Švýcarská armáda je schopna rychlé reakce

Švýcarská armáda je schopna rychlé reakce
Švýcarští vojáci při výcviku / @armee.ch (Zvětšit)

Obyvatelé více než osmimilionového Švýcarska považují obranu své země za jednu z povinností dobrého občana. Navíc si většina obyvatel Švýcarské konfederace váží své neutrality a dlouholetých demokratických tradic.

Publicista Marek Skřipský se ve své studii z roku 2007 s názvem Švýcarská armáda – síla schopná skutečně rychlé reakce zamyslel nad skutečností, že mladí lidé se při výkonu služby naučí o sebe lépe postarat, získají pevnější vztah ke svému okolí, zvládnou sebeobranu, zdravovědu a další věci, které se jim mohou kdykoliv hodit. „Tím, že služba v armádě je brána jako věc „nás normálních kluků“ a tím, že jednorázově není moc dlouhá, stává se armáda místem setkávání lidí, kteří si po výcviku zajdou na pivko, seznámí se, popovídají si, a tak vznikají další a další přediva mezilidských vztahů. Armáda je jakousi organickou součástí švýcarské společnosti, aniž by ji militarizovala,“ uvedl mimo jiné ve své analýze.

Ozbrojené síly Švýcarské konfederace zajímají autora již delší dobu a osobně v nich spatřuje jednu z nejlepších a nejvíce akceschopných armád na celém světě, v jejichž koncepci hrají silnou roli také prvky patriotismu a odpovědnosti občana ke své zemi. K napsání zmíněné analýzy jej, jak také uvádí, vedlo průběžné, pravidelně se opakující tlachání předních eurounijních (samozřejmě „proevropských“) představitelů o „evropských silách rychlé reakce“, které podle slov eurofilních politiků mají představovat téměř mýtickou neporazitelnou armádu a pak také jakási „odzbrojenost“ velké části Evropy. 

Nestandardním termínem odzbrojenost nemyslí Skřipský pouze výraznou redukci aktivních sil a počtu vojenské techniky, ale také trestuhodné opomíjení dalšího výcviku záloh a absenci jakékoliv branné přípravy na školách. „Než mě v této souvislosti nějaký veleduch nařkne z toho, že se mi stýská po komunistické militarizaci mládeže, rád bych ho upozornil, že například ve Spojených státech stále existuje obdoba vojenských kateder, známá pod zkratkou ROTC (Reserve officers training corps),“ vysvětluje Skřipský. Dále připomíná, že Švýcarsko je zemí, která dbá na dobře vycvičené, vystrojené a vyzbrojené vojenské síly. Na rozdíl od mnoha evropských států nedělá z bezbrannosti ctnost ve stylu „podívejte se, jak jsme mírumilovní“ a naopak činí vše pro to, aby mohla kdykoliv garantovat vlastní bezpečnost.

Jakýsi prazáklad dnešní švýcarské armády můžeme spatřovat v koncepci z roku 1815, která po mnoha úpravách a změnách dovedla švýcarské síly do aktuální podoby. Armáda Švýcarské konfederace tak ve své podstatě kombinuje systém regulérní armády s miličním systémem, a to tak, aby vynikly výhody obou přístupů. Profesionálních vojáků je ve švýcarské armádě podle Skřipského pouze kolem tří tisíc šesti set. Většinou jde o vyšší důstojníky, instruktory výcviku a štábní důstojníky. Kolem tohoto tvrdého jádra se pak nachází „obal“, tvořený (hlavně) muži, podléhajícími povinné vojenské službě. Té se musí ve Švýcarsku podrobit každý způsobilý a netrestaný muž ve věku od devatenácti do dvaatřiceti let.


Výcvikové centrum švýcarské armády. Oficiálmní YT kanál švýcarské armády

Doba služby není příliš dlouhá, zato výcvik v jejím průběhu je velmi intenzivní. Délka povinné vojenské služby se pohybuje se v rozmezí od osmnácti do jedenadvaceti týdnů, podle druhu jednotky, u níž odvedený slouží. „Záklaďáci“ jsou po čas vojenské služby podrobování důkladnému výcviku se zbraní i příslušnou vojenskou technikou a po jejím skončení se každoročně třikrát do roka účastní týdenního cvičení (záložní důstojníci čtyřikrát do roka). Povinnost pravidelných cvičení pro ně přestává platit, pokud již na nich strávili tři sta dní, anebo po dosažení věkové hranice dvaačtyřiceti let. Ze záloh jsou pak definitivně vyřazování v devětačtyřiceti letech.

Švýcaři neberou mírový vztah na lehkou váhu

Bývalý extraligový házenkář a trenér házené Jiří Kekrt, který se například se svým týmem zúčastnil olympijských her v Soulu, zná život ve Švýcarské konfederaci poměrně dobře. Často tam jezdí, protože v severošvýcarském Badenu žije s rodinou jedna z jeho dcer.

„Švýcaři jsou hrdí na svou neutralitu a na to, že se dlouhodobě vyhýbají různým válečným konfliktům. Nicméně mírový stav neberou na lehkou váhu, a proto každý muž se švýcarským občanstvím je povinen absolvovat vojenskou prezenční službu. Trvá necelé dva roky a dle individuální volby ji mohou absolvovat vcelku nebo rozloženě v několika časových segmentech,“ říká Kekrt. Podle jeho slov mohou opět dle vlastní volby nastoupit buď po absolvování vysoké školy, nebo před ní. Příslušnost k dané zbrani mohou rovněž sami částečně ovlivnit. 

„Nafasují vojenské vybavení, které mají po ukončení prezenční služby doma v osobním držení až do konce svých vojenských povinností. Vypozoroval jsem to u svého švýcarského zetě a vnuka. Při návštěvách Švýcarska potkávám vojáky v ulicích ve vojenských uniformách minimálně, avšak pohyb vojenské techniky na komunikacích je viditelný poměrně často,“ upřesnil bývalý olympionik Kekrt.


Noční FLIR výcvik vrtulníkových posádek švýcarské armády

Jeho vnuk Matthias Bettin, který letos v červnu oslavil dvacáté narozeniny, se rozhodl pro službu v armádě. V této souvislosti připomíná, že vojenská povinnost se v jeho zemi týká každého zdravého švýcarského občana od osmnácti let. Musí absolvovat minimálně 245 dní vojenské služby. Matthias jako absolvent střední školy se zaměřením na počítače vidí ve službě v ozbrojených silách možnost dalšího bezplatného vzdělání a budoucí práce u policie. Předtím musí ale projít „školou pro rekruty“. „Rád budu sloužit v armádě, abych později mohl vystudovat policejní akademii,“ uvedl pro Armádní noviny Matthias Bettin.

Pro ženy je služba v armádě dobrovolná

Služba ve švýcarské armádě je pro ženy pouze dobrovolná a podle nejnovější reformy, nazvané „Armáda XXI“ , mohou používat zbraň výhradně pro vlastní obranu během služby. V praxi to tedy znamená, že v případě konfliktu by se neúčastnily bojových akcí. Švýcarští muži jsou tedy gentlemani, kteří se „neschovávají za ženskou“. Politické i armádní špičky svým záložákům věří. Každý voják v záloze smí vlastnit doma ruční střelné zbraně (včetně zbraní automatických) s počtem nábojů nepřesahujícím padesát kusů. Toto povolení je motivováno čistě prakticky. Počítá se totiž s eventualitou, že v případě rychlého napadení země by se záložák musel ke své jednotce „probít“.

Velením nad švýcarskými ozbrojenými silami byla poprvé v dějinách země svěřena ženě, 56leté Viole Patricii Amherdové, člence Křesťanské demokratické lidové strany. K 1. lednu 2019 byla zvolena do nejvyššího výkonného orgánu země Bundesratu a zde do čela departmentu obrany. Je tedy v míru nejvyšší velitelkou stodvacetitisícové armády, vyzbrojené nejmodernější technikou, na kterou vynakládá Švýcarská konfederace ročně 0,6 procent hrubého domácího produktu. Armáda disponuje například třiceti letouny F/A 18 Hornet nebo téměř dvěma stovkami bojových vozidel pěchoty CV 90  a 134 tanky Leopard.


Náborové video švýcarské armády

Švýcarsko s osmi a půl miliony obyvatel je zemí s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě. V současné době má tento stát armádu v počtu 120 000 aktivních vojáků a dalších 38 000 rezervistů. Přitom pro službu je způsobilých téměř tři miliónů mužů a žen. Není bez zajímavosti, že za války se Adolf Hitler na malé Švýcarsko neodvážil zaútočit. Příčinou byla nejen připravenost švýcarské armády bránit svou nezávislost v těžkém horském terénu, ale i zjevná neochota drtivé většiny německy mluvících Švýcarů stát se součástí nacistické Třetí říše.

Velvyslankyně Kateřina Fialková oceňuje vzájemnou spolupráci

Možná právě z toho důvodu, že je Švýcarsko neutrální zemí, věnuje své obraně velkou pozornost. Jak dále říká velvyslankyně České republiky ve Švýcarsku Kateřina Fialková, příkladem budiž plánovaný nákup bojových letounů v hodnotě 6 miliard franků, který Švýcaři a Švýcarky odsouhlasili v referendu dne 26. září 2020. „Česko-švýcarská spolupráce v obranných otázkách tak má určitě smysl, a to nejen proto, že švýcarští vojáci nosí boty od firmy Prabos plus a. s. Já sama jsem v lednu 2020 jednala s generálmajorem Bernhardem Müllerem, velitelem švýcarských vzdušných sil, o účasti švýcarské letky na letošních Dnech NATO,“ uvedla pro Armádní noviny naše velvyslankyně v Bernu. Dodala, že Super Puma Display Team se do Ostravy moc těšil, epidemiologická situace však velela jinak. „Věřím ale, že napřesrok nám své umění předvedou v plném rozsahu,“ zdůraznila česká diplomatka Fialková.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nové stíhací letouny a PVO pro švýcarské letectvo

Švýcarská federální rada 8. listopadu pověřila Ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu výběrem ...

Nejnovější obrněná vozidla Eagle V od GDELS dostanou jednotky německé a švýcarské armády

Začátkem března tohoto roku německý parlament schválil finanční prostředky na pořízení desítek ...

Švýcarská armáda zavede do výzbroje nové samohybné minomety na podvozku Piranha V

Koncem dubna tohoto roku švýcarské federální ministerstvo obrany oznámilo, že armáda dokončila ...

Washington schválil potenciální prodej F-35A a F/A-18E/F do Švýcarska

Jen několik dní po souhlasném švýcarském referendu ohledně nákupu 35 až 40 nových bojových letadel, ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Mbelda
    06:27 15.10.2020

    Rozhodně bych se nechal inspirovat jak ve Švýcarsku tak ve Finsku. Jsou i populačně menší, ale přesto s technicky kvalitnější výzbrojí. Najít tu rovnováhu mezi kvalitou (profíci) a ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Rozhodně bych se nechal inspirovat jak ve Švýcarsku tak ve Finsku. Jsou i populačně menší, ale přesto s technicky kvalitnější výzbrojí. Najít tu rovnováhu mezi kvalitou (profíci) a kvantitou (zálohy). Je snad jasné, že obojí je třeba.
    Skrýt celý příspěvek

    • Poly
      13:09 15.10.2020

      Tak finský přístup jo? Až na ony drobné háčky - mají mnohem víc peněz, Patria je finská, námořnictvo kompletně zmákli sami a nebo že chuťovku jako AMOS zmákli společně se Švédy, ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tak finský přístup jo? Až na ony drobné háčky - mají mnohem víc peněz, Patria je finská, námořnictvo kompletně zmákli sami a nebo že chuťovku jako AMOS zmákli společně se Švédy, ...
      Skrýt celý příspěvek

  • Migi
    19:31 14.10.2020

    Když já tomu pořád nějak nevěřím.
    Z oblasti výcviku mám dlouholeté zkušenosti a znalostí nejenom z naší armády mi přijde prostě naprosto nerealistické vybudovat dnes fungující ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Když já tomu pořád nějak nevěřím.
    Z oblasti výcviku mám dlouholeté zkušenosti a znalostí nejenom z naší armády mi přijde prostě naprosto nerealistické vybudovat dnes fungující kvalitní armádu na brancích kteří budou na vojně na půl roku/rok a pak každý rok třeba na týden na nějakém cvičení.
    U profíka se bere 2 roky na zvládnutí základní funkce (opět - zkušenosti nejenom u nás) a to je dobrovolník, který má poměrně slušnou motivaci. Ano v případě intenzivního výcviku by se to teoreticky dalo stáhnout třeba na půlku, ale to jsou jenom základní funkce. U libovolné velící funkci je to pak násobně víc. Na tuto úroveň se prostě záklaďáci v jakékoliv podobě těžko dostanou.
    Samozřejmě dá se argumentovat že to, co jim chybí na kvalitě výcviku se dá dorovnat počtem, což je určitě pravda, ale otázka jestli v dnešní době uvažování "kvalitu nahradíme kvantitou" když jde o případné lidské životy má své místo.
    Jistě existují velmi specifické případy, kdy to svoje opodstatnění má, ale v těm nejsme ani na dohled....
    Skrýt celý příspěvek

    • Eagle
      21:23 14.10.2020

      Protože si nikdy nezažil co se dá dostat z vojáků základní služby. Ve čtvrtým výcvikovým období jeli bosky rot, jistě mi popravdě řekneš kdy ty jako bojovník si jel ostrý bosky ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Protože si nikdy nezažil co se dá dostat z vojáků základní služby. Ve čtvrtým výcvikovým období jeli bosky rot, jistě mi popravdě řekneš kdy ty jako bojovník si jel ostrý bosky rot. Sám víš jak to vypadá když se jede na cvičení, ošetřovna nestíhá. Musíš si půjčovat řidiče z jiných rot aby si poskládal aspoň něco. Když mladým řekneš budete spát venku na cvičení ti nevyjede nikdo. Před 20 lety zakládací neznali goratex, spacáky byly složený ze šustaku a deky, žádný funkční prádlo nic a běžné ze 14 dní spali venku 10 dní. Sprchy 1x týdně v neděli,žádný vlhčený ubrousky. Fňukal snad někdo z nich? Ne byla to pakárna ale zkus si tenhle model představit dnes. To že ti trvá dva roky vycvičit vojáka bigose je o celkovém systému, nepamatuji si že by zakladaci nebyli 4x týdne venku na výcviku. Vše se tehdy organizovalo daleko jednodušeji než dnes, od řidičských kurzu až po střelce operátora bvp kterého zaučil technik roty a střelec byl hotový. A v neposlední řadě co se týká kvality výcviku, ano střelecka, zdravotní, takticke drily jsou dnes někde jinde, ale co je podle tebe kvalita, řidič panduru který nezná ani základní náplně nebo řidič základak který znal mašinu vcelku dokonale? Takže myslím že branecká armáda může mít své kvality. Chápu že z české kinematografie je náhled na základní službu hodně pokřivený ale ti kluci obsluhovali radary, můj kamarád byl například motorář na mig 21, další sloužil u navodčích PVO v bunkru a další a další vcelku odpovědný pozice co ti kluci dělali. Takže za mě to s lidským a rozumným přístupem jde, bohužel nikoliv v této zemi či u této generace mladistvých. Dokážeš si představit co by zde vyvolalo za poprask takové kontroly rodin a návštěv jako jedno z opatření proti covid zavedený tento týden ve Švýcarsku? Jsou věci které nelze v této zemi aplikovat ale ne proto že by byly v jádru špatné, ale proto že lidé nechápou základní principy.
      Skrýt celý příspěvek

      • Migi
        22:00 14.10.2020

        Vím poměrně dobře co se dalo dostat z průměru vojáků základní služby. Právě že vím. Ale jak už tu zaznělo - dívat se na případnou moderní braneckou armádu srovnávání ZVS u nás je ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Vím poměrně dobře co se dalo dostat z průměru vojáků základní služby. Právě že vím. Ale jak už tu zaznělo - dívat se na případnou moderní braneckou armádu srovnávání ZVS u nás je nesmysl.
        Nicméně právě proto, abych se oprostil od českých poměrů jsem mluvil i o zkušenostech ze zahraničí a pokud má třeba britská armáda (kterou osobně považuji stran výcviku a profesionality asi za top) ty samé, nebo ještě delší doby na výcvik, tak je to poměrně vypovídající.

        A BTW bosky rot jsem jel a stále se dělají poměrně pravidelně, nicméně bosky rot i když je to braný jako vyvrcholení výcviku za nějaký "zlatý grál" opravdu nepovažuju....
        Skrýt celý příspěvek

        • Eagle
          07:13 15.10.2020

          Tak doporučuji navštívit Norsko a seznámit se s jejich braneckou armádou.
          Co se týká bosek roty, opravdu to je boska roty nebo spíše bosky čet? Já to zde nedávám jako grál, jen ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Tak doporučuji navštívit Norsko a seznámit se s jejich braneckou armádou.
          Co se týká bosek roty, opravdu to je boska roty nebo spíše bosky čet? Já to zde nedávám jako grál, jen poukazují na to, že zvs ve 4 výcvikovém období jeli bosky rot kdy na place byly 2 roty dohromady, tj cca min 15 bvp uměly ukázkové rozvinutí roty,útoky v linii četovych proudu což sám asi víš jak je na našich střelnicích těžké a mělo to hlavu a patu. Na těhle boskach se samozřejmě střílely konkursy, rpg7 a 75 prostě vše co měla rota k dispozici, proto to bylo vyvrcholení výcviku. Chápu že zvs je dnes nemyslitelná věc ale je potřeba se podívat že jinde to funguje. Izrael?
          Skrýt celý příspěvek

          • Migi
            11:01 15.10.2020

            V Norsku jsem nebyl ani jsem s nima nikde bohužel necvičil, ale znovu opakuji prostě na základě zkušeností si to nedokážu představit, minimálně u velitelského sboru. Co věděl třeba ...
            Zobrazit celý příspěvek

            V Norsku jsem nebyl ani jsem s nima nikde bohužel necvičil, ale znovu opakuji prostě na základě zkušeností si to nedokážu představit, minimálně u velitelského sboru. Co věděl třeba za ZVS velitel družstva u motostřelců o MDMP, patrolování, prostředků C4ISTAR, optoelektronických zaměřovačích, léčce, přepadu, MPSO, boj v zastavěný oblasti spolupráci s letectvem, fungování s přidělenými prvky atd. atd. - to vše dneska VDr u mechošů musí (měl by) znát a to se opravdu nedá naučit za pár měsíců. Troufám si říct že to vše nezvládá záklaďák ani v Norsku, ani ve Švýcarsku. V Izraeli možná ale tam mají vojnu na dva roky a otázka je jak to mají s velitelskými funkcemi. Navíc Izrael je právě ta hodně specifická situace, kdy ta země prostě díky své převaze prostě nebude bojovat v symetrickém konfliktu proti nepříteli na stejné úrovni, ale zato je v jednom nekončícím asymetrickém konfliktu - z toho vyplývá úplně všechno od druhů techniky, přes způsob nasazení až po výcvik. My ale v takové situaci (bohudík) nejsme a armádu musíme tedy budovat jinak....

            Ano skutečně bosky roty. A ano bosky rot mají jistý význam, který bych rozhodně nechtěl nijak snižovat, ale upřímně výcvikově to zase takový terno není - na stále stejných asi 4 střelnicích kde se to dá střílet, které všichni už znají po slepu. Několik možností manévru atd. Třeba různá velké cvičení se simulačníma technologiema na úrovni praporů, nebo brigád, ala Hohenfels jsou z pohledu výcviku daleko přínosnější....
            Skrýt celý příspěvek

          • Eagle
            14:16 15.10.2020

            No možná by si se divil ale ty velitele družstev měli vědomosti poplatné té době. Samozřejmě že neměli ponětí o c4istar, to nemají ani dnešní bigosi protože vše teprve vzniká a ...
            Zobrazit celý příspěvek

            No možná by si se divil ale ty velitele družstev měli vědomosti poplatné té době. Samozřejmě že neměli ponětí o c4istar, to nemají ani dnešní bigosi protože vše teprve vzniká a zavádí se. Léčky dělali taktéž, boj v zastavěné oblasti taky, opět taktika a výcvik poplatný době dnes technicky úplně jinde ale to neznámé že to neznalý. Například trhací práce a příprava improvizovaných léček byl na daleko rozsáhlejší úrovni než je dnes. Taktéž znalost vdr přidělené techniky byla na větší úrovni než dnes. Každá doba má své priority ale nedělal bych že zvs úplný blbce.
            Skrýt celý příspěvek

          • Tesil
            18:46 15.10.2020

            Myslím,že velitel prvního družstva v četě v případě potřeby zastupoval vel.čety,takže ani ten záklaďák v určité funkci nemohl být úplný mimoň.
            Navíc určité odbornosti se přednostně ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Myslím,že velitel prvního družstva v četě v případě potřeby zastupoval vel.čety,takže ani ten záklaďák v určité funkci nemohl být úplný mimoň.
            Navíc určité odbornosti se přednostně obsazovali středoškoláky,na jiné se prováděly psychotesty,ženisti ovládali trhací práce,zemní stroje,motorové pily atd.
            Skrýt celý příspěvek

          • Migi
            22:12 15.10.2020

            Eagle: Přesně! Poplatné té době! Jenže doba je jiná a penzum nutných znalostí narostlo velkou měrou. Nechtěl jsem se rozhodně dotknout tehdejší armády (mluvím teď hlavně o době ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Eagle: Přesně! Poplatné té době! Jenže doba je jiná a penzum nutných znalostí narostlo velkou měrou. Nechtěl jsem se rozhodně dotknout tehdejší armády (mluvím teď hlavně o době před 89, ne o tom bordelu po roce 90), na tu dobu byla na odpovídající úrovni. Jenže ta doba se změnila a proto si myslet, že co fungovalo tenkrát, bude fungovat i dnes je nesmysl.
            A jinak ne opravdu nemáte pravdu - to co jsem vypsal VDčka u motostřelců opravdu nedělali. Jistě byli tu různý výběrový jednotky (dneska by jsme asi řekli speciální), kde se toho dělalo hafo, ale pokud vezmeme obyč průměr, tak ne...
            Skrýt celý příspěvek

        • Dusanh
          14:25 15.10.2020

          Poslal jsem dotaz kamarádovi, pplk. švýcarské horské pěchoty. Akorát nečekám odpověď dřív, jak v horizontu několika dní. Každopádně sem něco dám, i když už diskuse tou dobou nebude ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Poslal jsem dotaz kamarádovi, pplk. švýcarské horské pěchoty. Akorát nečekám odpověď dřív, jak v horizontu několika dní. Každopádně sem něco dám, i když už diskuse tou dobou nebude aktuální.
          Skrýt celý příspěvek

          • Eagle
            16:16 15.10.2020

            super, není nad informace přímo od zdroje

            super, není nad informace přímo od zdroje

          • Dusanh
            12:06 21.10.2020

            Dostal jsem odpověď na moje dotazy. Snad si to tu někdo i s odstupem přečte ;-)
            Dotazy byly prakticky dva:
            1) v AČR se doba 2-3 let považuje za minimum pro výcvik plnohodnotného ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Dostal jsem odpověď na moje dotazy. Snad si to tu někdo i s odstupem přečte ;-)
            Dotazy byly prakticky dva:
            1) v AČR se doba 2-3 let považuje za minimum pro výcvik plnohodnotného vojáka, jak u vás
            2) jak máte zajištěno, aby vojáci svoje návyky neztráceli.
            Odpověď byla dost rozsáhlá, navíc protkaná osobními poznámkami, takže to sem úplně nemůžu dát systémem copy/paste, Následuje tedy heslovitý výpis. Zároveň se omlouvám, jestli tu opakovaně zazní něco, co už bylo zmíněno v článku výše.
            Výcvik probíhá ve velké většině případů tak, že rekrut (záklaďákům se v této fázi říká rekruti) absolvuje nejprve 18 týdnů tzv. „Rekrutenschule“. To je rozděleno na:
            - 7 týdnů základní výcvik (chování vojáka, osobní zbraň a další základní dovednosti, podobné jako všude jinde)
            - 5 týdnů odborný výcvik (tj. výcvik ve své odbornosti)
            - 6 týdnů slaďovací výcvik v četě/rotě, se zaměřením na drily.
            Po 18 týdnech je voják „hotový“ a vrací se do svého civilního života. V některých případech ale vojáci pokračují ve službě a absolvují ji na jeden zátah (tzv. Durchdiener).
            Švýcarská armáda se v maximální míře snaží využít civilní znalosti rekrutů, takže civilní kuchaři vaří a civilní řidiči řídí techniku.
            Pro cyber jednotky jsou nabíráni studenti/absolventi informatiky a příbuzných oborů, stejně jako pro další specializované funkce. U takovýchto zaměření platí i to, že mají méně polního výcviku než běžní vojáci.
            Organizace výcviku vojáka základní služby v dalších letech:
            (1. rok: Rekrutenschule)
            2. rok: Wiederholungskurs 1
            3. rok: Wiederholungskurs 2
            4. rok: Wiederholungskurs 3
            5. rok: Wiederholungskurs 4
            6. rok: Wiederholungskurs 5
            7. rok: Wiederholungskurs 6
            konec a odchod do zálohy.

            Voják tedy každý rok chodí na třítýdenní cvičení, kterému ale předchází týden teoretického opakování a testování.
            Cvičení je organizováno tak, jak by vypadala „mobilizace“. To znamená, že si každý bere jídlo na dva dny, nastupuje na ten kurs v místě, na kterém by nastupoval i v případě mobilizace, odvoz jednotek je organizován stejně atd.

            Tady musím udělat svoji odbočku – toto se nemůže zaměňovat s tím, jak pojem „mobilizace“ máme zaužívaný u nás.
            Ve Švýcarsku se používá termín „Mobilmachung“. Historicky se tím mělo na mysli povolání „neaktivních“ vojáků základní služby, tj. těch, co zrovna byli ve svých civilních životech (rok 2-7 viz výše). Vyšší stupeň byl pak „allgemeine Mobilmachung“, a to už je podobné tomu, co si pod tím představujeme my, tj. nástup záloh a rekvírování materiálu od civilních firem a osob. Samozřejmě byly (a jsou) mezi těmito body ještě další možnosti povolat jen některé vojáky podle potřeby apod. Např. na jaře byli kvůli Covidu povoláni kuchaři.
            Dneska je to rozdělené tak, že pokud je potřeba použít armádu, tak nastupují právě sloužící vojáci základní služby (a to jak ti v základním výcviku, tak i ti, co mají zrovna v té chvíli svůj opakovací kurz). Další úroveň jsou tzv. předurčené jednotky (zejména se to týká zdravotníků, ženistů a dalších specialistů).
            Zrovna zdravotníci pomáhali na jaře při Covidu, ženisté jsou předurčeni na stavby mostních provizorií a podobně.
            Poslední úroveň je povolání zbytku vojáků základní služby (tj. v tomto okamžiku je aktivovaná celá kádrová armáda). S povoláním záloh se prakticky už nepočítá, dokonce se uvádí, že pro ně není ani materiál. Otázka je, jak to bude v budoucnu, i ve Švýcarsku se probouzejí z „konce dějin“ a zase připravují nějakou novou koncepci. Každopádně se již asi nevrátí k pevnostem, momentálně bojují o celé Švýcarsko, nejen o Reduit :-)
            - Konec mojí odbočky :-)

            Po zahájení „opakovacího kurzu“ jsou 2-3 dny drilů, řidiči mají tréninkové jízdy. Následuje (hned ve středu nebo čtvrtek) střelba z hlavních zbraní jednotky, tj.i vč. těžkých, pokud je jednotka takovými vyzbrojena (tj. např. tanky, houfnice, minomety).
            Druhý týden je stmelovací cvičení na úrovni čety/roty, vždy s ostrými střelbami.
            Třetí týden totéž na úrovni praporu, v tomto případě ostré střelby jen někdy. Na konci třetího týdne (čt+pá) údržba techniky a materiálu a odevzdání do skladu.
            A za rok se totéž opakuje.
            Technika je využívána napříč jednotkami, momentálně švýcarská armáda ani nemá tolik techniky, kolik by bylo potřeba při plném nástupu armády. Takže jednotka X uloží vše v pátek do skladů a v pondělí si to vyzvedne jednotka Y.
            Záměrně jsem se ptal na časový rozsah rozvrhu zaměstnání. Obvykle 7-20hod, někdy až 23hod, pokud je nějaké noční zaměstnání. Zákonný klid před zaměstnáním se vztahuje jen na řidiče (musí mít zajištěno min. 6h spánku). Vycházka po 18. hodině jen jednou za týden.
            Při „opakovacím kurzu“ je povoleno pít v kasárnách pivo po ukončení zaměstnání (v základním kurzu jen při vycházce venku). Podmínkou je samozřejmě 0 promile při ranním nástupu do zaměstnání.
            Dále se při opakovacím kurzu uděluje vycházka na víkend, a to od soboty 7hod do neděle 23hod. Celkem to tedy dělá 13 výcvikových dní na jeden opakovací kurz + 2 dny na údržbu a úklid materiálu. Každý voják musí absolvovat 6 opakovacích kurzů, poté se další přičítají podle hodnosti. Příklad: vojín celkem 245 dní služby, rotný 500 dní, por. 680 a od kpt. výše se to počítá tak, že to je 240 dní po jmenování do hodnosti kpt. (a vyšší). Takže pokud má dotyčný důstojník zájem, může si službu de facto prodloužit tak, že odslouží maximum v hodnosti npor., pak je povýšen a má dalších 240 dní v hodnosti kpt.
            Podle dojmu mého kamaráda je výcvik celkem efektivní a vojáci jsou „použitelní“ už po ukončení Rekrutenschule (tj. těch 18 týdnů). Cvičení na úrovni praporů, příp. i vyšší jsou také dobře hodnocené.
            Každopádně mají pružný systém odborně zaměřeného výcviku podle potřeby. Např. na jaře bylo kvůli Covidu povoláno do služby 5 zdravotnických praporů (cca 3000 vojáků). Pro účely tohoto nasazení byli zároveň povoláni zdravotníci-specialisté z nemocnic, kteří vedli odbornou část výcviku. Po ukončení výcviku se tito specialisté vrátili zpět do nemocnic, zatímco oněch 5 praporů podporovalo zdravotnický systém, jak bylo potřeba, přičemž tito vojáci měli aktuální informace a procvičené potřebné postupy.
            Obdobně byli „secvičeni“ příslušníci pěchoty, kteří byli nasazeni na ostrahu hranic. Jeden týden cvičili spolu s příslušníky pohraniční policie.

            Pokud byste měl někdo zájem o více informací nebo upřesnění, ozvěte se mi klidně na dusan.havlicekatgmail.com.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirka_Zlín
            19:26 21.10.2020

            Díky za info o švýcarském modelu. Připadá mi smysluplnější než co jsem odsloužil, 2000/01.
            Jak to ale řeší zaměstnavatel? Třeba u nás je bohužel minimální zastupitelnost napříč ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Díky za info o švýcarském modelu. Připadá mi smysluplnější než co jsem odsloužil, 2000/01.
            Jak to ale řeší zaměstnavatel? Třeba u nás je bohužel minimální zastupitelnost napříč firmou, bohuzel. Měsíc bez klíčového zaměstnance, tu by z toho byl povyk. Tam to skutečně nikdo neřeší? ...a to se nebavím o manzelkach... :)
            Skrýt celý příspěvek

      • Migi
        22:03 14.10.2020
        Oblíbený příspěvek

        Nicméně na té neochotě společnosti k čemukoliv, co se řekne, že se musí se shodnem, někdy si říkám že kdyby se udělal nový nařízení že všichni musí být oblečení, tak další den jsou ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Nicméně na té neochotě společnosti k čemukoliv, co se řekne, že se musí se shodnem, někdy si říkám že kdyby se udělal nový nařízení že všichni musí být oblečení, tak další den jsou Čechy první takřka kompletní nudistická země. Netuším, kde se to v těch lidech bere...
        Skrýt celý příspěvek

  • Lukas123
    17:59 14.10.2020

    Viem ze pre niektorých to bude trochu mimo, ale prislo mi usmevne ze ten zalozak sa ma prebojovať k jednotke s 50 nabojmi.

    Viem ze pre niektorých to bude trochu mimo, ale prislo mi usmevne ze ten zalozak sa ma prebojovať k jednotke s 50 nabojmi.

    • Miroslav
      16:24 15.10.2020

      U nás dostaneš 30 a ešte aj to si musíš kúpiť za vlastné.

      U nás dostaneš 30 a ešte aj to si musíš kúpiť za vlastné.

      • HEKTOR
        16:32 16.10.2020

        Miroslav - kde si kupujete muníciu za vlastné.??? v ossr.???

        Miroslav - kde si kupujete muníciu za vlastné.??? v ossr.???

  • Dusanh
    16:10 14.10.2020

    I příklad Švýcarska ukazuje, že základní vojenskou službu je možné prakticky zavést jen tam, kde jsou ozbrojené síly tak početné, že absorbují velkou část populačního ročníku. V ...
    Zobrazit celý příspěvek

    I příklad Švýcarska ukazuje, že základní vojenskou službu je možné prakticky zavést jen tam, kde jsou ozbrojené síly tak početné, že absorbují velkou část populačního ročníku. V opačném případě to vede k demotivaci a mohlo by vést i k soudním sporům, proč jdu já a Franta od sousedů ne.
    V ČR si již ZVS neumím představit. I proto, že (byl jsem záklaďák v r. 2001) AČR nedokázala pracovat s civilními zlušenostmi záklaďáků (machr přes radary, asistent z VUT Brno byl velitel skupinky zoufalců, která ve VVP kosila trávu) a obávám se, že ani dnes by to nebylo jiné.
    Švýcarská armáda ma např. zpravodajskou skupinu tvořenou záklaďáky - občany zahraničního původu. Výhodou je mj. perfektní znalost cílového jazyka i reálií. U nás by vše pohořelo na prověrkách a na tom, že se vlastně nikdy nepočítalo s tím, že by takové funkce mohl zastávat někdo jiný, než VZP.
    Skrýt celý příspěvek

    • Conquer
      17:53 14.10.2020

      Ja si to predstavit viem. Ono totiz ti Svajciari nemaju ZVS ako si to predstavujeme my (tiez som isiel do civilu v 2001). Napr. na Slovensku sa rodi cca 30 tis deti, teda polovica ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Ja si to predstavit viem. Ono totiz ti Svajciari nemaju ZVS ako si to predstavujeme my (tiez som isiel do civilu v 2001). Napr. na Slovensku sa rodi cca 30 tis deti, teda polovica bude chlapcov. To vychadza 15 tis. "zalozakov" na rocnik. A to uz nie je problem najst kapacity pre cca 7.5 tis brancov na pol roka (nas bolo tusim 20 tisic zalozakov v 4 nastupnych terminoch a to sme boli mesiac po mesiaci primaci vyhlaseny za "hotovych vojakov"). Len ich treba odbremenit od zbytocnej sluzby v kuchyni, na stoliku, strazi atd., aby sa mohli naplno venovat vycviku. Ja som za celu vojnu som stravil polovicu casu na obdenkach: stolik, dozorny kuchyne, kuchyna, dozorny na brane, autopark, veliaci poddostojnik... To je strasne plytvanie casu a prostriedkov.
      Skrýt celý příspěvek

      • trud
        19:15 14.10.2020

        Tých detí sa ale rodí takmer 60 000 nie 30 000.

        Tých detí sa ale rodí takmer 60 000 nie 30 000.

        • Conquer
          19:47 14.10.2020

          Ano, zle som si to pamatal. To ale znamena, ze aj nas zalozakov muselo byt vtedy viac. Ale asi by nestalo miliardy postavit kasarne pre 15 tisic brancov. Ci?

          Ano, zle som si to pamatal. To ale znamena, ze aj nas zalozakov muselo byt vtedy viac. Ale asi by nestalo miliardy postavit kasarne pre 15 tisic brancov. Ci?

          • Dusanh
            20:19 14.10.2020

            Ano, i ASR byla v 90. letech o dost větší, než dnes...

            Ano, i ASR byla v 90. letech o dost větší, než dnes...

          • satai
            10:41 15.10.2020

            Kasarna jsou pakatel. Ale lidi jsou drazi. Jak ti cvicici, tak ti branci (jak primo, tak naklady ztarcene prilezitosti).

            Kasarna jsou pakatel. Ale lidi jsou drazi. Jak ti cvicici, tak ti branci (jak primo, tak naklady ztarcene prilezitosti).

          • Conquer
            13:00 15.10.2020

            satai, tie naklady nebudu nasobne tomu, co nas stoji jeden vazen v base. Aj s bacharmi (jeden bachar na 3 vaznov) to momentalne stoji 16800€ rocne. Tak nech by jeden zalozak stal ...
            Zobrazit celý příspěvek

            satai, tie naklady nebudu nasobne tomu, co nas stoji jeden vazen v base. Aj s bacharmi (jeden bachar na 3 vaznov) to momentalne stoji 16800€ rocne. Tak nech by jeden zalozak stal 20000€, pri 30000 zalozakoch polrocne to bude nejakych 300 milionov €. To je tak 1/5 sucasneho rozpoctu rezortu obrany.
            Skrýt celý příspěvek

          • satai
            13:35 15.10.2020

            Docela bych cekal, ze se na jednoho zalozaka projezdi, prostrili, prosati a celkove utrati o neco malo vic ;-)

            A porad tam nejsou ty naklady ztracene prilezitosti.

            Docela bych cekal, ze se na jednoho zalozaka projezdi, prostrili, prosati a celkove utrati o neco malo vic ;-)

            A porad tam nejsou ty naklady ztracene prilezitosti.

          • Miroslav
            16:51 15.10.2020

            Satai: Kasárne sú pakatel?

            U nás kasárne komplet zrekonštruovali a následne zbúrali. Pozemok sa predviedol na mesto ktoré ho hneď aj speňažilo. Mali tam byť bytovky ktoré nestoja ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Satai: Kasárne sú pakatel?

            U nás kasárne komplet zrekonštruovali a následne zbúrali. Pozemok sa predviedol na mesto ktoré ho hneď aj speňažilo. Mali tam byť bytovky ktoré nestoja dodnes. Neviem si predstaviť koľko by stál taký obrovský pozemok v širšom centre mesta keby to MO chcelo kúpiť späť. Nehovoriac o tom, že v strede pozemku stojí TESCO. Nájsť taký veľký a rovinatý pozemok je problém. A to sme ešte len u pozemku. Ešte si tie kasárne ani nezačal stavať
            Skrýt celý příspěvek

          • Tesil
            19:57 15.10.2020

            U nás se kasárny zrekonstruovaly a potom zprivatizovaly.

            U nás se kasárny zrekonstruovaly a potom zprivatizovaly.

    • flanker.jirka
      18:19 14.10.2020

      Dusanh
      AČR si díky profesionalizaci prošla velmi velkou změnou. Dnes už nepotkáte v práci lampasáka s chlastem v krvi. Úroveň a metody výcviku jsou také odlišné, na základě ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Dusanh
      AČR si díky profesionalizaci prošla velmi velkou změnou. Dnes už nepotkáte v práci lampasáka s chlastem v krvi. Úroveň a metody výcviku jsou také odlišné, na základě zkušeností z misí a potřeb jednotlivých druhů vojsk. Doporučuji si pro představu vyzkoušet některé akce jako 24 hodin vojákem ve Strakonicích.
      Největším problémem ZVS v ČR byl neustálý základ postavený na tom, že voják má být zavřený v kasárnách. Jsou země, kde si odbudou výcvik a po pracovní době, skončení výcviku, jdou každý den domů. Tak že se pak vyhnou i sociálním nešvarům jako je šikana.
      A služba vlasti v nějaké formě by se hodila, když někdo nechce sloužit se zbraní, tak by mohl jít na službu jinam do státní sféry, například ke složkám IZS, ostatně od doby zrušení civilní služby jede zdravotnictví pořád na přesčasy, pomocný personál jim chybí.
      Skrýt celý příspěvek

    • Tesil
      19:26 14.10.2020

      Dusanh
      Nedokážeš si to představit právě proto,že jsi ZVS absolvoval v době totálního rozkladu armády.
      Bývalo obvyklé,že branec pokud před nástupem k výkonu ZVS prošel např. ve ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Dusanh
      Nedokážeš si to představit právě proto,že jsi ZVS absolvoval v době totálního rozkladu armády.
      Bývalo obvyklé,že branec pokud před nástupem k výkonu ZVS prošel např. ve Svazarmu nějakou odborností- radioamatér,parašutista atd. měl šanci toto uplatnit během služby.
      Byl jsem v r.1996 jako záložák na cvičení a opravdu to byl děs a hrůza.





      +ííž
      Skrýt celý příspěvek

      • Dusanh
        20:18 14.10.2020

        Od té doby jsem byl mj. 14 let v AZ, takže můj pesimismus má hlubší kořeny.

        Od té doby jsem byl mj. 14 let v AZ, takže můj pesimismus má hlubší kořeny.

        • Tesil
          18:57 15.10.2020

          Jasně,to ti nikdo nebere,ale na ZVS nemůžeš nahlížet pouze švandrlíkovským pohledem.Tím spíše,že jsi okusil službu v době odlišné např. od začátku 80.let.

          Jasně,to ti nikdo nebere,ale na ZVS nemůžeš nahlížet pouze švandrlíkovským pohledem.Tím spíše,že jsi okusil službu v době odlišné např. od začátku 80.let.

    • Miroslav
      16:37 15.10.2020

      Ja si to predstaviť viem ale to by sa muselo všeličo zmeniť.

      Napríklad motivačná zložka. Daj možnosť mladým chalanom si urobiť komplet vodičák, daj im možnosť ísť po odslúžení ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Ja si to predstaviť viem ale to by sa muselo všeličo zmeniť.

      Napríklad motivačná zložka. Daj možnosť mladým chalanom si urobiť komplet vodičák, daj im možnosť ísť po odslúžení bezplatne ísť študovať, daj im možnosť urobiť si zváračský kurz, daj im možnosť znížiť dane/poplatky, daj pre ich deti bezplatne škôlku, daj im možnosť zamestnať sa v štátnej správe a podobne.

      Potom nebude problém. Ja som sa na odvode hlásil za vodiča Tatry. Keď som dostal povolávací rozkaz tak ma poslali do súkromnej autoškoly ktorú som si ešte aj musel sám zaplatiť hoci som mal už 2 roky B-ečko. To je aká motivácia? To už si naše ozbrojené sily nevedia ani obyčajného šoféra vycvičiť?
      Skrýt celý příspěvek

      • HEKTOR
        16:39 16.10.2020

        Miroslav - ste prvý o ktorom počujem,že si platil "vojenský" vodičák za vlastné...ešte aj teraz sú vodičské kurzy zdarma...v civilných autoškolách,ale platí to obrana...samozrejme ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Miroslav - ste prvý o ktorom počujem,že si platil "vojenský" vodičák za vlastné...ešte aj teraz sú vodičské kurzy zdarma...v civilných autoškolách,ale platí to obrana...samozrejme všetky kurzy -vodičák,zváranie,motor.píla vyplývajú z funkcie a preto ich nemôže mať každý vojak...možno len s výnimkou sf...
        Skrýt celý příspěvek

  • Sunet
    13:47 14.10.2020

    Ano, Švýcarsko má svá specifika, dlouholetou demokracii, geografickou polohu.

    Ale tohle určitě stojí za povšimnutí "... Švýcarská konfederace ročně dává 0,6 procent hrubého ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ano, Švýcarsko má svá specifika, dlouholetou demokracii, geografickou polohu.

    Ale tohle určitě stojí za povšimnutí "... Švýcarská konfederace ročně dává 0,6 procent hrubého domácího produktu na obranu, armáda disponuje např. třiceti letouny F/A 18 Hornet nebo téměř dvěma stovkami bojových vozidel pěchoty CV 90 a 134 tanky Leopard...."

    Při cca 8 mil. obyvatel je to efektivita vynakládaných prostředků, která stojí za pozornější studii.
    Skrýt celý příspěvek

    • alexa123
      13:55 14.10.2020

      Áno. Ale z hľadiska absolútnych čísiel štátneho rozpočtu a z toho vyplývajúceho "smiešnych" 0,8% HDP je to suma, ktorou sú schopní zaplatiť CV90, Leopardy, stíhačky a neviem čo ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Áno. Ale z hľadiska absolútnych čísiel štátneho rozpočtu a z toho vyplývajúceho "smiešnych" 0,8% HDP je to suma, ktorou sú schopní zaplatiť CV90, Leopardy, stíhačky a neviem čo ešte iné :))
      Skrýt celý příspěvek

      • m164
        14:18 14.10.2020

        Najväčšia položka býva personálna, nie akvizičná, čiže v reálnych číslach na techniku nemusia mať o veľa viac financií ako napr ČR. Myslím, že to je až okolo 80+%, , keď tak ma ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Najväčšia položka býva personálna, nie akvizičná, čiže v reálnych číslach na techniku nemusia mať o veľa viac financií ako napr ČR. Myslím, že to je až okolo 80+%, , keď tak ma opravte. V našich končinách tam bol ešte horˇ´ší pomer, čo sa prejavilo na dlhu na technike, ktorá sa dlho neobnovovala a teraz nás to všetko dobieha.
        Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      18:22 14.10.2020

      Sunet
      tradici není problém vybudovat, pokud se bude chtít. Jejich rozpočet vůči DPH vypadá malý, ale je to cca 100 miliard Kč ročně.

      Sunet
      tradici není problém vybudovat, pokud se bude chtít. Jejich rozpočet vůči DPH vypadá malý, ale je to cca 100 miliard Kč ročně.