SOS byla velice dobře myšlená, jak v době před válkou a před mobilizací rychle posílit ochranu.

          • Scotty
            08:45 05.03.2019

            Jednotky SOS měli zejména bránit vlastní hranici ještě před linií opevnění. Většinou tedy hlídkovali na vlastní hranici nebo v její blízkosti. Logicky tak bylo fungování četnických stanic z nichš byli povoláni četníci do SOS značně oslabeno.
            Vznik SOS bylo nesystémové řešení poplatné době. Pokud by jsme odvedli značnou část policistů k armádě jako jejich mobilizační posílení kdo bude dělat jejich práci? Tedy ve válce zejména udržení klidu a pořádku v týlu.

          • Jura99
            09:13 05.03.2019

            Scotty: hranice a HOP byly až na výjimky od sebe i několik desítek km daleko, takže SOS nebránily hraniční čáru, ale měly za úkol rychle se aktivovat a zastavit nepřítele mezi hraniční čárou a HOP, než se stihne mobilizovat armáda a obsadit HOP. Členové SOS byli vybíráni tak, aby se zpravidla neoslabovala první záloha armády, takže mj. bývalí legionáři nad 42 let a také aby bydleli v dosahu svého nasazení, aby byli k dispozici rychle. V době míru podléhali MV, v době války přecházeli pod MO. To oslabení četníků je myšleno proti komu ? Proti standardním zločinům a v běžné resortní práci asi ano, nejspíš v době ohrožení přestali vyšetřovat krádeže, jiné zločiny a zabývat se úředničinou. Proti ordnerům ale k oslabení těžko mohlo dojít, protože se aktivací SOS počet příslušníků silových složek v pohraničí znásobil. Že byli poměrně akceschopní lze dokázat na mnoha odražených útocích, se kterými by si četníci asi neporadili (standardně neměli ve výzbroji např. kulomety a granáty, ty dostali až zařazením k SOS)

    • Kozlus
      19:23 04.03.2019
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Pokud bude situace takova, ze bude nutne nasazeni ACR, a hlavne vyuziti zaloh, tak je i velmi pravdepodobne, ze PCR, HZS, zachranari a civilni zdravotnici se poserou ze sve bezne naplne prace. Z podobnych slozek je mozny povolat maximalne tak mestaky a pouzit je do nejpruserovejsich operaci - aspon jednou udelaji neco uzitecnyho. Ostatni slozky budou nepostradatelne pro chod statu - tedy zazemi, ktere ACR bude nutne potrebovat.

      • Kozlus
        19:24 04.03.2019

        Pseudoedit: Jeste muzeme pouzit pravniky jako zivy stity, tech je taky dost.

        • liberal shark
          21:30 04.03.2019

          Jen aby spíš nepřitáhli palbu :-).

      • Scotty
        20:31 04.03.2019

        Otázka je jestli na tom bude měšťák líp než průměrný branec. Přeci jen příští válka se botičkama určitě nepovede.

    • Trener
      21:20 04.03.2019

      SOSáci byli tvořeni četnictvem, policií, financemi a vojenskými posilami, tedy jen profesionály ve zbrani s vojen. výcvikem.

      • liberal shark
        08:18 05.03.2019

        Za první republiky byly tyto sbory tvořeny bývalými vojáky, mnohdy s válečnou zkušeností z WW1.

  • Argonaut.CZ
    18:32 04.03.2019

    pardon za hrubku: samozřejmě dobývat:) nikoli dobívat.

  • Argonaut.CZ
    18:30 04.03.2019

    Zajímavá myšlenka a příspěvek do diskuze o tom, jak má vypadat AČR.

    Za mě ale všem těmto diskuzím uniká podstata, a to, proč by lidé měli stát bránit. Narážím na to, že stávající eurohujeři mají národní stát jako hlavního nepřítele a jakoukoli obranu státu označují za nacionalismus, xenofobii a podobně. Díky tomu mladší generace má poněkud problém najít hodnoty, pro které by měla ČR bránit. Výchova mladých k bezbřehé kosmopolitosti také vede k tomu, že jejich mentální model je nastaven na útěk. V případě problémů se seberou a odstěhují. Stejně jsou nastaveny "elity", jejichž potomstvo mizí po studiu v cizině opět v cizině. Z tohoto území se nyní hlavně dobívá.

    Proč se nepovedlo například reálně dobít Afgoš? nebylo to kvůli technickému vybavení. Jistě, pomohlo prostředí, ale hlavně mentalita domorodců.

    Když si populaci rozdělíme - část absolvovala ZVS, ale velká část populace 40 let a méně již ne (zejména pokud byli na vysoké škole).

    A teď si vezměme situaci, kdy stávající produktivní generace musí vydělávat sobě na bydlení, platit stávající důchody a ještě ideálně šetřit na důchody sobě. Je extrémně zatížená a co může erár nabídnout otci několika dětí, který platí hypotéku, leasing na auto atd... Nenabídne mu nic, i kdyby se chtěl zapojit.

    Proč vláda a armáda rozdávala po světě miliony nábojů a desetitisíce zbraní? Pomohlo to naší bezpečnosti více, než kdyby tady byla možnost mít kurzy a vycvičit populaci?

    Za mě by byl ideální scénář vícestuňové Aktivní zálohy, školící centra a možnost zájemců účastnit se kratších kurzů, např. 2 týdny v roce, kdy by to bylo za civilní žold. Armáda by měla obnovit posádky tak, aby vůbec byla schopna takhle protáhnout najednou během pár týdnů pár tisíc lidí a vše nebylo jen o Vyškově.

    Ale hlavně, základem obrany je ideologie - patriotismus čili vlastenectví, společné hodnoty a historie. Bez toho je případný odpor věcí pár jedinců, kteří se budou možná jednou nádherně vyjímat na pomnících, ale celá populace je prodá za větší nabídku televizního vysílání a youtube zdarma (nadsázka...).

    • Horse
      19:24 04.03.2019

      Lenze toto co tu popisujete je reforma na niekolko desiatok rokov pri tom stave, v akom je system a mentalita nasich narodov. To ze Vy vytvorite kapacity pre aktivne zalohy a ze vytvorite skoliace centra, Vam tam tie obrovske masy ludi, ktore autor v poctoch planuje, zo dna na den nenazenie. A ani z roka na rok. Ani za dva a ani za tri... Vystihli ste to v poslednom odstavci - je to o narodnom povedomi. A to nemozno ludom z nicoho nic nasilu vnucovat. Ti ludia to tak musia citit. Musia byt hrdi na to, kto su a kam patria. A to sa da spravit len tak, ze sa v nasich krajinach spolocenska situacia natolko upravi, ze by mali byt na co hrdi. Lebo uprimne - teraz toho vela nie je (a to som uz mojej krajine obetoval skoro tretinu zivota a stale v tom vidim zmysel). Roznych manipulatorov, ktori sa snazia strasenim ludi, vytvaranim neexistujuceho nepriatela a vyzdvihovanim pofidernych historickych polopravd az otvorenych klamstiev ludi vzburcovat a narodnemu citeniu a hrdosti tu uz bohuzial mame dost, ale toto nie je cesta. Inak mozete otvorit cokolvek a ludia sa Vam na to vykaslu. Da sa motivovat peniazmi. Ale ani to Vam nezaruci realnu nasaditelnost v krizovom stave kde pojde uz ludom o zivot. Takze vela stastia.ĺ

    • TF_HU
      21:39 04.03.2019

      Argonaut.CZ

      Pominu všechny ty "rádoby" fakta...prosím vás, cílem operací v Afghánistánu nikdy nebylo...reálně dobýt Afgoš...to máte dost pomýlené. To je ukázka totální neznalosti a nepochopení...

      • Argonaut.CZ
        22:10 04.03.2019

        :) tomu se říká argumentace. všichni jsou pomýlení, jen já jsem letadlo. vrrrr:)

        a co je dosazení loyalní vlády, která bude dělat co chci? to není forma dobytí, čili ovládnutí? Co jsem tím příměrem chtěl říci, je každému myslím docela jasné.

        • Scotty
          22:59 04.03.2019

          Vidíte a já dodnes myslel že cílem současné mise v Afghánistánu je vycvičit soběstačnou afghánskou armádu. Co se "dosazení" vlády týče myslel jsem že tam prohýbají volby? Nebo snad ne?

          • Argonaut.CZ
            06:28 05.03.2019

            touché:)

        • TF_HU
          15:07 05.03.2019

          Nebudu se opakovat...moc o tom nevíte, spíše jen tušíte a papouškujete tuhle mantru. Zkuste mi definovat, vyjmenovat co znamená v tomto případě:

          ...dosazená loajální vláda?
          ...co dělá, co kdo chtěl?
          ...definujte dobytí, ovládnutí?

          Děkuji.

      • Tesil
        18:20 05.03.2019

        Tak to je samozřejmě pravda,jedním z cílů bylo vybudování základen v blízkosti Ruska.

        • Luky
          20:02 05.03.2019

          Ano, v těch místech byla hrozná mezera.

  • flanker.jirka
    18:19 04.03.2019

    Úvaha o mnohem větších zálohách a menší profesionální armádě jde správným směrem. To co se tu aplikovalo od roku 2000 se již minimálně dvakrát ukázalo finančně velmi náročné. (období, kdy se seškrtala původní reforma a později pak další snižování stavů a úspory).
    Nelze strkat hlavu do písku (nebo kamkoliv jinam) a pouze se spoléhat na alianci. Z historie víme, že papír snese všechno a jen ocel si vymůže respekt.
    Ideálním řešením pro obranu by byla nějaká krátká forma prezenční služby státu, nejen o MO, ale například v IZS. Ukrajinci se hodně museli vzpamatovat, aby dali dohromady armádu a nebýt žoldáků ze zbytku světa, tak by to měli těžké.

    • Jirosi
      13:17 05.03.2019

      flanker.jirka:" Z historie víme, že papír snese všechno a jen ocel si vymůže respekt. "

      Jenže mi neplníme ani to co jsme se zavázali plnit. Takže v podstatě ani nemáme nárok na pomoc.

  • Horse
    18:07 04.03.2019

    "Není k zahození možnost zajít si jednou za měsíc na střelnici a bezplatně vystřílet nějaký počet nábojů. Ideálně navštívit blízké tréninkové centrum, kde si na dvě hodinky zacvičí proti skutečným nebo simulovaným protivníkům se slepými náboji a laserovým značkovačem."

    Tak toto nemoze robit ani profesionalny vojak, ci policajt... znovu neviem ake u Vas panuju pomery, dokonca neviem ani aky rocny palebny priemer ma u nas napr prislusnik mech. praporu, ale napr. bezny prislusnik PZSR na obvode ma 300 ran na rok a maloktory ich realne vystriela. Nie ze by nechcel, ale nema kedy, alebo proste nie su. Takze moznost pre x desat tisicove aktivne zalohy si ist len tak zastrielat co i len slepakmi s milesom je uz ale uplne z inej reality. To sa tu profesionalom niekedy za cely rok nepodari v ramci sluzby. Tento model je proste v nasom prostredi uplne, ale naozaj uplne vytrhnuty z autorovho sna. A to sa povazujem za cloveka, ktory hlada, ako sa veci daju a nie naopak. Napriek tomu treba ostat aspon trosku v nasich realiach. Nie sme v Texase a ani vo Svajciarsku, aj ked nam to raz jeden pan na bilbordoch sluboval. Nestalo sa.

  • Tesil
    17:58 04.03.2019

    Proti krkolomné konstrukci autora byla ZVS geniálně jednoduchým řešením.Díky kterému jsme v r 1938 mohli zmobilizovat silnou armádu.

    • Jura99
      18:51 04.03.2019

      V dnešní době si nemůžeme dovolit držet v kasárnách 50-100tis lidí v nejproduktivnějším mladém věku, kteří čekají jen na den, kdy to skončí. Kromě toho byla efektivita dvouletého výcviku celkem sporná.

      • Tesil
        19:03 04.03.2019

        Jura99
        Já také netvrdím,že se musí jednat o dvouletý výcvik.Nevím kolik toho víš o efektivitě zmíněného výcviku,ale pravidelně odcházelo do civilu několik tisíc dobrých řidičů,například.A není to tak dlouho kdy na ÚP bylo registrováno téměř půl milionu lidí,což
        byla také finanční zátěž pro stát.

        • Jura99
          19:37 04.03.2019

          To je fakt kvalifikace, za dva roky se stat ridicem kamionu. Ti registrovani na UP by zcasti nechteli a zcasti ani nemohli slouzit, kdyby ano, nemuseli byt na UP, nevim ze by armada nekdy odmitala rekruty.

          • Tesil
            20:28 04.03.2019

            V případě klientů ÚP mám na mysli finanční zátěž.
            Ano dnes řídí kamion člověk s minimální praxí.
            Ženista dokázal provádět trhací práce,ovládat zemní stroje,pracoval s motor.pilou.
            Vojenská služba není specifikum bývalého režimu.
            https://cs.wikipedia.org/wiki/...

  • CerVus
    17:47 04.03.2019

    Tak ještě by se mohlo jít Švédskou cestou. Ti mají počet aktivních vojáků zhruba stejný, ale jako zálohy jim slouží policie. Každý rok se účastní nějakého výcviku a když požádají o vyslání do vojenské mise, tak je jejich policejní velitelství musí uvolnit a místo jim držet rok. Získávají tak zkušenosti a armáda nemá problém s nedostatkem lidí pro zahraniční operace. To je podle mě mnohem lepší systém než AZ. Ty beru jen jako takovou drsnější verzi airsoftu.

  • Wassinn
    16:20 04.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    Za mě velice zajímavá koncepce. Skvělá vize a za to 1 z *. Transformace armády na tuto organizaci by v našich podmínkách trvala určitě 20 let. Po realizaci, bychom ale opravdu disponovali akceschopnými ozbrojenými silami, které by i dokázali budit respekt. I naplňování těchto početních stavů nevnímám jako problém. Již dnes akce typu POKOS a pod. významně oslovují dnešní mladé a probouzí v nich zájem o ozbrojené síly a vlastenecké cítění. Při nastavení a dodržení obranného rozpočtu 2% by to určitě nebyl problém zafinancovat i s pořizováním nové techniky. Těším se na druhý článek a Vaší představu o vybavenosti takové armády.

    • analytic
      17:11 04.03.2019

      Opravdu považujete za reálné, aby se za 20 let skupina dobrovolníků, tvořena dnes cca 3 000 AZ, rozrostla na 50 000 (12 000 VZP na VPP + 38 000 AZ), a aby dalších 150 000 dobrovolníků prodělalo základní výcvik? Je nějaký důvod očekávat příchod vlny vlastenectví a touhy složit vlasti v tak masovém měřítku?

      Budou ti noví vlastenci sloužit vlasti na své náklady a bez nároku na odměnu nebo bude potřeba, aby je stát ke službě nejdříve finančně motivoval, zaplatil jejich výzbroj, výstroj, výcvik a odměnu po dobu jejich služby? Opravdu na to budou stačit 2% HDP?

      Nečekám, ze mi na otázky odpovíte. Ale od autora článku by bylo seriózní, kdyby kromě mávání čísly, alespoň naznačil, jak je chce dosáhnout a kolik by to stálo.

      • TF_HU
        21:48 04.03.2019

        Je to nesmysl. Autor úmyslně vynechal VzS, protože se v problematice neorientuje, má akorát nějakou svou představu (zálohy vpřed), ale zbytek mu uniká.

        Jen když si představím 6000 profi, to je tak jedna brigáda...s prvky, umíte si představit v tomto systému ty jeho hotovosti? Kdo je zaplatí, jak budou dlouhé? To bude v pohotovosti celá brigáda? Předpokládám, že i podpůrné prvky...a samozřejmě i letectvo.

        V tom článku je tolik chytáků, nesmyslů...fantazie, nic víc. Kdo bude cvičit těch 150 tis záloh? Těch 6 tisíc co budou držet ty hotovosti? Jak to bude v NATO? Odmítneme plnit úkoly už dnes?

        Je mi blivno, když vidím amatéry bavit se o vážných tématech s takovým neznalým přístupem a to si o mě můžete myslet co chcete.

        • liberal shark
          08:21 05.03.2019

          Tak zkuste napsat něco kvalifikovaného, ať se my amatéři trochu poučíme.

        • Jirosi
          13:13 05.03.2019

          TF_HU: Zajímavější by to bylo spíše v okolí útvarů, kde by se najednou měla zaparkovat ta masa aut... Počítám, třeba v noci by to vzal každý svým... nebo ho nechal manželce/manželovy a vyrazil pěšky?

    • Sunet
      17:55 04.03.2019

      Souhlasím s vaším názorem, jde o velmi zajímavou koncepci. Je mi trochu smutno z některých reakcí níže, nevím, co by na to říkali legionáři, kdyby si je přečetli. Bohužel je dnešní svět plně ovládaný medii, tj. těmi, kteří stojí v jejich pozadí. A vše se přepočítává na zisk, co z toho budu mít a nedej bože, abych něco dělal zadarmo.
      Nechám se překvapit dalším vývojem, lecos již pamatuji, a tak můžu tvrdit, že nic není zadarmo. A kdo chce šetřit na vlastní armádě, ten jistě "s radostí" bude živit armádu cizí.
      Svět se mění, velmi rychle se mění, co platilo včera, dnes jej již úplně jinak a co nás čeká neví nikdo. A je lepší být připraven na vše než pozdě bycha honit.

  • analytic
    15:36 04.03.2019

    Už dlouho jsem se tak nepobavil. Co věta, to perla. Hlavně ty doby pohotovosti. To za totáče neměly ani roty PS. Vojáci z povolání na vedlejší pracovní poměr, je taky pěkný úlet.

    To co navrhuje autor, znamená za více peněz méně muziky.

    • analytic
      15:49 04.03.2019

      ... a hlavně celý systém totálně roz**rát.

      • TF_HU
        21:49 04.03.2019

        Přesně...jestli tohle někdo myslí vážně...

    • Horse
      17:33 04.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      Bohuzial, tie casy reakcie su neviem z kadial vymyslene. Do 15 minut nemaju reakcnu dobu ani jednotky, ktorych prislusnici su fyzicky na pracovisku (nakolko v ramci profesionalnej cinnosti vykonavaju nejaku cinnost, vycvik taktiky, strelba, telesna priprava atd.), takze aj z nich je na rychly zasah pripravena len cast, ktorej uloha v ten den je sediet a cakat na ten zasah. Ostatnym to trva podla okolnosti o hodne dlhsie, nech do tej hodiny, co si vsak autor uz predstavuje nastupene aktivne zalohy na buzerplaci.

      A pre aktivnu zalohu 60-90 minut? Neviem si predstavit ako u Vas v CR, ale na Slovensku na zaklade osobnych skusenosti (sice z ineho ozbrojeneho zboru ako OSSR) je motivacia ludi byt nonstop k dispozicii na telefone a v realnom dosahu velmi limitovana. Z nadsenia a narodnej hrdosti to bude robit len minimum ludi a aj ti maju rodiny. Ostatnych, ktori budu ochotni obetovat svoj cely osobny zivot vlasti bude potreba za kazdu taku pohotovostnu hodinu v dosahu nalezite zaplatit, inak to robit nikto nebude (ono totizto sposobilost byt do 60-90 min na pracovisku znamena defacto nevzdalovat sa velmi od miesta pracoviska, nechodit s rodinou na vylety, nemat ziadne exterierove konicky, v neposlednom rade nepit alkohol, mat nonstop funkcne a natankovane vozidlo... nie autobus ich do 60-90 ani len nepozbiera, nie to odvezie). A ani to sa neda nonstop. Proste taketo nasaditelnosti mi pridu ako uplne Sci-fi, nech sa na to pozeram akokolvek. Keby sa uz aj nejakym zazrakom v nejakej alternativnej skutocnosti podarilo co i len z malej casti naplnit tie stavy, ktore si autor zaumienil, myslim si ze pohotovost do 24 hodin by bola u zaloh na hrane zrealizovatelnosti. Myslim ze u Vas by mal pokracovat trend aktivnych zaloh ktore sa Vam pomaly buduju, o ktorych u nas mozme len zabudnut. Staci si pozriet cislo obcanov, ktori absolvovali minuly rok dobrovolny vojensky vycvik. A to si ani nechcem predstavit, co za individua sa tam u nas museli hlasit...

  • JP--
    15:15 04.03.2019

    Za mě, to navrhované moc fungovat nebude, ale jako úvaha zajímavé.
    Souhlas s bodem, že více vojáků než máme dneska není moc potřeba, a to z důvodů:
    1) s čím by bojovali (AČR není armádou, ale muzeem a ještě značně různorodým, čest výjimkám), cokoliv nad ruční granáty, který jsou nový je v zásadě na výměnu nebo neexistuje (uniformy, pancéřovky, PTŘS, minomety, BVP, tanky, děla, PVO, REB, Drony, vrtulníky)....
    2) struktura armády kočkopes co máme a řikáme tomu brigáda by chtělo dost předělat na něco více méně standardního NATO + logistika a ženisty. Aktuální ¨schopnost AČR nasadit smysluplný větší útvar například při problémech v Polsku/Ukrajině nemá asi ani smysl komentovat. Dle mého odhadu by se nedal dohromady ani jeden plně bojeschopnej prapor což je strašný.
    3) Naše armáda je hrozně top heavy, (což je drahý) mám určitě víc generálů než tanků a chybí pak lidi dole. Připravujeme se na velkou Válku a spoustu branců, když nikdo neřeší, že nejenom, že branci nejsou a nebudou, ale bez úloženek je stejně nemá smysl trénovat, protože 300 tanků prostě za rok nevykouzlíš.

    Smysl má pokud chceme mít armádu profi, je malá armáda cca současný velikosti, ale musí mít smysluplný obsah (organizačně) a špičkový vybavení + výcvik. ideálně dvě plné brigády 1 lehčí (pandury), 1 těžká BVP. Pokud na to nebudeme mít tak klidně i menší 1 x těžká brigáda BVP + něco většího mobilního, ale opět špičkové vybavení s maximální palebnou silou a ochranou.

    Zálohy bych moc neřešil nad současný stav pokud selže kolektivní obrana, tak je to jedno a perfektně vycvičený dvě brigády jsou poměrně zásadní odstrašující prvek, respektive příspěvek pro obranu.
    Já nevim proč pořád chce válčit se sousedama, mi po nic nic nechceme a oni po nás taky ne takže tam riziko nevidím. Riziko je balkán, Ukrajina vs. Rusko, Rusko vs. někdo, občanské války nebo nepokoje (včetně oblíbených uprchlíků) v blízkém zahraničí, pořadí si vyberte podle preferencí.

    • liberal shark
      19:50 04.03.2019

      Zajímavá je ta myšlenka změnit naše dnešní "holé" mechanizované brigády bez organických jednotek bojové podpory na brigády samostatné a plně vybavené. To by znamenalo podstatný nárůst bojové síly.

      • Scotty
        23:03 04.03.2019

        Jak se konkrétně zvedne bojová síla když současné prapory podpory převelíte z pluků pod brigádu? Změní se jen administrativní zařazení nic víc.

        • liberal shark
          08:24 05.03.2019

          My máme nějaké prapory vojskové PVO, průzkumu nebo samohybných minometů ???

          • Scotty
            09:08 05.03.2019

            PVO 25.pluk Strakonice, průzkum 53.pluk PzEB Opava, dělostřelectvo 13.pluk Jince..... Každý z těchto pluků má dva prapory které mají posílit brigádu v případě jejího bojového nasazení.
            Samohybné minomety by měli být zařazeny tam kde jsou dnes minomety PRAM. Tedy v praporní minometné baterii.

    • Jirosi
      13:09 05.03.2019

      "Já nevim proč pořád chce válčit se sousedama, mi po nic nic nechceme a oni po nás taky ne takže tam riziko nevidím. Riziko je balkán, Ukrajina vs. Rusko, Rusko vs. někdo, občanské války nebo nepokoje (včetně oblíbených uprchlíků) v blízkém zahraničí, pořadí si vyberte podle preferencí."

      Je logické, že nevíte. Protože vy se CR napadnou nechystáte....
      Jenže ten kdo by se ji chystal napadnou nebude čekat až si ho vy uvědomíte. Ale stejně jako na Ukrajině prostě bude konat, čistě ze statusu že může.

  • Kichot
    13:43 04.03.2019

    Uvedený článek je pěkné slohové cvičení, neodpovídající realitě ani historické zkušenosti. Mnohem početnější armáda se v letech 1938 a 1968 musela vzdát bez boje na základě nejen politického rozhodnutí... Podle mě jsou čtyři možnosti jak se ubránit. A to být členem nějakého paktu typu Nato nebo Varšavská smlouva, které ale neochrání před napadením ze vnitř viz68. Nebo, systém domobrany s přechodem na partyzánskou válku viz Afghánistán, ale za cenu velkých ztrát , nebo pověřit JÚ v Řeži k práci na nukleární zbrani, viz Izrael, Severní Korea, ale za cenu mezinárodních sankcí atd. Nebo nakoupit aktuálně potřebné slovníky (anglické,ruské, čínské, polské, arabské, německé) a indulonu. Poslední možnost je nám přes všechno dělání ramen, nejbližší....A možná ve výsledku i nejlepší

    • Miroslav
      14:10 04.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      Osobne si myslím, že minimálne v prípade Slovenska by najúčinnejšie bolo vytvoriť malé prepadové skupiny ktoré sú schopné uštedriť nepriateľovi pomerne veľké straty v prípade, že sa dokonale využije ráz krajiny. Slovensko je hornatá krajina plná lesov, kopcov, dolín, úžin, priesmykov... Niečo v štýle udri a uteč. Dodnes som nepochopil, prečo nemáme horské jednotky ktoré nie sú ani tak náročné na vybavenie. Takým jednotkám stačí guľomet, útočné pušky, granáty prípadne mínomety či prenosné raketomety na ničenie obrnenej techniky. Samostatne totiž nikdy nebudeme schopní čeliť nepriateľovi v otvorenom boji na otvorenej krajine ak pôjde o početne a technicky vyspelého protivníka. Samozrejme, treba si uvedomiť, že takýto štýl boja je na dlhé lakte a protivníka takto možno poraziť len v prípade, že sa sám stiahne lebo bude dlhodobo vyčerpaný alebo psychicky demoralizovaný v dôsledku nečakaných útokov a strát

      • analytic
        15:09 04.03.2019

        Já si doteď myslel, že Slovensko není neutrální, ale členský stát NATO a svoji armádu buduje ke společně obraně se spojenci.

        Pokud na společnou obranu nevěříte, potom asi opravdu nemá smysl investovat např. do mech. vojska nebo letectva, coby příspěvku ke společně obraně a je asi lepší rovnou budovat elitní partyzánské jednotky.

        • Martin23
          15:21 04.03.2019

          Vykopat zemljanky a vypálit hodně borovičky.

        • TF_HU
          21:52 04.03.2019

          90% diskutujících ani nezná základní strategické dokumenty, úlohu a úkoly Armády. Vůbec netuší, jak je zajišťována obrana země...tedy jak je provázána s NATO atd. Jdu blejt...

          • Argonaut.CZ
            22:22 04.03.2019

            :) mě ta excitace nad tupostí všech poněkud udivuje. Když se bavíme o strategických úkolech, armádě, atd... dva prosté dotazy :
            - kdy v historii Česká(Československá) armáda svoje závazky jako celek splnila? vždy to byli jednotlivci
            - je Armáda v nynější kondici schopna splnit svou úlohu? myslím, že není.

            Ano, armáda odráží společnost a její stav. Není ani lepší, ani horší. Vždy je to o jednotlivcích.

            A když už se odvoláváte nepřímo na článek 5 Washingtonské smlouvy, bylo by dobré citovat klíčovou část:" ....pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude POVAŽOVAT ZA NUTNOU.... " tedy například žádnou...

          • TF_HU
            14:54 05.03.2019

            Agronaut.CZ

            Pardon, včera večer jsem se nechal unést :-) ale ten amaterismus je neskutečný. Proto by mě zajímalo, kdo to je ten pan Foldyna, jaké má vzdělání, jakou má praxi, z čeho vychází atd.

            ...add historie. Tu se prosím doučte, rozhodnutí politiků nepoužít armádu, nebránit se nevypovídá nic o tom jak je nebo není Armáda připravena plnit úkol.

            ...add schopna Armáda plnit úkol? Já říkám, že ano, i v této kondici. Protože vy nemáte v ruce nic o co byste opřel opačné tvrzení, nelze říci, že píšu lež. Pominu to, že netušíte co je naší úlohou a už ani raději nepíšu co je to vojenskopolitická ambice ČR. Zkuste si to vygoooglovat, třeba pochopíte celý koncept.

          • Tesil
            18:37 05.03.2019

            Zákon č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky

            Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.
            Kolik příslušníků AČR je skutečně schopno bojového nasazení při plnění tohoto
            hlavního a nejdůležitějšího poslání?

      • Martin23
        15:20 04.03.2019

        Ty jsi buď děcko nebo šílený pamětník SNP.
        Jinak si to nedovedu vysvětlit.

        A s ohledem na to, jak se zde dávají palce, nebudete sám.

      • Jura99
        08:31 05.03.2019

        Jenže za SNP se tento způsob obrany vůbec neosvědčil. Útočník (Němci) dokázali porazit početně dvakrát silnější povstalce i v těžkém terénu. Slováci nejsou Afghánci (naštěstí), partizánská válka zničí všechno a stojí hodně civilních obětí. Inspiraci na obranu početně slabého vůči početně silnému bych hledal v Izraeli.

    • achi67
      14:52 04.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      Každý může (a měl by) mít svůj názor na to, co se stalo či děje, to je v pořádku. Ale vyjadřovat obecný úsudek , jaký jste udělal v pár posledních větách, to v pořádku není a když už ne co se týče 68, tak v kontextu roku 1938 je to jen sprostá urážka všech těch, kteří se přes politické rozhodnutí nevzdali a zaplatili za to životy... Pokud je vám bližší podrobení se, v pořádku, každý je nějaký, ale napište to za sebe a ne za jiné...

      • Kichot
        16:47 04.03.2019
        Oblíbený příspěvek

        Netvrdím, že je 4 možnost mému srdci blízká, ale bohužel historie našeho národa ukazuje jinak. Poslední český král umřel r1306... Takže nějakých 713 let nám tu střídavě vládl někdo cizí. Československo existuje 100 let a z toho cca 28 let v okupaci. A přesto stále žijeme, což je skoro zázrak, anebo prostě strategie indulona funguje...Ono když se člověk zamyslí tak početně malé národy ani nemůžou jinak. Čest výjimkám...Troch bych to parafrázoval ,že Bůh stvořil národy silné a slabé, ale teprve jaderné zbraně je udělaly rovnými..... A hluboce se skláním před českými lidmi, kteří se nevzdali a navzdory beznadějné situaci bojovali. I když mnozí se místo vděku dočkali vězení nebo smrti..

        • achi67
          20:50 04.03.2019

          Václav III. byl posledním králem z rodu Přemyslovců, nikoliv poslední český král a mimochodem byl minimálně z poloviny Habsburk po matce. Jako u všech dynastií v Evropě tak i v té přemyslovské docházelo k dynastickým sňatkům, ale to celkem nikoho netrápilo. Ale jinak si dovolím nesouhlasit. Jsme jediným kmenem západních Slovanů, který si přes veškeré válečné a politické změny uchoval vlastní jazyk, zemi, kulturu... Máme vlastní stát s historickou kontinuitou. Několikrát se toto vše dostalo do stavu, kdy mohlo dojít k zániku, ale vždy se podařilo se znovu vzchopit a obnovit. Možná to někomu přijde samozřejmé a zadarmo, ale zcela klidně jsme mohli následovat údělu Lužických Srbů, nebo Welšanů, Basků, Skotů a řady dalších evropských národů. Nemáme vůbec důvod se za sebe stydět, naopak.

        • liberal shark
          21:34 04.03.2019

          A Jiří z Poděbrad byl kdo ?

  • palo satko
    13:20 04.03.2019

    Už za socika sa nadavalo na armadu a expresivnejšie to pokračovalo po roku 1989. Spoločenske vedomie je nastavene na neochotu nielen bojovat ale aj investovat do zbrojenia. Podla mna neexistuje v spoločnosti taka politicka sila, ktorej by sa podarilo presadit niečo viac, než je terajši stav.

  • Lukas
    12:59 04.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    Artykuł bardzo ciekawy

    Szkoda że Autor nie pokusił się o porównanie ACR z armiami pastw o podobnym potencjale gospodarczym i ludnościowym - na przykład Finlandia

    http://militarium.net/finskie-...

    • Miroslav
      13:02 04.03.2019

      Fínsko má toľko obyvateľov ako Slovensko ale treba povedať, že ekonomicky sú niekde inde.

      • Lukas
        13:53 04.03.2019
        Oblíbený příspěvek

        Tak, ale budżet Puolustusvoimat jest bliższy ACR niż OSSR.

        Oni mogą mieć 200 czołgów, 200 BVP, i 55 myśliwców i ponad 250 tyś żołnierzy...
        Dlaczego ACR nie może choćby 1/2 tego?
        Struktura wydatków - to jest problem - nie tylko ACR w WP też mamy ten problem.

        • Miroslav
          14:22 04.03.2019

          Rozpočet ministerstva obrany je jedna vec. Ako som už spomenul, Fínsko je ekonomicky niekde inde ako SR alebo ČR. Ďalším aspektom je, že Fínsko je na počet obyvateľov dosť rozlohou veľká krajina. Skoro 3x také veľké ako Slovensko a Česko dokopy. Takú veľkú krajinu nemožno ubrániť s 50 tankami a jednou letkou stíhačiek. Treba tiež spomenúť, že Fínsko nie je členským štátom NATO a je susedným štátom Ruska. To znamená, že musí byť v obrane oveľa iniciatívnejšie ako je to u nás.

          • Lukas
            15:24 04.03.2019

            Tak tylko to wszystko potwierdza tezę, że anglo-saski model armii zawodowej nie sprawdza się w przypadku państw "lądowych"

            ACR nie musi bronić tak dużych granic - ACR nie ma marynarki wojennej...
            Czechy mają lepszą infrastrukturę i jest równomierni zaludniona...
            Jaki problem stworzyć "mix" gdzie rdzeniem są jednostki "kadrowe" - zawodowe - uzupęłnione o formacje "rezerwową"
            Czy będzie to obrona terytorialna, czy po prostu wojska operacyjne "o niskiej gotowości" (przewidziane do mobilizacji i szkolenia w wymiarze 90-120 dni przed użyciem ) to już kwestia "doktryny".
            Jesteście o tyle dobrej sytuacji że jesteście wewnątrz NATO - a nie na granicy... (Tak jak my byliśmy wewnątrz UW - a Wy "na flance" )

  • yankee
    12:47 04.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    Prvních pár reakcí a hned.. "blbost, pojdme radši do hospody.." krása pánové, doufám že máte se svými dětmi jen obrázkový kontakt, páč jako příklad jste selhali.

    Jako kostra branného mechanismu mi to připadá velice zajimavé. Nemám asi dost času a informací k hlubší analýze, ale vycházejíci ze znalosti branného systému Švýcarska by to mohlo být hodno hlubšího rozboru, resp. lepší než soućasný stav? Ano.

    Já osobně bych své místo viděl a jsem ochoten být v částečně vycvičených rezervách, páč zdraví není moc dobré, ale např. drony nejsou problém, což při ostraze objektů a jiných úkolech by se asi hodilo.

    Co ostatní? (výzva)

    • Martin23
      15:29 04.03.2019

      Na Bělehrad, na Bělehrad...
      https://www.youtube.com/watch?...

    • Tesil
      18:18 04.03.2019

      yankee
      Nic ve zlém,ale kdo nechtěl sloužit vlasti jako operátor dronu.
      Já osobně bych tady viděl prostor pro myslivce,ty si zaslouží místo v první linii.

    • TF_HU
      21:57 04.03.2019

      Vy jste klasická ukázka ignoranta...sice nemáte ani dost času a informace k hlubší analýze, ale přesto máte znalosti branného systému Švýcarska? Hm, a v čem ta znalost spočívá? V tom, že má doma každý pušku? Neznáte náš současný stav, ale víte, že Švýcarský je lepší? Kuwa a jak jste na to přišel, z televize? Na to abyste střežil sklad...nemusíte být v armádě, případě krize vás povolají, dostanete uniformu policisty a budete hlídat sklad. (už to zjednodušuju, ale taková ukázka ignoranta mě vždy nasere)

  • Magister_Peditum
    12:46 04.03.2019

    Jsem zvědav na ten článek o proveditelnosti dostatečně vybavit tuhle masu záložáků.

    • Scotty
      13:34 04.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      Zvlášť když si uvědomíte že dnes je nepřekonatelný problém vystrojit odpovídajícím způsobem 25 000 profesionálů.
      I když NGŠ slibuje že tenhle problém vyřeší zavedení vlastního akvizičního pracoviště na generálním štábu.

      • juhelak
        14:38 04.03.2019

        ty vybavenost výstrojí není tak špatna..prostě základní potřeby dostanes..pokud chces něco lepšího kvalitnějšího tak si to holt dokoupis sam. to je takove..potřebujes a nepotřebuješ.

        • Scotty
          15:42 04.03.2019

          No, fasovat goretexovou bundu a kvalitní boty považuji v 21.století za standard. Který ovšem v armádních skladech, mimo jiného, chybí.

        • liberal shark
          21:37 04.03.2019

          Záložáci by si mohli koupit výstroj sami a odečíst z daní ...

          • Scotty
            23:09 04.03.2019

            To že dnes chybí výstroj není ani tak problém peněz jako administrativní pochybení ze strany MO. Opravdu doufám že až si začnou vojáci nakupovat menší zakázky sami situace se zlepší.

        • Jirosi
          13:00 05.03.2019

          Doufám, že si členem záloh a musíte se v pěti skládat na "houfnici" v lepším případě "pilot" a budeš si dávat pod stromeček "gripen"....

  • Miroslav
    12:39 04.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    Ak sa štát našej veľkosti a ekonomickej sily nechce ekonomicky zruinovať (ako KĽDR kde podľa odhadov dávajú na armádu cca 30% HDP) tak musí udržiavať všetky spôsobilosti na rozumnej úrovni. Teda neživiť desaťtisícové vševojskové jednotky ale pritom mať dostatok vojakov ktorí v prípade ohrozenia dokážu splniť 2 základné úlohy:

    1/ udržať pozície resp. odolať prvotnému útoku dostatočne dlho, kým neprídu na pomoc spojenci alebo povolanci
    2/ Mať dostatočné kapacity na to, aby aj v krízovej situácií bola zabezpečená schopnosť výcviku a budovania nových jednotiek z radov povolancov.

    V bielej knihe je uvedené, že k obrane územia SR je potrebné mať v službe minimálne 50 tisíc vojakov. Neviem na základe akých výpočtov sa dospelo práve k tomuto číslu avšak tento počet by mal zahŕňať aktívnych vojakov ako aj aktívne zálohy ktoré sú schopné okamžitej reakcie.

  • Hyena
    12:06 04.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    Veľmi dobrý článok.

    "Kto chce hľadá spôsoby, kto nechce hľadá dôvody."

  • Martin23
    12:01 04.03.2019
    • (12)

    Sedmdesátiletý postarší pán, který neběhá ani již příliš rychle nechodí, může být velmi nebezpečný z útočnou puškou za oknem.

    ++++

    Jednak tohle je optika Stalingrad 1942 - 1943 a jednak nám dnes chce EU zakázat i nože.
    Takže těmhle blábolům se můžu jenom smát.

    Všechny problémy tady přeci řeší fakt, že prakticky celá Evropa je v EU nebo NATO.
    Ale tady se evidentně počítá s:
    a) válkou proti Rusku
    b) zhroucením nadnárodních spolků a konflikty mezi jejich členy.

    A dál to nemá smysl rozebírat.

    Autor článku chce řešit něco, co naši "odborníci" vyřešili ve chvíli, kdy přešli na koncept profesionální armády.
    Tato země není a již nikdy nebude schopna se sama aktivně bránit.
    Možná to někteří nepochopili, ale je to již dlouho, co jsme se v tomto smyslu vzdali suverenity.

  • Martin23
    11:47 04.03.2019

    Všechno se po roce 1989 rozbilo.
    To znamená škody v desítkách bilionů, které již nikdo nikdy nedá dohromady.

    Měli jsme jednu z nejlepších civilních ochran (obran) na světě. Západ se k nám jezdil učit.

    Dnes oni mají systémy, kdy ukryjí skoro celou populaci a mi nemáme nic. Ani masky pro lidi.

    Je to pár let, co hořela firma na výrobu plastů na jižní Moravě a lidi se při evakuaci divili, že hasiči a policie v maskách jim může nabídnout jen mokrý hadr na hubu.

    Zkrátka ten počet dolarových milionářů, který se zde za pár let vyskytl, aniž by za těmi lidmi byla nějaká práce, má určitý důvod. Ty důvody jsou v tom, že se prostředky, které měly jít na tyhle veřejně prospěšné účely prostě rozkradly.

    • Scotty
      12:26 04.03.2019

      Hezká pohádka. Zvlášť to jak mají na západě úkryty pro celou populaci.
      Podívejte se jak dopadl kryt v metru při povodních. Všichni ukrytí by byli mrtví. To jen k té údajně nejlepší CO na světě.

      • Martin23
        15:08 04.03.2019

        Neumíte číst.
        1. Švýcarsko 100% - tam dnes u bytových domů nedostanete stavební povolení bez krytu.
        Skandinávie - 80% až 90% pokrytí.
        U nás nemají dnes lidi ani plynovou masku.

        2. Metro? Jako kryt mají sloužit jen určité úseky metra.
        No a nejlépe je na tom vidět ten šlendrián, který popisuju.

        Náš systém CO BYL jeden z nejlepších na světě, BYL! Dnes již není ani omylem.

      • otecko
        15:48 04.03.2019

        Tak Praha sama přiznala, že od roku 1990 na CO kryty v metru ani nesáhla, takže pokud tam se po dalších 20 letech povodeň a do krytu nateče voda, protože nic nefunguje, není se co divit.
        Ale je faktem, že CO kryty tady za komára ve velkém byly a že se udržovaly v provozuschopném stavu. Dokonce byly i v některých velkých nemocnicích, co vím. A že se na školách učila branná výchova, byť na ideologickém základě, je taky fakt, ovšem zase se děti učili základy správného chování při krizových situlacích. Nyní, po třiceti letech se to znovu vrací, ovšem jako vždy, už není kdo by to učil. Takže žádná pohádka.
        K článku jen tolik- profesionální voják musí cvičit, aby byl profík!
        A že by byl voják poloprofesionál?? Jako kdo by to a proč šel dělat? Nechápu, buď se armádou živím, nebo jsem aktivní záložák a mám svou profesi. Navrhovaný kočkopes je co ? Půl šichty v civilní profesi a půl v armádní? A kdo mne bude platit a jak? A proč se mám dva tři dny v týdnu courat někde k útvaru a zase zpátky, kdo to zaplatí? To že je levné?? Ani náhodou.

        • Scotty
          16:16 04.03.2019

          Kryt v metru byl stavebně zfušovaný už v době stavby. Tedy v době kdy se tančilo všude. Ten ktyt tam byl ale fungoval jen na papíře a to byl kryt v centru hlavního města. Nechci radši vědět jak to vypadalo jinde.
          Za socialismu dost věcí které vypadali na papíře krásně v realitě fungovalo naprosto jinak.

    • Miroslav
      12:51 04.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      S vieš prečo sa u nás budovala mohutná sieť CO? Lebo doktrína bola postavená tak, že v prípade konfliktu západ-východ bola naša úloha zastaviť nepriateľa za každú cenu kým neprídu na pomoc rusáci, prípadne obsadiť juh Nemecka až po Francúzsko. Počítalo sa pritom, že mobilizácia v ZSSR bude trvať 3 týždne. Za ten čas sa odhadovalo, že v CS bude 1-3 milióny mŕtvych. Jeden generál ČSĽA to po rokoch nazval presne takto, citujem: ,,Boli by sme potravou pre delá"

      • Martin23
        15:13 04.03.2019

        Důvody jsou lhostejné. Stejně jako váš další komentář s tématem nesouvisející.

        Zkrátka ta kvalita tam byla. Část rodiny pracovala v oboru a v 90. letech k nám jezdili i z USA se učit.

        Dnes v případě větší chemické havárie máme problém.
        Lidi nemají znalosti, ani základní prostředky individuální chemické ochrany.
        A hasičů je málo.

        Proč o tom píšu? Protože situace je identická se stavem v armádě.

        Takže mokrý ručník na ksicht.

        • Scotty
          18:26 04.03.2019

          Vám nebo vaší rodině snad někdo zakázal si masku koupit? Když tu pořod točíte ten mokrý hadr.
          Na to že je málo hasičů jste přišel jak smí-li se ptát?

        • Jirosi
          12:55 05.03.2019

          Martin23: Aby ten mokrý hard nebyl účinější než tehdejší nová "maska".
          Je zvláštní, že i přesto že máte rodině špičkové pracovníky v "CO". Tak nevíte, že do masek existují vyměnitelné filtry podle typu škodlivin.... Tedy nejde o to mít masku, ale mít masku z funkčním filtrem.

  • Gnomio
    11:33 04.03.2019

    Hezké, leč naprosto nereálné. Tolik aktivních záložáků nejsme schopni sehnat, vystrojit, vyzbrojit, vycvičit, zabezpečit logisticky a zaplatit. O ostatních věcech, jako problémy se zdravotním zabezpečením, legislativou, důchody, pojištěním apod ani nemluvě...
    V podstatě dnes se dá AZ brát jako konˇíček, který stojí lidi neskutečné množství financí a času (pokud to chtějí dělat pořádně) a jsou oproti profíkům v naprosto nefér roli.
    A normální (neaktivní) záložky jsou dnes v podstatě neexistující skupinou o které se nemá smysl vůbec bavit.

    • juhelak
      14:43 04.03.2019

      zaklad dostanes..a není problém za rocni odmenu za členství v zálohách nakoupit komplet výstroj na urovni..jen helma by se do toho uz nevesla.

    • otecko
      15:53 04.03.2019

      Tak nefér role se nyní, zaplaťpánbů mění, ještě před čtyřmi roky to byla tragédie. Tam se opravu nyní posunuly ledy.
      Tragédie s AZ jde totiž ruku v ruce s profesionály, když totiž oni cvičí na technice, jako jejich dědové 40 let staré, co mají pak mít AZ?? Dokud se toto nezmění, tak to půjde stále ztuha. Ale, jak píšu .. situlace se pomaloučku mění k lepšímu.

  • CerVus
    11:01 04.03.2019

    Tak záložáků máme sice jen 5tisíc, ale vyšších armádních důstojníků je dost na to, aby v případě potřeby pokryli 10x tolik lidí a s tím se pak se ten poměr konečně dostane na nějaké rozumné číslo.