Střela Cirkon pro ruskou pobřežní obranu
-
9. 2. 2022
-
53 komentářů
-
Jan Feryna
V souvislosti s rozvojem ruských schopností působit na dlouhé vzdálenosti a dokončením státních zkoušek hypersonické střely Cirkon se v ruských médiích objevily informace o vývoji pozemní verze. Podle posledních zpráv se jako nejpravděpodobnější nosič jeví mobilní raketový systém pobřežní obrany K-300P Bastion.
Na konci ledna tohoto roku oznámil ruský ministr obrany armádní generál Sergej Šojgu, že státní zkoušky nové střely 3M22 Cirkon se blíží k úspěšnému konci. Ještě v tomto roce podle něj začnou sériové dodávky střely ruskému námořnictvu.
Hypersonická střela 3M22 Cirkon je jednou ze „zázračných“ zbraní prezentovaných ruským prezidentem Vladimirem Putinem v roce 2018. Ideově ale koncept hypersonických zbraní (ale i dalších ruských „zázračných“ zbraní) vznikl již v 80. letech v Sovětském svazu. Sověti hledali nástroje (v tomto období vznikl také koncept „hybridní války“), které měly zlomit americkou vojensko-technologickou a zejména ekonomickou dominanci.
Cirkon letí rychlostí až Mach 9. Dosah střely je předmětem debat. Oficiální vyjádření ruského ministerstva obrany hovoří o testech na vzdálenost okolo 500 km, nicméně v ruských zdrojích se objevuje i údaj 1000 až 2000 km v závislosti na druhu cíle. Prozatím ruské námořnictvo vybaví střelami Cirkon fregaty třídy Admirál Gorškov, Admirál Grigorovič, korvety třídy Gremjaščij a ponorky třídy Jaseň-M. Rusko otestovalo Cirkon jak z paluby fregaty Admirál Gorškov, tak z ponorky K-560 Severodvinsk.
Střely Cirkon lze odpalovat pomocí univerzálního vertikálního odpalovacího zařízení 3S-14. Zařízení pojme také nadzvukovou protilodní střelu Oniks a střelu s plochou dráhou letu Kalibr. Právě zařízení 3S-14 může v přesunu střely Cirkon na pozemní platformu hrát významnou roli. Idea integrace střely s dosahem přes 1000 km do výzbroje jednotek pobřežní obrany se objevila již na konci osmdesátých let minulého století (viz výše), kdy tehdejší velitel pobřežní obrany sovětského námořnictva generálplukovník Ivan Skuratov usiloval o zavedení mobilního pozemního prostředku pobřežní obrany dlouhého dosahu.
Pobřežní raketový systém Bastion
V rozhovoru pro web Moskevský Komsomolec editor časopisu Arsenal Otěčestva Alexej Leonkov Skuratovovu nepřímo označil myšlenku za uskutečnitelnou. Integrace Cirkonu na pozemní platformu je podle Leonkova dokonce jednodušší, než její integrace do výzbroje hladinových plavidel nebo ponorek. Podle Leonkova již začaly práce na projektu integrace hypersonických střel Kinžal a Cirkon na pozemní platformy. Leonkov jako nepravděpodobnější pozemní platformu pro střelu Cirkon označil raketový systém pobřežní obrany K-300P Bastion, momentálně využívající nadzvukové protilodní střely Oniks.
Tyto informace v nedávné době potvrdil nejmenovaný zdroj z ruského vojensko-průmyslového komplexu. Práce na integraci Cirkonu do výzbroje Bastionu údajně běží od začátku státních zkoušek střely. Technické podrobnosti však dosud nebyly zveřejněny.
Podle ruského portálu TopWar modernizace Bastionu pomocí integrace hypersonického Cirkonu nebude časově ani technicky náročná. Argument se opírá o výše zmíněné univerzální vertikální odpalovací zařízení 3S-14. Úkolem ruských konstruktérů je upravit toto odpalovací zařízení tak, aby jej bylo možné integrovat na speciální nosič MZKT 7930 komplexu Bastion.
Speciální nosič MZKT 7930 využívají i operačně-taktické systémy Iskander. Integrace univerzálního odpalovacího zařízení v kombinaci se zmíněným nosičem MZKT 7390 proto ztíží identifikaci konkrétního vozidla a jeho výzbroje. To umožní Rusům tyto zbraně tajně rozmísťovat, například do Královce, Krymu, Sýrie nebo na Kurilské ostrovy.
Jediným úskalím integrace Cirkonu tak zůstane „pouze“ modernizace softwarového a hardwarového vybavení naváděcích zařízení a systému velení a řízení komplexu Bastion. A samozřejmě nutnost provést náročné testování v reálných podmínkách.
Jednotky ruské pobřežní obrany prochází v posledních letech překotným vývojem. Na konci minulého roku došlo k vytvoření v pořadí sedmé raketové brigády pobřežní obrany a díky rozmístění systémů Bastion na ostrově Matua a Bal v Kronštadtu je pokryto ruské pobřeží mezi Finskem a Estonskem. Společně se Strategickými raketovými silami patří jednotky pobřežní obrany k nejmodernějším v ruských ozbrojených silách. Podíl moderní techniky v jednotkách pobřežní obrany tvoří 96 %.
Kromě vytvoření nových jednotek a obměny techniky v těch stávajících se díky prodlužování doletu střel Oniks a Ch-35 mění také způsob jejich nasazení.
Test střely Cirkon z fregaty Admirál Gorškov (trupové označení bylo změněno ze 417 na 454)
Dřívější postup byl následující: brigáda složená ze dvou praporů vybavených Bastiony a jedním praporem vyzbrojeným systémem Bal zahájila palbu na protivníka ve vzdálenosti 300 km šestnácti střelami Oniks. Na „přeživší“ plavidla poté ve vzdálenosti 150 km od pobřeží zaútočily komplexy Bal salvou 32 střel Ch-35. Samozřejmě za předpokladu, že na takovou zahorizontální vzdálenost lze nepřátelské plující lodě objevit (pomocí letadel, vrtulníků, dronů, lodí, satelitů, prostředků elektronického průzkumu) a navést na ně střely.
V současné době však může velitel zmíněné brigády díky vyššímu dosahu obou prostředků (600 km u Bastion a 500 km u komplexu Bal) ničit nepřátelská plavidla salvou 48 střel současně. Střely Oniks může zaměřit na výsadkové nebo letadlové lodě, zatímco lehčí střely Ch-35 zaměřit na méně důležité cíle. Cirkon umožní napadnout nepřátelská plavidla na ještě vyšší vzdálenosti a jeho nasazením tak dojde k vytvoření jakési vícevrstvé pobřežní obrany. Jak Ch-35, tak Oniks a Cirkon navíc mohou působit proti pozemním cílům.
V souvislosti s plánovanou integrací střely Cirkon do výzbroje Bastionu je třeba zmínit také cvičení ruské Severní flotily v říjnu 2020, kdy došlo k navedení protilodních střel Oniks (z pobřeží) na námořní cíl pomocí radaru a dalších senzorů předsunuté fregaty třídy Admirál Gorškov. Díky tomu způsobu navádění došlo k využití maximálního dosahu střel Oniks, jelikož došlo k propojení radaru a senzorů elektronického průzkumu plavidla se systémem velení a řízení komplexu Bastion.
Ruské námořnictvo zároveň pracuje na doktríně velmi rychlého nasazení mobilních jednotek pobřežní obrany na kterémkoliv místě v Rusku. V rámci cvičení Zapad-2021 došlo k nácviku přemístění komplexů Bastion na vzdálenost stovek až tisíců kilometrů. Konkrétně se jednalo o přesun jednotek pobřežní obrany Baltské flotily z Kaliningradské oblasti k posílení Severní flotily v Murmanské a Archangelské oblasti na severu Ruska. K přepravě sloužily vlaky, lodě a dopravní letouny.
Zdroje: Gazeta.ru, Izvestija, Izvestija, MK, Naval News, Topwar, Topwar
Související články
Ruský hypersonický raketový „kluzák“ Avangard a jeho bojové použití
Naposledy o hypersonickém kompletu Avangard informovaly Armádní noviny v dubnu loňského roku. Shrňme ...
-
05.02.2019
-
144 komentářů
-
Karel Cimala
Ohrožuje čínská hypersonická střela, schopná nést jaderné hlavice, americkou politiku jaderného odstrašování?
Představitelé USA v srpnu oznámili, že Čína provedla testovací odpal hypersonické střely – ...
-
10.03.2019
-
10 komentářů
-
Debalina Ghoshal, Radomír Bobek
C-HGB: Spojené státy ukázaly svou první hypersonickou střelu
Odborníci americké armády (US Army) a námořnictva (US Navy) v rámci experimentu Flight Experiment 2 ...
-
06.08.2020
-
19 komentářů
-
Jan Grohmann
Budoucnost bombardování: B-52 s hypersonickými střelami AGM-183A ARRW
Americké letectvo (USAF) pokračuje v postupné modernizaci flotily 76 strategických bombardérů ...
-
19.10.2020
-
6 komentářů
-
Jan Grohmann
Vyhledávání platí pro hlavní příspěvky, ale zobrazeny jsou vždy celá vlákna. Hodnoty vyhledání jsou: Klíčové slovo, autor a časové období. Hodnoty lze kombinovat.
Myslím, že Zirkon ja momentálne ekvivalent V2 za druhej svetovej vojny. Super výkonná zbraň s veľkým ničivým účinkom, nezastaviteľná ... ale dosah na vojnu ... minimálny ...
Myslím, že Zirkon ja momentálne ekvivalent V2 za druhej svetovej vojny. Super výkonná zbraň s veľkým ničivým účinkom, nezastaviteľná ... ale dosah na vojnu ... minimálny ...
K čemu jim taková pobřežní obrana vlastně je ? On se někdo chystá provést námořní invazi na pobřeží Ruské federace ?
K čemu jim taková pobřežní obrana vlastně je ? On se někdo chystá provést námořní invazi na pobřeží Ruské federace ?
A na co jim je PVO, on se je nekdo chysta bombardovat? Ta pobrezni ochrana ma napr. z Krymu "na musce" cele Cerne more. Z Kaliningradu pulku Baltu. Na ose Juznosachalinsk - ...Zobrazit celý příspěvek
A na co jim je PVO, on se je nekdo chysta bombardovat?
Ta pobrezni ochrana ma napr. z Krymu "na musce" cele Cerne more. Z Kaliningradu pulku Baltu. Na ose Juznosachalinsk - Vladivostok pokrejou Japonske more... Nejak mi to zbytecny neprijde.Skrýt celý příspěvek
Dovolím si mít odlišní názor. Je několik důvodů, proč to vidím špatně s integraci na další nosič. Prvním je, že střely Cirkon jsou určené pro ničení statických cílů. Všechny ...Zobrazit celý příspěvek
Dovolím si mít odlišní názor.
Je několik důvodů, proč to vidím špatně s integraci na další nosič.
Prvním je, že střely Cirkon jsou určené pro ničení statických cílů. Všechny testy jsou proti budovám a nehybným cílům. A ani se o tom neuvažuje. Dokonce to uvádějí sami Rusové.
Druhým zoufalý nedostatek prostředků pro navádění a identifikaci cílů. Nemluvě o jenom malé integraci mezi sebou. Rusko snad nemá ani jeden operačne nasazený satelit pro navádění. Stačí se podívat jak dokáže Západ různé kombinovat údaje z AWACS, satelitu, lodních radarů a podobně. Podobná integrace je v Rusku v plenkách. Pokud mluvíme o podporovaných prostředcích je to ještě horší. Stačí se podívat s jakým krytím operuje ruský svaz v středozemním moři.
Posledním důvodem je špatná přesnost ruských balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Příkladů je dost. Stačí se podívat na nasazení v Sýrii nebo posledně v Arménii. Zásah cílů není nikdy ukázán v ruské propagandě zobrazujícího testy Cirkon. Vždy je jenom start. Asi při použití jaderné hlavice je to jedno ale pri konvenčním nasazení celkem zásadní.
Proto si myslím, že Cirkon je spíše určen pro domácí publikum. Vlastně tomu i rozumím. Je jednoduchší stvořit jednu zázračnou zbraň než například vybudovat flotilu letadel AWACS.Skrýt celý příspěvekJak víš, že všechny testy byly proti nehybným cílům? Ty poslední Rusko prezentovalo jen jako "střelba na cíl na moři". A neuváděli, jestli to byl ostrov, nehybná loď nebo plovoucí ...Zobrazit celý příspěvek
Jak víš, že všechny testy byly proti nehybným cílům? Ty poslední Rusko prezentovalo jen jako "střelba na cíl na moři". A neuváděli, jestli to byl ostrov, nehybná loď nebo plovoucí cíl.
Docela bych tomu i věřil, viděl jsem teď nějaký propagační materiál a tam ruské ponorky odpalovaly Zirkony proti strategickým cílům na území USA. Ale takhle kategoricky "Všechny testy jsou proti budovám a nehybným cílům. A ani se o tom neuvažuje. Dokonce to uvádějí sami Rusové." bych se to tvrdit neodvážil.Skrýt celý příspěvekNenašel jeden test kde by se chlubili o zásahu mobilního cíle. Kromě toho o tom píšou na ruských serverech. Své tvrzení opravím pokud uvidím test zásahu na mobilní platformu.
Nenašel jeden test kde by se chlubili o zásahu mobilního cíle. Kromě toho o tom píšou na ruských serverech. Své tvrzení opravím pokud uvidím test zásahu na mobilní platformu.
Nech si svůj názor....myslím, že kvůli němu Rusové určitě nebudou zveřejňovat tajné informace.
Nech si svůj názor....myslím, že kvůli němu Rusové určitě nebudou zveřejňovat tajné informace.
Opravdu? U systému SVP-24 ruské média docela rádi prozrazovali, že přesnost je srovnatelná s JDAM. Dokonce to podložili několika videi z nasazení v Sýrii, a dokonce jedno z těch ...Zobrazit celý příspěvek
Opravdu?
U systému SVP-24 ruské média docela rádi prozrazovali, že přesnost je srovnatelná s JDAM. Dokonce to podložili několika videi z nasazení v Sýrii, a dokonce jedno z těch videí sice zaznamenávalo dopad JDAM, ale chybami se člověk učí. Faktem stále zůstává, že se o tyto informace Rusové dělili poměrně rádi. :)Skrýt celý příspěvek
Nepsalo se někde o tom, že hypersonické střely kvůli vysokým teplotám nedokáží přijímat navigační povely? Pokud je tomu tak, nelze reagovat na pohyb lodě na moři a střela je ...Zobrazit celý příspěvek
Nepsalo se někde o tom, že hypersonické střely kvůli vysokým teplotám nedokáží přijímat navigační povely? Pokud je tomu tak, nelze reagovat na pohyb lodě na moři a střela je skutečně použitelná jen proti statickému cíli, kdy je poloha cíle známa již před startem.
https://www.flightglobal.com/f...
Navíc při vysokých rychlostech se jakákoliv odchylka zapříčiněná například kolísáním atmosférického tlaku projeví ve velké odchylce zásahu cíle, což je u jaderné hlavice asi tolerovatelné, ale u konvenční nálože určené k zásahu lodě je to velká nevýhoda. A manévrování hypersonické střely je technická výzva, ledaže by střela před cílem zpomalila, upřesnila svou polohu, upravila kurz a pokračovala v letu nižší rychlostí.Skrýt celý příspěvek
Kalibry nebo Iskandery mají problémy s přesností? Máš k tomu nějaký nějaký zdroj?
Kalibry nebo Iskandery mají problémy s přesností? Máš k tomu nějaký nějaký zdroj?
Tie si mozes dohladat aj sam. Nieco ,,vtipne,, najdes aj na YOUTUBE. Napr. ako Iscander namiesto skladu zbrani trafil nemocnicu.
Tie si mozes dohladat aj sam. Nieco ,,vtipne,, najdes aj na YOUTUBE. Napr. ako Iscander namiesto skladu zbrani trafil nemocnicu.
Áno, dokonce můžeš najít tito záběry od ruského ministerstva obrany. Ta nemocnice byla paráda. Rusko se chtělo ohradit proti tvrzení Arménského premiéra že Iskander je nepřesný ...Zobrazit celý příspěvek
Áno, dokonce můžeš najít tito záběry od ruského ministerstva obrany. Ta nemocnice byla paráda. Rusko se chtělo ohradit proti tvrzení Arménského premiéra že Iskander je nepřesný zveřejněním záběru zásahu objektu který byl nemocnice.
Jinak se není čemu divit. Kolik AWACS na Rusko v Sýrii a kolik tráví času ve vzduchu.Skrýt celý příspěvek
Naprosto souhlasím. U takto rychlých objektů je zásadní problém s navigací a zaměřením cíle v cílovém prostoru. Takže pravděpodobně tam žádný navigační systém nemají a vypouští to ...Zobrazit celý příspěvek
Naprosto souhlasím. U takto rychlých objektů je zásadní problém s navigací a zaměřením cíle v cílovém prostoru. Takže pravděpodobně tam žádný navigační systém nemají a vypouští to "dělostřeleckým způsobem" na cíl se známými souřadnícemi...Skrýt celý příspěvek
Zásah cílů není nikdy ukázán v ruské propagandě zobrazujícího testy Cirkon. Vždy je jenom start. Nebude to treba tim, ze (ne)presnost tech Zirkonu je docela citlivej udaj? O tom ...Zobrazit celý příspěvek
Zásah cílů není nikdy ukázán v ruské propagandě zobrazujícího testy Cirkon. Vždy je jenom start.
Nebude to treba tim, ze (ne)presnost tech Zirkonu je docela citlivej udaj? O tom senzorickem propojeni v clanku taky pisou... Pres satelit na lode nic navadet nebudou, to by tech satelitu mudeli mit hrozne moc, aby meli real time pokryti. To nemaji ani USA.Skrýt celý příspěvekMám za to, ostatní země celkem přesně zveřejnění přesnost svých zbraní. Jako příklad může video z cvičení čínských raketových vojsk kde je vidět hodně dobrá přesnost. Určitě by ...Zobrazit celý příspěvek
Mám za to, ostatní země celkem přesně zveřejnění přesnost svých zbraní. Jako příklad může video z cvičení čínských raketových vojsk kde je vidět hodně dobrá přesnost. Určitě by moje pochybnosti rozptýlilo video dokazující zásah.
Něco o tomto typu satelitu je napsáno tady
https://www.deagel.com/Space%2...
Liana má nahradit systém legenda. Zatím ale mají problémy.Skrýt celý příspěvek
Dalším problémem je pomalá výroba. Rusko nemá kapacity na znížení ceny raket nebo navýšení výroby. Neprekvapilo by mě pokud by Kalibr byl dražší než Tomahawk. Tady se projevují ...Zobrazit celý příspěvek
Dalším problémem je pomalá výroba. Rusko nemá kapacity na znížení ceny raket nebo navýšení výroby. Neprekvapilo by mě pokud by Kalibr byl dražší než Tomahawk. Tady se projevují sankce. Rusko nemůže nakoupit potřebné výrobní technologie. U Kalibrů se říká roční výroba maximum 200 kusů. U Zirkon snad jenom 60 pokud budou peníze. Zirkon je extrémně dráhy.Skrýt celý příspěvek
máš zřejmě pravdu, a s tím naváděním to asi bude tak - přílet a zaměření nižší rychlostí, pak po předpokládané trajektorii let hypersonickou rychlostí přímo na cíl (statický cíl ...Zobrazit celý příspěvek
máš zřejmě pravdu, a s tím naváděním to asi bude tak - přílet a zaměření nižší rychlostí, pak po předpokládané trajektorii let hypersonickou rychlostí přímo na cíl (statický cíl OK, loď lze vypočítat s určitou pravděpodobností neb má velkou setrvačnost), vyplývá to i z dosahu - let hypersonickou rychlostí v atmosféře se nejen nedá navádět, ale je i nesmírně energetiky náročnýSkrýt celý příspěvek
U hypersonických střel to funguje tak, že před cílem několik desítek km zpomalí na rychlost kolem Mach 3, což střele umožní upřesnit polohu cíle a zkorigovat dráhu. Sice to vypadá, ...Zobrazit celý příspěvek
U hypersonických střel to funguje tak, že před cílem několik desítek km zpomalí na rychlost kolem Mach 3, což střele umožní upřesnit polohu cíle a zkorigovat dráhu. Sice to vypadá, že ztratí zásadní východu rychlosti, jenže teprve při zpomalení je viditelná na radaru a blíží se rychlostí víc jak 1 km/sec. Obrana získá jen několik sekund na protiopatření a obrana pomocí rychlopalných kanónů je neúčinná.Skrýt celý příspěvek
A proto je phalanx zcela autonomní a pálí v žádu sekund 4 tisíce kulek za minutu.
A proto je phalanx zcela autonomní a pálí v žádu sekund 4 tisíce kulek za minutu.
To je mu vcelku na nic. Pálí do té doby, dokud není cíl zničen a pak se zaměří na další. To zabere tolik času, že stihne možná jednu, ale asi ani to ne. Efektivní vzdálenost je max ...Zobrazit celý příspěvek
To je mu vcelku na nic. Pálí do té doby, dokud není cíl zničen a pak se zaměří na další. To zabere tolik času, že stihne možná jednu, ale asi ani to ne. Efektivní vzdálenost je max 1,5 km. To uletí střela za 2 sekundy... Po té, co byly zaváděny těžké rychlé protilodní střely jako Oniks, stal se Phalanx zastaralým. To byl důvod k přechodu na RIM-116. Ale ani ten není dost efektivní, protože má málo času.Skrýt celý příspěvek
Poly - ak spomali na rychlost menej ako Mach 3 niekolko desiatok km od ciela tak pri rychlosti cca 1 km/s ma ciel cca niekolko desiatok sekund na reakciu. Niekolko desiatok sekund ...Zobrazit celý příspěvek
Poly - ak spomali na rychlost menej ako Mach 3 niekolko desiatok km od ciela tak pri rychlosti cca 1 km/s ma ciel cca niekolko desiatok sekund na reakciu. Niekolko desiatok sekund a niekolko sekund je sakra rozdiel. Nehovoriac o tom ze aj ked pocas hypersonickeho letu moze byt problem so zachytenim radarom, na vsetkych infracervenych cidlach musi svietit jak vianocny stromcek. Ciel tak moze byt pripraveny na to ze je cielom utoku, moze poznat smer utoku a reagovat okamzite ako radar zemeria strelu po prechode z hypersonickej rychlosti.Skrýt celý příspěvek
dovolím si oponovat: 1.po předchozím hypersonickém letu bude povrch žhavý 2. energetická náročnost - nadzvuk:hypesonik 1:30 velikost hnací náplně? 3.lodní radar vidí obě při ...Zobrazit celý příspěvek
dovolím si oponovat:
1.po předchozím hypersonickém letu bude povrch žhavý
2. energetická náročnost - nadzvuk:hypesonik 1:30 velikost hnací náplně?
3.lodní radar vidí obě při překonání horizontu tj. asi 35km před dopadem, čas na reakci - 10s : 1min ve prospěch hypersoniku, obranné systémy ovlivní let obou když stihnou reagovat (za 2.sv. se bránily bitevní lodě i salvou hlavních děl - nepředpokládaly zásah - stačila tlaková vlna k vychýlení kamikadze a bomb a raket)Skrýt celý příspěvek
Preco Cirkon? Ja velmi azbukou nevladnem, ale Циркон sa da normalne prelozit ako Zirkon.
Preco Cirkon? Ja velmi azbukou nevladnem, ale Циркон sa da normalne prelozit ako Zirkon.
Cirkon je doslovný přepis. "Ц" je české "C". Zirkon je překlad. Používá se někdy to, jindy to. Třeba u lodí nikdo nenapíše třída "Udatný". Všichni používají název třídy "Udaloy". ...Zobrazit celý příspěvek
Cirkon je doslovný přepis. "Ц" je české "C". Zirkon je překlad. Používá se někdy to, jindy to. Třeba u lodí nikdo nenapíše třída "Udatný". Všichni používají název třídy "Udaloy".
Asi je to jedno, ne? Časem jedno z toho převládne.Skrýt celý příspěvekVtipná je chyba u pojmenování tanků JS-2 a JS-3. Často jsou označeny jako IS. Je to patrně způsobeno tím, že ruské J (Й) a I (И) se liší jen háčkem a v anglické abecedě háček ...Zobrazit celý příspěvek
Vtipná je chyba u pojmenování tanků JS-2 a JS-3. Často jsou označeny jako IS. Je to patrně způsobeno tím, že ruské J (Й) a I (И) se liší jen háčkem a v anglické abecedě háček nemají a tak jej ignorovali.Skrýt celý příspěvek
podobne ako u cinskych balistickych protilodnych rakiet asi nebude najdolezitejsi dosah, ale schopnost zachytit a zasiahnut lod protivnika. K tomu by museli ziskat prevahu vo ...Zobrazit celý příspěvek
podobne ako u cinskych balistickych protilodnych rakiet asi nebude najdolezitejsi dosah, ale schopnost zachytit a zasiahnut lod protivnika. K tomu by museli ziskat prevahu vo vzduchu, coz sa nestane, takze si mozu dalej fantazirovat :)Skrýt celý příspěvek
Nepokryvaju nahodou ruske OTH radary pobrezne pasmo niekolko stoviek kilometrov? Okrem toho mozu rusi pouzit AWACSy, ale aj take radary SU-35 a MiG 31 maju pre RCS lode dosahy aj ...Zobrazit celý příspěvek
Nepokryvaju nahodou ruske OTH radary pobrezne pasmo niekolko stoviek kilometrov? Okrem toho mozu rusi pouzit AWACSy, ale aj take radary SU-35 a MiG 31 maju pre RCS lode dosahy aj cez 400 km. Okrem toho maju zavedeny druzicovy system Liana...
Cina napriklad vyvinula pre ucely koncoveho navedenia hypersonickych striel vysoko nadzvukovy dron, ktoreho uloha je ziskat data o polohe americkych lodi a odosielat ich strelam do posledneho momentu kym ho nepriatel nezostreli. Ako vies, ze rusi neplanuju nejaku podobnu taktiku, ved uz rusky Granit zo 70 rokov pouzival utok roja striel/dronov, ktore leteli pri hladine a pri priblizeni vyslal roj 1 strelu do vysky aby zistila polohy cielov, rozklasifikovala ich a priradila ich ostatnym strelam v roji. Ak bola prehladova strela zostrelena, automaticky presla uloha na dalsiu a tak dalej, az kym nedoslo k zasahom cielov. Ked to dokazali rusi pred 50 rokmi, preco by to nedokazali dnes? Na zasah americkych lodi bude stacit mala skupina Zirkonov, pricom udaje z radarov/Liany ich navedu do poslednej znamej pozicie a jeden, pripadne vsetky Zirkony pre koncove navedenie spomalia natolko aby si mohli predavat data o cieli datalinkom.
Aku prevahu vo vzduchu by si tam chcel, resp. co s tymi Zirkonmi dokazu spravit napriklad 5-10 (alebo aj 20) kusov F-35? Rusi sa vzdy zaoberali vyvojom rychlych protilodnych striel proti utociacim americkym lodiam, tak nejake vysledky predsa len maju.Skrýt celý příspěvek
Nasazení moderních hypersonických zbraní patří určitě mezi vojensko technologickou odpověď Ruska, kterou slibuje prezident Putin v případě, že NATO neposkytne Rusku požadované ...Zobrazit celý příspěvek
Nasazení moderních hypersonických zbraní patří určitě mezi vojensko technologickou odpověď Ruska, kterou slibuje prezident Putin v případě, že NATO neposkytne Rusku požadované mezinárodněprávní záruky. Už s tím v podstatě začali, MiGy-31 vyzbrojené Kindžály s doletem 2000 km, které případně mohou nést i jaderné zbraně, právě přiletěly do Kaliningradu
https://www.forbes.com/sites/s... .
video:
https://metro.co.uk/video/kinz...
Schopnost integrovat Cirkony na malá plavidla velikosti korvet asi sama naznačuje, že by neměl být velký problém s integrací Cirkonů na pozemní systémy. S ohledem na dolet Cirkonů je jasné jejich nasazení v pobřežních oblastech, tedy včetně Kaliningradu, Krymu a jižních Kuril. Nemyslím si, že by to Rusové nějak tajili, když vyloďovali Bastiony na Kurilách, tak to spíš propagovali.Skrýt celý příspěvekRusko evidentně reagovalo na odpověď ještě dříve, než vůbec položilo otázku. Rozhodně je pro Rusko logičtější obrana pobřeží než snahy o stavbu letadlových lodí. Americkou ...Zobrazit celý příspěvek
Rusko evidentně reagovalo na odpověď ještě dříve, než vůbec položilo otázku.
Rozhodně je pro Rusko logičtější obrana pobřeží než snahy o stavbu letadlových lodí.
Americkou odpovědí je patrně údajně civilní síť satelitů, aby takovou střelu odhalili včas.Skrýt celý příspěvekMožná se teď budu ptát fakt hloupě, ale opravdu letouny běžně přistávají s balistickou střelou pod trupem? Není to trochu nebezpečné? Já mněl vždy za to, že pokud to jde tak se ...Zobrazit celý příspěvek
Možná se teď budu ptát fakt hloupě, ale opravdu letouny běžně přistávají s balistickou střelou pod trupem? Není to trochu nebezpečné? Já mněl vždy za to, že pokud to jde tak se letoun zbavuje výzbroje, munice a paliva (odhazuje plné palivové nádrže) aby se minimalizovali rizika, které mohou nastat při špatném přistání nebo při jakémkoli problému, přece jen je to výbušnina.
A taky jsem měl za to, že když se přesouvají letouny na nějakou základnu tak pokud možno bez výzbroje, ta se tam pak tahá jiným způsobem.
Docela by mně to zajímalo jak to vlastně je?Skrýt celý příspěvekJediné co měn tak napadá, tak že ty Mig-31K nesli pouze prázdné schránky, z důvodu propagace a ukázky odstrašení, a zbytek komponent se připojí dodatečně na základně.
Jediné co měn tak napadá, tak že ty Mig-31K nesli pouze prázdné schránky, z důvodu propagace a ukázky odstrašení, a zbytek komponent se připojí dodatečně na základně.
Tak to je vzkaz přes média, ne? informační válka ve všech směrech.
Tak to je vzkaz přes média, ne? informační válka ve všech směrech.
Jako jo to mně napadlo taky hned jak jsem to viděl, ale mně to prostě přijde divné. Kdyby hodili do éteru záběry jak z lodě, dopravního letadla nebo vlaku vykládají ty střely někde ...Zobrazit celý příspěvek
Jako jo to mně napadlo taky hned jak jsem to viděl, ale mně to prostě přijde divné. Kdyby hodili do éteru záběry jak z lodě, dopravního letadla nebo vlaku vykládají ty střely někde v Kaliningradské oblasti, přišlo by mi to uvěřitelnější.Skrýt celý příspěvek
Ako "Rozdojenie kozla":
https://www.armadninoviny.cz/d...
http://android.hibal.org/imgga...Ako "Rozdojenie kozla":
https://www.armadninoviny.cz/d...
http://android.hibal.org/imgga...
To sice jo, ale obcas to asi zkusit musej - ona ta strela bude urcite docela draha na to, aby ji pri zmene priorit (zrusenej utok atp.) proste zahodili. Samozrejme, je ...Zobrazit celý příspěvek
To sice jo, ale obcas to asi zkusit musej - ona ta strela bude urcite docela draha na to, aby ji pri zmene priorit (zrusenej utok atp.) proste zahodili. Samozrejme, je pravdepodobnejsi, ze to nacvicujou s maketama a dost mozna ty prelety delaj prave s nima.Skrýt celý příspěvek
Sovětské námořní letectvo létalo s obřími protilodními raketami (na kapalné pohonné hmoty) před šedesáti lety. A rozhodně každý let neskončil odpalem. Proč by to měl být problém v ...Zobrazit celý příspěvek
Sovětské námořní letectvo létalo s obřími protilodními raketami (na kapalné pohonné hmoty) před šedesáti lety. A rozhodně každý let neskončil odpalem. Proč by to měl být problém v současnosti?Skrýt celý příspěvek
že by byl rozdíl ve velikosti nosiče?
mezi zemí a podvěšenou raketou není u MiG-31K zrovna místa na rozdávání.že by byl rozdíl ve velikosti nosiče?
mezi zemí a podvěšenou raketou není u MiG-31K zrovna místa na rozdávání.V lednu jeden Mig-31K odepsali. Nevím, jestli to bylo při startu nebo přistání, ale skončil na břiše s prakticky odtrženou přídí. Kdyby při tom incidentu měl pod přídí ostrý ...Zobrazit celý příspěvek
V lednu jeden Mig-31K odepsali. Nevím, jestli to bylo při startu nebo přistání, ale skončil na břiše s prakticky odtrženou přídí. Kdyby při tom incidentu měl pod přídí ostrý Kinžál...Skrýt celý příspěvek
A přistání s asymetricky zavěšenou 4 tunovou zátěží (většinou se létalo jen s jednou raketou) plnou kapalného paliva a často jadernou hlavicí snad nebezpečné nebylo? A když jsme u ...Zobrazit celý příspěvek
A přistání s asymetricky zavěšenou 4 tunovou zátěží (většinou se létalo jen s jednou raketou) plnou kapalného paliva a často jadernou hlavicí snad nebezpečné nebylo? A když jsme u toho - tuším, že CH-20 (rovněž jaderná hlavice) se musela zavěšovat pod nosič z montážní jámy, takže tam toho místa také nebylo moc.Skrýt celý příspěvek
je trošku rozdíl, když se musíš vyvarovat jiného typu přistání, než něžného. Pokud Tu-22 a Tu-22M3 létaly s jednou Ch-22, tak ji měli podvěšenou pod trupem. Jako nosič Ch-20 byla ...Zobrazit celý příspěvek
je trošku rozdíl, když se musíš vyvarovat jiného typu přistání, než něžného.
Pokud Tu-22 a Tu-22M3 létaly s jednou Ch-22, tak ji měli podvěšenou pod trupem.
Jako nosič Ch-20 byla používána Tu-95 a to je vysoká kráva. Tam byl problém s manipulačním prostorem, nikoliv se světlou výškou letounu se zavěšenou střelou.Skrýt celý příspěvekjá jsem naživo nikdy neviděl sovětský letoun s podvěšenou protizemní/protilodní střelou. Mohu jen vycházet z knihy od Jefima Gordona "Sovětské strategické letectvo v době studené ...Zobrazit celý příspěvek
já jsem naživo nikdy neviděl sovětský letoun s podvěšenou protizemní/protilodní střelou. Mohu jen vycházet z knihy od Jefima Gordona "Sovětské strategické letectvo v době studené války". Tam je mnoho fotek Tu-16 a TU-22(M) s jednou podvěšenou raketou pod křídlem i společně s citací, že takový let byl zcela obvyklý.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...