Střetnou se jednotky KLDR a USA na ukrajinské frontě?

Pro Severní Koreu nepředstavuje vyslání vlastních sil do zahraničí bezprecedentní záležitost. Ozbrojené složky země bojovaly ve Vietnamu a v několika blízkovýchodních válkách proti Spojeným státům a jejich spojencům. KLDR poskytovala pomoc nepřátelům USA i ve formě výcviku nebo dodávek zbraní, jako tomu bylo v případě jihoafrické pohraniční války nebo irácko-íránské války. Íránská armáda získala díky Pchjongjangu například dělostřelecké systémy s nejdelším dostřelem v regionu a také většinu svého arzenálu balistických raket.

Pokud Severní Korea dojde k závěru, že její síly mohou ovlivnit průběh války na Ukrajině, pokusí se pravděpodobně využít situace a udržet pozornost kolektivního Západu na dění ve východní Evropě. Vyhne se tak detailnímu sledování své hospodářské a vojenské aktivity postižené hospodářskými sankcemi a zároveň zvýší tlak na Spojené státy, s nimiž je stále oficiálně ve válečném stavu.

Na rozdíl od Čínské lidové republiky a Íránu, které k rusko-ukrajinské válce zaujaly neutrální postoj, se KLDR postavila rozhodně na stranu Moskvy. Spolu s Eritreou, Běloruskem, Sýrií a samotným Ruskem, byla Severní Korea jednou z pěti zemí, jež v OSN hlasovala proti odsouzení ruské vojenské intervence. Pro ruskou armádu se navíc může stát zdrojem vojenské techniky, neboť jako jedna z mála zemí mimo západní sféru vlivu disponuje rozsáhlým vojenským průmyslem.

Zatímco Peking i Teherán dnes usilují spíše o zlepšení vztahů se západním světem, Pchjongjang dlouhá desetiletí čelí velmi tvrdému postoji západních zemí. Jakoukoliv lidskou činnost v KLDR silně svazuje široká škála sankcí. Podporou ruského válečného úsilí a posílením vazeb s Moskvou a Donbasem může tak ve srovnání s ČLR a Íránem ztratit mnohem méně. Sbližování mezi Ruskem a Severní Koreou podle časopisu The Diplomat připravuje půdu pro větší hospodářskou integraci, jež podkope snahy Západu o izolaci obou ekonomik.

Hospodářské vazby s Doněckem a Luhanskem možná Pchjongjangu přinesou řadu významných příležitostí. Obě samozvané republiky nepatří k členským státům OSN, a proto nejsou povinny dodržovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN a s nimi spojené sankce vůči Severní Koreji. KLDR s nimi teoreticky může legálně a volně obchodovat. Severokorejci nabízejí zejména svou pracovní sílu zvyklou na značně nepříznivé podmínky s minimálními právy nebo prostředky, což činí její nasazení ve válečné zóně proveditelným.