Šestý operační imperativ: Strategický bombardér B-21 Raider

„V tomto čtvrtletí jsme úspěšně oživili první zkušební letoun,“ uvedla Kathy Warden, generální ředitelka Northrop Grumman. Warden tento krok označila za „další důležitý milník v naší kampani k dosažení prvního letu a přechodu k výrobě.“ Pojem „oživení“ nebyl blíže vysvětlen. Ale můžeme předpokládat zapnutí všech elektronických systémů B-21, možná pomocné motorové jednotky.

Při premiérovém letu B-21 přeletí z kalifornské továrny Air Force Plant 42 na nedalekou základnu Edwards. Zde zkoušky všech šesti vyráběných prototypů B-21 zajistí testovací centrum amerického letectva AFTC (Air Force Test Center).

Hned po premiérovém letu letectvo podle očekávání zadá kontrakt na výrobu sériových B-21 v rámci úvodní výrobní fáze LRIP (Low-Rate Initial Production). LRIP je standardní etapa akvizičního procesu určená ke snížení výrobních rizik. Během LRIP musí sériové B-21 prokázat požadovanou výrobní kvalitu a schopnosti. Výrobce zase získá zkušenosti a čas k přípravě výrobního ekosystému pro následnou plnou sériovou výrobu FRP (Full Rate Production). Během FRP se má vyrábět 12 B-21 ročně. Rychlejší tempo by vyžadovalo značné investice do výrobního zázemí a pracovní síly.

Pentagon počítá do roku 2028 s investicemi 13 miliard dolarů do výzkumu, vývoje, testování a hodnocení B-21. Na výrobu B-21 v rámci LRIP je do stejného data vyčleněno dalších 20 miliard dolarů.

Northop Grumman během LRIP neočekává zisk. Důvodem je rostoucí inflace a pevná cena kontraktu. Vývojová a testovací fáze programu B-21 pokrývá smlouva s refundací nákladů (Cost Plus). Letectvo ale nakoupí jednotlivé B-21 za pevnou částku 772 milionů dolarů (podle dnešních cen). Společnost ale v příštím fiskálním roce 2024 (od 1. října 2023) získá 60 milionů dolarů na zmírnění inflačních rizik.

B-21 Raider; větší foto / USAF

Úvodní let B-21 se původně plánoval na rok 2021. Pandemie Covid-19 však posunula let o jeden rok. Pak došlo k dalším posunům. Slavnostní roll-out B-21 nakonec proběhl v prosinci 2022. V té době se počítalo se zahájením motorových a pojížděcích zkoušek do několika měsíců. Dosud ale nejsou žádné informace o takových zkouškách.

První let má proběhnou do konce roku, ale přesné datum se dopředu nedozvíme. Motorové a pojížděcí zkoušky ale budou signalizovat blížící se první let. Pro kontext – bombardér B-2 Spirit měl roll-out ze stejné továrny Plant 42 v roce 1988 a vzlétl o devět měsíců později. Také B-2 při prvním letu přeletěl na leteckou základnu Edwards.

První výcviková jednotka FTU (Formal Training Unit) a hlavní operační základna (Main Operating Base) B-21 budou aktivní od roku 2025 na základně Ellsworth v Jižní Dakotě. Dosažení počátečních operačních schopností IOC (Initial Operational Capability), jak je pro sebe definuje velitelství pro globální údery AFGSC (Air Force Global Strike Command), se ale očekává později.

Další B-21 zamíří na základny Whiteman v Missouri a Dyess v Texasu. První z nich je v současné době domovem flotily B-2 Spirit, druhá z nich hostí nadzvukové strategické bombardéry B-1B Lancer.

V roce 2018 americké letectvo počítalo s vyřazením Lancerů a Spiritů na počátku 30. let 21. století. Nyní ale letectvo neuvádí žádný konkrétní termín. B-1 a B-2 jednoduše zůstanou ve službě tak dlouho, dokud nebude připraveno k nasazení dostatek B-21.

B-21 Raider; větší foto / USAF

Udržení B-1 a B-2 v provozu řeší nový plán Bomber Capability Roadmap. Jeho úkolem je zejména zajistit dostatek náhradních dílů. Tohle je obecně problém ve všech ozbrojených silách na celém světě – bojové systémy jsou v provozu desítky let. Během dekád ale původní výrobci dílů často krachují, nebo již neexistují unikátní výrobní zařízení. Případně nežijí odborníci schopni staré komponenty vyrobit.

Ostatně proto je B-21 (i další nová americká vojenská technika) od počátku budován s „otevřenou architekturu“. Technologickou dokumentaci k B-21 navíc vlastní letectvo. To dovoluje využít komponenty jakéhokoliv výrobce a snadnější průběžnou modernizaci.

V každém případě dříve nebo později AFGSC zůstanou dva typy bombardérů – B-21 Raider a B-52 Stratofortress. AFGSC požaduje minimálně 100 B-21 a 76 B-52J (verze s novými motory a radarem). Jde o skloňované minimum potřebné k udržení nezbytného operačního tempa v budoucí letecké kampani proti rovnocennému protivníkovi.

K tomuto počtu se došlo prostou matematikou – při případném střetu s Čínou je nutné v počáteční fázi kampaně zničit 100 000 cílů. To není fyzicky ani finančně možné pouze pomocí zbraní dlouhého dosahu (např. LRHW, Tomahawky). Takto masivní ničení cílů dokáží zajistit jen stealth bombardéry zejména pomocí přesně naváděných pum. Důvod vzniku B-21 je tedy prostý – zajistit schopnost masového ničení cílů, to vše v dosahu moderní protivzdušné obrany protivníka.

B-21 (platforma, munice a všechny nezbytné systémy) patří mezi tzv. operační imperativy OI (Operational Imperatives) amerického letectva, které v březnu minulého roku představil ministr letectva Frank Kendall.

Sedm operačních imperativů amerického letectva; větší foto, větší foto / USAF

Celkově sedm OI mají do amerického letectva zavést kýžené nové technologie, myšlení a kulturu. Jen tak americké letectvo získá dostatečné odstrašující schopnosti. Cílem je, aby Rusko a Čínu ani ve snu nenapadlo použít vojenské prostředky proti Spojeným státům a jejich spojencům k dosažení svých politických cílů.

Operační imperativy:

• Definování odolné a efektivní vesmírné bojové sestavy a architektury;
• Dosažení operačně optimalizovaných Pokročilých systémů řízení boje (ABMS) / Společného celodoménového velení a řízení vzdušných sil (AF JADC2);
• Definování systému systémů Vzdušné nadvlády nové generace (NGAD);
• Dosažení Zaměření a zničení pohyblivých cílů ve velkém měřítku a v náročném operačním prostředí;
• Definování optimalizované odolné základny, provozní udržitelnosti a komunikace ve sporném prostředí;
• Definování rodiny systémů B-21 pro údery dlouhého dosahu;
• Připravenost ministerstva letectví na přechod do válečného stavu proti rovnocennému konkurentovi.

Zdroj: ASFM