Systémová rivalita Číny a USA: Rozhodne nejen rýžové zlato ze Sečuanu, ale i vnímání lidských práv

Systémová rivalita Číny a USA: Rozhodne nejen rýžové zlato ze Sečuanu, ale i vnímání lidských práv
Úrodná půda v Sečuanu vyprodukuje na kilometr čtvereční až desetkrát více kalorií než suchá půda v Evropě nebo na Středním východě; ilustrační foto / Foto: Alex Zorach, CC BY-SA 2.0 (Zvětšit)

Kdepak Rusko. Spojené státy americké mají v 21. století jiného nepřítele. Systémové soupeření, někdy nepřesně nazývané jako nová studená válka, se vede zejména na ekonomickém poli. Čína se pyšní dary nevídanými, například Sečuan, planina hojnosti, by dokázala uživit více obyvatel než celý náš „vysušený“ evropský kontinent. Čínská lidová republika už není jen schopným prodejcem mnohdy legračního zboží z Aliexpresu, ale dobyvačným nositelem strategie Belt and Road Initiative, která může zvrátit mezinárodně-politické uspořádání světa.

Izochronní vztah mezi USA a Čínou je napjatý a někteří odborníci jej přirovnávají ke studené válce. Tato komparace s politicko-vojenským napětím let 1947 až 1991 mezi západním světem a komunistickými státy, zejména Sovětským svazem a jeho satelitními státy a spojenci, ovšem není zcela přesná. „Současná konfrontace mezi ČLR a USA, a potažmo většinou demokratického světa, v některých ohledech navazuje na studenou válku. A to jako „systémová rivalita“ – jak ji charakterizuje EU – mezi dvěma odlišnými společenskými, politickými a ekonomickými uspořádáními. V jiných podstatných ohledech se od studené války výrazně liší, hlavně mírou provázanosti obou systémů v důsledku předchozích tří desetiletí intenzivní globalizace po konci studené války. Dalo by se snad říct, že jde o volné pokračování studené války, transformované globalizací,“ vysvětluje odborník na tuto problematiku doktor Martin Hála, který vyučuje na Karlově univerzitě a je ředitelem projektu Sinopsis. Cílem tohoto neziskového projektu je podávat pravidelný přehled o dění v Číně z pohledu čínských, českých a světových médií a pozorovatelů.

Obří přístav v Šanghaji využívá pokročilou robotiku pro manipulaci s lodními kontejnery

Houževnatý protivník

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin!
Chci PREMIUM účet

Související články

Čínská strategie obrany proti jadernému útoku 

Čínská lidová republika (ČLR) je jadernou mocností vlastnící mezikontinentální balistické rakety ...

24 bojových lodí pro čínské námořnictvo v roce 2020

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) v minulém roce pokračovalo v rychlém zavádění ...

PREMIUM Afghánistán: Amerika odchází, Čína přichází

Po odchodu koaličních sil a velmi pravděpodobném ovládnutí Afghánistánu hnutím Tálibán bude v ...

New START: Čína nemá zájem omezovat jaderné zbraně

Čína rozšiřuje schopnosti svých jaderných sil na zemi, ve vzduchu i na moři. Z poslední doby lze ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.