Strategická komunikace v Polsku

• Strategické komunikace nemá v Polsku na politické úrovni ani dlouhodobou strategii ani široce přijímanou definici.
• V praxi vykonávají úkoly v oblasti strategické komunikace příslušná oddělení v rámci jednotlivých rezortů. Do činností organizovaných ad hoc se zapojuje především Ministerstvo národní obrany a Ministerstvo zahraničních věcí.
• Chybějí struktury, které by byly odpovědné za koordinaci strategické komunikace na  meziresortní úrovni. Tím se komplikuje efektivní spolupráce a nedaří se nacházet funkční synergie mezi jednotlivými úřady. 

Definice převzatá z uvedeného návrhu se v současné době nachází na webových stránkách Národního bezpečnostního úřadu, ovšem s dodatkem, že se jedná pouze o „pracovní návrh“. Dalším dokumentem, který koncept strategické komunikace zmiňuje, je Rozhodnutí Ministerstva národní obrany č. 284/MON ze dne 8. července 2014. Jeho text naznačuje, že systém strategické komunikace na Ministerstvu národní obrany by měl být založen na zásadách „Severoatlantické aliance obsažených především v textu NATO Strategic Communications Policy (PO(2009)0141)“. 

Protože žádné novější dokumenty, které by objasnily interpretaci strategické komunikace na národní úrovni, k dispozici nejsou, lze vycházet z toho, že platí definice převzatá z koncepce NATO. „Polská definice“ strategické komunikace šitá na míru národnímu kontextu a současné situaci v informačním prostoru, neexistuje. Základní definice strategické komunikace NATO z roku 2009 zahrnovala veřejnou diplomacii, veřejné záležitosti, vojenské veřejné záležitosti, informační operace a psychologické operace. V současnosti se však tato definice přetváří a rozšiřuje tak, aby nepokrývala jen vládní a vojenský sektor, ale i sektor soukromý a nevládní.

V praxi vykonávají úkoly v oblasti strategické komunikace v Polsku jednotlivá oddělení v rámci různých resortů. Na obecné rovině neexistuje žádný společný akční plán. Tím se komplikuje  spolupráce a nedaří se tak nacházet funkční synergie. Na meziresortní úrovni neexistují v současné době žádná strukturální řešení, která by umožnila účinnou koordinaci činností nad rámec jednotlivých resortech. 

Podle Sbírky zákonů Polské republiky č. 94, odstavec 426 (§ 2 bod 3 a § 2 bod 14) odpovídá za tvorbu a provádění informační politiky týkající se obrany Ministerstvo národní obrany. V rámci Ministerstva národní obrany odpovídá za „definování výzev a koordinaci činností strategické komunikace“ orgán zvaný Operační středisko Ministra národní obrany. 

Na iniciativách v oblasti strategické komunikace se podílí i Ministerstvo zahraničních věcí. Podle informací získaných pro účely tohoto projektu bylo v kanceláři mluvčího Ministerstva zahraničních věcí zřízeno oddělení pro strategickou komunikaci. Toto oddělení funguje v rámci evropské sítě pro spolupráci Rapid Alarm System a údajně se má zabývat „dezinformacemi týkajícími se priorit zahraniční politiky Polské republiky“. Nejsou však k dispozici žádné oficiální informace o vzniku toho oddělení, jeho cílech či způsobech fungování. V rámci Ministerstva zahraničních věcí působí kromě toho také odbor veřejné a kulturní diplomacie. Podle informací uvedených na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí používá „veřejná diplomacie“ mechanismy z oblasti soft power a definuje se jako „strategické, koordinační a exekutivní činnosti, jejichž cílem je utvářet postoje společnosti a veřejné mínění v zahraničí a získávat tak porozumění a podporu pro polské národní zájmy a zahraniční politiku Polské republiky.“ 

Do činností v oblasti strategické komunikace se zapojují mimo jiné i zástupci Národního bezpečnostního úřadu a Ministerstva vnitra a administrativy. Naopak za činnosti v rámci informačních (INFOPS) a psychologických operací (PSYOPS) odpovídají oddělení, která jsou přímou součástí vojenských struktur.

Za zmínku stojí i Jednotky teritoriální obrany (Wojska Obrony Terytorialnej, WOT), které vznikly v roce 2015. V rámci těchto jednotek funguje i odbor strategické komunikace WOT. Jak říká Remigiusz Żuchowski (Ozbrojené síly Polské republiky): „Jednotky teritoriální obrany začaly proti dezinformacím aktivně bojovat už v okamžiku, kdy padla první rozhodnutí o jejich zformování.“ Začlenění WOT do činností v rámci strategické komunikace může být krokem, který vyvolá kontroverzi kvůli dobrovolnické a teritoriální povaze tohoto typu ozbrojených sil.

Polsko se navíc v oblasti strategické komunikace podílí i na mezinárodních projektech. Jedná se zejména o pracovní skupinu East StratCom Task Force působící při Evropské službě pro vnější činnost a středisko NATO StratCom Centre of Excellence.

Autoři působí jako výzkumníci v Center for Propaganda and Disinformation Analysis.

Tento text vznikl v rámci projektu „Strategická komunikace: srovnání české a polské perspektivy a praxe“ podpořeného Česko-polským fórem Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Na projektu se podílí think-tanky Center for Propaganda and Disinformation Analysis a Prague Security Studies Institute. Více informací o výstupech projektu je k dispozici zde.