Summit Putin – Kim: vymění Rusko stíhačky za munici?

„Rusko se vrhlo do svatého boje na ochranu své suverenity a bezpečnosti... proti hegemonistickým silám,“ uvedl Kim Čong-un během dvoustranného setkání. „Vždy budeme podporovat rozhodnutí prezidenta Putina a ruského vedení... a budeme společně bojovat proti imperialismu,“ čímž zřejmě myslel kolektivní Západ v čele se Spojenými státy.

Pchjongjang, který chce posílit své vztahy s Moskvou, se postavil proti jakýmkoli rezolucím OSN odsuzujícím ruskou invazi na Ukrajinu. Loni v červenci oficiálně uznal nezávislost samozvaných republik Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny, které ruští vojáci poprvé napadli v roce 2014. V reakci na to Kyjev okamžitě přerušil diplomatické styky se Severní Koreou.

Rusko se velmi pravděpodobně snaží od Pchjongjangu získat dělostřeleckou munici, popřípadě modernější severokorejské rakety pro použití na ukrajinském území. Americký časopis Foreign Policy soudí, že jsou kompatibilní s odpalovacími zařízeními ze sovětské éry používanými ruskými ozbrojenými silami. Rusové podle informací z tohoto měsíce v minulém roce spotřebovali 10 až 11 milionů kusů munice. Její výroba sice v příštích letech stoupne na dva miliony nábojů ročně, stále to ale nevyřeší hrozící nedostatek. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu si proto před Kimovou cestou prohlédl výstavní halu se severokorejskými zbraněmi v Pchjongjangu.

Severní Korea chce na oplátku od Ruska technologie pro vojenské průzkumné satelity a jaderné ponorky. Kim Čong-un na předloňském 8. sjezdu Korejské strany práce nařídil své armádě dosáhnout devíti cílů, včetně výroby mezikontinentálních balistických raket na pevné palivo a hypersonických střel. V sedmi oblastech se Pchjongjang téměř dostal k zahájení masové výroby a nasazení. Ve dvou zbývajících cílech, průzkumných družicích a jaderných ponorek, země zaostává.

To je hlavní důvod, proč Kim navštívil kosmodrom Vostočnyj (vesmírné technologie) a dálněvýchodní město Vladivostok (prohlídka plavidel Tichomořské flotily ruského námořnictva). K jeho delegaci patřil Pak Thae Song, předseda severokorejského výboru pro kosmickou vědu a techniku, který se zabývá vývojem umělých družic. Nechyběl ani velitel severokorejského námořnictva Kim Myeong Sik, který má na starosti vývoj ponorek. Pro úplnost uveďme ještě účast Jo Chun Ryonga, generálního ředitele severokorejského vojenského průmyslu, včetně výroby dělostřelectva a střelného prachu. Jeho účast byla nezbytná pro jednání o dodávkách munice.

Severní Korea svůj kosmický program rozvíjí, ale její dva letošní neúspěšné pokusy o vypuštění družice na oběžnou dráhu naznačují prostor pro zlepšení. Ruská pomoc v oblasti kosmických nosných technologií může významně podpořit vojenské modernizační ambice Pchjongjangu, které zahrnují vývoj vojenských průzkumných družic.

Kim Čong-un v leteckém závodě v Komsomolsku na Amuru (KnAAZ), výrobní pobočka firmy Suchoj a součást Sjednocené letecké korporace (OAK). Závod vyrábí zejména vojenské letouny Su-35S a Su-57, plus civilní Suchoj Superjet 100.

Pchjongjang má však zálusk i na další technicky pokročilé produkty. Po setkání s Putinem ve Vladivostoku pokračoval Kimův vlak směrem do Komsomolsku na Amuru. Tam navštívil továrnu vyrábějící stíhací letouny Su-35 a Su-57 – systémy nesrovnatelně pokročilejší než zastaralé letouny, které má korejské lidové letectvo v současnosti k dispozici (zastaralé MiGy-29 a Su-25). I kdyby Severní Korea neobdržela nové stíhačky, může mít prospěch ze stálých dodávek náhradních dílů a součástek, které posílí její stávající flotilu vojenských letadel sovětského původu a výrazně zlepší jejich letovou způsobilost a spolehlivost.

Plánované dohody o prodeji nových stíhacích letounů Su-35 Egyptu a Indonésii navíc ztroskotaly, zřejmě pod tlakem USA. Realizace plánu převést některé z již vyrobených „egyptských“ letounů do Íránu se prozatím neuskutečnila. Současné politické klima, omezení výroby a přísné sankce velmi komplikují vývoz ruské vojenské techniky. Zákazník bez skrupulí, jako je Severní Korea, se možná ukáže být atraktivní alternativou. Pokud padne dohoda s Teheránem, Pchjongjang se stane nejžhavějším kandidátem na nákup přebytečných Su-35.

Otázkou však zůstává, o jaké technologie bude Rusko ochotné se se Severní Koreou skutečně podělit. Koneckonců, prostou výměnou Rusko získá pouze technologicky jednoduchou munici. I pokud nedojde k převodu letounů Su-35 a Su-57, i další méně výkonné systémy by pro Pchjongjang stále představovaly ve srovnání s jeho stávající flotilou obrovský technologický posun vpřed. Severokorejci se podle časopisu The Diplomat spokojí téměř s čímkoliv, co jim Moskva nabídne. Ať už MiG-29SMT, Su-27 nebo Su-30, dokonce i dodávky náhradních dílů a generální opravy stávajících typů budou mít pro Pchjongjang velkou hodnotu.

Kromě vojenské techniky se Kim pravděpodobně obrátil na Putina i s prosbou o potravinovou pomoc. The Diplomat informoval o zhoršující se situaci v Severní Koreji, kde údajně umírají lidé hlady také v hlavním městě Pchjongjangu. V takto vážné situaci ruské úřady letos v červenci oznámily vývoz 3833 tun pšeničné mouky z Kuzbasu do Severní Koreje za letošní rok. Obdobná zpráva z dubna hovořila o vývozu 2800 tun kukuřice z Amurské oblasti na severokorejské území.

Nové severokorejské těžké raketomety KN-25 ráže 600 milimetrů. Jde o největší raketomet svého druhu na světě.

Pchjongjang se také stal více závislým na Moskvě v oblasti energetických surovin. Rusko v červenci zvýšilo své dodávky ropy do Severní Koreje oproti předchozímu měsíci přibližně pětkrát. Měsíční objem vývozu dosáhl 10 933 barelů.

Severní Koreu a Rusko od sebe dělí pouze pozemní hranice a teritoriální vody. Díky tomu mohou snadno provádět rozsáhlé transfery zboží bez kontroly jiných států.

Kreml může severokorejské vládě rovněž nabídnout svou diplomatickou podporu. Pchjongjang již využil ruského a čínského vlivu v Radě bezpečnosti OSN. Od krachu posledního kola americko-severokorejského sbližování v roce 2019 Peking i Moskva jednoznačně odmítají jakékoli nové sankce nebo dokonce formální odsouzení na půdě Spojených národů. Tento postoj je daleko vzdálený od jejich souhlasu a spolupráci na rozsáhlých mnohostranných sektorových sankcích uvalených v letech 2016 a 2017. V loňském roce nebyla Čína ani Rusko ochotny podpořit prohlášení odsuzující testování balistických raket mezikontinentálního doletu Pchjongjangem.

Navzdory pokusům o společnou ideologickou frontu na setkání Putina a Kima se oba státy možná rozhodnou plně neustoupit požadavkům toho druhého. Nebo přinejmenším prozatím ne. Severní Korea může například usilovat o přístup k citlivým ruským technologiím námořního jaderného pohonu, s nimiž se Moskva pravděpodobně nebude chtít rozloučit výměnou jen za dělostřeleckou munici. Kim si ji zase třeba raději ponechá pro potřeby vlastní národní obrany a odstrašení.

Ačkoli setkání ruského prezidenta a severokorejského vůdce vyvolávají řeči o nové autoritářské ose v severovýchodní Asii, jen málo nasvědčuje hlubším základům vzájemných vztahů. Ty se spíše opírají o krátkodobé až střednědobé strategické zájmy. Moskva může usilovat o revizi globálního uspořádání ve svůj prospěch, ale získat Pchjongjang jako nového spojence bude mít v tomto úsilí jen omezený přínos. Oba státy si totiž mají co nabídnout pouze momentálně – Rusové chtějí munici, Severokorejci technologie a potraviny. Po konci ukrajinsko-ruské války Moskva nebude zbraně z ostrakizované Severní Koreji pravděpodobně již potřebovat a stejně tak bude Pchjongjangu po získání pokročilých systémů chybět motivace vyrábět pro Rusko.

Zdroje: Foreign Policy, The Drive, The Diplomat