Stealth bombardér B-2 Spirit a matka všech bomb

Stealth bombardér B-2 Spirit a matka všech bomb
B-2 Spirit shazuje GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (Zvětšit)

Americké letectvo (USAF) na nedávno zveřejněném videu, na pozadí zhoršujících se americko-íránských vztahů, připomělo protivníkům své schopnosti. Video ukazuje stealth strategický bombardér B-2 Spirit, který s bodovou přesností shazuje dvojici mohutných průrazných pum GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP).

Strategický stealth bombardér B-2 Spirit operuje jen ze základen na území Spojených států, ale je schopen dosáhnout prakticky jakékoliv místo na planetě Zemi. Spirit má operační rádius 11 000 km, nebo 19 000 km při tankování paliva za letu. Spirit je určen k provádění jaderných a konvenčních úderů, a to v prostředí s pokročilou protivzdušnou obranou protivníka.

První test pumy GBU-57 MOP proběhl v roce 2007. Satelitem naváděná puma je určená k ničení těch nejodolnějších cílů, včetně podzemních bunkrů. Přesné parametry pumy nejsou známy, ale podle Johna Pikeho, vedoucího analytika stránek GlobalSecurity.org, 6,2 metru dlouhá a 13 600 kg těžká puma MOP pronikne více než 60 metry půdy nebo 20 metry železobetonu. Následně dojde k explozi 2400 kg těžké vysoce explozivní hlavice. B-2 Spirit unese dvě pumy MOP.

Pro zajímavost uveďme, že MOP váží více, než prázdný letoun F-35A Lightning II.

GBU-57 MOP byla speciálně vyvinuta pro nasazení na Blízkém východě, především k případnému ničení podzemních íránských jaderných zařízení. Jedním z cílů bombardování může být íránské zařízení Fordó ukryté 70 m hluboko ve skále. Ostatně v poslední době se opět vyostřují vztahy mezi Spojenými státy a Íránem. Američané obviňují Írán z vývoje a rozmisťování balistických raket dlouhého doletu, podpoře teroristické organizace Hizballáh útočící na Izrael a v pokračování vojenského jaderného programu.

Donald Trump dokonce uvedl, že bezpečnostní poradce John Bolton a ministr zahraničí Mike Pompeo jsou pro vojenské řešení problému s Íránem. Trump je proti a chce s Íránem jednat. V každém případě americké letectvo se rozhodlo ukázat, domácímu i mezinárodnímu publiku, včetně potenciálních nepřátel, že v případě potřeby je schopné zasáhnout i ty nejvíce chráněné podzemní objekty.

Pumy GBU-57 se ale hodí i pro útoky na zodolněné kryty čínských ponorek nebo na mohutně opevněné pozice severokorejského dělostřelectva na demarkační linii.


B-2 Spirit shazuje dvojici pum MOP. Tyto záběry jsme mohli vidět již dříve, ale nyní USAF zveřejnilo nepřerušované video ve velkém rozlišení.

Kolik průrazných pum GBU-57 MOP americké letectvo vlastní, není známo. Podle webu The Drive letectvo mezi roky 2011 až 2018 získalo nejméně 20 pum MOP, část z nich ale použilo na cvičeních.

Ví se, že v první objednávce za 28 milionů dolarů letectvo v roce 2011 nakoupilo osm těchto pum. Součástí smlouvy byly ale i náhradní díly, provozní příslušenství a úprava pumovnice B-2 Spirit. K druhé známé objednávce došlo v únoru 2018 ‒ letectvo nakoupí neurčitý počet pum za 21 milionů dolarů.

GBU-57 MOP je speciální zbraň určená pro „jednorázové“ strategické údery. USAF k „běžnému“ ničení zodolněných cílů používá především průrazné pumy BLU-137/B o hmotnosti 907 kg (2000 liber). V roce 2018 letectvo objednalo 3500 těchto pum za 419,6 milionu dolarů. Pumy BLU-137/B fungují jen s naváděcím kitem JDAM (Joint Direct Attack Munition), který obsahuje satelitní navádění a vztlakové a řídící plochy pro přesné navedení pumy na cíl. Puma BLU-137/B prorazí údajně dva metry tlustou vrstvu železobetonu. B-2 Spirit unese až 16 těchto pum.

Kromě pumy MOP americké letectvo vlastní také obří pumy GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast (MOAB). Pumy MOAB jsou určeny k ničení plošných cílů a posledně byly použity v Afghánistánu v roce 2017. Avšak z vojenského hlediska MOAB má velmi omezené vojenské využití ‒ pro délku 9,2 metry a hmotnost 10,3 tuny nelze MOAB umístit na žádný americký bombardér. GBU-43 je na cíl shazována z nákladového prostoru dopravního letadla C-130, resp. z verzí pro speciální operace MC-130E Combat Talon I nebo MC-130H Combat Talon II.

GBU-43 ničí živou sílu na otevřeném prostranství až na vzdálenost 1,5 km. Podle amerického letectva puma dokáže zničit „devět městských bloků”

Zdroj: The Drive

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

MOP - královna všech bomb

Spojené státy a celý „západní“ svět čím dál více zneklidňuje íránský jaderný program. Ať už Irán ...

Americký bombardér B-21 Raider získá jaderné střely

Americké letectvo (US Air Force) pro bombardér B-21 vybralo bojové jméno “Raider” (Nájezdník). ...

B-21 Raider: Víceúčelový výškový stealth bombardér

Informací o vyvíjeném americkém bombardéru B-21 Raider je poskrovnu. Zveřejněné koncepční obrázky ...

F-35, PCA, B-21: Americká bojová letadla budoucnosti za stovky miliard dolarů

Rozpočtový úřad amerického Kongresu CBO (Congressional Budget Office) vydal před týdnem rozpočtovou ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Klos
    06:57 22.05.2019

    Základem stealth nátěru je feromagnetický materiál, ten sice pohlcuje radarové paprsky ale zále to na velikosti zrn a vlnové délce takže kazdou vlnovou délku pohlcuje jinak..
    Feromagnetický materiál není žádná věda používá se v magnetických pamětech..... Každopádně feromagnetické těleso ovlivní tvar siločar magnetického zemského pole a běžně se to používá v defektoskopii, geologii....
    Stačí jen dostatečně citlivé magnetometry trochu lepší než se koupí v každém eschopu na hledání mincí na pláži a: B2 spirit máte jako na dlani. To jsou jen fyzikální zákony žádné fikce.
    Miniaturní magnetometry se používají i v mobilech....
    Další možnost je využít toho že různé elektromagnetické vlny (GSM, TV..) různě pohlcuje tedy něco odráží a pak je monitorovat pasivním radarovým systémem tedy Tamara a nástupci - Omnipol se tím ostatně na netu chlubí.
    To co se NATO povedlo v Srbsku vyřadit pár elektráren a TV vysílačů v zemi jako Írán nejde.

    • RiMr71
      13:07 22.05.2019

      ...B2 jako na dlani?" Přibližte to na konkrétní modelové misi, prosím, konkrétní techniku, její použití, taktiku od odhalení po zničení a čím, navádění střel a jakých atd...
      ...prostě, vás je tady škoda, vy byste těm trumberům z DARPA ukázal panečku!

      • Klos
        14:35 22.05.2019

        SQUID magnetometr s velkým dosahem používá Čína na monitoring pohybu v Čínském moři. Je to jen fyzika Maxwellovy rovnice a dostatečně citlivé magnetometry.
        Omnipol a ERA Pardubice to uvádí v TTD ERA.
        Studoval jsem ČVUT a ne DARPA vyučoval střelbu na nízkoletící cíle a jsem spojař.
        Na taktiku se zeptejte Zoltan Dani co sundal F117 a pak USA rozstříleli elektrické rozvodny, elektrárny a TV vysílače aby TAMARA nemohla monitorovat stealth letouny. A pro jistou ještě Čínskou ambasádu protože si mysleli že tam zbytky F 117 jsou.
        V těch elektrárnách jsme byl před i po bombardování....
        Voják dlouho nejsem tak Vám modelovou misi nepopíšu. Ale nízkoletící podzvukový cíl se známou trajektorií letu (a to VERA umožňuje) není až tak moc problém.

        • Jirosi
          10:41 25.05.2019

          "Voják dlouho nejsem tak Vám modelovou misi nepopíšu. Ale nízkoletící podzvukový cíl se známou trajektorií letu (a to VERA umožňuje) není až tak moc problém."


          Přesně jak píšete, nebylo to vítězství detekční techniky, ale selhání plánování. Opakované lety po stejné trase.
          I kdyby tam letěly kachny, tak by po nich "Zoltan Dani" vystřelil. Mu to bylo jedno, že to byla F-117 zjistili až pak. Když to náhodou vyšlo.

          • Klos
            11:48 25.05.2019

            To jo lety po stejné trase ale měli a mají Tamaru a ta jim dala přehled díky odraženému TV a GSM signálu. Srbové holt nejsou Syřani nebo Iráčani. Nikola Tesla byl konečně taky Srb.
            Takticky byli Srbové lepší, PVO se denně stěhovali.

  • Charlie
    16:59 21.05.2019

    K debatě o vhodnosti pohraničního opevnění vs manévrová armáda:

    Kardinálním problémem republiky byla malá hloubka území v severojižním směru a zároveň značná koncentrace průmyslu u hranic (zejména ostravsko) a zároveň velká délka hranice v poměru k obyvatelstvu.

    Armáda tedy musela řešit problém jak nejprve zachytit s mírovou armádou (nebo jen částečně mobilizovanou) první nápor útočníka (který si přitom vybírá místo útoku), pak jak s dostupnými lidskými zdroji hájit extrémně dlouhou hranici tak, aby neutrpělo extrémní škody hospodářství hned v prních dnech konfliktu, a zároveň uchovat dostatek sil pro manévrové zálohy.

    Na ochranu opevněné hranice (ať už LO nebo TO) bylo potřeba při stejné odolnosti mnohem méně lidské síly (tuším cca čtvrtina).

    Ve volbě opevnění také hrál roli dostatek zkušených stavebních firem (a tudíž očekávaná rychlost výstavby) versus relativní nedostatek výrobních kapacit v oblasti obrněných vozidel (stačí porovnat kusové stavy Panzerwaffe a naší útočné vozby).

    Celkově bylo opevnění republiky kvalitní a ve válce by pravděpodobně obstálo se ctí (narozíl od Maginotovy linie štáb realisticky předpokládal lokální proražení linie a tyto měla řešit manévrová část vojska). Wehrmacht naše opevnění podrobně testoval (pokud vím, udělal i simulaci padákového výsadku s útokem na linii LO z týlu a byl překvapen, jak dobře se objekty dokáží navzájem krýt palbou), odolnost všech typů byla více než dostatečná (proti přímé dělostřelbě objekty chránil silný zához kamením a zeminou a proti leteckému bombardování malé půdosrysné rozměry). I týlové stěny byly proráženy pouze za pomocí celoocelových projektilů pálených z bezprostřední blízkosti kanony velkých ráží (v bojové situaci neuskutečnitelné). Decisivní faktor by nejspíš byla morální síla posádky (u LO osazované mobilizačními vojáky těžko říci, TO s elitními hraničářskými prapory by v tomhle problém nemělo, ti vojáci byli připraveni ve svých objektech bojovat do hořkého konce).

    • Trener
      18:16 21.05.2019

      Souhlasím, jen bych dodal, že pro lehké opevnění (řopík atd.) byly nebezpečné kanóny s velkou úsťovou rychlostí a kadencí např. Flak 88 mm. Lehké opevnění nemělo takové palebné možnosti jako to těžké, takže ho bylo nutné vyztužit polní armádou - polní opevnění, PT a klasickým dělostřelectvem. Problémem byla malá hloubka obrany a délka úseků. Němci měli LO dobývat s nasazením úderných skupin i s využití, dělostřelectva a letectva.
      Úseky těžkého opevnění byly vždy z týlu doplněny lehkým opevněním, celé to bylo velmi neprůchodné a Němci by si na to jen tak netroufli a v 38 ani s tím nepočítali. Ale asi hypoteticky při nějakým intenzivnějším útoku ala Francie 40 by chybělo masivní dělostřelectvo. Kvůli času a penězům bych tehdejší těžké opevnění zjednodušil, nestavěl bych tvrze, ale samostatné děl. objekty.

      • Charlie
        15:24 22.05.2019

        88 sice měla dost výkonu na proražení střílnové stěny objektu LO, ale pouze v případě střelby na relativně malou vzdálenost (jednotky stovek metrů), protože konstrukce objektů nutila kanon pálit buď pod velkým úhlem, nebo s ním zajet do postřelovaného prostoru. Stejně tak instalace tak masivního systému jako byla Flak 18/36/37 do cca kilometru od linie opevnění by nejspíš vyvolala dělostřelecký přepad (taková vzdálenost byla plně v dosahu i rotních minometů). Při střelbě z předpolí by kanon zasahoval buďto krakorce, nebo hliněný/kamenný zához, k ohrožení střílen (až na výjimky) nemohlo dojít.

        Právě systém bočních a kosých paleb byl největší "fíčurou" našeho systému opevnění a jedna z věcí, kterou taktikové wehrmacht nedocenili.

        Nácviky umlčení objektů ucpáním střílen nebo jejich vyhozením do povětří vždy předpokládaly vniknutí ženijních komand na objekt či do jeho bezprostřední blízkosti, čímž by se ovšem útočící vojáci ocitli přímo před hlavněmi sousedních objektů (které mohly svého souseda postřelovat bez obav o bezpečnost svých kamarádů). Největším problémem by byla komunikace (tj. aby s tím ostřelováním vůbec začli). Jedinou nadějí útočných komand byl kryt dýmovou clonou.

        Jak by se ovšem útočilo na linii řopíků doplněnou o polní opevnění pěchoty nevím, to se nikdy nenacvičovalo, ale nejspíš by to velícím důstojníkům i jejich podřízeným přidalo další bolení hlavy (protože to stacionární linii dodalo jistou možnost manévru).

        A ze zkušeností víme, že zásoby dýmových granátů mají velice nepříjemnou vlastnost dojít v ten nejnevhodnější okamžik...

        • Trener
          18:35 22.05.2019

          Ve "40" na Maginotce byly 88 velké nebezpečí i pro pěchotní sruby. U nás v "38" na HOP, kde byly jen LO-řopíky bych měl pěkně nahnáno. Hustota děl. hlavní byla asi i jen 0,2 ks/km. Souhlasím, dostat 88 do nějakého výhodného palebného postavení nebyla sranda, ale zajímalo by mě, jestli by odolala nějaké soustředěné palbě 0,8/1,20 m silná čelní stěna, kterou ještě zesilovala 1/1,5 m silná kamenná rovnanina (normální/zesílené provedení řopíku).
          Systém bočních a kosých paleb byl propracovaný, ale už se vytýká nemožnost kruhové obrany samotného objektu po vyřazení 1 a více objektů a jak uvádíte nedokonalá komunikace. Tohle řešilo polní opevnění - okopy, zákopy, čelní palby.

    • Klos
      07:12 22.05.2019

      Podívejte se do mapy nebo se jeďte podívat Staňkova směr Rakousko na Lischau pojedete přes kopec Schlag což je lokální nejvyšší místo a hlavně je tam výhled přes půlku Čech...
      Hitler to tam velice dobře znal protože z toho kraje pocházeli jeho prarodiče a jezdil k nim na prázdniny, a odpověď na otázku proč mu Hindenburg rikal český frajtr.

    • Jirosi
      10:49 25.05.2019

      "(narozíl od Maginotovy linie štáb realisticky předpokládal lokální proražení linie a tyto měla řešit manévrová část vojska)."

      Až na půlku nekrytého týlu, jako u Maginotovy linie(u nás Rakouská hranice, u Mag. nizozemí). Nedokončenost opevnění, změnu koncepce války, atd.
      Tohle opevnění, i když ho později budovali Němci na ochranu. Bylo poraženo v rámci hodin, maximálně dní.

  • Jakub2
    13:49 20.05.2019

    POCHVALA

    Uděluji tímto pochvalu čtenáři Givicz za to, že se dnes dokázal udržet a zdržel se jakýchkoliv odkazů na Russia Today, Pěrvyj kanal, Sputnik a Aeronet.

    V Plzni 20. května, Léta Páně dvoutisícíhodevatenáctého podepsal při plném vědomí a s nedostatkem svědomí

    J.Š.

  • Klos
    09:43 20.05.2019

    Je to pořád neviditelné, skoro se mi nechce věřit že by v zemi která dala světu šachy a položila základ moderní matematiky nevěděli nic o nízkofrekvenčím radaru, optických rozlišovacích systémech nebo monitorování TV nebo GSM vysílači.
    Nebo že by se nepoučili z konfliktu v Jugoslávii před 20 lety kdy USA napřed rozstříleli TV vysílače a pak ještě Čínskou ambasádu kde si mysleli že jsou zbytky F 117.
    Bude 21 ks B 2 stačit na tak rozlehlé území?

    • achi67
      10:19 20.05.2019

      Tou nejhorší možnou cestou je předpokládat, že se ten druhý nepoučil, což platí pro obě strany. Stejně špatné je ale i dávat najevo, že se poučili...

    • GlobeElement
      10:39 20.05.2019

      Jenomže to bylo v době, kdy neplatilo heslo, že knihy které obsahují to samé, co Korán, jsou zbytečné a knihy, které obsahují něco jiného, jsou špatné.

  • xstandis
    20:39 19.05.2019

    No jo velmoci. Chudaci USA nemuzou prekousnout, ze jim Iranci v 79-tem ukazali zada. Tak maji porad tendence jim ukazat, kdo je tady panem. Snad Iran nedopadne jak Cecna. V prvni valce nakopali Cecenci Rusaky do ... V druhe valce Rusaci rozbili Cecnu na padrt.

  • givicz
    15:44 19.05.2019

    USA chybí bombardéry. Musí sáhnout do hřbitova letadel a modernizovat je
    https://cdr.cz/clanek/usa-chyb...
    V arizonské poušti se na vojenské letecké základně Davis-Monthan nachází obří pohřebiště-šrotiště amerických vojenských letadel. Mezi tisíci různými letouny se nachází i bombardéry B-52, které v budoucnosti může americké letectvo ještě upotřebit.
    Americké letectvo se rozhodlo vrátit zpět do aktivní služby další bombardér B-52, který je už 11 let uskladněn na letecké základně Davis-Monthan. Je to historicky už druhý bombardér B-52, který letectvo Spojených států vyzvedlo z arizonského pohřebiště letounů za účelem modernizace a znovuzačlenění do flotily bombardérů B-52, které jsou v aktivní službě.

    • logik
      16:09 19.05.2019

      Rusko také "reinkarnuje letecké mrtvoly" - bude kupovat Mig-35 :-)

    • Jirosi
      19:50 19.05.2019

      Šrotiště: Recykluje kov z vyřazených letounů. Ty co tam jen tak stojí, reznou.
      Odkladiště: Udržuje nepoužívané letouny. To jsou ty zabalené v těch hliníkových foliích, u nás se podobně skladovali přebytečné L-159. Jen oni mají přírodní podmínky, že to mohou dělat pod otevřeným nebem.
      Pokud oprava sloužícího stroje je dražší než reaktivace uloženky, nevidím důvod proč to neudělat.

  • palo satko
    09:52 19.05.2019

    Ako funguje velka americka bomba na nepriatela, bolo naposledy zdokumentovane v Afganistane. Po tom čo ju Američania zvrhli a vybuchla vraj v nejakom oberbunkry sa rozhodli začat jednania s Talibanom o ukončeni vojny v Afgane, lebo pochopil: "Marnost nad marnost, všetko je len marnost a trapenie ducha" ako sa píše v knihe Kazatel.

    • madrabbit
      08:10 20.05.2019

      Ano, a proto podobnou potvoru vyrobili v Rusku a Číně - protože nefunguje :-D

      • GlobeElement
        10:40 20.05.2019

        Ta ruská je mnohem lepší a účinnější.
        Už proto, že je ruská a uvědomuje si, že slouží dobré věci, táboru míru a socialismu.

      • palo satko
        11:24 20.05.2019

        Na Američanov asi bude fungovat. Jasnačka že bude, lebo Američania a aj Angličania už desatročia veria, že im vitazstvo zaruči devastujuce a niekedy až zločinne bombardovanie. Vid. Draždany, Vietnam, Rakka v Syrii. Američania sa iste velkych bômb budu bat, len ti barbari na opačnej strane sa neboja.

  • cejkis
    09:22 19.05.2019

    Už jsem zapomněl, že další na řadě je Korea nebo Írán. V rámci mezinárodního povědomí to bude určitě akce NATO bez mandátu OSN. Už by to chtělo rozmyslet, která ze zemí to bude, aby AČR začala trénovat a lakovat správné nátěry.

    PS: jinak hezké americké budliky budliky na armádních novinách :D

    • givicz
      15:41 19.05.2019

      Útok na lodě v Hormuzském průlivu jako ,,americké Gliwice”? (komentář Lumíra Němce)
      https://www.securitymagazin.cz...

      " V souvislosti s vývojem situace na Středním východě mi celý útok na lodě v Hormuzském průlivu připadá jako ,,americké Gliwice“ (přepadení vysílačky v Gliwicích byla německá operace pod falešnou vlajkou, která měla doložit polskou agresi vůči Německu a před světem ospravedlnit útok na Polsko). A trochu mi to připomíná situaci před útokem na Irák v roce 2003, kdy také USA vykřikovali o Saddámových zbraních hromadného ničení a ve finále se nenašlo nic. Saddáma sesadili a Irák roze….. takovým způsobem, že i dnes 16 let po invazi je země nestabilní a nebezpečná."

      • PetrTechnik
        18:14 19.05.2019

        Tak on je ten scénář vstupování USA do konfliktů z jakoby ušlechtilých důvodů, od roku 1898 stále stejný. Tenkrát americko-španělská válka. Nejdříve mediální masáž na téma sebeurčení a lidských práv v USA, potom napadení americké lodě jakoby nepřítelem (zde bitevní loď USS Main), která šla ke dnu a nikdy se nezjistilo vlastně proč. Potom konflikt s o třídu slabším protivníkem, zabrání jeho území a zřízení vojenské základny. A to se stalo před 121lety , od té doby se jede jako přes kopírák. Teď to máme vylepšené internetem a přesto je víc a víc lidí , kteří na tenhle špek skočí. :-)

        • madrabbit
          08:11 20.05.2019

          A jak začínají války jiné státy ? :-D Ono je potřeba vždycky doma vysvětlit, proč je to potřeba.

          • JardaBrum
            10:23 20.05.2019

            "A jak začínají války jiné státy ?" - tož tomu říkám argument!

          • madrabbit
            11:27 20.05.2019

            Ano, není to argument, ale ani to argument být neměl. Jenom historický exkurz, že to je před válkou běžné. A nedělají to jenom USA. Prostě nemám rád jednostranné pohledy na věc.

      • Jakub2
        13:41 20.05.2019

        Četl jsem ten blábol až do okamžiku, kdy autor (Lumír Němec) o sobě prohlásil, že "nejsem žádný analytik" a zamyslel se "selským rozumem". Potom jsem se začal tak smát, že už jsem dále nedokázal číst.

  • UnionPacific
    09:14 19.05.2019

    V článku je krásne uvedené ,prečo Izrael nemôže zopakovať v Iráne útok ako na Iracký Osirak,o čom sa často diskutovalo aj tu . Iránci zjavne nie sú žiadni blbci,keď centrifúgy schovali pod 70 metrov skaly. Zároveň vidíme aj potenciálnu zbytočnosť takejto akcie. Ak by im aj útok vyšiel,tak nabudúce Irán schová centrifúgy 500 m pod skalu.

    • Jirosi
      12:50 19.05.2019

      Američané si taky schovali velitelství Noradu do skály. Až později zjistily, že on to zase tak dobrý nápad není. Ale každý si to musí vyzkoušet.

      Stačí zasypat vchody a přístupy vzduchu...

    • ruleta
      18:07 19.05.2019

      Fordow ani Natanz neni pod 70 metry skaly, nehlede na to, ze kazde takove podezemni zarizeni ma ventilaci a dalsi pomocna zarizeni a jasne identifikovatelne vstupy na povrch.

      Problem tedy neni hloubka, jak pises, ale vzdalenost a nekonecne vyspelejsi jaderny program Iranu nez Iraku a to hlavni - oproti Osiraku - distribuovany program po celem Iranu v podobe desitek zarizeni, ktera by se musela bombardovat aby se pokrok zpomalil/zastavil.

    • madrabbit
      08:13 20.05.2019

      Nesouhlas. 1. Schovat a provozovat centrifugy 500m pod zemí znamená daleko vyšší náklady a zpomalení celého programu.
      2. Ta potvora se sice neprobije 70m skály, ale zajede dost hluboko a její výbuch vyvolá lokální zemětřesení, což si myslím poškodí infrastrukturu hlouběji, než 70m. Stejný účiněk měl i druhoválečný Grand Slam.

      • GlobeElement
        10:33 20.05.2019

        Taky si to myslím. Rozpukaná skála je horší, než když mi to rozmlátí na povrchu - lézt do podzemí když nevím, co se kde zřítí a v případě radioaktivních materiálů co je zde rozlito je nebezpečné a náročné.

  • givicz
    08:29 18.05.2019
    • (11)

    Tak nějaké novinky od konkurence ... :)

    Čína předvádí vlastní verzi „Matky všech bomb“
    http://www.globaltimes.cn/cont...
    https://twitter.com/globaltime...
    Čínský obránce zbrojního průmyslu NORINCO poprvé představil nový typ masivní letecké bomby, kterou nazval čínskou verzí „Matky všech bomb“ díky svému obrovskému potenciálu destrukce, který je údajně pouze druhý na jaderné zbraně.

    Bomba byla vysypána bombardérem H-6K a způsobila obrovskou explozi, propagační video China North Industries Group Corporation Limited (NORINCO), vydané na svých internetových stránkách v prosinci.

    • satai
      09:42 18.05.2019
      • (2)
      Oblíbený příspěvek

      "díky svému obrovskému potenciálu destrukce, který je údajně pouze druhý na jaderné zbraně.

      Bomba byla vysypána bombardérem H-6K a způsobila obrovskou explozi, propagační video China North Industries Group Corporation Limited (NORINCO), vydané na svých internetových stránkách v prosinci."

      So cool!

      • Lukash
        10:50 18.05.2019
        Oblíbený příspěvek

        :) presne
        No pokiaľ rusku a činsku propagandu robia ludia ako je givi tak je to dobre, je to potom viac humorné ako vážne. Takže givi go go go :)

        • PavolR
          12:28 18.05.2019
          Oblíbený příspěvek

          Dnes to ale givi nejako fláka. Už dávno to tu mal vytapetovať najnovšími Putinovými výrokmi o ruských laserových a iných sci-fi zbraniach. Mám oňho už takmer strach.

  • UnionPacific
    23:11 17.05.2019

    Dobrý deň,priatelia. Vedel by niekto popísať,ako je možné,že bomba prejde 20 m železobetónu ,bez toho aby sa nárazom deformoval plášt a bomba sa proste poškodila ? Moja predstavivost tak hlboko nesiaha. Ale tak možno plášt je z vibránia...
    Kedysi nechali amíci naraziť stíhačku do kontejnmentu jadrového reaktora...cca 1 m železobetónu. So stíhačky neostali diely väčšie ako žuvačka a na kontejmente len čierna škvrna.

    • GlobeElement
      23:35 17.05.2019
      Oblíbený příspěvek

      To přece nelze srovnávat. Letadlo není projektil, je to de facto hliníková plechovka. Ale 20 metrů železobetonu... to je docela dost železobetonu.

    • tryskac
      00:40 18.05.2019
      Oblíbený příspěvek

      Telo povodneho bunker-busteru bol vysustruzene z nahradnych hlavni kal. 203mm. Myslim, ze pre podobne ucely je to idealny koncept..

    • Safi
      04:56 18.05.2019

      Googli "grand slam bomb". Ta zvladla 6-7 metru zelezobetonu s technoligii 40. let. Jsou dostupne i fotky zasahu nemeckych fortifikaci (ponorkovy dok). Kvuli pozadavkum na pevnost je tez na prvni pohled videt neobvykly pomer hmotnosti bomby a obsahu trhaviny.

      • madrabbit
        08:13 20.05.2019

        Navíc měla silnný zemětřesný účinek. Mimochodem na doky se házela zejména "menší" varinta - 6tun.

    • Miroslav
      12:08 18.05.2019

      Tá bomba resp špička je zo špeciálnej zliatiny kobaltu. Taktiež je riadená počítačom. Dokáže rozpoznať materiál do ktorého vniká a vie v správnej chvíli vybuchnúť tak, aby špička prerazila všetko pred sebou. Tá kinetická energia výbuchu sa musí niekde vybúriť a v železobetóne to do strán veľmi nepôjde

      • UnionPacific
        14:11 18.05.2019

        Wow. A ako tá bomba rozpozná materiál,do ktorého preniká ? Súčastou bomby je spektroskop,ktorý to dokáže behom tej polsekundy analyzovať ?

        • Miroslav
          15:14 18.05.2019

          Cítim tam známku irónie. Nie, tá hlavica len vie, či je to betón, skála alebo hlina. Princíp nepoznám. Viem len to, čo bolo prezentované.

          Tlačová správa: ,,Tělo bomby je zhotoveno ze speciální slitiny kobaltu. Tím je dosažena vysoká průbojnost materiálem. Zapalovač obsahuje akcelerometr, který zajistí odpálení ve správný okamžik, ať na vzdálenost nebo čas. Také umí rozlišovat mezi zemí, skálou nebo vzduchem. Přesné navedení na cíl zajistí diferenciální GPS."

          • ruleta
            16:54 18.05.2019

            Dokonce ten princip rozpoznavani muze byt docela primitivni. Muze to byt na zaklade rychlosti pronikani materialem - a to jiste bude rozdilne v zelezobetonu, v hline, ve skale.

          • Miroslav
            17:18 18.05.2019

            UnionPacific si mýli pojmy a dojmy. Tu nejde o nejakú chemickú analýzu. Tu ide o jednoduché rozpoznávanie prostredia resp. iné fyzikálne vlastnosti materiálu ktoré to umožňujú rozpoznať.

          • Englbert
            21:08 18.05.2019

            Tzn. ze by slo tu bombu oblbnout jakousi sendvicovou stropni kci? Neco jako dva metry zelezobetonu, ten spusti detonaz bomby, pak treba 20 m zemina a potom zase beton... usetrilo by se za 20 m silnou zb kci.

          • Gibon
            22:47 18.05.2019

            Englbert: zaujimava myslienka. Aj ked lepsie by bola ako medzivrstva nejaky piesok.

          • tryskac
            23:31 18.05.2019

            Pri dopadovej energii vyse 10t ocelovej trubky naplnenej vybusninou by som sa na nejaky piesok nespoliehal.
            Neviem naco by bol na bombe akykolvek rozpoznavac materialu, ked staci casovac - udaje o stacionarnom ciely su zname. Tie bunkre bude skratka treba kopat hlbsie.

          • tryskac
            23:35 18.05.2019

            *dopadovej energii z vysky napr 40000ft

    • Jirosi
      20:02 18.05.2019

      Stíhačka je poměrně nic, ale třeba naraz boeingu do Pentagonu už úplné nic nebylo.

      Už během WW2, prohrálo Německo v budování krytů z železobetonu vs RAF bomby.
      Beton dokáže dobře odolávat tlaku, tyto bomby však působí rázové poškození. Ale až ve chvíli kdy jim dojde kinetické energie ze schozu.

      Jeden příklad za všechny:
      https://en.wikipedia.org/wiki/...

      • Englbert
        21:12 18.05.2019

        Ona asi budova pentagonu nebyla primarne stavena na naraz boenigu. Zajimalo by me jak by treba dopadla nase nejtezsi pohranicni opevneni z 30.let 20.stoleti vs. matka vsech bomb.

        • Vrata
          22:11 18.05.2019

          Nejbeznejsi tezke pechotni bunkry odolnosti II mají strop tlusty 2m. Nejtezsi bunkry delostreleckych tvrzi mají stropnici 3.5 m tlustou.

          • Trener
            15:18 20.05.2019

            Jj, tzv. IV. třída odolnosti - do 1000 kg bomby a do 42 cm ráže.

          • Trener
            15:20 20.05.2019

            Ale prevít mohla být podkaliberní munice, ale ta ještě nebyla. Nebo 88 mm flak, ale proti těžkému opevnění asi by to nestačilo, možný ještě nebyla protibetonová munice.

          • Jirosi
            18:43 20.05.2019

            Trenér: "Jj, tzv. IV. třída odolnosti - do 1000 kg bomby a do 42 cm ráže."

            42cm vs 8,8cm

            Jak sem tu už psal, běžné dělostřelectvo bylo ze hry. Za to 1000kg bomba není zrovna nic extra.

        • Jirosi
          10:04 19.05.2019

          Na jedné straně by vešla na druhé vyšla...
          Naše opěvnění bylo zastaralé už v roce 38...

          • Englbert
            10:28 19.05.2019

            Fakt byla zastarala uz tehdy? Nekde jsem cetl, ze na nich wehrmacht testoval behem okupace sva nejtezsi dela a opevneni odolavala. Pry i rusaci v 50.letech na nich zkouseli sve zbrane a take moc neuspeli.

          • Vrata
            12:46 19.05.2019

            V roce 38 bylo opevneni velmi dobre a moderni, bylo ve vystavbe (nikdy plne nedokonceno). Problem byl, ze opevneni jako takove se ukazalo byt nevhodne pro moderni manevrovou valku (blitzkrieg), ktery byl v roce 38 jeste nevyzkousenou novinkou. Nicmene, pri prubehu nasich hranic s Nemeckem se nic jineho delat nedalo. Ocekavalo se, ze lehke opevneni zadrzi utocnika 2 dny, tezke 2 tydny.

            V roce 39 nebo 40 delali Nemci zkousky odolnosti nasich tezkych bunkru vuci bombardovani. Jejich pumy o vaze 500 Kg, 1000 Kg a 1500 Kg odlouply ze 2m betonu maximalne 40cm. Pritom se tehdy vetsina bomb netrefila i kdyz obrysy bunkru byly vyznaceny vapnem a letadla utocila bez jakehokoliv ohrozeni..

          • Jirosi
            12:48 19.05.2019

            Englber: Ano, koncepce střelby dělem je zastaralá. Tedy pokud si nedovezeš "Schwerer Gustav". https://cs.wikipedia.org/wiki/...

            Proto se na takové cíle shazují bomby z letadel. Stačí zničit "pár" a zbývající tisíce jsou vám k ničemu.

          • Trener
            15:16 20.05.2019

            Vzhledem k délce hranic a síle protivníka, si myslím, že opevnění bylo dobré řešení. Jen tvrze se měly zrušit a nahradit je levnějšími izolovanými dělostřeleckými objekty. Samozřejmě už dříve se mělo víc peněz dávat na pohyblivou armádu. Zničení několika objektů, nebo průlomy měla likvidovat polní armáda, v tom bych neviděl problém.

          • Jirosi
            18:47 20.05.2019

            Pevnosti se stavěli, protože pohyblivá armád nebyla ve finančních možnostech 1.republiky.

            I když v pevnostním opevnění to byla špička, válka už se posunula dál. Něco jako bitevní lodě, bylo jedno jak moderní. Vládu převzali letadlové lodě.

          • Trener
            19:13 20.05.2019

            Pokud jde o moderní zbraně, tak všechno teprve nabíhalo po vývoji a vychytávalo se, viz. těch 298 ks LT vz.35 od Škodovky a ČKD. Moderní děla od Škodovky se začaly objevovat od 35. roku, s pevnostními houfnicemi do děl. srubů se taky mazlili, že se je nepodařilo včas dodat. V leteckém průmyslu jsme byli pozadu, nákladní auta jsem nedokázali vyrábět ve velké množství. Zaspalo se třeba se zavedením 4 cm Boforse. Nechápu, že nedokázali včas vyvinou PT pušku, když PT kanóny nedokázali sekat jak Baťa cvičky. Ale souhlasím peněz nebylo nazbyt.
            Opevnění řešilo spousta věcí: velmi dlouhé hranice a tvar území, kde už scházeli lidi, velké množství firem ho dokázaly stavět, možnost zastavit podstatně silnějšího protivníka už kousek za hranicemi, který nevyužil moment překvapení. Ale na druhou stranu to opevnění mohli vyprojektovat jednodušeji a vlivem délky bráněných úseků bralo lidi, takže armáda ztrácela údernou sílu.

  • Jirosi
    17:59 17.05.2019

    Člověka napadne, zda by nebyl efektivnější úder několika menších za sebou do stejného místa.

    • GlobeElement
      23:35 17.05.2019

      Ale jak se trefit?

      • Cpt. Morgan
        11:41 18.05.2019

        ..nieco ako viacero silnych shaped charge bomb nasmerovanych ucinkom dopredu, pred dopadom by sa oddelili a rozostupili na par metrov za sebou... kumulativny luc malej naloze dokaze v prepalit vyse metra ocele, beton ma odolnost este mensiu. Na formovanie luca pre betonove prekazky sa ukazal ako efektivny hlinik. Tazke kovy sa tiez pouzivaju, kazdy ma vlastnosti vhodne proti inym cielom. Najlepsiu priebojnost maju najhuzevnatejsie kovy. Spicka luca dosahuje 40 mikrosekund po sformovani rychlost 10 km/s, pretazenie 25 milionov g, tlak dosahuje 1 terapascal. Shaped charge bomba s povedzme 5 nasobnym priemerom ako maju protitankove, v serii 5 - 10 za sebou by mozno vedeli prepalit aj dalej.
        V civile sa tieto naloze pouzivaju na hlbenie dier pre ropne vrty. Preco to vsak nevyuziva armada takto neviem. Hmotnost by bola ovela mensia, rozmery tiez. To su ale zase dalsie otazky.

        • GlobeElement
          10:38 20.05.2019

          Na hloubení vrtů se žádné nálože nepoužívají. Díra se vyvrtá normální vrtnou kolonou (tedy v podstatě trubkou). Malé nálože se někdy používají pro penetraci vrstev pod zemí (malý výbuch rozpraská horninu), ale fakt jen zřídka, protože ropa je samozřejmě v propustných vrstvách (písek, pískovec) a ne v žule.

          U řady bomb za sebou je ta potíž, že se musíš trefit na úplně stejné místo. Zatímco normální puma dopadá s přesností na metry, tady bys musel mít přesnost v centimetrech. Navíc výbuch první bomby zvedne prach a nelze použít laserové navádění.
          Podle mne technicky nerealizovatelné.

      • Jirosi
        20:03 18.05.2019

        Tak on ten kráter po menší bombě není zrovna drobek.

  • Strategist
    17:13 17.05.2019

    Jaký je důvod této nedávné eskalace mezi USA a Íránem? Co jsem se dočetl tak všude píšou reakce na hrozbu, posílení sil v regionu, připravu člunů IRG, ale nevíte někdo jaký je důvod původního náhlého přesunu LL a B52 do oblasti perského zálivu? Co je ta náhlá hrozba?

    • satai
      17:31 17.05.2019

      Ta letadlová loď tam velmi pravděpodobně měla skončit tak jako tak. Teď se jen US vláda pokouší plánováné nasazení přebrandovat, aby pošťouchlo Írán

      https://www.stripes.com/news/m...

    • PavolR
      18:52 17.05.2019

      Začína ďalšia prezidentská kampaň a osobne mám podozrenie, že Trump a jeho okolie v nasledujúcich voľbách bude operovať cca s heslom "Prezident vyvolený Bohom!", pričom sa bude operovať s biblickými paralelami, teda Božím zámerom je zničiť nepriateľov Židov prostredníctvo vládcu superveľmoci, tak ako v prípade oslobodenia z babylonského zajatia alebo príbehu Ester.

    • GlobeElement
      23:38 17.05.2019

      Přesuny iránských milicí v Iráku k americkým základnám.
      Americké sankce Iránu způsobují velké problémy a blízkovýchodní mentalita nedovolí ústup. Proto Írán vyhrožuje a USA na to reagují posílením armády.

  • alexa123
    16:55 17.05.2019

    ... Donald Trump dokonce uvedl, že bezpečnostní poradce John Bolton a ministr zahraničí Mike Pompeo jsou pro vojenské řešení problému s Íránem ...

    Ti dvaja menovaní páni to chcú reálne riešiť ako? Sorry, nepamätám si presne ten citát ale "štát je vojensky dobitý až vtedy, ak po ňom chodí nepriateľský pešiak" t.j. nie vtedy, ak nad nim lieta nepriateľský bombardér.

    • Lukash
      17:10 17.05.2019

      Podla mna im uplne stačí zničiť výrobné kapacity využiteľné na výrobu jadrových zbraní a oslabiť vojenské možnosti. Obsadenie a okupácia Iránu je docela blbosť.

    • Jirosi
      18:02 17.05.2019

      Pokud se pro to rozhodnou, pak to udělají. Stejně jako to udělali v Iraku, afgh, atd.
      Ale nemyslím si, že by stáli od další otevřenou válku.

      • GlobeElement
        23:40 17.05.2019

        Nestojí. Otázka zní, jestli o ni stojí Írán.