Armáda ČR: 18 000 vojáků a 38 000 záložníků
- 2. 3. 2019
- 218 komentářů
- Tomáš Foldyna
Jak jsme ukázali v úvaze „Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?“, armáda musí být připravena na konflikty doslova všech velikostí, od nasazení malé jednotky až po totální mobilizaci. Při rozsáhlejších katastrofách, lesních požárech, nehodách nebo válkách je jasně vidět, jak obtížné je dimenzovat záchranné, nouzové a silové složky. Celé roky mohou v očích daňových poplatníků zbytečně spotřebovávat finance, jen aby jich v případě rozsáhlé krize bylo najednou zoufale málo.
Limity velikosti profesionální armády
Jak dimenzovat armádu? Začneme malou úvahou. Zvolme si „bulharskou konstantu“. Například, stát si může dovolit živit jednoho profesionálního vojáka na 1000 obyvatel, jeden tank na 200 000 obyvatel a jeden nadzvukový bojový letoun na 1 milion obyvatel (v praxi hraje hlavní roli ekonomická síla státu a ochota vydávat zdroje na armádu).
Tyto jednoduché počty potom dopadnou pro státy různé velikosti následovně:
Stát |
Počet obyvatel v mil. |
Počet prof. vojáků |
Počet tanků |
Počet letounů |
Estonsko |
1,3 |
1300 |
6 (!) |
1 (!) |
ČR |
10,6 |
10 600 |
53 |
10 |
Polsko |
38 |
38 000 |
190 |
38 |
Německo |
82,8 |
82 800 |
414 |
82 |
Rusko |
144,5 |
144 500 |
722 |
144 |
USA |
325,7 |
325 700 |
1628 |
325 |
Čína |
1386 |
1 386 000 |
6930 |
1386 |
Jakkoliv je výše uvedená tabulka nereálná, jedna věc z ní vyplývá docela jasně. Velmocem stačí v poměru na počet obyvatel malá stálá profesionální armáda v podstatě na všechny úkoly, s výjimkou opravdu rozsáhlého konfliktu. Naproti tomu menším státům stejně velká armáda poměrné velikosti nestačí ani na drobné odstrašení většího souseda.
Potřebujeme armádu doslova „nafukovací“. Malou v míru a velkou v době války. Řešením je samozřejmě již dávno známý a v mnoha zemích používaný systém záloh. Ten si můžeme naznačit pomocí jakési pyramidy, která ukazuje, jak se na jádra z lépe vycvičených složek nabalují hůře vycvičené, ale početnější zálohy.
Pyramidové znázornění systému záloh; větší foto / autor článku
Bohužel je smutnou pravdou, že se naše pyramida od konce studené války „postavila na hlavu“. Máme přes 24 tisíc profesionálních vojáků, ale jen okolo 2000 příslušníků Aktivní zálohy s perspektivou okolo 5000 v nejbližších letech. To je samozřejmě úplně špatně i když je poctivé říci, že jde především o důsledek trestuhodné naivity režimů a společenské situace od roku 1990 do nedávné minulosti.
Nyní si rozebereme hlavní úkoly jednotlivých úrovní armády a zkusíme určit jejich potřebnou velikost. Zdůrazněme však, že se budeme bavit jen o vojácích pozemních sil (včetně podpůrných jednotek).
Stálé jednotky (neboli „stálá armáda“) pozemních sil
Stálá armáda má množství úloh, jako například vytvoření jádra pro případnou mobilizaci, výcvik záloh, účast na spojeneckých operacích, pomoc v boji proti organizovanému zločinu, pomoc při živelných pohromách a také být jakýmsi symbolem státní suverenity a národní prestiže (symbolika hraje v mezinárodních i vnitronárodních vztazích důležitější roli, než se na první pohled zdá).
Především ale od stálé armády očekáváme vysílání signálu navenek, že protivník narazí na kvalifikovaný ozbrojený odpor a že díky své profesionalitě a vysokému stupni pohotovosti poskytne ochranu proti náhlým a nečekaným událostem. Rozměr „nečekaných událostí“ má v našem prostoru své limity. Bez předchozích masových přesunů, bez jiných signálů zachytitelných gramotnou rozvědkou nezaútočí náhle a zcela nečekaně na naše území nějaká velká část ani německé, ani polské a tím méně ruské nebo turecké armády. O vzdálenějších armádách ani nemluvě. Desetitisíce ozbrojených bojovníků na pickupech se na našem území nevyskytnou během pár desítek minut.
Reálně lze tedy počítat s maximálním rozměrem nečekaného a náhlého ohrožení do jedné brigády pozemních sil, a (nebo) několika tisíc, spíše ale jen stovek teroristů či členů diverzních/speciálních jednotek uvnitř území.
Přibližné rozmístění nejbližších bojových praporů pozemních vojsk okolních zemí; větší fotka / google maps, autor článku
Jinou kapitolou je ohrožení prostředky vzdušného napadení. Zde si nemůžeme dovolit vyloučit nečekané nasazení mnoha desítek letounů a stovek řízených střel různého typu.
Na základě uvedeného si dovoluji odhadnout, že postačující velikost pozemních vojsk stálé armády by měla být taková, aby umožnila sestavení:
- Dvou kompletních brigádních uskupení včetně podpůrných jednotek. Pochopitelně se jedná o mechanizované resp. obrněné/motorizované uskupení s menšími aeromobilními jednotkami. Tato brigádní uskupení musí na rozdíl od současných brigád, obsahovat všechny potřebné složky včetně silné protivzdušné obrany (PVO), průzkumu, dělostřelectva a raketometů, bezpilotních prostředků, spojení, radioelektronického boje (REB), ženijní techniky, logistiky atd. Podrobněji bude složení brigádních uskupení rozebráno v dalších článcích;
- Expedičního praporního uskupení pro vzdálenější zahraniční operace;
- Jednotky stálé ochrany kritických objektů;
- Jednotky speciálních sil do velikosti cca praporu;
- Úzce specializovaných odborných jednotek (jako např. biologická ochrana);
- Velitelského jádra pro záložní útvary;
- Ve výše uvedených jednotkách mít techniku a vycvičené vojáky pro pomoc při živelných pohromách atd. (Až na malé výjimky v bodu 5 považuji za zbytečně nákladné udržovat specializované záchranářské jednotky. Profesionální voják by neměl mít problém zvládnout alespoň jednu záchranářskou odbornost).
Jak ukazuje i tento přehled, považuji snahy o zvětšování stálé armády za kontraproduktivní. Cílem by měla být profesionalita, vycvičenost, akceschopnost, vysoký stupeň bojové pohotovosti, mobilita, palebná síla, schopnost rychle udeřit kdekoliv na území státu a okolo něj, moderní vybavení.
Stálá armáda státu naší velikosti nemůže být určena k obraně proti vojenské moci podstatně větších zemí nebo dokonce k projekci moci navenek. Darmo zdvojnásobíme její poměrnou velikost a bude nám polykat v míru dvojnásobek zdrojů, ani tak se nebude moci významně postavit profesionálním armádám velkých zemí. Při ohrožení většího rozsahu musí v každém případě nastoupit záložníci.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že potřebný počet profesionálních vojáků v praporech pozemních sil by nemusel, podle velikosti brigád, přesáhnout 12 tisíc (včetně podpůrných jednotek).
Systém pohotovosti stálé armády a vliv na potřebný počet vojáků
Jak jsme napsali výše, ve požadavcích na stálou armádu musí být schopnost rychlé reakce, a to platí i pro pozemní jednotky. Proto je potřeba:
- Mít alespoň 25 % tabulkových sil ve stálé pohotovosti 24/7 jako jednotky okamžité reakce, schopné vyrazit do 10 až 15 minut. (tj. cca necelá rota z každého praporu);
- 50 % sil (tj. dalších 25 %) k dispozici do 60 až 90 minut. (vojáci v hotovosti mohou být mimo posádku, doma, na jiném pracovišti, ve výcvikovém prostoru, nachází-li se tyto ve vzdálenosti dosažitelné ve stanovené době);
- 100 % tabulkových sil (tj. dalších 50 %) do tří až čtyř hodin. (vojáci v dosažitelnosti, schopni dorazit na místo soustředění ve stanoveném čase).
Uvedené cíle vypadají možná ambiciózně. Nicméně, stačí-li nám některá jednotka plně bojeschopná až za šest až 24 hodin, není důvod, aby byla živena jako stálá a může být s daleko menšími náklady postavena jako záložní.
Člověk, a to ani voják, nemůže být v práci nebo ve vysokém stupni pohotovosti 365 dní v roce a 24 hodin denně. Přidejme k tomu zákonem stanovené dovolené a další normální absence. Abychom dosáhli výše uvedené úrovně pohotovosti, je zřejmé, že musíme mít k dispozici více vojáků, než je tabulkový počet.
Jedná se zřejmě o rozdíl oproti současné praxi, kdy v některých jednotkách nemáme naplněny ani tabulkové počty. Pro stálou armádu je efektivnější mít raději méně jednotek, ale operativně použitelných v plné síle. Ne naopak.
Reálně potřebné početní stavy závisí na počtu dnů dovolené a dalších absencích a stanoveném počtu dní, které je voják povinen strávit v různých stavech pohotovosti, resp. dosažitelnosti.
Hrubým výpočtem můžeme zjistit potřebné navýšení v hodnotě 115 až 130 %, co není tak mnoho. Výhodou většího počtu vojáků je existence stoprocentně vycvičených rezerv, které dříve nebo později dorazí k útvaru. Tito „nadbyteční“ vojáci mohou také posloužit jako významné posílení záložních útvarů.
Pro naše výpočty zvolme 120 % a dostaneme potřebný počet cca 14 500 vojáků pozemních sil (včetně podpůrných jednotek).
Systém pohotovosti stále armády / autor článku
Vojáci na částečný úvazek jako integrální součást stálé armády
Na první pohled se zdá, že stálá armáda musí být složena pouze z profesionálů – vojáků na plný úvazek. To však zdaleka není optimální varianta. Plně profesionální vojáci mají následující nevýhody:
- Nevytvářejí v podstatě žádné hodnoty, využitelné nebo kapitalizovatelné v civilním životě;
- Jen na hrubých platech plný profesionál stojí (podle hodnosti) 400 tisíc Kč ročně a více;
- Po ukončení kontraktu musíme řešit, co s nimi. Přinejmenším jim vyplácet výsluhové důchody.
Elegantním řešením může být voják na částečný úvazek, tj. „poloprofesionál“. Jistě vzniká námitka. Která soukromá firma zaměstná člověka na částečný úvazek a navíc vojáka? Námitka je správná. Firmy obvykle preferují člověka na plný úvazek. Bylo by nedůstojné nechat vojáka ve stavu „hledej si druhé povolání, jak chceš“.
Schůdné alternativy existují. Je mnoho zaměstnání ve státní sféře, která jsou tak trochu blízké vojenské práci – hasič, záchranář, zdravotník, policista, pilot záchranného vrtulníku. Dále ve školství, třeba konečně pro kvalifikovanou výuku branné výchovy, přežití, zvládání krizových situací, zájmové kroužky s brannou tématikou. Další potenciální místa jsou ve zdravotnictví, kdy zdravotnická kvalifikace je zpětně velmi užitečná pro vojáka. V neposlední řadě na úřadech, městských firmách, hromadné dopravě, správě/údržbě silnic, železnicích a dalších mohou být pozice přímo určené pro vojáky. Také ve vojenských opravárenských firmách nebo u vojenských dodavatelů mohou být pracovní místa na základě zvláštní dohody nebo dokonce jako podmínka uzavření kontraktu. Je velká motivace vojáka pracovat na své výzbroji.
Přináší to s sebou větší náročnost na organizaci práce, nutnost potrápit mozek úředníků a hlavně zákonodárců, ale výhody jsou očividné:
- Vycvičenost vojáka na poloviční úvazek nemusí být dramatický horší, než vojáka na plný úvazek (zlomky sekund mohou sice rozhodovat o přežití nebo splnění úkolu, ale přece jen se „nehraje“ na umístění jako ve sportu, kde pár desetin sekundy znamená špatné umístění);
- Část nákladů na vojáka se v civilním povolání přetaví v užitečnou službu;
- Uplatnění vojáka po ukončení aktivní služby. V některých povoláních by byl přechod úplně plynulý. Víme, jaké problémy dnes přináší systém výsluhových důchodů a způsob, jak se uplatňuje. Oprávněně způsobuje značnou nevoli mezi ostatním obyvatelstvem, a přitom paradoxně mnohé vojáky staví nespravedlivě až do nedůstojné pozice;
- V případě reálné potřeby mohou být vojáci na poloviční úvazek povolání na 100 %. Získáme tak násobek dobře vycvičených vojáků za podstatně nižší náklady.
Není jednoduchá otázka poměru vojáků na plný a částečný úvazek. Podle mého názoru by mohl být poměr 2:1 ve prospěch vojáků na částečný úvazek. Máme-li jít do extrému, až na velmi specifické funkce by víceméně všichni vojáci mohli fungovat na částečný úvazek.
Jak budou vypadat počty? Různě provedenými výpočty dojdeme k různým číslům. Poloviční úvazek určitě neznamená, že voják bude držet hotovost/dosažitelnost jen v polovinu času. Dokonce i své civilní povolání může vykonávat v takové vzdálenosti od útvaru, která mu umožňuje držet různé stupně hotovosti.
Odhadem si pro naše potřeby určeme počet 6000 vojáků na plný úvazek a 12 000 vojáků na poloviční úvazek pozemních sil. Tím se dostaneme k číslu 18 000 profesionálních vojáků pozemních sil (včetně podpůrných jednotek). Vidíme, že tak máme dost vojáků pro stále jednotky i pro jádra záložních jednotek.
Aktivní záloha jako základ vojenské síly státu
Na jedné straně nemůžeme držet dostatek profesionálních vojáků pro odstrašení nejbližších potenciálních protivníků. Na druhé straně máme v našem geografickém prostoru omezený čas na výcvik masy branců. Nemáme luxus být schováni za širokým oceánem jako USA ani nemáme k dispozici rozlehlost Ruska.
Potřebujeme proto něco mezi drahým profesionálním vojákem a nevycvičeným brancem. Vojáky, kteří budou okamžitě použitelní, bude jich dostatečný počet a zároveň nepřivedou státní rozpočet na mizinu. Tím je právě Aktivní záloha. Příslušník Aktivní zálohy stojí ročně na odměnách přibližně 1/5 až 1/10 ročního platu vojáka z povolání. Systém Aktivní zálohy se poměrně slibně rozbíhá. Podle současných pravidel záložník absolvuje pravidelná cvičení v délce do šesti týdnů (až 12 týdnů dobrovolně) ročně.
Aktivních záložníků máme zatím příliš málo. Pomoc při katastrofách je sice správná a užitečná věc, nicméně hlavním posláním Aktivní zálohy je:
- Spolu se stálou armádou vytvořit určitou protiváhu profesionálním armádám okolních větších států;
- Umožnit poslat na pomoc ohroženému spojenci větší síly, než jednu brigádu. Mějme na paměti, že tato pomoc může zároveň představovat předsunutou obranu vlastního území;
- Vytvořit zdroj rezerv při nasazení stálé armády.
- Při pohledu na armády okolních zemí vychází, že by počty Aktivní zálohy měly zajistit:
- Jednotky pro sestavení tří až pěti mechanizovaných a motorizovaných brigádních uskupení (pro naše výpočty počítejme se čtyřmi brigádami s 4500 vojáky = 18 tisíc vojáků);
- Minimálně jeden lehký motorizovaný prapor pro každý kraj pro posílení ochrany důležitých objektů, infrastruktury a pro záchranářské operace (každý cca 500 vojáků = sedm tisíc vojáků);
- Prapor speciálních jednotek (500 vojáků);
- Další posilové jednotky ženijní, spojovací, zdravotní, logistické atd. (dejme tomu čtyři tisíce vojáků).
Celkem 29 500 vojáků.
Systém pohotovosti Aktivní zálohy
Na rozdíl od stálé armády, kde vyžadujeme ‒ obrazně řečeno ‒ okamžitý úder kdekoliv na našem území a v blízkém okolí, Aktivní záloha se aktivuje pouze v případě takového nebezpečí, kde ohrožení může být nad síly stálé armády. Systém pohotovosti pozemních jednotek Aktivní zálohy by mohl být následující:
- 10 % tabulkových počtů do 60 až 90 minut. Úkolem tohoto „předvoje“ je zajistit místa shromáždění a posílit jejich ochranu, připravovat techniku, prostředky spojení a velení, výdej zbraní, munice a dalšího materiálu. V některých případech také posílit ochranu nejdůležitějších prvků infrastruktury;
- 50 % tabulkových počtů do tří až čtyř hodin. V těchto počtech se již mohou formovat bojeschopná uskupení, která se mohou urychleně přesouvat na místo určení a začít plnit úkoly;
- 100 % tabulkových počtů do 12 hodin.
Nelze akceptovat delší čas shromáždění jednotek, to by znamenalo degradovat určení Aktivní zálohy. S každou hodinou navíc narůstá nebezpečí, že se stálé armády blízkých zemí již dokáží přesunout na naše území. Slovo „aktivní“ by pak bylo asi lepší vynechat.
Jako u profesionálních vojáků i zde se potřebné rezervy vojáků budou odvíjet od počtů dnů v různých stupních pohotovosti.
S potřebnými rezervami se tak potřebný počet aktivních záložníků může pohybovat na čísle 38 tisíc. To je pochopitelně výrazný nárůst oproti dnešku. Musíme si však uvědomit, že mzdové náklady na 38 tisíc vojáků Aktivní zálohy jsou srovnatelné s náklady na 3800 až 7600 profesionálních vojáků na plný úvazek (pro diskutující – je jasné, že existují také jiné než mzdové náklady na vojáka).
Přibližné porovnání systému pohotovosti stálé armády a Aktivní zálohy / autor článku
I méně pozorný čtenář si jistě všiml, že 18 tisíc profesionálních vojáků a 38 tisíc vojáků Aktivní zálohy (celkem 56 tisíc vojáků!) bude postačovat na podstatně více než na šest brigád. Přesně to je účelem vytváření rezerv. Kromě možnosti nahradit ztráty můžeme jednoduše sestavit vycvičená jádra dalších formovaných jednotek.
Úvaha o částečně vycvičených zálohách
Než se rozhodneme povolat opravdu „zelené“ odvedence, je vhodné vytvořit ještě jeden stupeň částečně vycvičených záloh. Důvod je jednoduchý. Člověk, který prošel alespoň krátkým výcvikem a má možnost sáhnout si na zbraň nebo techniku, absolvovat nácvik třeba jen několik dní v roce, je na tom v případě krizové situace neporovnatelně lépe než člověk zcela bez výcviku.
Uveďme si nejprimitivnější příklad pěšáka, střelce z útočné pušky. Během cca týdenního intenzivního kurzu se průměrně zdatný člověk zcela jistě naučí pušku bezpečně ovládat a udržovat, střelbou z různých poloh sem tam něco trefit, naučí se úplné základy pohybu po bojišti, krytí se před palbou protivníka, součinnosti v malé jednotce, jednoduchou zdravotní přípravu, použití výstroje, komunikaci. To bez velkého tlaku na maximální fyzické a psychické zatížení (za týden z nikoho supermana neuděláme).
Chceme lidi povzbudit, ne je odradit. Dejme mu možnost dva až třikrát ročně prožít zajímavou „military“ sobotu nebo dokonce prodloužený víkend, kde si dosyta zastřílí, zatrénuje si se spolubojovníky – tím si vše zopakuje. Není k zahození možnost zajít si jednou za měsíc na střelnici a bezplatně vystřílet nějaký počet nábojů. Ideálně navštívit blízké tréninkové centrum, kde si na dvě hodinky zacvičí proti skutečným nebo simulovaným protivníkům se slepými náboji a laserovým značkovačem.
Takový člověk pochopitelně zdaleka nedosahuje přesnosti střelby, rychlosti, odolnosti, taktických a odborných dovedností vycvičeného záložníka ne to ještě profesionálního vojáka. Ale na rozdíl od úplného civilisty už umí zbraň ovládat a ani vycvičený protivník jej nemůže úplně ignorovat. V krizové situaci můžeme s relativní důvěrou poslat družstvo takových „víkendových“ vojáků například hlídat nějakou část uvnitř vlastního území.
Ač by je teoreticky dva chlapíci ze speciálních jednotek snadno zmasakrovali, střelná zbraň má nepříjemnou vlastnost. Ani ten nejvycvičenější člověk není imunní vůči výstřelu ze zálohy, náhodnému zásahu z dálky. Vždy je někde potřeba dostat se přes kousek otevřeného terénu, kde výcvik a spolupráce týmu riziko zásahu protivníkem značně snižuje, ale nevylučuje.
Za druhé, docvičení takového vojáka je podstatně rychlejší než čerstvého odvedence. Čas je v krizové situaci nedostatkovým zbožím. Je proto prozíravé, aby stát všemožně podporoval každého důvěryhodného občana, který chce se chce dobrovolně cvičit v jakékoliv vojenské dovednosti a cílevědomě k tomu vychovával lidi už od mladého věku (třeba pomocí zajímavých kroužků na školách).
Podobně je vhodné podporovat i vojenské, branné a podobně zaměřené spolky, nejsou-li zaměřeny protistátně.
Početní stavy částečně vycvičených záloh
Na rozdíl od stálé armády a Aktivní zálohy je těžké najít nějaký etalon pro dimenzování velikosti částečně vycvičené zálohy. V ideálním případě by nějakým kurzem (nenazývejme to slovem „výcvik“) měl procházet každý občan. V naší politicky korektní, mediálně ovládané společnosti bude muset stačit, když stát umožní absolvovat kurzy každému, kdo o to projeví zájem. V nejlepším případě pak najít pozitivní způsob motivace jednak pro absolvování kurzů a pro případné zařazení se do nějakého systému hotovosti záložních jednotek.
Velmi hrubým odhadem by mohlo být možné motivovat cca 1/50 obyvatel starších 18 let bez rozdílu pohlaví, co činí cca 150 tisíc lidí.
Úmyslně neuvádím horní hranici věku, limitem by měla být jen zdravotní, fyzická a psychická způsobilost – a to hodně posunuta v porovnání s aktivními vojáky. Není to nějaká hloupost? Není. Mnoho vojenských záležitostí vyžaduje výbornou fyzickou kondici, rychlost, reakce. Mnoho dalších ale nikoliv, nebo ne až v takové míře.
Sedmdesátiletý postarší pán, který neběhá ani již příliš rychle nechodí, může být velmi nebezpečný z útočnou puškou za oknem. Padne-li dobrovolně za vlast, má na rozdíl od mladíků alespoň dobrý pocit, že si již užil života. Starý zkušený řidič, přestože se zadýchá po 20 metrech, může za volantem vozidla nebo při jeho opravách postavit mladší vojáky do pozice tiše zírajících učňů. Podobně při obsluze radaru, protileteckého systému, spojovacích systémů, ženijních strojů a mnoha dalších druhů techniky je fyzická kondice jen bonusem (hlavně v případě nutnosti utéct), ale ne podmínkou bojeschopnosti.
Uvedených 150 tisíc vojáků můžeme rozdělit na základě vycvičenosti, věku, kondice:
- Jako rezervy pro existující stálé jednotky a jednotky Aktivní zálohy;
- Pro vytvoření nových bojových jednotek, kde by naopak jádro mohli tvořit „přebyteční“ vojáci vyšších stupňů;
- Na logistické, opravárenské a další podpůrné jednotky;
- Jednotky pro teritoriální ochranu.
Částečně vycvičená záloha mohou sestavit klidně dalších deset i více nových brigádních uskupení.
Problém číslo 1
Dospěli jsme k jakýmsi hrubým výsledkům pro pozemním vojsko, které zkusíme zobrazit graficky:
Celkové počty profesionálních vojáků a záloh pozemního vojska / autor článku
Mnoho čtenářů si asi řekne, že jsem se zbláznil a tyto počty jsou šílené. Nemyslím si. Počet profesionálních vojáků na plný úvazek dokonce poklesl oproti dnešku. Řekněme si upřímně, kolik vojáků, tanků, kanonů a dalších systémů reálně využijeme v mírové době? Číslo se blíží nule. Naproti tomu v případě konfliktu, a to třeba jen hrozícího, potřebujeme vojáků i výzbroje opravdu hodně. Proto je profesionální armáda jen jádrem ozbrojených sil a hlavní síla spočívá v zálohách.
Ke všem výše uvedeným počtům si můžeme přičíst dalších několik set tisíc obyvatel, které lze papírově zmobilizovat. To nejdůležitější nakonec:
I bez hlubších analýz je očividné, že hlavním problémem není, jak povolat dostatek vojáků, dokonce ani to, jak je vycvičit (na jednom tanku, jednom simulátoru vycvičíme mnoho posádek), ale čím je vyzbrojit. To bude námětem následujících článků.
Související články
Budoucnost Aktivní zálohy (nejen) u 43. vpr
Téma tohoto zamyšlení jsem nosil v hlavě od chvíle, kdy po zasedání Branného a bezpečnostního výboru ...
- 18.12.2015
- 126 komentářů
- Ivo Zelinka
Experimentální přesun mechanizovaného praporu AČR
Přesun je nedílnou součástí vojenského umění. Schopnost přesunout vojska měla nejednou významný ...
- 21.03.2018
- 54 komentářů
- Tomáš Foldyna, Jan Grohmann
Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu
Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o licenční výrobě zbraní České zbrojovky, včetně ...
- 08.04.2018
- 207 komentářů
- Jan Grohmann
ÚVAHA: Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?
Dříve, než se pustíme do případných úvah o vyzbrojení české armády, je potřeba definovat možné ...
- 04.12.2018
- 86 komentářů
- Tomáš Foldyna
Zajímavá úvaha. Je dobré myslet nekonvenčně, abychom se nepřipravovali na minulou válku. Mám dojem, že ty počty jsou cucané z prstu. Počet tzv. aktivních záloh je směšně malý. ...Zobrazit celý příspěvek
Zajímavá úvaha. Je dobré myslet nekonvenčně, abychom se nepřipravovali na minulou válku. Mám dojem, že ty počty jsou cucané z prstu. Počet tzv. aktivních záloh je směšně malý. Zálohy musí podstatně zvětšovat sílu profesionální armády, jinak to bude jen spolek lidí, co si rádi hrají na vojáky. Článek je evidentně psán ve prospěch aktivních záloh, což je sice dobře, ale nestačí. Nynější armáda je výrazně expediční, pro boj mimo vlastní teritorium a pro ochranu území je nedostatečná ani po posílení aktivními zálohami podle článku. Tady se mlčky předpokládá boj nepřátelské expediční armády s naší také expediční, která je překvapena na svém území. Ale útok musí být veden maximální silou hned od začátku války, tj. včetně povolaných záloh, vycvičených, částečně vycvičených a nevycvičených. Takový útočník bude ve výrazné přesile oproti naší armádě, navíc cvičené převážně pro útok.
Domnívám se, že skutečným řešením bude vytvoření skutečné teritoriální armády pro obranu vlastního území. Preventivní útok na území potenciálního nepřítele je politicky nepříjatelný, resp. možný jen v krajním případě, kdy je válka na spadnutí a možná přesila veliká. Tedy většinou se bude bojovat na vlastním území proti útočníkovi, který zaútočí všemi silami, které má okamžitě k dispozici. Jediná cesta, jak alespoň částečně vyrovnat přesilu útočníka je zřízení velmi početné teritoriální armády, prakticky to bude tzv. "lid ve zbrani". Tato armáda bude bojovat asymetricky, ve specifické obraně na celém území bez vybavení a vyzbrojení typického pro profesionální armádu tj. v oslabení, resp. s vytvářením lokální přesily v podobě skrytého soustředění teritoriálních vojáků a rychlého úderu proti překvapenému útočníkovi a rychlého stažení a tak stále a všude. Útočník bude podnikat údery do prázdna a bude donucen k pokusu obsadit celé naše území a přejít do obrany v základnách. Bude postupně oslabován a opotřebováván. Naše teritoriální armáda bude vybavena nikoli sofistikovanými zbraněmi vyžadujícími stálý náročný výcvik, ale jednoduchými zbraněmi "pro blbé" a blbuvzdorné, nenáročné na obsluhu nebo naopak automatické, co budou fungovat způsobem "vystřel a zapomeň". Z části to budou zbraně civilní, militarizované, z části specificky uzpůsobené k obraně, levné a početné, připravené ve skladech k okamžitému použití. Také ostatní zásoby budou připravené v rozptýlených skladech, známých jen místním jednotkám. Tím se vyhneme alespoň zpočátku nutnosti podpory civilním obyvatelstvem a represáliím vůči němu ze strany agresora. Bude to fakticky rozsáhlá partizánská armáda vybavené specificky partizánským vybavením. Tedy včetně lesních ekvivalentů dělostřelectva, obrněných vozidel a letadel ("lesní tanky a "lesní vrtulníky") umožňujícími rychle vytvářet lokální převahu na zemi i ve vzduchu.Skrýt celý příspěvekB. Chalupa - pracovní verze (k diskuzi) obnovy obranyschopnosti, suverenity a autority ČESKÉ REPUBLIKY Na úvod - rekrutační optimismus trochu zchladím - vypadá to, že na ...Zobrazit celý příspěvek
B. Chalupa - pracovní verze (k diskuzi) obnovy obranyschopnosti, suverenity a autority ČESKÉ REPUBLIKY
Na úvod
- rekrutační optimismus trochu zchladím - vypadá to, že na louhou dobu je "rybníček" jaksi vyloven a rekrutační ambice mohou být dodrženy jen za dalšího snižování nároků na "odvedence" (ale pokud chceme v armádě "smažky" mohou politici vykazovat poměrně optimistická čísla
- pokud nedojde k zásadní změně ve smyslu, že se povolání vojáka stane opět celoživotním povoláním se vším co s tím souvisí a celá personalistika zůstane "viset" na 4-letých kontraktech, pak se armáda svou povahou bude dále měnit jen na jakési dočasné řešení nějakých individuálních problému s nalezením jiného vhodného pracovního uplatnění
DOPORUČUJI
AČR
- poměr "bojovníků" vůči "úředníkům" v uniformách změnit z 1:6 na 1:3 tak, aby bojovníků bylo alespoň 15 000
- pokračovat v obměně personálního vybavení GŠ tak, aby v kancelářích GŠ seděli lidé, kteří mají za sebou "bojové" zkušenosti (např. gen. Řehka)
- důraz na co nejkvalitnější výcvik (boj ve městě)
- čím více clenů AZ tím lépe - ale s příslušnou úpravou
legislativy, která nyní omezuje intenzitu výcviku a pro některé AZ jde spíše o adrenalinovou dovolenou
- intenzivní budování sil kybernetické obrany a ženijních kapacit
PČR
- ve 40 000 sboru upravit poměr "policistů v přímém výkonu služby (na ulicích)" vůči "úředníkům" v uniformách na 1:2
- razantně snížit byrokracii
- z toho 5 000 příslušníků speciálně vycvičit pro případnou ochranu "zelené hranice" ČR (včetně masivní obnovy psovodů a jízdních hlídek)
- důraz na co nejkvalitnější výcvik (boj ve městě)
OBČANSKÁ VEŘEJNOST
- výchova k vlastenctví (povinnost vůči zemi a jejím občanům navzájem)
- vybudovat systém CO - (Branný spolek + Příprava obyvatel na krizové situace + časem prezenční 3-6 měsíční Civilní připrava na krizové situace)
- maximálně motivovat 300 000 držitelů legálních zbraní ke spolupráci se státem v době mimořádných událostí
- maximálně podpořit mimoškolní aktivity (modelaření, kybernetika, robotika, drony, branné sporty)
- umožnit vybavit 2 000 000 dospělých obyvatel ČR viz "CO" informacemi, znalostmi a DOVEDNOSTMI pro případ vzniku, průběhu a ukončení masivních krizových situaci
VYTVOŘENÍ NÁRODNÍ AKVIZIČNÍ AGENTURY (likvidace resortismu a realizace efektivního nákupu potřebné, nikoliv včak předražené bojové techniky - techniky, která po v podstatě nepatrné závadě bude 2 a více roků nepoužitelná - z vojenského pohledu je takto nakoupená technika totální průšvih)
VYTVOŘENÍ AGENTURY TYPU TAČR pro OBRANU A BEZPEČNOST s rozpočtem cca 10 miliard Kč (Inovace, proexportní potenciál, synergie pro celý domácí průmysl)
VYTVOŘENÍ SYSTÉMU ŠTŘEDOŠKOSLKÉHO BRANNĚ-BEZPEČNOSTNÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ (nikoli 1 třída v Sokolově :-)) a zajištění i v tomto směru vybavených pedagogů zejména pro první, druhý stupeň ZDŠ a střední školství
ZRUŠENÍ POLICEJNÍ AKADEMIE a NAHRAZENÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDÉLÁVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ IZS JINÝM, SYSTÉMOVÉ EFEKTIVNĚJŠÍM ZPŮSOBEM
pak budeme jako národ disponovat cca 2,5 milony občanů nejen ochotných, ale i schopných bránit a chránit sebe, své rodiny, své přátele, ostatní spoluobčany a zároveň zajistit profesionální ochranu hranice, ochránit a bránit objekty kritické a významné infrastruktury ....každý, kdo by chtěl škodit si velmi rozmyslí jít proti této síle, proti zemi, kde se na něj bude z "každého okna střílet"
...nemluvě o schopnosti účinně řešit jakoukoliv i scénářově nenacvičenou krizovu situaci
atd. .....
MOHU ARGUMENTOVAT PROČ, VÍM JAK A TAKÉ VÍM S KÝM.
Rozum a srdceSkrýt celý příspěvek"pak budeme jako národ disponovat cca 2,5 milony občanů nejen ochotných, ale i schopných bránit a chránit sebe, své rodiny, své přátele, ostatní spoluobčany a zároveň zajistit ...Zobrazit celý příspěvek
"pak budeme jako národ disponovat cca 2,5 milony občanů nejen ochotných, ale i schopných bránit a chránit sebe, své rodiny, své přátele, ostatní spoluobčany a zároveň zajistit profesionální ochranu hranice, ochránit a bránit objekty kritické a významné infrastruktury"
Vzhledem k tomu, že z těch 2,5m má 2m výcvik jen jak na nepřítele zaútočit plynovou maskou...
3-6mesíců školení na co???
5000(1600x3) je šíleně malé číslo na ochranu hranice z jakéhokoliv směru
atd...Skrýt celý příspěvek/poměr "bojovníků" vůči "úředníkům" v uniformách změnit z 1:6 na 1:3 tak, aby bojovníků bylo alespoň 15 000/ To ale znamená postavit minimálně ještě jednu brigádu. K ní pak ...Zobrazit celý příspěvek
/poměr "bojovníků" vůči "úředníkům" v uniformách změnit z 1:6 na 1:3 tak, aby bojovníků bylo alespoň 15 000/
To ale znamená postavit minimálně ještě jednu brigádu. K ní pak logistické a podpůrné prostředky. Můžu vědět kde na to hodláte sehnat prostředky když i náčelník štábu řekl že vybavit další mech. brigádu je mimo možnosti rozpočtu obrany?
Také bych se rád zeptal kde jsou ti zbytní "úředníci". Když se dívám na strukturu armády nějak nevidím kde jsou ty zbytečné útvary. Jen bych rád připomenul že jeden politik který chtěl v armádě řezat sádlo místo svalů tu už byl a všechno tím jen zhoršil. Systém velení který se tenkrát zrušil se nyní znovu buduje.
/MOHU ARGUMENTOVAT PROČ, VÍM JAK A TAKÉ VÍM S KÝM./
To s kým by mě opravdu zajímalo.Skrýt celý příspěvekJeště poznámka k těm poměrům 1:6 vs 1:3 a 15000 bojovníků. Mohl by jste definovat kdo je podle vás ten "úředník v uniformě"? Dále pokud bereme ambici AČR na konečný stav 30000 ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě poznámka k těm poměrům 1:6 vs 1:3 a 15000 bojovníků.
Mohl by jste definovat kdo je podle vás ten "úředník v uniformě"? Dále pokud bereme ambici AČR na konečný stav 30000 vojáků potom při těch vašich 15000 bojovnících by to znamenalo poměr 1:1 bojovník vs. podpora.
Pokud bereme současnou AČR tak poměr bojovníků vs. podpora mě vychází na oněch 1:3 o kterých píšete. Znovu se ale dostáváme k otázce kdo je "úředník v uniformě".Skrýt celý příspěvekPokud Vás to skutečně zajímá, pak jsem na panbuch@gmail.com.....a rád budu diskutovat nikoliv o jednotlivostech ale o systému opatření
Pokud Vás to skutečně zajímá, pak jsem na panbuch@gmail.com.....a rád budu diskutovat nikoliv o jednotlivostech ale o systému opatření
Můžeme diskutovat i tady.
Škoda že ty jednotlivosti dávají dohromady dost podivný celek. Od málem ministra obrany bych čekal něco propracovanějšího.Můžeme diskutovat i tady.
Škoda že ty jednotlivosti dávají dohromady dost podivný celek. Od málem ministra obrany bych čekal něco propracovanějšího.
"motivovat 300 000 držitelů legálních zbraní ke spolupráci se státem v době mimořádných událostí", - držitel zbraně nemá resp. nemusí mít žádnou znalost řešení mimořádných ...Zobrazit celý příspěvek
"motivovat 300 000 držitelů legálních zbraní ke spolupráci se státem v době mimořádných událostí", - držitel zbraně nemá resp. nemusí mít žádnou znalost řešení mimořádných událostí a od občana nedržitele zbraní se zpravidla liší pouze tím, že si více či méně často ze své zbraně vystřelí. To bohužel nezaručuje téměř nic, např. fyzickou zdatnost, nízký věk atp.Skrýt celý příspěvek
To sa da predsa zmenit. Mozes dat povinnost vsetkym novym ziadatelom (povedzme do 40rokov) o zbrojny preukaz, prejst zakladnym vycvikom. Zabijes tak dve muchy jednou ...Zobrazit celý příspěvek
To sa da predsa zmenit.
Mozes dat povinnost vsetkym novym ziadatelom (povedzme do 40rokov) o zbrojny preukaz, prejst zakladnym vycvikom.
Zabijes tak dve muchy jednou ranou.
Zvyšujes si podiel mobilizacnych zaloh a zaroven znizujes penetraciu zbrani medzi obyvatelstvom. Je logicke, ze takáto prax cast ludi od zbrojaku odradi.Skrýt celý příspěvekTo je prece uplnej nesmysl, starej a tlustej klenotnik neptrebuje ubehnout stovku a projit opici drahu, zbran ma pouze na obranu sebe a majetku.
To je prece uplnej nesmysl, starej a tlustej klenotnik neptrebuje ubehnout stovku a projit opici drahu, zbran ma pouze na obranu sebe a majetku.
No v skutku zaujimave citanie. Nic proti autorovi, je vyborne ked sa diskutuje. No myslim si, ze cely tento svoj napad si sam znegoval jedinou vetou: "Ač by je teoreticky dva ...Zobrazit celý příspěvek
No v skutku zaujimave citanie.
Nic proti autorovi, je vyborne ked sa diskutuje. No myslim si, ze cely tento svoj napad si sam znegoval jedinou vetou:
"Ač by je teoreticky dva chlapíci ze speciálních jednotek snadno zmasakrovali"
Tym vyslovil ten zakladny rozdiel medzi armadou profesionalnou a tou "dobrovolnou".
Niektore napady su vsak mozu byt fajn, aj ked ich treba rozvinut.
Napriklad ciastocny uvazok. Zneje to sice hrozne, no zoberme to odzadu.
Vycviceny vojak, 33 rokov chce z armady odist. Tak sa mu ponukne 1/4, 1/6,... uvazok, podla toho ako mu bude vyhovovat s umyslom ho udrzat vo vycvicenych stavoch. Bude sa dalej zucastnovat len cviceni pre udrzanie schopnosti.
Dalsi dobry napad z diskusie je povinny vycvik policajtov. V case krizy by sa nevolali na utvary ti, co su stale v zbore. Tych bude treba na ochranu civilov. Ale ti, co z neho uz odisli, ale vycvik dostali. Za 10-15 rokov to kludne moze byt aj 10-15 tisic ludi vo veku pod 50r.
Dalsia by mohla byt praca s mladezou. V malych mestach moze byt armada centrom sportu. a uz ked tam ti mladi chodia, naucit ich rozobrat zbran, nechat ich vystrelit, urobit tabor "prezitia". to nemoze byt na skodu a casti sa to moze zapacit a vstupia ci do ACR alebo do AZ.
Su to take hluposticky, ale po 20 rokoch fungovania, sa to moze naratat na desiatky tisic osob, ktore su z vojenskeho hladiska schopnejsie, ako variant NULA.
TF_HU:
Niekto dokaze ist s kozou na trh pod vlastnym menom, iny nadavat na vsetko naokolo.
"ale už jen nástup bude trvat jeden den, vystrojení druhý atd. "
Lebo pre gumu je dolezite, aby bol nastup ukazkovy. Nie naucit vojaka so zbranou zaobchadzat.
Bavite ma ako OSSR co 60-tnikov z posadkovej hudby prehanaju po lukach zo sapikom v ruke, lebo "kazen musi byt, tak je to spravne"Skrýt celý příspěvekTim nastupem je myslena evidence, zdravotni prohlidka, vystrojeni, vydani zbrani a jine nezbytne ukony. Ja jsem tu pod prezdivkou prave kvuli pacientum jako jste vy a treba ...Zobrazit celý příspěvek
Tim nastupem je myslena evidence, zdravotni prohlidka, vystrojeni, vydani zbrani a jine nezbytne ukony. Ja jsem tu pod prezdivkou prave kvuli pacientum jako jste vy a treba semtam...
Na rozdil od jinych, slouzim teto zemi 20 let...z praxe vim, ze to neni tak easy jak pisete.Skrýt celý příspěvek
Tohle... Uveďme si nejprimitivnější příklad pěšáka, střelce z útočné pušky. Během cca týdenního intenzivního kurzu se průměrně zdatný člověk zcela jistě naučí pušku bezpečně ...Zobrazit celý příspěvek
Tohle...
Uveďme si nejprimitivnější příklad pěšáka, střelce z útočné pušky. Během cca týdenního intenzivního kurzu se průměrně zdatný člověk zcela jistě naučí pušku bezpečně ovládat a udržovat, střelbou z různých poloh sem tam něco trefit, naučí se úplné základy pohybu po bojišti, krytí se před palbou protivníka, součinnosti v malé jednotce, jednoduchou zdravotní přípravu, použití výstroje, komunikaci. To bez velkého tlaku na maximální fyzické a psychické zatížení (za týden z nikoho supermana neuděláme).
...by autor mohl více rozepsat. Dnes tranformace civila na vojáka, aby uměl to co je napsáno v tomto extraktu trvá...tři měsíce. Jistě by to šlo redukovat, ale už jen nástup bude trvat jeden den, vystrojení druhý atd. Kolik lidí takto nastoupí do jednoho týdenního kurzu? Kolik instruktorů k tobu bude třeba? Odkud se vezmou? V tom textu je schovano tolik detailů...které autor pominul a civilista netuší.Skrýt celý příspěvekPokud to zvládnu za "týden", takto zvládnu i za stejný týden při případně krizi. Jak dlouho sakra trvá krize na UK, Syrii, Libii, Afg, atd. A co by se změnilo, kdyby mohli ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud to zvládnu za "týden", takto zvládnu i za stejný týden při případně krizi. Jak dlouho sakra trvá krize na UK, Syrii, Libii, Afg, atd. A co by se změnilo, kdyby mohli vycvičení zálohy nasadit o týden dříve...Skrýt celý příspěvek
No tak v Červenej armáde neklesol čas výcviku obyčajného pešiaka pod dva týždne (z pôvodných troch mesiacov) ani v najkritickejších okamihoch. A to ich drali prinajmenšom 12 hodín ...Zobrazit celý příspěvek
No tak v Červenej armáde neklesol čas výcviku obyčajného pešiaka pod dva týždne (z pôvodných troch mesiacov) ani v najkritickejších okamihoch. A to ich drali prinajmenšom 12 hodín denne.Skrýt celý příspěvek
Článek mne velmi zaujal a ještě víc diskuse. Proto jsem se po fakt dlouhé době zas přihlásil a něco napíšu. Autora nechci hodnotit, stejně si myslím, že jedním z cílů bylo rozjet ...Zobrazit celý příspěvek
Článek mne velmi zaujal a ještě víc diskuse. Proto jsem se po fakt dlouhé době zas přihlásil a něco napíšu. Autora nechci hodnotit, stejně si myslím, že jedním z cílů bylo rozjet tuto mega diskusi – jako na tomto webu vždy, proto ho taky čtu – moc pěkný průřez CZ mentalitou v military oblasti :-).
Téma je to fakt obsáhlé a přijde mi teď po přečtení skoro 200 příspěvků dobré shrnout, alespoň pro mne tzv. toppic pohledy:
- Řešíme techniku, ale nemáme lidi? – to je díky zaměření webu = chápu.
- Když budeme mít lidi s jakou technikou budou bojovat a jak jí zaplatíme?
- Nemohli bysme si techniku vyrobit jen zrepasovat?
- Proč lidi nejsou v armádě – pomůže jim přidat peníze? (Věřím, že fakt v penězích to není)
- Co když ani za peníze a s dobrou technikou nebudou chtít bojovat? (už to tu bylo - naši piloti v Afghánu…)
- Nechybí nám náhodou něco jako Ideologie, něco pro co děláme, když už nevíme jak jinak?
- Proč bychom se vůbec měli bránit a proti komu? (Polákům, Němcům, Maďarům nebo nedej bože proti Slovákům?)
- Co je to národ a národní stát? Proč ho hájit a kdy?
- Elity jsou nastaveny na exit a vychovávají tak i potomky a ono se to reálně fakt děje – proč to tak je?
Hele tohle všechno jsem v diskusi četl, je mi 44, od 19 let věku pracuji a posledních 15 let podnikám, nyní s 20 zaměstnanci – naštěstí jsem si sám šéfem a nikdo mne nebuzeruje, ale moje pocity se asi hodně podobají tomu co napsal Luky..
Za týden to bude 80 let co nás fašouni obsadily po tom co nám v září 1938 slíbili, že Mnichov stačí a víc už nepotřebujou… Poláci si ukousli co v rámci jejich tehdejších schopností šlo (netuše, že jim to fašouni seberou hned za chvilku), Maďaři s námi v tu dobu regulérně bojovali na východě a Slováci si briskně založili Štát….. A to jsme měli v 38 asi nejakceschopnější armádu v Evropě!!!
Jako to, že v roce 2019 ještě vůbec mluvíme česky (jak už někdo napsal níž)? Po všech těch Moravskejch polích, Lipanech, Bílejch Horách, a dobách temna je to prostě zázrak! Je pro mne naprosto nepochopitelné jak se takový národ jakým Češi jsou, mohl během 25 let nechat ožrat (rozuměj obelhat) doslova do němoty Coca-Colou, texaskama, botama od bratrů Dasslerů, autama s heslem "Das auto", chemií od nástupníků a zároveň zakladatelů IG Farben atd….
Kdyby mi tohle někdo řekl v 89, kde jsem jako patnáctiletej vyjevenej kluk zvonil spolu se všema klíčema – tak bych mu asi rozbil hubu…..
Realita je, že dokud se nezmění od základu přemýšlení většiny z nás a tím i výchova dětí - hlavně k práci, (na ZŠ je práce v podstatě zakázanou činností a rozhodně se nepracuje), zodpovědnosti a hrdosti – tak je jakákoli koncepce nejen na budování armády pouhou utopií a pouhým prostorem k diskuzím a placeným proklikům…..
Jediné co je na současné situaci pro nás pozitivní, že se stejnými potížemi se potýkají všechny evropské země vč. Německa, nicméně bylo by moc fajn abychom se my probudili dřív než ostatní!Skrýt celý příspěvekLidí je dost, ... Jenže jak si dobře napsal je to o mentalitě v nás co si neseme sebou, papír, zákony jsou jen jejím přenesením do praxe. Ono to zní krásně o těch klíčích na ...Zobrazit celý příspěvek
Lidí je dost, ...
Jenže jak si dobře napsal je to o mentalitě v nás co si neseme sebou, papír, zákony jsou jen jejím přenesením do praxe.
Ono to zní krásně o těch klíčích na náměstích, ale komunismus to samo o sobě nesvrhlo. Svrhlo ho, že nedokázal dál fungovat. V Číně přežil, ale tam začali dělat reformy už v 70.letech!
Většina úspěchů našeho státu od revoluce jde právě na úkor těch ..., "Das auto", ... nikoliv na úspěchu našich lidí. Bez nich bychom se tu měli tak o 60% hůře.
Naše úspěchy jsou i právě ty nedodělky viz. dálnice, silnice, železnice, armádní technika, atd.Skrýt celý příspěvekMýtus o přežití socialismu je asi na stejné úrovni jako: Když si Němci mysleli po WW1, že mohou vyhrát světovou válku a museli si to vyzkoušet ještě jednou ve WW2.
Mýtus o přežití socialismu je asi na stejné úrovni jako: Když si Němci mysleli po WW1, že mohou vyhrát světovou válku a museli si to vyzkoušet ještě jednou ve WW2.
Jj svatá pravda, však jsem to tak myslel - v ČR je většina věcí, které si řešíme převážně sami v zoufalém stavu - nejen armáda. Namátkou školství, silnice, železnice i tu leteckou ...Zobrazit celý příspěvek
Jj svatá pravda, však jsem to tak myslel - v ČR je většina věcí, které si řešíme převážně sami v zoufalém stavu - nejen armáda. Namátkou školství, silnice, železnice i tu leteckou společnost ČSA jsme si rozkradli o námořní flotile raději nemluvím. Jak píšeš - smutným faktem je, že to co funguje není naše ani vlastnictví ani zásluha - bohužel. Je to na dlouho, ale problém je v našich hlavách a světlo v dálce zatím nevidím.
Jen doufám, že nám někdo např. Humanitárně nerozbombarduje (třeba i proto, že je to politicky víc v pohodě než hodit něco třeba do Mnichova...) i to co tu máme byť v rukou zahraničního kapitálu ...
I když mám jednoho kamaráda co říká, že lékem na naši mentalitu muže být jen opravdu velký šok čili válka....
No snad ne, ale ani stovky let temna co už tu byly, taky nezní fajn = je mi z toho jednoduše smutno!!Skrýt celý příspěvek
Proboha ten člověk píše pro parlamentní listy. To vysvětluje vše a jeho věrohodnost je tím pádem nulová.
Proboha ten člověk píše pro parlamentní listy. To vysvětluje vše a jeho věrohodnost je tím pádem nulová.
A co se tak místo kastování třeba pobavit o něčem, co může být inspirativní? Když někdo napíše, že je to nereálné, protože.....tak je to taky názor. Já se obecně ztotožňuju s ...Zobrazit celý příspěvek
A co se tak místo kastování třeba pobavit o něčem, co může být inspirativní?
Když někdo napíše, že je to nereálné, protože.....tak je to taky názor.
Já se obecně ztotožňuju s myšlenkou, že na nejreálnější hrozby budou potřeba spíš personální posily, než špičková a drahá výzbroj. Na vševojskovou profi armádu vůbec nechci rezignovat a přeju jí co potřebuje. Teritoriální obrana s ručními zbraněmi je ale potřeba, ostatně jsem o tom psal už před lety.Skrýt celý příspěvek
https://cs.wikipedia.org/wiki/... Vidíte ty počty v ročníku dosti optimisticky proti realitě. Od 90-2017, máme pohyb od 91-115tisíc. A to jsou narozené, ne ...Zobrazit celý příspěvek
https://cs.wikipedia.org/wiki/...
Vidíte ty počty v ročníku dosti optimisticky proti realitě.
Od 90-2017, máme pohyb od 91-115tisíc.
A to jsou narozené, ne všechny dosáhnou plnoletosti. I když dochází i k migraci sem.Skrýt celý příspěvekPokud jsou tu lidé co počítají z ročníky 130tis. a podobně, tak to mění celkem dost. Tedy o 50% se míjí realitou. A to se nebavíme o tom kolik dětí bude mít vůbec, takový ročník... ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud jsou tu lidé co počítají z ročníky 130tis. a podobně, tak to mění celkem dost. Tedy o 50% se míjí realitou. A to se nebavíme o tom kolik dětí bude mít vůbec, takový ročník... Tedy doba za 30. let až by tyhle změny měli plně běžet v realitě.Skrýt celý příspěvek
Jirosi
Ok, nechám to být. Mladý lidi jsou tak neschopný a nebo nemaj zájem, že z ročníku od 90 000 po 115 000 lidí se nevytvoří aní brigáda. Spokojen?Jirosi
Ok, nechám to být. Mladý lidi jsou tak neschopný a nebo nemaj zájem, že z ročníku od 90 000 po 115 000 lidí se nevytvoří aní brigáda. Spokojen?90-115 tis. jsou ročníky dnes. Jenže za 20-30. let budou nastupovat jejich děti a těch nebudeš mít jen 45-50 tis narozených, z toho kolik dosáhne věku k odvodu, a kolik bude vůbec ...Zobrazit celý příspěvek
90-115 tis. jsou ročníky dnes. Jenže za 20-30. let budou nastupovat jejich děti a těch nebudeš mít jen 45-50 tis narozených, z toho kolik dosáhne věku k odvodu, a kolik bude vůbec ochotno.
Tohle přece není reforma na zítra, ani na pozítří. Ale je to myšleno na další desítky let do předu.Skrýt celý příspěvekJirosi Vůbec nechápeš. Pointa je v tom, že naplnit "každoročně" brigádu by mělo jít poměrně snadno, protože se jedná jen o malý zlomek z ročníku. Je již jedno, zda je v ročníku 50 ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Vůbec nechápeš. Pointa je v tom, že naplnit "každoročně" brigádu by mělo jít poměrně snadno, protože se jedná jen o malý zlomek z ročníku. Je již jedno, zda je v ročníku 50 000, 100 000, 150 000 či 200 000 lidí. Proč zrovna tu jednu brigádu a ne dvě či prapor, apod. Spočívá hlavně v tom, co vůbec dokáže AČR pojmout a také je to otázka financí.
Může se klidně klidně stát, že zájem o službu bude klidně 50% viz třeba Litva a pokud bude mít armáda kapacitu jen pro jednu brigádu, tak je asi jasné, že nebude všem vyhověno.
A pokud sis nevšimnul, tak právě je to běh na dlouhou trať aby se vytvářeli zálohy k AČR.
A hlavně za dvacet let budou nastupovat nynější ročníky, nikoliv jejich děti. To nevím, jak by to zvládli. A dále můžeš mi ukázat tu křiˇštálovou kouli, kde vidíš to, že porodnost klesne na 45-50 tis. lidí? A těch 45-50 tisíc bude mít zase podlé tvé logiky 20-25 tis. lidí a poté vymřeme, protože porodnost, jaká je dnes je podle tebe asi konstantní a neměnná i do budoucna.Skrýt celý příspěvekPokud máš ročník 90 000(2000, tzn 18.let), tzn 45+45 a trendem je mít jedno dítě. Tak to snad zvládneš dopočítat i ty. Netvrdím, že je daná. Ale zatím je predikce klesající... ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud máš ročník 90 000(2000, tzn 18.let), tzn 45+45 a trendem je mít jedno dítě. Tak to snad zvládneš dopočítat i ty.
Netvrdím, že je daná. Ale zatím je predikce klesající... Jistě může zase stoupnout, že budou mít páry 2-4 dětí... jen je otázkou jak reálné to je.Skrýt celý příspěvekJirosi Ty mi vážně chceš argumentovat dětskými nemocemi? A dále jsi psal, že dnes je 90 - 115 tisíc lidí porodnost. 90 tisíc se týká roku cca 2000 a od té doby se zvýšila na 115 ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Ty mi vážně chceš argumentovat dětskými nemocemi?
A dále jsi psal, že dnes je 90 - 115 tisíc lidí porodnost. 90 tisíc se týká roku cca 2000 a od té doby se zvýšila na 115 000 lidí. Tak za 20-30 let budeš mít lidí k odvodu cca 115 000 a ty mi říkáš, že jen 45-50 000. Tak těch 70 000 lidí podle tebe vychcípá nebo jsi jenom hloupej a neumíš pracovat s daty?Skrýt celý příspěvekTak znova, psal sem to jasně. Na rozdíl od tebe Uvádím 90 000, což je rok 2000 čistě protože ti dnes(loni) dovršily plnoletost a mělo by se jich to týkat. Schválně sem neuváděl za ...Zobrazit celý příspěvek
Tak znova, psal sem to jasně. Na rozdíl od tebe
Uvádím 90 000, což je rok 2000 čistě protože ti dnes(loni) dovršily plnoletost a mělo by se jich to týkat.
Schválně sem neuváděl za 18.let, ale za 20-30. let. Tedy dobu kdy by měli mít děti právě tyto ročníky ve věku odvodu. A matematika když je ročník 90 000, z toho je to cca 50:50, tak při porodnosti kolem 1,2-1,3 bude kolik dětí...Skrýt celý příspěvekJirosi "90-115 tis. jsou ročníky dnes. Jenže za 20-30. let budou nastupovat jejich děti a těch nebudeš mít jen 45-50 tis narozených, z toho kolik dosáhne věku k odvodu, a kolik ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
"90-115 tis. jsou ročníky dnes. Jenže za 20-30. let budou nastupovat jejich děti a těch nebudeš mít jen 45-50 tis narozených, z toho kolik dosáhne věku k odvodu, a kolik bude vůbec ochotno."
Jirosi, to jsou tvá slova. Tak kdo kurva bude za 20-30 let nastupovat k odvodu? Koblížku dnes pokud by se šlo k odvodu, tak jich budce cca 90 000, za dvacet let to naroste na 115 000.
A dále mi ukaž, kde máš tu jistotu, že porodnost bude nadále konstatní, ta se mění v průběhu času a nemusí jít v ruku v ruce se silnými ročníky. Kde by se jinak ty silný ročníky vzali?Skrýt celý příspěvekPokud nedojde ke změněně plnoletosti, tak jich 115 bude už za 18.let, ale takový detail ti vůbec nevadí že... Jistě CR půjde proti proudu a začne se tu masivně rodit děti.... Nebo ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud nedojde ke změněně plnoletosti, tak jich 115 bude už za 18.let, ale takový detail ti vůbec nevadí že...
Jistě CR půjde proti proudu a začne se tu masivně rodit děti....
Nebo bude následovat trend poklesu porodnosti u původní populace, co trápí všechny západně orientované ekonomiky světa....
Největší porodnost byla 194 tis(1974)... po revoluci je to jen 130tis(1990), teď máme těch 115, tak kam se těch skoro 60-80tis ztratilo?Skrýt celý příspěvekJirosi Tak tohle je další perla: "Největší porodnost byla 194 tis(1974)... po revoluci je to jen 130tis(1990), teď máme těch 115, tak kam se těch skoro 60-80tis ztratilo?" Oni se ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Tak tohle je další perla: "Největší porodnost byla 194 tis(1974)... po revoluci je to jen 130tis(1990), teď máme těch 115, tak kam se těch skoro 60-80tis ztratilo?"
Oni se neztratili ty játro, oni se nenarodili. Pokud ovšem se ti jich narodí 115 000 a ty počítáš, že ti k odvodu přijde 45 000. Tak 70 000 máš kde?
Co je u tebe masová porodnost?
Hyena
V rámci kapacit armády, výcvikových, finančních a i v rámci zázemí, objekty, apod.Skrýt celý příspěvek
Pokud padne téma na obranu ČR, tak je mi záhodno, že celé řadě diskutujících se otevírá kudla v kapse a argumentují tím, že jedině profi armáda a nebo argumentace členstvím v NATO ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud padne téma na obranu ČR, tak je mi záhodno, že celé řadě diskutujících se otevírá kudla v kapse a argumentují tím, že jedině profi armáda a nebo argumentace členstvím v NATO a vlastně obranyschopnost obyvatelstva na snad jakékoliv úrovni je něco fuj. Asi diskutujícím vyhovují více diskuze politické a poměřování pindíků.
Ale k věci, asi půl roku zpátky jsem tu v jedné diskuzi psal můj názor na zálohy AČR.
Můj názor vychází z toho, že by se znovuobnovila vojenská služba, která by fungovala na dobrovolné bázi. Ambicí je vytvořit třetí brigádu. Můžeme ji nazývat lehkou, pěší nebo i výcvikovou. AČR by de-facto disponovala těžkou brigádou (7.mb), střední brigádou (4.brn), lehkou/výcvikovou brigádou a výsadkovým plukem.
Přínos je ten, že z absolventů vojenské služby mohou vznikat zálohy pro AČR a dokonce i vhodní kandidáti k službě u profesionálů.
Každým rokem dosáhne cca 130 000 mužů a žen odvodového věku. Proto vytvořit brigádu o síle cca 2500-3000 mužů a žen je reálné a spíše bych se bál, že bude přetlak zájemců vs. kapacity brigády.
Ohledně pana Foldyny a jeho myšlence polovičního úvazku myslím dostává kritiku nezaslouženě. Je pravdou, že některá jeho vyjmenovaná povolání jsou sporná hlavně hasič a zdravotník. Pokud bych měl já vybírat místo v civilním sektoru pro vojáky tak aby měli nějakou přidanou hodnotu v rámci ekonomiky, tak bych se soustředil na pozice málo obsazené. Pracovníků v lesnictví je žalostně málo, Lesy ČR a Vojenské lesy a statky mají dlouhodobě podstav a shání lidi ze Srbska, apod. To samé se týká řidičů, skladníků a vlastně sanitář/ka ve zdravotnictví je také nedostatkové zboží, atd. Tím by se mohli zabít dvě mouchy jednou ranou. Zvýšit obranyschopnost ČR a zároveň přispět k její ekonomice či nedostatkovým službám.Skrýt celý příspěvekMá cenu tohle nějak rozebírat? ...Pokud bych měl já vybírat místo v civilním sektoru pro vojáky tak aby měli nějakou přidanou hodnotu v rámci ekonomiky, tak bych se soustředil na ...Zobrazit celý příspěvek
Má cenu tohle nějak rozebírat?
...Pokud bych měl já vybírat místo v civilním sektoru pro vojáky tak aby měli nějakou přidanou hodnotu v rámci ekonomiky, tak bych se soustředil na pozice málo obsazené. Pracovníků v lesnictví je žalostně málo, Lesy ČR a Vojenské lesy a statky mají dlouhodobě podstav a shání lidi ze Srbska, apod. To samé se týká řidičů, skladníků a vlastně sanitář/ka ve zdravotnictví je také nedostatkové zboží, atd. Tím by se mohli zabít dvě mouchy jednou ranou. Zvýšit obranyschopnost ČR a zároveň přispět k její ekonomice či nedostatkovým službám...
Ta doba už je dávno pryč. Nevidím důvod abyste lidem (vojákům) určoval co mají dělat. Podobné nesmysly jen ukazují, jak občan vnímá Armádu, vojáka a problematiku bezpečnosti. Prosím vás, zabíjejte mouchy dál...ekonomiku nechte ekonomům a obranyschopnost země nechte odborníkům na tuto bezpečnost. Děkuji.Skrýt celý příspěvekTF_HU Chtěl jsem na tebe reagovat již u minulého tvého příspěvku, ale pak jsem si to rozmyslel, že nebudu s tebou ztrácet čas. Ty, co nejsi schopný pochopit článek tu budeš kázat ...Zobrazit celý příspěvek
TF_HU
Chtěl jsem na tebe reagovat již u minulého tvého příspěvku, ale pak jsem si to rozmyslel, že nebudu s tebou ztrácet čas. Ty, co nejsi schopný pochopit článek tu budeš kázat svá moudra.... a nebude to poprvé co tě požádám, aby jsi nedělal ostudu AČR, jak je vidno, už ti to píšou i jiní diskutující.
Jen tě poučím, že nikdo lidem neurčuje co mají dělat a nevim o jaké době to mluvíš. Asi máš komunistickou výchovu a zkušenosti. Nebo opravdu nevim jaké představy a pochody má tvůj mozeček.Skrýt celý příspěvekTo je vaše parafráze zamyšlení se nad myšlenkovým pochodem pana Foldyny u polovičního úvazku vojáka. Jestli něco...aspoň mi netykejte, husy jste se mnou nepásl a výmluvu na ...Zobrazit celý příspěvek
To je vaše parafráze zamyšlení se nad myšlenkovým pochodem pana Foldyny u polovičního úvazku vojáka. Jestli něco...aspoň mi netykejte, husy jste se mnou nepásl a výmluvu na diskuzní fórum neberu. Děkuji.Skrýt celý příspěvek
TF_HU Ty si vůbec nezasloužíš abych ti vykal a za to si můžeš sám. A vůbec nevim o čem meleš, vůbec nechápeš článek a pak napadáš tupě diskutující v diskuzi. Když něčemu ...Zobrazit celý příspěvek
TF_HU
Ty si vůbec nezasloužíš abych ti vykal a za to si můžeš sám. A vůbec nevim o čem meleš, vůbec nechápeš článek a pak napadáš tupě diskutující v diskuzi. Když něčemu nerozumim, tak držim hubu a nebo se slušně zeptám o vysvětlení a hlavně nebudu něco blábolit mimo mísu jako ty.Skrýt celý příspěvek
TF_HU Jak občané vnímají armádu? Víceúčelové vrtulníky (Váš obor): Původní požadavek: malý, lehký, víceúčelový, provozně nenáročný vrtulník i pro leteckou záchranku - něco na ...Zobrazit celý příspěvek
TF_HU
Jak občané vnímají armádu?
Víceúčelové vrtulníky (Váš obor):
Původní požadavek: malý, lehký, víceúčelový, provozně nenáročný vrtulník i pro leteckou záchranku - něco na způsob H145M - Dle ČT
Aktuálně porovnávané vrtulníky:
H145M -
Uh1 Venom - 2x větší, i mnohem lepší (zvládne to co se chtělo, ale je lehce mimo cenu - jen 3x dražší).
Proč na veřejnosti nevystoupil odborník (velitel letectva, NGŠ, ZNGŠ) a neřekl že je to pitomost a že chtějí to co chtěli? Já Vím je to opravdický vojenský vrtulník, atd, ale docela dost se liší od prvotního zadání, které bylo vypuštěno z vedení AČR po důkladném prodebatování. Nikdy to nikdo rozumně nevysvětlil na veřejnosti.
Názor veřejnosti:
Proč odborníci kryjí záda někomu jinému? Asi dostanou také do kapsy. Takže se bude uplácet.
BVP: V jedné reportáži v ČT zaznělo že BVP musí mít osádku 3+6+2, ikdyž je trend (USA a ostatní západní země) počet vezených osob snižovat.
Poté se mě má žena zeptala zda jsou vojáci v ČR tak geniální a ostatní blbci, nebo je to naopak? A co to ti 2 specialisté budou obsluhovat? Už je to koupené, nebo se to teprve bude kupovat? Je to vyzkoušené? Nebudeme kupovat zajíce v pytli? Přeci jen 50 mld je dost.
Ačkoliv se o vojenství zajímám, nebyl jsem schopen na toto odpovědět.
Asi takto Vás vidí Vaši zaměstnavatelé. Mnoho šikovných lidí, vedeni partou divných lidí kteří neví co chtějí a čekají na to kde si co sebrat na přilepšenou.
Také jsem prozřel když kamarád nastoupil do AZ. Něco vyfasoval, co nedostal dokoupil (asi za 20 000,-) v armyshopu a na prvním cvičení se mu od pár VZP dostalo keců typu AZ dostanou všechno a my nic.
Tak asi tak. (tedy to jsou mé poznatky z okolí).Skrýt celý příspěvekDeutschmann On je hlavně problém v tom, že TF_HU je obyčejnej mamlas, co si myslí, že ví vše. Teda spíš ví, že nic neví a svoji neznalost se snaží schovat za uniformu. TF_HU ...Zobrazit celý příspěvek
Deutschmann
On je hlavně problém v tom, že TF_HU je obyčejnej mamlas, co si myslí, že ví vše. Teda spíš ví, že nic neví a svoji neznalost se snaží schovat za uniformu.
TF_HU tady napadá myšlenku pana Foldyny ohledně "vojáků na poloviční úvazek" a štěká, když někdo napíše, že to zas tak špatný nápad není. Ten chudáček dále argumentuje nějakou dobou, kdy se lidem a vojákům určovalo co se má dělat. Co si představuje mameluk TF_HU opravdu netuším.
Pan Foldyna má snahu řešit početní sílu armády s návazností na ekonomiku státu. TF_HU napíše jaká přidaná hodnota??? armáda brání stát hotovo tečka. Debilita je tedy na čí straně? Myslím, že je to jasné.
Ohledně vojáků na poloviční úvazek je to jen návrh jak řešit obsazenost v armádě s ohledem na ekonomiku. Mnohé armády mají obdobný systém.
To, co psal mamlas, že se bude někomu něco určovat co jak má dělat, tak to by asi takto nefungovalo, či mě ani nenapadá, jak by to mělo být provedeno. Smysl je ten, že v soukromém sektoru se špatně shání práce na poloviční úvazek a ještě uzpůsobená tak, aby to vyhovovalo službě u AČR. Proto ta snaha nabídky práce v civilním (státním) sektoru. Samozřejmě, pokud je někdo OSVČ a může si čas uzpůsobit tak aby vyhovoval službě u AČR, tak ho nikdo nebude nutit, ať pracuje tam či tam. Poloviční úvazek u armády a druhý úvazek v civilním odvětví je jen a pouze nabídka zaměstnání jako každá jiná, samozřejmě vojáci na poloviční úvazek by měli mít i jiné podmínky a platové ohodnocení jiné než profi voják. Navíc by měli mít zaručeno službu v rámci svého bydliště.Skrýt celý příspěvekJenže problém je, že aby to fungovalo. Musel by si omezit možnosti povolání co by ti vojáci mohli dělat přesně o ty povolání co se tu navrhovali. Takže co ti zbývá potom... malíř ...Zobrazit celý příspěvek
Jenže problém je, že aby to fungovalo. Musel by si omezit možnosti povolání co by ti vojáci mohli dělat přesně o ty povolání co se tu navrhovali.
Takže co ti zbývá potom... malíř pokojů, pokladač podlah, atd. Prostě práce co nejsou podstatné pro chod státu...Skrýt celý příspěvekTaky by mohli s cikánama kopat výkopy. Jsem si jist že to by značně zvýšilo pretiž vojenského povolání a rekruti by se do takových jednotek jen hrnuli.
Taky by mohli s cikánama kopat výkopy. Jsem si jist že to by značně zvýšilo pretiž vojenského povolání a rekruti by se do takových jednotek jen hrnuli.
Jirosi Kdyby jsi četl příspěvky, tak by jsi mohl zjistit, že povolání by se vytvářela taková, kterých je dnes nedostatek. Pokud je málo zdravotníků dnes a zítra bude válka, kde je ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Kdyby jsi četl příspěvky, tak by jsi mohl zjistit, že povolání by se vytvářela taková, kterých je dnes nedostatek. Pokud je málo zdravotníků dnes a zítra bude válka, kde je vezmem? Odvedeme lidi bez výcviku vojenského, natož zdravotního. Pokud budou vojáci umírat a budou zraněni, tak se jim pošle pomoci z civilního sektoru a civilní sektor nebude mít zdravotníky. Pokud ovšem zdravotníci budou i v armádě (mobilizované), tak armáda nemusí dojit civilní sektor. Dále v lesnictví chybí tisíce lidí a je to z důvodu nízkých mezd. Pokud by se dorovnal plat alespoň na průměr hrubé mzdy v ČR, tak půl AČR, půl LČR by se lidé určitě našli. A takto můžem pokračovat.Skrýt celý příspěvekPokud by si navýšil plat, tak by se lidé našly a tím se dostáváme do kolečka. Problém není v nedostatku lidí, ale v neochotě jim platit Tržní mzdu... Pokud mám v nemocnicích třeba ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud by si navýšil plat, tak by se lidé našly a tím se dostáváme do kolečka. Problém není v nedostatku lidí, ale v neochotě jim platit Tržní mzdu...
Pokud mám v nemocnicích třeba 10% zdravotníků z armádním zázemím.
Tak ti mi automaticky vypadávají, mobilizace. Takže stav 90 a méně z důvodu dopadu bojů. A přitom nárůst zraněných je spíše vyšší.
A armáda nemá párované pozice, tedy zdravotník v civilu nemusí být zdravotník v armádě. Tedy pokud ho povolám jako střelce, tak si mohu vybrat:
a) mám střelce, ale nemám zdravotníka
b) mám zdravotníka, ale nemám vojáka
c) mám civilního zdravotníka, nemám ani zdravotníka, ani střelce
d) osoba byla zasažena probíhajícími událostmi, a je mimo úplně.
Místo:
e) civilní zdravotník, profesionální voják, profesionální vojenský doktor... to máme teď....
Ale nemáme papírově velkou armádu.Skrýt celý příspěvekJirosi Ok, nebudu tu vysvětlovat něco stále dokola. Pokud nechápeš to, že nyní nemáš zdravotníka a ani vojáka. Řešení je mít zdravotníka i vojáka. Všichni nebudou zdravotníci, to ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Ok, nebudu tu vysvětlovat něco stále dokola. Pokud nechápeš to, že nyní nemáš zdravotníka a ani vojáka. Řešení je mít zdravotníka i vojáka. Všichni nebudou zdravotníci, to je jen část.Skrýt celý příspěvekMě k tomu stačí...zaručenou službu v místě bydliště, povolání by se vytvářela taková, kterých je nedostatek, dorovnat plat na průměrný...a podobné naivní představy :-) (chápu, že ...Zobrazit celý příspěvek
Mě k tomu stačí...zaručenou službu v místě bydliště, povolání by se vytvářela taková, kterých je nedostatek, dorovnat plat na průměrný...a podobné naivní představy :-)
(chápu, že problém platu je širší, než v jedné větě, ale to je otázka spíše na lidský moral, tedy ochodu dát spravedlivou odměnu zaměstnanci)Skrýt celý příspěvek
...add občané a armáda, dobře. Pokud nelžou průzkumy a návštěvnost vojenských akcí odráží výsledky těchto průzkumů. Vnímání Armády není to samé jako zájem o službu v ...Zobrazit celý příspěvek
...add občané a armáda, dobře. Pokud nelžou průzkumy a návštěvnost vojenských akcí odráží výsledky těchto průzkumů. Vnímání Armády není to samé jako zájem o službu v Armádě.
...add vrtulník. za STRATCOM Armády fakt nemohu. To je problém nad mou kompetenci. Zadání se tedy zrovna moc neliší...
...add BVP. Stejně jako u vrtulníků...přizpůsobení trendu znamená změny, změny znamenají peníze...a jsme tam stejně jako u vrtulníku. tedy u té vůle.
Lidi jsou všude stejní a nebo různí. Já sloužím dvacet let, jedinou novinku co já mám je goretex...neremcám sloužím, dá se to i tak. Takže je to o lidech a o preferencích.Skrýt celý příspěvek
Bych klidně na půl úvazku do armády a na půl do lesa šel. Zejtra. Ty rozdělaný baráky se už nějak dostaví i po telefonu. Po dvaceti letech reálného kapitalismu v soukromém sektoru ...Zobrazit celý příspěvek
Bych klidně na půl úvazku do armády a na půl do lesa šel. Zejtra. Ty rozdělaný baráky se už nějak dostaví i po telefonu.
Po dvaceti letech reálného kapitalismu v soukromém sektoru je mi na blití.
Už mě nebaví všechno dělat, organizovat, vymýšlet, kreslit, počítat, projednávat, prosazovat na úřadech, dělat lidem psychologa, u toho i fakturantku a ve výsledku doufat, že pak dostanu od manažera s násobně statisícovým platem možná i zaplacen honorář spíše v řádech desetitisíců, případně se dohadovat s lidmi ze státní sféry, pro které je cokoli nad 5000,- Kč strašná pálka....a ve výsledku ještě dělat v podstatě zadara kokota v komunálu, protože na obec se čtyřiadvacet let sralo, ale křupani v tom smradu samozřejmě spokojeně vegetili.
Moji zkriplení kolegové mají záda v hajzlu, x krát operované karpály a záněty šlach, ale já se ještě furt držím. Mám v sobě samurajský kodex a jsem loajální k tomu, kdo mě platí. Klidně se ozvi armádo.Skrýt celý příspěvekCo vám brání jít dělat na celý úvazek vojáka nebo dřevorubce? Obě profese teď shánějí nové lidi. Pokud je vaše práce tak nesnesitelná můžete si jen polepšit.
Co vám brání jít dělat na celý úvazek vojáka nebo dřevorubce? Obě profese teď shánějí nové lidi. Pokud je vaše práce tak nesnesitelná můžete si jen polepšit.
Moje povolání je i prestižní, potřebné a krásné - nesnesitelné je jen jedním z mnoha přívlastků :) Věděl jsem to ale už dávno a protože mě to k profíkům hodně táhlo, prošel jsem si ...Zobrazit celý příspěvek
Moje povolání je i prestižní, potřebné a krásné - nesnesitelné je jen jedním z mnoha přívlastků :)
Věděl jsem to ale už dávno a protože mě to k profíkům hodně táhlo, prošel jsem si celou anabází přijímání ještě v době, kdy byla náročnější. Uspěl jsem, ale blb Tvrdík položil funkci a hotový nábor byl 14 dní před nástupem zrušen. Pak už jsem jen rozvíjel svoji profesi a z toho vlaku vystoupit nešlo. Ve 42 letech se mám cpát někam mezi 18tiletý kluky na jinou stranu republiky a všechno pustit? Ano, dokázal bych být až tak spontánní, ale při bližším pohledu je to taková blbost, že si to před sebou a rodinou neobhájím.Skrýt celý příspěvek
Asi nejlevnějším příspěvkem k obraně by bylo obnovit odvody a i ty dříve odvedené na logistickou činnost armády a výpomoc s jejím provozem brát natvrdo z řad dlouhodobě ...Zobrazit celý příspěvek
Asi nejlevnějším příspěvkem k obraně by bylo obnovit odvody a i ty dříve odvedené na logistickou činnost armády a výpomoc s jejím provozem brát natvrdo z řad dlouhodobě nezaměstnaných.Skrýt celý příspěvek
Takže dlouhodobě nezaměstnané, tedy lidi kteří pracovat nechtějí, naženete do armády. Skvělý nápad. Dokážete si představit jaká bude jejich motivace a pracovní morálka?
Takže dlouhodobě nezaměstnané, tedy lidi kteří pracovat nechtějí, naženete do armády. Skvělý nápad. Dokážete si představit jaká bude jejich motivace a pracovní morálka?
není nutné se hned držet pouze nějak definovaného "polovičního úvazku" existují i takové věci jako národní garda v USA. Je jasné, že u nás asi názvy jako Lidové milice dostane ...Zobrazit celý příspěvek
není nutné se hned držet pouze nějak definovaného "polovičního úvazku" existují i takové věci jako národní garda v USA. Je jasné, že u nás asi názvy jako Lidové milice dostane někoho do varu. Ale koncept je to také použitelný. Zajímavý systém má Izrael, kde se na obraně podílí takřka všichni, tam naopak sílí tlaky na to zkrátit prezenční službu, protože to brzdí ekonomiku.Skrýt celý příspěvek
Zdravím, přečetl jsem pár komentářů (všechny není v mých silách), ale všiml jsem si, že řada zdejších příspěvků stále vymýšlí něco nového. Co se zamyslet nad tím co je již ...Zobrazit celý příspěvek
Zdravím, přečetl jsem pár komentářů (všechny není v mých silách), ale všiml jsem si, že řada zdejších příspěvků stále vymýšlí něco nového. Co se zamyslet nad tím co je již vytvořeno. Tedy bavím se o situaci při obraně ČR. Máme vytvořenou strukturu profesionálních vojáků, máme strukturu AZ.
A také máme přesný přehled o držitelích zbrojních průkazů (300tis) a o zbraních(800tis), které mají v držení (jasně, že někteří držitelé ZP jsou i profíci, AZ atd)
Dlouhodobě přemýšlím, proč už nikoho nenapadlo, zapojit do obranné soustavy držitele zbrojních průkazů. Jistě, že by neměli zájem všichni a ani by všichni nesplňovali např. věkové předpoklady (např. jen ti do 55let), ale umím si představit, že lze zavézt strukturu ( dle bydliště ve které by fungovalo předávání a plnění úkolů) 1 profík na 10 AZ a 1 AZ na 10 držitelů ZP. Každý držitel ZP má své zbraně a jistě by např. rád absolvoval 1 - 2x/ rok zdarma nějaký kurz (víkendový) střelby a taktiky. Rázem by jsme mohli mít (můj nekvalifikovaný odhad) např. 80tis lidí ochotných se zapojit a ovládající svou zbraň. Toť můj názor.
Jsem členem AZ a neskutečně mne mrzí, že vycvičit nás na požadovanou úroveň trvá hrozně dlouho. Třeba i 2 roky. Je zákonem daná max. délka dní, které může člen AZ strávit na cvičení za rok. A i kdybych chtěl, klidně i zadarmo tak nesmím. Takže sice dnes máme cca 2500 členů AZ, ale kolik z toho je aktuálně plně vycvičených popř. s již získanou odborností (absolventů odborných kurzů, vojenských řidičáků atd.) díky za vaše názory.Skrýt celý příspěvekOno, to bude dáno i tím jaké stát na tuto činnost uvolňuje kapacity, případně jaké má cíle.
Nemůže, tam být 10 přecvičených lidí a 90 lidí co mají jeden den.Ono, to bude dáno i tím jaké stát na tuto činnost uvolňuje kapacity, případně jaké má cíle.
Nemůže, tam být 10 přecvičených lidí a 90 lidí co mají jeden den....autor zapomíná, že ty jeho ČÁSTEČNĚ VYCVIČENÉ ZÁLOHY už dávno existují...jen jim říkáme povinná záloha. Jsou to všichni branci ve věku stanoveném zákonem. Patří tam i všichni ...Zobrazit celý příspěvek
...autor zapomíná, že ty jeho ČÁSTEČNĚ VYCVIČENÉ ZÁLOHY už dávno existují...jen jim říkáme povinná záloha. Jsou to všichni branci ve věku stanoveném zákonem. Patří tam i všichni vojáci, kteří odchází do zálohy. Dál pokračovat nemusím...
...osobně, problém s AZ je úplně někde jinde. U nás jsme AZ pojali jako jakousi náhradu VZP, protože je to levnější :-) Dnes máme AZ, kteří jsou součástí, tedy vznikají u tzv. KVV a poté máme jednotky AZ, které vznikají u jednotlivých útvarů. Bohužel, osobně v tom vidím problém. Ten je spojen s technikou, municí a jiným materiálem, který by AZ měla mít vlastní, ne toho konkrétního útvaru. Dříve existoval tzv. uložené útvary, ty které by se stavěly v případě mobilizace atd. Tento prvek nám dnes chybí...AZ nemá vlastní velitelskou strukturu atd...Skrýt celý příspěvekJako AZ můžeš být na cvičení i víc, než je max. doba daná zákonem (42 dní). Stačí dostatečně předem zažádat o dobrovolné vojenské cvičení. ;)
Jako AZ můžeš být na cvičení i víc, než je max. doba daná zákonem (42 dní). Stačí dostatečně předem zažádat o dobrovolné vojenské cvičení. ;)
Článek není ani tak důležitý jako svým obsahem a uvedenými počty, jako spíše tím, že by se AČR a politici měli konečně zamyslet, jak s celkovou obranou dále. Hlavní je přemýšlet ...Zobrazit celý příspěvek
Článek není ani tak důležitý jako svým obsahem a uvedenými počty, jako spíše tím, že by se AČR a politici měli konečně zamyslet, jak s celkovou obranou dále. Hlavní je přemýšlet nad vším a nevytrhávat jednotlivosti podle potřeby.
AČR
Ponechat současné a plánované počty profesionálních vojáků v tuto chvíli, tak jak jsou.
Česká republika má nějakou velikost a žije v nějaké geopolitické situaci. Není tak ani v rámci členství v NATO nabírat velké počty profesionálů, ale naopak současné počty vybavit kvalitní technikou a výstrojí. Nás smrt jednoho vojáka bude vždy bolet více než smrt vojáka státu s několikanásobně početnější armádou (každý život je cenný, ale beru to z pohledu čísel).
Ideálně bych to viděl na dva tankové prapory dle standardů NATO, takže se bavíme o nákupu 88-100 ks MBT, kompletně přezbrojit na nové BVP, postavit 2-3 letky Gripenů E a 1-2 letky L-159/FA-259, pořídit kvalitní a odzkoušené vrtulníky, včetně útočných, houfnice ponechat z jedné třetiny modernizované DANA a dále nakoupit nové moderní. PVO, raketové dělostřelectvo, nové vozy.... (dalo by se pokračovat...)
Aktivní zálohy
Ideální by byl poměr 3/1 v porovnání s AČR, tj. na 3 vojáky jeden v AZ.
Právě pro potřeby aktivních záloh se rozhodně nezbavovat staré techniky ale naopak jí zmodernizovat. Aktivní zálohy by právě měly být specialisté na ty části armády, kde výcvik není během pár týdnů. Mluvím zde o tankistech dělostřelectvu, atd... Přesně pro tyto potřeby by se v případě náhrady techniky v AČR mělo uvažovat komplexně také nad modernizací techniky pro AZ, např. modernizované vyřazené DANA, tankový prapor T-72 Scarab, BVP - Šakal, atd... To by bylo také výhodné pro český průmysl.
V této souvislosti mne napadá také možnost AZ u pilotů, nevím, zda něco takového existuje, ale např. pilotům určité kategorie pilotního průkazu by mohlo být nabídnuto cvičení s L-159 či L49.
Výcvik veřejnosti
Zde si myslím, že nelze v tuto chvíli z kapacitních důvodů počítat s nějakou formou výcviku na 3-4 měsíce. Zde bych viděl spíše cestu formou "branné školy v přírodě" ve třetím ročníku středních škol a učilišť.
Hoši by na tři týdny na podzim (září, říjen, listopad) a tři na jaře ˇ(únor, březen, duben) mohli absolvovat krátké kurzy. V jarním turnusu by si mohli i vystřelit...
Dívky by naopak mohly pomáhat ve špitálech, pečovatelských domech, atd... Pokud by i ony měly zájem o chlapeckou verzi mohlo by jim to být také umoˇžněno.
Tímto by se mohly doplnit zkušenosti, které současná generace nemá. Při troše štěstí by se to mohlo i pár jedincům zalíbit a posílilo by to Aktivní zálohy.
Časem a dle geopolitiky by se mohla postupně prodlužovat délka "turnusů"...Skrýt celý příspěvek" např. modernizované vyřazené DANA, tankový prapor T-72 Scarab, BVP - Šakal, atd... To by bylo také výhodné pro český průmysl."
Tohle hlavně ne! Vyhozené peníze...." např. modernizované vyřazené DANA, tankový prapor T-72 Scarab, BVP - Šakal, atd... To by bylo také výhodné pro český průmysl."
Tohle hlavně ne! Vyhozené peníze....A co byste koupil pro Aktivní zálohy? ASCODY/CV90/PUMA, nové Leopardy, místo DANA Caesary, atd...?
Vždyť to horko těžko pořizujeme pro AČR...A co byste koupil pro Aktivní zálohy? ASCODY/CV90/PUMA, nové Leopardy, místo DANA Caesary, atd...?
Vždyť to horko těžko pořizujeme pro AČR...Záleží co se nakoupí pro primární jednotky, kterým mají sloužit "zálohy" jako doplňovací jednotky. Zatím je jak píšete problém vůbec vybavit primární jednotky, takže zálohy budou ...Zobrazit celý příspěvek
Záleží co se nakoupí pro primární jednotky, kterým mají sloužit "zálohy" jako doplňovací jednotky.
Zatím je jak píšete problém vůbec vybavit primární jednotky, takže zálohy budou muset jezdit co armáda má.Skrýt celý příspěvek
"Schůdné alternativy existují. Je mnoho zaměstnání ve státní sféře, která jsou tak trochu blízké vojenské práci – hasič, záchranář, zdravotník, policista, pilot záchranného ...Zobrazit celý příspěvek
"Schůdné alternativy existují. Je mnoho zaměstnání ve státní sféře, která jsou tak trochu blízké vojenské práci – hasič, záchranář, zdravotník, policista, pilot záchranného vrtulníku. Dále ve školství, třeba konečně pro kvalifikovanou výuku branné výchovy, přežití, zvládání krizových situací, zájmové kroužky s brannou tématikou. Další potenciální místa jsou ve zdravotnictví, kdy zdravotnická kvalifikace je zpětně velmi užitečná pro vojáka. V neposlední řadě na úřadech, městských firmách, hromadné dopravě, správě/údržbě silnic, železnicích a dalších mohou být pozice přímo určené pro vojáky. Také ve vojenských opravárenských firmách nebo u vojenských dodavatelů mohou být pracovní místa na základě zvláštní dohody nebo dokonce jako podmínka uzavření kontraktu. Je velká motivace vojáka pracovat na své výzbroji."
Tento odstavec je doufám míněn zcela v duchu sarkasmu!
Všechny zde vyjmenované odbornosti, povolání mají jediné společné. Pokud dojde k napadení. Budou potřeba v plném nasazení, nikoliv v jejich duplikaci.
V nemocnici budou očekávat příjezd zdravotníka, na železnici příjezd opravárenské čety, atd....
A muži budou přitom u svých jednotek muset plnit bojovou činnost... Jenže tu nebudou moci vykonávat, protože přesně ty povolání co mají jako civilní zaměstnání jim budou chybět...Skrýt celý příspěvektomas.kotnour OK, diky. Ale my nejsme v bodě nula. Když změníme poměr VZP/AZ, tak sice můžeme mít při stejných personálních výdajich (nominálně nebo relativně k DPH) ...Zobrazit celý příspěvek
tomas.kotnour
OK, diky.
Ale my nejsme v bodě nula. Když změníme poměr VZP/AZ, tak sice můžeme mít při stejných personálních výdajich (nominálně nebo relativně k DPH) několikanásobně větší armádu. Ale nemůžeme pro ně pořídit několikanásobně více výzbroje, při stejných investičních výdajích.
Když máte v rozpočtu na investice třeba 50 mld na 210 nových BVP a Foldyna vám nabrnknul nové záložáky na další 2 brigády, tak máte dilema, jak ta nová BVP rozdělíte. Komu dáte nová, komu stará a komu nic. Máte v pohodě personální, a držíte i investiční výdaje, ale rozjedou se vám provozní, protože najednou provozujete o 3 bojové prapory vic, což je cca 50% současného stavu. Ale pořad jste neobrátil poměr VZP/AZ.
To je jistě možné řešení, kdyby nás tlačil čas a v perspektivě několika málo let nám hrozilo, že budeme bojovat na našem území. Potom by kvantita měla mít přednost před kvalitou.
Myslím, že to ale nehrozí, takže bych raději než 2 polomodernizované br volil 1 plné modernizovanou, tzn. nejdřív bych komplet přezbrojil 7. mb.
A takhle bych řešil celou armádu. Nejdřív dostat na pořádnou úroveň to co už máme a potom řešit co dál. A dostat na pořádnou úroveň to co už máme bude trvat ještě pěkných pár i když se rozpočet bude šplhat k 2% HDP.Skrýt celý příspěvekJaka jest najliczniejsza "specjalność" w wojsku? Żołnierz piechoty? - nie artylerzysta? - nie Kierowca ciężarówki! Na jednego "walczącego" żołnierza przypada 2-3 kierowców ...Zobrazit celý příspěvek
Jaka jest najliczniejsza "specjalność" w wojsku?
Żołnierz piechoty? - nie
artylerzysta? - nie
Kierowca ciężarówki!
Na jednego "walczącego" żołnierza przypada 2-3 kierowców cieżarówek - od zwykłej po specjalistyczne (np. z radarem, )
Jakie to "specjalne" i kosztowne wyszkolenie i wyposażenie potrzebuje szeregowy żołnierz kompani logistycznej?Skrýt celý příspěvekPro snížení počtu potřebných vojáků je dobré vybírat zbraně podle stupně robotizace a automatizace. Např. houfnice, bude jich 52ks, mohou se vybrat s osádkou 5 ale také 3 vojáků. ...Zobrazit celý příspěvek
Pro snížení počtu potřebných vojáků je dobré vybírat zbraně podle stupně robotizace a automatizace. Např. houfnice, bude jich 52ks, mohou se vybrat s osádkou 5 ale také 3 vojáků. Hned se bavíme o rozdílu 104 vojáků. Totéž tanky, nabíječ nebo automat je na 60ks tanků hned 60 vojáků. Podobně to nejspíš funguje i v týlových složkách. Jinak myšlenka vojny na půl úvazku vůbec není špatná, ale velká otázka čím zaměstnat vojáka na ten nevojenský půlúvazek, naše ekonomika není moc nastavená na poloviční úvazky.Skrýt celý příspěvek
Snížení počtu vojáků u bojových jednotek, ty vojáky přesouvá rovnou k praporům údržby techniky... To co dříve stihli vojáci protože jich tam bylo "5" dnes sice zastane počítač v ...Zobrazit celý příspěvek
Snížení počtu vojáků u bojových jednotek, ty vojáky přesouvá rovnou k praporům údržby techniky...
To co dříve stihli vojáci protože jich tam bylo "5" dnes sice zastane počítač v bojové činnosti. Jenže v činnosti po boji se tím navýší hodiny údržby. A protože potřebuješ složitější výcvik pro ty "3+pc", tak údržbu musí dělat někdo jiný.Skrýt celý příspěvekAle jasně existovala by varianta, že profesionální vojáci jen bojují. Údržbu techniky v kasárnách dělá "outsourcingová firma" co zaměstnává vojáky po zbytek času co nedělají pro ...Zobrazit celý příspěvek
Ale jasně existovala by varianta, že profesionální vojáci jen bojují. Údržbu techniky v kasárnách dělá "outsourcingová firma" co zaměstnává vojáky po zbytek času co nedělají pro armádu... :)Skrýt celý příspěvek
Outsourcovat údržbu je opravdu hloupý nápad. Prezentuje se to stylem, že se hodně ušetří, ale ve skutečnosti to může dopadnout dvěma způsoby. Buď chcete udržet stejnou úroveň ...Zobrazit celý příspěvek
Outsourcovat údržbu je opravdu hloupý nápad. Prezentuje se to stylem, že se hodně ušetří, ale ve skutečnosti to může dopadnout dvěma způsoby. Buď chcete udržet stejnou úroveň údržby a pak zaplatíte krvavé peníze, protože externí firma si předvidatelně řekne o několikanásobek peněz co by stála údržba vlastními silami (kromě provozních nákladů chce pochopitelně vykázat zisk). Nebo se snažíte opravdu ušetřit a tak rušíte pravidelnou údržbu a opravujete jen to co se rozbije ( s opět předvidatelnými následky na stav techniky).Skrýt celý příspěvek
Dnešní stav je papírově 2 brigády pozemních sil + (do budoucna) cca 2 pluky. AZ bych navýšil o 1000 (601.-logistici + vojáci) + 1000 (Vys. pluk .-logistici + vojáci) + 4000- 4. ...Zobrazit celý příspěvek
Dnešní stav je papírově 2 brigády pozemních sil + (do budoucna) cca 2 pluky.
AZ bych navýšil o 1000 (601.-logistici + vojáci) + 1000 (Vys. pluk .-logistici + vojáci) + 4000- 4. br. (mix + moder. BVP2 + moder. T72) + 4000- 7. br. (mix + moder. BVP2 + moder. T72).
Výzbroj standardních jednotek opírat o moderní interoperabilní BVP, MBT, KBVP..AZ doplňujících jednotek o modernizované stávající zbraně- T72, BVP2, Dana, KUB
Nemyslím si, že nějakých 80 000 svátečních střelců by něčemu pomohlo- možná tak k vyhánění civilních obyvatel či velmi pochybnému hlídání- spíše kradení a kdoví co ještě. IMHO dnes, něco jako operace „Oluja“ už není na pořadu dne.
Soustředit se hlavně na:
Letectvo: 1. letka Jas C/D, 2. letka Jas C/D, 3. letka L 159 A/T. Všechny 3 letky nechat modernizovat do 4+ G. (+ Meteor, Iris T, Brimstone, KEPD). 3. letku za 10 let nahradit F35, L 159 T nechat později jako výhradně výcvikovou.Skrýt celý příspěvekV současném stavu nedokáže Ministerstvo obrany ani zajistit pořádnou výstroj a výzbroj pro vlastní vojáky (profesionály, natož AZ). Dokud vojáci nebudou mít kompletní a jednotnou ...Zobrazit celý příspěvek
V současném stavu nedokáže Ministerstvo obrany ani zajistit pořádnou výstroj a výzbroj pro vlastní vojáky (profesionály, natož AZ). Dokud vojáci nebudou mít kompletní a jednotnou výstroj, muzeální technika nahrazená moderní, tak nemá smysl ani přemýšlet o nějakém rozšiřování armády o "povolance".
ps. už teď je vojáků k plnění stávajících úkolů málo, a tedy i ty krátké kurzy by akorát odčerpaly vojáky/instruktory, ale i úředníky pro všechno to papírování kolem.
ps. už mají vojáci dost ponožek?...Skrýt celý příspěvekScotty 18:26 04.03.2019 Vám nebo vaší rodině snad někdo zakázal si masku koupit? Když tu pořod točíte ten mokrý hadr. Na to že je málo hasičů jste přišel jak smí-li se ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty
18:26 04.03.2019
Vám nebo vaší rodině snad někdo zakázal si masku koupit? Když tu pořod točíte ten mokrý hadr.
Na to že je málo hasičů jste přišel jak smí-li se ptát?
++++++
Naše rodina je v tomto smyslu nadstandardně vybavená.
To ovšem nijak neovlivňuje systém.
Mokrý hadr? No to byla rada, kterou dali členové IZS lidem, které evakuovali z jedné mimořádné události.
Málo hasičů je v případě, že by měli plnit úkoly civilní ochrany.Skrýt celý příspěvekJde hlavně o to aby se rozhodl koncept armády jak má fungovat, jestli jako doposud, tedy pomocný sbor OTAN nebo plnohodnotná armáda schopná plnit vševojskové úkoly. Dokud se tohle ...Zobrazit celý příspěvek
Jde hlavně o to aby se rozhodl koncept armády jak má fungovat, jestli jako doposud, tedy pomocný sbor OTAN nebo plnohodnotná armáda schopná plnit vševojskové úkoly. Dokud se tohle nerozhodne budou se v tom stále plácat.
Sice díky jiné úrovni technologie není potřeba statisícové vojsko, nicméně je pořád většina úkolů které musí provádět osobně pěšák v poli, podle mého vychází zhruba potřeba o třetinu méně vojáků než bylo po dělení Československa. Hlavně je důležitá role letectva takže se soustředit na schopnou sílu která není na "lízing" plus PVO.
Ani puštění všech pevností není dobrý nápad, nějaké se měly zachovat v aktivní službě, pokud by k něčemu došlo i třeba ke konfliktu nízké intenzity tak pevnosti brání rychlému průniku a jsou opora armádě v poli.Skrýt celý příspěvekBránit pevnosti? Neměli by podle vás vojáci rovnou reaktivovat hrady a obsadit pevnostní města? Obojí má v dnešní době zhruba stejný smysl. Tedy žádný. Z našeho členství v NATO ...Zobrazit celý příspěvek
Bránit pevnosti? Neměli by podle vás vojáci rovnou reaktivovat hrady a obsadit pevnostní města? Obojí má v dnešní době zhruba stejný smysl. Tedy žádný.
Z našeho členství v NATO vylívají pro armádu jisté závazky, ale podle koncepce rozvoje rozhodně nemá být AČR budována jako pomocný sbor kohokoli. Mimochodem vy píšete z Turecka?Skrýt celý příspěvekPominu ukázku nepochopení konceptu NATO. Zaujaly slova o pevnostech...pevnosti brání rychlému průniku a jsou oporou armádě v poli. Uznávám, že nějakou roli by hrát mohly...fakt ...Zobrazit celý příspěvek
Pominu ukázku nepochopení konceptu NATO.
Zaujaly slova o pevnostech...pevnosti brání rychlému průniku a jsou oporou armádě v poli. Uznávám, že nějakou roli by hrát mohly...fakt jen mohly...ale víte jak je snadné dnes zničit takový bunkr? Nebo jej obejít? Způsob vedení operací, boje, války se fakt posunul trochu jinam.Skrýt celý příspěvekVzhledem k tomu že drtivou většinu výzbroje předválečného opevnění tvořil těžký/lehký kulomet, tak mechanizovaná jednotka přechod takové linie ani nepocítí. Příprava na lefetaci ...Zobrazit celý příspěvek
Vzhledem k tomu že drtivou většinu výzbroje předválečného opevnění tvořil těžký/lehký kulomet, tak mechanizovaná jednotka přechod takové linie ani nepocítí. Příprava na lefetaci moderních zbraní by byla velice nákladná a bojová hodnota prakticky nulová.Skrýt celý příspěvek
Vojáků ale hlavne techniky máme zoufale málo. Počty letadel vrtulníku a tanku jsou spíše pro zasmání. Pan co to napsal je nebezpečný blázen... Ohledně záloh. Mě by se líbila ...Zobrazit celý příspěvek
Vojáků ale hlavne techniky máme zoufale málo. Počty letadel vrtulníku a tanku jsou spíše pro zasmání. Pan co to napsal je nebezpečný blázen... Ohledně záloh. Mě by se líbila dobrovolná vojna po SŠ třeba formou brigády za minimální mzdu na 4 mesice.Skrýt celý příspěvek
Moc pěkný článek, který otevírá až moc otázek. Autor tady popisuje armádu, které funguje podobně jako náš HZS, opírající se o profesionální jednotky (které by měly být lépe ...Zobrazit celý příspěvek
Moc pěkný článek, který otevírá až moc otázek. Autor tady popisuje armádu, které funguje podobně jako náš HZS, opírající se o profesionální jednotky (které by měly být lépe vybaveny a vycvičeny), které doplňují jednotky dobrovolných hasičů. Tomu by odpovídal i systém třech 24h neustále se rotujících směn. Tento systém skutečně šetří značnou část finančních prostředků, při naprosto špičkových kapacitách. Problém je v tom, že poměr finančních prostředků na mzdy, výcvik, techniku je zásadně odlišný od armády. Zkusím tady dát pár čísel.
AČR má tabulkové skoro 26 000 vojáků a k nim 9 000 civilních zaměstnanců na jejichž platy padne 25 mld. Kč (+7 mld. výsluhy).
Těchto 25 mld. Kč se následně dělí mezi:
5 000 příslušníků letectva při cca 4 mld. Kč.
administrativu a velení 2,5 mld. Kč
centrální zabezpečení s 10 mld. Kč
pozemní síly s 8,5 mld. Kč. (odhaduji 11 000 - BS + SBP + SBZ)
Kolik by se kde nechalo ušetřit, aby se systém zcela nesesypal?
Armáda se musí něčím vybavit. Výdaje na investice by měly dle NATO činit 0,4% HDP ročně (v loňských cenách 20 mld.), z čehož jde každý rok 7 mld. na malé projekty. Do velkých projektů tedy může armáda investovat při 30letém životním cyklu 8 % HDP, tedy 405 mld. Kč v loňských cenách. Z těchto peněz by měla jít 1/5 do modernizace v půlce životnosti, takže se dostáváme k 320 mld. Kč na letectvo, PVO, obrněnce, dělostřelectvo a logistiku.
K optimálnímu rozložení výdajů dle doporučení NATO (2% - 1 : 0,6 : 0,4) jsme se dostali na přelomu tisíciletí (v oblasti provozních a investičních výdajů). V těchto letech je možné dohledat rozdělení provozních výdajů v poměru 41% na výcvik, zásoby, běžný provoz, 22% do nemovité infrastruktury a 37% na další správní a centrálně plánované výdaje (poradí někdo, co si pod tím představit?)
A tím se konečně dostávám k závěru, kde ušetřit? Polo-mobilizační armáda bez výcviku a vybavení je kanónenfutr. Polo-mobilizační armáda bez výcviku s vybavením je drahý kanónenfutr. Polo-mobilizační armáda s výcvikem bez vybavení jsou dobří partyzáni a konečně polo-mobilizační armáda s dobrým výcvikem a vybavením bude jenom o trochu levnější než plně profesionální armáda.
Pokud tedy budeme počítat s tím, že hlavní hrozbou pro náš klidný život je agrese našich sousedů (s čímž nesouhlasím), tak pro dva z nich jsme spíše agresoři my. Třetí není zase o tolik větší, abychom jsme se proti němu nedokázali ubránit symetricky, takže zbývá poslední, 8x lidnatější s dvojnásobným HDP na hlavu, a protože je válka soubojem primárně ekonomickým, tak bychom čelili soupeři 16x silnějšímu. V tuto chvíli se mnohým vybaví hrdinný odpor Finů proti Rudé armádě. Jenomže doba trochu pokročila. Hlavním úkolem armády je odradit protivníka od toho, aby nám chtěl vnutit svou vůli. Ideálně ho bez výstřelu přesvědčit o tom, že se mu to nevyplatí. Tudíž armáda musí být schopna protivníkovi oplácet. V současnosti by bylo spíše vhodné napsat, že stát musí být schopen oplácet. "Partyzánská" armáda by mohla bojovat s nepřátelskými pozemními silami poměrně dlouho, otázka je, za jak dlouho by se zlomilo obyvatelstvo, když by nám Němci z naší centralizované infrastruktury udělali střelami KEPD 350 kůlničku na dříví a poslali nás i bez atomu do středověku, zatímco my bychom jim nemohli udělat nic, co by je aspoň trochu zabolelo (to by se museli v 601. a 102. hodně snažit). Pokud bychom chtěli mít levnou armádu, která to nepříteli znepříjemní, měli bychom se spíše vydat cestou KLDR a opatřit si spoustu raketových systému s dosahem "480 km" a rozmístit je po celé republice.Skrýt celý příspěvekAle autor nepíše o polomobíizacni armádě, ale o poměru 1 : 4 ve prospěch dobrovolníků. Nerozumím tomu, jak může být dobře vyzbrojená a vycvičené třeba i polomobilizacni armáda o ...Zobrazit celý příspěvek
Ale autor nepíše o polomobíizacni armádě, ale o poměru 1 : 4 ve prospěch dobrovolníků.
Nerozumím tomu, jak může být dobře vyzbrojená a vycvičené třeba i polomobilizacni armáda o 50 000 vojácích jen v pozemních silách o něco levnějších, než vámi uvedených současných 11 000 (odhaduji, že spíše max. 9 000) profesionálů. Nepočítám vůbec náklady na výcvik těch 150 000 potencionálnich partyzánů.Skrýt celý příspěvekPolomobilizační mi přišlo jako správné pojmenování armády, ve které tvoří většinu jednotky AZ. I když máte pravdu, cvičení se jmenovalo Mobilizace 2017, ale došlo jenom k povolání ...Zobrazit celý příspěvek
Polomobilizační mi přišlo jako správné pojmenování armády, ve které tvoří většinu jednotky AZ. I když máte pravdu, cvičení se jmenovalo Mobilizace 2017, ale došlo jenom k povolání AZ povolávacím rozkazem. Takže lepší termín by byl povolávací armáda.
To porovnání nákladů jsem bral ve vztahu 18 000 VzP + 38 000 záložníků, kteří se mají rovnat VzP vs. výcvik a vybavení profesionální armády obdobné sily (ne počtu).Skrýt celý příspěvekOmlouvám se, ale nerozumím tomu porovnání nákladů.
Omlouvám se, ale nerozumím tomu porovnání nákladů.
Není se zač omlouvat, já neumím vysvětlovat. Gen. Opata ocenil její výstavbu mechanizované brigády na 90 mld. Kč (nejspíše ve struktuře přezbrojené 7. mb). Po 15 letech nějaká ...Zobrazit celý příspěvek
Není se zač omlouvat, já neumím vysvětlovat. Gen. Opata ocenil její výstavbu mechanizované brigády na 90 mld. Kč (nejspíše ve struktuře přezbrojené 7. mb). Po 15 letech nějaká modernizace/generálka za 20 mld. Mech. brigáda bude mít necelé 3 000 vojáků, což bude nějakých 2,25 mld Kč. ročně. Celkové O&M náklady této brigády za 30 let by mohly být 190 mld. Z čehož platy budou 67,5 mld Kč. Pokud budeme chtít mít AZ na co nejvyšší úrovni, budou muset cvičit s technikou stejně často. Hlavní úspora tedy bude na platech. Provozní náklady brigády AZ budou řekněme o 60 mld. nižší. Když porovnáme tyto částky, vyjde nám brigáda VzP po 30 letech za 300 mld. Kč, zatímco AZ budou stát pouze 240 mld. Kč, tedy ušetříme 20%. Za náklady na 4 brigády profíků bychom mohi postavít 5 brigád AZ. A otázka je, kdo bude v boji efektivnější. Takto jsem to myslel. Problém je, že toto jsou jenom odhady založené na primitivní americké metodice. Jak ale budou vypadat náklady životního cyklu západní techniky v českých reáliích, když se na údržbu budou peníze? S tím zatím nemáme zkušenost.Skrýt celý příspěvek
Tomas.kotnour 1:58 - ako vždy od vás, veľmi dobrý koment. Súhlasím so všetkým čo ste napísali. Avšak treba vziať do úvahy aj to, že je len určitý obmedzený počet ľudí, ktorí chcú ...Zobrazit celý příspěvek
Tomas.kotnour 1:58 - ako vždy od vás, veľmi dobrý koment. Súhlasím so všetkým čo ste napísali. Avšak treba vziať do úvahy aj to, že je len určitý obmedzený počet ľudí, ktorí chcú slúžiť v armáde na full time. Čiže ak sa v štáte nachádzajú ľudia, ktorí by chceli slúžiť v armáde len pár víkendov ročne (AZ), treba to využiť, pretože sa jedná o ľudí, ktorých by sme tam inak nedostali.Skrýt celý příspěvek
"tomas.kotnour"
Tady spíše vidím, problém v tom kde zaměstnat ty "profíky" po zbytek času. Tedy jaký provoz si dnes může dovolit takové výpadky lidí na "pár měsíců v roce"."tomas.kotnour"
Tady spíše vidím, problém v tom kde zaměstnat ty "profíky" po zbytek času. Tedy jaký provoz si dnes může dovolit takové výpadky lidí na "pár měsíců v roce".Co se tyce castecnych uvazku, tak si dokazu predstavit rezim rotovani lidi na urcitych pozicich (logicky to nepujde pouzit vsude). Hodne zjednodusene, kdyz budu mit pracovni ...Zobrazit celý příspěvek
Co se tyce castecnych uvazku, tak si dokazu predstavit rezim rotovani lidi na urcitych pozicich (logicky to nepujde pouzit vsude). Hodne zjednodusene, kdyz budu mit pracovni cinnost pro tym 3 pracovniku, ale zamestnam na nej 4 lidi, tak vzdy jeden tyden v mesici muze jeden z nich cvicit obranu vlasti a ostatni 3 pracovat. Tim jak se budou stridat, tak neohrozi vyrobu, protoze budou 3 tydny pracovat a 1 tyden cvicit. Za tyden cviceni nezapomenou jak se pracuje a za 3 tydny prace nevyhnijou natolik, aby zapomneli vse z vycviku. Navic stridani roli v praci podporuje tymoveha ducha budovaneho v ramci bojovych cviceni.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...