Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Polská samohybná houfnice Krab využívá SŘP TOPAZ; větší foto / HSW 

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může vybírat. Ty, které splňují normy NATO v rámci ASCA (viz. níže) patří například německý ADLER, polský TOPAZ, francouzský ATLAS, italský SIR/SIF, americký AFATDS nebo turecký TAIKS. K těm, co prozatím normy ASCA plně nesplňují patří třeba maďarský SŘP ARPAD.

V posledním období se nejen v NATO opětovně intenzivně diskutuje o použití dělostřelectva, a to hlavňového i raketového, samohybného i taženého. Konflikty na Ukrajině či v Sýrii potvrdily zásadní význam těchto zbraní a chybnost rozhodnutí některých zemí, včetně ČR, tyto systémy rušit nebo do nich dlouhodobě neinvestovat.

Éra dělostřelectva, kdy je obsluha děla vystavena možnosti účinků nepřátelské palby, se zdá být překonaná vzhledem k zásadnímu rozvoji dalších moderních technologií, jako jsou radiolokátory na vyhledávání pozic dělostřelectva schopných poskytnout palebné prvky pro vedení velmi rychlé odvetné palby; dále to jsou průzkumné a zároveň úderné bezpilotní prostředky apod.

Stavu dělostřelectva AČR se již mnohá média věnovala. Velice pragmatickým a oceňovaným rozhodnutím současného vedení MO ČR je, že v AČR budou separátně zavedeny jak kanonové houfnice ráže NATO 155 mm, tak ShKH 152 mm DANA, které budou předány aktivním zálohám. Zároveň v AČR budou používány 120 mm samohybné minomety a počítá se s obnovením schopností samohybných raketometů. Jednoznačnou budoucnost pro rozvoj dělostřelectva mají bezpilotní prostředky a další průzkumné senzory.

Základní otázkou při modernizaci dělostřelectva AČR současně bude, jaký univerzální systém řízení palby dělostřelectva zvolit, aby byl schopen skloubit všechny plánované platformy, tedy nová děla ráže 155 mm, naše původní ShKH vz.77 DANA ráže 152 mm, 120 mm minomety, raketomety apod.

Právě schopnost zvládnout obě základní ráže současného dělostřelectva, tedy ráži NATO 155 mm s plnou kompatibilitou s projektily NATO dle NABK (NATO Armament Ballistic Kernell) dle STANAG 4537 a 4355 i SFTS (Standard Firing Tables Format) dle STANAG 4119 a zároveň ráži bývalé Varšavské smlouvy 152 mm by měla být základním požadavkem Ministerstva obrany České republiky tak, aby nebyl vybrán systém, který je kompatibilní pouze s ráží 155 mm a pro ráži 152 mm bude nutné zdlouhavý a zejména finančně náročný vývoj.

Pojďme se seznámit se systémem řízení palby dělostřelectva, který již nyní prokazatelně umí a nabízí to, co potřebuje AČR. Jde o systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ od polské firmy WB-Electronics. Polská armáda, stejně jako ta česká, se rovněž musela a stále musí potýkat s dědictvím z dob Varšavské smlouvy, tedy výzbrojí nekompatibilní se standardy NATO. V Polsku řešili věci systematicky, a tak byl vyvinut právě systém řízení palby TOPAZ, který léty náročného vývoje dosáhl úrovně srovnatelné nebo v mnoha ohledech převyšující své západní protějšky.


Základní oblasti fungování SŘP TOPAZ; větší foto / WB-Electronics

Jednotky polské armády vyzbrojené ShKH vz. 77 DANA a SŘP TOPAZ se každoročně od roku 2013 účastní cvičení dělostřeleckých jednotek NATO typu CWIX. V tomto a předchozím roce byl TOPAZ hodnocen velícím generálem zodpovídajícího za cvičení jako nejrychlejší a nejpřesnější systém řízení palby dělostřelectva v rámci NATO.

Zároveň systém TOPAZ splnil na těchto cvičeních všechny požadavky na komunikaci a přenos dat v rámci vybudované spojovací sítě NATO. Polské jednotky vybavené systémem TOPAZ se zúčastnily rovněž jiných mezinárodních cvičení v rámci NATO, kdy médii prezentované zastaralé systémy ShKH vz.77 DANA zvítězily, společně se systémem TOPAZ v roce 2017 jako nejlepší dělostřelecká jednotka v rámci NATO.

Z přiložené grafiky je patrné, že systém TOPAZ je v polské armádě nainstalován na všech potřebných velitelských, zabezpečovacích i podpůrných prvcích, jakož i v řadě zbraňových systémů pro řízení palebných prvků dělostřelectva ráží 122 mm, 152 mm, 155 mm, minometů do ráže 120 mm, raketometů různých ráží, dále zahrnuje radary, UAV i pokladače min. Je tedy komplexním řešením velmi vhodným pro Armádu České republiky, která uvažuje o pořízení systému řízení palby dělostřelectva pro nově plánovaná děla NATO ráže 155 mm, 120mm minomety i pro houfnice DANA, popřípadě v budoucnu uvažované raketomety.


Propagační video SŘP TOPAZ

Dalším významným rysem SŘP TOPAZ je jeho plná kompatibilita s ASCA (Artillery System Cooperation Activities). ASCA umožňuje součinnost různých dělostřeleckých jednotek NATO v integrovaném systému. To v praxi znamená že je jedno, jaká jednotka, z jaké armády je (např. houfnice z Německa, minomety z Itálie, raketomety z Francie, bezpilotní prostředky ze Španělska apod.) ale jako celek tvoří homogenní palebný tým.

Systém TOPAZ je samozřejmě kompatibilní i s dalšími mandatorními požadavky NATO v rámci SŘP dělostřelectva jako jsou MeTB3 (STANAG 4061), MetCM (STANAG 4082), TEDM (Terrain Evaluation Data Manager), NAMK (Nato Armaments Meteorogical Kernell), NIFAK (NATO Indirect Fire Appreciation Kernel) dle STANAG 4654, NAGIK (NATO Armaments Geophysical and Information Kernell) dále  splňuje protokoly jako jsou MIP DEM 3.0 a 3.1, (STANAG 5525), NFFI (STANAG 5527), FFI, ADatP-3 (STANAG 5500), AARTY P-3 (STANAG 2432), NVG 1.4, NVG 1.5, NVG 2.0 apod. aj. a to prakticky v posledních verzích nebo provedeních.

Co je podstatné zmínit je skutečnost, že systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ vyniká jedinečným systémem spojení a splňuje nejnáročnější požadavky NATO na komunikační protokoly k přenosu dat. Polský výrobce WB Electronics je autorem a majitelem licenčních práv pro systém FONET. Systém FONET je páteřním komunikačním systémem vojenských vozidel polské armády. Systém je velmi žádaný i v zahraničí, kdy je provedeno již více než 6000 instalací. Systém FONET je určen k vybudování základů pro BMS (Battlefield Management System) na úrovni C4I.

Foto: Proces vývoje SŘP-D TOPAZ; větší foto / WB-Electronics

Systém je též schopen zabezpečit komunikaci mezi radiostanicemi různé generace, integraci senzorů aj. Systém FONET byl také poskytnut na základě licenční smlouvy firmě HARRIS Co., kdy je integrován a prodáván jako RF78001l Tactical Intercom System tímto americkým výrobcem. AČR je rovněž uživatelem systémů HARRIS a počítá s nimi i do budoucna. Propojení na vlastníka klíčové technologie, tedy WB-Electronics, by bylo tedy pro AČR výhodné, stejně tak může být pro AČR výhodné spolupracovat s polským výrobcem komunikačních systémů i v dalších oblastech, tentokrát napřímo.

Pokud se tedy bude pro AČR vybírat systém řízení palby dělostřelectva za více než miliardu korun, je nutné se výrobců těchto systémů ptát správně. Otázka, zda systém je něčeho schopen ještě nezaručuje, že je to v něm nainstalováno, praxí odzkoušeno a vyladěno a nebude nutno dokončit instalaci dalších doplňků nákladným vývojem a zdlouhavou certifikací.

Pokud tedy výrobce oznámí, že jeho systém řízení palby je schopen koordinovat systémy NATO stejně jako systémy z éry Varšavské smlouvy, zřejmě neklame, neboť softwarová kapacita, počet sběrnic i vývojový potenciál jsou většinou dostatečné. Druhou věcí je, že například provedl instalaci pouze do korejských nebo francouzských houfnic ráže 155 mm, ale pro houfnice DANA ráže 152 mm nemá aktuálně jakoukoliv zkušenost ani certifikaci. Tedy jeho systém je „schopen“, ale aktuálně nelze bez další investice uživatele, tedy AČR (!!!), do dalšího vývoje a certifikace zavést pro praktické použití.

Zdroj: WB-Electronics

Nahlásit chybu v článku


Související články

Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot

Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického ...

Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR

Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety ...

Další modernizované tanky Leopard 2PL pro polskou armádu

Polská armáda získá navíc dalších 14 vylepšených tanků Leopard 2PL. Dodatek v hodnotě 300 milionů ...

Modernizace polské armády: Raději cizí, než domácí

Podle komentáře Jakuba Palowského z Defence24 došlo v programech modernizace polské armády k výrazné ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Jirosi
    22:59 17.08.2018

    ARES: Ignoruješ základní problém USA dokázaly na ten podvozek namontovat dělo ráže 58. Tedy stačí se jen rozhodnout a dostřel mají. Jde to samé i u DANY...

    ARES: Ignoruješ základní problém USA dokázaly na ten podvozek namontovat dělo ráže 58. Tedy stačí se jen rozhodnout a dostřel mají. Jde to samé i u DANY...

  • ARES
    22:50 17.08.2018

    Když na umlčení cíle na dálce 20 km je potřeba vystřelit 100 ran konvenční HE munice, tak spotřeba pro dálku 30 km již činí téměř dvakrát tolik, 180 až 200 ran a pro dálku 40 km to ...Zobrazit celý příspěvek

    Když na umlčení cíle na dálce 20 km je potřeba vystřelit 100 ran konvenční HE munice, tak spotřeba pro dálku 30 km již činí téměř dvakrát tolik, 180 až 200 ran a pro dálku 40 km to může jít až ke 350 ranám i více. Je to důsledkem zvyšování rozptylu střelby, který v dálce v průměru činí 1/250 dálky střelby. A to vše za předpokladu úplné přípravy střelby. Při zkrácené přípravě spotřeby samozřejmě nezanedbatelně narostou pro větší chyby v zamíření a tím i rozptylu.

    Nejde jen o nárůst spotřeby munice, ale i o prodloužení doby palebného působení k vystřelení zvýšeného počtu ran. To dává možnost mobilním cílům čas k vyvedení se z postřelovaného prostoru, což snižuje účinnost palby v cíli.

    Prodloužení dostřelu na 30 km pomocí střel s přídavným raketovým pohonem (Rocket Assisted) jde na úkor zhoršení přesnosti střelby. Dálkový rozptyl se prodlouží cca na 1/200 dálky střelby. Při střelbě na 30 km pak 50 % dopadů kolem středního bodu zásahu bude rozloženo na úseku 300 m, všechny dopady pak se rozprostřou v rozpětí 1200 m. Spotřeba střeliva ve vztahu k dálce střelby na 20 km k dosažení stejného stupně umlčení vzroste ne méně než čtyřnásobně. Proto s RA municí lze vést maximálně pouze rušivou střelbu, žádné umlčován, tím méně ničení bodových cílů jako RL apod. Na to pak jsou střely s koncovým navedením.

    Maximální dostřel 20 až 25 km konvenční municí (bez RA) je tak třeba považovat jako mez pro efektivního použití konvenční HE munice z hlediska účinku v cíli a logistické podpory zásobování municí. Při vedení paleb na velké dálky se může stát, že požadovaná potřeba munice bude větší, než je logistický tok schopen zabezpečit palebnou činnost. Je řada příkladů, kdy tomu došlo a nepříznivě ovlivnilo výsledek boje.

    Z této logiky přistupuje US dělostřelectvo k požadavkům na maximální dálku střelby 155 mm houfnic. Páteří US dělostřelectva je 155 mm PALADIN M109A6 s maximálním dostřelem konvenční municí 18 km. Z hlediska současných potřeb palebné podpory dochází v říjnu 2013 k modernizaci na M109A7 s hlavní 39 ráží s maximálním dostřelem konvenční munice 22 km s 39 náboji v zásobníku nabíjecího ústrojí. K tomu je muniční vozidlo M992A3, které skladuje celkem 93 nábojů, 90 kusů konvenční munice a 3 kusy střel s koncovým naváděním Copperfield. Plná produkce modelu A7 byla zahájena v roce 2017.

    Nelze očekávat, že evropská cesta „natahování“ maximálního dostřelu na 30 až 40 km přinese očekávaný efekt v palebné podpoře. Je to spíše marketingový záměr a trik, nikoliv reálná potřeba.

    Současný boj, tím spíše budoucí, se bude odehrávat v urbanizovaném prostředí, kde dělostřelecká palba má rozhodující vliv na průběh a výsledek boje. Až 80 % ztrát živé síly jde na vrub účinkům dělostřelecké palby. Zde se klade na dělostřeleckou palbu obzvláště vysoký požadavek na přesnou palbu k dosažení maximálního účinku v cíli a zejména k minimalizaci ohrožení vlastních jednotek. To lze naplnit jen při střelbě na krátké vzdálenosti. Zde je dálka střelby na 30 i více km zcela k nepotřebě. Jen činí z dělostřeleckého systému zbytečně rozměrný a těžký bojový prostředek. Samozřejmě na úkor jeho manévrovosti a odolnosti proti účinkům palebného působení protivníka. Rovněž to vede ke zvýšení rozměrů a hmotnosti munice, což negativně ovlivňuje muniční logistický tok.

    Modernizovaná DANA M2 z reálných potřeb palebné podpory není tudíž nic „zastaralého“ i s dostřelem 20 km. To je bohatě kompenzováno tím, že na rozdíl od jiných obdobných systémů její nepopíratelnou předností je schopnost brigádním úkolovým uskupením poskytnout soustavnou nepřetržitou podporu bez přerušení, protože si veze vysokou zásobu munice 60 ran se schopností vystřelit nepřerušovaně 36 ran, aniž by obsluha musela opustit pancéřované pracoviště. A nesporným přínosem je i domácí logistická podpora.

    Porovnáme-li základní takticko technické parametry DANY MS vybavené SŘP TOPAS s parametry M109A6/A7 z hlediska efektivity střelby palebné podpory brigádních bojových uskupení, tak prakticky vůbec za nimi nezaostává.Skrýt celý příspěvek

  • Nesher
    22:35 17.08.2018

    Rase Zrovna Topaz se Polákům celkem povedl a nejen kvůli integraci systémů ráže 152 mm. O Arpádu podle mě nemá smysl ani uvažovat. Jednak stále (jak uvádí i článek) nesplňuje ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase
    Zrovna Topaz se Polákům celkem povedl a nejen kvůli integraci systémů ráže 152 mm.
    O Arpádu podle mě nemá smysl ani uvažovat. Jednak stále (jak uvádí i článek) nesplňuje normy ASCA a potom je otázka jaké systémy má integrované, když Maďaři mají akorát staré ruské tažené houfnice ráže 152 mm a samohybné houfnice, natož v ráži 155 mm znají leda tak z prospektů.
    Italský systém už by mohl být zajímavější, ale asi i dražší a nemyslím, i vzhledem k avizovaným úspěchům zmíněným v článku, že by Topaz v něčem výrazně překonával.
    Osobně si myslím, že Topaz a možná ještě nějaké drony je to jediné z produkce polského obranného průmyslu co by mohlo být pro AČR zajímavé.Skrýt celý příspěvek

  • GAVL
    22:32 17.08.2018

    ARES Nevím nic o tom , že by Paladin byl hlavním systémem. Ono jde hlavně o to co od takového hlavňového dělostřeleckého systému očekáváte. Vzhledem k obrovské letecké převaze ...Zobrazit celý příspěvek

    ARES
    Nevím nic o tom , že by Paladin byl hlavním systémem.
    Ono jde hlavně o to co od takového hlavňového dělostřeleckého systému očekáváte. Vzhledem k obrovské letecké převaze mohou Američané klidně zrovínka u hlavňového dělostřelectva mírně povolit. Jejich dělostřelci by však jistě měli zájem o něco lepšího. Mají však menší lobi než letectvo. Na druhou stranu jsou dosti bohatí na to aby museli nutně střílet jen obyč. municí. Mají také tažené houfnice s malinko lepšími parametry a při užití speciální munice dostřel 40 km.
    Pak mají též raketové dělostřelectvo.

    My však žádné rakety nemáme pokud vím. Celá tíha dělostřeleckého řemesla tedy spočívá na bedrech DANY.
    Naše země však nemá prostředky na nákup tak drahé munice jako je Excalibur v operačně nasaditelných počtech a tudíž by bylo vhodné koupit něco co dokáže vyždímat z obyč. střeliva co nejvíc muziky. Pokud máme zájem být součástí NATO, tak bych očekával přechod na ráži NATO a především na zbraň umožňující dostřel s obyč. střelivem alespoň 25km.Skrýt celý příspěvek

  • Flader
    22:28 17.08.2018

    Ja som kdesi čítal bližšie vysvetlenie toho projektu (teraz si bohužiaľ nespomeniem už kde). Tam to bolo popísané tak, že by tento projekt mat stáť ako keby nad SRP, mal by práve ...Zobrazit celý příspěvek

    Ja som kdesi čítal bližšie vysvetlenie toho projektu (teraz si bohužiaľ nespomeniem už kde). Tam to bolo popísané tak, že by tento projekt mat stáť ako keby nad SRP, mal by práve umožňovať výmenu dát medzi rôznymi systémami ktoré sú momentálne nekompatibilné. Napríklad dáta ktoré budú u Poliakov v systéme Topaz by tak mohli na inom mieste fronty využiť Nemci, Francúzi ... s ich SRP.Skrýt celý příspěvek

  • Gibon
    22:18 17.08.2018

    Nemal sa v ramci PESCO - Euroartilery vyvíjať jednotny system riadenia palby? "Cieľom projektu „EuroArtillery – Nepriama palebná podpora“ je vyvinúť presnú mobilnú ...Zobrazit celý příspěvek

    Nemal sa v ramci PESCO - Euroartilery vyvíjať jednotny system riadenia palby?

    "Cieľom projektu „EuroArtillery – Nepriama palebná podpora“ je vyvinúť presnú mobilnú delostreleckú platformu s ďalekým dostrelom, vrátane spoločného systému riadenia paľby na koordinované použitie zbraňových systémov v mnohonárodných operáciách. "Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    22:13 17.08.2018

    ARES: Je rok 2018, nové děly by byli kdy? Varianta A6 se začala vyrábět v roce 99. tedy skoro 20. let starý systém. Jestli vám stačí pořizovat nový systém na 20(40). let dle ...Zobrazit celý příspěvek

    ARES: Je rok 2018, nové děly by byli kdy?

    Varianta A6 se začala vyrábět v roce 99. tedy skoro 20. let starý systém. Jestli vám stačí pořizovat nový systém na 20(40). let dle takových parametrů..
    USA army si v roce 2030 zavede buď nové, nebo opětovně vylepšené děla. Co udělá ACR, no nejspíše bude mít ty samé co si už zavedla. Tedy 5 let po vedení, bude systém 30, let morálně starý.

    Dostřel je psaný 24 km dle:
    http://www.military-today.com/... Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    21:44 17.08.2018

    Rase: Tu je ako to vyzerá: http://users.atw.hu/szatter/fe... A tu dosť podrobne o jeho vývoji a tak v ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase:
    Tu je ako to vyzerá: http://users.atw.hu/szatter/fe...
    A tu dosť podrobne o jeho vývoji a tak v maďarčine:
    http://fakerekestuzer.blogger.... Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    21:40 17.08.2018

    ARES: Ale áno, koná sa, lebo Paladin má k dispozícii muníciu, ktorou dostrelí aj ďalej, keď potrebuje, kým DANA nie. Čo by však nemusel byľ nevyhnutne problém, keby mala AČR ...Zobrazit celý příspěvek

    ARES:
    Ale áno, koná sa, lebo Paladin má k dispozícii muníciu, ktorou dostrelí aj ďalej, keď potrebuje, kým DANA nie. Čo by však nemusel byľ nevyhnutne problém, keby mala AČR možnosť viesť paľbu na väčšie vzdialenosti pomocou raketometov, tak ako takúto možnosť USArmy má. Bez raketometov by to bola vcelku bieda. Ešte aj Lotyši majú so svojimi sekondhandovými M109A5Ö konvenčný dostrel 22km a s vylepšenou konvenčnou muníciou 30km, čo už DANA bez výmeny laufu proste nedá.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    21:37 17.08.2018

    Myšlenka o ideálnosti použití systému TOPAZ stojí a padá na provozování děl ráže 152 mm. Pokud vyřadíme Dany (což se zdá že bude) a kompletně přejdeme na nové houfnice v ráži NATO, ...Zobrazit celý příspěvek

    Myšlenka o ideálnosti použití systému TOPAZ stojí a padá na provozování děl ráže 152 mm. Pokud vyřadíme Dany (což se zdá že bude) a kompletně přejdeme na nové houfnice v ráži NATO, tak pak se dají stejně dobře použít i ostatní systémy co jsou k mání. najednou pak ten polský systém nevypadá tak supe a osobně bych se nákupu polského systému řízení palby vyhnul. Docela by mě zajímal ten maďarský systém ARPAD, nebo Italové mají docela kvalitní dělostřelectvo - tedy SIR/SIF.Skrýt celý příspěvek

  • ARES
    20:46 17.08.2018

    to Jarosi" Hlavní dělostřeckým systémem US je PALADIN 155 mm M106A6 s dostřelem konvenční HE munice 18 km. Teprve od roku 2017 se zahajuje postupně výroba M109A7 s dostřelem HE ...Zobrazit celý příspěvek

    to Jarosi"

    Hlavní dělostřeckým systémem US je PALADIN 155 mm M106A6 s dostřelem konvenční HE munice 18 km. Teprve od roku 2017 se zahajuje postupně výroba M109A7 s dostřelem HE s 22 km. Žádný převratný dostřel se nekoná. Má sloužit nejméně do 2030. Takže asi to vyrábějí pro šrot???tSkrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    20:00 17.08.2018

    Pokud jsou s tím až takové problémy, to tam vážně nikdo nemá koule tu 152 kopnout do šrotu.. Snad se tyhle systémy pořizují na budoucnost... Na něco, co tu bude jen během ...Zobrazit celý příspěvek

    Pokud jsou s tím až takové problémy, to tam vážně nikdo nemá koule tu 152 kopnout do šrotu.. Snad se tyhle systémy pořizují na budoucnost... Na něco, co tu bude jen během překlenovacího období.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    19:53 17.08.2018

    Topaz by se AČR určitě ze všech konkurentů hodil nejvíce. Jak již zmiňuje článek jeho univerzálnost pro použití na dělostřeleckých systémech se jen tak nevidí. Opráším ...Zobrazit celý příspěvek

    Topaz by se AČR určitě ze všech konkurentů hodil nejvíce. Jak již zmiňuje článek jeho univerzálnost pro použití na dělostřeleckých systémech se jen tak nevidí.

    Opráším raketomety i když v plánech prozatím nejsou. Vyřazením RM-70 ztratila AČR podstatnou sílu v rámci dělostřelectva. Jako náhradu či spíše v současné době posílení dělostřelectva MLRS bych viděl v podobě již známého Vampiru, což je de-facto stále RM-70. Mnozí zde sice ohrnují nosy kvůli 122mm, ne z důvodů, že by to bylo málo nebo moc, ale jen a pouze z důvodu původu. Což je trochu podivné, protože raketomet je jenom raketomet a žádné filozoficko-politické názory nemá. Polsko zavedlo svoji WR-40 Langustu a Rumunsko LAROM v ráži a počtu hlavní jako původní BM-21 (používá i 160mm rakety).

    Novodobý RM-70 je ekonomicky i operačně nejvhodnější kandidát pro znovuzačlenění MLRS do struktur AČR. Budoucnost by mohla být nakloněna i systémem větší ráže jako je třeba HIMARS a jeho konkurenti. Pokud by navíc byl přijat TOPAZ, tak máme jeden SŘP pro všechny dělostřelecké zbraně.Skrýt celý příspěvek

  • Sergej7490
    15:24 17.08.2018

    To kisam: Podla info z IDEBu sa jeden kus zavadza do vyzbroje, tj ladi sa u pouzivatela. Je to kus prerobeny z povodneho DELSYSu. Bohuzial o vonkajsej kompatibilite s NATO nemam ...Zobrazit celý příspěvek

    To kisam:
    Podla info z IDEBu sa jeden kus zavadza do vyzbroje, tj ladi sa u pouzivatela. Je to kus prerobeny z povodneho DELSYSu. Bohuzial o vonkajsej kompatibilite s NATO nemam info. Vojaci si spolupracu s dodavatelom (Konstrukta) pochvalovali.Skrýt celý příspěvek

  • kisam
    14:23 17.08.2018

    Vie niekto v akom štádiu je DELOSYS?

    Vie niekto v akom štádiu je DELOSYS?

  • Karlos73
    14:20 17.08.2018

    Molle, nie. To je poľská húfnica AFCS KRYL http://www.military-today.com/... to len tá ukrajinská húfnica Bohdana sa troška podobá na KRYL :)

    Molle, nie. To je poľská húfnica AFCS KRYL http://www.military-today.com/... to len tá ukrajinská húfnica Bohdana sa troška podobá na KRYL :)

  • Molle
    14:03 17.08.2018

    Na tom obrazku vyvoje Topaz -D je uplne nahore ta nova ukrajinska Bozena?
    Ze by ju meli i polaci ;)

    Na tom obrazku vyvoje Topaz -D je uplne nahore ta nova ukrajinska Bozena?
    Ze by ju meli i polaci ;)

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 3