Táborští zahájili výcvik 10. strážní roty do Afghánistánu

Mimo rutinní výcvik ve střelecké, taktické přípravě a drilů proti nástražným výbušným zařízením jsme provedli nadstandardně náročné komplexní zaměstnání inspirované zahraniční soutěží Cambrian Patrol a českým kurzem Komando. Cílem této čtyřdenní přípravy bylo uvést čety do vysoké fyzické a psychické zátěže, případě odhalit potenciálně rizikové chování jedinců.

V první části vyvedení rota splnila střelby ze všech zbraní jednotky, základní výcvik v taktické přípravě a výcvik s EOD se zaměřením na schopnost vyhledávat a rozlišovat hrozby. Standardní výcvik jsme zakončili přezkoušením velitele roty ze střelecké přípravy na střelnici Březina.

Ve druhé části rotu čekalo celkem 75 kilometrů pěšího přesunu po Doupovských horách v extrémních povětrnostních podmínkách. Náročné úkoly inspirované prostředím Afghánistánu nám společně s psychology pomohlo odhalit osobnosti jednotlivých vojáků a postavit tým, na který se dá skutečně spolehnout.

V pátek jsme velitelům čet vydali bojový rozkaz k provedení hlídky a zaujmutí pozorovacího stanoviště. V té chvíli nikdo z vojáků netušil, že operace skončí až v pondělí v odpoledních hodinách ostrými střelbami – reakcí na kontakt za přesunu.

Při přesunu na první bod – zaujmutí pozorovacího stanoviště byla patrola napadena přímou palbou, po vyřešení situace byla hlídka přeúkolována k místu nehody vlastních vozidel, kde měla jedno z nepojízdných vozidel vlastními silami odsunout a umožnit tak průjezd dalších koaličních jednotek.

Pěší přesuny tvořily páteř komplexního výcviku; větší foto / Danil Píša

Další úkol byl vyhledat zraněné vojáky z předchozích bojů. Jednotka tak byla prověřena z první pomoci, přípravy zraněného na odsun, zažádání MEDEVAC a celkové koordinaci čety.

Po odsunutí zraněného patrola zaujala pozorovací stanoviště na Jánském vrchu, kde se dostala do kontaktu s protivníkem, byla donucená opustit prostor a pokračovat v plnění úkolu – prozkoumat historické odpaliště raket.

Při průzkumu odpaliště se četa dostala do minového pole, kde jedna z protipěchotních min roztrhla kotník prvnímu z patroly. Vypíchání a poskytnutí první pomoci – precizně a rychle.

Krátká zastávka na odpočinek; větší foto / Danil Píša

Po dalším přeúkolování četa provedla navázání styku s družstvem Afghánské národní armády a provedla společnou pěší patrolu, kde se smíšená jednotka dostala do krátkého kontaktu s povstalci.

Dále má četa za úkol zaujmout pozorovací stanoviště na trigonometru Huseň. Poté co se jednotka ke kótě dostala, zjistila že zde právě probíhá pohřeb, a proto není možné se na Huseň dostat. Místní obyvatelstvo začíná jednotku kamenovat a to je další výzva pro cvičící jednotky.

Následuje další průzkum odpaliště, tentokrát s pozitivním nálezem rakety 107 mm namířené na základnu. Jednotka potvrzuje hrozbu a vyžaduje prostředky k ničení. Následující úkol je vytěžení místních obyvatel v osadě Březina. Aby se četa dostala k dalšímu bodu, musí ale překonat vodní tok s pomocí člunu. Ve vesnici se velitel čety od malika dozvídá, že v severní části se pašují zbraně a označuje pravděpodobné místo jejich skrýše.

Zaujímání pozorovacího stanoviště četou Alfa; větší foto / Danile Píša

Potom co velitel předal všechny informace nadřízenému, dostává úkol pozorovat oblast z přilehlé vyvýšeniny. Během přesunu na pozorovací stanoviště se jednotka opět dostává do kontaktu. Podstatný rozdíl je ale v tom, že tentokrát jde o střelbu s ostrou municí. V závěru, kdy každý z vojáků je již extrémně fyzicky i psychicky unaven dostává další porci stresu, se kterou se musí vypořádat nejen jako jednotlivec – ale i jako tým.

Nakonec výcvik zvládá většina vojáků předurčených do strážní roty. Mezi nimi ale výrazně vyniká četa Delta, které se podařilo všechny úkoly splnit bez jediné ztráty. Za zmínku rozhodně stojí i úspěšná účast štábu.

„Za sedmnáct let u bojového útvaru jsem se s tak náročným výcvikem ještě nesetkal," komentoval vyvedení zástupce velitele čety rotmistr M. D.

Pěší přesun v otevřeném terénu; větší foto / Danil Píša

Každá jednotka byla v klíčových momentech doprovázena psychologem a po skončení výcviku proběhlo několikahodinové vyhodnocení v jejich režii a to jak v rámci celku, tak i jednotlivců.

Velitel roty, kapitán Viktor Patia jednotky chválí: „Samotného mě překvapilo, s jakou odhodlaností se jednotky pustily do plnění svěřených úkolů, zvláště vzhledem k počasí. Můžou být na sebe hrdí, stejně jako já na ně. Použitá koncepce výcviku je nesporně velkým přínosem pro bojové jednotky."

„Táborský 42. mechanizovaný prapor připravuje svoje vojáky na velice vysoké úrovni. Právě ukončeným výcvikem se nám podařilo posunout hranice schopností vést boj v náročných podmínkách jednotkám, velitelům i jednotlivcům. Jsem si jist, že právě tento kolektiv bude schopen v zahraniční operaci plnit ty nejnáročnější úkoly," dodává vedoucí praporčík nadrotmistr M. J. Cvičení svojí komplexnostní odhalilo odhodlanost a motivaci každého jedince, stejně jako jeho fyzický potenciál.

Fotogalerie

Redakčně upraveno