Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Polská samohybná houfnice Krab využívá SŘP TOPAZ; větší foto / HSW 

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může vybírat. Ty, které splňují normy NATO v rámci ASCA (viz. níže) patří například německý ADLER, polský TOPAZ, francouzský ATLAS, italský SIR/SIF, americký AFATDS nebo turecký TAIKS. K těm, co prozatím normy ASCA plně nesplňují patří třeba maďarský SŘP ARPAD.

V posledním období se nejen v NATO opětovně intenzivně diskutuje o použití dělostřelectva, a to hlavňového i raketového, samohybného i taženého. Konflikty na Ukrajině či v Sýrii potvrdily zásadní význam těchto zbraní a chybnost rozhodnutí některých zemí, včetně ČR, tyto systémy rušit nebo do nich dlouhodobě neinvestovat.

Éra dělostřelectva, kdy je obsluha děla vystavena možnosti účinků nepřátelské palby, se zdá být překonaná vzhledem k zásadnímu rozvoji dalších moderních technologií, jako jsou radiolokátory na vyhledávání pozic dělostřelectva schopných poskytnout palebné prvky pro vedení velmi rychlé odvetné palby; dále to jsou průzkumné a zároveň úderné bezpilotní prostředky apod.

Stavu dělostřelectva AČR se již mnohá média věnovala. Velice pragmatickým a oceňovaným rozhodnutím současného vedení MO ČR je, že v AČR budou separátně zavedeny jak kanonové houfnice ráže NATO 155 mm, tak ShKH 152 mm DANA, které budou předány aktivním zálohám. Zároveň v AČR budou používány 120 mm samohybné minomety a počítá se s obnovením schopností samohybných raketometů. Jednoznačnou budoucnost pro rozvoj dělostřelectva mají bezpilotní prostředky a další průzkumné senzory.

Základní otázkou při modernizaci dělostřelectva AČR současně bude, jaký univerzální systém řízení palby dělostřelectva zvolit, aby byl schopen skloubit všechny plánované platformy, tedy nová děla ráže 155 mm, naše původní ShKH vz.77 DANA ráže 152 mm, 120 mm minomety, raketomety apod.

Právě schopnost zvládnout obě základní ráže současného dělostřelectva, tedy ráži NATO 155 mm s plnou kompatibilitou s projektily NATO dle NABK (NATO Armament Ballistic Kernell) dle STANAG 4537 a 4355 i SFTS (Standard Firing Tables Format) dle STANAG 4119 a zároveň ráži bývalé Varšavské smlouvy 152 mm by měla být základním požadavkem Ministerstva obrany České republiky tak, aby nebyl vybrán systém, který je kompatibilní pouze s ráží 155 mm a pro ráži 152 mm bude nutné zdlouhavý a zejména finančně náročný vývoj.

Pojďme se seznámit se systémem řízení palby dělostřelectva, který již nyní prokazatelně umí a nabízí to, co potřebuje AČR. Jde o systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ od polské firmy WB-Electronics. Polská armáda, stejně jako ta česká, se rovněž musela a stále musí potýkat s dědictvím z dob Varšavské smlouvy, tedy výzbrojí nekompatibilní se standardy NATO. V Polsku řešili věci systematicky, a tak byl vyvinut právě systém řízení palby TOPAZ, který léty náročného vývoje dosáhl úrovně srovnatelné nebo v mnoha ohledech převyšující své západní protějšky.


Základní oblasti fungování SŘP TOPAZ; větší foto / WB-Electronics

Jednotky polské armády vyzbrojené ShKH vz. 77 DANA a SŘP TOPAZ se každoročně od roku 2013 účastní cvičení dělostřeleckých jednotek NATO typu CWIX. V tomto a předchozím roce byl TOPAZ hodnocen velícím generálem zodpovídajícího za cvičení jako nejrychlejší a nejpřesnější systém řízení palby dělostřelectva v rámci NATO.

Zároveň systém TOPAZ splnil na těchto cvičeních všechny požadavky na komunikaci a přenos dat v rámci vybudované spojovací sítě NATO. Polské jednotky vybavené systémem TOPAZ se zúčastnily rovněž jiných mezinárodních cvičení v rámci NATO, kdy médii prezentované zastaralé systémy ShKH vz.77 DANA zvítězily, společně se systémem TOPAZ v roce 2017 jako nejlepší dělostřelecká jednotka v rámci NATO.

Z přiložené grafiky je patrné, že systém TOPAZ je v polské armádě nainstalován na všech potřebných velitelských, zabezpečovacích i podpůrných prvcích, jakož i v řadě zbraňových systémů pro řízení palebných prvků dělostřelectva ráží 122 mm, 152 mm, 155 mm, minometů do ráže 120 mm, raketometů různých ráží, dále zahrnuje radary, UAV i pokladače min. Je tedy komplexním řešením velmi vhodným pro Armádu České republiky, která uvažuje o pořízení systému řízení palby dělostřelectva pro nově plánovaná děla NATO ráže 155 mm, 120mm minomety i pro houfnice DANA, popřípadě v budoucnu uvažované raketomety.


Propagační video SŘP TOPAZ

Dalším významným rysem SŘP TOPAZ je jeho plná kompatibilita s ASCA (Artillery System Cooperation Activities). ASCA umožňuje součinnost různých dělostřeleckých jednotek NATO v integrovaném systému. To v praxi znamená že je jedno, jaká jednotka, z jaké armády je (např. houfnice z Německa, minomety z Itálie, raketomety z Francie, bezpilotní prostředky ze Španělska apod.) ale jako celek tvoří homogenní palebný tým.

Systém TOPAZ je samozřejmě kompatibilní i s dalšími mandatorními požadavky NATO v rámci SŘP dělostřelectva jako jsou MeTB3 (STANAG 4061), MetCM (STANAG 4082), TEDM (Terrain Evaluation Data Manager), NAMK (Nato Armaments Meteorogical Kernell), NIFAK (NATO Indirect Fire Appreciation Kernel) dle STANAG 4654, NAGIK (NATO Armaments Geophysical and Information Kernell) dále  splňuje protokoly jako jsou MIP DEM 3.0 a 3.1, (STANAG 5525), NFFI (STANAG 5527), FFI, ADatP-3 (STANAG 5500), AARTY P-3 (STANAG 2432), NVG 1.4, NVG 1.5, NVG 2.0 apod. aj. a to prakticky v posledních verzích nebo provedeních.

Co je podstatné zmínit je skutečnost, že systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ vyniká jedinečným systémem spojení a splňuje nejnáročnější požadavky NATO na komunikační protokoly k přenosu dat. Polský výrobce WB Electronics je autorem a majitelem licenčních práv pro systém FONET. Systém FONET je páteřním komunikačním systémem vojenských vozidel polské armády. Systém je velmi žádaný i v zahraničí, kdy je provedeno již více než 6000 instalací. Systém FONET je určen k vybudování základů pro BMS (Battlefield Management System) na úrovni C4I.

Foto: Proces vývoje SŘP-D TOPAZ; větší foto / WB-Electronics

Systém je též schopen zabezpečit komunikaci mezi radiostanicemi různé generace, integraci senzorů aj. Systém FONET byl také poskytnut na základě licenční smlouvy firmě HARRIS Co., kdy je integrován a prodáván jako RF78001l Tactical Intercom System tímto americkým výrobcem. AČR je rovněž uživatelem systémů HARRIS a počítá s nimi i do budoucna. Propojení na vlastníka klíčové technologie, tedy WB-Electronics, by bylo tedy pro AČR výhodné, stejně tak může být pro AČR výhodné spolupracovat s polským výrobcem komunikačních systémů i v dalších oblastech, tentokrát napřímo.

Pokud se tedy bude pro AČR vybírat systém řízení palby dělostřelectva za více než miliardu korun, je nutné se výrobců těchto systémů ptát správně. Otázka, zda systém je něčeho schopen ještě nezaručuje, že je to v něm nainstalováno, praxí odzkoušeno a vyladěno a nebude nutno dokončit instalaci dalších doplňků nákladným vývojem a zdlouhavou certifikací.

Pokud tedy výrobce oznámí, že jeho systém řízení palby je schopen koordinovat systémy NATO stejně jako systémy z éry Varšavské smlouvy, zřejmě neklame, neboť softwarová kapacita, počet sběrnic i vývojový potenciál jsou většinou dostatečné. Druhou věcí je, že například provedl instalaci pouze do korejských nebo francouzských houfnic ráže 155 mm, ale pro houfnice DANA ráže 152 mm nemá aktuálně jakoukoliv zkušenost ani certifikaci. Tedy jeho systém je „schopen“, ale aktuálně nelze bez další investice uživatele, tedy AČR (!!!), do dalšího vývoje a certifikace zavést pro praktické použití.

Zdroj: WB-Electronics

Nahlásit chybu v článku


Související články

Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot

Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického ...

Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR

Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety ...

Další modernizované tanky Leopard 2PL pro polskou armádu

Polská armáda získá navíc dalších 14 vylepšených tanků Leopard 2PL. Dodatek v hodnotě 300 milionů ...

Modernizace polské armády: Raději cizí, než domácí

Podle komentáře Jakuba Palowského z Defence24 došlo v programech modernizace polské armády k výrazné ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Stránka 4 z 3