Robotické tanky Šturm pro ruskou armádu

Robotické tanky Šturm pro ruskou armádu
Vizualizace robotického tanku Šturm / Uralvagonzavod (Zvětšit)

Velitel ruských pozemních vojsk generálplukovník Oleg Saljukov v rozhovoru pro deník Krasnaja zvezda komentoval současné a budoucí modernizační plány ruské armády. Saljukov mimo jiné oznámil zahájení vývoje rodiny dálkově ovládaných bojových vozidel Šturm.

Podle Saljukova se ruská armáda robotizaci zbraní věnuje se zvýšenou pozorností. Na začátek ale uveďme, ač používáme v článku slovo „robot“, vždy se jedná o člověkem (na dálku) ovládaná bojová vozidla.

O tom, zda rodina ruských robotů Kungas, Soratnik, Šturm má/získá autonomní funkce, tedy v nějaké míře schopnost chápat bojovou scénu (a přijímat takticky správné rozhodnutí), se nepíše. Dá se ale předpokládat, že ruští roboti získají minimálně schopnost strojového rozpoznávání obrazu ze senzorů ‒ tedy například automaticky poznají člověka, typ vozidla, atd.

V každém případě ruská armáda financuje nebo spolufinancuje vývoj mnoha typů robotů, tedy dálkově ovládaných zbraní:

Začátkem roku ruská armáda přijala do své výzbroje pásového bojového robota Uran-9. Stroj je vybaven automatickým kanonem 2A72 ráže 30 mm, spřaženým kulometem ráže 7,62 mm a protitankovými řízenými střelami (PTŘS) Ataka. Hlavní nevýhodou stroje je především chybějící stabilizace kanonu.

V letošním roce bylo dokončeno státní testování prototypů robotického komplexu Kungas. Vojskové zkoušky začnou v příštím roce.

Komplex Kungas se skládá z pěti robotů, resp. platforem. Mateřské pozemní vozidlo tvoří robotický obrněný transportér BTR-MDM, pásový bojový robot Něrechta, menší pásové robotické vozidlo s hmotností do 2000 kg, kolový robot s hmotností 200 kg a malý přenositelný robot s hmotností do 12 kg. Všech pět robotů je ovládáno z jednoho centra.

Každý z robotů může nést různé užitečné zatížení. Robot Něrechta byl postaven hned ve třech verzích, a to v bojové, transportní a průzkumné (pro dělostřelectvo) verzi. Výzbroj mohou tvořit kulomety ráže 7,62 nebo 12,7 mm, 30mm granátomety a PTŘS.


Robotický komplex Kungas

Kungas je experimentální projekt sloužící k osvojení si know-how a pochopení vzájemné závislosti dálkově ovládaných zbraní (různé hmotnostní kategorie) na bojišti.

Střední generaci bojových vozidel zastupuje Soratnik od Koncernu Kalašnikov, což je pásová robotická platforma s hmotnosti do 7000 kg. Robot s cestovní rychlostí 40 km/h může sloužit jako nosič munice nebo paliva, ale samozřejmě také zbraňových systémů. Soratnik unese stejnou výzbroj jako Něrechta, plus také 40mm granátomet a až osm PTŘS Kornet. Výzbroj má být umístěná na stabilizovaném bojovém modulu.

Soratnik již byl údajně testován v Sýrii. Není tedy zcela jasné, proč Saljukov mluvil o zahájení „vývojových prací“ robotů Soratnik a Šturm v příštím roce. Možná jde jednoduše o přesun od firemního vývoje do vývoje přímo finančně, materiálně a personálně podporovaného ruskou armádou. Ostatně díky tomu se mohou dvě výkladní skříně ruského vojenského průmyslu, Koncern Kalašnikov a UVZ, těšit na další finanční prostředky od státu.


Soratnik

Robotické vozidlo Šturm od společnosti Uralvagonzavod (UVZ) představuje nejtěžší kategorii ruských robotů. Vozidla Šturm využívají podvozek tanku T-72B3. O vývoji těžkých robotických vozidel Šturm na podvozku T-72B3 mluvili již v minulém roce čelní představitelé UVZ.

Původně se přitom počítalo s vývojem robotického vozidla na podvozku platformy Armata. Jak ale ze stránek Armádních novin víme, ruská armáda neplánuje velké nákupy tanků T-14 Armata ani bojových vozidel pěchoty T-15 Armata.

Kromě technických problémů stojí za odmítnutím také velká cena. Podle ruského vojenského blogu Andrei-bt, který se odvolává na ruský mediální portál RBC, měla ruská armáda za jeden tank T-14, z první objednané série, zaplatit 450 milionů rublů (sedm milionů dolarů). Později byla cena za T-14 stlačena na 320 milionů rublů, i když s největší pravděpodobností tak UVZ první tanky Armata ruské armádě prodal se ztrátou. Modernizace T-72B3 stojí přitom jen 79 milionů rublů. 

Program Šturm pravděpodobně neřeší jen konstrukci robota, ale i oblast taktiky a doktríny nasazení robotů a především to, jak roboty začlenit do komplexního provozně-logistického ekosystému ruské armády. Nemusíme zdůrazňovat, že poslední dvě oblasti jsou mnohem složitější a komplexnější, než vývoj a stavba prototypů robotů, což ostatně dokazuje program Armata. O problematice začlenění robotů do ekosystému armád jsme podrobně psali v článku Roboti ve válce: Hrozba nebo naděje pro Evropu?


Něrechta

Charakteristickým rysem robotů Šturm má být velmi vysoká úroveň balistické ochrany. Rodina těchto těžkých robotů, což nám naznačuje i jejich název Šturm (Штурм; útok, zteč), poslouží jako jakési beranidlo během útočných operací, a to především v boji v urbanizovaném prostředí.

Šturm tvoří čtyři bojová vozidla. Vizuálně nejzajímavější je robotický tank s odhadovanou hmotností cca 50 tun a s kanonem ráže 125 mm D-414 se zkrácenou délkou hlavně 4000 mm. Zásobník pro automatický nabíječ pojme 22 kusů munice. S kanonem je spřažen kulomet ráže 7,62 mm. Vozidlo má také radlici, sadu dynamické ochrany proti ručním protitankovým zbraním a počítá se také s nasazením aktivního systému ochrany. Uvádí se také možnost použít kanón ráže 152 mm ‒ kombinace zbraní je však prakticky libovolná.

Druhým vozidlem v řadě je nosič PTŘS Šmel. Vozidlo získá také zbraňový modul s kulometem ráže 7,62 mm. Třetím robotem rodiny Šturm je vozidlo podpory tanků, tedy jakýsi robotický BMPT Terminátor. Ve zbraňovém modulu najdeme dvojici automatických kanónů ráže 30 mm, 7,62mm kulomet a PTŘS Šturm.


Návrh robotického vozidla palebné podpory tanků; větší foto / UVZ

Čtvrtým vozidlem je robotický raketomet, chceme-li robotická verze raketometu TOS-1. V odpalovacím kontejneru je místo pro 16 raket s termobarickou bojovou hlavicí. Pro vlastní ochranu slouží zbraňový modul s kulometem ráže 7,62 mm.

Všechna zmíněná vozidla jsou postavená na základě tanků T-72B3. Stejný podvozek využije i mobilní místo velení a řízení ‒ předpokládá se, že toto místo bude moci ovládat jednu četu robotických vozidel na vzdálenost 3000 metrů. Stejně tak se počítá s vytvořením těžkého obrněného transportéru (na podvozku T-72B3) pro osm doprovodných vojáků.

Jak budou zmíněná vozidla vypadat, není jisté. V našem článku je série fotek, které se objevily v ruském tisku. Jde ale jen o vizualizaci možných podob vozidel.


Dělení robotické roty Šturm a těžkých, středních a lehkých čet; větší foto / UVZ

Na výše uvedeném obrázku lze vidět uvažovanou strukturu „robotické roty Šturm.“ Zdá se, že každá robotická četa (těžká, střední, lehká) bude mít několik robotických vozidel a jedno mobilní místo velení a řízení s operátorem. Stejně tak minimálně jedno vozidlo poslouží jako místo velení a řízení roty.

V těžké četě najdeme bojová vozidla s kanony ráže 125 mm nebo 152 mm, a podpůrná vozidla s automatickými kanony ráže 30 mm. Ve střední četě najdeme vozidla s 30mm nebo 57mm automatickými kanóny. V těžké a střední četě výzbroj doplňují kulomety ráže 7,62 mm a PTŘS. Nejlehčí četu tvoří průzkumní roboti s kulomety ráže 12,7 mm a PTŘS.

Ruský vojenský expert Alexej Chlopotov, autor známého vojenského blogu Gur Khan Attacks!, o výzkumném a vývojovém projektu Šturm informoval již v polovině roku 2018. Už tehdy uváděl, že nejde o žádnou novinku a že ruská armáda již z experimentálního testování bojových robotů vyvodila některé závěry.


Obrněný transportér na podvozku T-72B3; větší foto / UVZ

V první řadě Chlopotov uvádí, že bojová efektivita dálkově ovládaných zbraní roste a padá s úrovní situačního povědomí operátora (s jeho schopnosti chápat bojovou scénu) a s jeho schopnosti přijímat správná taktická rozhodnutí. Avšak ve velmi rychlém manévrovém boji vševojskových jednotek se takové řízení na dálku ukázalo jako neefektivní.

Chlopotov uvádí, že během deseti až 15 let nelze robotické jednotky (čety, roty) nasazovat samostatně. Nabízí se pouze začlenění jednotlivých robotických vozidel do sestav běžné mechanizované / motorizované jednotky. Smysl přitom má pouze krátkodobé, rychlé a jednorázové použití robotů v dané oblasti.

Chlopotov také ve svém článku uvedl, že zavedení bojových robotů rodiny Šturm do výzbroje ruské armády jednoduše nemá smysl, to ale samozřejmě nebrání financování experimentálních programů.

Tak je nutné chápat vyjádření Saljukova o vývoji robotických vozidel Soratnik a Šturm. Jde o experimentální vývojové programy – v případě ruské armády je ale dobrou otázkou, v jakém poměru program Šturm slouží k propagandě, podpoře domácího průmyslu, rozvoji špičkového know-how a v jaké míře jde o skutečné naplnění potřeb ruské armády.

Zdroj: Krasnaja zvezda

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

KOMENTÁŘ: Jak rychle Rusko vyrobí tanky T-14 Armata?

Podle Dmitrije Rogozina, místopředsedy ruské vlády, se v záři rozhodne o objemu výroby tanků T-14 ...

Ruská armáda nebude masivně kupovat tanky Armata

Podle Jurije Borisova, místopředsedy ruské vlády pro vyzbrojování, ruské ministerstvo obrany ...

Ruský 125mm kanon 2A82-1M pro tank Т-14 Armata

Ruský blog Gur Khan útočí! zveřejnil zajímavé informace o novém ruském 125mm tankovém kanónu 2A82, ...

Vývoj vs. výroba: Ruský průmysl nezvládá sériovou výrobu tanků T-14 Armata

Do konce roku ruská armáda převezme pouze 12 tanků Armata. Všechny klíčové uzly tanku Armata je ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tecka
    16:44 06.12.2019
  • SKmartinTO
    00:05 03.12.2019
  • Fabius Maximus
    00:38 01.12.2019

    Vozidla vypadají slušně. Každopádně bezposádkové stroje jsou budoucností, dokáží dostat brutální mobilní palebnou sílu tanku do mnohem menšího, levnějšího formátu, není třeba v tanku vytvářet prostor pro posádku a tuto chránit. Myslím, že kromě samostatného nasazení asi zvažují i spolupráci tanků Armata s bezposádkovými platformami, něco na způsob spolupráce SU-57 s Ochotnikem.

    I když jsem nevěřil, že jsou schopni brzy zavést Armaty do výzbroje k jednotkám, Rusové už všude tvrdí, že linka na výrobu Armat je už údajně v provozu a první sériově vyrobené tanky Armata (12 kusů) do konce roku 2019 dojdou k tamanské motostřelecké divizi, která je součástí jejich elitní formace - obnovené první tankové armády.

    https://thediplomat.com/2019/1...

    https://www.rt.com/russia/4738...

    • Econ
      23:16 02.12.2019

      Rusové toho tvrdí... :-) V roce 2015 tvrdili, že do roku 2020 budou mít ve výzbroji 2300 Armat...

      Jednou je jistě dodělají, potíž je, že zatím jim zřejmě moc nefungují. Vývoj vázne. Zkrátka informace z této země doporučují brát s velkým nadhledem a také s velkou mírou skepse.

  • Larry
    09:37 30.11.2019

    Slovo ROBOT - docela zajímavé
    https://factoryautomation.cz/k...

  • palo satko
    08:49 30.11.2019
    • (11)

    Nema zmysel chranit robota pancierom a tym si narobit mnozstvo vyrobnych a cenovych problemov. Ako sa vravelo pre dobou Jana Zisku z Trcnova: rebrinak je najlepsi bojovy voz. Gula preleti a nic nerozbije. :) Staci trubkovy ram, lacne komponenty pohonu a univerzalna kolesova platforma.
    Potreba vyvolat exploziu ale znicit nepriatelske vozidlo sa da riesit aj malym autonomnym vozitkom zatazenym prislusne urcenym mnozstvom vybusniny. Takato hromadne vyrabana hracka nemusi dosiahnut ani ceny tankoveho naboja. Zopar sikovnych programatorov hravo moze u schopnosti riariaceho systemu vozitka dosiahnut uroven schopnosti dnesneho ucinneho robota -Isilaka pridratovaneho k volantu

    • satai
      09:36 30.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      Neblábol.

    • Rase
      11:05 30.11.2019
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      S prominutím, to je ale fak blbost.

    • Kikirík
      14:04 30.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      Tak toto je riadna blbosť... Bolševický kolaborant palo má videnie sveta ako 5 ročný.

      • palo satko
        15:34 30.11.2019
        • (10)

        Rase, Kikirit a sataj a nie ste vi dôstojnici s povalovania? Mínanie penazi chudakov danovych poplatnikov na vymysly a hluposti v tom ste prebornici.... Zataženi pancierom a ideologiou, nemate čas rozmyšla nad fungujucimi riešeniami a pritom vas Rus vodi za nos hlupostami. Mudrijete a zatial vam vyfukne Krym, Dombas, Syriu a tušim aj Libya sa mu podari. :) Nemate čas mysliet, lebo ako povedal Werich: No jak by mohl, když psal účty za lampasy, fedrpuše, pozamenty, kyrysy, šavličky! :) dalej to ani nebudem citovat. Pre pochopenie https://www.youtube.com/watch?...

        • satai
          15:40 30.11.2019

          Neblábol

        • MeV6
          19:42 30.11.2019

          Já myslím, že pokus o něco podobného už tu byl a nijak se neuchytil - principiálně něco podobného zkoušel Wermacht za II.sv války, jmenovalo se to Goliath.
          https://cs.wikipedia.org/wiki/...
          Jestli se nepletu, na východní frontě došlo k použití proti tankům a výsledky byly tristní.

          • palo satko
            10:17 01.12.2019

            Nuž ani DVD vtedy nebolo. A radia nehrali stereo. Dnes kupite lietajuci dron decku pod stromček aj s kamerou. Robot nie je o "železe" ale o senzoroch, spracovani info a algoritmoch riešenia.

          • Lukash
            20:06 01.12.2019

            Palko si zase trochu uletel. Na jednej strane tvrdenie ze roboticke vozidla niesu o zeleze a pancieri, na druhej strane by ich natlacil spickovymi senzormi a elektronikou...asi nejakou cinskou lacnou, lebo bez pancierovania by tento uzasny stroj vyradil jediny srapnel alebo vystrel z M16...a bolo by po jeho algoritmoch :)))

          • Storm
            14:41 02.12.2019

            Politruk Satko a jeho PŠM:
            Nuž ani DVD vtedy nebolo. A radia nehrali stereo. Dnes kupite lietajuci dron decku pod stromček aj s kamerou. Robot nie je o "železe" ale o senzoroch, spracovani info a algoritmoch riešenia.

            Reakce:
            A kolik že těch dronů co můžeš koupit pod stromeček je ruské výroby?
            Nula... Když totiž neprodukujou konkurenceschopné civilní drony, těžko si poradí s mnohem složitějšími vojenskými...
            To i Číňan naučí lítat drona líp...

          • technik
            15:30 02.12.2019

            To Storm
            Meleš nesmysly. Naprogramovaný plně autonomní let raketoplánu buran jim udělal někdo jinej? Vzlet, stabilizace na orbitu a poté přistání je lehčí než naprogramovat civilní dron? Asi těžko že, takže je rozdíl mezi něco umět a chtít to udělat. Proč by někdo v dnešní době vyvíjel civilní dron při čínské konkurenci? Češi snad kromě Tatry používající 30 let staré motory a podvozky dokáží vyrobit vlastní auto? Dokáží ano,bude konkurence schopný? Nebude tak proč se o to pokoušet.

          • palo satko
            16:49 02.12.2019

            Storm, čitat nevieš? Ja som napisal, že vyrabat pancierovy tankovy robot je kravina. Že tym len Rusi tahaju važene obecenstvo za nos. Že jednoduchšie bude dopravit zodpovedajucu nalož k cielu pomocou lahkeho a lacneho, ako sa u nas u čobolakov vravi: vehicle-borne improvised explosive device (VBIED). Boj tank proti tanku sa vobec nemusi riešit, lebo kaýždy robot prehra s ludskou posadkou.
            To s tym dronom nemalo nič spoločne s Ruskom, len s cenou a inovaciou, presnejšie s klesajucou cenou za čoraz zložitejšie a učinnejšie riešenia a techniku.

          • Storm
            17:38 02.12.2019

            Technik vykřikuje...
            To Storm
            Meleš nesmysly. Naprogramovaný plně autonomní let raketoplánu buran jim udělal někdo jinej? Vzlet, stabilizace na orbitu a poté přistání je lehčí než naprogramovat civilní dron?

            Reakce:
            No samozřejmě meleš nesmysly ty...
            Tak za prvé: Pokud chces brat mou, ač pravdivou, ironii doslova, tak já taky... Buran nebyl konkurenceschopny a to ani jako dron... Nebyla to ani kosmická loď jako taková... Byl to pouze technologický demonstrátor neschopný udržet živou posádku, protože neměl systémy na podporu života... Dočetl jsem se, že z důvodu toho, že byl uplácan z bláta, mohl přistát jen tam, kde měli zařízení na chlazení některých částí draku po přistání, přistát mohl samozřejmě kdekoli, pak ale měly teplem ve slitinách nastat takové změny, které by z něho udělaly pouze model 1:1 do vytrínky... Pokud pominu makety, torza pro výcvik, různé zkušební verze a pouze v atmosféře létající exempláře, tak byly ve výstavbě asi čtyři, nejspíše však pět exemplářů určených pro let ve vesmíru... Celkový nálet těchto pěti byl přesně 3hodiny 25minut u Burana ( OK-1K1 nebo taky OK 1.01. )... Protože Orbital'nyy Korabl Ptička ( OK-1K2 nebo OK 1.02. ), Bajkal ( OK-2K1 nebo OK 2.01. ) a dva další druhé série, co neměly uděleny ani předběžné jméno (OK-2K2 a OK 2K3 neboli OK 2.02 a OK 2.03 ) se do vesmíru nikdy nepodívaly... Co je ale mnohem zajímavější je, proč buran byl ve vesmíru jen dva oblety, čili ty třiapůl hodiny, místo plánovaných třech dní... Jedna z příčin byla nedostatečná pamět počítačů...
            A tím se dostáváme k za druhé: Dnešní drony používají počítače s nesrovnatelně větším výpočetním výkonem než nějaký Buran... Dokáží se bezpečně pohybovat v civilním letovém prostoru, komunikovat jeden s druhým, dokáží samy komunikovat s ATC, dokáží se rozhodovat samy třeba jak zabránit kolizi... Což ten tvůj úspěšný, pro mě neúspěšný, buran neuměl, nemusel umět a ani nemohl umět... Čili mi vysvětli, proč ho taháš do diskuze s dnešními drony, když jeho počítač na to absolutně nemá...
            Pro zajímavost... Američani doletěli na měsíc pomocí počítače s výkonem dnešní kalkulačky...
            A nakonec za třetí, U toho tvojeho verglu, co na něho spadla střecha nemuseli řešit to, že by jim ho heknul, nějaký šupák ze země třetího světa na vyleštěný švajcdrat vyztužený bambusem napojený na počítač 286 s operační paměti 2MB... Což drony opět umí... I civilní...
            Takže ANO... Dle mého názoru naprogramovat let raketolánu Buran bylo jednodušší, než naprogramovat dnešní Hitech dron... i civilní... a to z důvodu toho, že Buran nedělal nic tak závratně jiného než tehdejší balistické střely nebo rakety se satelity... A taky z toho, že počítače Buranu by program dnešních dronu ani nepojmuly, čili se domnívám , že program Buranu nemohl být tak komplexní a program řízení letu musel být jednodušší...

            A co tu taháš Tatru a jiné české auta? Tatra krom tatrováckého motoru dnes montuje i jiné motory... Podvozek je dnes sice stejné koncepce ale taky úplně jiný... Nebo nechceš náhodou v tom případě i kopat do západních nákladních aut, že používají žebřinové rámy které vzniklý daleko dřív než tatrovácká roura? Věnuj se večer svému Buranu a tady diskutuj k článku...

          • Storm
            18:11 02.12.2019

            Joooo a Techniku... Tak si kup konkurenceschopného žigula ( Ladu ), já si koupím přiště zase pravděpodobně nekonkurenceschopnou českou Škodu... ( pro tebe česka není, já vím )

          • technik
            19:20 02.12.2019

            :))) takže tvůj dron zpracuje víc operací za dobu letu než palubní PC buranu? A ano byl to demonstrátor ale o to vůbec nejde. Zigula si strč do zadku, nebyt německými kapitálu jezdíme ve stejných střepech jak rusové ale srovnávat něco s výrobou dronu je nesmysl. Ale tak ono je to na tomhle fóru cool hlavně u nymandu kteří jen kritizují a o armádních technologie ví jen to co si přečtou na Wiki

          • Storm
            20:16 02.12.2019

            Né Techniku, můj dron né, já drona nemám... Ale třeba dron používaný US Customs and Border Protection si myslím že ano...
            Ostatně jaké asi byly možnosti počítače v osmdesátých letech a dnes že?
            Jestli si něco do zadku rveš ty, tak to neznamená že jsou všichni stejného zaměření... Jedno je jisté, já toho vyznání rozhodně nejsem...
            Ostatně kdo z nás dvou je asi nýmand, ten kdo dodá nějaké fakta? Nebo ten co nemá argumenty a proto útočí a napadá?... Jestli lovíš info na wiki, tak to klidně přiznej... Smát se ti nebudem... Fajn teď kecám ... budem... Já ovšem používám jiné zdroje ;)

            A promiň že na tebe už v této diskuzi nebudu reagovat...

          • technik
            21:13 02.12.2019

            jedině dobře že už nebudeš reagovat, o trolla míň. Jinak ty tvoje fakta jsou že kdo nedokáže vyrobit civilní dron nedokáže vyrobit i vojenský. Přečti si to po sobě a zamysli se. Když už mluvíš o wiki dost pochybuji že si svůj dlouhý příspěvek psal z hlavy, takže být tebou mlčím. V neposlední řadě si to byl ty kdo začal mluvit o civilních dronech, taktéž by rád podotknul že dron v civilních prostorech lítat bezpečně neumí. Tvrzení že programování civilního dronu je težší než programování autonomního raketoplánu je úplně mimo mísu, ale to se nemá cenu s tebou o tom bavit, dost pochybuji že si někdy konfiguroval svůj dron, nebo ho vyrobil z arduina.

    • SKmartinTO
      22:33 30.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      Ops.Sorr Off Topic

      .)))


      Paľko prepáčte.-)ale neodolal som vás poprosiť o vypočutie tejto odpornej prozapadozidonatousafilovskej produkcie len a len pre vás.

      https://youtu.be/runQo_hRRrs...

      Pevne verím, že pochopíte a nebudete sa hnevať.)

      • palo satko
        12:17 01.12.2019

        To puštaš svoje mame. Ja mam rad inu muziku.

        • SKmartinTO
          23:52 02.12.2019

          Nie paľko.)
          To je len pre vás .) Vlastne o Vas .)))
          Počúvajte pozorne isto sa tam najdete .)))

        • SKmartinTO
          00:06 03.12.2019
    • Grull
      09:39 01.12.2019

      Vidíš a já bych to udělal právě obráceně.
      Dopředu poslat silně obrněného "robota - volavku" a když po něm někdo práskne, tak zbytek týmu bude vědět odkud to šlo a postarají se o to.

      • palo satko
        12:26 01.12.2019

        Je taky pekny članok z roku 2015 od Paula Scharreho americkeho experta. Članok vyšiel pod nazvom ROBOTS AT WAR AND THE QUALITY OF QUANTITY. Kratka narychlo preložena citacia

        "Podobný prístup by mohol pomôcť armáde rozšíriť bojovú silu na pevnine. Armáda má tisíce plne funkčných pozemných vozidiel, ako sú HMMWV a obrnené osobné transportery M113, ktoré sa nebudú používať v budúcich konfliktoch, pretože im chýba dostatočné brnenie na ochranu posádky. Avšak za veľmi nízke náklady, rádovo desiatky tisíc dolárov za kus, by sa tieto vozidlá mohli zmeniť na robotické systémy. Bez ľudí na palube by nedostatok ťažkého brnenia nebol problémom.

        Dalo by sa to dosiahnuť s nízkymi nákladmi pomocou súprav robotických aplikácií - senzorov a príkazových systémov, ktoré sa používajú na existujúce vozidlá na ich vzdialenú alebo autonómnu prevádzku. Jedna sa o robotické súpravy a aplikácie, ktore sa už používaju na premenu stavebných vozidiel na diaľkovo ovládané Bobcaty a buldozéry pre boj proti improvizovaným výbušným zariadeniam.

        Ak sa použijú na existujúce vozidlá, robotické súpravy a aplikácie môžu poskytnúť armáde obrovskú pozemnú silu robotov za extrémne nízke náklady. Samotná masa takejto sily a schopnosť ju uplatniť pri samovražedných misiách by mohli zmeniť spôsob, akým sa armáda blíži k manévrovacím vojnám."

        https://warontherocks.com/2015...

  • SofF
    05:39 30.11.2019

    tohle má pochybné uplatnění, maximálně proti nějakým povstalcům, ale proti stejně silnému soupeři se to nečape, už jen zarušení bojiště celé koncepci dává na frak. V asymetrickém vedení boje, protipartyzánské operace proč ne, ale i tak by určitou autonomií měli disponovat aby se po přerušení signálu nezastavili a nečekali na odstřel. Asi nikdo nečeká vychytralost Terminátora, ale takové věci jako rozpoznání vlastní-cizí, zaměření nepřítelem, kooperace se skupinou dalších robotických vozidel by zvládat měli. Na to by měl jako řídící jednotka stačit i čip úrovně stařičkého C2Q.

  • xstandis
    20:44 29.11.2019

    Mam jen takovou otazku. U T-14 existuje dost problemu s tim, ze posadka sedi jen v korbe a do znacne miry se musi spolehat na kamery - dochazi ke zkreslovani situacniho povedomi. Co teprve tito roboti na dalku rizeni operatory? Mam pocit, ze pro zkuseneho protivnika budou daleko snadnejsi koristi nez tank se secvicenou pechotou.

  • Migi
    19:59 29.11.2019

    "bojová efektivita dálkově ovládaných zbraní roste a padá s úrovní situačního povědomí operátora (s jeho schopnosti chápat bojovou scénu) a s jeho schopnosti přijímat správná taktická rozhodnutí"
    No to ano, ale s tím se bojuje i osádkové techniky. Pokud ale pozemní "drony" na něčem opravdu stojí a padají, tak je to spojení. To se dá částečně nahradit AI, ale jenom částečně. Speciálně pokud mají být určené pro městské bojiště. V současnosti v podstatě neexistuje skutečně spolehlivý prostředek jak se na nějaké rozumné vzdálenosti ve městě spojit u manevrových jednotek obyčejnou fonií, takže si nedokážu představit, jak to mají v plánu dělat rusové (nebo kdokoliv jiný) s technikou v prostředí kde budou operovat třeba i prostředky REB (ale odtud asi plyne ta poznámka o krátkodobém, rychlém a jednorázovém použití robotů v dané oblasti).

    • Larry
      09:35 30.11.2019

      Nepochopil jste, že dnes to není o jednotlivých zbraních. Existuje něco jako zasíťování bojiště, situační povědomí bude operátor získávat z různých senzorů (UAV, satelitní IMINT, EW neboli REB....) proto se přikládá stále větší význam kyberprostoru.
      Je to "hledání řešení" ověření technologií. Dělají to tak v dnešním světě všichni na všech světových stranách.

      • Migi
        09:56 30.11.2019

        Nepochopil jste, že můj komentář nebyl o situačním povědomí :)

    • Larry
      14:30 30.11.2019

      Obyčejná fonie u manevrovych jednotek. Zřejmě vůbec namate tušení v jakém stavu a v jakých možnostech se dnes nachází komunikační technika. Viz rozprostrena spektrum nebo hopingove radiostanice. A zvládají to i české firmy.

      • Migi
        23:07 30.11.2019

        No právě že mám - z praxe a nejenom české výrobky. Troufám si říct, že jsem v praxi používal asi všechno běžně dostupné (neberu nějaká SF hračky), co se používá jak u nás, tak v USA a výsledek - nejlépe si stále vede "normální" technologie používaná už desítky let - KV/VKV vysílačka s co největším zesilovačem a i to má speciálně ve městě velké omezení.
        btw třeba hoping se používá kvůli odolnosti vůči REB a ne kvůli kvalitě spojení....
        A české firmy bych vůbec nezmiňoval - v armádě hlavně DICOM a jejich NATO nekompatibilní radia, technologicky někde z 90.let je nejklasičtějším příkladem mizérie českého obranného průmyslu....

  • Rase
    18:08 29.11.2019
    Oblíbený příspěvek

    Je docela zvláštním způsobem myšlení, že když mají problém s bezosádkovou věží pro T-14, tak raději postaví robotické vozidlo na bází T-72. Nejsou jen tak náhodou lépe investované peníze do fungl nového vozidla s delší životností? Elektronika stojí stejně, věžová nástavba taky a jediný rozdíl je, že ušetří peníze za podvozek... to je ale jenom o svařování a materiálu. Tedy úspora dost malá. Mě to zkrátka přijde hloupé i jen jako konstrukční cvičení.

    Číňané přetvářejí vlastní deriváty T-55 na dálkově ovládané tanky, reálně bych se nedivil, kdyby i s UI. Zde se hodí vypíchnout, že se snaží aby osádka byla v co nejlepších tancích, ale robotické byly třeba i jen staré šroty. Oproti tomu rusové nechají lidi v modernizovaném šrotu a robotická vozidla budou fungl nová :-S

  • PavolR
    14:32 29.11.2019

    Ako ste mohli v súvislosti s koncernom Kalašnikov opomenúť robota Igoreka? Však je to internetová legenda! :-D
    -------
    Dosť veľkoryso používajú na papieri podvozok T-72B3 na kadečo, no reálne budú všetky použiteľné podvozky potrebovať na modernizáciu - už teraz ich majú nedostatok - takže bezposádkové vozidlá bude mať väčší význam robiť z prevádzkyschopných starších typov.

  • GlobeElement
    13:30 29.11.2019

    Hezká hračka. Doufám, že v příštím pokračování Svérázu ruského lovu s tím pojedou střílet veverky.