Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky
-
17. 8. 2018
-
59 komentářů
-
Jan Grohmann
Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může vybírat. Ty, které splňují normy NATO v rámci ASCA (viz. níže) patří například německý ADLER, polský TOPAZ, francouzský ATLAS, italský SIR/SIF, americký AFATDS nebo turecký TAIKS. K těm, co prozatím normy ASCA plně nesplňují patří třeba maďarský SŘP ARPAD.
V posledním období se nejen v NATO opětovně intenzivně diskutuje o použití dělostřelectva, a to hlavňového i raketového, samohybného i taženého. Konflikty na Ukrajině či v Sýrii potvrdily zásadní význam těchto zbraní a chybnost rozhodnutí některých zemí, včetně ČR, tyto systémy rušit nebo do nich dlouhodobě neinvestovat.
Éra dělostřelectva, kdy je obsluha děla vystavena možnosti účinků nepřátelské palby, se zdá být překonaná vzhledem k zásadnímu rozvoji dalších moderních technologií, jako jsou radiolokátory na vyhledávání pozic dělostřelectva schopných poskytnout palebné prvky pro vedení velmi rychlé odvetné palby; dále to jsou průzkumné a zároveň úderné bezpilotní prostředky apod.
Stavu dělostřelectva AČR se již mnohá média věnovala. Velice pragmatickým a oceňovaným rozhodnutím současného vedení MO ČR je, že v AČR budou separátně zavedeny jak kanonové houfnice ráže NATO 155 mm, tak ShKH 152 mm DANA, které budou předány aktivním zálohám. Zároveň v AČR budou používány 120 mm samohybné minomety a počítá se s obnovením schopností samohybných raketometů. Jednoznačnou budoucnost pro rozvoj dělostřelectva mají bezpilotní prostředky a další průzkumné senzory.
Základní otázkou při modernizaci dělostřelectva AČR současně bude, jaký univerzální systém řízení palby dělostřelectva zvolit, aby byl schopen skloubit všechny plánované platformy, tedy nová děla ráže 155 mm, naše původní ShKH vz.77 DANA ráže 152 mm, 120 mm minomety, raketomety apod.
Právě schopnost zvládnout obě základní ráže současného dělostřelectva, tedy ráži NATO 155 mm s plnou kompatibilitou s projektily NATO dle NABK (NATO Armament Ballistic Kernell) dle STANAG 4537 a 4355 i SFTS (Standard Firing Tables Format) dle STANAG 4119 a zároveň ráži bývalé Varšavské smlouvy 152 mm by měla být základním požadavkem Ministerstva obrany České republiky tak, aby nebyl vybrán systém, který je kompatibilní pouze s ráží 155 mm a pro ráži 152 mm bude nutné zdlouhavý a zejména finančně náročný vývoj.
Pojďme se seznámit se systémem řízení palby dělostřelectva, který již nyní prokazatelně umí a nabízí to, co potřebuje AČR. Jde o systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ od polské firmy WB-Electronics. Polská armáda, stejně jako ta česká, se rovněž musela a stále musí potýkat s dědictvím z dob Varšavské smlouvy, tedy výzbrojí nekompatibilní se standardy NATO. V Polsku řešili věci systematicky, a tak byl vyvinut právě systém řízení palby TOPAZ, který léty náročného vývoje dosáhl úrovně srovnatelné nebo v mnoha ohledech převyšující své západní protějšky.
Základní oblasti fungování SŘP TOPAZ; větší foto / WB-Electronics
Jednotky polské armády vyzbrojené ShKH vz. 77 DANA a SŘP TOPAZ se každoročně od roku 2013 účastní cvičení dělostřeleckých jednotek NATO typu CWIX. V tomto a předchozím roce byl TOPAZ hodnocen velícím generálem zodpovídajícího za cvičení jako nejrychlejší a nejpřesnější systém řízení palby dělostřelectva v rámci NATO.
Zároveň systém TOPAZ splnil na těchto cvičeních všechny požadavky na komunikaci a přenos dat v rámci vybudované spojovací sítě NATO. Polské jednotky vybavené systémem TOPAZ se zúčastnily rovněž jiných mezinárodních cvičení v rámci NATO, kdy médii prezentované zastaralé systémy ShKH vz.77 DANA zvítězily, společně se systémem TOPAZ v roce 2017 jako nejlepší dělostřelecká jednotka v rámci NATO.
Z přiložené grafiky je patrné, že systém TOPAZ je v polské armádě nainstalován na všech potřebných velitelských, zabezpečovacích i podpůrných prvcích, jakož i v řadě zbraňových systémů pro řízení palebných prvků dělostřelectva ráží 122 mm, 152 mm, 155 mm, minometů do ráže 120 mm, raketometů různých ráží, dále zahrnuje radary, UAV i pokladače min. Je tedy komplexním řešením velmi vhodným pro Armádu České republiky, která uvažuje o pořízení systému řízení palby dělostřelectva pro nově plánovaná děla NATO ráže 155 mm, 120mm minomety i pro houfnice DANA, popřípadě v budoucnu uvažované raketomety.
Propagační video SŘP TOPAZ
Dalším významným rysem SŘP TOPAZ je jeho plná kompatibilita s ASCA (Artillery System Cooperation Activities). ASCA umožňuje součinnost různých dělostřeleckých jednotek NATO v integrovaném systému. To v praxi znamená že je jedno, jaká jednotka, z jaké armády je (např. houfnice z Německa, minomety z Itálie, raketomety z Francie, bezpilotní prostředky ze Španělska apod.) ale jako celek tvoří homogenní palebný tým.
Systém TOPAZ je samozřejmě kompatibilní i s dalšími mandatorními požadavky NATO v rámci SŘP dělostřelectva jako jsou MeTB3 (STANAG 4061), MetCM (STANAG 4082), TEDM (Terrain Evaluation Data Manager), NAMK (Nato Armaments Meteorogical Kernell), NIFAK (NATO Indirect Fire Appreciation Kernel) dle STANAG 4654, NAGIK (NATO Armaments Geophysical and Information Kernell) dále splňuje protokoly jako jsou MIP DEM 3.0 a 3.1, (STANAG 5525), NFFI (STANAG 5527), FFI, ADatP-3 (STANAG 5500), AARTY P-3 (STANAG 2432), NVG 1.4, NVG 1.5, NVG 2.0 apod. aj. a to prakticky v posledních verzích nebo provedeních.
Co je podstatné zmínit je skutečnost, že systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ vyniká jedinečným systémem spojení a splňuje nejnáročnější požadavky NATO na komunikační protokoly k přenosu dat. Polský výrobce WB Electronics je autorem a majitelem licenčních práv pro systém FONET. Systém FONET je páteřním komunikačním systémem vojenských vozidel polské armády. Systém je velmi žádaný i v zahraničí, kdy je provedeno již více než 6000 instalací. Systém FONET je určen k vybudování základů pro BMS (Battlefield Management System) na úrovni C4I.
Foto: Proces vývoje SŘP-D TOPAZ; větší foto / WB-Electronics
Systém je též schopen zabezpečit komunikaci mezi radiostanicemi různé generace, integraci senzorů aj. Systém FONET byl také poskytnut na základě licenční smlouvy firmě HARRIS Co., kdy je integrován a prodáván jako RF78001l Tactical Intercom System tímto americkým výrobcem. AČR je rovněž uživatelem systémů HARRIS a počítá s nimi i do budoucna. Propojení na vlastníka klíčové technologie, tedy WB-Electronics, by bylo tedy pro AČR výhodné, stejně tak může být pro AČR výhodné spolupracovat s polským výrobcem komunikačních systémů i v dalších oblastech, tentokrát napřímo.
Pokud se tedy bude pro AČR vybírat systém řízení palby dělostřelectva za více než miliardu korun, je nutné se výrobců těchto systémů ptát správně. Otázka, zda systém je něčeho schopen ještě nezaručuje, že je to v něm nainstalováno, praxí odzkoušeno a vyladěno a nebude nutno dokončit instalaci dalších doplňků nákladným vývojem a zdlouhavou certifikací.
Pokud tedy výrobce oznámí, že jeho systém řízení palby je schopen koordinovat systémy NATO stejně jako systémy z éry Varšavské smlouvy, zřejmě neklame, neboť softwarová kapacita, počet sběrnic i vývojový potenciál jsou většinou dostatečné. Druhou věcí je, že například provedl instalaci pouze do korejských nebo francouzských houfnic ráže 155 mm, ale pro houfnice DANA ráže 152 mm nemá aktuálně jakoukoliv zkušenost ani certifikaci. Tedy jeho systém je „schopen“, ale aktuálně nelze bez další investice uživatele, tedy AČR (!!!), do dalšího vývoje a certifikace zavést pro praktické použití.
Zdroj: WB-Electronics
Související články
Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot
Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického ...
-
29.03.2018
-
78 komentářů
-
Jan Grohmann
Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR
Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety ...
-
03.08.2018
-
159 komentářů
-
Jan Grohmann
Další modernizované tanky Leopard 2PL pro polskou armádu
Polská armáda získá navíc dalších 14 vylepšených tanků Leopard 2PL. Dodatek v hodnotě 300 milionů ...
-
06.08.2018
-
74 komentářů
-
Jan Grohmann
Modernizace polské armády: Raději cizí, než domácí
Podle komentáře Jakuba Palowského z Defence24 došlo v programech modernizace polské armády k výrazné ...
-
14.08.2018
-
100 komentářů
-
Jan Grohmann
Chlapi, není vám divné, že se ve světě projektují a zkoušejí robotické pozemní obrněné jednotky a sytémy jejich velení, zatímco my se tady předháníme v tom, jak se co nejvíce stát ...Zobrazit celý příspěvek
Chlapi, není vám divné, že se ve světě projektují a zkoušejí robotické pozemní obrněné jednotky a sytémy jejich velení, zatímco my se tady předháníme v tom, jak se co nejvíce stát smetištěm zastaralé techniky s až čtyřčlennou osádkou?Skrýt celý příspěvek
Robot jede do první poruchy, co bude potom je otázka, ale opravit sám sebe zatím nedokáže. Bojiště není sterilní tovární hala - tam se prostě protivník soustředí na to, aby ti nic ...Zobrazit celý příspěvek
Robot jede do první poruchy, co bude potom je otázka, ale opravit sám sebe zatím nedokáže. Bojiště není sterilní tovární hala - tam se prostě protivník soustředí na to, aby ti nic nefungovalo.
Zatím to vypadá, že schopnost bojovat robotických systémů skončí při mnohem nižší úrovni poškození, než u systémů s lidskou osádkou.Skrýt celý příspěvek
Ještě si dovolím dodat, že nejhorší rozhodnutí by bylo pořizovat zastaralé, všestranně nákladné a hloubkově nemodernizovatelné německé MBT.
Ještě si dovolím dodat, že nejhorší rozhodnutí by bylo pořizovat zastaralé, všestranně nákladné a hloubkově nemodernizovatelné německé MBT.
Naznačuje snad východní a jihovýchodní strategický směr útočné operace v těchto směrech? Oficiální dezinformace o ruské hrozbě mají vést k dalšímu zadlužování naší země? Kdo zná ...Zobrazit celý příspěvek
Naznačuje snad východní a jihovýchodní strategický směr útočné operace v těchto směrech? Oficiální dezinformace o ruské hrozbě mají vést k dalšímu zadlužování naší země? Kdo zná znění mezinárodního práva a ukrajinské ústavy, ten ví, že RF nikoho neohrožuje, pouze se brání sevření dezinformovaných vazalů euroatlantické elity. naše armáda má sloužit k obraně naší země, nikoli k akcím pod cizím velením, které nemají s obranou nic společného. Zakladatelé a budovatelé Československa se musí v hrobě obracet, když vidí, k čemu naše armáda dnes slouží.Skrýt celý příspěvek
Tak v ČSSR jsme také zažili internacionální pomoc v 68., takže chápeme, že každý vojenský zásah ze zahraničí - ať už si právníci říkají cokoliv - vzbuzuje minimálně negativní emoce ...Zobrazit celý příspěvek
Tak v ČSSR jsme také zažili internacionální pomoc v 68., takže chápeme, že každý vojenský zásah ze zahraničí - ať už si právníci říkají cokoliv - vzbuzuje minimálně negativní emoce a dlouhodobě poškozuje vzájemné vztahy.
Berme to tak, že Rusko nás má rádo a nemohlo se dívat na to, jak skomírá naše kdysi velkolepá armáda, a proto začalo trochu zlobit - abychom se vzpamatovali a trochu přeorientovali. Z ruských médií často zní: "Když nechcete živit svoji armádu, budete živit cizí!"
Určitě je to dáno dlouhodobou kalkulací, že až přijdou, tak se zase vzdáme bez boje a oni budou mít aspoň konečně kvalitní západní techniku :-)Skrýt celý příspěvek
Chapu ze vzhled prodava, ale vazne vam dava smysl usadit kabinu se stanag1 na neco jinak celkove zakryte (treba ta Zuzana2)? Jasne, ta DANA M2 vypada 100x, at netroskarim, 1000x ...Zobrazit celý příspěvek
Chapu ze vzhled prodava, ale vazne vam dava smysl usadit kabinu se stanag1 na neco jinak celkove zakryte (treba ta Zuzana2)? Jasne, ta DANA M2 vypada 100x, at netroskarim, 1000x lip nez to co bylo do ted k videni na Zuzana2, ale ruku na srdce, az to zacne kolem litat... jeste bude kazdy vojak pobliz sakra rad za tu sice nevzhlednou, lec proti srapnelum sakra lip chranici, kabinu Zuzany2.
Pokud nekam tu kabinu cpat, pak na EVA, tam kdyz neco prileti tak to pujde do kopru stejne vsechno, tam mi kabina s "jen zakladni ochranou" sedi ideove lip.Skrýt celý příspěvekJá bych si dokázal představit nákup věže Zuzany 2 s kabinou Dany M2 jako ideální upgrade našeho profesionálního dělostřelectva s tím, že část Dan by se modernizovala (nové SŘP a GO ...Zobrazit celý příspěvek
Já bych si dokázal představit nákup věže Zuzany 2 s kabinou Dany M2 jako ideální upgrade našeho profesionálního dělostřelectva s tím, že část Dan by se modernizovala (nové SŘP a GO podvozku a zbraňové části) a šla by do zálohy (a mohly by se s nima pořádat cvičné střelby, pokud by měly stejné ovládání jako 155 kusy)...Skrýt celý příspěvek
Jinak k mému údajnému trolingu. Když si sejmeš své turbo patriotické brýle, tak uvidíš, že mám pravdu. Protože jak Rak tak Piorun pro nás nejsou vhodné a to ne kvůli tomu, že jsou ...Zobrazit celý příspěvek
Jinak k mému údajnému trolingu. Když si sejmeš své turbo patriotické brýle, tak uvidíš, že mám pravdu. Protože jak Rak tak Piorun pro nás nejsou vhodné a to ne kvůli tomu, že jsou polské, ale proto, že potřebujeme trochu něco jiného. Takže o trolingu by se dalo mluvit spíše u tebe, ty za vším vidíš útok na Polsko.Skrýt celý příspěvek
Tečka Však to také byla chyba, prodat strategickou infrastrukturu cizí státní firmě ( lhostejno zda polské nebo uruguayské) je prostě špatně. Když už to bylo nutné prodat, tak ...Zobrazit celý příspěvek
Tečka
Však to také byla chyba, prodat strategickou infrastrukturu cizí státní firmě ( lhostejno zda polské nebo uruguayské) je prostě špatně. Když už to bylo nutné prodat, tak soukromé firmě, tam většinou jde jen o peníze.
Ale vraťme se zpět tématu, tohle je dost mimo něj.Skrýt celý příspěvekTak,tak Nesher..a teraz powrót na ziemie : https://wysokienapiecie.pl/823... I ciesz się chłopie,ze to nie są Rosjanie ! Ps. Zaczynam się zastanawiać ...Zobrazit celý příspěvek
Tak,tak Nesher..a teraz powrót na ziemie : https://wysokienapiecie.pl/823...
I ciesz się chłopie,ze to nie są Rosjanie !
Ps. Zaczynam się zastanawiać czy sobie żartujesz czy jesteś trollem ,poziom głupot jakie wypisujesz zaczyna wzrastać !Skrýt celý příspěvekSorry Tečka, ale má. Na každé fotce je vidět jak si Rosomák s Rakem, sedá jakoby na zadek. Přitom normální Rosomák tenhle problém nemá. To, že prošel vojskovými zkouškami je ...Zobrazit celý příspěvek
Sorry Tečka, ale má. Na každé fotce je vidět jak si Rosomák s Rakem, sedá jakoby na zadek. Přitom normální Rosomák tenhle problém nemá. To, že prošel vojskovými zkouškami je samozřejmě pravda, ale otázka je zda se kvůli Raku nemusel posilovat podvozek. Pandur by to nedal téměř jistě.
Osobně si myslím, že stále více v Evropě izolované Polsko (o Maďarsku ani nemluvě) pro nás není vhodným partnerem. Prostě obchod, turistika, kultura ano, ale žádné dlouhodobé poltické aliance mimo ad hoc spojenectví při jednání v rámci EU.
Maximus
To by nedávalo smysl, my si nemůžeme dovolit dva systémy. Potřebujeme systém jak pro 7. brg., tak pro 4. BRN. Takže něco jako Nemo, který je přeci jen lehčí.
Ohledně infračervených PLŘS, ano ti co je mají se jich nezbavují, to je fakt, ale mimo jiné proto, že si je vyrábějí (USA, Polsko, Rusko, Francie). My ne. My potřebuje naše relativně omezené zdroje, i kdybychom dávali ty 2%, tak se pořád bavíme o +- 4 mld.€, utrácet za co možná nejlepší systémy. Prostě musíme nahrazovat kvantitu, na kterou nemáme ani finanční a hlavně lidské zdroje, kvalitou. A RB 70 NG je prostě kvalitnější systém, zarušit se prakticky nedá, má větší dostup i dosah. Klasický infračervený Manpad není špatný, ale pro nás není vhodný.Skrýt celý příspěvekanalytic: Účinek na nekryté a neobrněné cíle je prakticky stejný, rozdíl v celkové hmotnosti střely, hmotnosti těla střely a trhavé nálože je zcela zanedbatelný, aby měl vliv na ...Zobrazit celý příspěvek
analytic:
Účinek na nekryté a neobrněné cíle je prakticky stejný, rozdíl v celkové hmotnosti střely, hmotnosti těla střely a trhavé nálože je zcela zanedbatelný, aby měl vliv na ničivý účinek (počet střepin a účinnou dálku ničení). Významnější je materiál a tvarování těla střely (schopnost rozkladu na střepiny) a na síle trhaviny (rozložení těla na střepiny a rozletová rychlost střepin).
Souhlasím s výtkou na uvedení, že střelba na skupinové nepozorované cíle je základní způsob palebného působení 155 mm houfnic. Měl jsem na mysli, že základní způsob střelby houfnic je nepřímá střelba s jejími důsledky na přesnost střelby.
Z Vašeho zcela správného uvedení, že: "Děl oddíl v sestavě manévrové brigády (BÚ), podle mne bude plnit především úkoly přímé palebné podpory boje jednotek v dotyku s nepřítelem" plyne, že není třena "tlačit na pilu" z hlediska maximální dálky střelby jak pro případ 1), tak pro případ 2).
Z hlediska požadavku na dostřel by bylo vhodné vzít si za příklad takticko technické parametry 155 mm ShH M109 A6/A7, které jsou páteří US dělostřelectva. 155 mm PALADIN M109A6 má maximální dostřel konvenční municí 18 km. Z hlediska současných potřeb palebné podpory dochází k modernizaci na A7 s hlavní 39 ráží s maximálním dostřelem konvenční munice 22 km s 39 náboji v zásobníku nabíjecího ústrojí. K tomu je muniční vozidlo M992A3, které skladuje celkem 93 nábojů, 90 kusů konvenční munice a 3 kusy střel s koncovým naváděním M1156.
K úkolu 2) „poskytnout podporovaným jednotkám (patrolám, pz. skupinám apod.) co nejrychleji a nejpřesněji jakoukoli palebnou podporu, tzn. dělostřelectvo s co největším dostřelem a s maximální přesností (munice s koncovým navedením)“ je třeba uvést následující. Munice s koncovým navedením bude jako „šafránu“. Např. U M109 je poměr HE ku střele M1156 30 : 1. Totiž nejde jen o vlastní naváděcí kit systému M1156, kterým se zamění zapalovač na střele. Jde i o implantaci celého řídícího systému do SŘP včetně softwaru. Jeho cena je více než desetinásobkem ceny vlastního kitu pro střelu. Systémová cena jedné střely se uvádí 250 tisíc Kč. A zpravidla k vyvození potřebného ničivého účinku v cíli bude potřeba vypálit více než jednu ránu, protože ničivý účinek v cíli střely s kitem M1156 je stejný jako střely HE a musí se počítat i s určitou nepřesností navedení střely na cíl (CEP cca 5 m).
Nesher:
RAK potřebuje k vedení střelby speciálně zpravené miny, u kterých na stabilizátory je nasazena krátká nábojnice k těsnění hlavně z důvodu nabíjení hlavně zezadu. Nejde z něj střílet standardní 120 mm minu, což komplikuje logistiku pro existenci dvou typů 120 mm, samohybného a klasického s úsťovým nabíjením.Skrýt celý příspěvekNesher Błąd, nie ma takiego problemu i wiem nawet skąd się wzięła taka opinia . Sam zamieściłem krótki film na forum z przejęcia systemu Rak w jednostce. Pojazd jechał z ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher
Błąd, nie ma takiego problemu i wiem nawet skąd się wzięła taka opinia . Sam zamieściłem krótki film na forum z przejęcia systemu Rak w jednostce. Pojazd jechał z wyłączonym systemem hydraulicznym i stąd to wrażenie ,pisze o tym bo warto wiedzieć, że ....wojsko nie przyjmie sprzętu,który nie spełnia warunkow . Sam brałem udzial w przetargach dla wojska i wiem jak to wyglada , wiem co pisze . Moim skromnym zdaniem, Pandur tez sobie poradzi . Dla przypomnienia..czeskie wojsko przyglądało się Rakowi w Polsce na poligonie
Maximus
Nasz region powinien zrobić wszystko co się da,żeby wyrwać się z przestrzeni średniego rozwoju i warto pamietać ,ze jest „kilku”
sąsiadów ,którym wyjątkowo ten pomysł się nie podoba....Skrýt celý příspěvekTo Nesher: a) proto píšu pro nové IFV (pro Pandury je vhodnější manuálně nabíjený minomet střílející přes vyklopené "krovky") b) proto jen vážný kandidát, bez úspěšných ...Zobrazit celý příspěvek
To Nesher:
a) proto píšu pro nové IFV (pro Pandury je vhodnější manuálně nabíjený minomet střílející přes vyklopené "krovky")
b) proto jen vážný kandidát, bez úspěšných vojskových zkoušek samozřejmě ne
PL střely s IČ naváděním jsou sice teoreticky dobře zarušitelné, ale zatím se žádné relevantní letectvo nezbavuje PLŘS s IČ naváděním - realita je taková, že se stále zavádí nové typy a ani US Army se nechystá poslat Stingery do šrotu. Jak se vyvíjí protiopatření, tak i se stále zlepšuje kvalita naváděcího systému.
Náš jediný hypotetický nepřítel pro příští dekádu nemá žádné laserové rušiče IČ hlavic (asi nejúčinnější protiopatření, ale stále s dost velkými limity) ve výzbroji letadel a ostatní protiopatření jsou tak "efektivní", že před deseti lety v Gruzii ekvivalentní systém (v té kategorii a v té době) Grom zaznamenal 9 zásahů z 12 vystřelených raket.Skrýt celý příspěvekMaximus Rak je zajímavý, ale ne pro nás, a to ze dvou důvodů: a) je strašně těžký, Poláci ho dali na Rosomák, který má větší nosnost než náš Pandur a na první pohled je vidět jak ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus
Rak je zajímavý, ale ne pro nás, a to ze dvou důvodů:
a) je strašně těžký, Poláci ho dali na Rosomák, který má větší nosnost než náš Pandur a na první pohled je vidět jak jsou třetí a čtvrtá náprava přetížené. Pandur by to asi vůbec nedal.
b) stále není úplně vychytaná spolehlivost, snad to vyladí, ale spoléhat se na to nedá
Piorun asi není špatný, ale jako všechny podobné systémy je relativně snadné ho "oblbnout" a ani jejich výškový dosah není velký (u z ramene odpalovaných systémů jsme prostě limitování délkou a váhou), přičemž většina leteckých operací probíhá ze středních výše. Pro AČR by podle mého bylo lepší (byť dražší) řešení nakoupit další RB 70 NG, a ideálně je osadit na nějaký podvozek, třeba Titus. Získali bychom tak velmi nesnadno zarušitelný "samohybný" systém.Skrýt celý příspěvekARES: Teorii střelby dělostřelectva jste popsal dobře. Stručně řečeno: se zvyšováním dálky střelby klesá její přesnost a roste spotřeba munice. Jen bych snad dodal, že při ...Zobrazit celý příspěvek
ARES:
Teorii střelby dělostřelectva jste popsal dobře. Stručně řečeno: se zvyšováním dálky střelby klesá její přesnost a roste spotřeba munice. Jen bych snad dodal, že při použití munice ráže 155mm bude tříštivý účinek na nekryté a neobrněné cíle, zřejmě vyšší než u munice 152mm.
Trochu bych polemizoval s tvrzením, že střelba na skupinové nepozorované cíle je základní způsob palebného působení 155 mm houfnic, Tady jsme u taktiky a organizace dělostřelectva. Děl oddíl v sestavě manévrové brigády (BÚ), podle mne bude plnit především úkoly přímé palebné podpory boje jednotek v dotyku s nepřítelem. Povede tedy střelbu především na pozorované cíle zjištěné a pozorované JFO mech. rot. To umožňuje opravovat účinnou střelbu, např. po 1. serii rnr, případně vyhodnotit její účinnost.
Děl oddíl brigády bude plnit úkoly všeobecné palebné podpory, tj. střelbu na nepozorované cíle v hloubce sestavy nepřítele, spíše velmi výjmečně, právě s ohledem na požadované, ale vždy omezené množství munice. Ve vyspělých armádách tuto roli plní divizní dělostřelectvo, zpravidla salvové raketomety typu MLRS.
KVAČR však s pořízení raketometů nepočítá, ale požaduje pro nové houfnice také munici s koncovým navedením, což umožní dělostřelectvu plnit úkoly přímé i všeobecné podpory, přičemž v případě té všeobecné, nahrazuje množství munice její přesnost. Podle mne je záměrem velení AČR pořízení děl ráže NATO s ohledem na nejpravděpodobnější scénaře použití AČR vyjádřené politicko vojenským ambicemi:
1) operace podle čl. 5 WS - brigádní úkolové uskupení na bázi mech. brigády, perspektivně těžkého typu. Nasazení mimo území ČR, v rámci aliančního uskupení (divize, armádního sboru). Tzn. děl oddíl plní úkoly přímé palebné podpory jednotek brigády, případně může být přibrán k všeobecné palebné podpoře v rámci společného palebného působení nadřízeného stupně, zejména v situaci, kdy brigáda bude působit ve 2. sledu uskupení. Ráže 155mm umožňuje zásobování munici i mimo národní logistiku.
2) operace mimo čl. 5 WS, tzv. operace k zvládání krizí - brigádní úkolové uskupení bez rotace nebo praporní a rotní úkolové uskupení. Zpravidla půjde o tzv. protipovstalecké operace, kde zřejmě nepůjde o dosažení požadovaného účinku na cíl (zničit, umlčet, rušit), ale poskytnout podporovaným jednotkám (patrolám, pz. skupinám apod.) co nejrychleji a nejpřesněji jakoukoli palebnou podporu, tzn. dělostřelectvo s co největším dostřelem a s maximální přesností (munice s koncovým navedením).
No a v případě přímého ohrožení území ČR, by modernizované DANY plnily roli brigádního dělostřelectva (přímá palebná podpora a oddíly 155mm úkoly divizního dělostřelectva (všeobecná palebná podpora).Skrýt celý příspěvekChtěl bych se zastat našich severních sousedů, rozhodně je více zbraňových systémů, které by mohly doplnit výzbroj AČR. Věžový minomet RAK by měl být vážný kandidát pro budoucí ...Zobrazit celý příspěvek
Chtěl bych se zastat našich severních sousedů, rozhodně je více zbraňových systémů, které by mohly doplnit výzbroj AČR.
Věžový minomet RAK by měl být vážný kandidát pro budoucí nové IFV a přenosný protiletadlový komplet PIORUN by byl vhodný jako doplnění PL schopností nejen manévrujících jednotek, ale i obranu stacionárních cílů (kritická inrastruktura, ODOS, ...). RBS 70 s naváděním po laserovém papsku je sice odolnější proti protiopatřením a teoreticky použitelný i proti malým UAV, ale je to systém o dost dražší a logisticky náročnější. Že to nebude žádné "polské šméčko" svědčí i efektivita jeho předchůdce (GROM) v Gruzii - z 12 vypálených raket 9 zasáhlo cíl.
Co se týká závislosti Polska na zemědělské výrobě, tak sice to vypadá jaksi "nemoderně", ale se sílícím vlivem klimatických změn a negativním dopadem na tradiční zemědělské oblasti se stane produkce potravin umožňující jejich vývoz docela výnosným byznysem. Podotýkám, že Polsko už náleží oblasti, která místo sucha pocítí pozitivní nárůst srážek a předpokládá se významné zvýšení zemědělské produkce (na rozdíl od Francie, Itálie, Španělska a dalších zemědělsky tradičních evropských zemí).
Každý, kdo do Polska pravidelně jezdí, si musel všimnout v poslední dekádě rychlého rozvoje infrastruktury a industrializace krajiny.
Navíc je tu zajímavá kniha "Příštích sto let" od zakladatele zpravodajské agentury Stratfor George Friedmana, který našemu regionu předpovídá významný politický a ekonomický vzestup (v knize je nazýván "Velkopolský blok") ve třetí dekádě tohoto století. Docela mu zatím ty jeho předpovědi vycházely :-))).Skrýt celý příspěvekZa mne osobně by bylo ideálním řešením kombinace modernizované DANY, která by dala čas provést řádné výběrové řízení na 18 až 24 kusů moderní samohybné 155 mm houfnice s opcí na ...Zobrazit celý příspěvek
Za mne osobně by bylo ideálním řešením kombinace modernizované DANY, která by dala čas provést řádné výběrové řízení na 18 až 24 kusů moderní samohybné 155 mm houfnice s opcí na stejný počet kusů. Nové houfnice by byly primárně určeny pro "expediční účely" v rámci zahraničních misí a pro plnění spojeneckých závazků. Modernizované DANY by byly jen pro obranu teritoria ČR s tím, že by postupně byly převedeny jen pod AZ a do NZ a za cca dekádu služby plně nahrazeny dalšími moderními samohybnými houfnicemi 155 mm.
V případě nějaké "geopolitické šlamastyky" v regionu budeme mít ještě pro toto období dost záložáků mezi dělostřelci, kteří by modernizované DANY dokázali adekvátně použít. Až tato generace odejde do důchodu, tak i DANY v NZ ztratí smysl.
AČR nemá rozumný záložní systém schopný doplňovat bojové jednotky (čest a sláva nemnoha AZ) a v podstatě spoléhá na vojáky, co odešli do civilu. Úvahy o rychlé mobilizaci jsou v současnosti zcela mimo realitu!!! Takže pokud to spojíme s tím, že armáda bude mít dlouhodobě problém sehnat dostatek kvalitních profesionálů (kteří by aktivně sloužili s novou technikou), tak bude muset spoléhat na dostupné zálohy a techniku z NZ.
Pokud se má AČR oprostit od ducha "vládního vojska", tak současně s nákupem nových 155 mm kanónových houfnic musí dojít i k výběru nových raketometů kategorie HIMARS, LYNX, ASTROS 2020, ... s dostřelem přes 80 km a s municí s koncovým navedením, právě jako hlavní prvek protibaterijní činnosti.
Pokud vezmu v potaz krajně nepravděpodobný horký konflikt s Ruskem, tak je absurdní předpokládat, že by jsme v rámci spojenecké pomoci vyslali veškeré dělostřelecké systémy do zahraničí. Vždy zůstane nějaká část systémů na obranu vlastního teritoria. Proto dle mne kombinace dělostřelectva ráže 152 mm a 155 mm není až tak zásadní problém.
V případě přímého přechodu na ráži 155 mm mám obavu, že zdaleka nedosáhneme takového počtu munice ve skladech, jaké máme dosud pro 152 mm systémy (viz počty AA a AG letecké munice).Skrýt celý příspěvekKarlos73 Celková chyba v zamíření má dvě složky: chyba prvků střelby a technický rozptyl děla. Chyba nastavení prvků střelby závisí na funkci SŘP. Užití IT (dálka a směr ...Zobrazit celý příspěvek
Karlos73
Celková chyba v zamíření má dvě složky: chyba prvků střelby a technický rozptyl děla.
Chyba nastavení prvků střelby závisí na funkci SŘP. Užití IT (dálka a směr střelby, opravy balistických parametrů) výrazně snížilo její podíl na celkové chybě zamíření užitím metodiky tzv. úplné přípravy střelby.
Technický rozptyl je dán odchylkami ve fyzikálních procesech výstřelu: vymetení střely z hlavně (odchylka v počáteční rychlosti od tabulkových hodnot v důsledku odchylek hoření prachové náplně), vliv atmosféry na let střely (změna balistického koeficientu střely), deformace lafetace od sil výstřelu (odchylka skutečného směru úhlu vymetení střely - úhel zdvihu; ohyb hlavně vlastní tíhou a tepelnými deformacemi, propružením lafetace a podvozku).
Prodlužování dálky střelby vede k nezanedbatelnému zkracování životnosti hlavně bez ohledu na technologický rozvoj. Při střelbě na dálky 30 km a více proletí vývrtem více než 15 kg plynů o teplotě více než 2000 stupňů C, které nataví vnitřní mikrovrstvu vývrtu. Jejích prudkým ochlazením stěnou hlavně v ní vzniknou trhliny, které jsou erozivně vymílány, především v přechodovém kuželi,. Dochází k jeho posouvání směrem k ústí a deformaci tvaru. To znepravidelní zasunutí střely, což negativně ovlivní proces spalování prachové náplně. Nejen že se snižuje počáteční rychlost střely, ale zejména se zvětšuje její rozptyl od tabulkové hodnoty a tím i rozptyl střelby, úchylka dálková. To se zcela nedá kompenzovat měřením úsťové rychlosti střely a tím SŘP. Na dálce 30 km může tento jev posunout skutečný střed bodu zásahu od napočítané hodnoty SŘP o 200 i více metrů.
To vše jsou vrozené systémové chyby, které mají fyzikální podstatu a nelze je ovlivnit či kompenzovat SŘP. Zjednodušeně: přesnost a tím i účinnost střelby je především určena technickým rozptylem děla.
Technický rozptyl současných dělostřeleckých systémů pro konvenční munici, tj. bez koncového navedení, dosáhl již svých mezí. Vyjádřeno úchylkou dálkovou je to 1/300 dálky střelby, reálně dosažitelná hodnota je 1/250 dálky střelby (Úchylka dálková: 25% ran se nachází v úseku od středního bodu zásahu, v dálce se všechny vystřelené rány nacházejí v 8 úchylkách dálkových). V tomto směru nelze očekávat žádná výraznější zlepšení. Navíc při válečné výrobě, zejména munice, se musí počítat spíše se zhoršením.
Stupeň vyřazení cíle (jako očekávaný palebný účinek) se při střelbě na skupinové nepozorované cíle, což je základní způsob palebného působení 155 mm houfnic, vyjadřuje matematickou nadějí M počtu vyřazených (nenávratně zničených) k celkovému počtu elementárních (jednotlivých) cílů, jimiž je skupinový cíl tvořen. Pro potřeby současné dělostřelecké praxe jsou stanoveny limitní hodnoty takto: - pro zničení M 35% (max. 50%), - pro umlčení M 20% (až do 35%), - pro rušení M 3% (až do 10%).
K umlčení cíle o ploše 1 ha je potřeba, aby na něj dopadlo nejméně 30 až 50 ran. Ve skutečnosti, je třeba vystřelit na cíl větší počet ran, protože v důsledku rozptylu řada ran dopadne bez účinku mimo plochu cíle. To znamená že reálně se musí vystřelit na cíl násobně větší počet ran. S růstem dálky střelby násobnost se zvyšuje, především pro zvětšování technického rozptylu s růstem dálky střelby. S růstem dálky se samozřejmě zvětšuje i chyba zamíření, určení prvků střelby.
Násobnost roste zjednodušeně se čtvercem růstu dálky střelby. Bude-li pro dálku střelby 20 km násobnost 1, tak pro dálku střelby 30 km již bude nejméně 2 a na 40 km bude činit ne méně než 4. S prodlužováním maximálního dostřelu se zintenzivňuje vliv fyzikálních činitelů na přesnost výstřelu. To se promítne do nárůstu spotřeby munice k dosažení potřebné úrovně účinku v cíli.
SŘP je tedy na to, zjednodušeně řečeno, aby střed bodu zásahu střelby ležel ve střelu cíle. Jde o to, aby se minimalizovalo chybné zamíření, které by zapříčinilo, že střed bodu zásahu by byl mimo střed cíle, což by znamenalo. že řada střel by dopadla mimo cíl, v krajním případě by palba mohla jít zcela mimo cíl. A čím je dálka střelby větší, tím je větší pravděpodobnost, že k tomu dojde.
I samotný SŘP pracuje s určitou nepřesností, protože pracuje s veličinami, které samotné jsou zatíženy chybou v jejich fyzikálním měření. Jde především o tabulky střelby, definující vztah mezi dálkou střelby a úhlem náměru a opravnými činiteli. SŘP s pomocí C4ISTAR je schopen vyhledat cíl, přesně určit jeho souřadnice, napočítat a na děle nastavit prvky střelby. Ale už není schopen vyloučit či kompenzovat ty chyby, které mají objektivní fyzikální neovlivnitelnou podstatu, plynoucí z funkčního cyklu zbraně, a které rostou s prodlužování dálky střelby.
Dělostřelecká podpora bojovým uskupením nezávisí jen na přesnosti střelby, ale i na množství munice, které je možno k dělostřeleckým jednotkám dopravit muničním logistickým tokem. Ten má jen limitovanou kapacitu. Čím je větší dynamika boje, tím je obtížnější pravidelně dělostřelecké jednotky zásobovat. Navíc řada cílů se objeví až v průběhu boje. S tím musí počítat targeting, aby munice nedošla v průběhu boje. Není technickým problémem ničit cíle na dálky 30, 40 či 60 km i více, ale docílit toho, aby disponibilní objem munice vyvolal očekávaný účinek ve prospěch podporovaných bojových uskupení.
To limituje efektivní maximální dostřel houfnic, který je možno položit do rozmezí 20 až 25 km. Střelba nad tuto hranici z hlediska činitele „účinek v cíli / nároky na logistické zabezpečení municí“ je naprostým mrháním prostředky.
Střelba na větší dálky je efektivní jen se střelami s koncovým navedením, nejlépe raketové odpalované s raketometů.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...