-Banner_980x100.jpg)
Strategický bombardér B-21 Raider začíná připomínat letadlo
-
12. 8. 2020
-
91 komentářů
-
Jan Grohmann
Northrop Grumman v tajném výrobním zařízení Plant 42 v Kalifornii pokračuje ve stavbě prvního prototypu nového amerického strategického stealth bombardéru B-21 Raider. Stavba letounu probíhá v nejvyšším utajení. Randy Walden, šéf vývojové kanceláře letectva RCO (Rapid Capabilities Office) a programový ředitel projektu B-21, ale v minulých dnech uvedl o projektu nové informace.
Walden prozradil střípky informací o programu B-21 poté, co společně s americkým ministrem obrany Mark Esperem a generálem Timothy Rayem, šéfem Velitelství pro globální údery AFGSC (Air Force Global Strike Command), navštívil vývojové ústředí koncernu Northrop Grumman ve městě Melbourne na Floridě. V melbournském ústředí probíhají hlavní vývojové a designerské práce na B-21 Raider.
„Staví se první testovací letoun a začíná již vypadat jako letadlo,“ řekl Walden. „Dodavatelé z celé země dodávají části, které se teď spojují dohromady. Letecké programy přinesou vždy na začátku různá překvapení, a u nás to není jinak, ale celkově B-21 Raider postupuje vpřed velmi pěkně.“
„Pokrok, který jsem dnes viděl, ještě více posiluje mou důvěru v to, že B-21 Raider zachová naše schopnosti dalekonosných úderů a penetrující bombardovací schopnosti,“ dodal general Ray.
B-21 Raider je strategický podzvukový stealth bombardér určený k překonávání nejpokročilejší protivzdušné obrany (PVO). B-21 toho dosáhne kombinací vlastní stealth (radiolokační, tepelné, komunikační) a nové generace dalekonosných (stand-off) střel. Počítá se konvenční i jadernou výzbroji.
O B-21 toho není moc známo, ale můžeme počítat s velmi dlouhým doletem, se schopností tankování ve vzduchu, s nízkými nároky (vůči B-2 Spirit) na pozemní zabezpečení a logistiku, nebo s vysokou nasaditelností (u B-2 to je nyní pouze přes 50 %). Dalším nepochybným rysem B-21 bude snadná hardwarová a softwarová modernizovatelnost, především v oblasti avioniky, elektroniky, senzorů a zbraňových systémů.
Schopnost snadné modernizace je stejně důležitá nebo důležitější než počáteční takticko-technické vlastnosti, protože B-21 se musí neustále technologicky držet před svými protivníky. Možnost neustále, flexibilní a snadné modernizace považují američtí vojenští odborníci za hlavní kvalitativní výhodu nové generace zbraňových platforem. Stejnou filozofii ostatně ctí (mimo jiné) i Digital Century Series, což je americký koncept mající za cíl změnit paradigma ve vývoji a výrobě nové generace letadel.
Můžeme dále s velkou jistotu řící, že B-21 získá velmi pokročilé systémy umělé inteligence a fúze dat, které pomohou pilotům lépe chápat bojovou scénu, mít kvalitní situační přehled, přijímat správná taktická rozhodnutí a usnadnit rozhodovací proces. Rozvoj umělé inteligence (strojového učení) také dovolí využívat taktiku rojení (swarming), ať už na úrovni zbraní dlouhého doletu (kooperující střely) nebo u doprovodných robotických letadlech.
Opomíjenou skutečností ale je, že takticko-technické parametry B-21 jsou jen jednou stranou mince. Druhou stranou je vytvoření potřebné výrobní a technologické základny, která umožní podobné letouny vyrábět masově, levně, spolehlivě a v daném časovém horizontu. Ideálně rovněž vyvinout základnu odolnou proti propadům ekonomiky, bankortu subdodavatelů, kyberútokům, špionáži atd. atd. Možná než samotný letoun B-21 je tedy podstatné to, že Spojené státy investují do nové a udržitelné výrobní a technologické základny, která jim umožní vyrábět a provozovat strategické bombardéry i v dalších dekádách.
Nová výrobně-technologická základna pro B-21 postupně umožní opustit staré (tedy provozně velmi drahé) výrobní kapacity nutné pro podporu provozu starých bombardérů B-1B Lancer a B-2 Spirit (B-52 je jiný příběh, viz dále) a přesunout zdroje do vývoje, výroby a podpory provozu B-21 Raider.
Počítá se s výrobou minimálně 100 B-21 ale budovaná výrobní linka zvládne také výrobu většího počtu letounu nebo rychlejší výrobní tempo. V ideálním případě rychlost výroby umožní postupně začít vyřazovat letouny B-1B a B-2 v roce 2031 z výzbroje. Naopak B-52 zůstane v provozu minimálně do roku 2050. Výhodou B-52 je totiž robustní konstrukce, flexibilita a také provozní udržitelnost.
Jistá analogie se nabízí s lodí Dragon od SpaceX. V podstatě jde o stejný koncept, jak byl použit u 50 let staré vesmírné lodi Apollo nebo ještě starší Gemini. Vtip ale je v tom, že SpaceX vytvořila zcela nové výrobní zázemí a dodavatelský řetězec, který umožní vyrábět levně, sériově, udržitelně a v požadované kvalitě lodě, sice koncepčně podobné 50 let starým plavidlům, ale neporovnatelně bezpečnější, flexibilnější a schopnější. Jistou analogii tedy můžeme najít mezi 30 let starým bombardérem B-2 Spirit a nově vyvíjeným B-21 Raider.
Sám Elon Musk v jednom tweetu napsal, že „vytvoření produkčního systému je o 1000 % složitější než výroba jedné rakety. To je skutečně ta těžká věc.“ Ostatně příkladem je nezvládnutý projekt výrobního zázemí pro ruské tanky T-14 Armata, ale i pro nové ruské stealth letadla Su-57. V obou případech můžeme říci, že půjde vždy o kusovou (kdy každý kus bude originál), nikoliv o sériovou výrobu. Právě tohle technologicko-produkční podhoubí představuje skutečný rozdíl v potenciálu zbrojní výroby mezi Spojenými státy a Čínou na jedné straně, a Ruskem na straně druhé.
Zpět k B-21. Podle současných plánů se s prvním letem B-21 počítá v prosinci 2021. „Musí se stát hodně věci mezi současností a dalšími několika roky… ale obecně, na tohle [datum] cílíme. Věci jako spojování velkých komponentů, integrace, pozemní testy – všechny věci vedoucí k prvnímu letu – musí být vykonány,“ uvedl v říjnu 2019 Ray. Ještě dříve (snad na podzim příštího roku) ale proběhne roll-out B-21 a následně pomalé a rychlé pojíždění po vzletové dráze. V tuto dobu letectvo začne o B-21 uvolňovat více informací.
Podle webu The Drive ale Northrop Grumman již vytvořil maketu letounu 1:1, na které testuje jednotlivé komponenty. Stejně tak nepochybně jednotlivé avionické, elektronické a senzorové systémy se paralelně testují na jiných letounech.
Související články
Americký bombardér B-21 Raider získá jaderné střely
Americké letectvo (US Air Force) pro bombardér B-21 vybralo bojové jméno “Raider” (Nájezdník). ...
-
21.09.2016
-
23 komentářů
-
Jan Grohmann
F-35, PCA, B-21: Americká bojová letadla budoucnosti za stovky miliard dolarů
Rozpočtový úřad amerického Kongresu CBO (Congressional Budget Office) vydal před týdnem rozpočtovou ...
-
16.12.2018
-
37 komentářů
-
Jan Grohmann
Strategický bombardér B-21 Raider poprvé vzlétne v roce 2021
Pokud se nic nezvrhne, nový strategický bombardér B-21 Raider amerického letectva (USAF) se poprvé ...
-
19.04.2019
-
63 komentářů
-
Radek John
B-21 Raider na obzoru a 30 let od prvního letu bombardéru B-2 Spirit
20. srpna v „tajném“ výrobním závodě Plant 42 (Kalifornie) společnosti Northrop Grumman proběhl ...
-
22.08.2019
-
38 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
gangut - A kdy leti ta labut rychlosti M2? Jak dlouho? I tak je F22 rychlejsi a uvidi ho daleko drive nez naopak. I kdyby stihla vystrelit rakety domu uz nedoleti. Uz pri M1,5 se ...Zobrazit celý příspěvek
gangut - A kdy leti ta labut rychlosti M2? Jak dlouho? I tak je F22 rychlejsi a uvidi ho daleko drive nez naopak. I kdyby stihla vystrelit rakety domu uz nedoleti.
Uz pri M1,5 se bojovy dolet snizi na 2000km. Navic silne pochybuju za plne nalozena vubec maximalni rychlost dosahne, zcela urcite ale pri ni neotevre pumovnice.
Vazne si myslis ze o tech nekolika provozuschopnych kouscich, ktere Rusko ma a jeste dlouho mit bude, nemaji dokonale prehled? Jakmile startuji na hlidku okamzite jim leti naproti doprovod.
Proc by to pri ostrem letu melo byt jine?Skrýt celý příspěvekAle jiste triplane. Kazde tucko ma prideleny vlastny satelit a F-22 hliadkuju nad zemou frantiska jozefa... Len tot nedavno americanom poletovali dve nespozorovane ...Zobrazit celý příspěvek
Ale jiste triplane. Kazde tucko ma prideleny vlastny satelit a F-22 hliadkuju nad zemou frantiska jozefa...
Len tot nedavno americanom poletovali dve nespozorovane devatdesiatpatky pri juznom pobrezi Aljasky.Skrýt celý příspěvekJojo, přesně, jde o klasický "papírový poměřování pindíků". Že ten bombardér při M2+ buďto potřebuje po cestě X tankerů (které se tam musí dostat podzvukově, takže výhoda rychlosti ...Zobrazit celý příspěvek
Jojo, přesně, jde o klasický "papírový poměřování pindíků". Že ten bombardér při M2+ buďto potřebuje po cestě X tankerů (které se tam musí dostat podzvukově, takže výhoda rychlosti je pryč), nebo že má dolet naprosto neslučitelný se strategickou bombardovací rolí, to už nenapíše.
M2 bombardéry měli smysl, když se měli dostávat přes PVO. Dnes nikdo s (nestealth) bombardérem přes PVO nelítá, a pro odpalování cruise missles z dálky to není moc prakticky použitelná věc, jen to to letadlo a jeho provoz prodražuje.Skrýt celý příspěvekPriatelu logiku a co reakcna doba a dosah PVO? Nedava zmysel pohybovat sa v oblasti dosahu stihaciek co najvacsou rychlostou?
Priatelu logiku a co reakcna doba a dosah PVO? Nedava zmysel pohybovat sa v oblasti dosahu stihaciek co najvacsou rychlostou?
Pak se tam ovšem nedostaneš. Celou dobu ti to tady lidi píšou a ty to odmítáš pochopit. Buď máš vysokou rychlost a pak nikam nedoletíš, nebo máš vysoký dolet, ale musíš lítat ...Zobrazit celý příspěvek
Pak se tam ovšem nedostaneš. Celou dobu ti to tady lidi píšou a ty to odmítáš pochopit. Buď máš vysokou rychlost a pak nikam nedoletíš, nebo máš vysoký dolet, ale musíš lítat podzvukem.Skrýt celý příspěvek
Aha už som to pochopil. Takže ono to lieta alebo podzvukom alebo 2M ! Ono to nedokaže využívať max rýchlosť podľa aktuálnej potreby. len na prienik, tak aby sa vyhol stíhačkám, ...Zobrazit celý příspěvek
Aha už som to pochopil. Takže ono to lieta alebo podzvukom alebo 2M ! Ono to nedokaže využívať max rýchlosť podľa aktuálnej potreby. len na prienik, tak aby sa vyhol stíhačkám, nedokáže tankovať mimo dosahu stíhačiek a nad Severným ladovým oceánom potrebuje dolet 15000 km aby sa priblízil na dostrel k severoamerickému kontinentu. Už to konečne chápem. A ešte ako sa nedostane nad Novú zem lebo ho dostanú nórske F-16 z BodoSkrýt celý příspěvek
"a co reakcna doba a dosah PVO?..... tak aby sa vyhol stíhačkám" A jakejm stíhačkám se chceš prosimtě vyhejbat s výzbrojí raket Kh-55???? Nebo o jaké PVO mluvíš????? Vymejšlíš ...Zobrazit celý příspěvek
"a co reakcna doba a dosah PVO?..... tak aby sa vyhol stíhačkám"
A jakejm stíhačkám se chceš prosimtě vyhejbat s výzbrojí raket Kh-55???? Nebo o jaké PVO mluvíš?????
Vymejšlíš kraviny. Buďto jde o překvapivý útok v míru. Pak nadzvuk nepotřebuješ. Anebo jde o útok ve válečném stavu. A pak dnešní úroveň PVO a přehledových stíhacích radiolokátorů/AWACsu je taková, že buďto jsi stelath, nebo se držíš mimo dosah, anebo jsi kachna k sestřelení, a to i při rychlosti M2 (kterou dosáhneš jen hodně vysoko, kde jsi vidět na stovky kilometrů).
A toto platí už desítky let (přičemž dosahy radiolokátorů a schopnosti PVO se od té doby dále zlepšují) - přesně z toho důvodu nikdy nebyl zavedenej B-1A bombardér.Skrýt celý příspěvek
Dočetl se někdo z Vás v tomto článku o nějaké novince o vyvíjeném strategickém bombardéru B 21 Raider????
Tedy kromě toho,že už začíná prý připomínat letadlo?Dočetl se někdo z Vás v tomto článku o nějaké novince o vyvíjeném strategickém bombardéru B 21 Raider????
Tedy kromě toho,že už začíná prý připomínat letadlo?Ja tomu nerozumiem. Ako je možné že u bombardéru je možné použiť inlety utopene v trupe ale v stihačke s rovnakými motormi uz nie ? Je to len o eliminacií razových vĺn pred tým ...Zobrazit celý příspěvek
Ja tomu nerozumiem. Ako je možné že u bombardéru je možné použiť inlety utopene v trupe ale v stihačke s rovnakými motormi uz nie ? Je to len o eliminacií razových vĺn pred tým než sa dostanú ku kompresoru alebo je v tom aj iný háčik ?Skrýt celý příspěvek
Subsonická a supersonická aerodynamika se liší v mnoha ohledech.
Subsonická a supersonická aerodynamika se liší v mnoha ohledech.
To je vysvetlenie jak noha... :-DDD Pacifik. Pre stihacku je take umiestnenie vstupov nevyhodne. U tej sa predpoklada dynamicky let pri roznych uhloch nabehu. Pri umiestneni ako ma ...Zobrazit celý příspěvek
To je vysvetlenie jak noha... :-DDD
Pacifik. Pre stihacku je take umiestnenie vstupov nevyhodne. U tej sa predpoklada dynamicky let pri roznych uhloch nabehu. Pri umiestneni ako ma trebars b-2 by boli vstupy pri vysokych uhloch nabehu tienene/ovlivnovane drakom lietadla.Skrýt celý příspěveksupersonicky inlet musi byt postaveny primo proti proudu neporuseneho supersonickeho proudu vzduchu, aby votvoril razovou vlnu pro zpomalani proudu vzduchu na subsonicke rychlosti ...Zobrazit celý příspěvek
supersonicky inlet musi byt postaveny primo proti proudu neporuseneho supersonickeho proudu vzduchu, aby votvoril razovou vlnu pro zpomalani proudu vzduchu na subsonicke rychlosti a kompresi pred axialnim kompresorem proudoveho motoru
subsonicky inlet si muzes dat na letadlo skoro kde chcesSkrýt celý příspěvekAu. Hlavně, že si hraješ na chytrýho..... Když už chceš používat "selskej rozum" na složité otázky, tak jsou dvě možnosti: buďto se ti při vysokým AoA neodtrhlo proudění od ...Zobrazit celý příspěvek
Au. Hlavně, že si hraješ na chytrýho.....
Když už chceš používat "selskej rozum" na složité otázky, tak jsou dvě možnosti: buďto se ti při vysokým AoA neodtrhlo proudění od křídla. Pak žádné stínění není. Anebo se Ti proudění odtrhlo, a právě se řítíš ve vývrtce dolů....
Samozřejmě, že skutečnost je podstatně složitější. Ale klidně dál se zkoušej vysvětloval jevy v supersonické aerodynamice (které jsou často dosti neintuitivní), pomocí "jednoduchého selského rozumu". Je to docela zábavné, asi tak, jako když dítě přesvědčuje rodiče, že je země přece placatá, vždyť to každej vidí....
PS: Jinak samozřejmě nějaký stíhačky s dorsal intake byly, např. F-107.
PPS: Tady máš paper, který ukazuje, že vliv AoA (Fig. 10) se podstatně liší právě pro sub a supersonickou aerodynamiku, a že pro tu subsonickou i poměrně slušný AoA není problém.
https://www.researchgate.net/p... Skrýt celý příspěvekLogiku o supersonickej aerodynamike tu splietate len vy. Mozno neuverite ale aj stihacky absolutnu vacsinu svojho letu travia v subsonickej oblasti. A ocakava sa od nich schopnost ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku o supersonickej aerodynamike tu splietate len vy. Mozno neuverite ale aj stihacky absolutnu vacsinu svojho letu travia v subsonickej oblasti. A ocakava sa od nich schopnost manevrovat. Ono jaksi nejake prudke manevrovanie a nejake brutalne uhly nabehu v supersonickej oblasti moc nehrozia. A teraz skuste zapojit ten selsky rozum a predstavit si poziciu vstupneho ustrojenstva trebars tej b2 pri uhle nabehu trebars 90 stupnov. A f-107 nikdy neprekonala fazu yf-107. Hadajte preco.Skrýt celý příspěvek
Koukám, že nedokážeš pochopit psaný text. Zkus si to přečíst ještě jednou. Odkaz dokazuje, že v SUBSONICKÉ oblasti není stínění problém. Problém toho inletu je právě v ...Zobrazit celý příspěvek
Koukám, že nedokážeš pochopit psaný text. Zkus si to přečíst ještě jednou.
Odkaz dokazuje, že v SUBSONICKÉ oblasti není stínění problém. Problém toho inletu je právě v SUPERSONICKÉ oblasti, ve které máš pravdu se nějaké vysoké AoA nekonají. Právě PROTO je Tvůj názor, že problémem toho inletu je stínění ve vysokých AoA prostě kravina.
Problémem je chování toho inletu nezávisle na AoA, kdyby měl fungovat, musel by vypadat jako inlet na F-107, jeden z důvodů sem napsal damik.
"tej b2 pri uhle nabehu trebars 90 stupnov"
V takovém AoA nefunguje rozumně žádný inlet, tam prostě musí motor fungovat na nucenej tah od kompresoru.
"A f-107 nikdy neprekonala fazu yf-107. Hadajte preco."
Protože velmi těsně prohrála v tendru s F-105, která měla interní pumovnici - a především jeho výrobce neměl narozdíl od North American zakázku od vlády.
Inlet nebo obratnost letadla nebyl žádný problém. Teda, problém byla poruchovost mechanismu variabilního inletu a nahrazení fixním by znamenalo maximálku M1.2. Což přesně ukazuje, že problém inletu alá B2 není vůbec v AoA, jak tvrdíš, ale primární problém je v supersonické aerodynamice, kde prostě nejde namontovat subsonickej inlet na supersonický letadlo.
Takže jsi tímto svým vařením z vody jen prokázal, že o tom nic nevíš.Skrýt celý příspěvekLogiku Na otázku priateľa pacifika "prečo?" ste odpovedal toto "Subsonická a supersonická aerodynamika se liší v mnoha ohledech".Konkrétne a výstižné. Vy ste politik, či skor ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku
Na otázku priateľa pacifika "prečo?" ste odpovedal toto "Subsonická a supersonická aerodynamika se liší v mnoha ohledech".Konkrétne a výstižné. Vy ste politik, či skor trkvas. Ja by som priateľovi pacifikovi navrhol, aby si preštudoval text, ktorý ste sem postoval. Potom dojde k záveru, ktorý som sem napísal ja,totiž, že také umiestnenie vstupov motora je nevýhodné pre stíhačku, pretože pri vysokých uhloch nábehu je vstup do motora tienený/ovlivňovaný drakom lietadla. T.j. ako by napísal inžinier Hocko. Na vstupe by vzniklo nehomogénne tlakové pole, ktoré by nepriaznivo ovplyvňovalo prácu kompresora. Máte to zobrazené aj na jednom Figu. v texte, ktorý ste postoval.
Union
ono by nebolo problémom navrhnúť trebárs takto konfigurovaný vstup pre nadzvukový bombardér, pretože ten lieta spravidla v ustálenom režime v obmedzenom rozsahu uhlov nábehu. Len jaksi postráda zmysel navrhnúť super drahú stealth konštrukciu, naplácať na ňu drahé RAM materiály, aplikovať chladenie a potom to nechať lietať s niekoľkokilometrovou rázovou vlnou a aerodynamickým ohrevom.Skrýt celý příspěvek"pretože pri vysokých uhloch nábehu je vstup do motora tienený/ovlivňovaný drakom lietadla." To je jak dokolečka u blbejch. V odkazu máš důkaz, že dorsal intake funguje v ...Zobrazit celý příspěvek
"pretože pri vysokých uhloch nábehu je vstup do motora tienený/ovlivňovaný drakom lietadla."
To je jak dokolečka u blbejch. V odkazu máš důkaz, že dorsal intake funguje v subsonickém režimu pro velké rozmezí AoA. Tedy Tvé tvrzení, že ta nevhodnost je způsobená stíněním je prostě nepravda, protože to "stínění" nastává i v subsonickém režimu (nebo teda lépe řečeno ono nenastává ani v subsonickém, ani v supersonickém režimu, dokud se neutrhnou proudnice).
Ty důvody jsou daleko složitější, a ano, nejdou napsat jednoduchými slovy, proto jsem to napsal jak jsem to napsal. A kdybys to už se snažil napsat jednoduchými slovy, tak Damikovo vysvětlení je podstatně blíže realitě, než ten "padůvod", kterej jsi napsal ty.
"nehomogénne tlakové pole, ktoré by nepriaznivo ovplyvňovalo prácu kompresora."
Které je tam ovšem i při AoA nula stupňů, což jen dále ukazuje, že Tvoje vysvětlení je nesmysl. Evidentně si z toho článku bereš ale jen to, co se ti hodí, a zbytek ignoruješ, např.:
"At supersonic speeds for example, the dorsal intake configuration increased the local Mach number at the intake entrance for all evaluated angles of attack." Tedy vůbec není ten intake stíněn, jak tvrdíš, naopak kolem něj proudí vzduch příliš rychle, což je problém - a proudí tam příliš rychle v důsledku šíření rázové vlny kolem letadla (viz Fig. 9), což nemá s nějakým stíněním žádnou souvislost, je to čistě záležitost supersonické aerodynamiky.Skrýt celý příspěvekAch jo. Debata s idiotom je narocna. Viete preco vznika v okoli inletu vyssie machove cislo? No preto, lebo castica vzduchu k nemu putuje po dlhsej drahe ako by yo bolo na spodnej ...Zobrazit celý příspěvek
Ach jo. Debata s idiotom je narocna. Viete preco vznika v okoli inletu vyssie machove cislo? No preto, lebo castica vzduchu k nemu putuje po dlhsej drahe ako by yo bolo na spodnej strane,t.j. rychlejsie, pretoze musi obtekat konstrukciu trupu pred inletom. Tak ten trup ovlivnuje inlet. Kapisto? To je zakladny princip letu. Tak je vytvarany vztlak. Preto ma profil kridla tvar aky ma. O turbulentnom a laminarnom prudeni, medznej vrstve a lokalnych razovych vlnach ani nema zmysel hovorit. Proste mate pravdu a preto sa taka konstrukcia bezne pouziva na vsetkych podzvukovych lietadlach kde sa uspesne vyuziva ze je inlet chraneny pred pohladom radiolokatorov a nasatim predmetov pri starte a pristavani. Vsak?Skrýt celý příspěvek
Ano, máš pravdu. Debata s namyšleným arogantním idiotem je náročná. Dám mu odkaz na visualizaci rychlosti vzduchu kolem inletu, kde je jasně vidět, že tam vzduch neletí vrchem ...Zobrazit celý příspěvek
Ano, máš pravdu. Debata s namyšleným arogantním idiotem je náročná. Dám mu odkaz na visualizaci rychlosti vzduchu kolem inletu, kde je jasně vidět, že tam vzduch neletí vrchem trupu konstantní rychlostí, letí tam nejprve podstatně POMALEJI, než na spodku letadla a pak zas rychleji, tedy jsou tam evidentní rázové vlny, a ty napíšeš toto:
"No preto, lebo castica vzduchu k nemu putuje po dlhsej drahe ako by yo bolo na spodnej strane,t.j. rychlejsie.... O turbulentnom a laminarnom prudeni, medznej vrstve a lokalnych razovych vlnach ani nema zmysel hovorit."
Ne, není rychlejší, celková rychlost je +- podobná jako spodkem, ale vznikají rázové lokální vlny, stejně jako na spodku, jen jinak rozložené, což je věc specifická pro supersonickou aerodynamiku a bez ní to prostě nevysvětlíš, ani kdyby ses postavil na hlavu.
Navíc si napsal ještš další "učebnicovou pitomost":
"na spodnej strane,t.j. rychlejsie.... Tak je vytvarany vztlak."
To je oblíbený omyl aerodynamických laiků, vysvětlovat létání pomocí Bernouliho zákonů. Zkusil sis někdy dosadit do Bernouliho rovnice čísla, jaký by musela být rozdíl v rychlostech, abys získal dostatečný vztlak? Nebo zamyslel jsi se nad tím, jak je možné, že létají letadla se symetrickými křídly, nebo dokonce jaktože je letadlo je schopno letět na zádech (kde by podle Tvého nesmyslného vysvětlení letu žádný vztlak být neměl, protože v tu chvíli je delší dráha naspodu letadla)?
Letadlo létá proto, protože křídla mění vodorovné proudění vzduchu (popsané v inerciální soustavě letadla) směruje dolů a platí zákon zachování hybnosti. Mj.právě proto vzniká za letadlem downwash. Právě proto záleží vztlak na AoA - zvětšuje se úhel, ve kterém je posílán vzduch směrem dolů a proto je výsledný vztlak větší.Skrýt celý příspěvekAle logiku. A ako vznikajú tie lokálne rázové vlny? Nie tak, že lokálne dosiahne rýchlosť prúdenia rýchlosť zvuku? A nebude to náhodou na hornej časti profilu postaveného pod ...Zobrazit celý příspěvek
Ale logiku. A ako vznikajú tie lokálne rázové vlny? Nie tak, že lokálne dosiahne rýchlosť prúdenia rýchlosť zvuku? A nebude to náhodou na hornej časti profilu postaveného pod nejakým uhlom náporu vzduchu? Ano je pravda, že aerodynamiku som sa učil, keď ešte platila Bernouliho rovnica. Ale stále to nič nemení na mojej počiatočnej odpovedi Pacifikovi, že pri takto koncipovaných vstupoch vzduchu by boli tieto pri vyšších uhloch nábehu tienene/ovlivňované konštrukciou draku. A myslím že to bola lepšia odpoveď ako váš nič nehovoriaci žvást. A priatelovi damikovi by som doplnil, že samozrejme záleží ako je postavení vstup vzduchu k motorom aj pri podzvukovom lietadle. Hlavne keď sa od neho očakávajú lety v roznych režimoch pod roznymy uhlamy nábehu. Ani tam nieje jedno či do kompresoru vstupuje homogénna masa vzduchu alebo musí spracovať vzduch zvírený konštrukciou trupu, a pre výkon je doležité či je na vstupe kompresoru vzduch stlačený náporom alebo či musí vzduch prácne nasávať z oblasti podtlaku sposobenej tienením trupom alebo krídlom. Btw takéto problémy sa vyskytujú aj pri bočných vstupoch,ako má Mig-23 alebo Mirage kde pri bočení prúdi na vstup kompresora jedným kanálom vzduch s inými parametrami ako druhým. Preto sa ako optimálne považujú vstupy ako má F-16 či lepšie Mig-29/Su-27 kde kanály vychádzajú oveľa kratšie aj keď je motor oveľa viac ohrozovaný nasatím cudzích predmetov.Skrýt celý příspěvek
Zas demagogie: 1) nikdo netvrdí, že Bernouliho rovnice neplatí. Ona platí, ale To nic nemění na tom, že Tvé tvrzení, že vztlak vzniká kvůli rozdílu rychlostí (a tedy "Bernoulliho ...Zobrazit celý příspěvek
Zas demagogie:
1) nikdo netvrdí, že Bernouliho rovnice neplatí. Ona platí, ale To nic nemění na tom, že Tvé tvrzení, že vztlak vzniká kvůli rozdílu rychlostí (a tedy "Bernoulliho efektu") byla je a bude nepravda.
PS: navíc ta rovnice přesně vzato platí pro uzavřenou soustavu, což proudění kolem letadla není, ale to je detail.
2) "A ako vznikajú tie lokálne rázové vlny?"
Vznikají v důsledku komplexní supersonické aerodynamiky, která nejde jednoduše vysvětlit, a jejíž podstatný vliv na problém jsi ještě do minulého postu popíral a ještě si se tvářil, jak jsi chytrej....
3) "Nie tak, že lokálne dosiahne rýchlosť prúdenia rýchlosť zvuku?"
Ne, vzduch se v daném případě kolem letadla pohybuje nadzvukovou rychlostí všude. Holt se smiř s tím, že nadzvuková aerodynamika je složitá a "popis poučkama za základní školy" na ní aplikovat prostě nejde.
4) "by boli tieto pri vyšších uhloch nábehu tienene/ovlivňované konštrukciou draku. "
a) Kolovrátek? Doložil jsem Ti, že se žádné stínění nekoná - vzduch kolem inletu normálně proudí.
b) Ale koukám, že už začínáš couvat a snažíš se překroutit, cos předtím tvrdil
a změnit stínění na ovlivnění. Tím, že nazveš ocas psa nohou, tak neuděláš pětinohého psa. A tím, že začneš tvrdit, že ovlivňování je stínění, neuděláš z ovlivnění stínění.
Ano, kupodivu trup OVLIVŇUJE proudění kolem sebe. Ale TO OVLIVNĚNÍ NENÍ STÍNĚNÍ, alespoň teda v běžných letových režimech před odtrhnutím proudnic. Vzduch kolem vstupu dále proudí, naopak proudí ještě rychleji. Problém je právě ta rychlost proudění kolem, tedy přesný opak stínění: tedy nedostatek proudění.
4) "A nebude to náhodou na hornej časti profilu postaveného pod nejakým uhlom náporu vzduchu?"
Ne, bude to kolem celého letadla. To si fakt tak blbej, že tomu obrázku fakt nerozumíš? Anebo tak arogantní, že jsi se na něj ani nepodíval, ale seš si jistej, že víš, co na něm je?
5) "A priatelovi damikovi by som doplnil, že samozrejme záleží ako je postavení vstup vzduchu k motorom aj pri podzvukovom lietadle."
Další kravina. U podzvukového letadla neřešíš rázové vlny, takže sice na tom samozřejmě nějak také závisí, ALE ÚPLNĚ JINAK A ŘÁDOVĚ MÉNĚ. Hledat paralely mezi sub a supersonickým prouděním, kde platí úplně jiné zákonitosti, je prostě pitomost - a to, že se to furt snažíš dělat dokazuje, že tomu prostě nerozumíš.
6) "A myslím že to bola lepšia odpoveď ako váš nič nehovoriaci žvást. "
Víš, Tvoje pozice v diskusi je podobně pitomá, jako kdyby ses snažil vysvětlovat kvantovou fyziku pomocí Newtonovy s tím, že to tazateli řekne alespoň něco.
Neřekne, max. mu to udělá naprosto pomýlenou představu.
Snažit se vysvětlovat jevy specifické pro supersonickou aerodynamiku pomocí fyzikálních zákonů, které jsou ještě jakž-takž aplikovatelné u subsonického proudění (ale přesně vzato ani tam ne, protože to Tvé stínění nenajdeš ani v subsonickém režimu) je prostě pitomost, která max tazatele uvede v naprosto pomýlené představy (koneckonců, přesně to se evidentně stalo Tobě, jen si to neumíš přiznat).
Tvoje odpověď je prostě ŠPATNĚ, k žádnému STÍNĚNÍ tam prostě nedochází. A jestli se teď snažíš přeformulovat stínění na ovlivnění, pak buďto tím furt myslíš stínění, pak je to pořád blbě, anebo myslíš libovolné ovlivnění a pak je to také "nic nehovořící žvást", jenže navíc ještě nepřiznaný a zavádějící....
Realita je taková, že to prostě NEJDE vysvětlit jednoduše, tedy má odpověd je to nejlepší, co se dá na danou věc říci, protože u subsonického letadla jde dorsální vstup navrhnout tak, aby byl dobře funkční ve velkém rozsahu AoA, ale další požadavky na vstup a zároveň rázové vlny kolem vstupu u supersonického letadla to dělají (pravděpodobně - vyloučit to nemohu) nemožné. Tedy ty důvody jsou v supersonické aerodynamice, která nijak jednoduše vysvětlit nejde. A pokud už chceš aspoň nějaké nepřesné přiblížení, pak to, co napsal Damik je poměrně blízko reality a není zavádějící.
Tvoje odpověď je prostě nesmyslná, protože tam k ŽÁDNÉMU STÍNĚNÍ (ve smyslu nedostatku vzduchu nebo jeho malé rychlosti) NEDOCHÁZÍ, DOKUD SE NEODTRHNOU PROUDNICE.Skrýt celý příspěveklogiku, Priznávam vaše nezmyselne slohové práce a krútenie sa okolo zrejmého faktu že sa takáto koncepcia proste nepoužíva kvoli interakcii vstupu a konštrukcia draku ležiacej pred ...Zobrazit celý příspěvek
logiku, Priznávam vaše nezmyselne slohové práce a krútenie sa okolo zrejmého faktu že sa takáto koncepcia proste nepoužíva kvoli interakcii vstupu a konštrukcia draku ležiacej pred ním, samozrejme okrem aplikácií dosledne optimalizovanými na stealth,nie som schopný čítať dostal som sa len k bodu kde "couvam" ked píšem o ovlivňovaní. Keby ste nebol vyšinutý jedinec tak by ste si všimol, že výraz tienenie/ovlivňovanie som použil už v prvej odpovedi na Pacifikovu otázku...Skrýt celý příspěvek
Nejsem vůbec odborník na proudění, ale dobře si pamatuji související příběh B-1. Původní B-1 Lancer (později značen B-1 A), vyrobený pouze ve 4 kusech, měl maximální rychlost 2,25 ...Zobrazit celý příspěvek
Nejsem vůbec odborník na proudění, ale dobře si pamatuji související příběh B-1.
Původní B-1 Lancer (později značen B-1 A), vyrobený pouze ve 4 kusech, měl maximální rychlost 2,25 Mach, ovšem jen ve velkých výškách. Nasávací vstupy do motorů měl poměrně přímé a s měnitelnou geometrií (klapky) pro různé rychlosti. Problémem bylo, že vstupy s otáčejícími se lopatkami turbíny a klapkami způsobovaly při určitých pohledech zpředu veliký radiolokační odraz, byly zdaleka jeho rozhodující složkou. U nástupce B-1 B udělali Američani vstupy „jednoduší“ (rozuměj s pevnou geometrií), zato dvakrát zahnuté, takže z žádných úhlů nelze vidět lopatky turbín.
Výsledkem především tohoto (a jiných drobných úprav na draku pro zvýšení nosnosti) bylo, že maximální rychlost klesla z původních 2,25 Mach na pouhých 1,25 Mach!! I toto by u stíhacího letounu mohl být vážný problém. Přesto Američané byli přesvědčeni, že jim to rozhodně stojí za to. (A Rusové tak mohou tvrdit, že Tu-160 je zdaleka nejrychlejší strategický bombardér).
Na druhou stranu uvádí, že maximální rychlost v přízemních výškách, ve kterých se ostatně přibližuje k nepříteli, vzrostla z 0,85 na 0,92 Mach. Ten menší radiolokační odraz je ale nejdůležitější, i když s B-2 se to nedá srovnávat.
Navíc B-1 B stále nemá nasávací vstupy utopeny jako B-21. To je úplně jiná otázka. Vlastně se mi nezdá nebo teď nedokážu najít důvod, proč by molekuly vzduchu, letící výrazně menší rychlostí, než je rychlost, kterou se kolem nich mihne takový utopený nasávací otvor, do tohoto otvoru ve větším množství vletět?? Pokud nemůžou, pak je utopený nasávací otvor nevhodný pro nadzvukové lety i letounů, které výrazně nemění úhly náběhu.Skrýt celý příspěvekNie. Pevne vstupy motorov suvisia s optimalizáciou pre lety v malej výške. Rovnako to bolo aplikované trebárs na Migu-23BN alebo Su-22M4. či je vstupné ústrojenstvo regulovatelné ...Zobrazit celý příspěvek
Nie. Pevne vstupy motorov suvisia s optimalizáciou pre lety v malej výške. Rovnako to bolo aplikované trebárs na Migu-23BN alebo Su-22M4. či je vstupné ústrojenstvo regulovatelné alebo nie má podĺa mňa na radarový obraz minimálny vplyv.Skrýt celý příspěvek
Gangut necitas pozorne on pisal o tom ze vstup vzduchu k motorom mal S prehnutie nie o regulacii na vstupoch. A to ma sakra vplyv na RCS, lopatky motorov su jedny z najvacsich ...Zobrazit celý příspěvek
Gangut necitas pozorne on pisal o tom ze vstup vzduchu k motorom mal S prehnutie nie o regulacii na vstupoch. A to ma sakra vplyv na RCS, lopatky motorov su jedny z najvacsich demaskovacich veci na radare.Skrýt celý příspěvek
Gangut si dislektik alebo len hlupak? Co to sem zase pleties bavili sme sa o RCS lopatiek, na ktore narazal nie o regulovanych vstupnych otvoroch, ktore si si z toho pochopil a ...Zobrazit celý příspěvek
Gangut si dislektik alebo len hlupak? Co to sem zase pleties bavili sme sa o RCS lopatiek, na ktore narazal nie o regulovanych vstupnych otvoroch, ktore si si z toho pochopil a vytiahol ty.Skrýt celý příspěvek
Citát "U nástupce B-1 B udělali Američani vstupy „jednoduší“ (rozuměj s pevnou geometrií..." Tak asi som dislektik, ale ja som to pochopil tak, že urobili vstupy s pevnou ...Zobrazit celý příspěvek
Citát "U nástupce B-1 B udělali Američani vstupy „jednoduší“ (rozuměj s pevnou geometrií..."
Tak asi som dislektik, ale ja som to pochopil tak, že urobili vstupy s pevnou geometriou kvoli radiolokacnemu odrazu a na to som reagoval.Skrýt celý příspěvekTriplane a preco je posadka odepsana? Cim je schopny aj ten vyspely nepriatel zasiahnut proti dvojmachovemu bombarderu, ktory je ho schopny ostrelovat raketamy zo vzdialenosti 5000 ...Zobrazit celý příspěvek
Triplane a preco je posadka odepsana? Cim je schopny aj ten vyspely nepriatel zasiahnut proti dvojmachovemu bombarderu, ktory je ho schopny ostrelovat raketamy zo vzdialenosti 5000 km? A ci je prevadzka tu-95 lacnejsia si nedovolim povedat. To skutocne neviem. To by urcite niektory z miestnych znalcov vedel vypocitat.Skrýt celý příspěvek
Gangute, a kčemuže je dobrý dvoumachový bombardér, když tedy odpaluje střely na vzdálenost 5000 km a tedy neopustí území Ruska a blízkého okolí? Ledaže by utíkali před vlastní PVO. ...Zobrazit celý příspěvek
Gangute, a kčemuže je dobrý dvoumachový bombardér, když tedy odpaluje střely na vzdálenost 5000 km a tedy neopustí území Ruska a blízkého okolí? Ledaže by utíkali před vlastní PVO. Oni mají Rusové tendenci sestřelovat vlastní letadla...Skrýt celý příspěvek
Torongu No ako platforma na odpalovamie striel stredneho doletu, ktore bolo este donedavna zakazane odpalovat zo zeme napriklad. Rovnaka otazka aky maju zmysel atomove ponorky ...Zobrazit celý příspěvek
Torongu
No ako platforma na odpalovamie striel stredneho doletu, ktore bolo este donedavna zakazane odpalovat zo zeme napriklad. Rovnaka otazka aky maju zmysel atomove ponorky nesuce strely schopne zasiahnut uzemie nepriatela bez toho aby opustili pristav.Skrýt celý příspěvekNo to jsem pochopil, že Tu 160 je platforma pro odpalování střel a ne pro pečení rohlíků. Ale k čemu je ta rychlost 2M, když podle tebe nebude opouštět blízké okolí Ruska a do ...Zobrazit celý příspěvek
No to jsem pochopil, že Tu 160 je platforma pro odpalování střel a ne pro pečení rohlíků. Ale k čemu je ta rychlost 2M, když podle tebe nebude opouštět blízké okolí Ruska a do dosahu stíhaček se ani nedostane?Skrýt celý příspěvek
Torongu ja som niekde písal, že sa nedostane do dosahu stíhačiek? Myslím že nie. Ale vďaka rýchlosti sa im dokáže vyhnúť. Keď viem že na dostrel k cielu x sa musím dostať do bodu y ...Zobrazit celý příspěvek
Torongu ja som niekde písal, že sa nedostane do dosahu stíhačiek? Myslím že nie. Ale vďaka rýchlosti sa im dokáže vyhnúť. Keď viem že na dostrel k cielu x sa musím dostať do bodu y do ktorého sa nepriatelská stíhačka dostane zo svojej pozície za čas t tak sa do bodu y a od neho musím dostať za kratší čas. A na to mi je dobrá vysoká rýchlosť. A potrebujem ju len v čase, kedy sa nachádzam v oblasti dosahu toho nepriatela. Má to logiku?Skrýt celý příspěvek
Ne nemá. 1) Protože střely, kterým je Tu-160 vyzbrojena, se odpalují mimo dosah stíhacího krytí. 2) Protože daleko lepší, než letět nahoře rychlostí M2 je letět u země v radarovém ...Zobrazit celý příspěvek
Ne nemá.
1) Protože střely, kterým je Tu-160 vyzbrojena, se odpalují mimo dosah stíhacího krytí.
2) Protože daleko lepší, než letět nahoře rychlostí M2 je letět u země v radarovém stínu, kde vůbec nikdo nebude vědět, že někam letíš a kam.
Letět M2 vysoko, kde Tě každej vidí, a doufat, že v cílové oblasti nejsou třeba F35 "na číhané", takže tam doletěj dřív, než jsi čekal, je pěkná pitomost.Skrýt celý příspěvekLogiku 1. Nemchapem. O nijakom stihacom kryti sme sa nebavili 2. No ja myslim ze to tucko dokaze letiet aj malej vyske. Radarovy stin nad oceanom je chimera. Pri dosahu striel ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku
1. Nemchapem. O nijakom stihacom kryti sme sa nebavili
2. No ja myslim ze to tucko dokaze letiet aj malej vyske.
Radarovy stin nad oceanom je chimera.
Pri dosahu striel niekolko tisic kilometrov by tie vase ultimatne F-35 museli cihat vo vzdialenosti tiez niekolko tisic kilometrov od svojich zakladni. Tj aj s nejakym tajnym stealth tankerom, nemohli by sa demaskovat radiolokatorom atd. Takze utopia.Skrýt celý příspěvek"1. Nemchapem. " To vidím. Tak prosím tady nešiř bludy o věcech, které nechápeš. "O nijakom stihacom kryti sme sa nebavili" Nelži. Cituji Tě: "Torongu ja som niekde písal, že sa ...Zobrazit celý příspěvek
"1. Nemchapem. "
To vidím. Tak prosím tady nešiř bludy o věcech, které nechápeš.
"O nijakom stihacom kryti sme sa nebavili"
Nelži. Cituji Tě:
"Torongu ja som niekde písal, že sa nedostane do dosahu stíhačiek? Myslím že nie. Ale vďaka rýchlosti sa im dokáže vyhnúť....."
2. "No ja myslim ze to tucko dokaze letiet aj malej vyske."
Dokáže. Ale ani náhodou ne M2.0, kteroužto tu furt operuješ jako obrovskou výhodou Tu-160.
"Radarovy stin nad oceanom je chimera."
????? Říká Ti něco radarový horizont ?????
"Pri dosahu striel niekolko tisic kilometrov by tie vase ultimatne F-35 museli cihat vo vzdialenosti tiez niekolko tisic kilometrov od svojich zakladni...."
A právě proto je schopnost M2 pro Tu-160 naprosto zbytečná, která ten letoun jen prodražuje, protože se žádným stíhačkám vyhejbat nikdy nebude. Že by Ti to konečně začalo docházet???Skrýt celý příspěvekLogiku 1, pod pojmom stíhacie krytie rozumiem, a aj vačšina sveta, stíhacie krytie bombardéru. T.j. stíhačky ktoré chránia bombardér. 2. Ja neoperujem ničím. Ak si myslíte, že ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku
1, pod pojmom stíhacie krytie rozumiem, a aj vačšina sveta, stíhacie krytie bombardéru. T.j. stíhačky ktoré chránia bombardér.
2. Ja neoperujem ničím. Ak si myslíte, že možnosť letieť rychlosťou 2M nieje výhoda, tak neviem...
!!!říkají vám neco zahorizontálne radary a AWACS???Skrýt celý příspěvekLogiku "1, pod pojmom stíhacie krytie rozumiem, a aj vačšina sveta, stíhacie krytie bombardéru. T.j. stíhačky ktoré chránia bombardér." Jen předvádíš svoji aroganci a ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku
"1, pod pojmom stíhacie krytie rozumiem, a aj vačšina sveta, stíhacie krytie bombardéru. T.j. stíhačky ktoré chránia bombardér."
Jen předvádíš svoji aroganci a nevědomost:
https://cs.wikipedia.org/wiki/...
2. "Ak si myslíte, že možnosť letieť rychlosťou 2M nieje výhoda, tak neviem..."
Jsi demagog, který překrucuje tvrzení druhého, aby nemusel uznat svůj omyl.
Ano, výhoda to je, to jsem nikdy nerozporoval. Ale výhoda natolik marginální, že nepřevýší to, čím se za tu výhodu platí: horšími výkony letadla v běžných režimech provozu a většími náklady na provoz letadla.
Je to jako vyzdvihovat vyšší váhu auta, že kvůli ní líp prorazíš závory na přejezdu - a ignorovat to, že kvůli té vyšší váze má auto zbytečně horší jízdní vlastnosti a vyšší spotřebu.
"!!!říkají vám neco zahorizontálne radary a AWACS???"
Ano, říkají. Ale to, že existují techniky na překonání radarového stínu ještě neznamená, že ten stín neexistuje, a že evidentně nic o věci nevíš, když ses jeho existenci divil.
Navíc ani jedno není schopno spolehlivě pokrýt všechny přístupy, OTHR je pak velmi snadno zarušitelný a AWACS velmi snadno detekovatelný, takže se mu jde snadno vyhnout. OTHR je navíc velmi snadný a zároveň zranitelný cíl, který by pravděpodobně nepřežil prvních pár dní války, a jeho použití je poměrně omezené a ani zdaleka nepokrývá všechna potřebná území.
Takže Tvoje implicitní snaha tvrdit, že kvůli těmto technologiím nemá smysl používat lowlevel taktiku bombardování je jen další demagogie: ano, lowlevel bombardér není nezranitelný, ale pořád má výrazně vyšší šance na přežití, než byť třeba M2 bombardér, co poletí v 10km.Skrýt celý příspěvekLogiku, čim predvadim svoju aroganciu a nevedomosť, tým že priznám že niečo nechápem. Myslím že arogantný imbecil ste vy. Tak čo je tá oblasť "bez stíhacího krytí" alebo pre mna ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku, čim predvadim svoju aroganciu a nevedomosť, tým že priznám že niečo nechápem. Myslím že arogantný imbecil ste vy. Tak čo je tá oblasť "bez stíhacího krytí" alebo pre mna pochopitelnejšie, oblasť mimo dosahu stíhačiek v dobe tankovania vo vzduchu? Taká oblasť prakticky neexistuje. Je len časový faktor, či som oblast schopný dosiahnuť a opustiť skor ako je ju schopný dosiahnuť súper alebo či ju dokážem dosiahnuť nepozorovane.Skrýt celý příspěvek
jak poznamenal gangut, tak změny mezi B-1A a B-1B jsou dány změnou doktríny. B-1A byla určena co by klasický jaderný bombardér, nosič ŘSPDL, tak jak to známe například u Tu-160. ...Zobrazit celý příspěvek
jak poznamenal gangut, tak změny mezi B-1A a B-1B jsou dány změnou doktríny.
B-1A byla určena co by klasický jaderný bombardér, nosič ŘSPDL, tak jak to známe například u Tu-160. Tuto vývojovou linii opustili ve prospěch B-2 (což chudák Reagan nevěděl)
B-1B vznikla jako čistič cest. Měla v nízké výšce penetrovat PVOS a následně ji likvidovat pomocí AGM-69, případně provádět jaderné "chirurgické" řezy na území SSSR / VS.Skrýt celý příspěvekSkelet Ako pises, a ako sme sa bavili nizsie. To je hlavny rozdiel. B-1 bola konstruovana za ucelom penetrovania PVO. Tu-160 ako vykonny nosic striel dlheho dosahu. To je dovod ...Zobrazit celý příspěvek
Skelet
Ako pises, a ako sme sa bavili nizsie. To je hlavny rozdiel. B-1 bola konstruovana za ucelom penetrovania PVO. Tu-160 ako vykonny nosic striel dlheho dosahu. To je dovod preco si chcu rusi Tu-160 zachovat. Pre ten ucel ma absolutne dostatocne vykony. Tu-95 zatial nevyraduju ale napriklad nove strely X-101 sa na nom nezmestia do pumovnice a preto unesie len 4ks na pylonoch. Naopak zivit B-1 pre americanov stratilo zmysel.Skrýt celý příspěvekŽivit B-1 pro Amíky nemá smysl jen kvůli tomu, že jim docházejí náhradní díly. JInak se B-1 plně osvědčila i v jiných úkolech, než pro které byla určena. Dodnes neexistuje silněji ...Zobrazit celý příspěvek
Živit B-1 pro Amíky nemá smysl jen kvůli tomu, že jim docházejí náhradní díly. JInak se B-1 plně osvědčila i v jiných úkolech, než pro které byla určena. Dodnes neexistuje silněji vyzbrojený letoun, než je B-1. I ta slavná B-52 za ní zaostává.Skrýt celý příspěvek
B1-B se dnes používá ve víceméně stejné roli jako B-52. A B-52 je na tuto roli vhodnější a vzhledem k výkonům i levnější. Rusové živí Tu-160 právě proto, že nemají ekvivalent ...Zobrazit celý příspěvek
B1-B se dnes používá ve víceméně stejné roli jako B-52. A B-52 je na tuto roli vhodnější a vzhledem k výkonům i levnější.
Rusové živí Tu-160 právě proto, že nemají ekvivalent B-52, Bear je pomalej (cruise speed jen 550km/h), má malou nosnost a kvůli svému původu z B-29 (jo, je to několikrát "natáhnutá" B-29 s jinym křídlem) s malym průměrem trupu, kterej má pak problém pojmout některou výzbroj.
Výhoda medvěda bude ekonomický provoz, to letadlo má svůj smysl, ale zcela zastat roli B-52 není schopen, a nic jiného než Tu-160 rusové nemaj.Skrýt celý příspěvek
1/ Amici v podstate chcú vyradiť B-1 (prvý let v r.1974 t.j. šrot) a neriešim či ho chcú alebo nechcú modernizovať. 2/ Rusi zásadne modernizujú Tu-160 (prvý let 1981 t.j. aj ...Zobrazit celý příspěvek
1/ Amici v podstate chcú vyradiť B-1 (prvý let v r.1974 t.j. šrot)
a neriešim či ho chcú alebo nechcú modernizovať.
2/ Rusi zásadne modernizujú Tu-160 (prvý let 1981 t.j. aj dnes šrot).
3/ Amici o dva-tri roky vyrolujú reálny prvý prototyp B-21 21.storočia.
4/ Kedy vyrolujú Rusi reálny prvý prototyp svojho PAK-DA 21.storočia?Skrýt celý příspěvekNo rusi vyroluju prvy letuschopny prototyp PAK DA rok po tom ako ohlasia zaciatok seriovej vyroby a zavedenie do vyzbroje v pocte 150 ks :)
No rusi vyroluju prvy letuschopny prototyp PAK DA rok po tom ako ohlasia zaciatok seriovej vyroby a zavedenie do vyzbroje v pocte 150 ks :)
"3/ Amici o dva-tri roky vyrolujú reálny prvý prototyp B-21 21.storočia. 4/ Kedy vyrolujú Rusi reálny prvý prototyp svojho PAK-DA 21.storočia?" ...počkej počkej ...Zobrazit celý příspěvek
"3/ Amici o dva-tri roky vyrolujú reálny prvý prototyp B-21 21.storočia.
4/ Kedy vyrolujú Rusi reálny prvý prototyp svojho PAK-DA 21.storočia?"
...počkej počkej přeskakuješ!
Rusové musí první vyrolovat s analogem B-2 u kterého se již plánuje vyřazení... a to je PAKDA.
B-21 je už o generaci dál.
Ale nedělej si z nich legraci, nezapomeň, že Ochotník i Su-57 už umí sám odstartovat a snad i přistát! :)Skrýt celý příspěvekAmíci co nevidět přijdou na to, že na B-21 pracují jen bílí heterosexuální muži a spravedlivě tu práci přidělí utlačovaným, aby nemuseli vykrádat obchody. A pokud se jim B-21 snad ...Zobrazit celý příspěvek
Amíci co nevidět přijdou na to, že na B-21 pracují jen bílí heterosexuální muži a spravedlivě tu práci přidělí utlačovaným, aby nemuseli vykrádat obchody.
A pokud se jim B-21 snad časem povede dokončit, může to dopadnout jako obvykle. Místo 100 jich postaví deset, každý bude stát hromadu miliard a na letovou hodinu bude potřebovat 1000 hodin údržby. Ještě že ty B-52 vyvinuli předtím, než úplně zlemplovatěli.Skrýt celý příspěvekRusi nielenže idú modernizovať svoje TU-160, oni ešte idú stavať ďalšie... TU-160 bol protiváhou B-1. Američania usúdili, že vzhľadom na vysoké náklady a zmeny koncepcie sú B-1 ...Zobrazit celý příspěvek
Rusi nielenže idú modernizovať svoje TU-160, oni ešte idú stavať ďalšie...
TU-160 bol protiváhou B-1. Američania usúdili, že vzhľadom na vysoké náklady a zmeny koncepcie sú B-1 neperspektívne a budú nahradené podzvukovým B-21. Rusi na to idú z opačného konca. Nemyslím však, že je to z dôvodu, že nadzvukový bombardér by v súčasnom svete mal oproti B-21 výhodu. Skôr je to preto, že ruský B-21 je v nedohľadne a je jednoduchšie a lacnejšie otvoriť plechovú skriňu s dokumentáciou pre TU-160.Skrýt celý příspěvekTu-160 nikdy nemalo byt protivahou B-1. Sovietske strategicke nombardery uz od 60-tych rokov nenosia bomby ale strely s plochou drahou letu. Takze funkcia Tu-160 je rovnaka ako ...Zobrazit celý příspěvek
Tu-160 nikdy nemalo byt protivahou B-1. Sovietske strategicke nombardery uz od 60-tych rokov nenosia bomby ale strely s plochou drahou letu. Takze funkcia Tu-160 je rovnaka ako Tu-95 alebo s akou americania pocitaju pri B-52 a ako vykonna platforma rychlostou nosnostou a dosahom bohato vyhovuje. Jeho ulohoo nebude preniknut nad ciele branene PVO ale dostat sa do vzdialenosti odpalu striel bez toho, aby ho ohrozili stihacky protivnika.Skrýt celý příspěvek
Cize bude kruzit nad uzemim Ruska ;)
Cize bude kruzit nad uzemim Ruska ;)
Taký jednoduchší človek si to može predstaviť aj tak. V skutočnosti pri strategickom útoku na ciel trebárs v USA by sa priblížil cez severný pól na vzdialenosť dosahu striel ktoré ...Zobrazit celý příspěvek
Taký jednoduchší človek si to može predstaviť aj tak.
V skutočnosti pri strategickom útoku na ciel trebárs v USA by sa priblížil cez severný pól na vzdialenosť dosahu striel ktoré nesie, co je cca 5000km odpálil ich a letel by spať skor, ako by sa do priestoru odpalu dostali stíhačky aktivované NORADom. V rámci cvičenia s nimi rusi napríklad obleteli nad Atlantikom Európu a z priestoru Gibraltáru odpaĺovali strely na ciele v Sýrii. B-1 bol koncipovaný ako klasický bombardér, neskor so zmenou taktiky upravovaný na prieniky v malej výške.Skrýt celý příspěvekB-1A byla určena co by nosič AGM-86, ale tento program byl zrušen. Následně vznikl z programu B-1A program B-1B, který měl jiné operační nasazení a byl vyzbrojen 24 kusy střel ...Zobrazit celý příspěvek
B-1A byla určena co by nosič AGM-86, ale tento program byl zrušen. Následně vznikl z programu B-1A program B-1B, který měl jiné operační nasazení a byl vyzbrojen 24 kusy střel AGM-69 SRAM, které byly určeny pro vytváření průniků v obraně SSSR. Měl by mít integrovány i AGM-86, ale to se v praxi nepoužívalo. V každém případě ani jedna z verzí nebyla určena co by klasický bombardér. Tuto možnost samozřejmě měly, ale neměly ji používat prioritně.Skrýt celý příspěvek
Skelet, neviem odkial máte takú informáciu, ale primárnou výzbrojou amerických strategických bombardérov boli gravitačne zhadzované nukleárne zbrane. Zavádzanie striel s plochou ...Zobrazit celý příspěvek
Skelet, neviem odkial máte takú informáciu, ale primárnou výzbrojou amerických strategických bombardérov boli gravitačne zhadzované nukleárne zbrane. Zavádzanie striel s plochou dráhou letu ALCM bol práve jedným z argumentov na zrušenie programu B-1 za Cartera. SRAM je v tomto kontexte taktická strela s relatívne krátkym dosahom, tak či tak by lietadlo muselo posobiť v prostredí PVO, kde malo preniknúť letom v malej výške.
Tu-160 je dietatom úplne inej doktríny.Skrýt celý příspěvekBezna cestovni rychlost nalozeneho Tu160 neni o moc vyssi nez u B52. Maximalni dolet maji dokonce jen pri M 0,78 tuším. Pokud zapne forsaz a leti nadzvuk dolet se dramaticky ...Zobrazit celý příspěvek
Bezna cestovni rychlost nalozeneho Tu160 neni o moc vyssi nez u B52. Maximalni dolet maji dokonce jen pri M 0,78 tuším. Pokud zapne forsaz a leti nadzvuk dolet se dramaticky snizuje. Vysoka rychlost je tedy pouzitelna spis na unik po utoku nebo mise bez navratu.
Nehlede na to ze na radaru bude zarit hodne dopredu a myslet si ze dokaze nekoho prekvapit je celkem k smichu. Tak obrovske letadlo s omezenou manevrovatelnosti nebude moc tezky cil. V realu si myslim ze kdyby doslo na nejhorsi udela lepsi sluzbu Rusku Tu95. Labute jsou jen aby byly videt, aby mohl byt Rusky clovek na co hrdy. Vojenskou hodnotu maji minimalni.Skrýt celý příspěvekGangute tu informaci mám přímo z historie vývoje B-1A a B-1B. Dokonce se toho času o tom zmiňovaly i v socialistické knize Vojenské rakety. Takže to nebylo žádné tajemství. B-1A ...Zobrazit celý příspěvek
Gangute tu informaci mám přímo z historie vývoje B-1A a B-1B. Dokonce se toho času o tom zmiňovaly i v socialistické knize Vojenské rakety. Takže to nebylo žádné tajemství. B-1A byly určeny především jako nosiče AGM-86. Program B-1A byl zrušen kvůli zavádění AGM-86 na obrovskou flotilu B-52G/H, a také především kvůli tomu, že finance začal požírat černý fond, z kterého nakonec vznikl B-2.
B-1B pak přepracovaná verze B-1A, kde bylo její určením vytvořit díry v sovětské obraně. Proto měla jaderné AGM-69, ale AGM-86 mohla nosit také (24 kousků). Gravitační bomby mohou americké bombardéry nosit, ale je to jen část jejich možné výzbroje. Amíci dost kladou důraz na víceúčelovost, a proto jejich strategické bombardéry mohou působit i v rámci palebné podpory pozemních vojsk. To u Rusů umí tuším jen Tu-22M3, u Amíků všechny tři typy.
Suma sumárum je Tu-160 analogem opuštěné větve B-1A, kterou Amíci zavrhli.Skrýt celý příspěvektriplane Nebude záŕit viac ako B-52, ktorý si američania nechávajú pre takú istú úlohu do roku 2050 a dokáže sa pohybovať 2x rýchlejšie. Btw. snadný cíl. Teoreticky. Tu-160 nesie ...Zobrazit celý příspěvek
triplane
Nebude záŕit viac ako B-52, ktorý si američania nechávajú pre takú istú úlohu do roku 2050 a dokáže sa pohybovať 2x rýchlejšie. Btw. snadný cíl. Teoreticky. Tu-160 nesie strely X-101 s dosahom 4000 km na ciel povedzme 2000 km v americkom vnútrozemí. t.j. odpáliť ich može povedzme 2000km od pobrežia. Takže obrana musí poslať stíhačky 2000 km ďaleko. Pri obdobnej rýchlosti letu, aby mohla obrana zasiahnuť proti nosiču, tak ho musí zachytiť 4000 km ďaleko. To je zmyslom takého lietadla.Skrýt celý příspěvekPride mi gangut podobne ako satko zadpali v strategiach a vyzbroji v 90tych rokoch min st. Gangut sa tu ohana stihackami ktore musi US vyslat 2000 km od svojho pobrezia. Asi ...Zobrazit celý příspěvek
Pride mi gangut podobne ako satko zadpali v strategiach a vyzbroji v 90tych rokoch min st. Gangut sa tu ohana stihackami ktore musi US vyslat 2000 km od svojho pobrezia. Asi zabudol na existenciu CSG, Aegisu, alebo vzdusneho priestoru Kanady... ach jo to je potom debata s takym clovekomSkrýt celý příspěvek
Ano Lukas Ja som uplne zabudol kolko americkych CSG operuje v severnom ladovom oceane, a ze by rusi urcite planovali utok ponad lode vybavene AEGISom. A kolko maju kanadania F-18 ...Zobrazit celý příspěvek
Ano Lukas
Ja som uplne zabudol kolko americkych CSG operuje v severnom ladovom oceane, a ze by rusi urcite planovali utok ponad lode vybavene AEGISom. A kolko maju kanadania F-18 na Elesmerovom ostrove. A kolko je trebars z Chicaga na severne pobrezie Kanady...Skrýt celý příspěvekVies chlapce caro aegisu a tak isto jeho nasadenie je take ze jeho poloha nebyva vopred jasna ;) takze rusi mozu planovat kolko chcu a obist ho neobidu. CSG v severnom ladovom ...Zobrazit celý příspěvek
Vies chlapce caro aegisu a tak isto jeho nasadenie je take ze jeho poloha nebyva vopred jasna ;) takze rusi mozu planovat kolko chcu a obist ho neobidu. CSG v severnom ladovom nikto neocakava (kym sa neroztopi ;)) tam je PVO pokryte inak ale to ty vies, a len sa hras na hlupaka, teda aspon dufam.Skrýt celý příspěvek
ono to zas není tak jednoduché. Pokud chtějí zasáhnout východní pobřeží, tak se musí protáhnout okolo Británie, případně Islandu a Gronska. Lepší to mají na západním pobřeží ..
ono to zas není tak jednoduché. Pokud chtějí zasáhnout východní pobřeží, tak se musí protáhnout okolo Británie, případně Islandu a Gronska. Lepší to mají na západním pobřeží ..
Jasne chlapce. Pretoze radar AEGISU nesvieti na stovky km daleko a americke krizniky a torpedoborce sa bezne pohybuju v severnom ladovom oceane a pokrytie PVO v severnom ladovom ...Zobrazit celý příspěvek
Jasne chlapce. Pretoze radar AEGISU nesvieti na stovky km daleko a americke krizniky a torpedoborce sa bezne pohybuju v severnom ladovom oceane a pokrytie PVO v severnom ladovom oceane zabezpecuju martania. Btw. kanadania maju F-18 najsevernejsie myslim v EdmontoneSkrýt celý příspěvek
Skelet a preco by teoreticky neutocili ponad Gronsko alebo kanadske severne teritoria? Kde su tam najblizsie instalacie PVO alebo zakladne stihaciek? Stale sa bavime o dosahu ...Zobrazit celý příspěvek
Skelet a preco by teoreticky neutocili ponad Gronsko alebo kanadske severne teritoria? Kde su tam najblizsie instalacie PVO alebo zakladne stihaciek? Stale sa bavime o dosahu striel ktore nesu cca 5000km.Skrýt celý příspěvek
gangut - Labut sice dokaze letet více jak 2x rychleji než B-52 nebo Tu-95, ale za cenu drasticky snizeneho doletu. Při rychlosti M 1,5 ma dolet jen 2000km, napriklad. Ano, muze asi ...Zobrazit celý příspěvek
gangut - Labut sice dokaze letet více jak 2x rychleji než B-52 nebo Tu-95, ale za cenu drasticky snizeneho doletu. Při rychlosti M 1,5 ma dolet jen 2000km, napriklad. Ano, muze asi natankovat, ale tim se moment prekvapeni ztraci.
Rusove jich navic maji bojeschopnych tak malo ze na kazdou z nich muze byt nasazen specialne tym ktery hlida co se s ni deje. Takze o startu nalozene Tu160 muze protivnik vedet ihned. Sestrelit Tu-160 nebude pro kvalitni PVO o nic tezsi nez B52. Tucko je krasny stroj, ale neprinasi Rusum zadnou strategickou vyhodu.
Daleko vetsi problem jsou pro USA Tu-95 diky tomu kolik jich muze letet po ruznych trasach najednou. Aspon to je muj nazor.Skrýt celý příspěvekGangut suhajko uz ma to fakt nebavi s tebou. Kto vravi ze proti Tu 160 alebo cruise missiles musi zasahovat len F18? Existuje mnoho a casto efektivnejsich sposobov. Aegis nemusi a ...Zobrazit celý příspěvek
Gangut suhajko uz ma to fakt nebavi s tebou. Kto vravi ze proti Tu 160 alebo cruise missiles musi zasahovat len F18? Existuje mnoho a casto efektivnejsich sposobov. Aegis nemusi a ani nieje zapnuty stale, existuje mnoho inych ciest ktorymi dostane informaciu o bliziacom sa Tucku. On zapne radar az ked bude v dostrele SM. Ako Ti mam vysvetlit ze PVO v oblasti na sever od USA a Kanady je vyriesene dostatocne. Radarove pokrytie tam je dokonale a vhladom na rozsah uzemia maju hodiny na reakciu. Takze tadial jednoducho realna cesta na utok na uzemie USA konvencnou municiou neexistuje. Ale snivaj a planuj dalej :DSkrýt celý příspěvek
Gangut teoreticky utocit ponad gronsko? Nemyslis vazne tuto uvahu :D lebo by sa najprm museli dostat nepozorovane cez norsky priestor PVO, britsky priestor PVO a potom by si ich ...Zobrazit celý příspěvek
Gangut teoreticky utocit ponad gronsko? Nemyslis vazne tuto uvahu :D lebo by sa najprm museli dostat nepozorovane cez norsky priestor PVO, britsky priestor PVO a potom by si ich pockali stroje zo zakladne Keflavik na Islande ;)Skrýt celý příspěvek
Lukáško a ako je vyriešená PVO nad severnou kanadou? No daj! Pokial viem, tak proti ruským bombardérom pri kanadskom severnom pobrezí zasahujú kanadské F-18. Aby Aegis zachytil ...Zobrazit celý příspěvek
Lukáško a ako je vyriešená PVO nad severnou kanadou? No daj! Pokial viem, tak proti ruským bombardérom pri kanadskom severnom pobrezí zasahujú kanadské F-18. Aby Aegis zachytil ciel, tak musí mať zapnutý radar. Ale mozno len niesom dostatocne informovaný. Mozno tie kanadské F-18 tienujú nejaké supertajné americké nevidimky a na ladoborných Ticonderogach majú američania nejaké supertruper optické teleskopy...Skrýt celý příspěvek
Lukáško a prečo by mali letiet ponad Nórsko? Skús takú hru. Skús si vziať glóbus a kusok papiera a spojiť Engeľs-2 trebárs s tým Chicagom. A teraz si predstav, ze lietadlo s takým ...Zobrazit celý příspěvek
Lukáško a prečo by mali letiet ponad Nórsko? Skús takú hru. Skús si vziať glóbus a kusok papiera a spojiť Engeľs-2 trebárs s tým Chicagom. A teraz si predstav, ze lietadlo s takým doletom moze aj meniť smer, aby sa vyhlo priestorom, odkial može niečo hroziť...Skrýt celý příspěvek
Jasne triplane, že pre vyspelu PVO by nebol problém zostreliť Tu-160. A preto nosí strely s dosahom 5000km aby do priestoru bráneného PVO nemusel vobec vstupovať. Tu-160 je výkonné ...Zobrazit celý příspěvek
Jasne triplane, že pre vyspelu PVO by nebol problém zostreliť Tu-160. A preto nosí strely s dosahom 5000km aby do priestoru bráneného PVO nemusel vobec vstupovať. Tu-160 je výkonné lietadlo a rusi si vyhodnotili, že pre ich potreby má zmysel.Skrýt celý příspěvek
Skelet Jasne. NORAD fuguje. To tucko by zaregistrovali. Ale jedna vec je hlidat a druha byt schopny efektivne zasiahnut. Cela diskusia je o efektivite Tu-160. Neriesime trebars ...Zobrazit celý příspěvek
Skelet
Jasne. NORAD fuguje. To tucko by zaregistrovali. Ale jedna vec je hlidat a druha byt schopny efektivne zasiahnut. Cela diskusia je o efektivite Tu-160. Neriesime trebars aku maju sancu strely preniknut nad ciel. Ale to tucko je na to naco si ho v sojuze vytvorili viac ako optimalne.Skrýt celý příspěvekgangut- Ano, Rusove si vyhodnotili ze pro potreby propagandy ma pro ne Tu-160 nejakou hodnotu. Bojovou hodnotu ale nema vyssi nez vyrazne levnejsi Tu-95. Proste se dobre cte kdyz ...Zobrazit celý příspěvek
gangut- Ano, Rusove si vyhodnotili ze pro potreby propagandy ma pro ne Tu-160 nejakou hodnotu. Bojovou hodnotu ale nema vyssi nez vyrazne levnejsi Tu-95.
Proste se dobre cte kdyz se nekde "nahodou" zmini ze Labut je rychlejsi nez F35, ke ktere nedokaze Rus dodnes postavit srovnatelny analog. Ze to je naprosto nepodstatna vlastnost, navic vyuzitelna jen za specifickych podminek, uz se nerika. Ruske reseni.Skrýt celý příspěvekGangut ano niesi dostatocne informovany to mas pravdu ;) a ja tu niesom na to aby som tvoje medzery vo vzdelani doplnal. Ked sa k tomu vyjadrujes tak by si mal o tom cosi vediet. A ...Zobrazit celý příspěvek
Gangut ano niesi dostatocne informovany to mas pravdu ;) a ja tu niesom na to aby som tvoje medzery vo vzdelani doplnal. Ked sa k tomu vyjadrujes tak by si mal o tom cosi vediet. A tymto s tebou v tomto clanku diskusiu koncim uz ma nebavu vyvracat tvoje utkvele predstavy ze utok na uzemie usa je o jednom Tu 160 a jednom kanadskom radare spolupracujucom s CF18. Opat necitas s porozumenim, nepisal som o tom ze mudi letiet cez norsko ale cez oblast kde zabezpecuje pvo norsko ale to je fuk je to ako hrach na stenu hadzat ;)Skrýt celý příspěvek
gangut - kde pisu o nejake znovuvyrobe Tu-95? Ze ma Tu-95 vyrazne levnejsi provoz nez labute snad rozporovat nebudes. To ze Rus MOZNA postavi jednotky kusu fungl novych Tu-160 je ...Zobrazit celý příspěvek
gangut - kde pisu o nejake znovuvyrobe Tu-95? Ze ma Tu-95 vyrazne levnejsi provoz nez labute snad rozporovat nebudes.
To ze Rus MOZNA postavi jednotky kusu fungl novych Tu-160 je spis diky neschopnosti pristich minimalne 10 let udelat cokoliv lepsiho. To letadlo je zoufale zastarale uplne ve vsem.
Ve okamziku startu na ostrou misi proti stejne vyspelemu nepriteli je posadka i letadlo uz vlastne odepsana. Uplne stejne jako v B-52 nebo Tu-95.
Takze ta vyssi bojova hodnota, i kdyby byla, nebude o moc.
Labut je proste dobra propaganda, nic vic.Skrýt celý příspěvekLukasko a odkial a cim zabezpecuju nori tu obranu? Aky maju dosah stihacky z norskych zakladni? Na Spicbergoch ich veru nemaju. A tak ako obrana Kanady nestoji na jednom radare a ...Zobrazit celý příspěvek
Lukasko a odkial a cim zabezpecuju nori tu obranu? Aky maju dosah stihacky z norskych zakladni? Na Spicbergoch ich veru nemaju. A tak ako obrana Kanady nestoji na jednom radare a ich F-18 tak Norsko a jeho zakladne su v dosahu ruskych stihaciek a taktickych bombarderov. Ono jedno je dokazat ciel identifikovat a druhe dokazat proti nemu ucinne zasiahnut. Zakladom ruskej obrannej strategie je odstrasenie a Tu-160 im umoznuje zautocit na uzemie USA. A to je pre nich najhlavnejsie.Skrýt celý příspěvek
Cvicenia su sice krasne ale realita je ina pri aktivovanej PVO NATO a spojencov (Japonsko, Korea, Finsko, Svedsko..) pocas hroziaceho konfliktu by sa realne zo svojho vzdusneho ...Zobrazit celý příspěvek
Cvicenia su sice krasne ale realita je ina pri aktivovanej PVO NATO a spojencov (Japonsko, Korea, Finsko, Svedsko..) pocas hroziaceho konfliktu by sa realne zo svojho vzdusneho priestoru nedostali. A strategicky utok na USA cez severny pol pomocou TU 160 si nechaj vo svojich snickoch :)Skrýt celý příspěvek
Uz by sa konecne mali ich fanusikovia zmierit ze v letectve su uz rusi druhou ligou. Na vyvoj noveho bombarderu jednoducho nemaju kapacity, nech si kreslia a robia animacie ...Zobrazit celý příspěvek
Uz by sa konecne mali ich fanusikovia zmierit ze v letectve su uz rusi druhou ligou. Na vyvoj noveho bombarderu jednoducho nemaju kapacity, nech si kreslia a robia animacie akekolvek. USA a Cina na mile pred nimi. Vo vyvoji im neostane ine ako spolupracovat s podobne rovnymi krajinami ako je Turecko, Korea, India...ked uz prestanu tazit z vyvoja konstrukcii z cias ZSSR tak evidentne tapu.Skrýt celý příspěvek
Za socialismu se tomu říkalo "materiálová a součástková základna" - na Tu-160 ji tak nějak mají, na cokoliv nového ne. Ostatně je to i v článku uvedeno - splácat prototyp je jedna ...Zobrazit celý příspěvek
Za socialismu se tomu říkalo "materiálová a součástková základna" - na Tu-160 ji tak nějak mají, na cokoliv nového ne. Ostatně je to i v článku uvedeno - splácat prototyp je jedna věc (realizovatelná "na koleně"), ale sériová výroba je trochu jiná liga.Skrýt celý příspěvek
Vypadá to, jako by chtěli mít plně robotizovanou továrnu po vyrobení počáteční série někde zakonzervovánu a "na stisknutí tlačítka" připravenu chrlit další stroje. Taková ...Zobrazit celý příspěvek
Vypadá to, jako by chtěli mít plně robotizovanou továrnu po vyrobení počáteční série někde zakonzervovánu a "na stisknutí tlačítka" připravenu chrlit další stroje.
Taková koncepce je v přímém protikladu s aktuální praxí v USA, kde výroba každé komponenty je primárně politický problém - "ve kterém okrsku potřebujeme získáním pracovních míst zvednout svoji popularitu?"
Aktuální praxe je sice špatně, ale umožňuje financovat příslušný projekt - tímto uplácením voličů konkrétního politika. Něco takového se na 95% v příštích 10 letech nepovede.Skrýt celý příspěvekA jaká je tedy hrubá představa "robotizované" továrny na výrobu B-21? Něco jako krabice, na jedné straně tam strčím plech a na druhé straně vypadne konzerva, teda letadlo? Vyrábět ...Zobrazit celý příspěvek
A jaká je tedy hrubá představa "robotizované" továrny na výrobu B-21? Něco jako krabice, na jedné straně tam strčím plech a na druhé straně vypadne konzerva, teda letadlo?
Vyrábět technologicky náročné komponenty je dané především kapabilitou výrobce, než potřebou získávat volební hlasy podle momentální potřeby. S představou, že vezmu mašinu, zmáčknu čudlík a ono to pracuje samo, pak vezmu mašinu, přesunu ji kdoví kam, zase zmáčknu čudlík a ono to zase funguje se setkávám především u odpůrců tzv. montoven, přičemž to demonstruje jediné, že problematice rozumí jako cukrář kosmonautice (omlouvám se všem cukrářům za toto zkratkové přirovnání)Skrýt celý příspěvekAsi jsem se zbytečně chytil na větu: "Ideálně rovněž vyvinout základnu odolnou proti propadům ekonomiky, bankrotu subdodavatelů, kyberútokům, špionáži atd. atd. Možná než samotný ...Zobrazit celý příspěvek
Asi jsem se zbytečně chytil na větu: "Ideálně rovněž vyvinout základnu odolnou proti propadům ekonomiky, bankrotu subdodavatelů, kyberútokům, špionáži atd. atd. Možná než samotný letoun B-21 je tedy podstatné to, že Spojené státy investují do nové a udržitelné výrobní a technologické základny, která jim umožní vyrábět a provozovat strategické bombardéry i v dalších dekádách."
Připouštím, že je to (=článek) jen obecné žvanění někoho, kdo vůbec netuší, co říká nebo jen chyba v překladu.
Zajistit odolnost proti propadu ekonomiky a bankrotu dodavatelům lze snad tím, že bude výrobu kompletně vlastnit stát a bude si platit zaměstnance, i když nebudou nic vyrábět - protože když o ně přijde, tak ztratil schopnost vyrábět - minimálně dočasně. Čím méně těch zaměstnanců bude, tím nižší náklady na "hibernaci" -> robotizace.
Snížit nároky na pracovní sílu snad bude možné i větším využitím 3D tisku.
Když použiji slovo továrna, tak tím myslím továrnu tj. komplex budov s vnitřním strojním vybavením spíše než přenosnou krabici.Skrýt celý příspěvekZ mého pohledu jsou státem vlastněné výrobní kapacity nejméně efektivní, protože je nic nenutí být na výši. Prostě entropie... Platit zaměstnance bez toho, že by něco dělali, kdo ...Zobrazit celý příspěvek
Z mého pohledu jsou státem vlastněné výrobní kapacity nejméně efektivní, protože je nic nenutí být na výši. Prostě entropie... Platit zaměstnance bez toho, že by něco dělali, kdo vám zůstane? Akorát lempl. Pokud je někdo kreativní, zručný, chytrý, tak ví, že se sezením nic nenaučí... A že bez činnosti ztrácí znalosti, vše nejde popsat v nějakých návodech a procedurách. Žádné zařízení není technicky schopné vyrábět za všech podmínek naprosto totožné výrobky, vlivem rozdílů v materiálu, jeho složení, výrobním postupu, opotřebením. I ten 3D tisk potřebuje mít zkušenou obsluhu i zkušeného programátora a zkušeného konstruktéra, když to vezmu pozpátku. Máte např. nějakou teplotu tavení materiálu v rozsahu plus mínus 35 stupňů. Kdy pojedete na horní hranici a kdy na té spodní? To je o zkušenostech a zkušenosti lze získat jen a jen činností. To samé obrábění, nejsou dvě stejná obráběcí centra, každé potřebuje individuální přístup - vyměníte výrobce nástroje, chladící kapaliny, použijete jiný prvek uchycení - a jste zase na začátku. Nebo tepelné zpracování kovů - tak to je teprve alchymie, kdy to chce hodně a hodně zkušeností... Možná šlo státem alokovat výrobní kapacity ještě tak za 2.sv.v., a to podle už i tehdy stěží. Dnes ochránit kompletní výrobní základnu v rozsahu něčeho tak komplikovaného, jako je výroba hi tech bombardérů - zhola nemožné.Skrýt celý příspěvek
Pokud je mi známo, tak americká vláda vlastní některý strategický zbrojní podniky, ale provozuje je pro ně soukromá společnost. Za druhý světový vybudoval stát kupříkladu fabriku ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud je mi známo, tak americká vláda vlastní některý strategický zbrojní podniky, ale provozuje je pro ně soukromá společnost. Za druhý světový vybudoval stát kupříkladu fabriku na tanky a pak jí nechal provozovat nějakou automobilku.
Nevím přesně kolik toho takhle maji, ale určitě vím o jedný muničce (nedávno zrovna její správu po bejvalým provozovateli přebírala jiná firma, točí to tam takhle pravidelně) a funguje tak i ta obří fabrika na repasi Abramsů.
https://en.wikipedia.org/wiki/...
https://en.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvekTen článek v podstatě jen naznačuje fak, že jsi jsou Amíci těchto faktů vědomi a hodlají je zohlednit.. ------ "Ideálně rovněž vyvinout základnu odolnou proti propadům ekonomiky, ...Zobrazit celý příspěvek
Ten článek v podstatě jen naznačuje fak, že jsi jsou Amíci těchto faktů vědomi a hodlají je zohlednit..
------
"Ideálně rovněž vyvinout základnu odolnou proti propadům ekonomiky, bankortu subdodavatelů, kyberútokům, špionáži atd. atd. Možná než samotný letoun B-21 je tedy podstatné to, že Spojené státy investují do nové a udržitelné výrobní a technologické základny, která jim umožní vyrábět a provozovat strategické bombardéry i v dalších dekádách."
-----
Takže bych si to spíše představoval jako optimalizaci výrobního řetězce, která by měla vést k jeho co největší robustnosti a odolnosti oproti oněm zmíněným negativním jevům. "Propady ekonomiky, bankorty subdodavatelů, kyberútoky, špionáž atd."Skrýt celý příspěvekEkonomicky je vlastnění státem neefektivní, ale ze strategického hlediska je to přesně naopak - státními společnostmi se mnohem lépe "manipuluje". Těžko můžete (za normálních ...Zobrazit celý příspěvek
Ekonomicky je vlastnění státem neefektivní, ale ze strategického hlediska je to přesně naopak - státními společnostmi se mnohem lépe "manipuluje". Těžko můžete (za normálních okolností) nějaké akciovce přikazovat co a jak má dělat - akcionářům by to nepovolili. Kombinace státem vlastněné a soukromým sektorem obsluhované továrny se zdá být nejlepším řešením - maximální možná kontrola a současně přijatelná flexibilita (například pracovní síly nejsou státními zaměstnanci atd.). Ekonomická neefektivita není ve sféře vojenských výdajů primární hledisko.Skrýt celý příspěvek
To DanCZer.. Souhlas. Ještě zmíním že Amíci to mají dost ošetřené i v tomto smyslu https://en.wikipedia.org/wiki/... Ve zkratce pokud dojde k použití ...Zobrazit celý příspěvek
To DanCZer..
Souhlas. Ještě zmíním že Amíci to mají dost ošetřené i v tomto smyslu
https://en.wikipedia.org/wiki/...
Ve zkratce pokud dojde k použití DPA, tak stát defakto nařídí privátním podnikům přejít na výrobu podle potřeb státu a není to vždy jen výroba zbraní a střeliva. Trump to zvažoval aktivovat i k vůli Covidu..Skrýt celý příspěvekTrump to nasazeni spis v souvislosti s COVIDem sabotoval... :-/
https://www.nytimes.com/2020/0...Trump to nasazeni spis v souvislosti s COVIDem sabotoval... :-/
https://www.nytimes.com/2020/0...
Načítám diskuzi...