Čínská strategie obrany proti jadernému útoku 

Čínská strategie obrany proti jadernému útoku 
Čínské mezikontinentální jaderné střely DF-41 / YouTube (Zvětšit)

Čínská lidová republika (ČLR) je jadernou mocností vlastnící mezikontinentální balistické rakety ICBM (InterContinental Ballistic Missile). Čína rovněž buduje vlastní systém včasné výstrahy před jaderným útokem. Čína ale nemá národní protiraketový obranný systém proti ICBM druhých států. 

reklama}

Pro nalezení odpovědi na otázku „proč“ je potřeba se podívat na geopolitické postavení Číny v regionu a také na její stav a vývoj raketových technologií. Naznačíme také, proč čínská armáda PLA (People’s Liberation Army) považuje schopnost používat vesmírné systémy – a odepřít je protivníkům – za důležitější, než vybudování národní protiraketové obrany.

Strategické cíle Číny a přijatá opatření 

Ministerstvo obrany Spojených států amerických DoD (Department of Defense) ve své výroční zprávě z 2. května 2019 pro Kongres Spojených států Stav vojenského a bezpečnostního vývoje Čínské lidové republiky strategické cíle Číny vidí takto:

  • Čína těží z toho, co její vedení považuje za „období strategické příležitosti“ během prvních dvou desetiletí 21. století, aby se mohla rozvíjet na domácím trhu a rozšířila svou „komplexní národní moc”;
  • Čína se stále více snaží využít svého rostoucího ekonomického, diplomatického a vojenského vlivu k vytvoření regionální převahy a rozšíření svého mezinárodního vlivu.

Pro příští tři desetiletí je záměrem Pekingu stvoření silné a prosperující Číny na mezinárodní scéně, která je vybavena armádou „světové úrovně“ zajišťující čínský status jako mocnosti s cílem stát se předním státem v Indo-tichomořském regionu.

Území Číny je rozděleno na pět válčišť s vlastním velitelstvím. Každé velitelství má vlastní operační a strategické plány, samostatně reaguje na válečné hrozby ve svém regionu a zodpovídá za územní celistvost a svrchovanost Číny.

Tchaj-wan trvale zůstává hlavním „strategickým směrem“ PLA. Dalšími strategickými směry jsou Východočínské moře, Jihočínské moře a čínské hranice s Indií a Severní Koreou.

V případném regionálním sporu je využíván zejména soubor taktických činností nastavených tak, aby zůstaly pod prahovou hodnotu vyvolávající ozbrojený konflikt se Spojenými státy, jejich spojenci, partnery nebo jinými aktéry v Indo-tichomořském regionu. 

Tyto taktiky jsou zvláště patrné u čínských územních a námořních nároků v Jihovýchodním a Východočínském moři i podél hranic s Indií a Bhútánem.

Čína rovněž sdílí společné hranice na severu s Ruskem a na jihu s Indií. Oba státy vlastní jaderné ICBM (indická Agni-5 je v závěrečné fázi testování). Jaderné síly má ale také sousední Pákistán a Severní Korea.

Hlavní rysy vojenské strategie Číny

Strategickým cílům Číny je přizpůsobena i vojenská strategie a doktrína. Čínské vedení chce dokončit vojenskou modernizaci do roku 2035 a stát se armádou „světové úrovně“ do roku 2049, což je datum stého výročí vzniku ČLR. K tomu je nezbytné rozvíjet schopnosti na stejné úrovni, jako mají jiné globální armády, zejména USA.

Čína popisuje svou vojenskou strategii jako „aktivní obranu“. Ta je zakotvena v zákoně o národní bezpečnosti z roku 2015 a je součástí hlavních strategických dokumentů PLA. Projev prezidenta Xi během přehlídky 90. výročí PLA v roce 2017  zdůraznil, že Čína nikdy neuskuteční „invazi a expanzi“, ale nikdy nedovolí oddělit „jakýkoliv kus čínského území“ od Číny.

Jedním z prvků aktivní obrany je strategické jaderné odstrašení. Ve stručnosti jej americké DoD ve výroční zprávě z 2. května 2019 popisuje takto:

  • Čínská politika v oblasti jaderných zbraní upřednostňuje udržování omezené, ale přežitelné jaderné síly. Zvyšuje míru pohotovosti těchto jaderných sil pomocí vývoje nové generace mobilních raket s hlavicemi MIRV (Multiple Independent Reentry Vehicle); 
  • Čína již dlouho udržuje politiku „ne prvního použití“ (NFU, “no first use”) jaderných sil, nejednoznačnost však zůstává nad podmínkami, za nichž by se čínská politika NFU již neuplatňovala;
  • Čínské směšování některých jejích konvenčních a jaderných raketových sil a nejasnosti v podmínkách čínské NFU mohou komplikovat řízení zastrašování a eskalace během konfliktu. Reakce čínského vedení na konvenční útok na jeho jaderné síly zůstává neznámou;
  • Čína pokračuje ve zlepšování svých pozemních a podmořských jaderných schopností a vyvíjí leteckou balistickou raketu odpalovanou z letadla ALBM (Air-Launched Ballistic Missile) v klasické i jaderné verzi. Tímto krokem by dosáhla funkční jaderné „triády“ rozptýlené v pozemních, námořních a vzdušných silách;
  • Čína pracuje na vývoji schopnosti včasného varování na základě vesmírných prostředků, které by mohly v budoucnu tuto pozici podporovat.


Dostřel IRBM DF-26 / archív autora

Jedním z druhů vojsk schopných plnit požadavky strategického zastrašování v rámci aktivní obrany jsou raketové síly ČLR. Významnou roli zde sehrávají zejména rakety delšího středního doletu IRBM (Intermediate-Range Ballistic Missile; dolet 3000 až 5500 km) v jaderné verzi. Právě pomoci IRBM Čína vojensky dominuje nad svým protivníky v oblasti.

Čínské raketové síly PLARF (People's Liberation Army Rocket Force)

PLARF cvičí a provozují čínské pozemní jaderné a konvenční rakety. V roce 2018 provedly dlouhodobé plány modernizace s cílem posílit svou „schopnost strategického odstrašení“. PLARF je zastoupena na všech pěti válčištích v podřízenosti jejich velitelství. 


Dvoustupňová raketa středního doletu MRBM na tuhé pohonné látky CSS-5 (DF–21); větší foto / archív autora

Zlomovým okamžikem technologického vývoje PLARF bylo v roce 1991 zavedení dvoustupňové rakety středního doletu MRBM (Medium-Range Ballistic Missile; dolet 1000 až 3000 km) na tuhé pohonné látky (TPL) CSS-5 (DF-21) s dostřelem 1700 km. To jednak umožnilo postupné stažení z výzbroje ICBM na kapalné pohonné látky (KPL) (DF-3 a DF-4), ale především rozvoj vícestupňových nosičů na TPL. 

Rozvoj vícestupňových nosičů zase umožnil vývoj protiraketových a proti satelitních raket typu DA-ASAT (Direct-Ascent Anti-SATellite missile). 

Technologický odstup Číny od raketového vývoje ve Spojených státech a Rusku tedy představoval zhruba tři desetiletí. Zde můžeme hledat první důvod, proč Čína v minulosti nebudovala národní protiraketovou obranu. 

Protirakety proti ICBM na KPL jsou z pohledu držení bojové pohotovosti neefektivní nejen z hlediska složitosti technologie raket a pozemního zabezpečení, ale i zvýšených nákladů. Důvodem je doba skladovatelnosti paliva v nosiči, jež se pohybuje zpravidla do šesti měsíců. Poté je potřeba KPL vypustit a vyměnit, celý raketový nosič projde kontrolou s výměnou částí uzlů palivového systému. Nezanedbatelné jsou i dynamické charakteristiky nosičů na KPL oproti nosičům na TPL. 


Dolet čínských střel / archív autora

PLARF rovněž nadále zdokonaluje své ICBM v silech a zavádí další mobilní raketové systémy. Čínský arzenál se v roce 2019 skládal z 90 ICBM. V otevřených zdrojích však není patrné, komu jsou čínské ICBM přímo podřízeny.

Vývoj nové mobilní verze CSS-X-20 (DF-41) s hlavicemi MIRV byl úspěšně ukončen a představen na přehlídce Národního dne 1. října 2019. Čína zvažuje nasadit DF-41 v pozemních silech i na železnici. A právě mobilita je jedním z předpokladů „udržování omezené, ale ‚přežitelné‘ jaderné síly s novou generací mobilních raket s hlavicemi MIRV“ dle požadavků vyplývajících ze strategie jaderného odstrašení.


Základna jaderných ponorek v Čching-tao s podzemním zařízením UGF / google maps

Dalším z předpokladů pro „přežití“ pozemních jaderných sil jsou podzemní zařízení UGF (UnderGround Facility). PLA nadále udržuje robustní a technologicky vyspělý podzemní program na ochranu všech aspektů svých vojenských sil, včetně velení a řízení C2 (Command and Control), logistiky, raketových systémů a námořních sil.

Čína má tisíce UGF a každý rok pokračuje ve výstavbě dalších. PLA využívá tyto UGF k ochraně cenných aktiv před účinky raketových úderů a ke skrytí vojenských operací před protivníky. Čínská politika NFU také přispěla k výstavbě UGF pro jaderné síly země ‒ bezpečně pod zemí je velké množství čínských jaderných zbraní.  Zde lze hledat další důvod, proč Čína „nepotřebuje“ protiraketovou obranu.

Ochrana čínských ICBM 

Zvláštní postavení vůči Číně zaujímá jaderný potenciál Spojených států. V článku o protiraketové obraně Spojených států jsme poukázali na zásadní omezení použití GBI (Ground Based Interceptor) i ICBM Spojených států vůči území Číny. Omezení není rázu technického, ale geopolitického. 

Předpokládaný střet amerických protiraket GBI s čínskými ICBM pravděpodobně proběhne nad územím Ruské Federace. To samé platí i pro trajektorii letu ICBM Spojených států při případném odpálení raket Minuteman III na území Číny. Ve výsledku je tedy jaderná výměna mezi USA a Čínou pomocí ICBM krajně nepravděpodobná.

Zde nalezneme pravděpodobně třetí důvod, proč Čína prozatím nebuduje národní protiraketovou obranu. 


Radarová instalce v horách v provincii Šan-tung na poloostrově Shandong / google maps

Čínský systém včasné výstrahy

Systémy včasného varování jsou vytvářeny pomocí pozemních radarových stanic a vesmírných elektro-optických (E/O) senzorů.

Čínská státní média v září 2016 informovala o dokončení nejmodernějšího radarového komplexu včasného varování protiraketové obrany „důležitého a prvního svého druhu v Číně“. 

Komplex je instalován na vrcholku hor v provincii Šan-tung na poloostrově Shandong (poblíž Jižní Koreje). Kupodivu není zaměřen ve směru na Indii, Rusko nebo Spojené státy. Cílem jsou oblasti ve směru ostrova Guam v Tichém oceánu. 

Podle server EastPendulum tento elektronický skenovací radar typu APAR (Active Phased Antenna Array) pracuje ve frekvenčním rozsahu P-pásma (od 225 do 390 MHz). Jeho 10 000 přijímacích a vysílacích modulů T/R (Transmit/Receive) je instalováno na 60 dílčích matricích o rozměrech 2 x 7,5 metru a tvoří kruh o průměru 30 metrů.


Radiolokační stanice v provincii Šan-tung na poloostrově Shandong. / archív autora

Ve studiích zveřejněných čínskou Akademií letecké a raketové obrany (College of Air and Missile Defense) se nejčastěji objevuje hodnota účinného dosahu čínských pozemních radiolokátorů GBR-P (Ground Based Radar, pásmo P) 2000 km. 

U radaru s příčným horizontem OTHR (Over-The-Horizon Radar) je udávána hodnota 800 až 3500 km a hodnota 1000 km u radaru pro řízení palby GBR-X (Ground Based Radar, pásmo X).

Vzhledem k tomu, že Čína již má OTHR orientovaný tímto směrem a GBR-P je funkční, EastPendulum dovozuje, že nyní probíhá výstavba posledního článku čínského protiraketového systému směrem do Pacifiku, tedy radiolokátoru GBR-X.


Radiolokační stanice s příčným horizontem OTHR / archív autora

Přestože EastPendulum stanoviště radaru OTHR neuvádí, lze se domnívat, že půjde o jeden z největších čínských radarových komplexů 30 km jižně od města Quanzhou v provincii Fujian v nadmořské výšce 750 m nad mořem (interaktivní mapu najdete níže).

Jak informuje ruský server Topwar, zabývající se touto problematikou, kromě několika radarů pokrytých radomy zde byl v roce 2008 postaven radar včasného varování. Je zaměřen na jihovýchod a monitoruje vesmírný prostor až po pobřeží Austrálie. Stanice byla uvedena do provozu v roce 2010. Do roku 2017 byla dokončena výstavba celého radarového komplexu. Podle přítomnosti malých sférických kapotáží v této oblasti, kromě radarů, se zde nachází také satelitní komunikační systémy. To umožňuje vysílat přijaté informace v reálném čase na vyšší velitelská stanoviště. 

Dle portálu Topwar Čína také disponuje šesti radarovými komplexy včasné výstrahy s protiraketovými schopnostmi. Délka nepřetržitého radarového pole je až 5000 km. 

Výstavba GBR-X v provincie Šan-tung na poloostrově Shandong tedy zatím probíhá. Již nyní je ale Čína schopna použít mobilní radary pro řízení protiraketové palby. Jedná se o radiolokační stanici JL-1A (X-pásmo). Jde o nejmodernější čínský radar srovnatelný s americkým AN/TPY-2 (Army Navy/Transportable Radar Surveillance). Radar AN/TPY-2 používá americký protiraketový systém GMD (Ground-based Midcourse Defense) a systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defense).  


Radarový komplex jižně od města Quanzhou v provincii Fujian/ google maps

Nejmodernější čínská radiolokační stanice GBR-P na poloostrově Shandong tedy není a pravděpodobně ani nebude zapojena do případného systému protiraketové obrany proti ICBM. Stanice má regionální charakter a je zaměřena pouze proti raketám typu MRBM a IRBM.  

Přesto Čína pracuje na vývoji systému včasného varování proti ICBM, ale na základě vesmírných technologií. Systém včasné výstrahy totiž neslouží jen pro potřeby protiraketové obrany. Spolu s průzkumnými prostředky má své místo i v systému jaderného odstrašení. 

Zahájení varování

Jaderné síly se uvádí do bojové pohotovosti postupnými kroky. Volbou těchto kroků lze vytvářet nátlak na protistranu, neboli „zahájit varování“ (launch on warning).  

Se vzrůstajícími čínskými jadernými schopnostmi rostou spekulace, že Peking zaujme útočnější jadernou pozici. Zpráva DoD z roku 2019 o čínské armádě konstatuje, že Peking může rozvíjet schopnost „zahájit varování“ před nadcházejícím jaderným útokem. Takový posun vyžaduje zvýšenou připravenost, pokročilé kontrolní schopnosti a rychlou reakci. To by znamenalo zlomový okamžik pro PLA a naznačilo by, že Peking může přejít k útočnější jaderné pozici a upustit od politiky NFU. 

Pravděpodobnost, že Čína přijme schopnost „zahájit varování“ zůstává nejistá. Platí to i přesto, že Rusko informovalo o pomoci Číně s vývojem vesmírného systému varování před raketovými útoky. To je nezbytná podmínka pro spuštění výstražné polohy.  

O pomoci Číně informovala ruská agentura TASS v říjnu 2019, kdy citovala ruského prezidenta Vladimira Putina: „Nyní pomáháme našim čínským partnerům při vytváření systému varování před raketami. Je to velmi vážná věc, která drasticky posílí obrannou kapacitu Čínské lidové republiky. V současné době takové systémy mají pouze USA a Rusko.“

Organizační struktura PLA ovšem ukazuje a naznačuje, že Čína neklade důraz jenom na budování vesmírného systému varování proti ICBM. V popředí její pozornosti jsou i raketové technologie s proti satelitními schopnostmi a nosné rakety SLV (Space Launch Vehicle) „rychlé reakce“ s integrovanými satelity (pojem vysvětlíme níže a technologie představíme v dalším z článků).

Čínské Strategické podpůrné síly SSF (Strategic Support Force)  

PLA vytvořila SSF v roce 2016 jako velitelskou jednotku (theater command-level organization) k velení a centralizaci strategického prostoru, kybernetiky, elektroniky a psychologických válečných misí. Vytvoření SSF zdůrazňuje, že Čína chápe informace jako strategický zdroj moderní války. Podle čínského vedení k získání a udržení strategické iniciativy v konfliktu je nezbytné dosažení informační dominance v elektromagnetickém spektru, včetně popření jeho použití protivníkům.

SSF dohlíží na dvě oddělení s velitelskou strukturou: 

Strategické podpůrné síly SSF

Oddělení vesmírných systémů (Space Systems Department)

  • je odpovědné za vojenské vesmírné operace.

Oddělení síťových systémů (Network Systems Department)

  • je odpovědné za informační operace. 
Jako strategická jednotka podléhá SSF přímo Ústřední vojenské komisi CMC (Central Military Commission), nikoli velení válčišť.

Oddělení vesmírných systémů SSF je odpovědné za téměř všechny vesmírné operace PLA, včetně vesmírných startů a jejich podpoře, podpoře informací o vesmíru, telemetrii vesmíru, sledování a vedení vesmírného boje. 

Čína ve své bílé knize o obraně z roku 2015 oficiálně označila vesmír jako novou doménu války, přičemž zdůraznila význam vesmíru ve strategické vojenské soutěži. Mezi hlavní úkoly Oddělení vesmírných systémů patří vypouštění a provoz satelitů, které jsou zásadní pro čínskou vesmírnou architekturu C4ISR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, and Reconnaissance). Dalším úkolem Oddělení vesmírných systémů je popření těchto schopností jiným armádám. 

Je-li jedním z úkolů SSF zajištění informační dominance v elektromagnetickém spektru, včetně popření jeho použití protivníkům, jednou z možností jak toho dosáhnout je použití raketových systémů DA-ASAT. 

„Čínská schopnost DA-ASAT proti cílům na nízké oběžné dráze (LEO) je pravděpodobně vyspělá a může být provozně postavena na mobilních spouštěčích,” uvádí zpráva organizace Secure World Foundation (SWF). „Čínská schopnost DA-ASAT proti hlubokým vesmírným cílům [střední a geostacionární orbita] je pravděpodobně stále ve fázi experimentu nebo vývoje a není dostatek důkazů k závěru, zda se v blízké budoucnosti stane operační schopností.

Čínskou DA-ASAT je raketa SC-19 (DN-1), která zničila čínský meteorologický satelit FengYun 1C v roce 2007. Zbraň vychází z balistické rakety DF-21 a je podle zprávy SWF funkční. 


SC-19 (DN-1) / archív autora

V prosinci roku 2018 americké Národní letecké a kosmické zpravodajské středisko informovalo: „Čína má vojenské jednotky, které začaly cvičit s proti satelitními raketami.“ A v prohlášení pro americký Senát v lednu 2019 uvedl ředitel National Intelligence Daniel Coats, že Čína „má operační pozemní raketu ASAT určenou k cílení na satelity na nízké oběžné dráze Země“.

Podle SWF Čína pravděpodobně nasadila tyto antisatelitní systémy alespoň do některých jednotek a vyvinula školení pro jejich použití. SWF však poznamenává, že to veřejné informace nepotvrdily.

Dále podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) čínské SSF zahájily výcvik specializovaných obslužných jednotek raket DA-ASAT, které mohou cílit na satelity na LEO.

Jednotky SSF však disponují také vesmírnými prostředky typu Kuaizhou. Koncept Kuaizhou, velmi podobný americkému programu ORS (Operationally Responsive Space), spočívá ve skladování raket s již uloženými satelity různých kategorií. Start je prováděn prostřednictvím mobilních platforem. Doba mezi výběrem satelitu a jeho umístěním na oběžnou dráhu by neměla přesáhnout osm hodin. Tímto způsobem je zajištěno rychlé obnovení kapacity prostoru požadovanými satelity.

Závěrem

V úvodu jsme položili otázku „proč“ Čína nemá a nebuduje národní protiraketovou obranu.  

Dění okolo čínských strategických raketových jednotek, kladení důrazu na jejich mobilitu, spolu s masivní výstavbou UGF naznačuje, že Čína se v nejbližším časovém horizontu obejde bez protiraketového systému proti ICBM na pozemní bázi. Vybudovaný radarový systém včasné výstrahy je prozatím regionálního charakteru. 

O schopnostech čínského vojenského vesmírného programu vypovídá například hodnocení JAPCC – poradenské organizace při NATO z roku 2014:

„Pro vojenské účely Čína zvýšila počet aktiv na oběžné dráze, včetně průzkumného zpravodajského průzkumu (ISR), meteorologických, komunikačních a navigačních satelitních konstelací, které jsou schopné podporovat cílení a operace raketových vojsk. Patří mezi ně elektrooptické / infračervené (EO/IR) senzory nebo satelity se syntetickou aperturou (SAR) a satelity elektronického zpravodajství (ELINT). Čína také vylepšuje současnou konstelaci navigačních satelitů Beidou (NAVSATs), včetně výstavby pozemních přijímačů. Očekává se, že globální konstelace NAVSAT bude dokončena do roku 2020. Pokud jde o schopnosti counterspace‘, získává PLA řadu technologií, jako jsou zbraně s řízenou energií a rušičky satelitů.”

Možná podoba čínského miniraketoplánu RLV

Připomeneme i Lunární vývojový program. Čína plánuje sestavit měsíční výzkumnou stanici na Měsíci kolem roku 2025 a lunární výzkumnou a vývojovou základnu kolem roku 2050.

Nejnovějším úspěchem čínského vesmírného programu dvojího užití je vypuštění experimentálního opakovaně použitelného vesmírného prostředku RLV (Reusable Launch Vehicle) v září 2020. S vysokou pravděpodobností se jedná o podobné zařízení jako X-37B amerického letectva. Na orbitu jej vynesla čínská raketa Long March 2F. Čínský Space Shuttle úspěšně přistál 6. září 2020.

Úroveň vesmírných technologií naznačuje, že Čína má potenciál vesmírný systém včasné výstrahy vybudovat. Vyvstává ovšem otázka za jakým účelem, jestliže proti ICBM systém „nepotřebuje“. Nabízí se tato odpověď – jedná se o snahu zaujmout útočnější jadernou pozici a upustit tak od své politiky NFU.

  

Nahlásit chybu v článku


Související články

SM-3IIA: Nová chlouba americké protiraketové obrany

Americká Agentura pro raketovou obranu MDA (Missile Defense Agency) a firma Raytheon otestují ...

Americká protiraketová obrana vs. hypersonické střely Ruska a Číny, část 1.

Obamova administrativa zastavila řadu vývojových programů v oblasti hypersoniky. Lze zmínit ...

Americká protiraketová obrana vs. hypersonické střely Ruska a Číny, část 2.

V prvním článku dvoudílené série jsme si představili základní prvky a schopnosti americké ...

Jaderný deštník nad Moskvou jako systém protiraketové obrany Ruska

V lednu letošního roku ruské vojenské servery, včetně komerčních (TASS, RIA Novosti a další), ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Tonotime
    23:50 26.10.2020

    Správnejšie položená otázka pre Čínu je...
    Protiraketový štít, alebo vybudovanie silnej vesmírnej armády, monitorovania z vesmíru a vesmírnych aplikácii...
    Čína si už asi ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Správnejšie položená otázka pre Čínu je...
    Protiraketový štít, alebo vybudovanie silnej vesmírnej armády, monitorovania z vesmíru a vesmírnych aplikácii...
    Čína si už asi dávnejšie vybrala, keď odstúpila od projektu vesmírnej navigácie Galileo, ktorú mala vybudovať s EU. Vybudovala si už vlastný navigačný systém Beidu. Toto odstúpenie možno chápať ako jasný zámer vybudovať vlastné vesmírne sily.
    Ďalej som zaregistroval, že Čína ani silno neprotestovala, keď ju kvôli námietkam USA nezobrali do medzinárodného projektu vesmírnej stanice ISS. Už je veľmi blízko k vybudovaniu vlastnej stálej stanice vo vesmíre, pre ľudské posádky.
    Zostrelenie vlastního meteorologického satelitu tiež vyslalo jasný signál smerovania Číny smerom k vybudovaniu vesmírnej armády. V článku sa tiež píše...V prosinci roku 2018 americké Národní letecké a kosmické zpravodajské středisko informovalo: „Čína má vojenské jednotky, které začaly cvičit s proti satelitními raketami.“... Taktiež sa tu píše...Čína ve své bílé knize o obraně z roku 2015 oficiálně označila vesmír jako novou doménu války, přičemž zdůraznila význam vesmíru ve strategické vojenské soutěži...

    Radšej investujú do vesmíru, ako do protiraketových štítov. Je to dané aj geografickí...Jadrové, raketové štáty majú priamo na hraniciach... Indiu, Pákistan, Rusko, blízko je aj Severná Kórea. USA, Rusko, India Francúzi, Briti môžu zaútočiť aj z ponoriek niekde z mora. Stavať silné protiraketové štíty by bolo pre Čínu príliš pochabé a drahé.
    A vždy existujú rôzne prvky prekvapenia.

    Vesmírne sily ale už založili USA, Rusko, Francúzko. Čína sa s tým akurát veľmi nechváli.
    Kto bude dominovať v blízkom vesmíru bude dominovať aj na Zemi.
    Vo vynášaniu tovaru do vesmíru už jasne dominujú USA a Čína. USA vďaka inovatívnym súkromníkom, ktorým Darpa, armáda USA a vláda nemalo pomohli.
    Ekonomickí súťažiť v blízkom vesmíre USA v súčasnosti môže akurát Čína. Putin zanariekal, že Rusko sa USA počtom miliárd vložených do vesmírnych aplikácii ťažko môže vyrovnať. Rusko ale odstupuje od budovania vesmírnej stanice pri mesiaci Gateway. Údajne sa priklonilo k vybudovaniu vesmírnej stanice s Čínou.
    Kam to Rusko dotlačili tými embargami USA a západ? Rusko je obrovská zem a energie, nerasty, vesmírna a vojenská veľmoc. Miliárdami vloženými do nepokojov na Ukrajine sme im rozvrátili spojenca, ešte ich zato embargovali a dotlačili do náručia Číny...Čo viac si už mohla Čína priať? Teraz môžeme čítať...že im Rusko z vesmírnymi senzormi pomáha a podobne.
    Milo ma prekvapila India svojím vesmírnym programom. India, ako aj Francúzko, sa môžu ekonomickí ťažko rovnať USA, Číne v počte vynášaniu do vesmíru a vesmírnych aplikáciach.
    Vo vesmíre je aj kopec energie, kovov, možnosti, práce a podobne. Napríklad v blízkych asteroidoch sa nachádza vzácna platina, ktorá by reštartovala svetovú ekonomiku cez 600 biliónov. Kto vie čo všetko by bolo možné ťažiť na Mesiaci. Napríkad aj na Zemi ťažko dostupné He3 pre termonukleárne elektrárne. Čína a USA nám to veľmi na nos vešať nebudú.
    Aj v USA utešené narastá počet tajných vesmírnych misii.
    Práve zúri veľká colná vojna medzi USA a Čínou v stovkách miliárd. V USA si začínajú uvedomovať, že Rusko nie je úhlavný nepriateľ USA, akurát vojenský rival. Ale Čína ich chce ekonomickí predbehnúť a následne aj vojenskí. Iba Čína s USA monentálne drží súboje o dominanciu v blízkom vesmíre.
    Skrýt celý příspěvek

  • ssbs
    22:14 26.10.2020

    Maly dotaz, uz jste nekdy slyseli pro OTHR cesky termin 'radar s pricnym horizontem' neslysel to ani nikdo ze znamych, co vystudovalu radiolikaci..... vzdy jen zahorizontalni ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Maly dotaz, uz jste nekdy slyseli pro OTHR cesky termin 'radar s pricnym horizontem' neslysel to ani nikdo ze znamych, co vystudovalu radiolikaci..... vzdy jen zahorizontalni radar... jak to je?
    Skrýt celý příspěvek

  • memo
    02:24 25.10.2020

    Výborný článek. Bezpochyby. Docela zajímavé je to že Čína nepředpokládá žádné ohrožení ze Střední Asie. V podstatě s toho směru má nekrytá záda. Ale za 20-30 let může být vše ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Výborný článek. Bezpochyby. Docela zajímavé je to že Čína nepředpokládá žádné ohrožení ze Střední Asie. V podstatě s toho směru má nekrytá záda. Ale za 20-30 let může být vše jinak. Turecko je na vzestupu a má velmi velké ambice. Většina národů ve Střední Asii je etnicky, kulturně a nábožensky podobná Turkům nebo Azerům.
    Také Pákistán má zájem o vliv ve Střední Asii. Jestliže Turecko spolu s Pakistánem vytvoří ve Střední Asii a to včetně Kazachstánu svou sféru vlivu mohlo by to být pro Čínu velice nepříjemné překvapení. Dnes se může jevit jako Sci Fi že by Turci a Pákistánci třeba používali Bajkonur. Ale ,,zítra''?
    Číně vyhovuje využívat Pákistán proti Indii. Ovšem co s toho asi tak Pákistán má? Nerostné bohatství je ve Střední Asii zatímco v Indii je pouze mnoho lidí. A proč by asi nemuslimská Čína měla mít kontrolu na zdroji v muslimské Střední Asii? Takovou otazku si mohou začít pokládat v Ankaře a Islámábádu. V Turecku je živí odkaz na Osmanskou říši, v Pákistánu zase na tu Mughalskou a ve Střední Asii pak Turci rádi oživí připomínky na tu Timurskou. Dnes mají jen Bayraktar TB2 ale za několik let...?
    Skrýt celý příspěvek

    • Ján Paliga
      14:25 25.10.2020

      .... zabudol si ešte na jednu regionálnu mocnosť - Irán ...

      .... zabudol si ešte na jednu regionálnu mocnosť - Irán ...

  • montecasino1
    15:51 23.10.2020

    S toho pohľadu je až smiešne sledovať ako chce EÚ projektovať svoje snahy o ovplyvňovanie svetového diania a teda tiež v Číne keď jednoducho nemá čím Čínu zaujať teda okrem toho že ...
    Zobrazit celý příspěvek

    S toho pohľadu je až smiešne sledovať ako chce EÚ projektovať svoje snahy o ovplyvňovanie svetového diania a teda tiež v Číne keď jednoducho nemá čím Čínu zaujať teda okrem toho že sme konečným užívateľom ich produkcie.Zatiaľ čo my spíme sladkým spánkom Číňania usilovne pracujú na svojom mocenskom koncepte.Cesta EÚ je cestou do pekla,ešte aj ambície Turecka sú v tejto oblasti väčšie.Mňa osobne by ešte zaujímal stav vojenských raketových technológii v Indii a ich obranný systém proti týmto hrozbám z Číny.Iste, Indovia sú v priamom kontakte s Čínou čo je pre nich ešte horšie.
    Skrýt celý příspěvek

  • ZDENĚK Plesko
    15:41 23.10.2020

    Super članek.Díky

    Super članek.Díky

  • Takeda
    10:26 23.10.2020
    Oblíbený příspěvek

    Super článek, díky. Škoda, že to nemá 200 komentářů a tisíce zobrazení, jako nějaký článek o Armatě. Přitom mi to přijde důležitější.

    Budu se těšit na další.

    Super článek, díky. Škoda, že to nemá 200 komentářů a tisíce zobrazení, jako nějaký článek o Armatě. Přitom mi to přijde důležitější.

    Budu se těšit na další.

    • Sunet
      16:23 23.10.2020

      Takeda: Odpověď není zase tak složitá. Komentovat technicky dobře napsaný text vyžaduje určitou míru znalostí a zkušeností. Hádat se o technických charakteristikách nedokončeného ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Takeda: Odpověď není zase tak složitá. Komentovat technicky dobře napsaný text vyžaduje určitou míru znalostí a zkušeností. Hádat se o technických charakteristikách nedokončeného prototypy není nijak náročné, každý si může přisadit, vyvrátit argumenty protistranu je nemožné.

      Další věc, která zde od debaty odradila většinu odborníků je nesmyslný systém like a dislike, který se hodí možná někde na Instagram, ale určitě nepatří do odborné diskuze. Bez toho, aby bylo vidět, kdo s komentářem souhlasí či nesouhlasí postrádá jakákoliv další diskuze smysl, nelze v ní dojít ke konsensu, prostě chybí zde jakákoliv zpětná vazba.

      Dokud nedojde k výše uvedené změně, nebude zde žádná větší diskuze na vysoké odborné úrovni ke komplexním tématům.
      Skrýt celý příspěvek