Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky
-
17. 8. 2018
-
59 komentářů
-
Jan Grohmann
Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může vybírat. Ty, které splňují normy NATO v rámci ASCA (viz. níže) patří například německý ADLER, polský TOPAZ, francouzský ATLAS, italský SIR/SIF, americký AFATDS nebo turecký TAIKS. K těm, co prozatím normy ASCA plně nesplňují patří třeba maďarský SŘP ARPAD.
V posledním období se nejen v NATO opětovně intenzivně diskutuje o použití dělostřelectva, a to hlavňového i raketového, samohybného i taženého. Konflikty na Ukrajině či v Sýrii potvrdily zásadní význam těchto zbraní a chybnost rozhodnutí některých zemí, včetně ČR, tyto systémy rušit nebo do nich dlouhodobě neinvestovat.
Éra dělostřelectva, kdy je obsluha děla vystavena možnosti účinků nepřátelské palby, se zdá být překonaná vzhledem k zásadnímu rozvoji dalších moderních technologií, jako jsou radiolokátory na vyhledávání pozic dělostřelectva schopných poskytnout palebné prvky pro vedení velmi rychlé odvetné palby; dále to jsou průzkumné a zároveň úderné bezpilotní prostředky apod.
Stavu dělostřelectva AČR se již mnohá média věnovala. Velice pragmatickým a oceňovaným rozhodnutím současného vedení MO ČR je, že v AČR budou separátně zavedeny jak kanonové houfnice ráže NATO 155 mm, tak ShKH 152 mm DANA, které budou předány aktivním zálohám. Zároveň v AČR budou používány 120 mm samohybné minomety a počítá se s obnovením schopností samohybných raketometů. Jednoznačnou budoucnost pro rozvoj dělostřelectva mají bezpilotní prostředky a další průzkumné senzory.
Základní otázkou při modernizaci dělostřelectva AČR současně bude, jaký univerzální systém řízení palby dělostřelectva zvolit, aby byl schopen skloubit všechny plánované platformy, tedy nová děla ráže 155 mm, naše původní ShKH vz.77 DANA ráže 152 mm, 120 mm minomety, raketomety apod.
Právě schopnost zvládnout obě základní ráže současného dělostřelectva, tedy ráži NATO 155 mm s plnou kompatibilitou s projektily NATO dle NABK (NATO Armament Ballistic Kernell) dle STANAG 4537 a 4355 i SFTS (Standard Firing Tables Format) dle STANAG 4119 a zároveň ráži bývalé Varšavské smlouvy 152 mm by měla být základním požadavkem Ministerstva obrany České republiky tak, aby nebyl vybrán systém, který je kompatibilní pouze s ráží 155 mm a pro ráži 152 mm bude nutné zdlouhavý a zejména finančně náročný vývoj.
Pojďme se seznámit se systémem řízení palby dělostřelectva, který již nyní prokazatelně umí a nabízí to, co potřebuje AČR. Jde o systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ od polské firmy WB-Electronics. Polská armáda, stejně jako ta česká, se rovněž musela a stále musí potýkat s dědictvím z dob Varšavské smlouvy, tedy výzbrojí nekompatibilní se standardy NATO. V Polsku řešili věci systematicky, a tak byl vyvinut právě systém řízení palby TOPAZ, který léty náročného vývoje dosáhl úrovně srovnatelné nebo v mnoha ohledech převyšující své západní protějšky.
Základní oblasti fungování SŘP TOPAZ; větší foto / WB-Electronics
Jednotky polské armády vyzbrojené ShKH vz. 77 DANA a SŘP TOPAZ se každoročně od roku 2013 účastní cvičení dělostřeleckých jednotek NATO typu CWIX. V tomto a předchozím roce byl TOPAZ hodnocen velícím generálem zodpovídajícího za cvičení jako nejrychlejší a nejpřesnější systém řízení palby dělostřelectva v rámci NATO.
Zároveň systém TOPAZ splnil na těchto cvičeních všechny požadavky na komunikaci a přenos dat v rámci vybudované spojovací sítě NATO. Polské jednotky vybavené systémem TOPAZ se zúčastnily rovněž jiných mezinárodních cvičení v rámci NATO, kdy médii prezentované zastaralé systémy ShKH vz.77 DANA zvítězily, společně se systémem TOPAZ v roce 2017 jako nejlepší dělostřelecká jednotka v rámci NATO.
Z přiložené grafiky je patrné, že systém TOPAZ je v polské armádě nainstalován na všech potřebných velitelských, zabezpečovacích i podpůrných prvcích, jakož i v řadě zbraňových systémů pro řízení palebných prvků dělostřelectva ráží 122 mm, 152 mm, 155 mm, minometů do ráže 120 mm, raketometů různých ráží, dále zahrnuje radary, UAV i pokladače min. Je tedy komplexním řešením velmi vhodným pro Armádu České republiky, která uvažuje o pořízení systému řízení palby dělostřelectva pro nově plánovaná děla NATO ráže 155 mm, 120mm minomety i pro houfnice DANA, popřípadě v budoucnu uvažované raketomety.
Propagační video SŘP TOPAZ
Dalším významným rysem SŘP TOPAZ je jeho plná kompatibilita s ASCA (Artillery System Cooperation Activities). ASCA umožňuje součinnost různých dělostřeleckých jednotek NATO v integrovaném systému. To v praxi znamená že je jedno, jaká jednotka, z jaké armády je (např. houfnice z Německa, minomety z Itálie, raketomety z Francie, bezpilotní prostředky ze Španělska apod.) ale jako celek tvoří homogenní palebný tým.
Systém TOPAZ je samozřejmě kompatibilní i s dalšími mandatorními požadavky NATO v rámci SŘP dělostřelectva jako jsou MeTB3 (STANAG 4061), MetCM (STANAG 4082), TEDM (Terrain Evaluation Data Manager), NAMK (Nato Armaments Meteorogical Kernell), NIFAK (NATO Indirect Fire Appreciation Kernel) dle STANAG 4654, NAGIK (NATO Armaments Geophysical and Information Kernell) dále splňuje protokoly jako jsou MIP DEM 3.0 a 3.1, (STANAG 5525), NFFI (STANAG 5527), FFI, ADatP-3 (STANAG 5500), AARTY P-3 (STANAG 2432), NVG 1.4, NVG 1.5, NVG 2.0 apod. aj. a to prakticky v posledních verzích nebo provedeních.
Co je podstatné zmínit je skutečnost, že systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ vyniká jedinečným systémem spojení a splňuje nejnáročnější požadavky NATO na komunikační protokoly k přenosu dat. Polský výrobce WB Electronics je autorem a majitelem licenčních práv pro systém FONET. Systém FONET je páteřním komunikačním systémem vojenských vozidel polské armády. Systém je velmi žádaný i v zahraničí, kdy je provedeno již více než 6000 instalací. Systém FONET je určen k vybudování základů pro BMS (Battlefield Management System) na úrovni C4I.
Foto: Proces vývoje SŘP-D TOPAZ; větší foto / WB-Electronics
Systém je též schopen zabezpečit komunikaci mezi radiostanicemi různé generace, integraci senzorů aj. Systém FONET byl také poskytnut na základě licenční smlouvy firmě HARRIS Co., kdy je integrován a prodáván jako RF78001l Tactical Intercom System tímto americkým výrobcem. AČR je rovněž uživatelem systémů HARRIS a počítá s nimi i do budoucna. Propojení na vlastníka klíčové technologie, tedy WB-Electronics, by bylo tedy pro AČR výhodné, stejně tak může být pro AČR výhodné spolupracovat s polským výrobcem komunikačních systémů i v dalších oblastech, tentokrát napřímo.
Pokud se tedy bude pro AČR vybírat systém řízení palby dělostřelectva za více než miliardu korun, je nutné se výrobců těchto systémů ptát správně. Otázka, zda systém je něčeho schopen ještě nezaručuje, že je to v něm nainstalováno, praxí odzkoušeno a vyladěno a nebude nutno dokončit instalaci dalších doplňků nákladným vývojem a zdlouhavou certifikací.
Pokud tedy výrobce oznámí, že jeho systém řízení palby je schopen koordinovat systémy NATO stejně jako systémy z éry Varšavské smlouvy, zřejmě neklame, neboť softwarová kapacita, počet sběrnic i vývojový potenciál jsou většinou dostatečné. Druhou věcí je, že například provedl instalaci pouze do korejských nebo francouzských houfnic ráže 155 mm, ale pro houfnice DANA ráže 152 mm nemá aktuálně jakoukoliv zkušenost ani certifikaci. Tedy jeho systém je „schopen“, ale aktuálně nelze bez další investice uživatele, tedy AČR (!!!), do dalšího vývoje a certifikace zavést pro praktické použití.
Zdroj: WB-Electronics
Související články
Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot
Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického ...
-
29.03.2018
-
78 komentářů
-
Jan Grohmann
Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR
Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety ...
-
03.08.2018
-
159 komentářů
-
Jan Grohmann
Další modernizované tanky Leopard 2PL pro polskou armádu
Polská armáda získá navíc dalších 14 vylepšených tanků Leopard 2PL. Dodatek v hodnotě 300 milionů ...
-
06.08.2018
-
74 komentářů
-
Jan Grohmann
Modernizace polské armády: Raději cizí, než domácí
Podle komentáře Jakuba Palowského z Defence24 došlo v programech modernizace polské armády k výrazné ...
-
14.08.2018
-
100 komentářů
-
Jan Grohmann
ARES (Datum: 18.08.2018, Čas: 00:09) Ty ale vôbec neberieš vo svojich argumentoch modernizácie delostrelectva a vývoj systém riadenia paľby! Ako sorry, ale argumentovať tu ...Zobrazit celý příspěvek
ARES (Datum: 18.08.2018, Čas: 00:09) Ty ale vôbec neberieš vo svojich argumentoch modernizácie delostrelectva a vývoj systém riadenia paľby! Ako sorry, ale argumentovať tu príkladmi vojenského konfliktu s delostrelectvom z roku 1967...Dnes je Izrael niekde úplne inde, a aj ich delostrelecké systémy. Veď ak by sa nezlepšila presnosť delostrelectva na viac ako 30 - 40 (60) km, aký zmysel by malo zavádzať takéto systémy do výzbroje a robí to väčšina štátov! Dnes je minimálny dostrel u moderného delostrelectva 40km, a preto sa vyvíjajú moderné systémy riadenia paľby. A preto OSSR skúšajú (zavádzajú ?) DELOSYS https://www.kotadef.sk/images/... A rovnako cez PESCO ide výskum na projekt nepriamej palebnej podpory „EuroArtillery“ spolu s Talianskom. Pričom z pozície pozorovateľov majú ambíciu zapojiť sa aj Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko, Slovinsko a Španielsko....Skrýt celý příspěvek
Flander: To je iba jeden z okruhov projektu - ...Zobrazit celý příspěvek
Flander:
To je iba jeden z okruhov projektu - https://euractiv.sk/section/ob... Skrýt celý příspěvekRase: na roky 2017-2019 majú vyčlenených 10 mld forintov (teda asi 31M eur) na obstaranie delostreleckých prostriedkov a munície. To asi nebude stačiť na viac, než nejaké 120mm ...Zobrazit celý příspěvek
Rase:
na roky 2017-2019 majú vyčlenených 10 mld forintov (teda asi 31M eur) na obstaranie delostreleckých prostriedkov a munície. To asi nebude stačiť na viac, než nejaké 120mm mínomety + munícia k práporom, ktoré aktuálne vo výzbroji nemajú.Skrýt celý příspěvekPavolR: :-D pozoruhodné, jak se asi cítí ti dělostřelci. Tady bude neskutečný posun, ať už Maďaři koupí cokoliv nového. Pokud by chtěli setrvat u tažené tak třeba M777A2, pokud ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR:
:-D pozoruhodné, jak se asi cítí ti dělostřelci. Tady bude neskutečný posun, ať už Maďaři koupí cokoliv nového. Pokud by chtěli setrvat u tažené tak třeba M777A2, pokud chtějí něco mobilnějšího, ale chtějí si zamakat a užít pěknou ruční práci, tak třeba Caesar nebo Atmos atd. Taková Eva nebo Zuzana 2 by na ně asi působily jako zjevení... konec srandy. Člověk si až říká, že ti Maďaři jsou na tom s armádou ještě hůř jak Slováci (a my nemáme taky co říkat). Opravdu zvláštní do jakého stavu se naše armády dostaly a je potřeba koupit prakticky všechno nové.Skrýt celý příspěvekRase - dodatok: Záznam z delostreleckého cvičenia v 2012. Možno iba neviem, na čo sa dívať, ale nenašiel som nič, čo by sa podobalo na systém Arpad, hoci od 2009 by mala existovať ...Zobrazit celý příspěvek
Rase - dodatok:
Záznam z delostreleckého cvičenia v 2012. Možno iba neviem, na čo sa dívať, ale nenašiel som nič, čo by sa podobalo na systém Arpad, hoci od 2009 by mala existovať aj verzia M2 (možno im ho len na cvičenie nedali, aby nič nerozbili ;-p ).
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvekSemtam 72ka twardy je taková lehčí modernizace s naším T72M4CZ neporovnatelná, kdy se překopávat celý zadek pro instalaci převodovky a motoru v powerpacku s motorem perkins ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam
72ka twardy je taková lehčí modernizace s naším T72M4CZ neporovnatelná, kdy se překopávat celý zadek pro instalaci převodovky a motoru v powerpacku s motorem perkins condorSkrýt celý příspěvekJirosi O tom žádná, ale ty Sokoly jsou jakýmsi reziduem minulosti, máme je přes dvacet let a časem se jich zbavíme. Navíc jak ceny ND, tak hlavně ceny GO jsou mírně řečeno ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
O tom žádná, ale ty Sokoly jsou jakýmsi reziduem minulosti, máme je přes dvacet let a časem se jich zbavíme. Navíc jak ceny ND, tak hlavně ceny GO jsou mírně řečeno přestřelené. Kdežto to co kupují u nás jsou rozhodnutí z poslední doby. Nicméně to nijak nepřeceňuji, jen jsem Teckovi odpovídal na to co jim dodáváme/ můžeme nabídnout. Žádná sláva to samozřejmě není, jediné co si nedokáží udělat sami jsou ty nábojky, respektive celá technologie 155 mm munice a musí to kupovat venku.
Jinak ty víš o něčem dalším z polské produkce ( krom Topazu, který se opravdu povedl a nějakých dronů) co by u nás mělo šanci?Skrýt celý příspěvekNesher: "A teď k těm českým zbraním v Polsku. Jen v posledních letech WP z ČR nakoupilo lehké minomety Antos a RPG 75 pro speciální síly, celospalitelné nábojky pro munici ráže 155 ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher: "A teď k těm českým zbraním v Polsku. Jen v posledních letech WP z ČR nakoupilo lehké minomety Antos a RPG 75 pro speciální síly, celospalitelné nábojky pro munici ráže 155 mm vám dodává česká firma Explosia (zbytek technologie kupujete na Slovensku). Další ozbrojené složky polského státu používají zbraně z CZUB (naposledy vězeňská stráž) a munici že S&B.
Kdežto my z Polska, krom nahradních dílů na Sokoly nic."
Hodnota obchodu se neměří počtem druhů dodávaných dílů, celkovou cenou. A nedal bych ruku do ohně za to, že jim za ty Sokoly neplatíme více než oni nám za to ostatní.Skrýt celý příspěvekSemtam Ta modernizace proběhla před nějakou dobou, teď už dává smysl jen takové úpravy, které ty systémy udrží v provozu do doby než se vybere náhrada. Což v případě děl má být ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam
Ta modernizace proběhla před nějakou dobou, teď už dává smysl jen takové úpravy, které ty systémy udrží v provozu do doby než se vybere náhrada. Což v případě děl má být relativně rychle. Takže tady dává smysl jen běžná údržba.
Tečka
Sorry, ale Polsko je relativně chudá země, v jejíž ekonomice hraje zemědělství a na něj navázaný potravinářský průmysl stále velkou roli. Což neznamená, že my jsme bohatí, jen bohatší a s jinou skladbou ekonomiky.
Jinak si stojím za tím, že kromě Topazu a nějakých dronů není produkce polského zbrojního průmyslu pro AČR zajímavá. Což neznamená, že to co vyrábíte je nutně špatné, ale prostě to co byste nám mohli nabídnout (prostuduj si modernizační plány AČR) buď koupíme doma a nebo levněji, případně v lepší kvalitě v jiných zemích. Ostatně tu hraje roli i politika, nákupy zbraní jsou i o nákupu přízně mocnějších zemí nebo o podpoře spojenců a v této úvaze je Polsko oproti zemím jako je USA, SRN, Francie nebo Izrael nezajímavé. Prostě nejste a těžko kdy bude velmoc nebo tak hic-tec, aby to politicky dávalo smysl.
A teď k těm českým zbraním v Polsku. Jen v posledních letech WP z ČR nakoupilo lehké minomety Antos a RPG 75 pro speciální síly, celospalitelné nábojky pro munici ráže 155 mm vám dodává česká firma Explosia (zbytek technologie kupujete na Slovensku). Další ozbrojené složky polského státu používají zbraně z CZUB (naposledy vězeňská stráž) a munici že S&B.
Kdežto my z Polska, krom nahradních dílů na Sokoly nic.Skrýt celý příspěvekSemtam: Zásoba je jen buffer. Pokud za týden vypráskáš "milion" nábojů. Musí ti za ten týden naběhnout výroba na ten milion. Pokud to nedáš doma musíš kupovat. Ale i tak se to musí ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam: Zásoba je jen buffer. Pokud za týden vypráskáš "milion" nábojů. Musí ti za ten týden naběhnout výroba na ten milion. Pokud to nedáš doma musíš kupovat. Ale i tak se to musí někde vyrobit. Nebo prostě dostřílíš.
Ale u takového "průměru" bych se spíše bál opotřebení hlavní, protože to jsou dost sílená čísla na jedno dělo.Skrýt celý příspěvekFlader Takie ćwiczenia odbywają się od lat w ramach NATO i nie jest to nowina. Systemy zewnętrzne ( narodowe ) działają w jednej sieci i testuje się update na przykład polski ...Zobrazit celý příspěvek
Flader
Takie ćwiczenia odbywają się od lat w ramach NATO i nie jest to nowina. Systemy zewnętrzne ( narodowe ) działają w jednej sieci i testuje się update na przykład polski system „jaśmin „
Nesher
Jest tego znacznie więcej bo jednak kraj rolniczy jakim jest polska ,biedny i zacofany jak zauważyłeś ,zainwestował więcej środków niż Czechy w produkcje systemów ...ale o tym się nie dowiesz czytając D24
Z naszej perspektywy Słowacją była bardziej interesującym partnerem do współpracy bo miała ciekawa ofertę . Produkcja luf i amunicji...teraz to się zmienia
Ja mam pytanie do Was , co Czechy mogą zaoferować Polsce? Jakie macie kompetencje .. wcześniej kupowaliśmy prochy ale to już raczej nieaktualne,u nas ( z bólem) ale ruszyła własna produkcjaSkrýt celý příspěvekNesher Modernizace T-72 proběhla jak u nás, tak v Polsku a nekompatibilní munice se nejevila jako problém. Modernizovat zbraň je rozdíl oproti nákupu nové zbraně. Ale i to není ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher
Modernizace T-72 proběhla jak u nás, tak v Polsku a nekompatibilní munice se nejevila jako problém. Modernizovat zbraň je rozdíl oproti nákupu nové zbraně. Ale i to není dogma.
Jirosi
On ten problém je daleko širší. Povinností každého státu by mělo být udržovat významný počet munice ke svým zbraním. Pokud tomu tak není, tak dotyčný stát jaksi "spoléhá" na pomoc jiných. Což přináší riziko, zda mu pomůžou či nikoliv. Pokud chtějí, příslušná ráže se vždy poskytne. Kde je poptávka, je i nabídka. Navíc pro nás by munice asi neměla moc cenu, protože vzhledem k počtu hlavní je zde velké riziko, že významná část bude zničena v konfliktu alespoň střední velikosti. To by pro pomoc obnášelo dodání nových zbraní a zde je kámen úrazu. Co stát, to prakticky jiná zbraň a to pro nás znamená chybějící výcvik a potažmo i personál.
Ale aby bylo jasno, ČR neplánuje perspektivně setrvávat u ráže 152mm či 125mm, jde pouze o modernizační řešení a tím pádem prodlouření životnosti techniky. Osobně jsem opravdu zvědav, jak se plány modernizace AČR ve skutečnosti projeví.Skrýt celý příspěvekARES: "Klíčovým problémem bude vždy přisunout potřebné množství munice. Na. příklad ve válce v roce 1967 izraelské dělostřelectvo vyčerpalo veškeré zásoby 155 mm munice již během ...Zobrazit celý příspěvek
ARES: "Klíčovým problémem bude vždy přisunout potřebné množství munice. Na. příklad ve válce v roce 1967 izraelské dělostřelectvo vyčerpalo veškeré zásoby 155 mm munice již během prvních dnů války, ač předpokládalo, že mu vystačí na celou dobu střetnutí s Egyptem. Dělostřelectvo pak muselo být letecky zásobováno až ze skladů v USA. "
Někdo v tom vidí problém, někdo výhodu. Kolik munice by asi tak mohli dodat USA, kdyby Izrael používal houfnice 152mm. Jaký vliv mohla mít "drobnost" úspory a použití nekopatibilní ráže na výsledek bojů?Skrýt celý příspěvekAres Utratit několik mld. za modernizaci Dany kvůli 5 letům nedává smysl, to by byly vyhozené peníze. Ostatně dle prohlášení gen. Opaty mají první nová děla přijít do Jinců na ...Zobrazit celý příspěvek
Ares
Utratit několik mld. za modernizaci Dany kvůli 5 letům nedává smysl, to by byly vyhozené peníze. Ostatně dle prohlášení gen. Opaty mají první nová děla přijít do Jinců na konci roku 2019. Dodací lhůty Dany M2 by byly podobné jako nových děl.
semtam
To není papírový problém, je to zakonzervování současného stavu na bůhví jak dlouho.
Jakákoliv modernizace, která neřeší kompatibilitu se spojenci je nesmysl.Skrýt celý příspěvekJarosi: Prodloužení hlavně nevede v žádném případě ke zvýšení palebné efektivity. Ta má limitu na dálce střelby 20 až 25 km, ať je délka hlavně sebedelší. Fyzikální zákonitosti, ...Zobrazit celý příspěvek
Jarosi:
Prodloužení hlavně nevede v žádném případě ke zvýšení palebné efektivity. Ta má limitu na dálce střelby 20 až 25 km, ať je délka hlavně sebedelší. Fyzikální zákonitosti, jako rozptyl HE střel, nelze obelstít. Je tedy velký rozdíl v tom, zda ke stejnému účinku v cíli se bude muset vystřeli 100 nebo 200 ran. Nemluvě o nákladech na munici, když náklady na vystřelení jedné 155 HE střely vyjdou na 50 tisíc Kč. Vystřelit munici za 5 milionů nebo za 10 milionů. Klíčovým problémem bude vždy přisunout potřebné množství munice. Na. příklad ve válce v roce 1967 izraelské dělostřelectvo vyčerpalo veškeré zásoby 155 mm munice již během prvních dnů války, ač předpokládalo, že mu vystačí na celou dobu střetnutí s Egyptem. Dělostřelectvo pak muselo být letecky zásobováno až ze skladů v USA.
Nesher
Tak jak probíhají výběrová řízení a zavádění zbraňových systémů do AČR, nelze očekávat, že spíše než za pět let bude dělostřelectvo AČR stát plně na ráži 155 mm. Takže do té doby modernizovaná DANA M2 bude zcela schopna sehrát svoji roli.Skrýt celý příspěvekNesher Pokud by měla proběhnout modernizace DANA, tak obavy, že by se na věž nesáhlo jsou opravdu asi liché, věži by se zajisté dostalo generálních oprav, to není nic nemožného ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher
Pokud by měla proběhnout modernizace DANA, tak obavy, že by se na věž nesáhlo jsou opravdu asi liché, věži by se zajisté dostalo generálních oprav, to není nic nemožného a pravděpodobně se u DANA provádí na exportních vozidlech .
Nekompatibilní ráže je v praxi spíše papírový problém, než praktický. Daleko důležitější je munice na skladě a v tom NATO má jisté rezervy.
Jirosi
Asi ti unikla pointa, debata není o tom, jaká délka hlavně lze či nelze osadit na M109, ale o tom, jestli to má vůbec smysl.
--------
Ono v praxi se ukázalo, že děla násobku 39 ráží jsou nejspíše nejpraktičtější. Módní trend ovšem posunul děla k násobku 52, což už je poměrně extrém. Rozumný kompromis je 45 násobek.
Pokud by se měla modernizovat DANA a nákup nových houfnic by byl tím pádem posunut, tak se opravdu neděje nic tragického. Stále to vypadá na nákup nových houfnic a existuje tu možnost i provozu obou typů (DANA + nová houfnice). Daleko závažněji vnímám vyřazení MLRS z výzbroje. To by jsme ve válečném stavu pocítili a to, pokud má armáda 152mm či 155mm houfnice by jsme si ani nevšimli (pokud by z nějakého důvodu neklekl jejich provoz).Skrýt celý příspěvekAres, jenže hlavní problém Dany, krom menšího dostřelu jsou věci, které ani modernizace na M2 neřeší, totiž jistá opotřebovatelnost brzdovratného zařízení a hlavně nekompatibilní ...Zobrazit celý příspěvek
Ares, jenže hlavní problém Dany, krom menšího dostřelu jsou věci, které ani modernizace na M2 neřeší, totiž jistá opotřebovatelnost brzdovratného zařízení a hlavně nekompatibilní ráže.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...