Super-Suchoj: Ruskou stíhačku Su-57 čeká modernizace

Super-Suchoj: Ruskou stíhačku Su-57 čeká modernizace
Su-57 / Anna Zvereva, CC BY-SA 2.0 (Zvětšit)

Ruské letectvo zatím neprovozuje žádnou operačně použitelnou víceúčelovou stíhačku Suchoj Su-57. Již nyní ale běží vývoj modernizované verze Su-57.

Vylepšené Su-57 se přezdívá „Super-Suchoj“, oficiálně „Su-57 druhé fáze“. Prototyp Super-Suchoje vzlétne v polovině roku 2022 a s dokončením letových testů se počítá v roce 2024.

Začátek vývoje Super-Suchoje se datuje k 29. říjnu 2018, kdy ministerstvo obrany a konstrukční kancelář Suchoj podepsali příslušnou smlouvu v rámci vývojového projektu Megapolis. Vývoj Super-Suchoje tedy odstartoval ještě před závaznou objednávkou prvních 76 sériových Su-57.

Modernizace Su-57 se točí zejména kolem nového proudového motoru Izdělije 30. První sériové Su-57 získají starší motory AL-41F1 (Izdělije 117) převzaté ze Su-35S. Nové motory Izdělije 30 dostanou kompletní digitální řízení, umožní let nadzvukovou rychlostí bez přídavného spalování, zajistí větší elektrický výkon, lepší letové výkony a nižší spotřebu paliva.

Vývoj Izdělije 30 řeší Sjednocená motorová korporace (ODK) a motor vyrábí Ufimská motorářská výrobní asociace (UMPO). Prozatím vzniklo zhruba 20 motorů Izdělije 30 pro pozemní i letové zkoušky. První fotografie letuschopného Su-57 s jedním motorem Izdělije 30 se objevily v březnu tohoto roku.

Technická podoba Super-Suchoje již byla schválena. Kromě nových motorů vylepšený Su-57 získá pokročilejší avioniku, elektroniku, zbraňové systémy a částečně hardware. Super-Suchoj tak má výrazně překonat současný Su-57.

Mezi hardwarové změny patří i nahrazení hydraulicky ovládaných aerodynamických ploch za elektrické aktuátory, což zlepší ovladatelnost letounu, bezpečnost a zjednoduší servis. Dále Su-57 získá nové LCD obrazovky v kokpitu, vylepšený průhledový displej (HUD) a to, co ruský portál Izvestija bez bližšího vysvětlení nazývá „panoramatický letecký indikátor“. Stejně tak dojde k rozšíření nositelné palety zbraní Su-57.

Právě problémy s hydraulikou nebo se systémem řízení letu vedly ke ztrátě prvního sériového Su-57 v prosinci 2019. Během testovacího letu Su-57 došlo k neočekávané situaci, kdy se zadní horizontální aerodynamické plochy dostaly do nečekané polohy. Pilotovi se nepodařilo převzít ruční kontrolu a nakonec došlo k pádu letadla.

Po konci letových testů (2025) se počítá s dodávkami Super Suchojů pro ruské letectvo. Všech 76 objednaných Su-57 ruské letectvo získá do konce roku 2027. Zatím tedy není jasné, zda z této objednávky nějaký letoun dostane nové motory Izdělije 30.


Su-57

Podle náměstka ministra obrany Alexeje Krivoručka ruské letectvo začne nakupovat Super-Suchoje s motory Izdělije 30 v polovině tohoto desetiletí. Tedy k objednávce může skutečně dojít někdy kolem roku 2025 (pokud půjde vývoj bez problému), ale dodávky Super-Suchojů zřejmě proběhnou až v roce 2028 (po dodávce 76 Su-57 „první fáze“). 

Portál Izvestija se odvolává na nejmenovaného odborníka, podle kterého je modernizace Su-57 přirozený proces. Podobnou cestou prošel stíhací bombardér Su-34. Stejně tak vývoj americké víceúčelové stíhačky F-35A Lightning II v podstatě neskončil a letoun v rámci modernizační strategie C2D2 (Continuous Capabilities Development and Delivery) neustále získává nové schopnosti.

F-35A se zejména chystá na modernizaci „Block 4“, v rámci které dojde k obměně letového softwaru, k použití výkonnějších letových počítačů ale i nového širokoúhlého displeje v kokpitu. 

V současné době se počítá s dodáním prvního Su-57 (trupové číslo „modrá 02“) do ruského letectva do konce letošního roku. Mezitím firma Lockheed Martin již v březnu zákazníkům dodala 500 stíhaček F-35A. Současně však již havarovaly tři F-35, konkrétně jedna mariňácká F-35B (2018), jedna japonská F-35A (2019) a naposledy 19. května letošního roku F-35A amerického letectva. 

Co se týče malého počtu nakupovaných Su-57, není to údajně problém. V červnu 2018 vicepremiér Jurij Borisov uvedl, že není třeba urychleně masově vyrábět Su-57, protože Su-35S je nejlepší letoun na světě.

Vzhledem k rychlosti výroby Su-57, nutnosti vypracovat nové doktríny boje (nemá smysl Su-57 používat jako Su-35S), nutnost udržitelného výcviku pilotů a techniků, tisíce nutných testovacích hodin Su-57 v různých simulovaných bojových situacích, ustanovení kvalitního dodavatelského řetězce náhradních dílů a technické podpory ze strany výrobce, můžeme o Su-57, jako o efektivní bojové schopnosti, mluvit až někdy v roce 2030.

Ostatně americký F-35 se vyvíjí 20 let a k demonstračnímu prvnímu bojovému použití došlo až v roce 2018, sedm let od prvních dodávek.

Zdroj: Izvestija

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské stíhačky Su-57 s nejnovějšími motory Izdělije 30

Minulý týden ruský výrobce Suchoj, člen Sjednocené letecké korporace (OAK), začal s leteckými testy ...

Ruský tisk: Stíhačka Su-57 je drahá a zbytečná hračka

Člen expertní rady Státní dumy pro letecký průmysl a vedoucí komise Státní dumy pro právní ...

Armija-2019: Ruské letectvo koupilo 76 stealth letadel Su-57

Na probíhající vojenské výstavě Armija-2019 ruské ministerstvo obrany u domácího průmyslu objednalo ...

Rusové přišli o první sériovou stíhačku Su-57

Ráno 24. prosince tisková služba Spojené korporace výrobců letadel (OAK) informovala o nehodě ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • StandaBlabol
    20:46 03.07.2020
    Oblíbený příspěvek

    Můj oblíbený a každoročně aktualizovaný TOP 10 seznam stíhaček pro boj mimo vizuální vzdálenost. Má jasně definovaná kritéria a podrobné vysvětlení ke každému letounu a jeho umístění.
    https://hushkit.net/2019/09/26...

    • Stana99
      18:31 05.07.2020

      To hodnocení dává docela smysl. Trochu mě překvapilo dobré umístění gripenu. Je to ale hlavně díky integraci meteoru. Jinak pan Vojáček má na idnes 3-dilny článek o náhradě gripenu u AČR. Píše tam že Saab nabízí poměrně rozsáhlou možnost integrace systémů z verze E pro verzi C včetně radaru a IRST senzoru. Do roku 2025 by se mělo rozhodnout jestli tu integraci budou realizovat. Původně jsem byl pro F35 ale pokud bude ta integrace možná tak by to pro naše potřeby mohlo stačit. Navíc by se jak píše mohly výhodně dokoupit vyřazované švédské C verze a vytvořit 2 letky. Dále v prvním článku zmiňuje možnost vyřazení l159. Nahradily by je další dokoupené AH-1Z a gripeny. Pokud by to takto udělali, docela by mi to dávalo smysl i z ekonomického hlediska.

      • Jirosi
        20:34 05.07.2020

        V tom článku je spousta věcí pojatá poněkud lidově.O modernizaci byl článek i tu: https://www.armadninoviny.cz/m...

        Ta modernizace, ale nebude zadarmo. Stejně jako odkup a zavedení těch strojů v CR, a to vše jen z poloviční budoucí životností. Rozhodující bude cenová nabídka za tenhle komplet ve srovnání z nákupem nových letadel.
        Ten dává z dlouhodobého hlediska podstatně větší smysl.

        • Stana99
          23:17 05.07.2020

          Máte pravdu ten starší článek je daleko podrobnější a stále aktuální. Jak píšete rozhodující bude jakou cenu nabídnou. Oni ale narozdíl od USA nemají politickou páku. Když pominu úplatky, můžou uspět jen cenou. Za pár let uvidíme jak to dopadne.

          • logik
            23:54 05.07.2020

            Jenže po zkušenostech s minulým rozhodováním úplatky moc pominout nejdou. Minule to bylo jen o nich a nějaké politické páky byly úplně k ničemu....

      • logik
        23:53 05.07.2020

        Zrovna ta preference meteoru je klasický cherry-picking jednoho parametru. Ve výsledku podstatně hodně závisí na kvalitě seekeru rakety (kterej maj pravděpodobně zas lepší AMRAAMY), na schopnostech REB atd...

        Vojáček je poměrně velký příznivec Gripenů, a při jejich "tlačení" používá často i nepravdivé argumenty (např. srovnává náklady na provoz dle studie, kterou si zadal SAAB a kupodivu tam Gripen vyšel nejlíp), takže bych si na články od něj dal pozor...

        • Starlight
          01:08 06.07.2020

          Já bych byl ještě přísnější v jeho hodnocení. Pan Jiří Vojáček sice líbivě píše, ale letecká technika je pro něj španělskou vesnicí: https://www.jirivojacek.cz/... nebo ještě lépe https://cz.linkedin.com/in/jir... . Já tam nikde nevidím vojenské nebo civilní vzdělání nebo praxi v oblasti vojenského nebo civilního letectví. Vlastně ja tam nevidím nic s letectvím nebo ozbrojenými silami :-)

          Tož že ze sebe dělá odborníka, ho z něj neudělá. Ve svém třetí části na iDNES (https://www.idnes.cz/technet/v... opět zopakoval ten blábol (nebo vlastně už prokázanou lež) o ceně letové hodiny JAS-39 vs. F-16 vs. F-35.

          Už jsme mu to na AN jednou vysvětloval. Pokud to stále nechápe, klidně mu to rád znova vysvětlím. Až se tady ukáže, tak mu ale pro začátek doporučím, ať si najde, za kolik uvádí cenu letové hodiny F-16 USAF. A to opakovaně už po mnoho let. Používají stejnou metodiku i na F-35. Pamflet sponzorovaný SAABem má i toto číslo špatně.

          Pokud bude tyto cenové nesmysly dále šířit v mediálním prostoru, budu se k němu chovat jako k produktovému manažeru placeném SAABem. Pokud si chce vydobýt své místo na českém mediálním Slunci, tak by místo opisování z webu mohl trochu potrápit MO ĆR a vytáhnout z nich skutečně náklady na provozování systému Gripen. Třeba až poté někdo uveden i skutečně nalétané hodiny, tak se dobereme nějakých čísel.

          • Stana99
            09:12 06.07.2020

            Já rozhodně nechci nikoho obhajovat nebo začínat flame diskuzi, ale i podle vyjádření Lockheedu by cena za provoz F35 měla klesnout na úroveň srovnatelnou s f16 až za 15 až 20 let. https://www.google.cz/amp/s/mo...
            Přečetl jsem třetí část článku na idnes. Tam se ještě zmiňuje možnost nákupu f16 pokud nebudou finance na F35. Tady bych byl zásadně proti, protože by to znamenalo že budeme mít čtvrtou generaci dalších 45 let. To už opravdu raději odkoupit gripeny, protože ty tu budou max. 25 let.

          • Jirosi
            10:24 06.07.2020

            V tom je ten háček! Chcete kupovat podle "RP" ceny z roku cca 2004, a počítáte z životností 25. let za 65% ceny.
            Přitom ty letadla jsou v polovině při skvělé údržbě, Švédské stroje na tom, tak dobře nejsou. Takže, budeme rádi když tu vydrží 20.let při naší údržbě. Z toho si ještě odečtěte roky na získání schopností druhou letku, a ono to přestane dávat smysl.
            Už dnes létá málo Gripenů, do budoucna to jde jen dolů. Představa jen stagnace ceny za provoz je prostě mimo. Modernizace opět jen zvedne ceny.

          • Stana99
            10:40 06.07.2020

            Já nic kupovat nechci. Jen jsem psal, že pokud Saab nabídne rozumnou cenu, mohlo by to dávat smysl. Vyhodnotit si to musí MO. Jen oni můžou mít relativně přesná data. Záměrně ve svých komentářích neuvádím konkrétní čísla protože čerpám jen z veřejně dostupných informací a uvědomuji si že můžou být z různých důvodů (i záměrně) zavádějící. Když ale jak Lockheed tak i USAF říkají že je potřeba na ceně za údržbu pracovat tak tomu veřím. Nicméně i tak si myslím že je F35 do budoucna nejlepší volba, otázka jestli na to budou finance.

          • Jirosi
            11:24 06.07.2020

            Nebylo to myšleno jako útok na vás. Pouze sem chtěl naznačit, že zajímavé to je jen tehdy když se upraví v podstatě každý parametr do pozitiva.

          • logik
            13:23 06.07.2020

            Ještě k ceně provozu F35. Pokud někdy klesnou ceny na úroveň F-16, tak to bude výborný úspěch. A ne "AŽ".

            Protože F-35 je podstatně výkonnější, než F-16. O půlku věští tah, větší hmotnost, nosnost, dolet, podstatně vyspělejší avionika. Takže není nic divného, když bude dražší provoz. Jde o to, aby nebyl o moc. Pokud se takové letadlo, výkonama vlastně spíš na úrovni F-15 než F-16 podaří provozovat za cenu F-16, tak to bude výborné.

            A u gripenů pak je třeba započítat ještě jednu věc: teď jsou Gripeny zhruba po polovině životnosti, ke konci životnosti (tak za deset let) půjdou náklady na údržbu prudce nahoru. Takže jestli, tak smysl by měl spíš desetiletý pronájem: ale ten nám právě proto nikdo nenabídne.
            Pokud bychom opravdu zaplatili 65% ceny za olétané Gripeny, tak to mi přijde jako obchod snů: pro SAAB. Vím, že to je trochu ošidné přirovnání, ale koupil byste si někdo desetileté auto, u kterého víte, že za chvíli z něho bude "kasička", za 65% ceny?

            PS: Jinak já teď nemám favorita. Líbila by se mi F35, ale to je takový "fandovství": dokud nebudou známé konkrétní nabídky, tak je to celé vaření z vody, kde si tu vodu každý ohne tak, jak se mu líbí (Vojáček je toho zářným případem).

          • flanker.jirka
            16:40 06.07.2020

            řešit tu, klesající křivku v ceně letové hodiny F 35 mi přijde jako porcování medvěda, když běhá po lese.
            Každopádně z hlediska bojové hodnoty stealth letounu nemá F 35 konkurenci a bylo by to logické řešení.
            O jakém počtu letadel se bavíte?

          • flanker.jirka
            16:41 06.07.2020

            na druhou stranu, je odkoupení Gripenů ekonomičtější na srandovní scénáře s JAK 40 u Ruzyně a airpolicing to bohatě stačí.

          • Jirosi
            17:36 06.07.2020

            Vzhledem k tomu, že odkup dalších Gripenů, ani nabídku na další pokračovaní nemáme, tak kdo tu řeší medvěda v lese?

          • Klimesov
            09:54 07.07.2020

            No osobně si myslím, že Gripeny C jsou pro nás tak trochu pasé. Tím, že jsme je dosud měli pronajaté a nevlastnili jsme je, by cena odkupu musela být opravdu taková, která se nedá odmítnout. Něco ve stylu. "Gripeny C dostanete zdarma, nebo za hubičku, ale zaplatíte si kompletní modernizaci Gripenu C na Gripen C+ včetně vývoje a integraci některých zbraní. A i tady bych hodně přemýšlel zdalipak by se to vyplatilo.
            F-35 stále vypadá jako nejlogičtější řešení ze všech, a to píšu jako fanda Gripenu, je to stroj s obrovským potenciálem. Navíc stroj 5. generace.
            Bohužel u F-35 by záleželo na tom, zdalipak by Letectvo AČR bylo schopno nebo ochotno využít veškerých schopností F-35. To jsou totiž další investice ve výcviku a v nákupu munice atd. atd. Pokud by tu ta snaha nebyla, tak koupit F-35 by byl nakonec zbytečný luxus.
            Pak je tu poslední verze F-16. To by taky nebylo špatné, ale stejný problém jako s F-35 jen v menší míře. Bude chtít AČR opravdu využít veškerý potenciál F-16 který mají?
            Zamíchat kartami ještě může Gripen E. Jenže to je teprve na začátku své cesty a velké množství informací je stále velká neznámá. Takže uvidíme za cca 5 let jak na tom bude.
            Když to vezmeme kolem a kolem, tak z technologického hlediska nemáme možnost vybrat vyloženě špatně. Stroj musí hlavně vyhovovat požadavkům AČR a tomu co s ním budou chtít reálně dělat a jak ho budou chtít nasazovat jak v rámci obrany ČR tak i v rámci NATO. Velkou roli při výběru budou jednoduše hrát celkové nabídky, které momentálně neznáme.

          • Jirosi
            11:16 07.07.2020

            Spousta slov o nevyužitém potenciálu, ale to co znamená?
            Nikdy nevyužijete letoun na 100% pokud nejste globální mocnost ve válce. V míru je vždy využití omezené, ale ty letouny si nekupujeme na mír.
            Koupit si za stejné peníze stroj z polovinou potenciálu, protože tu druhou polovinu bych využil jen za války je prostě hloupost.

          • Klimesov
            13:09 07.07.2020

            Jirosi: Tak jako u všeho i tady koupí vše teprve začíná.
            To, že se pořídí nějaký stroj automaticky neznamená, že letectvo bude jeho schopnosti ovládat. Ne schopnosti stroje letectvo získá až postupnou formou výcviku, řešením taktických a strategických postupů, nácvikem všemožných situací a v neposlední řadě nasazením v misích, dokoupením dalších potřebných technologií pro podporu atd. atd. A to vše se děje v rámci samotné armádní doktríny a operačních plánů armády, které daná armáda má.
            Jinými slovy: armáda v době míru cvičí to co hodlá využít v době války.
            A to je ten potenciál.
            A tady prostě bude záležet co konkrétně bude AČR od samotného stroje chtít s výhledem do budoucnosti. Co bude nejlépe odpovídat jejich požadavkům za nejrozumnější cenu.
            Ono totiž kupovat zbraň s vědomím, že víc jak 50% její schopnosti nevyužiji ani v době války, to je hloupost, nebo spíše zbytečně vyhozené peníze.
            Takže hodně prostě bude záležet na tom co bude plánovat AČR do budoucna a co všechno bude od nového nadzvukového stíhače reálně chtít.
            Takže za mně se nechám překvapit :-)
            Každopádně jak jsem psal výše. Tak jak tak reálnou chybu udělat nemůžem, jen se můžeme v některých věcech omezit.

          • Jirosi
            15:46 07.07.2020

            Klimeškov: "Ono totiž kupovat zbraň s vědomím, že víc jak 50% její schopnosti nevyužiji ani v době války, to je hloupost, nebo spíše zbytečně vyhozené peníze."

            Zkuste se na to podívat jako na digitalizaci v roce 89. Kdy to taky vypadalo jako naprosté sci-fi, ale jaká byla skutečnost v roce 2009?
            Ve válce technologie spíše akcelerují na aktuální stav+, než návrat k historii.

        • flanker.jirka
          16:30 06.07.2020

          Logik, Starlight

          asi toho pan Vojáček neví tolik o letectví, než vy, ale k vyjádření logika, že by měl být "velkým příznivcem Gripenů" si sjeďte níže, protože přímo v této diskusi se pan Vojáček vyjádřil takto:
          "Česká republika by měla po skončení pronájmu Švédsku poděkovat za pětadvacet let bezproblémového provozu gripenů a nakoupit F-35."

          • Jirosi
            17:06 06.07.2020

            Pokud je tohle jeho osobní názor, pak je ten článek na jen reklama na úrovni článku o ASCODu.

        • flanker.jirka
          16:32 06.07.2020

          logik

          a jsme zase u vašich pravděpodobností a teorií :-D co z tohoto podložíte:
          "Ve výsledku podstatně hodně závisí na kvalitě seekeru rakety (kterej maj pravděpodobně zas lepší AMRAAMY), na schopnostech REB atd..."
          ...Meteor je hodně vychytaná raketa a do její ECCM výbavy investovali dost vývoje, což opravdu u AIM 120 nevíme, ani nevíme jak opravdu odolnou verzi USA pustí do exportu.

          • logik
            17:15 06.07.2020

            Flanker:
            Ad vojáček: Ať zde napsal, co zde napsal, konzistentně přes mnohá upozornění publikuje články, které straní Gripenu. Že se pak (některými vyjádřeními, spousta jeho komentářů vyznělo jinak) na diskusi stylizuje do trochu jiné pozice, na tom nic nemění.

            Pokud bych byl placenej PRista SAABu, tak se chovám přesně tak: na odbornějších fórech vystupuju umírněnějc, abych byl pokud možno respektovanej, zatímco ohnutejma článkama krmím lajckou většinu, protože tu je třeba "nakrmit", aby až se to koupí, s tím souhlasily.

            Tím opravdu nechci tvrdit, že ho opravdu platí SAAB. Jen to, že jeho vystupování zde na fóru pro mne není argument pro to, abych nějak pozměnil hodnocení těch nepravd, které veřejně šíří.

            ===

            Ad meteor: Smysl mého příspěvku byl, že je trochu nesmysl porovnávat rakety podle jednoho parametru, když jiné velmi podstatné parametry neznáme.

            To, proč bych čekal, že AMRAAM má lepší seeker než Meteor se pak zakládá na tom, že zatímco u AMRAAMu co vím se nijak extra netlačí na zlepšení schopností jeho seekeru, u Meteoru jsme se chtěli dát do holportu s Japoncema (teď z hlavy nevím, jestli to dopadlo), kdy oni měli dodat seeker a my pohon, teda jsme se chtěli vlastní seeker nahradit japonským. Kdybychom měli seeker na špičkové úrovni, tak by k tomuto z naší strany nebyl důvod.

            Ano, to je pouze domněnka, která nejde dokázat, ale to nijak nemění jádro sdělení, napsané výš: že porovnávat raketu potažmo stíhače podle jednoho cherry-picknutého parametru prostě není korektní.

        • Poly
          12:40 07.07.2020

          Kde je k mání provozní náklady resp cena letové hodiny v případě Gripenu?

      • stronger.p
        17:34 06.07.2020

        F-35 je komplexní zbraňový systém, měl by být propojen se všemi složkami armády, aby to dávalo smysl. S čím ho propojíme my? Jsou další složky naší armády jsou nebo budou připraveny na integraci tohoto zbraňového systému a budou vůbec schopny využít data, která od něho dostanou?
        Aby to nebylo něco ve stylu, koupím si Modenu 360 na ježdění do páce a z práce 4km tam a zpět, ale sousedi puknou závistí.
        Takže za mě ano, pořiďme F-35, ale "se vším všudy". Modernizujme naši armádu na "úroveň" F-35, aby to bylo smysluplné.
        Koupit jen letadlo na "ukazování" a přemýšlet, co a jak do něho integrovat nebo , co si sním vlastně počít je nesmysl...

        • flanker.jirka
          20:22 06.07.2020

          Slušnou podporu mohou poskytnout věci jako Vera NG a pořádně radary. To umožní stealth éru být opravdu pasivní. Ještě by bodlo pořádně UAV pro REB a retranslaci.

        • darkstyle
          13:03 07.07.2020

          To sú skôr jeho doplnkové úlohy..
          Stále je to lietadlo a plní hlavne letecké úlohy..
          Ak si pri kúpe dáš do podmienky, že chceš vyvinúť nejakú časť avioniky pre prepojenie s tvojím C4I systémom ako rada krajín spravila - už je len na tebe, aké riešenie zvolíš ako dostanú tvoje tanky, húfnice, raketomety, PVO informácie z F-35..
          Ono sa na tieto štábno-spojovacie veci i tak vynakladá hafo peňazí v každej armáde..
          Nevidím problém ich vynakladať smerom ku F-35..

          Ono by vlastne mohla byť tým lakmusovým papierikom všetky systémy tlačiť ku F-35..
          A tým pádom získať koncepčnosť v tomto smere.

          Lebo F-35 sama o sebe zvláda bezproblémovo informácie prijímať a užitočne roztrieďovať, robí to aj keby pilot nechcel :D

  • vakoplch
    11:40 03.07.2020

    Nevíte někdo jestli by nebyla možná zahraničí spolupráce? Tento stroj měl být vyráběn i pro Indii a s její spoluprací. Jak to nyní vypadá s Indy? No a není možné do toho "zatáhnout" nějaké další státy? Se zahraničními investory by tento projekt postupoval jistě rychleji...No a možná nejen tento projekt...Tak v čem je tedy problém? Respektive příčina osamělého Ruského šnečího tempa?

    • madrabbit
      12:05 03.07.2020

      Těžko říci, ale podívejte se na modul Nauka (pro ISS). Kolik už se do toho dalo peněz a stále není hotový, a to měl letět už v roce 2007. A pořád jsou na tom nedodělky, průšvihy, zpoždění a požadavky na další peníze.

      • gangut
        15:01 03.07.2020

        Tak ono sa v Rusku hlavne rieši celková budúcnosť ISS. Rusi by s ňou mali skončiť v 2024.

        • satai
          15:10 03.07.2020

          A proto maji 14 let zpozdeni.

        • satai
          15:11 03.07.2020

          Ale kazdopadne pokud skonci Rusove s ISS, tak jsem zvedavy, co hodlaji delat v pilotovanych letech dal. Zabalit to komplet?

          • gangut
            15:30 03.07.2020

            Je to možné. Čital som vyjadrenie nejakého akademika, že v čase robotov sú pilotované lety nemajú praktický význam.

          • Marw
            15:50 03.07.2020

            Plan je aktualne asi takyto:
            Oddelit rusky segment od ISS a z neho vytvorit zaklad noveho komplexu ROS (Russian Orbital Station). Problem je ze sucasny rusky segment ma pomerne slabe zdroje elektrickej energie (hlavne polia solarnych panelov na ISS patria k zapadnemu segmentu) tak ze tento okypteny komplex by mohol byt prevadzkovany len vo velmi minimalistickom rezime az do pripojenia noveho planovaneho modulu NEM (a po skusenostiach s Naukou je otazka, ci by ho dokazali postavit a pripojit k stanici skor nez doziju povodne moduly). Otazkou je tiez ci by si vobec mohli nechat Zaryu, preto ze aj ked patri do ruskeho segmentu, vlastnia ju USA (platili ako vyrobu tak aj start a je majetkom NASA, aj ked riadenie zabezpecuje Rusko). Ak by sa s USA nedohodli na prevzati tak pridu o dalsi zdroj energie.

            Celkovo by som si v tomto smere nerobil velke ocakavania, uz aj bez ROS-u maju rozbabranych viac projektov nez realne dokazu zvladnut a aj tak skromne financie stiepia do tolkych projektov, ze bude zazrak, ak aspon cosi z toho dotiahnu do realneho konca. Len tak nahmatkovo z toho co planuju: Angara A5P/A5M/A5V, Irtys, Yenisey, Soyuz-7, nova pilotovana lod Orol, vzkriesenie SeaLaunch, planuju vyvoj hned troch znovupouzitelnych boostrov, nove metaloxove motory, vzkriesenie programov Luna a Venera, pilotovany Lunarny program...

          • satai
            16:18 03.07.2020

            No hlavne ze Rusko toho v te robotizaci tolik dosahlo... Zrovna oni jsou jedni z tech, co maji daleko lepsi sance s posilanim primatu v konzervach.

          • satai
            16:20 03.07.2020

            @Marw - no se Zaryou to neni otazka. To by mohli leda kdyz pak vyvesi Jollyho Rogera

          • gangut
            16:58 03.07.2020

            satai
            No robota si mozu kupit v Japonsku alebo v Nmecku, ale nemci alebo japonci im ho do vesmíru jaksi nedostanú... :-D

          • logik
            17:42 03.07.2020

            gagnut:
            Dnes Ti ta propaganda nějak nejde...
            "že v čase robotov sú pilotované lety nemajú praktický význam."
            Jinými slovy, Rusům v pilotovaných letech ujíždí vlak, tak to najednou není potřeba.

            ", ale nemci alebo japonci im ho do vesmíru jaksi nedostanú... :-D"
            Klasika, čím víc "vtipu", tím méně pravdy. Německo spolupracuje na Arianě, Japonci mají M-V KM, která je schopna dopravit věci i na Mars.

          • satai
            18:03 03.07.2020

            A když si v Japonsku koupí toho robota, tak si najmou Falcon 9, aby ho vynesl. Protože tím ušetří.

          • vakoplch
            18:15 03.07.2020

            gangut V Německu v Brémách se montuje motorová sekce lodi Orion která v roce 2024 dopraví první Američanku na měsíc. Později také Evropské kosmonauty, ale můžou s ním klidně poslat i robota...Pak na měsíci přistanou Číňané . No a otázka je jestli čtvrtí budou Rusové nebo Indové?Váš smích má důvod v neznalosti, skutečný stav je vzhledem k ruským historickým ůspěchům spíše k pláči...

          • gangut
            18:17 03.07.2020

            Ale logiku, aká propaganda. Citát jedného akademika. Btw. aká je výhoda pilotovaných letov? Čo nové možu priniesť? Vesmírnu turistiku?

          • gangut
            18:19 03.07.2020

            vakoplch
            Aký má pre Rusko s jeho rozpočtom praktický význam posielať človeka na mesiac?

          • Poly
            18:51 03.07.2020

            gangut
            Putin o tom blábolil, takže asi nějaký význam to má. Možná takový, aby se necítil před USA a Čínou tak malý...

          • vakoplch
            19:53 03.07.2020

            gangut Nechám odpovědět šéfa ruského kosmického programu. https://m.vtm.zive.cz/rusko-ch...

          • logik
            11:31 04.07.2020

            gagnut:
            "Citát jedného akademika."
            Ano, v Rusku se vždy akademici nechávali zneužívat k propagandě a vždy říkali ty "správné" citáty. Že by právě to byl rozdíl mezi akademikem a vědcem? :-)

            "Btw. aká je výhoda pilotovaných letov? Čo nové možu priniesť?"
            Třeba hromadu vědeckých experimentů, které zatím nejde dělat roboticky, protože je třeba aktuálně reagovat na vývoj experimentu - a možnosti dálkového řízení jsou kvůli latenci velmi omezené.

            Rusové jsou celý nadšený, že naučili letadlo přistávat, a ty bys chtěl nechat dělat roboty vědu? Dobrý SciFy.....

          • vakoplch
            12:26 04.07.2020

            Čerstvé informace o Ruském pilotovaném měsíčním programu. PS : Kdo a kolik by jste si vsadili na dodržení časových termínů? https://www.kosmonautix.cz/202...

    • fotr
      13:16 03.07.2020

      Tak Indie je velice nestálý partner který neustále něco vyhlašuje a zase ruší a navíc s dodávkami letadel od Rusů nemá zrovna dobré zkušenosti. Nenapadá mě ani nikdo další kdo by s Ruskem do takové spolupráce šel i kdyby o to RF stálo.
      Problém šnečího tempa je jasný, nejsou kapacity, lidské i finanční ani technologie.

    • PetrTechnik
      15:41 03.07.2020

      vakoplch: Problém ruského průmyslu , je neexistence konkurenčního prostředí na vnitřním trhu. V tom lepším případě bývá k mání jediný výrobce a ten si v podstatě dělá co chce, případně je na tom stejně u vlastních dodavatelů. Pak se k tomu přidávají taková ta velikášská prohlášení, jak do roku xy budeme mít zbraň ab, připravenou k použití. To je určené pro domácí publikum. Celý ten systém, je navíc neskutečně neefektivní, plýtvá se v něm financemi.
      Možná ,že je to nakonec dobře. Mít znepřátelené dvě rovnocenné velmoci , by bylo balancování na ostří nože, a svět by byl o dost nebezpečnější.

    • infi
      16:19 03.07.2020

      Na Rusko jsou uvalene sankce, takze jsou odkazani jen na svoje zdroje (jak lidske, tak i ekonomicke). Indove jsou nestabilni, meni nazor ze dne na den, podle toho co se deje kolem Kasmiru, navic stejne nevim co by jim tak asi nabidli. Partneri typu Iran atp. skoda mluvit - asi taky moc know how v oblasti hightechu neprinesnou, takze zkratka jsou na to sami. Staci se pak podivat na F35, je tam pres 24 000 soucastek a na vsem se podili pulka sveta. Vyrobit 5g letoun je nesmirne narocne, proto se jim to nedari.

      • infi
        16:23 03.07.2020

        A jen pro priklad, cinane jeste donedavna (nevim jak ted) nebyli schopni OKOPIROVAT ruske motory ze Suchoju, ktere maji doma a to verim ze tam problem s financemi nebyl...to je jen dukaz jak jsou dnesni technologie narocne i na kopirovani, natoz na vyvoj.

      • logik
        17:44 03.07.2020

        Sankcema to až tak není. Ty jsou jen hřebíček do rakve. Jak roskosmos, tak např. Mig měli hluboké problémy ještě před sankcema.

    • SofF
      21:38 04.07.2020

      to bylo víceméně tím že měli Indové velké oči a čekali že jim předají nejnovější technologie. Takto to ale nefunguje, tvrdě narazili i v Paříži, tak z nouze koupili těch 36 strojů. Rusové jsou sice dost benevolentní ale nejsou zas padlí na hlavu aby předali i to co právě dovyvíjeli. To jde u strojů typu F-16 nebo Gripen, ale ne u nejnovější techniky co má Moskva a Paříž.

  • semtam
    11:01 03.07.2020

    Když se v diskuzi sešli už takové kapacity, tak bych měl otázku.
    Který nadzvukový vojenský stroj je ten "nejlepší", jestli se to takto dá vůbec nazvat.

    Pokud už se někdo odhodlá odepsat, tak by nebylo na škodu to nějak zdůvodnit proč dotyčný považuje za nejlepší "své" letadlo a pro zajímavost může napsat co považuje za jeho nedostatky či mínusy.

    • satai
      11:38 03.07.2020

      Jednoznacne Su-35S. Rikal to Borisov a prece by nelhal.

      • flanker.jirka
        17:22 03.07.2020

        Jen si tak vybavit všechny pohádky, kterými Aero zásobovalo naše politiky, aby si prosadili L 159 :-D

    • vakoplch
      11:48 03.07.2020

      Prosím konkretizuje svou otázku nejlepší na co? Stíhací mise ? Úderné mise? Propagandistické mise? Zkrátka v čem chcete soutěžit? Co se týče dominance na military fórech tak ač zápaďák musím su 57 přiznat paritu s f 35....

      • fotr
        13:30 03.07.2020

        Jak lze srovnávat F35 s něčím co neexistuje? Tu paritu stavíš jen na tom co o tom letounu říkají Rusové? Já bych si počkal protože oni toho už nakecali a pak skutek utek. Dokud neukáže to Sůčko co umí ve vzduchu, nemá cenu ho s něčím srovnávat.
        Vezmi si za příklad třeba Armatu, to bylo keců jaký je to superr nej tank na světě, nakonec nedokázali (asi zatím) vyřešit ani problémy s převodovkou plus pár dalších věcí a tak raději začali tvrdit že Armatu nepotřebují, protože mají T90 a to je doopravdy ten nejlepší tank na světě. Oni toho prostě nakecají spoustu, nemá cenu to brát vše vážně a doslova. Slyšel jsem navíc (neověřeno) že ten momentálně nej, nej tank T90 má taky zásadní problém a to ten že mu při střelbě za jízdy brzy odchází nějaká část převodového ústrojí. Možná tu o tom někdo znalejší ví více a doplní mě.

        • satai
          13:43 03.07.2020

          Ja jsem pro to brat je doslova. My Cesi jsme smejici se bestie.

        • vakoplch
          15:20 03.07.2020

          No je slušnost odpovědět. Takže za otrokářství jistý americký autor jehož jméno si nevybavuji navrhoval dělat z černochů konzervy pro psy.... Možná bychom dnes měli jeho knihy zakázat. Nebo rovnou spálit? No ta parita sučka a f35 na fórech byla jako vtip. No že jako se o nich nejvíc mluví...No ale já taky občas nepochopím nějaký vtip...Zvlášť když je myšlen vážně třeba...to mě úplně zmate...Jo a taky ty moje vtipy jsou často takové hloupé a smutné . Takže za to nedorozumění můžu samo já. Tak se omlouvám. Jo a ten americký autor s konzervama pro psí jídlo z černochů to myslel taky sarkasticky. Jako přímo proti otrokářství...No ale nedivil bych se kdyby dnes na jeho stržené soše tancovali nějací lidé. Je zkrátka důležité se snažit navzájem porozumět...Všude ve světě. Mezi všemi rasami a všemi politickými směry.A možná i na diskuzním fórum...PS:Ta poslední věta byl samozřejmě vtip :)

    • Lukash
      12:07 03.07.2020

      Pozri stroje rovnakej generacie a kategorie su +- vzdy na podobnej urovni. Rozhodovat bude vylietanost a skusenosti pilota, kvalita vyzbroje, pozemna a vzdusna podpora, prehlad o situacii, rychlost spracovania dat atd. Ked sa stretnu rozdielne generacie tak ta starsia bude v nevyhodnejsej situacii.

    • Jura99
      13:41 03.07.2020

      semtam: divím, se že se ptáš zrovna ty, protože kapacita jsi samozřejmě čelní, ale dovolím si svůj malý názor. První síto máš generaci stroje, prakticky se nestává, že by starší generace byla lepší než ta nejnovější. No a mezi 5.gen jsou pouze 4 typy, F-22, F-35, Su-57 a J-20, z toho jen dva jsou vyrobené vě větším počtu z nichž jeden ve výrobě zůstal s potenciálem v tisících strojů. Takže odpověď je jasná, F-35 je nejlepší, protože není s čím jej srovnávat :-).

    • StandaBlabol
      15:19 03.07.2020

      Pokud jde o stroj pro vybojování vzdušné nadvlády, tak je to podle mne už 15 let jednoznačné. F-22 Raptor. Kombinace stealth vlatností, supercruise, špičkového radaru a výkonných střel AIM-120D. Dokazují to i výsledky cvičení Red Flag a dalších. Když se Němcům jednou podařilo na Typhoonu "sestřelit" Raptora, měli z toho druhé Vánoce.

      A svým způsobem to dokazuje i ruská propaganda. Tím, že svoje Su-35/57 raději srovnává s jednomotorovým F-35 nebo o generaci staršími F-15. A Raptora pro jistotu ignorují.

      • gangut
        15:33 03.07.2020

        Tak nejak raptora ignorujú aj američania, nie?

    • SofF
      21:54 04.07.2020

      na to je těžká odpověď, záleží co se od toho stroje očekává, jestli spíš obrana nebo útoky hluboko do cizího týlu. Ikdyž je snaha o co nejuniverzálnější letadla tak vesměs jde o upravená jednoúčelová kterým jde původní schopnost nejlépe. Jistě jde upravit i vcelku nezajímavou F-16 tak že snese i delší misi, ale pouze nad teritoriem kde radary ani jejich obsluha jemně řečeno nepatří ke špičce.
      Takže bych se držel označení "nejlepší ve své kategorii" - ve třídě stíhačů pro vybojování vzd. nadvl. to budou hlavně F-22 s předchůdcem F-15 který už pro potřeby I a ar. států byl hodně modifikován, pak z ruské strany poslední derivát SU-27 a nový SU-57 který ale pořád není v "plné palbě, byť bude mít modernější elektroniku než dvaadvacítka - jenže pořád není zařazen. Pak čínská éra vycházející z SU-27 a poslední J-20 o kterém toho moc známo není ani zda je už taky sériově vyráběn, ponižují ho také problém s motory. Takže v této třídě pořád letitý F-22 který už má sice dost nalétáno ale přemožitele co by už byl zaveden pořád nemá. A v kategorii jednomotoráků určitě nástupce F-16 - tedy Blesk 2, v dané třídě nic lepšího není, ovšem kazí to cena takže takové Gripeny E/F pořád mají šanci, ale technologicky mu rovny nejsou. Ještě co stojí za zmínku je poslední modifikace MiG-31 - ten po modernizaci je třídou sám pro sebe.

  • fotr
    10:52 03.07.2020

    A jaké vylepšení nám u tohoto ,,neexistujícího,, stroje ohlásí pŕíště? Bude to super hyper Suchoj? Bude létat ještě v tomto století? Neznám nikoho dalšího kdo by stejně často ohlašoval velkohubě ,,převratné,, novinky které se pak většinou nikdy ve výzbroji neobjeví. Rusové si prostě musí neustále něco dokazovat a druhým namlouvat jaká jsou technologická velmoc. Směšné.

    • Poly
      11:40 03.07.2020

      NO, bude lepší než Su-35. Dle rusů je teď Su-35 stejnej jako Su-57, takže musí udělat vylepšení, aby obhájili cenu a konečně si to někdo koupil... :-)

    • TC82
      17:27 03.07.2020

      Rika se tomu marketing a delaji to vsichni a vsude.
      Jen tady jsem zvykli to rozmazavat, jednak asi jako justifikaci vlastnich zbrojnich programu a nejspis i ze zavisti ze nic takoveho (jako Evropa) nemame.

  • Charlie
    09:15 03.07.2020
    Oblíbený příspěvek

    Jen taková do pranice, abychom si tu z těch "Rusáků" nedělali srandu tak moc ;)

    Su-57 se hodně srovnává s F-22 a F-35, kde byly taky jistý "porodní bolesti", ale jako takovej hezkej příklad že i jinde to uměj "patlat" stejně je.... chvíle napětí.... Eurofighter Typhoon.

    Nic proti tomu éru,a le asi si vzpomenete, že je vyráběný v sériích - říkaj jím Tranche - a mezi nima dochází k jistejm modernizacím.

    No a ta první tranche/série, to byl takovej holobyt, kterej vlastně uměl akorát lítat - přesný specifikace se mi nedaří rychle najít, na wiki je akorát obligátní "Initial Operational Capability, Basic Air Defence Capability". Každopádně Rakušáci sou z nich docela zoufalí, páč to má drahej provoz jaxviň a vlastně to nic neumí, Němci je budou vyřazovat a o modernizaci vůbec neuvažujou, angláni to samý. Pokud si správně pamatuju, někde sem četl že T1 má krom nedostatečný avioniky i jinou konstrukci trupu oproti pozdějším verzím.

    A to prosím EF T vyvíjely bohatý západní země s rozvinutým průmyslem a možností spolupráce se zahraničními partnery, Rusové to pytlíkujou sami v situaci, kdy mají za sebou 15-20 let ekonomický mizérie /devadesátky a první polovina dalšího desetiletí byla bída s nouzí a Suchého OKB zachránily jen prodeje Su-27 do zahraniční, a současná situace taky není dvakrát růžová, protože jejich hospodářství stojí za bačkoru a defacto jedinej čistej příjem je prodej surovin a menším dílem zbrojní techniky.

    Teoreticky se nechá říct, že vyvíjet v takovýhle situaci tolik relativně hi-tech produktů (výkladní skříní sou aktuálně PVO systémy, dlouhovlnný radary a sytémy REB, letadla začínaj ztrácet, tanky taky) je pořádnej výkon (zaplacenej životní úrovní obyvatelstva a zanedbáváním víceméně všeho ostatního, stačí se podívat na jejich infrastrukturu mimo Moskvu)...

    • Lukash
      09:46 03.07.2020

      Ja by som ani z tych pvo systemov az taky odvareny nebol, netvrdim ze niesu dobre ale realne svoje schopnosti v boji neukazali. Cize vsetko su to tvrdenia rusov, ktori sa ich snazia predavat. Takze papierovo su vyborne ale to tvrdili aj o su57, armate a vela inych systemoch.

      • Charlie
        10:03 03.07.2020

        Sovětské/Ruské systémy mají celkem dlouhou řadu bojovejch nasazení a nikde si nevedly nijak špatně (respektive - vedly si uplně stejně jako jejich západní protějšky v jinejch konfliktech).

        • Lukash
          10:50 03.07.2020

          Ja skor narazal na S400 z ktorej tu putinfans robia nejaku zazracnu zbran schopnu nicit vsetko vo vzduchu na 400km :) inak ano suhlas.

        • fotr
          13:41 03.07.2020

          Které systémy? Třeba PVO které jim úspěšně ničí nebo letectvo které nestojí proti alespoň minimálně srovnatelnému protivníkovi?
          Porovnej třeba ztráty techniky Rf a USA v Afgánu. Osobně Ruskou techniku nepodceňuji a myslím že za ztráty mohla a může spíše nekvalitní obsluha ale to je právě důležitý faktor. Technika může být sebelepší ale když nemá dokonale vycvičenou obsluhu, prohraje.

          • Tesil
            19:52 03.07.2020

            fotr
            To srovnání trochu pokulhává.Zatím co Afgánci používají vesměs stejnou výzbroj jako před třiceti lety,Spojené státy modernější o několik generací.Takže srovnání ztrát se Sověty není objektivní.

          • Charlie
            01:03 04.07.2020

            Prakticky všechny systémy PVO aktuálně zařazené ve výzbroji i ty už vyřazené mají celkem impresivní bojovou službu s celou řadou zářezů, a to většinou proti vyspělejšímu protivníkovi s převahou ve vzduchu. Začalo to S-75 v Namu (tam s tím severovietnamské, možná sovětské obsluhy dělaly doslova zázraky a ztráty na straně Američanů nebyly malé, a to to byl komplet 20 let starý) pokračovalo S-125 v Egyptě, třemi prsty smrti tamtéž (a v Sýrii), pak už to jde teda trochu zkopce (díky nedostatku full scale konfliktů), ale i Buky si něco nastřílely...

          • logik
            11:37 04.07.2020

            Tesil:
            "Zatím co Afgánci používají vesměs stejnou výzbroj jako před třiceti lety,"
            Myslíš, že je Rusko tak "drží u huby"?

            Charlie:
            "impresivní?" Jo, každá dokázala něco sestřelit, ale žádná nijak nezměnila poměr sil. Krásně je to vidět např. právě v Egyptě - něco sestřelili, tak se Izraelci na likvidaci PVO zaměřili, a bylo po PVO....

            "pak už to jde teda trochu zkopce"
            Nejen kvůli nedostatku konfliktů. Ale především zlepšením možností letadel působit proti PVO (stealth, zlepšené antiradiační rakety, REB......). Full scale konflikty - alespoň co se týče letetectva - byly: Irák, Lybie, Srbsko a bylo tam jasně vidět, jaké jsou dneska možnosti PVO nekryté letectvem...

    • Jura99
      09:46 03.07.2020

      Možná se pletu, ale státy, které se podílejí na výrobě EF nebyly posledních 50let nějakým etalonem pro výrobu stíhaček. Proti tomu Rusko potažmo SSSR zásoboval polovinu světa a některé stroje byly skutečně konkurenceschopné k americkým. Nyní je to jen stín zašlé slávy, pád z velké výšky, třeba podnik Mig by mohli v momentu zavřít a nikomu by nechyběl.

      • Charlie
        10:09 03.07.2020

        Jako Evropa těch stíhaček tolik nevyvinula, ale leteckej průmysl má rozvinutej a participující státy mají hezkou řádku úspěšnejch "zářezů" - Francie má slouhou řadu úspěšnejch stíhaček (a ano, pak z programu odstoupila), Británie taky měla pár dobrejch konstrukcí, navíc tu máme Tornado, což byl relativně úspěšnej společnej projekt, takže na co navazovat bylo.

        Můj komentář měl ale spíš na mysli ekonomickou sílu a průmyslovou vyspělost jako takovou než nějakou vysoce rozvinutou "tradici". Když bychom začali porovnávat množství (i kvalitu) designů, tak může Evropa proti Rusům jen tiše stát v koutě a šoupat nohama (i přes současný problémy pořád dokáží vyvíjet celou plejádu typů letadel)...

        • Jura99
          13:48 03.07.2020

          Rusové že vyvíjejí plejádů typů letadel ? :-). Tak možná plejádu updatů starých sovětských konstrukcí, nic na trhu dobře prodejného nemají, jejich zastaralé stroje si někdo koupí z politických důvodů, takže se bavíme o Srbsku, Venezuele atp.

          • Charlie
            00:52 04.07.2020

            Hele nic ve zlým, ale když si srovnám počet konstrukcí za posledních cca 50 let, tak Rusové povedou, za posledních 20? Plichta? Evropu HODNĚ zachraňuje Airbus, kterej vyrábí úspěšný dopraváky, ale ostatní? Tři stíhačky, jeden strategickej dopravák, pár vojenskejch mixérů (doplň mě).

            Rusové si za tu dobu stihli prodělat rozpad státu s padnutim na dno žumpy, rozjet vývoj nový stíhačky pátý generace, víceméně dotáhnout vývoj dvou bitevních vrtulníků, dvou mezikontinentálních balistickejch střel (což je kurva drahá legrace)...

            Prostě na stát s ekonomikou jakou mají toho dělaj ukrutně moc. Aź to smrdí sebezničením. Ale zase na druhou stranu, trochu příkladu bychom si z nich vzít mohli a místo utrácení za nepotřebnou přemoudřelou věrchušku v Bruselu, ekonesmysly a jiný progresivistický sračky bysme mohli začít dělat něco hmatatelnýho... třebas dotáhnout vývoj A-400M, aby to =ro konečně umělo to co se od něj chtělo na začátku, a ne aby si člověk po všech těch letech říkal jak geniální byli kluci u Antonova, když jejich sedmdesátka tehdy unesla víc při poloviční ceně...

          • logik
            11:54 04.07.2020

            " rozjet vývoj nový stíhačky pátý generace,"
            1) Rozjet vývoj umí každej. Problém není vývoj rozjet, ale vývoj dokončit.
            2) Su-57 je v 5. generaci spíše jen názvem, např. ji chybí stealth, že by měla nějaké pokročilé avionické možnosti extra převyšující 4. gen nikdo nedemonstroval....

            "zachraňuje Airbus, kterej vyrábí úspěšný dopraváky, "
            Ano, Evropa umí stavět civilně úspěšné stroje, což Rusko prostě nedokáže. Není problém postavit prototyp letadla. Je problém postavit sériové letadlo tak, aby mělo rozumnou cenu jak nákupní, tak servisní.

            "dvou mezikontinentálních balistickejch střel (což je kurva drahá legrace)..."
            To je možná drahá, ale technologicky ne zas tak vyspělá věc....

            " když jejich sedmdesátka tehdy unesla víc při poloviční ceně..."
            Víš, on není problém udělat letadlo za polovičku, když na to maká hromada otroků. Jestli se Ti po tom stejská, mě ne.

            "za posledních 20? Plichta?"
            Co Rusové vyvinuli NOVÉHO za posledních dvacet let? Mimo Su-57, který je zatím vše jen ne úspěšné nebo jen hotové letadlo, jsou všechno jen upgrady starých strojů. Teda nepočítám li neúspěšný civilní Superjet.

            Evropa má jak civilní airbusy, z úspěšných věcí dokončila vývoj nového Eurofighteru, Rafalu, finišuje Gripen E, vojenská dopravní letadla jako Spartan a CASA patří ke špičce a ještě jsou tu další méně úspěšné projekty (např. Tiger).
            Je pravda, že většina těch vojenských projektů byla dokončena na začátku tisíciletí, ale to je vcelku pochopitelné, když celé devadesátky tu byla iluze o věčném celosvětovém míru.

            Evropskej leteckej průmysl je posledních dvacet let bezproblémově konkurenceschopnej, jen prostě Evropa neměla zájem o vojenský zakázky. Ruskej leteckej vojenskej průmysl jede jen proto, že do něj Rusko neustále leje prachy, komerční zakázky skoro nemá. To má k plichtě daleko.

            Evropa je řízena neefektivně, v tom máš pravdu. Ale furt jsme na tom líp než Rusko, a tomu odpovídá i stav našeho leteckého průmyslu.

          • flanker.jirka
            15:33 04.07.2020

            logik
            "za posledních 20 let" toho opravdu moc nového nevzniklo, dá se do té doby počítat F 35, J 20 a J 31 a Su 57. Vše ostatní je už staršího data. (a pokud se podíváte na začátek programu JSF, pak i ten je staršího data před rokem 2000)
            I zbytek světa jede v upgradu starších konstrukcí F 15, 16, 18; RFT, Rafale, Gripen to vše je pouze geneze starých konstrukcí a pořád to obstojně funguje.

          • logik
            17:12 04.07.2020

            Flanker:
            Vývoj letadla je na 20+let. Takže vždycky se buď něco začíná nového, nebo dokončuje. A Rafale i EF byl zaváděny do výzbroje až po roce 2020...
            Kritizovat Evropu za to, že na začátku tisíciletí nevyvíjela novej stíhač, když zrovna novej stíhač zaváděla je tedy prostě mimo.
            Jestli bylo někde hluché místo ve vývoji, tak se dá mluvit o druhém desetiletí, což souvisí s demilitarizací v devadesátkách, kdy nebyl nastartovanej žádnej projekt, jednak s krizí v 2009. Takže to hluché místo bylo podstatně kratší, než v Rusku. Především ale mělo jiné příčiny: Evropa nevyvíjela stíhačku, protože o žádnou nestála, jiné její letecké programy šlapaly dobře. Rusko o stíhačku stálo, ale mělo a mají podstatné trable ji dostat do použitelného stavu.

            A btw., Gripen E je nová konstrukce, není to to samý letadlo, jako Gripen C. Takže to za nové letadlo se dá počítat zcela jistě. I když je pravda, že možná Su-34 by šlo mezi nová letadla počítat také, to má oproti Su-27 hodně změn.

          • flanker.jirka
            10:54 05.07.2020

            logik
            V čem kritizuji Evropu? Pouze jsem psal o tom, kdy se jaké projekty řešily. Bylo to v reakci na vašich "posledních 20 let"
            Když víte, že vývoj letadla trvá tak dlouho, tak proč kritizujete stroj, který poprve vzlétnul v roce 2010? viz: "Vývoj letadla je na 20+let. Takže vždycky se buď něco začíná nového, nebo dokončuje. A Rafale i EF byl zaváděny do výzbroje až po roce 2020... "
            Pokud chcete brát jako příklad vývoje stíhaček EFT a Rafale, tak to mají rusové s SU 57 stále dost času a není co kritizovat ani na straně Ruska.
            Rafale vzlétl v roce 1986, EFT v roce 1994. A máme rok 2020 a jsou rádi, že se dostávají do plně použitelných letadel, tak jak byly původně projektovány.
            Su 57 vzlétl v roce 2010, tak že v tomto ohledu mají dost času v porovnání s evropskými projekty.
            Je to jak to píče Charlie, oproti bývalému SSSR se Rusko smrsklo ekonomicky a z hlediska vědy i kapacitně, protože mozky utekly ven za penězi.

            Gripen EF ještě není nikde ani zařazen ve výzbroji. Co považujete v tomto projektu za novou konstrukci oproti Gripenu C/D? Je tu už demonstrátor NG nebo až prototyp E? ...NG už je také hodně starý.

          • logik
            13:04 05.07.2020

            "V čem kritizuji Evropu?"
            Přečti si kontext - to co jsem psal byla reakce na to cos psal v kontextu toho, co tvrdil Charlie: Tvůj příspěvek vyznívá tak, že podporuješ jeho náhled na věc.

            "Pokud chcete brát jako příklad vývoje stíhaček EFT a Rafale, tak to mají rusové s SU 57 stále dost času a není co kritizovat ani na straně Ruska."
            To není až tak úplně pravda. Na roky má Su-57 ještě chvilku čas (výroba prvního sériového EFT byla +- za dvacet let, Suchoj má zatím 17 let a žádný reálně sériový stroj).
            Ale ono je také podstatné, jak je rozložené financování projektu, EFT měl díru v devadesátkách, kdy se málem od projektu cuklo a lilo se do něj málo peněz. Su-57 žádnou takovou díru neměl.
            A pak je také podstatné, co všechno bylo třeba vyvíjet. Su-57 staví dost na Su-27+, např. (zatím) sdílí motory, části avioniky atd.... EFT vyvíjel vše "od píky".

            "Rafale vzlétl v roce 1986, EFT v roce 1994. A máme rok 2020 a jsou rádi, že se dostávají do plně použitelných letadel,"
            Tak tady si prostě vymýšlíš. Už EFT Tranche 1 byla naprosto použitelná stíhačka. Jen to prostě nebyl multirole fighter. A Tranche 2 byl naprosto použitelný multirole fighter. To co tvrdíš je podobná demagogie, jako kdybych tvrdil, že první použitelná Su-27 byla Su-35. To, že se letadla dále vylepšují je úplně normální.

            "Su 57 vzlétl v roce 2010, tak že v tomto ohledu mají dost času v porovnání s evropskými projekty."
            V roce 2004 byly už rok ve vzduchu první sériové EFT. Ruský Su-57 se sériově nevyrábí. Ano, EFT pak doznal velkých úprav na Tranche 2, ale ty úpravy čekají i Su-57, kterej v současné době např. nemá ještě ani finální motor. Je ale velký rozdíl, že Tranche 1 létá (jen na něj nejsou upgrady, protože je nikdo nezaplatil), zatímco současné Su-57 budou předělávat celý systém řízení, protože jim padá.

            A stejně Rafale, sice Ačko vzlétlo již 86 ale pak tam byla několik let díra, kdy byl vývoj zastavenej, protože na něj nebyla politická vůle - a první sériového Rafale dostalo námořnictvo 2000, tedy čtrnáct let, z toho asi tři roky program stál kvůli politice, a ještě je otázka, jestli jako start brát technologicý demonstrátor Rafale A, nebo až první prototypy B,C, které se od původního Ačka podstatně lišily.

            Uvědom si, že zatímco Rusové měli na zkoušení všeho podstatného (včetně odzkoušených motorů) Su-27 a tedy mohli postavit až +- hotový drak. Jak Rafale tak EFT (tam teda měli aspoň EAP, ale stejně) vznikal "od píky" a proto potřebovali co nejrychleji postavit nějaký technologický demonstrátor, na kterém by zkoušeli technologie. Proto je pro Evropská letadla srovnání dle "první vzlet - první sériový" dosti nespravedlivé.
            Např. konstrukční fáze projektu u EFT začala až 96, dva roky po vzletu prvního prototypu EFT. Stejnětak první prototyp opravdového Rafale (tedy ne demonstrátoru Ačka) byl až v roce 91.

            "Gripen EF ještě není nikde ani zařazen ve výzbroji. Co považujete v tomto projektu za novou konstrukci oproti Gripenu C/D?"
            Drak, motor a avioniku :-). Spíš bych se Tě mohl zeptat, co vůbec mají ta letadla společného. To, že ta letadla vypadá vizuálně podobně je irelevantní.

            "NG už je také hodně starý."
            Technologický demonstrátor NGčka vzlétl 2008, první sériové kusy budou vyráběny někdy teď. Fakt nevím, jak lépe by sis představoval "aktuální vývoj".

          • flanker.jirka
            16:13 05.07.2020

            logik
            to co nyní prožívá Rusko z hlediska ekonomiky není dírou a zásahem do vojenských projeků?

            ...při srovnání tranche Rafalů se Suchoji to opravdu sronvat, nelze, protože SU 27 byl projektován jako stíhač a jako stíhač fungoval hned od nástupu do služby, to bylo o srovnání s F 15 C a Strike Eaglem. Rafale byl od začátku projektován jako multirole a ve skutečnosti byl operačně způsobilý ve všem až v roce 2009.

          • flanker.jirka
            16:16 05.07.2020

            logik
            s popisem vývoje EFT a Rafale můžete pokračovat, až si to sepíšete všechno a spočítáte roky, tak uvidíte, že je to projekt táhnoucí se přes 29 let, než to bylo opravdu použitelné.
            Tranche 1 EFT byla tak dobrá, že ve službě bez uprav opravdu dlouho nevydrží.

          • logik
            22:19 05.07.2020

            "to co nyní prožívá Rusko z hlediska ekonomiky není dírou a zásahem do vojenských projeků?"
            Klidně dá, když chceš bejt neobjektivní, ale je to úplně jiný level, než co se dělo v devadesátých v Evropě. Rusko normálně dál nakupuje letadla Mig 35, Su-34 atd., tedy furt leje nemalé peníze do letectví. Jen prostě nekupuje Su-57, protože není hotová.

            "...při srovnání tranche Rafalů se Suchoji to opravdu sronvat, nelze, protože SU 27 byl projektován jako stíhač a jako stíhač fungoval hned od nástupu do služby,"
            1) EFT také fungoval jako multirole od začátku. I Tranche 1 má multirole schopnosti. To, že se plánovalo mu ještě další hromadu schopností přidat nic nemění na tom, že už Tranche 1 byl použitelné multirole éro. Umí AMRAAM, ASRAAM, Paveway i GBU.
            Problém s T1 není v tom, že by vůbec nic neuměl, ale že na něj nejsou žádné upgrady, protože věci pro Tranche 2 do něj zabudovat nejdou.

            2) To je z Tvé strany poměrně dost velká demagogie. Jako když se nejprve vymyslí éro s nějakými schopnostmi, a pak se mu postupně jak jde čas a jsou peníze a potřeba přidávají schopnosti, tak je to jako něco jiného, než když se dělá úplně to samé, jen se od začátku počítá s tím, že jak půjde čas, tak budou peníze a potřeba???
            Tranche 2 a Tranche 3 jsou další verze hotového letadla, které již v Tranche 1 dosáhlo FOC. To, že se s těmito modernizacemi a verzemi počítalo od začátku je naprosto normální. Úplně stejně funguje F-35, kde přestože se počítá s blokem 4, tak block 3F je normální hotové éro, úplně stejně to dělá Rusko se Su-57, a vlastně vůbec každej, kdo to s nějakým typem myslí vážně.

            Tranche 1 má problém, že na něj nikdo nenabízí upgrady. A holt 15 let starý letadlo bez upgradů toho moc neumí. To ale nijak nesouvisí s tím, jestli bylo hotové nebo ne, i F-22 by teď bylo napůl na nic, kdyby nedostalo upgrade: protože by nemělo čím střílet (původní F-22 neuměla AMRAAM D).

            " popisem vývoje EFT a Rafale můžete pokračovat, až si to sepíšete všechno a spočítáte "
            Ale Evropa, to je ještě dobrý, amíci, ty jsou teprv looseři. Když si sečteš, jak dlouho vyvíjej F16, to je teprv letadlo na hovno.... Asi takovou logiku má Tvoje argumentace.

          • Robaiz
            16:04 06.07.2020

            logik

            :D :D :D :D

    • Miroslav
      09:51 03.07.2020

      Veď preto im to tým rakúšakom tí nemci predali, že to nič nevedelo :-)

      Európska špecialita je zase povedať, že objednáme 100 kusov, keď sa to vyrobí tak sa odoberie 50 za dvojnásobnú cenu a ďalší zákazníci to už potom nechcú lebo je to drahé. Príkladov je dosť... NH-90, A-400, EF

    • Poly
      10:53 03.07.2020

      Uff, tak by chtělo od Ivana velkou dávku zoufalství, aby vývoj Su-57 přirovnával s Typhoonu :-D Značné množství problémů Typhoonu vzniklo díky tomu, že se věčně dohadovalo prakticky 5 států a budoucích uživatelů. Jeden z těch zásadních nakonec vycouval a Němci někdy dělali vysloveně naschvály. Rusko si Su-57 vyvíjí hezky samo. Navíc ruské letouny byli jedněmi z těch, které určovaly v mnoha ohledech standard. Pro vývoj měli i po letech pád SSSR stále základnu, know-how, atd. Jen nebyli ty penízky díky hospodaření Ivana. Představa, že ekonomika pojede dál po sovětsku holt funguje leda v myslích Rusů...

  • Jura99
    09:05 03.07.2020

    Ruský letecký průmysl bude mít problém v tom, že nevyrábí nic ve větších počtech, takže ve srovnání s dobou SSSR nutně musel značně prořídnout počet subdodavetelských podniků, ale i odborníků, kteří letecké výrobě rozumějí. Nevyrábí ani vojenská ani civilní letadla v množství, které by zajistilo rozumný vývoj a celý sektor, vč. např. leteckého školství, výzkumu atp. musí jít dolu.

    • palo satko
      09:26 03.07.2020

      A prečo by mali vyrabat všetko a vo velkom? Každy im rad preda civilne lietadla. Niektore si vyrobia a vyvinú sami, niečo s Činanmi, zopar im urobia Česi a Slovaci v ich firmach :), no a vojenske si vyrobia sami.

      • Jura99
        09:38 03.07.2020

        Prečo, prečo. Protože když nevyrábíš, ať už je důvod jakýkoliv, že například vše nakupuješ v Číně, tak ti zákonitě musí zakrnět schopnost, pokud jsi nějakou měl. Pak se stane to, že třeba přijde koronavirus a místo abys produkoval masky na vstřikolisu, tak je tiskneš na tiskárně a ještě se prsíš, že je to skvělý a unikátní výrobek. Asiati se musí za břicho popadat. Když se vrátím k tématu, tak prostě nebudeš schopen vyrobit ani to vojenské letadlo, tak aby za něco stálo, když je tvoje produkce v desítkách kusů za pětiletku. USA sekají letadla 5. gen jak Baťa cvičky (dosud vyrobili asi 700ks obou typů), Rusové se pokusili vyrobit jeden sériový stroj Su-57 a hned jim spadnul, to nepotřebuje žádný komentář.

        • palo satko
          10:45 03.07.2020

          Svet sa zmenil a nik už nerobi všetko. Rač si zobrat rovnaky meter aky použivaš na Rusov, aj na česku a slovensku vojensku produkciu.

          • satai
            11:12 03.07.2020

            Co to blabolis? Nase produkce je produkce desetimilionoveho statu, ktery je navazany na svetove hospodarstvi a nestazi se predstirat, ze je supervelmoc. Jak chces srovnavat tohle?

          • madrabbit
            12:08 03.07.2020

            No, IMHO civilní produkce doplňuje vojenskou - více zdrojů příjmu, lidí, technologií. SSSR dojel mimo jiné na tom, že neuměl vojenské a kosmické věci prodat civilnímu sektoru - nezplatil se tak vývoj, ...

          • Poly
            12:11 03.07.2020

            Mně teda vůbec nepálí fakt, že nevyvážíme ve velkém zbraně. Umíme, na rozdíl od rusů, kšeftovat i něčím jiným, než zbraně a to je dobře.

          • palo satko
            13:03 03.07.2020

            Poly, vo velkom sice Česko a ani Slovensko nevyvaža zbrane, ale zato municiu a stare sapiky predava celkom pochybnym hajzlikom. https://www.theguardian.com/wo...

          • satai
            13:17 03.07.2020

            @palo A kdyz nevis co, tak tam vraz rudeho slede...

          • Poly
            18:49 03.07.2020

            Palo
            A to souvisí s kvalitou průmyslu jak?

      • Poly
        11:50 03.07.2020

        Hm dobrej plán. Kterak si nechat zruinovat super kšeft, ztratit know-how, nechat mozky utýct do zahraničí. Už tak "vykopat/prodat" země přijde o další lehký sofistikovaný průmysl a zaměří se na to, co dělaj afričani a ručníkáři. Už i ti opičáci Brazilci vyrobí víc dopravních letounů než Rusko...

    • Charlie
      10:15 03.07.2020

      STRAŠLIVĚ doplácej na Čínu - ta se z dobrýho zákazníka přetočila na krutou konkurenci, ceny má ještě lepší než rusové a navíc do vývoje leje obrovský peníze, takže je schopná nabídnout novější typy než oni. Rusové mají kliku, že se jim povedlo zasaturovat trh těžkejch stíhačů v tý patnáctce let po r. 2000, dneska by už měli větší konkurenci. Až se současný éra začnou vyřazovat a jejich provozovatelé budou hledat náhradu, tak už to tak lehký nebude.

  • SofF
    23:54 02.07.2020

    pomalu ale jistě, ty spousty hodin testování nejde obejít, ale pro domáci potřebu propagandy byly až směšná hesla o rychlosti zavádění.
    Realisticky ale stav jejich letectva neguje jakoukoli agresi kterou si tak příznivci OTAN s chutí malují. Ve zkratce, jejich potenciál je defenzivní - takové obranné minimum aby nebyli za velmoc v úpadku.
    SSSR díky množství raket tanků a letadel měl nesporně ofenzivní potenciál, tohle je ale jen na obranu vlastního teritoria plus nějaké menší výpady typu Sýrie. A jelikož zmizela světovládná ideologie tak ty ambice jsou akorát na jejich blízké pohraničí což je praxe z carského impéria. I ten Berija na kterého se napsalo tolik špíny měl dost rozumu když poznal že držení části Německa k ničemu dobrému nepovede - za to ho soudruzi nechali zlikvidovat, protože se stal realistou nikoli věřícím.

    • Jan Padesátýpátý
      01:37 03.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      "stav jejich letectva neguje jakoukoli agresi kterou si tak příznivci OTAN s chutí malují."

      kdo konkrétně si prosím maluje agresi proti Rusku? :-)

      • SofF
        00:03 04.07.2020

        nu alespoň redaktoři a pisatelé na fórech kteří mají z modernizace ruské armády velké oči a podporují sypání peněz a rozšiřování kontingentů v Polsku a pob. republikách. Je to až schizofrenické - na jednu stranu se ruská technika označuje za zaostalou a na druhé že je třeba sypat co nejvíc peněz do modernizace a nákupu US techniky za účelem odstrašení toho "útočného Ruska". Ten protimluv bohužel málokdy zastánci OTAN zachytí.
        V zásadě se každá obranná akce dá překroutit jako "agresivní" - třeba facka provokující ženské kde se pak dobře prostříhaný záznam hodí na internet a rázem je z umravnění policejní násilí.

        • Marw
          11:35 04.07.2020

          Ked povies A povedz aj B. Rusko sice nema vecsinu techniky na technologickej spicke, zato ma obrovske kvanta starsej techniky. Modernizovana T-72 sa mozno priamo nevyrovna najnovsim Leopardom, Abramsom a Leclercom, ale ak ich je x-nasobne viac ako co dokaze proti nim aktualne postavit NATO tak to hrozba je napriek istej zastaralosti.

        • Jan Padesátýpátý
          11:36 04.07.2020

          Takže "agresí proti Rusku" jsi myslel umísťování jednotek NATO do Pobaltí a Polska, ke kterým dochází po anexi Krymu?

    • satai
      08:02 03.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      Jenomže to blízké pohraničí jsou lidi, co by raději byli od Ruska co nejdál...

      • liberal shark
        08:29 03.07.2020

        Navíc je to blízké příhraničí velice proměnlivé jak co do lokace, tak velikosti :-).

        • Sidon
          02:03 07.07.2020

          Kdyz nevite, kde jsou vase hranice, nevite ani, kde je vase prihranici.

    • Charlie
      10:18 03.07.2020

      Upřímně i v dobách SSSR bylo zaměření VVS spíš obranný než nějak vysoce ofenzivní, defacto se po nich chtělo jen zaštítit pozemní síly a hranice SSSR a na útočení tu byla armáda. Proto zaváděli tolik taktickejch a operačně taktickejch raketovejch kompletů a ze stejnýho důvodu byla PVO východního bloku tak přebujelá - na letectvo NATO prostě neměli.

      • Sidon
        02:04 07.07.2020

        Tak to jsou kecy. Plany komunistickeho bloku byly vzdycky ofenzivni, behem dekad se lisily jen tim, za kolik dni chteji byt na Ryne nebo ve Strasburku.

  • lentak37
    23:13 02.07.2020

    Bol by som velmi rad ak by sa im podarilo vyvoj dokonca. Osobne sa mi paci toto SU-cko. Len po poslednych planoch ako napriklad s Armatou, skor by som povedal, ze okolo Armaty to uz je tragikomedia. Tak tu realnejsi datum v dodanua tych 76 strojov nie je 2028, ale 2128. A nepredpokladam, ze to nebude o nic mensia tragikomedia

  • Danieeel
    21:21 02.07.2020
    Oblíbený příspěvek

    Ale ved tu vobec nespomenuli tu nahlavnejsiu a najsvetovejsiu zbran, co SU-57 ziska: dialkove ovladanie! Hlavne Rusky testovaci piloti si nevedia vynachvalit.

    Ja ku odkazu pripinam, aj s poklonou, genialny prispevok od RiMr71, pretoze bez toho by to stratilo na hodnote:
    "...no neměli by dráždit hada bosó nohó, protože Ivan už má éra s prvky šesté generace....! Sem myslel že se pochčiju...

    https://cz.sputniknews.com/amp...
    "

    • Jirosi
      22:06 02.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      "Proto nyní může být bezpilotní režim ruských Su-57 použit k provádění základních letových manévrů: vzlet, přistání, jednoduchý let. Takový systém zatím nenahrazuje pilota v bitvě, ale již nyní může snížit zátěž člověka."

      Nezvládá tohle autopilot co se montuje do letadla?
      Hodně primitivní verze se montovali už pro usnadnění dlouhých misí nad Pacifikem ve WW2.

      • Miroslav
        23:01 02.07.2020

        Áno. Všetky moderné dopravné lietadlá dokážu autonómne pristáť, akurát som ešte nepočul o prípade keď by obaja piloti dostali infarkt počas jedného letu takže sa ti nikdy nemuselo ani vyskúšať. Faktom však je, že filmy kde letuška pristáva s B747 sú v rovine sci-fi a autopilot to rozhodne zvládne lepšie a bezpečnejšie.

        • RiMr71
          23:19 02.07.2020

          ...co se letecko/katastrofických filmů týče, nelze nevzpomenout KULTOVNí Posádku v ohrožení (Экипаж), tuším s Tu-154! Pokud jste neviděli, doporučuji!!!

          • Torong
            08:26 03.07.2020

            Jo Miroslav! Tohle je SU 57! Ten dokáže přistávat automatičtěji, než jakékoli jiné letadlo na světě! Vždyť i trpaslíky mají největší na světě.

        • gangut
          06:23 03.07.2020

          Autonomne pristat nedokazu. Dokazu pristat automaticky.

          • Miroslav
            08:22 03.07.2020

            Čo tak si otvoriť nejaký web so slovníkom?

            Autonómne - tj samostatne, bez vonkajšieho zásahu (aj v technike). Napríklad autonómne auto ktoré bez zásahu vodiča dokáže urobiť nejaký úkon. Vykoná ho autonómne.

            Automatický -tj samočinný, neuvedomený. Napríklad v technike automatická linka bez obsluhy. Výroba na linke prebieha automaticky.

          • Jura99
            08:51 03.07.2020

            Miroslav: tak autonomní řízení je přeci jen o trochu něco jiného než autopilot, kterým dopravní letadla běžně vybavena jsou, byť je to dost podobné. Autonomní řízení je daleko propracovanější s prvky umělé inteligence, třeba se rozhoduje jestli s porazit chodce nebo raději zabít osádku (u auta) a autonomní řidič-robot je větší autorita než přítomný člověk, zatímco autopilot je stále spíš přídavná pomoc lidské osádky a lze jej obvykle snadno vypnout, případně sám autopilot se vypne a řekne, že na řešení zvniklé situace nemá, ať si to vyřeší člověk.

          • gangut
            09:25 03.07.2020

            Miroslav
            Aby dopravne lietadlo pristalo, musi pilot priviest lietadlo do polohy, nastavit pristavaciu konfiguraciu a zapnut autopilota, resp. pre automaticke pristatie musia byt oba funkcne. Lietadlo potom automaticky podla ILS a radiovyskomera drzi glizadu, smer, rychlost a v naprogramovanej pozicii podrovna a pristane. To je automaticke pristatie. Ziadne dopravne lietadlo nema ziadnu autonomne funkcie. Aj ten podvozok alebo klapky mysi vysununut pilot.
            Su-57 ma pravdepodobne zakomponovane autonomne funkcie spolocne s Ochotnikom tj. podla nejakej funkcie umozni napriklad dokoncit let bez zasahu pilota.

          • gangut
            10:16 03.07.2020

            Miroslav
            Autonomna funkcia by bola, keby lietadlo napriklad podla smeru prudenia vzduchu vyhodnotilo a zmenilo letovu hladinu, alebo preprogramovalo trat kvoli burke. To by bola autonomna funkcia. Ale ani taketo relativne jednoduche funkcie nikto pocitacu zatial nezveril.

        • Clavo
          06:30 03.07.2020

          Miroslav určite vieš na akom princípe funguje autopilot že! A teraz taka situácia všetko vypnes ostane ti iba GPS a chceš povedať ze lietadlo pristane alebo skončí ako Tesla v priekope.

          • Miroslav
            08:24 03.07.2020

            V prvom rade nerozumiem o čom vlastne píšeš. Prečo by si mal všetko vypnúť okrem gps? Dopravné lietadlá dokážu pristáť bez pilota v prípade potreby. To je všetko. Neviem čo iné tam ty vidíš

          • Jura99
            08:54 03.07.2020

            Miroslav: dopravní letadla dokážou přistát, ale prozatím stále až na pokyn pilota v kabině, nikoliv na vzdálený pokyn (což by technicky samozřejmě problém nebyl) a také nedokážou přistát za všech okolností, například při výpadku motorů nebo nějakém hurikánu ti autopilot prostě sdělí, ať převezmeš řízení.

          • gangut
            09:29 03.07.2020

            Jura presne. Autopilot len vykonava naprogramovane ukony. Nedokaze sa adaptovat, neprerusi pristavanie a sam od seba nezopakuje okruh.

          • Jirosi
            11:22 03.07.2020

            Gangut: V dopravím letadle je pilot, ten zapne autopilota.
            V Su-57 je pilot, a ten předá řízení jinému pilotovy mimo letoun...

          • gangut
            11:59 03.07.2020

            Jirosi,
            To sa mozeme len domnievat, ale to nie je autonomna funkcia. Obdobnu funkciu mali autopiloti prepadovych stihaciek, myslim od Su-15 a Migu-25 tj. datalinkom dostaval informacie o polohe ciela od pozemnej kontroly. Tu by to mohla byt trebars funkcia autonomneho navratu na letisko pri indispozicii pilota tj. vypocet trate a profilu navratu a automaticke pristatie. Obdobne ako to maku drony pri strate riadiaceho signalu.

          • Jirosi
            12:28 03.07.2020

            Gangut: Klidně vám to z toho článku ocituji znova, ale asi se to nehodí do krámu.

            "Proto nyní může být bezpilotní režim ruských Su-57 použit k provádění základních letových manévrů: vzlet, přistání, jednoduchý let. Takový systém zatím nenahrazuje pilota v bitvě, ale již nyní může snížit zátěž člověka."

            Jasně se tu píše, že pilot mimo letoun nahrazuje pilotovy práci před bojem. V boji rozhoduje pilot v letounu! Ten se tam nemá jak dostat, musí tam být od začátku!

          • gangut
            13:49 03.07.2020

            Jirosi, celkom dobre nachápem. Alebo vy.
            Napísali ste, že v Sučku predá pilot riadenie nejakej vzdialenej kontrole. To ale nie je autonómny režim. To je režim dialkového riadenia. Vo vami citovanom odstavci ale nič o nejakej dialkovej kontrole a o predavaní riadenia nejakej inej osobe nepíše. Alebo áno?
            Ja som to pochopil tak, že systém Su-57 zvládne autonómne odštartovať, preletieť trať a pristáť. Keď to zjednoduším. Pri automatickom riadení pilot po štarte naprogramuje parametre letu. Výšku, rýchlosť, rýchlosť klesania, stúpania a kurz respektive traťové body. A lietadlo vykoná automatický let. Pri autonómnom riadení pilot zadá ciaľový bod a systémy lietadla vypočítajú optimálne parametre letu a trate a vykonajú let. V praxi napríklad pilot vykoná nejakú úlohu zadá návrat a lietadlo sa vráti na základňu. Alebo pri indispozícii pilota, systém vyhodnotí že pilot nereaguje tak vypočíta trať a vráti sa na základňu. Podobnú,značne zjednodušenú funkciu mal trebárs autopilot na našich Súčkach. Na knipli bolo tlačítko "návrat do horizontu". Pilot pri strate priestorovej orientácie stlačil tlačítko a autopilot automaticky previedol lietadlo do horizontálneho letu.

          • Jirosi
            15:05 03.07.2020

            Gangut: "To ale nie je autonómny režim."

            V tom článku se píše jen o bez-pilotním letu, ale ve smyslu ulehčení práce pilota.
            Daný letoun stále někdo řídí, existují 2 řešení:
            a) To co používají na západě, pilot si sám nastavuje co chce
            b) Od pilota převezme tuhle roli někdo jiný, kdo není na palubě. To je pak řízení na dálku.
            Varianta b) má podstatnou výhodu v možnosti odebrat pilotovy řízení, když se rozhodne opustit zemi zaslíbenou :)

          • gangut
            15:51 03.07.2020

            Jiroši
            Takže nechápete vy... :-D
            Autonómny režim znamená, že sa stroj riadi v rámci určitej volnosti sám. Teda ani na dialku, ani pilotom. Napríklad dron, zistí že nemá riadiaci signál, vyhodnotí svoju polohu, polohu letiska, vypočíta trasu a vykoná let. Autu zadáte cieľový bod, ono vypočíta trasu a podľa naprogramovaných pravidiel vykoná jazdu. Pilot Su-57 napríklad vybojuje niekde v priestore, samozrejme víťaznú bitku s Raptorom, stlačí tlačítko, prípadne povie Nataši domov, a lietadlo vypočíta zo svojej polohy, polohy letiska a navigačných bodov optimálnu trasu pre návrat a vykoná let. Prípadne aj s pristátím.
            Už rozumiete? Ani Teslu v autonómnom režime neriadi nejaký ind z Bombaje. A to lietadlo nemusí dávať prednosť chodcom ani rešpektovať semafory a stopky...

          • Jirosi
            21:56 03.07.2020

            Gangut: Ale o tom režimu v tom článku není ani slovo.
            Krom toho to chápete blbě.

            "ilot Su-57 napríklad vybojuje niekde v priestore, samozrejme víťaznú bitku s Raptorom, stlačí tlačítko, prípadne povie Nataši domov, a lietadlo vypočíta zo svojej polohy, polohy letiska a navigačných bodov optimálnu trasu pre návrat a vykoná let. Prípadne aj s pristátím."

            Tohle umí autopilot! Přesto se nejedná o autonomní letouny.
            I v té Tesle je autopilot. Nejedná se o řízení bez řidiče :)

            Ps: Pokud dronu vypadne signál nevrací se na základnu, to dělají drony na hraní.
            Vojenský dron pokračuje po navigační dráze, případně se uvede do stabilního kurzu bez kolize. Ale v každém případě čeká na navázání spojení.

      • Danieeel
        23:07 03.07.2020

        Ja neviem - nemozem si pomoct, stale mam dojem, ze z toho nakoniec vyjde dialkovy ovladac... :)

        USA testuju autonomnu "jazdu" F16-tiek uz dlho. (Sice neviem, ako su na tom - v suvislosti urobit z nich "drony" pre F35 - pocitam, ze to bude trocha "automaticko inteligentnejsie" riesenie.) A tiez som zachytil, ze roky dozadu testovali autonomny start/pristatie na lietadlovkach - v pripade zranenia/vypadku pilota. (To asi na Super Hornetoch?!)

        Len som z toho teraz jelen, a nemam tucha, kolko "plusiek" bude treba za toto davat pre Ruske znacenie 4. generacie.
        A tymi pokusmi s autopilotom za WW2 som uprimne prekvapeny. Len tiez zmateny v tom znaceni.... malo autopilot - bolo to lietadlo s prvkami 6.generacie ?!? ;)

        • Jirosi
          08:33 04.07.2020

          Doprovod B-29 vyžadovalo 10+h dlouhé mise pro stíhače. To bylo, ale nad Pacifikem příliš vysilující pro piloty.

    • Olivav
      08:47 03.07.2020

      Pánové nebuďte ne ně tak hnusní. Vždyť si to otestovali v době SSSR, kdy jejich nejlepší a nejskvělejší rakteoplán Buran položil základy pro budoucnost SU-57.

      Tam taky neby astronaut ;-)

      • gangut
        12:17 03.07.2020

        To sa sice smejete, ale len vlastnej blbosti. Prave Buran co sa tyka automatickeho letu bol v tom case absolutna spicka.

        • RiMr71
          13:04 03.07.2020

          ...špička mezi jakými konkurenty?

          • satai
            13:19 03.07.2020

            Spicka v kategorii "pilotovane raketoplany bez podpory zivota".

          • gangut
            13:53 03.07.2020

            V automatizácii letu. Americký raketoplán by bez posádky nepristál. Tu máte citát z Wiki... Despite a lateral wind speed of 61.2 kilometres per hour (38.0 mph), Buran landed only 3 metres (9.8 ft) laterally and 10 metres (33 ft) longitudinally from the target mark.[11][12] It was the first spaceplane to perform an uncrewed flight, including landing in fully automatic mode.

          • History
            19:11 03.07.2020

            Pokud jde o Buran, tak je udivující kam tak skvělou a bezkonkurenční technologii uložili pro příští generace...
            https://www.boredpanda.com/aba...

          • vakoplch
            20:05 03.07.2020

            Já osobně pokládám komplex eněrgia buran za technologicky nejvyspělejší pilotovaný stroj historie. Který překoná až Starship Space x. Tedy až ho postaví. Už jsem o tom měl dlouhou diskuzi u nějakého jiného článku. Prostě i když jsem zápaďák tak v tomhle má gangut pravdu...Holt komu čest tomu čest. I když pilotovaný vlastně nebyl. Prostě už v té době měli toho gangutova robota! A vlastního. :)

          • gangut
            21:54 03.07.2020

            History
            Skvelé technológie to určite boli, či bezkonkurenčné neviem. Zostali po rozpade Sojuzu v Kazachstane, Tak ako napríklad skvelá a jedinečná linka na výrobu panelov kridiel Ruslanov v Arménsku alebo skvelé raketové technológie na Ukrajine. Proste dosledok toho čo v Sojuze nastalo v devatdesiatych rokoch.

          • Danieeel
            23:30 03.07.2020

            Ja nechcem Burana moc znizovat (Az na to, ze vzisiel zo spionaze a kompletnej dokumentacie raketoplanov USA - ale i tak to bol vykon "Porustit" to.)

            Ale ani Gagarin sa nevratil z kozmu vo svojej lodi - ako to bolo roky prezentovane. Musel sa v podstate katapultovat a Vostok dopadol ako skala vedla. A bol to ofiacialny plan misie od zaciatku.

            Ja som len voci tym Sovietskym verziam udalosti proste asi uz trocha viac skepticky...

          • vakoplch
            09:19 04.07.2020

            gangut teť si pletete příčinu a důsledek. Právě množství špičkových projektů na které ovšem neměli bylo jednou ze zásadních příčin rozpadu SSSR. A to se už v té době zpožďovali... Například kvůli eněrgia buran se velmi zpozdila stavba miru. Který byl nakonec dokončen ve spolupráci USA a obsluhován jeho raketoplány. Zajímavé že v nynějším Rusku je také hodně projektů jež se zpožďují........ Danieeel buran samozřejmě těžil z průmyslové špionáže ovšem lepším než shutle se stal díky tomu že se zkrátka rusové poučili na chybách kterých se USA dopustili při konstrukci vícenásobně použitelného nosiče. A ten katapult z Vostoku byl ve své době správná cesta. Například při pozdějším návratu Sojuzu tento prorazil led jezera a zůstal zaklíněn. Takže kdyby nebylo záchranné pátrací služby kosmonauti by zahynuli. Záchrana ovšem přišla na poslední chvíli....V době Vostoku ovšem byla tato služba v plenkách...Jen pro zajímavost kabiny Mercury byli tak malé že se do nich stěží vešel kosmonaut. První americká sedmička říkala o předstartovní přípravě že je dovnitř dostávají lžící na boty...

          • Danieeel
            17:12 04.07.2020

            @Vakoplch:
            Ale ja sa nechcem priet o tom, co kedysi ZSSR dokazali - ten ich vesmirny program bol kedysi naozaj prva liga.

            Len som chcel vyjadrit to, ze Sputnik a ine propagacne prirucky mali asi tiez nejake korene v ZSSR, z ktorych teraz usilovne tazia. A ich verzie udalosti boli tolko krat " vylepsene", a tolko krat uplne prekrutene, tolko lzi odtial vyslo, ze oparnost pri vsetkom, co fuka z vychodnych stepi, je proste to jedine, co je namieste.
            A vesmirny program, ci minuly, ci sucasny nie je nijakou vynimkou.

            Vostok padol ako skala, lebo boli preteky kto prv. Lebo z Gagarina by ostal iba tazko odstranitelny obrazok na pamiatku na stene. Lebo mnoho inych, celkom pochopitelnych dovodov. Boli prvy, tak to je a nikto im to nikdy nebral - nerozumiem naco desatrocia zatlkali, ako to bolo... A naopak, usilovne a nasilne tlacit do hlav verzie ako to nebolo.

          • vakoplch
            17:59 04.07.2020

            Danieeel v tom že komunisti lhali a lžou se zas já nechci hádat s vámi. Proč lžou no hlavní důvod bude asi ten že to jsou největší kriminálníci historie. No a který kriminálník přizná pravdu. Nebo aspoň neupraví výpověď? Žádný je to zkrátka jejich styl....

          • Danieeel
            00:49 06.07.2020

            Kozmonautika vas zrejma dost berie. Vase prispevky sa citaju velmi dobre.

            Iba suhlas, a som moc rad, ze tu "cervenu" vidime podobne :)

          • Danieeel
            00:51 06.07.2020

            Predchadzajuci prispevok pre Vakoplch-a somozrejma.

          • Sidon
            02:59 07.07.2020

            Buran byl druhy nejlepsi raketoplan. Kdezto ta letajici plechovka od Coca-Coly prezdivana Space Shuttle byla az predposledni!

      • Danieeel
        23:18 03.07.2020

        No hej, a vlastne ani chudak Lajka to moc neriadila. (A aj tak dopadla... :) )
        Ale Belka a Strelka uz "dopadli" lesie :)

  • jozo
    19:18 02.07.2020
    • (1)
    Oblíbený příspěvek

    Jasne že tú verziu bez motorov druhej fázy nebudú kupovať. Veď by to nemalo žiadny zmysel. Načo mať dve verzie SU 35?
    Čo mi ale nie je jasné je ako bude hotová SU57 dajme tomu v roku 2030 konkurencieschopná americkým stíhačkám piatej generácie. Vďaka supermanevrovateľnosti to bude hviezda leteckých prehliadok, to 100% ale to fakt rusaci stavajú novú stíhačku na letecké prehliadky?
    Lebo čo iné ponúkne?
    - digitalizácia/výpočtový výkon - slabina
    - radar stealth - slabina
    - infra stealth - nula
    - senzory - AESA, optické, infra - slabina

    Mnohí by možno argumentovali, že predsa SU 57 má také senzorové vybavenie že sa na to ani USA nechytá. Ja hovorím pozrite sa na Ruský elektronický priemysel a jeho úroveň a hlavne úroveň súčiastkovej základne a pochopíte že z hovna sa v tomto prípade bič neupletie.

    • StandaBlabol
      20:27 02.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      K tomu senzorovému vybavení. Jednou z hlavních vylepšení Migu-35 měl být nový AESA radar Žuk-AE. To se nějak nepodařilo a těch pár Migů, které se teď vyrábějí pro ruské letectvo má zase starší PESA radar Žuk RP-35. Žuk-AE je uváděn jako "optional" nebo "future" pro export.

      Představa, že Su-57 má nějaké špičkové senzorové vybavení je prostě nereálná. Rusům se nejen světová špička, ale už i průměr vzdalují.

      • omacka
        23:04 02.07.2020

        Tak možná by si to chtělo něco zjistit o těch radarech, třeba zde často omílané, že Irbis je PESA radar a starý křáp, lidi co to píší o tom vůbec nic neví, za prve nejde o žádný PESA radar, ale jde o hybridní ESA radar s největším výkonem na světě v této kategorii, kdy přijímání signálu je řešené úplně stejné jako u AESA radarů a děje se přes 1779 přijímacích modulů.

        • omacka
          23:47 02.07.2020

          Stěžovat si na to že nemají zavedené skoro žádné letounové AESA radary je sice pěkný a realita, ale reálně je zavedou až se zavedením nového letounu, protože se to prostě u Su-35S nevyplatí přecházet na nový AESA radar v současné době, i Su-30SM budou upgradované na Irbis, asi mu hodně věří a ten Irbis není vůbec špatný radar, samotní vývojáři tvrdí, že se minimálně vyrovná AN/APG-77 z F-22, no a co se týče těch MiGů-35 pro ruské letectvo, i Žuk-AE je AESA radar, zajímavé ale je, že na fotkách Žuku-AE z MAKSU 2019 ten má dvakrát tak větší počet T/R modulů na stejné ploše než staré prototypy Žuku-AE. Upgrade radarů na Su-27SMX nemá moc smysl, jsou už dost olétané, u MiGu-31BM je modernizovaná verze Zaslonu-AM, a stavět nový obrovský radar pro něj je také nesmyslné, byly by to vyhozené peníze. Žuk i Tichomirov NIIP mají hodně zajímavé konstrukce, hlavně Žuk s nízkoteplotně vypalovanou keramikou a T/R moduly na tom postavenými. Žuk-AMEh (FGA 50) je už postavený na GAn technologii, kdy je to dost zajímavá a lehká konstrukce, radar váží jen 100kg a udávaný max. dosah má až 265km. Jediný problém pro všechny tyto nové radary je ten, že reálně se výroba letounových AESA radarů v Rusku nerozjede z stádia prototypů ne dříve, než se zavedením letounu nové generace, tedy to bude s Su-57 a tím skončí i zlatá éra hybridních ESA radarů a začne se přecházet na ty 3D LTTC GAn radary.

          • RiMr71
            13:03 03.07.2020

            Omacka:
            "Stěžovat si na to že nemají zavedené skoro žádné letounové AESA radary je sice pěkný a realita, ale reálně je zavedou až se zavedením nového letounu, protože se to prostě u Su-35S nevyplatí přecházet na nový AESA radar v současné době, i Su-30SM budou upgradované na Irbis, asi mu hodně věří a ten Irbis není vůbec špatný radar, samotní vývojáři tvrdí, že se minimálně vyrovná AN/APG-77 z F-22, no a co se týče těch MiGů-35 pro ruské letectvo, i Žuk-AE je AESA radar, zajímavé ale je, že na fotkách Žuku-AE z MAKSU 2019 ten má dvakrát tak větší počet T/R modulů na stejné ploše než staré prototypy Žuku-AE. Upgrade radarů na Su-27SMX nemá moc smysl, jsou už dost olétané, u MiGu-31BM je modernizovaná verze Zaslonu-AM, a stavět nový obrovský radar pro něj je také nesmyslné, byly by to vyhozené peníze. Žuk i Tichomirov NIIP mají hodně zajímavé konstrukce, hlavně Žuk s nízkoteplotně vypalovanou keramikou a T/R moduly na tom postavenými. Žuk-AMEh (FGA 50) je už postavený na GAn technologii, kdy je to dost zajímavá a lehká konstrukce, radar váží jen 100kg a udávaný max. dosah má až 265km. Jediný problém pro všechny tyto nové radary je ten, že reálně se výroba letounových AESA radarů v Rusku nerozjede z stádia prototypů ne dříve, než se zavedením letounu nové generace, tedy to bude s Su-57 a tím skončí i zlatá éra hybridních ESA radarů a začne se přecházet na ty 3D LTTC GAn radary."

            ...no jistěěéééé!!!

        • logik
          23:47 02.07.2020

          Jenže právě u AESA radaru je důležitý to vysílání. To umožňuje fígle typu víc lobů, LPI lepší kompresi signálu atd. atd. A udělat potřebně výkonný ty vysílače, to je to, co je největší problém AESA radarů.
          Přijímání jen rozhoduje o citlivosti radaru, a to, že tam jsou zesilovače rovnou v přijímacích prvcích ještě nijak neimplikuje to, že je ten radar nutně nějak extra citlivej.

          A ano, rusové velmi často doháněly nedostatky svých radarů "hrubou silou". Jenže u radaru není důležitý jen nejvyšší výkon, ale i citlivost, přesnost komprese atd... atd...
          Oni Rusové se vůbec rádi "prsí" velkejma číslama, např. výkon IRBISu má být 400km. Že to je vůči RCS 3m^2 (a ne standardní 1m^2, jak to uvádějí na západě), a především pouze v úzkém paprsku 10x10 stupňů (tedy v normálním vyhledávacím módu, kde je třeba prohledávat 100x větší prostor, bude dosah podstatně menší, už neřeknou.

          • flanker.jirka
            17:51 03.07.2020

            Zase moc nepřehánějte, generování signálu s intrapulsní modulací nutné pro kompresi impulsu nemá nic společného s elektronickým směrováním AESA, to dokážete postavit pro všechny druhy antén.
            Který palubní radar má na západ od ČR "standardně dosah na cíl o ploše 1 m dosah 400 km???
            Dosah na 1 m si dokážete lehce odvodit, při snížení RCS o jeden násobek se sníží dosah o 16%. Tzn. pokud uvádí 400 km pro 3 metry, tak 1,5 m 336 km a 1 m 303 km.

            ... doporučoval bych nebrat jako bernou minci informace z různých fanouškovských fór (například informaci o způsobu skenování)

          • logik
            14:42 04.07.2020

            "... doporučoval bych nebrat jako bernou minci informace z různých fanouškovských fór (například informaci o způsobu skenování)"
            Ty máš křitálovou kouli, že si myslíš, že víš, odkud to mám? Anebo jen silnou víru v to, že Sovětská (teda, promiň, Ruská) technika je prostě nejlepší a tedy cokoli, co to zpochybňuje, musí být z nějakého nesmyslného zdroje?

            Ten údaj se neobjevuje jen na fórech, je i ozdrojovanej (odkaz vede na stránky výrobce, které se už změniili) na wiki a opakuje se i v dalších zdrojích
            http://www.indiandefensenews.i...
            a to i Ruských
            https://naukatehnika.com/f-15e...
            A objevuje se i na Ruské wiki, kde by výrobce určitě nepřipustil, aby tam byly "pomlouvačné údaje". Takže Tvůj nesouhlas s tímto údajem by chtělo podložit něčím podstatně silnějším, než Tvou neotřesitelnou vírou v Ruskou techniku.

            "Tzn. pokud uvádí 400 km pro 3 metry, "
            Neuvádí, uvádí se 350-400km.

            "Dosah na 1 m si dokážete lehce odvodit, "
            Jenže západ to udává v normálním módu, nikoli v úzkém 10x10 stupňů kvadrantu. Oproti normálnímu FOV 100x100 stupňů máš 100x více "pokusů na detekci" letadla. Teda najednou Ti stačí 0.5% pravděpodobnosti detekce, aby ses dostal na standardních 50% úspěšnost....
            Že taková detekce je možná na podstatně delší vzdálenost snad nemusím dodávat.

            "generování signálu s intrapulsní modulací nutné pro kompresi impulsu nemá nic společného s elektronickým směrováním AESA, to dokážete postavit pro všechny druhy antén. "
            Já jsem netvrdil, že to nejde udělat v neAESA radaru. Tvrdil jsem, že to v AESA radaru uděláš podstatně lépe.
            Např. v PESA, kde jsou v cestě zpožďovače a cesta signálu do vysílačů je podstatně delší (a tedy zarušenější), což komprimovaný signál przní. Navíc mi v AESA stačí modulovat signál v síle řádově desítek watů a ne desítek kilowatů, což se dělá podstatně lépe a lze to udělat podstatně přesněji, navíc bez potřeby tak výkonného chlazení atd. atd.

          • flanker.jirka
            16:24 04.07.2020

            ¨logik
            znovu se budu opakovat, máte to nepřesné, pokud budete brát za bernou minci wiki, tak pro Irbis E se uvádí "(RCS) 3m2 at up to 400 km"
            https://en.wikipedia.org/wiki/...
            tamztéž je hodnota 350-400 pro funkce detekce a trekování cílů "detect and track up to 30 airborne targets at one time at ranges near 350~400 kilometers"
            To co uvádí na indian defense "It can detect a target with radar cross-section (RCS) 3m2 at up to 400 km, (towards each other, in an area of 100 square degrees) while a target with RCS 0.01m2 at up to 90 km." Je popis režimu TWS kdy se elektronicky mění směrování svazku pouze v té dané oblasti pro prodloužení TOT - time on target a získání většího počtu detekcí pro zpracování, jak píšete, zvedne se Pd, tento režim je doprovázen mechanickým kýváním antény, tak že získáte v azimutu cca 130°sektor ve kterém takto radar pracuje( 60°+5° na každou stranu). Chápat sto čtverečních stupňů dogmaticky pouze jako sektor 10°x10° s velkým otazníkem, k čemu by to používali, protože by šlo o hodně limitující parametr.

            Porovnávat čistotu signálu polovodičových prvků oproti elektronce nelze. Elektronky mají mnohem čistší spektrum signálu oproti polovodičům a pokud tranzistorů použijete několik tisíc, tak ta čistota bude o to horší. Tyto nedostatky vznikají byť jen minimálními rozdíly v rozměrech při výrobě a vlivem tepelné roztažnosti, kde by jste pro čisté spektrum musel zaručit stejnou teplotní stabilitu, což je v praxi hodně obtížné. Největší nářez dostávají prvky ve středu antény, které jedou na plný výkon a bývají obvykle hůře chlazené, protože je nutné je mít blízko sebe.
            Pokud se budeme bavit o fázových posouvačích (zpožďovačích) tak ty musí být zařazeny u každého prvku ESA antén, možná chyba v jejich ovládání a nestabilitě je možná u obou systémů. A zase bude záležet na systému chlazení pro tepelnou stabilitu těchto prvků, protože se při tepelné roztažnosti hodnoty "rozjedou." Toto se řeší jejich vlastním přenastavováním v rámci kalibrací i za chodu radaru, tak aby mohly dobře fungovat (pokud by to nepoužívali, pak by se stal systém nepoužitelným)
            ...oproti tomu pro dobře odladěnou dvojici TWT elektronek dokážete stabilitu a ostatní parametry pohlídat jednodušeji.
            "západ" se o režimech skenování nikde nezmiňuje, tak že realitu v rychlosti skenování celého prostoru ve skutečnosti neznáme. Pro maximální dostah počítejte s tím, že s narůstající hodnotou odklonu od fyzického směru antény hodnoty budou klesat, u vychýlení svazku nad 30°bývají ztráty i 10%, protože v průřezu svazek bude širší než v rovině osy antény a výkonová hustota dopadající na cíl bude nižší, nad 45° je to ještě znatelnější.

            ... je možné, že jste měl původně na mysli nemožnost použití pulse compresion u frekvenčně rozmítaných antén, na místo u fázově řízených, tam to opravdu nejde, protože se musí vzhledem k signálové cestě v anténě zachovat poměry vlnových délek/frekvencí pro každou hodnu přesně, to jsou však systémy, které nemohou z tohoto důvodu ani možnost přeladění kmitočtů.

          • logik
            19:46 04.07.2020

            "(RCS) 3m2 at up to 400 km, (towards each other, in an area of 100 square degrees) while a target with RCS 0.01m2 at up to 90 km." Je popis režimu TWS"
            To teda není ani náhodou. Už jen proto, že TWS mód má naopak menší dosah, než jiné módy radaru (máš na sledování nutně buď méně času, nebo u AESA musíš použít jen část výkonu), takže by se tímto horším dosahem nikdo soudnej nechlubil. Čím toto své tvrzení doložíš?

            "tento režim je doprovázen mechanickým kýváním antény, tak že získáte v azimutu cca 130°sektor"
            120° mechanicky? A když se zapojí ještě klasické AESA vychylování paprsku (které dá 60°+), tak získáš radar s více než 180°? Zdá se mi, že jsi něco blblě pochopil.... Jsou to jen Tvé domněnky? Nebo na základě čeho to tvrdíš?

            "s velkým otazníkem, k čemu by to používali, protože by šlo o hodně limitující parametr. "
            K čemu asi? K sledování unikajícího postřelovaného letadla.

            "Porovnávat čistotu signálu polovodičových prvků oproti elektronce nelze.
            Elektronky mají mnohem čistší spektrum signálu oproti polovodičům.... "
            Ehm. Tranzistorové zesilovače mají podstatně menší zkreslení oproti elektronkovým. Mají ho pro účely audia lépe rozložený, a proto maj hifisti elektronky radši, ale v THD metrice nemaj trubice na tranzistory ani náhodou.
            A to, že trochu jinak přesné budeš stavět zesilovače na 10W a trochu jinak na 10kW, to jsi radši odignoroval....

            "Největší nářez dostávají prvky ve středu antény, které jedou na plný výkon a bývají obvykle hůře chlazené, protože je nutné je mít blízko sebe."
            Všechny prvky v AESA radaru jednou na stejný výkon a jsou stejně daleko.
            A jo, jako pár chlazených 10W prvků blízko sebe je problém, ale to, že tam máš elektronku, co žhaví 20kW, to problémy nedělá..... Je pravda, že elektronky nejsou na teplo tak náchylný, ale ten nepoměr je příliš velkej, a to ještě jde ty aktivní T/R členy řídit i dle teploty.

            "Pokud se budeme bavit o fázových posouvačích (zpožďovačích) tak ty musí být zařazeny u každého prvku ESA antén"
            Ano, ale u AESA jsou součástí integrovaného obvodu v anténě, takže se daj vyladit při výrobě a nakalibrovat na chování zesilovače v daném integrálním obvodu a cesta signálu je tam podstatně kratší, než v PESA, nehrozí tam tolik rušení od okolních členů atd....
            U PESA jde o samostatné členy, takže prostě jak si sednou s vyššíma harmonickejma v zpožďovaným signálu, tak si prostě sednou.

            "...oproti tomu pro dobře odladěnou dvojici TWT elektronek dokážete stabilitu a ostatní parametry pohlídat jednodušeji."
            Nu, povídáš o tom teoreticky hezky, ale realita je evidentně odlišná, protože všichni staví AESA radary.

            "Pro maximální dostah počítejte s tím, že s narůstající..."
            A jak to prosím souvisí s tématem???? Jako že západ udává dosah v 0° vychýlení paprsku zatímco Rusko si naschvál kazí čísla a dává dosah v 45°?
            Jako chápu, že množstvím nesouvisejících informací chceš dělat dojem odborníka, ale výsledek je opačný: ale působí to na mne přesně opačně, že buďto neumíš vyfiltrovat to podstatné, nebo naschvál mlžíš, protože skutečné argumenty nemáš....

          • flanker.jirka
            11:25 05.07.2020

            logik
            to se realizuje vícekanálovým zpracováním, tak že jeden kanál si ponecháte pro jiný účel, proto má irbis oproti bars více kanálů a druhou vysílací elektronku.
            Souhlas s tím, že s horšími parametry se nikdo chlubit nebude, ale pokud by se v praxi ukázaly jako slabé, tak se o takovou techniku nikde neprojeví zájem.
            (dostalo by se to do pozice, kdy to "musí odebrat" domácí armáda, trochu podobné s L 159 nebo radarem Revisor)
            k tomuto: "120° mechanicky? A když se zapojí ještě klasické AESA vychylování paprsku (které dá 60°+), tak získáš radar s více než 180°? Zdá se mi, že jsi něco blblě pochopil.... Jsou to jen Tvé domněnky? Nebo na základě čeho to tvrdíš?"
            ... Irbis může kývat anténou mechanicky o 60° v každém směru, ale pro ten údaj maximálního dosahu v úzkém sektoru o cca 10° od středu antény to tak dělá +5°navíc od max. mechanického nastavení, tj. 2x 65°. To že pracuje 60+60 je známé, ale tam jak píšete, nedosahuje takových parametrů.

            Když píšete, že to nejde použít pro TWS, tak jak mi tedy vysvětlíte toto:
            "K čemu asi? K sledování unikajícího postřelovaného letadla."
            ... k tomu TWS přece potřebujete. Použitelností jsem měl na mysli to, že na největší vzdálenosti potřebujete mít alespoň základní informaci o tom, že někde něco je. Na to nebudete střílet, na 400 km, nemáte pro to zbraně a už vůbec ne na "unikající" letoun na odletu.

            ...audiofrekvence jsou krapet mimo X band a Ku band použití, tam to srovnání polovodičů s elektronkami vypadá opravdu jinak

            "Ano, ale u AESA jsou součástí integrovaného obvodu v anténě, takže se daj vyladit při výrobě a nakalibrovat na chování zesilovače v daném integrálním obvodu a cesta signálu je tam podstatně kratší, než v PESA, nehrozí tam tolik rušení od okolních členů atd....
            U PESA jde o samostatné členy, takže prostě jak si sednou s vyššíma harmonickejma v zpožďovaným signálu, tak si prostě sednou."
            ... jak PESA tak AESA musí řešit obdobný problém, cesta fázovačů je prakticky shodná, jsou až na konci cesty k danému zářiči, jen u AESA jsou doplněny o vysílací a přijímací moduly, velkou výhodou pro AESA je to, že to realizujete na malém výkonu před koncovým zesilovačem v podobě tranzistorového obvodu, obvykle doplněného kondíky a cívkami. PESA má vše za zesilovačem, tak že musí být posouvače a atenuátory stavěné pro větší tepelnou zátěž, ale principiálně jsou také na konci trasy v anténě.

            "Nu, povídáš o tom teoreticky hezky, ale realita je evidentně odlišná, protože všichni staví AESA radary."
            Jak už jsem tu psal, dnes nemá smysl od nuly vyvíjet PESA radar, když je dostupná AESA technologie, rusové také PESA pouze leští pro zavedené typy letadel a pro nové staví AESA.

            "A jak to prosím souvisí s tématem???? Jako že západ udává dosah v 0° vychýlení paprsku zatímco Rusko si naschvál kazí čísla a dává dosah v 45°?
            Jako chápu, že množstvím nesouvisejících informací chceš dělat dojem odborníka, ale výsledek je opačný: ale působí to na mne přesně opačně, že buďto neumíš vyfiltrovat to podstatné, nebo naschvál mlžíš, protože skutečné argumenty nemáš...."
            ...nediskutuji tu protože bych si chtěl poměřovat znalosti nebo pindíky. Jednodušeji se dá problém představit tak, že vezmete svítilnu, stoupnete si kolmo před stěnu, posvítíte si s ní na zeď z přímého pohledu a pak s ní tu samou stěnu ozáříte natočením v úhlu, například 45° a uvidíte, že se osvícená plocha zvětší a bude na každý jeden cm čtvereční dopadat menší intenzita zárření, z toho je snad jasné, že zpět se vám dostane menší úrovně signálu a tím se sníží efektivní dosah a mimo jiné se zhorší reozlišovací schopnosti v úhlových souřadnicích.

          • logik
            16:49 05.07.2020

            "to se realizuje vícekanálovým zpracováním, tak že jeden kanál si ponecháte pro jiný účel, proto má irbis oproti bars více kanálů a druhou vysílací elektronku."
            Jenže jaksi tím přijde o 1/4 výkonu za každej cíl. Oproti AESA, kde si můžeš např. na sledování cílů blízko vyhradit jen potřebnou část výkonu jsou možnosti i vícekanálového PESA hodně omezené. O REB (který klidně může být skoro všesměrový, ale chceš pokrýt co nejvíc frekvencí, už vůbec nemluvím).
            Další, co je v designu Irbisu omezené, jsou podstatnější změny frekvence a tedy LPI režim.

            "... Irbis může kývat anténou mechanicky o 60°"
            "To že pracuje 60+60 je známé,"
            No, já jsem zatím nikde to vyloženě explicitně a ozdrojovaně nenašel. Co jsem našel je např.
            "Future upgrade plans include new gimbals for the antenna mount to increase the field of view to about 90-100 degrees to both sides"
            jde sice o Bars, ale ten je mechanicky velmi podobnej Irbisovi - není tedy důvod, aby do něj nešly udělat závěsy jako na Irbisovi. A kupodivu právě ty "new gimbals" zvětšej FOV (teda vlastně přesně field of regard) na 180-200, což přesně odpovídá ESA 2x60-70 + mechanicky 60°.

            Další věc je, že takový úhel naklápění nutně bere prostor pro anténu, chlazení atd... a tedy podstatně snižuje výkon radaru. Napadají mne tato vysvětlení
            - buďto měl BARs podstatně menší naklápění a u Irbise ho podstatně zvětšili, a to tak, že do BARse to nejde retrofitnout, protože u Irbise zmenšili anténu, aby šlo dosáhnout většího úhlu naklopení. Tedy evidentně řešili zvětšení FOV na úkor výkonu radaru. Což by indikovalo problémy s ESA steringem ve vyšších úhlech (které suplují mechanickým naklápěním).
            - nebo má i BARs problémy s ESA steringem. Pak by dal ale jen 30° na obě strany, což by indikovalo vážný problémy se sfázováním.
            - anebo těch 60° je celkovej mechanickej FOV (nikoli 120), a pak to všechno sedí.

            Tady nemůžu vyloučit, že to je opravdu těch 60 na obě strany, pak to ale implikuje podstatné problémy designu Bars/Irbise.

            " v každém směru"
            Navíc není pravda v každém směru, umí to jen v jedné ose, ale navíc umí radar otáčet dle vodorovné osy. Což je trochu méně flexibilní (přestavění konfigurace mezi různými sektory tak trvá déle, než u dvouosého naklápění), ale prostorově úspornější.

            "+5°navíc od max. mechanického nastavení, tj. 2x 65°"
            U mechanicky naklápěných radarů se udává dosah při daném FOV včetně mechanického naklápění. Není tedy důvod, aby u hybridně naklápěného se udávalo bez mechanického naklápění.
            Tvoje interpretace je tedy velmi nestandardní - a tu velmi nestandardní interpretaci jsi ničím nedoložil. Navíc je i nepravděpodobná, protože jde o údaj původně uvedený výrobcem - a ten by nepoužil údaj interpretovatelný hůře, než je realita.
            V tomto jde IMHO o klasické "přání otce myšlenky".
            Tady maj odkaz na článek, kterej přímo tvoji interpretaci vyvrací:
            https://www.secretprojects.co....
            "In this case in the regime of long-range detection in the zone of 100 sq. degrees, in the limits ± of 60° from the construction axle of aircraft"
            Tedy opravdu že jde pouze o úzký sektor, kterej je limitovanej naklápěním antény.
            A opět, pokud má Irbis opravu naklápění +-60, pak to znamená, že jen malé ESA vychýlení paprsku znamená pokles detekční vzdálenosti, tedy podstatně horší průměrný výkon, než u AESA radarů. Pokud by bylo naklápění +-30, pak to vcelku sedí (v úhlu +-30 neztrácí ESA steered beem ještě moc výkonu).

            Navíc sám výrobce uvádí v běžném módu dosah jen 200km - a to myslím furt jen s 50% detekcí, kdy na západě je standard uvádět 90%.

            >>> Když píšete, že to nejde použít pro TWS, tak jak mi tedy vysvětlíte toto:
            >> "K čemu asi? K sledování unikajícího postřelovaného letadla."
            > ... k tomu TWS přece potřebujete.
            Ne, k tomu TWS rozhodně NEPOTŘEBUJI. Na sledování jednoho letadla nepotřebuji ZÁROVEŇ sledovat celé okolí, což je podstata TWS. A pokud hrozí, že se sledovaný dostane z dosahu radaru, je použití TWS vyloženě kontraproduktivní, protože v tomto módu má radar menší dosah.

            "Použitelností jsem měl na mysli to, že na největší vzdálenosti potřebujete mít alespoň základní informaci"
            Postřeluji UNIKAJÍCÍ letadlo. Tedy zjistil jsem ho blíž, ale potřebuji (např. pro midflight update pro raketu) mít jeho pozici, i když se vzdaluje.
            Popř. to jde užít pro krmení daty parťáka, který to letadlo zjistil, je k němu blíž, ale nechce zapnutým radarem na sebe upozorňovat.

            "..audiofrekvence jsou krapet mimo X band a Ku band použití,"
            To je klidně možné, ale zatím to je alespoň nějak podložené mé tvrzení proti nijak nepodloženému Tvému. Jestli tvrdíš, že to je v Xband jinak, prosím, dolož to.

            "PESA má vše za zesilovačem, tak že musí být posouvače a atenuátory stavěné pro větší tepelnou zátěž, ale principiálně jsou také na konci trasy v anténě."
            Zaprve, mluvil jsem právě o délce cesty předtím, která nutně vede k naakumulování rušení a ztrátě výkonu. Viz např.
            https://basicsaboutaerodynamic...
            (to je tedy příjmací cesta, ale na vysílací to je podobně).
            A za druhé, o spoustě toho, co jsi tady napsal, právě (mimo jiné) také celou dobu mluvím. Právě to, že je vše za zesilovačem je principiální problém PESA. Nejde jen o teplotní zátěž, ale i možnosti modulace signálu, SnR atd.... (i když u spousty toho skončíš zas u toho odpadního tepla).

            "Jak už jsem tu psal, dnes nemá smysl od nuly vyvíjet PESA radar,"
            ????? Tos trochu překroutil, ne ?????
            Rusové MAJÍ PESA radar, nestavějí nic od nuly. A naopak NEMAJÍ žádný sériový AESA radar, ač se o jejich stavbu snaží. Takže je to přesně naopak. Ač podle Tebe PESA přinejmenším v některých ohledech převažuje AESA, tak Rusové od nuly staví AESA radary.

            "a pak s ní tu samou stěnu ozáříte natočením v úhlu, například 45° a"
            Znova. To co píšeš kupodivu fakt vím. Teda ono to je podstatně složitější
            (viz např.)
            Phased Array Antenna Handbook, Third Edition
            Mailloux, Robert J
            a obecně u AESA radarů do nějakých 30° výkon moc neklesá. Ale jako první přirovnání dejme tomu. Ale tento fakt s tím, co tu probíráme to prostě nesouvisí.

          • flanker.jirka
            16:18 06.07.2020

            logik

            "Jenže jaksi tím přijde o 1/4 výkonu za každej cíl. Oproti AESA, kde si můžeš např. na sledování cílů blízko vyhradit jen potřebnou část výkonu jsou možnosti i vícekanálového PESA hodně omezené."
            Power management sloužívá pouze pro sledování konrétního cíle, k tomu aby se maximalizovala vlastnost, kterou uvádite pod zkratkou LPI. Při přehledu je to jedno, tam se bližší a vzdálenější cíle řeší pomocí střídání krátkých a dlouhých impulsů při vysílání, na které jsou podle potřeby aplikovány různé hodnoty komprese pulsů v přijímači. A chodí se na principech "medium PRF radar"

            "O REB (který klidně může být skoro všesměrový, ale chceš pokrýt co nejvíc frekvencí, už vůbec nemluvím)."
            .... Ani AESA nedokáže vést efektivně REB všesměrově, počítejte s tím, že efektivně bude využívat svůj řádný sektor činnosti, i pro případný datalink, co se týká pokrytí frekvencí při REB, radary mají buď extra přijímací kanál, který v příjímacím čase prolistuje všechny jím používané frekvence a nebo na to je vyhrazený čas v řádných přijímacích kanálech, výsledkem je analýza, zda není na svých vlastních frekvencích rušen. Zbytek analýzy obecně pro ostatní frekvence a další pásma obstarávají RWR.

            "Další, co je v designu Irbisu omezené, jsou podstatnější změny frekvence a tedy LPI režim."
            Frekvenční agilita se zkratkou LPI nesouvisí, spíše jde o to jak široké pásmo frekvencí může radar používat a s jakým odstupem jednotlivých frekvencí, o to jak moc dokáže snížit maximální výkon, to jak složitě intrapulsně řešený signál dokáže používat, to nesouvisí s AESA. Jediné co v LPI souvisí s výhodou AESA je to, že u PESA systémů se dobře neřídí výkon na každém zářiči a tím nelze tak dobře potlačit boční laloky antény, v tom je AESA super.

            "No, já jsem zatím nikde to vyloženě explicitně a ozdrojovaně nenašel."
            ... nemíchal bych vůbec to že Irbis je nástupce Barsu, co se týká zdrojů ke skenování prostoru, nezbývá než se spolehnout na obrázky a videa od výrobce
            https://www.youtube.com/watch?...
            https://www.youtube.com/watch?...
            https://www.youtube.com/watch?...
            Zmiňované problémy s chlazením nebo řízením ESA by znemožnili správnou funkčnost radaru. Tak že to asi vyřešené mají. Dá se očekávat, že díky vývoji vědí co Irbisu bylo třeba vylepšit oproti Barsu.

            "Navíc není pravda v každém směru, umí to jen v jedné ose, ale navíc umí radar otáčet dle vodorovné osy. Což je trochu méně flexibilní (přestavění konfigurace mezi různými sektory tak trvá déle, než u dvouosého naklápění), ale prostorově úspornější.!
            ...řekl bych, že na videu výše je zřetelné že Irbis se naklápí jak v azimutu, tak elevaci přičemž se umí otočit o 90° tak aby změnil polarizaci vhodnější pro mapování terénu. Tak že tu poznámku poněkud nechápu.
            Interpretaci si jinak vyložit nemohu, více podkladů nemám, na to bychom se museli zeptat rusáků :-)
            Možná půjde o to co naznačují na tom secretproject. Pro tak daleký dosah zřejmě musí Irbis hodně prodloužit čas a četnost ozáření prostoru pro užitečné zpracování signálu, to sedí s odkazem na obrázek, který jse tu dal, kde jsou jasně vidět přijímací trasy AESA a PESA technologií, nutno podotknout, že hodnoty v anténě Irbisu se nedozvíme. AESA z toho vychází více než dobře, hodnoty, které tam mají uvedeny pro posouvače a napájecí cesty antény jsou tak možná pro starý Flap Lid, AN APY 2 nebo AN MPQ 53.

            "Navíc sám výrobce uvádí v běžném módu dosah jen 200km - a to myslím furt jen s 50% detekcí, kdy na západě je standard uvádět 90%."
            ... je nutné se ptát co je to 200 km, zda-li přístrojový dosah nebo dosah vztažený k nějakému konkrétnímu cíli? U AN APG xx s AESA anténou, také mají volby režimů podle dosahů, ať z důvodu LPI nebo protože tak daleko vidět nepotřebují. Co se týká Pd, tak je to s podivem, ale na východ u nás uvádí většinou hodnotu pro 0,5 a ne pro 0,8 nebo 0,9, je jasné, že pro hodnotu 0,9 bude, logicky, dosah menší. Pokud mají zpracování nastavené tak, že se spoléhají na Pd 0,5, tak jim to asi stačí.

            "Postřeluji UNIKAJÍCÍ letadlo. Tedy zjistil jsem ho blíž, ale potřebuji (např. pro midflight update pro raketu) mít jeho pozici, i když se vzdaluje
            Popř. to jde užít pro krmení daty parťáka, který to letadlo zjistil, je k němu blíž, ale nechce zapnutým radarem na sebe upozorňovat."
            Hezký scénář, ale opravdu se nebude asi realizovat pro cíle na unikajícím kurzu na vzdálenostech 400 km. Ani pro "krmení dat" pro wingmana se těžko bude realizovat na max. vzdálenostech.

            https://basicsaboutaerodynamic...
            k obrázku jsem se vyjádřil výše, obecně lze použít jako berná mince

            "Nejde jen o teplotní zátěž, ale i možnosti modulace signálu, SnR"
            Modulace signálu se provádí jinde než v samotné trase antény a informaci lze přenést v tomto smyslu dobře, podstatný rozdíl je ve ztrátách. SnR si konstrukter musí ohlídat, v opačném případě může anténu zahodit do šrotu, pokud využívají vlnovodné trasy, tak se musí navrhnout rozměrově tak, aby pojmula celé používané spektrum, přece si nenavrhnou trasu tak, aby některé frekvence nepobírala správně?

            "Jak už jsem tu psal, dnes nemá smysl od nuly vyvíjet PESA radar,"
            ????? Tos trochu překroutil, ne ?????
            ...nejspíše to bylo špatně pochopeno, šlo o vyjádření k tomu, pro se PESA nestaví na západ od nás, ne o případ ruska, těm PESA evidentně funguje.

        • StandaBlabol
          09:34 03.07.2020
          Oblíbený příspěvek

          Ano, on Irbis ve své kategorii asi opravdu bude nejvýkonnější. Ze dvou důvodů. 1) Su-35 je velké éro a Irbis je opravdu velký a silný radar. Vysoký výkon, ale taky vysoká váha a rozměry. 2) Tuhle zastaralou kategorii už všichni opustili a soustředí se na novější AESA radary. Proto jsou v ní rusové nejlepší.:)
          Ano Žuk-AE je AESA radar. Ale nepochopil jsi pointu. Oni jej nakonec po těch letech vývoje do těch Migů-35 nedávají a zase skončili u starší PESA verze Žuku. Prostě AESA radar doteď nezvládli. Řeči, že se to nevyplatí jsou nesmysl, AESA radary jsou mimo jiné i výrobně levnější a provozně spolehlivější. A modifikovat radar z Su-57 do rozměrově podobného Su-30/35 by nemohl být problém.
          Na argument, že pro modernizace tak klíčových typů jako Mig-31 nebo Su-30 by bylo připravit o generaci novější radar s mnohem většími schopnost a výkon vyhazování peněz, fakt nevím co dodat.

          • flanker.jirka
            12:05 05.07.2020

            Ruské PESA radary jsou svou vlastní kategorií, tím, že se už dnes PESA nestaví.
            ad 1) U velkého letadla si mohou pomoci těžší aparaturou s větší plochou antény a tím i lepším ziskem.
            ad2) na západ od nás tuto kategorii neopustili, vůbec ji totiž nerealizovali, spokojili se v té době s mechanicky kývajícími anténami. (jedinou vyjímkou byl Patriot a radar na E 3 Sentry) V době kdy rusové stavěli PESA radary šlo hlavně o výhodu elektronického skenování a tím získání vícekanálových PVO systémů jak na zemi tak ve vzduchu (část radaru a počítaše z Migu 31 jsou ve střeleckých radarech BUK M2 a BUK M3) Mig 31 byl spolu s S 300 jedni z prvních vícekanálových systémů, kde se dalo současně působit na větší počet cílů v rozsahu 120° u Migu a 90° u S 300. ...tehdy ani na západ od nás neexistovaly výkonové polovodiče pro takové frekvence a výkony.
            ...rusko AESA radary bude mít z počátku i slabší než jejich PESA radary, co se týká maximálních dosahů, jedou si svůj vlastní vývoj a nikdo nevíme jaká je jejich kvalita v polovodičových technologiích. (na 99,99% horší než na západ od nás, záleží zda zmákli GaN technologii, případně zda k ní mají přístup z Číny, která ji umí, na zdroje ze zbytku světa mohou skrze sankce a politiku zapomenout)
            Problém v "modifikaci" AESA radaru pro SU 35 je velký, tím je cena, je to opravdu mnohem dražší než zaběhnutá výroba PESA radarů. Ekonomicky je pro ně výhodnější větší množství radarů stejného typu, o kterých vědí, že fungují. (dají se očekávat změny jako feedback z nasazení jejich prostředků v Asii a Africe)

            "připravit o generaci novější radar s mnohem většími schopnost a výkon "
            ... to by se museli bouchnout do hlavy a začít uvažovat rozumněji než doposud, konsolidovat firmy a prostředky pro vývoj jedné typové řady radarů AESA, tak jak to dělá mnohem ekonomicky silnější USA, rusové se stále snaží držet práci pro spoustu firem, je to vidět i v případě pozemních PVO prostředků, místo jednoho pořádného systému, mají více typů v dané kategorii a každý má své slabiny a silnější stránky. Jak tu psal Charlie, to finančně prostě neutáhnou.

          • StandaBlabol
            17:21 05.07.2020

            to flanker.jirka,

            v tom, co jsi napsal, není s čím nesouhlasit.

            K tomu "část radaru a počítaše z Migu 31 jsou ve střeleckých radarech BUK M2 a BUK M3".

            Nedávno jsem hledal víc informací k protiletadlovému systému Poliment-Redut na fregatách třídy Admirál Gorškov. A proč s ním byly takové problémy při zkouškách, když se obvykle vydává za námořní verzi systému S-350. Ale když jsem se v tom vrtal víc, tak se zdálo, že z S-350 to má jen střely. A historie radaru směřovala právě spíš někam k Mig-31. Nevíš o tom víc?

          • flanker.jirka
            16:25 06.07.2020

            Nevím co mají kde na moři, je možné, že už BUK M3 dostane místo SARH i ARH rakety, tak jako S 350, to lze úpravou i vyrobených střel, takhle rusové kompenzují i problémy s R 77, staví si R 27 s ARH hlavou.

            Konkrétně wiki zmiňuje použití počítače Argon 15 pro řízení PESA antény na TELARu Buk M2, jde původně o počítač určený pro PESA radar Zaslon na Migu 31.
            https://www.computer-museum.ru...
            https://en.wikipedia.org/wiki/...
            ...jde o logické řešení, k převzetí funkční části. Tomu i odpovídají parametry počtu kanálů pro BUK M2, nápadně sedí s původní verzí Migu 31.
            na wiki je obstojně popsán i SBI 16 Zaslon jako takový
            https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • Zvonik
    18:33 02.07.2020
    • (18)

    Jen tady chvalte stroje na zabíjení!
    Je jedno, jestli budou ruské stroje zabíjet americké imperialisty, nebo americké stroje budou zabíjet ruské Bolševiky, ale až to bude lítat na vaše obydlí a hlavy bez politického zaměření nebo s nějakým politickým zaměřením na rozkaz NATO, a budou vám u hlav vybuchovat bomby, tak si velmi užijete! Ať je vám to všem přáno na 100%!!!

    • RiMr71
      18:56 02.07.2020
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      ...když koukneš úplně nahoru do řádku adresy webové stránky, tak tam uvidíš "armadninoviny.cz" a ne "emimino.cz", kam svůj příspěvek bezpochyby původně směrovals.
      Ale chápu, že tě mohla zmást dobrácká tatínkovská tvář profesora Fialy na homepage. Stane se. Ale příště buď asi pozornější, někdo by takový příspěvek na armádně technickém webu mohl vzít vážně a mít tě velmi mírně řečeno za mimoně.

    • Riiiederner
      20:31 02.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      Ajaj to jim zas v Dobřanech někdo pustil veřejnou wifi.

    • liberal shark
      08:34 03.07.2020

      Drahý Quasimodo, doporučuji urychleně opustit tento vojenský web a místo toho si najít něco o kytičkách nebo koťátkách :-).

  • Englbert
    18:30 02.07.2020

    Ti rusaci jsou fakt nejsmesnejsi narod na svete.

    • Miroslav
      19:16 02.07.2020
      • (1)
      Oblíbený příspěvek

      Myslím, že severokorejci ešte stále vedú

      • Robo
        19:51 02.07.2020
        Oblíbený příspěvek

        Vedou , ale už ne o moc .
        Jestli USA fakt získá ty S-400 , tak de Rusko co se týče tuposti , jasně do vedení
        :-)

  • Jiří Vojáček
    18:01 02.07.2020

    Česká republika by měla po skončení pronájmu Švédsku poděkovat za pětadvacet let bezproblémového provozu gripenů a nakoupit F-35.

    • CerVus
      20:20 02.07.2020

      To by sice měla, ale realita bude taková, že budeme rádi, když se současné stíhačky v nezměněných počtech odkoupí.

    • Scotty
      20:27 02.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      Skoro bych se vsadil že dojde k odkupu "našich" Gripenů, v nejlepším případě k navýšení jejich počtu. Plus se přidá nějaké vylepšení (AESA radar, přilbové zaměřovače) a dokupí se nějaký relevantní počet výzbroje z USA (aby z toho taky něco měli).

      • flanker.jirka
        09:01 03.07.2020

        Odkup je logickým řešením, švédové budou rádi, že to bude někde dál provozované, AESA radar by v té době měl být k dispozici.
        Výzbroj bych tolilk k USA nevztahoval, Meteor a IRIS -T jsou také dobré a možná by se dala spácht integrace Pythonu 5 nebo Derby. Zatím stále neviditelná černá ruka tlačí nákup PVO systémů izraelskou cestou. Tak že by střely mohly vyjít relativně levně. Aktuálně se možností integrace Pythonu 5 a Derby zaobírá Indie, která jimi chce doplnit ruské střely (možná i nahradit).
        F 35 bude pro nás stále moc drahý špás, rozdíl v ceně a provozu musí AČR investovat jiným směrem než pouze na air policing.

        • Jirosi
          11:29 03.07.2020

          Gripen může vyhrát jen cenou, a tu neznáme. Jak píšete odkup je jen začátek, letoun si vyžádá další investice.

          • Jura99
            11:46 03.07.2020

            Gripen může vyhrát i zanedbáním včasného řešení. Pokud se někdo probere až v roce 2027, že by bylo třeba mít nějaké stíhačky i nadále, tak moc možností než Gripen nezbyde. Bohužel je takový vývoj u nás docela očekávatelný.

          • Jirosi
            11:59 03.07.2020

            Souhlas, ale bral sem to z pohledu výhodnosti pro CR.
            Tohle je jedno z horších řešení.

          • Scotty
            13:20 03.07.2020

            Skupina která se zabývá budoucností nadzvukového letectva vznikla na GŠ už loni.

          • flanker.jirka
            17:56 03.07.2020

            Proč jen cenou? Po té co má AČR i schopnost jej používat na AG mise je z toho dobré éro. A to že většina bloků je připravena i pro AESA radar je super.
            F 35 to sice nebude, ale bude to dobré řešení.

          • Jirosi
            22:21 03.07.2020

            Čím jiným by mohl být výhodný nákup letounu v polovině životnosti, z potřebou modernizace než cenou?

      • Mbelda
        11:02 03.07.2020

        Souhlasím s názory, že bychom měli rozvíjet možnosti Gripenu. Integrovat více typů střel vzduch-vzduch a vzduch země, abychom mohli používat i střely jak z Izraele, tak z USA . Naše letectvo má ambice na obranu Nato, ne na přepad v hloubce nepřátelského území, takže 4.gen letadel nám postačuje. Spíš potřebujeme zdvojnásobit počty.

        • Jura99
          11:51 03.07.2020

          Potřebujeme optimální řešení cena/výkon. Cena pořízení nové F-35 vs. pořízení nové 4.gen není rapidně rozdílná (cca 20%). Prozatím je rozdíl v ceně provozu třeba o 100%. Ale rozdíl ve výkonu rapidní je, nejspíš ti stačí o třetinu méně letounů 5.gen, o třetinu menší cvičný nálet (zbytek na trenažéru) a riziko, že o ně v boji přijdeš je také rapidně menší. Také mají schopnosti, které ti 4.gen nenabízí. Takže úvaha, že nám něco "stačí", zavání tím, že nám třeba stačí méně kvalitní zboží v obchodě, protože jsme zvyklí si nechat na sobě štípat dříví.

          • flanker.jirka
            17:58 03.07.2020

            Cena v provotu je pouze o 100%??? Nebude to náhodou více % při srovnání s Gripenem?

        • Jirosi
          12:17 03.07.2020

          Neměla by to spíše mít CR jako požadavek pro letouny co tu budou po konci aktuální smlouvy na Gripen?
          Pokud se to vyplatí vyřeší to výrobce, pokud ne. Pak se prostě budeme muset podívat jinam. Ale dávat do toho omezené prostředky CR je hloupost.

        • flanker.jirka
          18:05 03.07.2020

          Souhlas, spíše bychom se měli bavit kolik letadel odkoupit. Zda by nebylo lepší provozovat alespoň 24 Gripenů?

          • Jirosi
            23:00 03.07.2020

            Otázkou není kolik Gripenů koupit, ale kolik si budeme moc dovolit letadle co je budou nahrazovat. Pokud se vrátíme opět k nízkému počtu, pak to je jen vyhazování peněz jako v 90.letech.

      • RiMr71
        13:00 03.07.2020

        ...a já se vsadí , že k odkupu dojde a za takové peníze a s takovými dodatečnými náklady, že až to po čase někdo sečte, tak to bude sice mnohem méně výkonné, ale za to ještě dražší než F-35 a všichni zainteresovaní budou hrozní divílci, budou koulet očima a argumentovat hláškami typu "to není tak jednoduché jak to na první pohled vypadá" a "při hodnocení ceny nelze nahlížet jen na cenu" apod.
        Děláme si legraci se Slovensko, ale ty jejich F-16 budou proti našim olétaným superdrahým Gripenům v takové pozici, jako jejich Migy-29 proti našim Gripenům.

        • flanker.jirka
          18:02 03.07.2020

          AČR má obrovskou výhodu v tom, že už Gripen provozuje, tak že se dá dohledat co jakou životnost má a v případě prodeje se doptávat na ceny i toho posledního šroubu a podložky, aby právě tomu koulení očí, které zažívá při nákupu zajíců v pytli u neprověřených systémů.
          Myslíte si, že někdo měl čas a nápad vůbec se zeptat na ceník náhradních dílů pro nové vrtulníky? Aby si udělali analýzu jak to opravdu bude drahé.

      • flanker.jirka
        18:07 03.07.2020

        Scotty
        ...ještě si rýpnu, stále se dá například jít do Low Cost supersonic letadel v podobě FA 50 a pořídit jich rovnou 36 nebo 48 :-)
        To éro má podobný parametry Gripenu a dost integrované výzbroje.

        • Scotty
          19:44 03.07.2020

          Low Cost řešení je nákup olétaných Gripenů. Nákup FA-50 je downgrade bez ohledu na počty. Gripen je plnohodnotné víceúčelové letadlo, Golden Eagle je jen vylepšené cvičné letadlo.
          Když už by se mělo končit s Gripenem a nebylo by na F-35, tak se nabízí nákup F-16 block 70/72 a provozovat je společně se Slováky.

    • StandaBlabol
      20:35 02.07.2020

      Pokud jich dál budeme mít 12 a pro ně 24 starých AMRAAMů, tak to s bídou stačí tak na ten air policing. A na ten je to skoro jedno, jestli F-35 nebo olétaný Gripen.

      On by reálnou sílu našeho letectva rapidně zvedl i obyčejný nákup nějakého rozumného množství moderních řízených střel vzduch-vzduch: AIM-120D nebo Meteor.

      • flanker.jirka
        09:11 03.07.2020

        Jedno to není, letová hodina F 35 a Gripenu jsou v jiných cenových relacích. A pro Gripen je plus, že už tu panuje zaběhnutý systém logistiky. Rozdíl v ceně provozu pro malou, moderní, mladou, mobilní armádu se může efektivněji využít v jiných oblastech obrany.

        • Jirosi
          10:29 03.07.2020

          Zaběhnutý systém logistiky = logistiku zařizuje Švédská strana. CR řeší jen munici, palivo, personál, základnu. ( to vše je mimo leasing).

          Rozdíl v ceně je jen na papíře, když si to rozpočítáte jen na pronájem moc to nevychází. Kde v obraně jsou vidět ty ušetřené prostředky se raději neptám, každý rok je to totiž 1,7-1,9 mld z investic.

          • flanker.jirka
            18:04 03.07.2020

            Ano, ale vše vojáci vidí a mají možnost se připravit na případný odprodej a nechat si dopředu nacenit vše do posledního šroubku. Za tu dobu provozu je ta pravděpodobnost výskytu skrýtých kostlivců ve skříni mnohem menší než u nově pořizovaného systému. Není měsíc, kdy se neprovalí další technický problém F 35.

          • Jirosi
            23:14 03.07.2020

            To jsme viděli u druhého pronájmu, kde se pro jistotu nikdo jiný neoslovil.

            Podle vás by bylo lepší ty problémy zametat pod koberec?

          • Jirosi
            23:41 03.07.2020

            Cena platí jen do doby platnosti uzavřené smlouvy. Z toho tam budou ještě určitě body pro okamžité ukončení.

    • liberal shark
      08:35 03.07.2020

      Ono by se toho mělo udělat :-((.

    • flanker.jirka
      08:56 03.07.2020

      V době ukončení současně platné smlouvy toho na letectvo nejspíše spadne více. Alcy v té době budou ve velmi pokročilém věku zralé na přestavbu nebo výměnu za něco jiného. Vrtulníkové letectvo začne polykat větší objem peněz na provoz UH a AH, nebo začne šetřit a na nové vrtulníky se budou pouze dívat v hangárech (pokud s nimi bude mít kdo létat).
      Na F 35 jednoduše nebudou peníze ani při nějakých imaginárních 2% HDP vydaných na obranu.

      • Scotty
        13:26 03.07.2020

        Myslíte že ty generálky kterými nedávno prošli Hindy byly zadarmo?

        • flanker.jirka
          18:11 03.07.2020

          Nechápu proč se takto ptáte, když víte, že vše stojí peníze, půjde o to kolik z těch GO vytěžíme resursu pro vlastní provoz nebo se Hindy zruší.
          Srovnejte si sám cenově GO Mi 17, Mi 24/35 a W3A Sokol. A pak se podívejte co stojí nové vrtulníky, od té ceny se budou odvíjet ceny náhradních dílů a oprav.

          • Scotty
            23:05 03.07.2020

            Reaguji na tvrzení že Hindy létají asi zadarmo a náklady přijdou až s novými vrtulníky. Opak bude pravdou, minimálně prvních pár let budou servisní náklady nižší než u Mi-24 které musí projít velkou opravou. To nemluvím o tom že dva Hindy musely být nedávno odepsány po haváriích.
            Zrovna s cenou generální opravy Sokolu bych tu vůbec neoperoval. Ta byla velice drahá záležitost.

    • satai
      09:12 03.07.2020

      Co jinak - vyhodit Alcy, doplnit Gripeny a postupne naplanovat dalsich 12 5gen v tricatych letech?

      • Jirosi
        15:21 03.07.2020

        Plánujete velké investice do Gripenu a zároveň rychlou náhradu 5.gen stroji.
        To nedává moc smysl.

      • flanker.jirka
        18:13 03.07.2020

        Jasně, rozvíjet pouze nadzvuk a cvičné letadla, podzvukové bitevníky nicht.
        ....místo Gripenů nakoupit 48 kusů FA 50 Golden Eagle, spoustě diskutujících by to udělalo vyloženě radost :-D to éro má i AESA radar s Izraele a spoustu integrované vyzbroje.

    • flanker.jirka
      16:18 05.07.2020

      Jsem zvědav zda Vám ve třetím díle tohoto článku zbude řádek na ty slova díků :-D
      https://www.idnes.cz/technet/v...

  • Miroslav
    17:08 02.07.2020
    Oblíbený příspěvek

    Bude prekonávať SU-57?

    To ako fakt? Veď Satková družina tvrdí, že už SU-57 je vrchol dokonalosti. Ako možno zdokonaliť dokonalé?

    • StandaBlabol
      18:14 02.07.2020

      To bude chyba překladu. Místo "zdokonalit" tam mělo být "dodělat". Až ho totiž v roce 2028 "zdokonalí" tak konečně bude ve stavu, v jakým se měl sériově vyrábět od roku 2015.

    • Danieeel
      21:07 02.07.2020

      Nie, nie, Miroslavov ma pravdu, ja som sa tiez uz trocha zacyklil: ved najlepsie lietadlo na svete je Su-35S?!
      (Pre aspergerov, myslim to uprimne, pretoze tu zrejma - aspon statisticky - asi su: prispevok je ironia.)

    • liberal shark
      08:36 03.07.2020

      Skutečný význam pojmů ulučšénnyj a dorabótannyj v praxi poněkud splývá :-).

  • RiMr71
    17:02 02.07.2020
    • (2)
    Oblíbený příspěvek

    ...chtěl jsem napsat něco vtipně jízlivého, nebo jízlivě vtipného, ale jednak se do mrtvol nekope a druhak, toto se trumfnout nedá:
    "V červnu 2018 vicepremiér Jurij Borisov uvedl, že není třeba urychleně masově vyrábět Su-57, protože Su-35S je nejlepší letoun na světě.".
    Na to nemám.

    • Miroslav
      17:09 02.07.2020

      Každá líška svoj chvost chváli

      • Zvonik
        18:24 02.07.2020

        Miroslave, Vy jste ale liška!

    • Danieeel
      21:31 02.07.2020

      @RiMr71:
      Sorry, ja som ten Vas umysel musel zhmotnit: par prispevkov vyssie som postnul Vas prispevok, ktory si snad vyryjem doma nad postel a necham si ho zaramovat aj s tym odkazom...

      Dufam, ze sa nehnevate, ze som si nepytal copyright - mne to proste nedalo...

      • RiMr71
        13:08 03.07.2020

        ...no jo, já toho nakecám... :)

  • UnionPacific
    15:30 02.07.2020

    Je to márne.Achillovou pätou su57 nie je hydraulika, ale zle navrhnutý S-duct a úplne odkryté motory bez plochej trysky. IRST F35 uvidí Su57 na stovky kilometrov. Ďalej absencia možnosti odhadzovať torpédo,nemá laser , žiaden EOTS ani DAS..

    • omacka
      18:05 02.07.2020

      IRST neuvidí Su-57 na stovky kilometrů a už vůbec ne z čelní poslféry, do zadní by se dostal jak? (hlubokého týlu protivníka) a vzhledem k pomalé max. rychlosti F-35 a malému doletu je to vcelku irelevantní.

      Možnost odhazovat torpédo? To jako vážně?

      EOTS AN/AAQ-40 se trošku hodně přeceňuje, max. dosah to má cca 150km na velkou budovu typu mrakodrap, další klíčový faktor jsou limity jeho vychýlení skrz umístění jen do spodní přední a částečně boční polosféry, do jiných směrů je tento nejvýkonnější IR senzor na palubě slepý. DAS je zajímavý, ale je to softwarový systém sdružující primárně EOTS + AN/AAQ-37 s jeho 6 infračervenými širokoúhlými kamerami o vysokém rozlišení, co jsou rozmístěné po celém draku, tak aby to poskytovalo všesměrové pokrytí.

      Každý přístup má něco do sebe, u F-35 je to založené jen na AN/AAQ-40 + AA/AAQ-37 a pracuje to v pasivní IR oblasti primárně a to mé své velké výhody i nevýhody.

      Su-57 má zase „DAS“ sestávající se z 12 AESA antén rozmístěných po trupu a poskytující v pásmu X celokruhové pokrytí s celkem 2626 T/R moduly, 256 až max. 512 T/R modulů v čtyřech L band anténách do dopředného směru a další čtyři neznámé antény jsou na koncích křídel pod dielektrickým krytem.

      K tomu ještě po trupu je rozmístěno 6 pasivních MAWS/UV senzorů 101KS-U a 101KS-U2 s celokruhovým pokrytím. Dále + tři IRST, dvě 101KS-O s funkcí laserového DIRCIM proti IČ naváděným PLŘS schopné ale pracovat i jako IRST s celokruhovým pokrytím, + primární dopředný IRST 101KS-V.

      A toto už je opravdu slušná kupa senzorů pracujících na rozdílných fyzikálních principech, jak v pasivním tak aktivním režimu většina ještě celokoruhově včetně hybridní radarové soustavy Š-121, co se dá velice dobře propojit a vytvořit na základě toho obdobu systému „DAS“ na Su-57 (však toto je podstata jeho fungování na F-35). Sice výkony AN/AAQ-40 v pasivní IR oblasti tomu ty tři IRST ve schopnosti vyhledávat například pozemní cíle na velkém území v dopředném směru, tak tomu těžko mohou konkurovat, ale to není tak podstatný, klíčové je, že Su-57 má na rozdíl od všech současných letounů celokruhové radarové pokrytí a to bude násobně rychlejší při vyhledávání a klasifikaci objektů než jen pasivní IR alias na DASu na F-35, kterého také bude výrazně limitovat počasí, kdežto radary ne, vše má svá pro a proti.

      DAS na F-35 má své technické limity, protože je to primárně jen IR systém výkonnostně silně omezený rozsahem zorných úhlů AN/AAQ-40 spřažený primárně s dopředným radarem. Těch 6x IR kamer s vysokým rozlišením na draku je defakto takový lepší MAWS systém se schopností detekovat i pozemní cíle na kratší vzdálenosti, ale samozřejmě se ty kamerky mohou těžko rovnat s výkony a možnostmi AN/AAQ-40.

      • Jirosi
        18:18 02.07.2020

        Přesto je to Su-57 co potřebuje předělat, a už to přiznávají i v Rusku :)

      • UnionPacific
        18:35 02.07.2020

        F35 uvidelo s IRST start Falcona na 1200 km ! Taketo rozlíšenie je pre ruské stroje smrtiace.

      • omacka
        18:54 02.07.2020

        Pokud někoho zajímá úplné rozmístění dvanácti antén radarové soustavy Š-121 na Su-57.
        http://charly015.blogspot.com/...

        Na nedávné přehlídce v Moskvě jeden z prototypů měl z nějakého důvodu natřené všechny dielektrické kryty RAM nátěrem, a jde díky tomu pěkně vidět rozmístění antén včetně varovného radiačního symbolu pro pozemní techniky na nich. Rozmístění většiny antén je známé: X-Band: 1x dopředný AESA radar N036-1-01 a 2x boční + 1x zadní N036B-1-01, L-Band 4x AESA antény N036L-1-01 v LEVCONech a náběžných hranách křídel, ale i nějaké čtyři další antény jsou umístěny na koncích křídel.

        • logik
          23:51 02.07.2020

          Omacka: Opakuješ mnohokrát vyvrácené: všechny radary mimo toho čelního, co Su57 má, naprosto nemohou mít dostatečný výkon pro detekci stealth letadla na nějakou rozumnou vzdálenost. Jsou to prostředky na REB, ne "detekční" radary.

          • flanker.jirka
            09:17 03.07.2020

            Jakou vzdálenost považujete za rozumnou ze zadní polosféry pro letadlo, které radar ponese a samo bude uhánět cestovní rychlosti vysokou podzvukovou (možná někdy v budoucnu i nadzuvkovou)?
            ...jaký dosah bude mít AIM 120 nebo AIM9X na cíl o takové rychlosti na odletu?

          • Jirosi
            10:22 03.07.2020

            Existují dva druhý jak se dostat za nepřítele:
            a) Jste hluboko v jeho sestavě, a pak cesta domů je kolem vás.
            b) Utíká z boje, a pak je to jedno vyklidil pole a vy si můžete dělat co chcete.

          • logik
            11:14 03.07.2020

            flanker:
            Takovou, na kterou má radar vůbec smysl, aby byl aktivní, tedy aby jeho běh neměl za následek jen to, že oznamuje do daného směru, pozor, je tu letadlo.
            Uvědom si, že aktivní radar by sice zjistil VLO letadlo na pár malých desítek km, ale sám by byl vidět stovky km.... Což v nejčastějším případě, kdy se Ti někdo vůbec může dostat za zadek, tedy když jsi v hloubce nepřátelského území, je to poslední, co chceš.....

            Na krátkou vzdálenost jsou daleko lepší pasivní detekční prvky jako např. DAS
            (byť také mají své problémy).

          • flanker.jirka
            18:17 03.07.2020

            logik
            někdy nechápu váš nick, pokud chcete porovnávat činnost radarů a výstražných pasivních přijímačů jako RWR, tak můžete, ale nemíchejte to.
            Teoreticky to pak dopadne tak, že obě stíhačky budou mít zapnuté radary a RWR, tak že se budou schopny obě vzájemnět detekovat v úhlových souřadnicích na stovky km, při použití triangulace pak i vyhodnotit pozici druhé letadla. (a pohádky o LPI si nechte na jindy, spočítejte si jak citlivé jsou dnes přijímače a jaké výkony má AN APG 81)

          • omacka
            11:32 04.07.2020

            Ohledně LPI, doporučil bych pátrat po RBE-2 z Rafale, je to PESA a kupodivu má také LPI, otázka jest, jak je to možné? :)

            Že něco vyzařuje skokově rozprostřeně ve velkém rozsahu frekvencí, ještě neznamená, že to nejde detekovat, protože potřebný celkový vyzářený výkon potřebný k detekci objektu X ve vzdálenosti Y je obdobný, ať je to radar s LPI nebo není. A jak detekovat pracující LPI radary je vcelku jednoduché s dnešním výpočetním výkonném a moderními RWR, Pokud radar letounu pracuje v pásmu X o šířce makové a používá pseudonáhodnou změnu frekvencí a "skáče" po nich, tak potřebujete silný výpočetní výkon širokopásmový RWR systém a kvalitní algoritmy (AI pomůže), kdy realtime nasloucháte ve velkém frekvenčním rozsahu X pásma a pokud vám přichází vysokoenergetický signál z jednoho směru, co jak splašený skáče po frekvencích, ale má sobě podobnou sílu, tak se dá na 99% předpokládat, že to bude LPI radar a máte jej.

          • omacka
            12:07 04.07.2020

            Při detekci LPI radarů můžete použít stejné triky, které používají, to jest rozprostřené vyzařování v širokém pásmu frekvencí, kdy pomocí pseudonáhodných algoritmů, nemusíte zpětně zachytit a přiřadit ke zdroji vyzařování X všechny frekvence na kterých vyzařoval (není to nutné ani žádoucí), ale měli by jste být schopni s vysokou pravděpodobnosti při pseudonáhodném skenování opravdu velkého počtu frekvencí v pásmu X jednoznačně identifikovat podle soběpodobnosti síly přicházejícího signálu z jednoho směru/bodu, že se jedná o emitor s polohou takovou a makovou.

            Pokud LPI radar vyzařuje pseudonáhodně a víte v jakém přibližném rozsahu frekvencí, tak se dá relativně jednoduše vypočítat přesně, jak velké frekvenční pásmo musíte realtime skenovat a vyhodnocovat, aby jste byly schopni jeho rozprostřené vyzařovaní zachytit a identifikovat s nějakou vysokou pravděpodobností, a toto je největší slabina LPI radarů, které pracují v relativně úzkém frekvenčním pásmu, kdy čas a technologický pokrok hraje proti nim. Jasný je že staré RWR si s LPI neporadí, ale moderní RWR s opravdu brutálním výpočetním výkonem mají docela slušnou šanci jak se vypořádat se současnými LPI radary.

          • logik
            17:06 05.07.2020

            flanker:
            Zkus místo urážek a přesvědčení o tom, jak jsi chytrej, se nad problémem zamyslet aspoň trochu. To fakt nedokážeš pochopit, že radar, kterým zdetekuju protivníka pouze na minimální vzdálenost - tedy mi nepřinese žádnou podstatnou výhodu - ale podstatně zvyšuje pravděpodobnost mého odhalení, prostě není věc, která by byla v letadle užitečná?


            omacka:
            "A a kupodivu má také LPI,"
            Jaksi ono není LPI 0 nebo 1. LPI je buzzword, který označuje schopnost radaru se skrývat. Nijak nevyjadřuje, jak dobře to ten radar zvládá.

            "Při detekci LPI radarů můžete použít stejné triky, které používají, to jest rozprostřené vyzařování v širokém pásmu frekvencí, kdy pomocí pseudonáhodných algoritmů, nemusíte zpětně zachytit "
            ???? při detekci radaru budu něco vyzařovat??????

            ". A jak detekovat pracující LPI radary je vcelku jednoduché s dnešním výpočetním výkonném a "
            Jasně, všichni staví LPI radary, když to je na nic....

            " ale má sobě podobnou sílu, tak se dá na 99% "
            Nu, a výrobci LPI radarů jsou blbý a neimplementujou mód kde měněj i amplitudy, že.... Ne náhodou má radar v LPI režimu kratší dosah, že?

            ". A jak detekovat pracující LPI radary je vcelku jednoduché s dnešním výpočetním výkonném a "
            Víš, on je jaksi problém, že buďto snímáš najedou široké frekvenční spektrum - a pak máš podstatně zarušenější signál a tedy podstatně horší pravděpodobnost detekce a žádnej superhyperextra procesor (kterejch maj btw. Rusové kvanta, žejo :-)) Ti prostě nepomůže. Garbage-in garbage-out.
            Anebo sleduješ jedno úzký pásmo, popř. ty pásma střídáš, a pak zas máš prostě problém se sejít s frekvencí s tím LPI radarem.

            LPI samozřejmě není všemocné, ale Tvůj postoj je postoj (s odpuštěním) typického Rusa, kterej když něco neumí udělat dobře, tak začne tvrdit, že to nepotřebuje.

      • darkstyle
        20:13 02.07.2020

        Všetko je to síce pekné, ale F-35 má výkonnejší AESA radar i REB ako suchoj..

        Bude prvý vidieť..
        Prvý strieľať..

        Su-57 nemá prakticky žiaden stealth a ak nejaký má tak len z prednej polosféry..
        Šanca aby proti sebe išli lietadla v rovnakej nadmorskej výške je priam nulová.. stačí ak dve stíhačky F-35 budú letieť pod sebou cca 1000 stôp a su-57 odhalia.. lebo i tak malý rozostupy stačí na zameranie zadnej polosféry.. fyzika nepustí..

        F-35 ako aj F-22 sú stealth aj v L-bande..
        F-22 je viac ako F-35..

        Výkon L-band na SU-57 je veľmi obmedzený.. málo modulov a ešte k tomu oveľa zaostalejších ako v USA, keďže je to len prvá generácia ruskej AESA antény..
        Prakticky s tak malým počtom modulov, ktoré keďže sú na opačných polosférach sa naraz dajú použiť len vtedy ak by F-35 letela v presne stanovenom uhle jemne pod suchojom.. alebo nad :)..
        Zase nás umiestnenie L-bandu a fyzika nepustí..
        A to vlastne platí o všetkých ruských AESA anténach.. žiadna zmienka o zlepšení práve v tejto oblasti.

        Mne ten L-band je logicky použiteľný pri dogfighte, veľká výhoda a plus na navádzanie vlastných striel..

        Nezabúdať, že ako EOTS i DAS dostanú niekoľko násobné zlepšenie rozlíšenia a detekcie 3-7x.. už som zobudol koľko to bude presne pri ktorom systéme v blocku 4.. (a tie potom do F-15 pod iným menom a s úpravami :)
        A tento block už sa dávno testuje a za 2 roky má ísť do ostrej prevádzky - zatiaľ testy prebiehajú bez problémov (cca pol roka za nami testovania)

        Takže summa sumárum F-35 bude rok pred sputením blocku 4 s úplne inými možnosťami a suchoj dokončí základné štátne skúšky v počte kusov 2-4..

        • flanker.jirka
          18:19 03.07.2020

          darkstyle
          vás chci vidět někde na geniálním štábu! Konečně někdo kdo ví, jaké jsou parametry jednotlivých systémů REB :-D

          • darkstyle
            10:45 04.07.2020

            Vieme čo F-35 dokáže..

            Skryť 4gen. lietadlo pred lietadlom tej istej generácie..

            Reálne odskúšané na red flagu X-krát.. v podmienkach prakticky totožných ako u bojových..

            Pri SU-57 máme len vágne tvrdenia výrobcu ako pokročilé má REB..
            Len zatiaľ nevyskúšali nič..
            Zatiaľ prvé sériové lietadlo sa rozbilo tesne pred odovzdaním armáde..

            Parametre sú jedna vec a tie nevie nikto (mám na myslí naraz parametre oboch lietadiel)..
            Ale reálne využiteľnú vlastnosť REB u F-35 máme demonstrovanú..
            Preto má lepšie REB lebo má výsledok..

            Opačné zase majú Rusi lepšiu REB pri IFV like strojoch oproti Pume.. Puma si síce deklaruje vysokú REB, ale reálne Rusi vďaka svojim REB možnostiam v Sýrii vedeli nepriateľské drony ovládnuť a uzemniť.. a to opakovane..

      • StandaBlabol
        20:16 02.07.2020
        Oblíbený příspěvek

        Nejlíp ti odpověděl Jozo: "pozrite sa na Ruský elektronický priemysel a jeho úroveň a hlavne úroveň súčiastkovej základne a pochopíte že z hovna sa v tomto prípade bič neupletie".

        Kromě toho Rusové jsou už úplně poslední (USA, Evropa, Čína, Japonsko, Izrael...) kdo ještě sériově nevyrábí AESA radary pro svoje letadla. Kdyby měli plně funkční a spolehlivý typ z Su-57, proč by dál vyráběly nové Su-30/34/35 i Mig-35 a modernizovaly svoje staré Su-30 novějšími verzemi zastaralých PESA radarů? Nedává to smysl. Hlavně když jsou AESA radary i levnější na výrobu.

        Navíc tu Š-121 hodně přeceňuješ. Není to "radarová soustava", ale multifunkční elektronický systém. A za radary v pravém slova smyslu se u něj označuje jen příďový a dva boční radary, které ale mají malý počet modulů a tady malou detekční schopnost. Ostatní antény mají jinou funkci - IFF, systémy elektronických protiopatření, atd.

        • liberal shark
          08:39 03.07.2020

          Ono asi taky nebude jednoduché ten AESA radar uřídit a vyhodnocovat získané signály. To asi vyžaduje pořádný výpočetní výkon.

        • flanker.jirka
          09:39 03.07.2020

          Někdo kdo od poloviny 80. let provozuje PESA technologii na Migu 31 a S 300, nepotřebuje urgentně nahrazovat radary za AESA antény. Výkony jsou velmi podobné a hlavní výhoda v elektronickém skenování prostoru bez velkých omezení v elevaci, spolu s podporou řízených střel je obdobná. V současnosti má rusko PESA antény na SU 30, SU 35, SU 27 SM3, Mig 31, SU 34.
          Větší rozdíl je v kapacitě zpracování pro rozlišení v mapování terénu, tam se US radary nemohou porovnávat.

          • Jirosi
            10:20 03.07.2020

            Tady se nevede diskuze o náhradě radaru na starých letadlech. Ale o tom jaké radary montují do nových letadel.

          • flanker.jirka
            18:25 03.07.2020

            jirosi
            staník blábolí, AESA radary jsou právě řádově dražší než PESA radary.
            A opravdu se na východ od nás stále montují do nových letadel, které se prodávají do Asie, hlavně SU 35 a SU 30, přímo v Rusku i do jiných.
            Západní státy PESA dříve neřešili, vystačili si dlouhou dobu s mechanicky kývajícími anténami, tím, že je dnes k dispozici novější technologie jdou rovnou do ní. Pokud stavíte obecně ESA antény, tak potřebujete zmáknout vývojově všechny prvky, v Rusku od 80. let jeli v PESA radarech, tak je rozvíjely a rozvíjí. Z dnešního pohledu nemá moc smysl vyvíjen od nuly PESA, když jsou k dispozici technologie pro AESA.

    • Pauli
      18:27 02.07.2020

      Určitě je tam nějaká clona, ony ty motory v reálu nejsou ani poradní v ose a jdou lehce do stran. I YF23 když se podíváš na fotky z muzea má částečně vyčnívající kus motoru pri pohledu do sání

      • UnionPacific
        18:37 02.07.2020

        Clona uberá na vykone a vyosené motory tiež.

  • StandaBlabol
    15:24 02.07.2020
    • (3)
    Oblíbený příspěvek

    Každopádně je to ten nejlepší stealth stíhač současnosti. Letoun jaký nikdo neviděl a ještě spoustu let neuvidí...

  • StandaBlabol
    15:23 02.07.2020
    • (0)
    Oblíbený příspěvek

    Trochu jim ve všech těch plánech, co bude za spoustu let, chybí přiznání, jak to teda je se současnou verzí Su-57. A jestli ji nakonec budou vyrábět alespoň v malé sérii nebo vůbec. Od pádu prvního sériového kusu uplynulo více než půl roku. Další měl být předán v květnu. A přitom je ticho po pěšině. Ta objednávka na 76 už je očividně pasé. Osobně tipuju, že ji odpískali celou a do roku 2027 nebo 2028 se vůbec vyrábět nebude, jen to nechtějí přiznat.

    • omacka
      16:59 02.07.2020

      Na současnou verzi to nemá žádný vliv. V tom článku se mluví o vývoji verze Su-57 naprosto bez jakékoliv hydrauliky a naprostém odklonu od ní v řízení. Uvádí tam, že i F-35 mají smíšený řídící elektrohydraulický systém - "Nyní má každý řídící prvek letounu, vlastní nezávislý hydraulický okruh, který je poháněn elektrickým pohonem".

  • Pauli
    14:27 02.07.2020

    Nadzvukovy let bez přídavného spalování zvládá Su57 už teď, vlastně jej zvládá i Su35.

    • StandaBlabol
      15:16 02.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      Su-57 neexistuje, alespoň ne v sériovém provedení. Su-35 jej zvládá bez podvěšené výzbroje. Taková schopnost je celkem k ničemu...

      • GlobeElement
        15:25 02.07.2020

        Vypadá to, že rychlost se přesouvá od letadel ke zbraním. Úkolem letounu je dostat se dost blízko na to, abych mohl vystřelit rychlou raketu a zmizet.

        • Miroslav
          17:14 02.07.2020

          Minimálne v USAF to tak zdá sa je keďže v zadaní na F-35 bola maximálka len na 1,6M a nadzvukový Lancer pôjde do dôchodku bez náhrady resp. ho nahradí podzvuk B21.

          Kto si myslel, že so zvyšujúcou sa technickou úrovňou porastie aj rýchlosť supersonikov, bude asi sklamaný

          • Pauli
            18:31 02.07.2020

            F35 nadzvuku bez forsáže nedosáhne. V případě, že tu forsáž spustí, tak už nebude stealth, protože pak bude její tepelná stopa stejná, jako u f šestnáctky ;)

      • Pauli
        18:29 02.07.2020

        Jak to souvisí s tvrzením, že s novými motory se ohledně nadzvuku bez forsáže nic nezmění??

  • Lukash
    14:23 02.07.2020
    • (3)
    Oblíbený příspěvek

    To vysvetluje zrejme aj Armatu, caka sa na vyvoj super Armaty vsak aj tak je T90 najlepsi tank na svete.

  • dusan
    14:22 02.07.2020
    • (1)
    Oblíbený příspěvek

    Výmena hydrauliky za elektriku v systéme riadenia je dosť zásadná zmena, ktorá bude drahá a určite nie rýchla. Ak budem strašný optimista, tak za dva roky by mohla byť zvládnutá a až následne má zmysel zahájiť sériovú výrobu - t.j. tak začiatkom roku 2023. Samozrejme, že môžu Rusi vyrábať a evidentne vyrábajú i stroje s pôvodným riadením, ale to znamená, že to budú len skôr technologické demonštrátory vhodné len na prípravu na "konečné riešenie".

    A samozrejme, že Su-35S je "najlepšia stíhačka" ... čo už iné majú Rusi povedať, keď je 5. generácia strojov stále v nedohľadne.

    • liberal shark
      14:50 02.07.2020
      • (1)
      Oblíbený příspěvek

      A vůbec, Američani bijou černochy. Tedy vlastně F-22 a F-35 měly také nějaké vývojové problémy :-)).

      • JirkaM
        16:11 02.07.2020

        Američani dusí černochy. Proto teď američtí soudruzi rabují a ničí.

        Uvidíme jak dokážou ty F-35 udržet v provozu až tam moc kompletně ovládnou lidé co věří, že matematika je rasistická věda ;-) Ony ty jednoduché Sovětské zbraně měly v době kolapsu společnosti něco do sebe.

        • Miroslav
          17:20 02.07.2020

          Ruská resp. Sovietská stratégia bola jasná. Vyrobiť masovku a do nej posadiť bojara s heslom ,,Nas mnogo". Československo malo jasnú úlohu. Udržať 2 týždne imperialistov za každú cenu kým prídu súdruhovia na pomoc. Dovtedy sa očakávalo tak 1-2 milióny mŕtvych v 15 miliónovom štáte. Krásna predstava...

          • Nesher
            17:56 02.07.2020
            • (0)
            Oblíbený příspěvek

            Trochu to upřesním, úkolem Čs. frontu bylo po rychlém odražení imperialistů (v řádu hodin) přejít veškerou silou do protiútoku a během 14 dnů a za pomoci cca 120 taktických jaderných úderů dojít až do Štrasburku, kde měl být prakticky totálně zničený (očekávaly se ztráty okolo 70%) vystřídán hrdinnou Sovětskou armádou (Karpatský okruh), která by již imperialisty dorazila a "slavně" zvítězila. A to vše mělo být dosaženo proti jednotkám 10. sboru US Army, Bundeswehru a Francouzské armády, přičemž síly na straně protivníka byly v součtu vyšší než síly Čs. frontu posíleného o divize Střední skupiny vojsk, o kvalitě ani nemluvě. Přičemž mělo zároveň Čs. území absorbovat min. 100 úderů jadernými zbraněmi, které by byly provedeny primárně proti dopravním uzlům (Praha, Brno, Pardubice, Bratislava....), Vltavské kaskádě a podobným cílům za účelem zneprůchodnit naše území pro sovětské "posily". Ty dva milióny mrtvých civilů jsou spíš nižší odhad. V reálu by znamenalo vyhlazení čs. obyvatelstva jako svébytné entity a pravděpodobně neobyvatelnost území min. na několik desetiletí. A tohle se tu reálně v zájmu ruského impéria plánovalo a nacvičovalo. A to dokonce do takových detailů jako kolik mají asanační oddíly odklízející mrtvoly civilistů po jaderném úderu, fasovat denně alkoholu, aby se z toho ti lidé nezbláznili.

          • Miroslav
            19:23 02.07.2020
            Oblíbený příspěvek

            Vidíš aké dobrodružstvo... A niektorým je za tým dodnes smutno.

            Sedím na svojej T-72 pred bránami Mníchova, v jednej ruke horalka, v druhej vajgel a v hlave myšlienka či moje deti, žena, mama doma prežili jadrový protiútok. Naozaj si nedokážem predstaviť nič romantickejšie...

            Mimochodom, napísal si to veľmi pekne. Kedysi bol na webe zverejnený dokument ako to malo vyzerať ale už ho neviem nájsť. Keby si o niečom vedel, postni mi to. Ďakujem.

          • Nesher
            20:17 02.07.2020
            Oblíbený příspěvek

            Ohledně netu nevím, moje zdroje jsou tyto dvě knihy:
            https://www.kosmas.cz/knihy/13...
            https://www.kosmas.cz/knihy/27...

            Jo, to by byla vážně romantika, tedy pokud by si se k tomu Mnichovu vůbec dostal, podle mě by ti Němci či Amíci "defragmentovali" tu T 72, pokud by si jako záložák nevyfasoval T 54/55 AM2, už pár kilometrů za Železnou Rudou.
            Ale jistě by tě "hřálo" ve chvíli kdyby si končil svoji pozemskou pouť v hořícím téčku. vědomí, že jsi mohl padnout za zájmy slovanského dubiska na východě a za stranu a vládu.

          • Olivav
            20:41 02.07.2020

            Nevím, ale našel jsem jen tohle. Nicméně pamatuji si, že takový dokument se potuloval po netu.

            http://www.php.isn.ethz.ch/kms...

            http://www.csla.cz/armada/takt...

            No prostě by nás obětovali "soudruzi".

    • technik
      14:58 02.07.2020

      Tak zase 4 generace má výhodu že nepadá v bouřkách :))))

      https://www.armyweb.cz/clanek/...

      • JirkaM
        16:13 02.07.2020

        To třeba na blízkém východě asi není moc problém, ale začínám chápat proč Kanada F-35 nechce :-)

      • Jirosi
        18:12 02.07.2020

        Podle článku našly 14z24 ks co měli vadu. Ale ani jeden v bouřce nespadl.

    • JirkaM
      16:15 02.07.2020

      Rusové jsou asi docela rádi, že už těch stíhaček s problematickou hydraulikou nemají vyrobených stovky. Není nad to dát si na čas a všechno pořádně otestovat.

      • vakoplch
        16:55 02.07.2020
        Oblíbený příspěvek

        Já myslím že všichni rozumní lidé jsou rádi, že těch stíhaček nemají stovky. Jen ať testují, testují, testují a .......... testují

        • Danieeel
          20:57 02.07.2020

          Ich testovaci piloti su zase stastni, ze Raptornicnym "seriovym prototypom" radsej urobia dialkove ovladanie. Potom nech si testuju...

          • vakoplch
            23:57 02.07.2020

            Tak to znamená že normální lidi jsou všude stejní... I u White power...Jo omlouvám se za černý humor