Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí

M2 Bradley zůstane hlavním (co se týče počtu) pásovým BVP americké armády minimálně dalších 15 až 20 let; větší foto / US Army 

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové bojové vozidlo pěchoty (BVP). Podle posledních zpráv americká armáda v rámci NGCV zvažuje mimo jiné i nákup zahraniční platformy nebo technologie.

Základní požadavky na NGCV jsou v podstatě tři – palebná síla, schopnost přežití posádky a taktická/strategická mobilita lepší než mají současné BVP M2 Bradley americké armády. Úroveň přežití posádky přitom nemusí být dosažena pouze silou pancíře, ale především pasivními i aktivními systémy ochrany.

 

 

Americká armáda dlouhodobě nakupuje hlavní bojové systémy výhradně od domácích zbrojních firem, především od tzv. “velké šestky” – Lockheed Martin, Boeing, Northrop Grumman, General Dynamics, Raytheon a BAE Systems.
 

Jak už ale naznačil americký ministr obrany Jim Mattis v nedávno zveřejněné americké Národní obranné strategii NDS (National Defense Strategy), Pentagon nově nebude mít problém kupovat zbraňové systémy od zahraničních spojenců. Jedním z takových příkladů má být projekt nového bojového vozidla NGCV. Dosud přitom evropští nebo izraelští výrobci obrněné techniky neměli díky lobbingu “velké šestky” šanci proniknout na americký trh.

 

„Mnoho našich spojenců z NATO má velmi schopná obrněná vozidla,“ řekl v pondělí Mark Esper, nový civilní tajemník americké armády (Secretary of the Army). „V případě vozidla nové generace bychom se měli podívat na návrhy našich spojenců a na to, jak postavili bojové vozy a bojové systémy a přemýšlet o tom, zda některé z nich zavedeme do výzbroje.“

 

Podle Defense News někteří představitelé armády kladou důraz na rychle zavedení NGCV (za využití dostupných technologií), nikoliv na vývoj nové platformy. Je třeba si uvědomit, že od prvotního konstrukčního zadání do zavedení nové platformy (v nějakém smysluplném množství) do výzbroje uběhne deset až 15 let.

 

Další roky potrvá (uvádí se také až deset let), než nová platforma bude plně integrována do bojových jednotek – tedy než se armáda naučí využít všech schopností zcela nově vyvinuté techniky (nová taktika, výcvik posádek, atd.) a než bude schopna novou techniku nasadit do bojových operací ve větším množství.

 

Měli bychom se podívat na dobré nápady našich partnerů a spojenců. Musíme začít uvažovat o zavedení NGCV, ale nemůžeme si dovolit čekat 10, 15, 20 let, abychom to udělali,“ vysvětlil Esper.

 

V každém případě US Army plánuje do roku 2022 postavit dva technologické demonstrátory NGCV-P ( Next Generation Combat Vehicle Prototype ). Testování demonstrátorů proběhne mezi roky 2023 a 2024. Stavbou prototypů armáda pověřila firmu SAIC, které budou sekundovat Lockheed Martin, Moog, GS Engineering, Hodges Transportation a Roush Industries. Armáda na vývoj a stavbu prototypů v první fázi uvolnila 237 milionů dolarů, ale celková investice do roku 2024 může dosáhnout 700 milionů dolarů.

 

Podle Espera nejlepší šancí zahraničních firem je v případě zájmu o NGCV spojit se s americkou firmou, než vstupovat do programu samostatně.

 

Podle současných plánů (které počítají s klasickým vývojem zcela nové technologie) NGCV vstoupí do výzbroje v roce 2035. Základními rysy NGCV je dvojčlenná posádka a šestičlenný výsadek. Jedno družstvo americké armády tak bude přepravováno dvěma NGCV. Toto rozdělení družstva do dvou vozidel je dáno nutností zachovat přijatelné rozměry a hmotnost vozidla, bez snížení balistické odolnosti.

 

Výzbroj má tvořit optimálně automatický kanón ráže 50 mm v bezosádkové věži. Podkaliberní munice ráže 50 mm dokáže ničit současná i budoucí BVP. Větší ráže se pak vyplatí například i v městském boji (průraznost betonových zábran) nebo v boji proti vzdušným cílům (programovatelná munice).
 

Klíčovým prvkem NGCV však bude nepochybně modularita, která umožní neustalé vylepšování pancéřové ochrany, pohonné jednotky, ale především umožní snadno instalovat nové moduly elektroniky, senzorů, vybavení a zbraní.

 

Důležitá bude také ochrana proti kybernetickým útokům nebo elektromagnetickým zbraním. Pokročilá automatizace může zase převzít rutinní nebo opakující se úkoly posádky. Velkou míru automatizace nabízí například vyhledávání a identifikace cílů, přiřazení priority a zvolení správné munice. Zcela autonomně se následně může otočit celá věž s hlavní a na střelci bude jen potvrzení zahájení palby.

 

Stejně autonomně dokáží fungovat obranné systémy – infračervené rušičky, které dokáží zmást tepelně naváděné střely, automatické vrhače zadýmovacích granátů a flér nebo aktivní systémy ochrany (APS), které budou fyzicky ničit nepřátelskou munici.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

US Army: Znovuzrození nejsilnější armády světa?

Americká armáda (US Army) posledních 15 let soustředila většinu svých technických, lidských a ...

Naváděná munice ráže 30 mm a 40 mm pro bojová vozidla

Americká firma Orbital OTK na výročním zasedání americké armády AUSA 2017 (Association of the United ...

Pátá generace bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV

Londýn, Velká Británie - Rychlejší, silnější, výkonnější. To jsou hlavní vlastnosti nové generace ...

Britský Warrior 2 s 40mm automatickým kanónem CT40

Na londýnské výstavě IAV 2018 (International Armoured Vehicles 2018) firma Lockheed Martin ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Jara
    21:42 05.02.2018

    Admin
    Děkuji!! O to víc se těším :)

  • Jara
    17:05 02.02.2018

    Tak stále doufám, že se dnes dočkáme slíbeného článku o Pumě...:)
     
    Už je napsaný, jen čekáme na schválení fotek. :) V KMW berou průmyslovou špionáž vážně. :) Admin

  • PavolR
    14:50 02.02.2018

    inzercia
    ... ak by ste potrebovali nakúpiť nejaké návesy: http://forum.valka.cz/topic/vi...

  • Dušan
    14:25 02.02.2018

    To MALI, RASE: tak to by mě tedy osobně zajímalo, kam se tyto železniční vagóny nebo automobilové podvalníky "vypařily", když jsme měli za dob ČSLA tisíce tanků a tisíce BVP a přepravovalo se to bez problémů. A nyní když máme 30 tanků a ca 200 BVP tak je to problém.

    Doufám, že tyto prostředky nepodlehly celkově nějaké divoké privatizaci našich zbrojařů (dělení se SR v roce 1993 samozřejmě chápu stejně jako jejich zastarávání).

  • Rase
    13:25 02.02.2018

    MALI:
    ce se týče těch vagonů a různých tahačů, tak i v současnosti je na tom AČR neskutečně bídně. Myslel jsem, že by se pro těžká BVP daly použít tahače a vagony k T-72, ale i ty jsou nedostatkové zbroží, vhodné tak akorát pro převoz těch pár T-72M4CZ. Přesné počty vagonů se mi teď nechce dohledávat.

  • MALI
    13:17 02.02.2018

    To Rase:
    Já jsem ohledně přepravitelnosti těch vozidel jen konstatova fakta, Lynx KF31 by se rozměrově vešel i do IL76M, takže do A400M v pohodě, KF41 nehodnotím.
    Puma má do A400M hmotnostní omezení, proto se musejí boční pancíře sejmout a vést v jiném letadle. Ale převést v A400M takto jde. U C-17 již žádné omezení není. Opět pouze konstatuji - tady není nad čím bádat.

    Teď úvaha:
    Já osobně vidím z hlediska AČR ještě jeden problém, kterým je přeprava BVP na střední vzdálenosti - to znamená po železnici a na podvalnících - konkrétně u těžkých BVP 7.mb by to měl být podstatně pravděpodobnější způsob přepravy, než přeprava letecká.
    Tady asi není zásadní problém s přepravou po železnici, i když třeba Puma je tak široká, že ten rozšířený železniční profil splňuje jen tak, tak. Musíme však mít k dispozici železniční vagóny se sníženou výškou plošiny (nevím, zda v ČR takových vagónů máme dostatek).
    Dalším reálným problémem je však to, že ani v současnosti nemáme dostatek silničních přepravních prostředků pro současná BVP (tj. souprav silničních tahačů a podvalníků o dostatečné nosnosti - 50 tun). Ty, které teď máme jsou už teď v hodně opotřebovaném stavu. Takže s novými BVP ještě musíme dokoupit dost velký počet těchto souprav, což samozřejmě bude stát nějaké peníze.

  • royal
    12:40 02.02.2018

    AČR stejně většinu techniky přesunuje pomocí An-124, které jsou větší (uvezou tedy víc) a jejich provoz údajně stojí stejně jako provoz C-17, které mají menší nosnost.

  • Clanek
    12:05 02.02.2018

    Je to vmestnani se do A-400 z pohledu CR tak zasadni? Vleze se tam, pokud vubec, jen jedno BVP. Do Afganistanu to takto nalozene nedoleti, do Iraku jen tak tak. Pritom v NATO sdilene (v Madarsku sidlici) C-17 prepravi do Afganistanu odstrojene Pumy rovnou dve a ze stredni evropy to zvladnou bez mezipristani. Za tou C-17 pak muze letet jedno A-400 vezouci balast na ty dve pumy a takto zpola nalozene to do Afganistanu taky zvladne bez prestavek.
    Pri ne zrovna nizke cene A-400 by me docela zajimalo jestli takova preprava pomoci C-17 nakonec nevyjde i jako ekonomictejsi.

  • Rase
    09:30 02.02.2018

    MALI:
    osobně bych si tím Lynxem nebyl tak úplně jistý, ale možné to je. Přeci jen Puma byla původně konstruovaná jako hyper-těžké BVP, pak ale došlo změně taktiky a potřebě vzdušných transportů (po 11.září). Kvůli naložení do A400M ji odlehčili až na dřeň. Původní Marder se do něj vejde, Lynx na šířku určitě taky, na výšku nejspíš jo, ale v případě KF41 velice pochybuju o váze.

    Koukám že britské OT ARES (OT na podvozku PMRS - v podstatě Ajax) má konfiguraci jen 2+4, což mi už přijde jako plýtvání prostředky - na tak velkou potvoru (viz odkaz). Ale Britové požadují aby osádka měla kompletní balistickou ochranu (i celoobličejové přilby atd.) a nejspíš i co nejvíc místa kvůli pohodlí.

    https://upload.wikimedia.org/w...

  • MALI
    23:21 01.02.2018

    To Laci:
    doplnění kom. Shania: podle mého názoru je důležité také to, kdo vlastní kontrolní balík akcií. A tím prý jsou v případě BAE Američané.

  • MALI
    23:13 01.02.2018

    To Jara:
    Předpokládáte špatně, když si srovnáte rozměry Lynxu s nákladním profilem A400, zjistíte, že ano, na rodíl od Pumy, u které před nakládáním musíte sundat boční pancíře.

  • Jara
    21:37 01.02.2018

    Argel
    Tuším, že se mluvilo o hybridním pohonu ne čistě elektrickém a měla se teprve ověřovat jeho použitelnost pro nové bvp

  • Argel
    21:28 01.02.2018

    Má být NGCV modulární ve smyslu elektrického pohonu? Před několika měsíci tu byl článek, že US Army(teď nevím, která větev) chce testovat IFV založené na elektrickém pohonu. Je to úplně jiný projekt, který bude na jiné platformě, nebo to budou unifikovat s podvozkem NGCV?

  • Jara
    20:21 01.02.2018

    Předpokládám, že LYNX se přepravit pomocí A400 nedá

  • Rase
    13:01 01.02.2018

    Ještě technická k tomu porovnání klasických BVP a přestavěným tankům (Namer, T-15 a Berserk). Ono je u nich sice fajn že pojmou víc lidí, víc pancíře atd. ale je zde drobný detail. Puma i Ajax byly konstruované pro vzdušný transport (v letounu A-400M), tedy jejich přeprava je výrazně lepší než u jejich těžkých kolegů na bázi tanků. Ta konstrukce je taková, že bloky pancéřování jde sundat, čím se sníží šířka a váha - po vysazení je nutno vozidla zase ostrojit. Obdobně může probíhat transport po železnici atd.

  • logik
    12:26 01.02.2018

    PS: Koneckonců, kde jsou dnes MRAPy....

  • logik
    12:23 01.02.2018

    clanek: Třeba to, že proti "ručníkům" obecně funguje prostě jiná taktika, než proti vyspělé armádě. Která může vyžadovat i jiné rozložení úkolů v rámci družstva a potažmo i jinou organizaci jednotky.

    Co mají chybějící radary s tím společného? Třeba to, že způsob nasazení těch BVP bude v prostředí s dělostřeleckými radary, hrozbou leteckých útoků atd... značně jiný. Např. tím, že bude muset daleko těsněji spolupracovat s PVO, s vlastní artilérií, bude třeba daleko masivnější průzkum, než někam jednotku pošlu atd. atd... A to vše může mít podstatný vliv na to, jaké vybavení a jaké složení posádky ta BVP musí mít, aby to zvládla.

    To, že povstalci v sýrii měli moderní zbraně, ještě neznamená, že je uměli využít tak, jak by je byla schopna využít armáda, která by na své straně měla kompletní moderní techniku od elektronického boje a radarů po letecké průzkumy. Máš pravdu, že i tak se tam nějaké chyby mohli ukázat, ale přesně jak píšeš, prověří je JINAK. To, co je efektivní v tomto boji, tak nemusí a pravděpodobně nebude efektivní v boji regulérních armád a naopak. Takže stavět vlastnosti BVP podle těchto bojů může být cesta do pekla. Neříkám nepřihlížet k tomu, ale s velkou rezervou.

    Jinak
    - souhlasím s tím, že ani západ nemá v tomto příliš zkušeností, natož patent na rozum.
    - nejde jen o to, že kde se daří, tak se nepoučím z chyb. Daleko horší je ten efekt, že se naučím spoléhat na postupy, které proti vyspělému protivníkovi selžou.

  • palo satko
    12:10 01.02.2018

    Myslím si, že na svete je tolko postracanych a podivne porozdavanych protitankovych riadenych striel, že vyrobit zmysluplne pasove BVP je už dnes temer nemožne. V pripade konfliktu či už jedna strana (Rusi, Čina) alebo druha (USA, NATO) uplne bez škrupuli posunie cez podivnych spojencov svoje najnovšie strely nepriatelom. Kolko bude važit a kolko bude stat výroba a vyvoj BVP, ktore odola o 10 rokov činskemu Javelinu? A čo bude mat armada nakoniec? Nemotornu a hlavne drahu kravu, ktoru vidi každy dron za 50 dolačov. Cely boj sa nakoniec zvrhne na ochranu vlastnych drahych tankov a BVP, pred sfetovanymi pešiakmi a VBIED.

  • Clanek
    12:03 01.02.2018

    @logik
    To ale uhybame s debatou uz dost jinym smerem. Debata je o BVP. Co maji chybejici delostrelecke radary na strane ukrajiny za vyznam pri debate zda silne pancerovane BVP ma byt 1) mensi a s mensim vysadkem nebo 2) vetsi a s vetsim vysadkem (pripadne jina, treti cesta)?
    Jinak jen logicky :) zminujete to co je zrejme a plati vzdy a vsude. Tam kde se mi dari, treba i protoze protistrana je slaba, tam se tezko poucim z chyb. Jak taky kdyz mi na ne nepritel "neposvitil". V Afganu, v Cecne, v Syrii se ale dlouze obrnencum nevedlo (a to ani tem zapadnim) a byli napadany (sice povstalecky) ale moderni - zapadem dodanou technikou. Tedy tim cim by je napadl i rovnoceny souper.
    Ano, povstalec typicky nema strelecke radary a artilerii, s kterou jen tak smazne behem 2 minut celou tankovou rotu. V tomhle odolnost neproveri, ale zase ji proveri jinak, nastraznyma zarizenima, utokama ze zalohy (tedy ze smeru, ktery by se v konvencnim stretu spis nestal). Z toho se odolnost BVP, pripadne velikost vysadku schopneho i po zasahu udrzet perimetr do prisunu posil / evakuace, no, kdyz ne rovnou vyvodit, tak alespon ziskat nejake indicie, urcite da.

    Kazdopadne se to tu zvrhlo v debatu o hloupostech, k cemu jsem prispel a za co se omlouvam. Znovu jen napisu ze jedine o co mi slo bylo poukazat na fakt, ze ne kazdy vidi jako jedinou / idealni cestu kompaktni, high-tech BVP s 6 clennym vysadkem.
    Ani o jednom netvrdim ze je lepsi nebo horsi, snazim se jen nebyt slepy k tomu co dela i nekdo jiny nez Nemci, Americani, dosadte si...

  • PavolR
    11:53 01.02.2018

    Clanek & alexa:
    Nepochopili ste pointu a už vôbec nie to, že proti regulárnej armáde s porovnateľnými spôsobilosťami sa bojuje úplne inak, nez proti nejakým povstalcom. Ide o spôsob boja, kde nejde už iba o odolnosť (ktorej potrebu naveľa pochopili aj Rusi, hoci ešte dlho nebudú mať vo výzbroji nič adekvátne), ale o súčinnosť v komplexnom systéme nielen v trojrozmernom priestore, ale aj v elektronickom.

    Zjednodušene povedane - Nemci majú vozidlo, do ktorého môžu modulárne implementovať novšie a novšie prístroje, upravené podľa aktuálnych skúseností a optimalizovať svoje taktické postupy, kým Rusi aj keby niekde nejakú užitočnú skúsenosť získali, nemajú vhodné vozidlá, ktoré by im ju pomohli implementovať v praxi a na základe toho vypracovať vhodné taktické postupy.

  • logik
    11:21 01.02.2018

    Clanek: Třeba tak, že Ukrajina neměla např. moderní dělostřelecké radary a kupu další techniky? Takže postupy, které byly proti Ukrajině účinné - by proti pořádné armádě narazily na účinná protiopatření?

    Trénink proti podřadnému nepříteli je nezřídka spíše na škodu (a to platí i pro armády NATO, i ty dojíždějí na to, že se optimalizují na boj s ručníkama).

  • Clanek
    10:56 01.02.2018

    PavolR:
    Afganistan, Čečensko a Sýria sú klasické protipovstalecké boje, nie konvenčné, Ukrajina je zasa hybridná vojna s dosť pokrivenými parametrami. Gruzínsko čiastočne beriem, ale počas toho teda veľa skúseností nenazbierali - iste však odhalili a následne opravili nejaké zádrhely.
    Zrovna na ukrajinskom konflikte získava prostredníctvom Ukrajincov cenné skúsenosti skôr Západ (a teda aj Nemci) než Rusi a to v oblasti ruského vedenia elektronického boja.
    Inak - výcvikové stredisko v meste Mulino pre boj pomocou pokročilých technológií si Rusi kupovali práve od Nemcov - toľko usúdili, že sú im platné všetky predošlé "skúsenosti". :-p

    To ze jde o povstalecky boj, jinak vybaven a pouzivajici moderni techniku, ovlivni dusledky na vyvoj jak? Neni snad uplne jedno jestli po BVP pali TOW "povstalec" nebo prislusnik armady.
    Zkusenosti z Ukrajiny vypuknuvsi po dokonceni vyvoje a zavedeni Pumy Nemcum moc o velikosti potrebneho vysadku nereknou, mozna pro jejiho nastupce ;)

  • Jara
    10:32 01.02.2018

    Já narážel na jednu věc s tím šesti členným výsadkem a to, že je to jak se zdá rozumná cesta i podle USA (nejen Němců) z hlediska velikosti BVP(tím jeho možné max.ochraně)a tomu se samozřejmě musí upravit taktika. Proč vymýšlet něco jiného než používají Němci, kdyby jsme zavedli Pumu?
    Ona taktika se musí přizpůsobit i technickým možnostem současné techniky.
    Zamyslel se nikdo na MO, když vezmu v úvahu kolik metrů krychlových spotřebuje v prostoru vystrojené osmi členné družstvo s materiálem a jak velké a těžké BVP nám vznikne když tento prostor musíme obalit pancířem požadované úrovně ochrany? Ne nezamyslel.. ( přitom je to jednoduchá matematika)

  • alexa123
    10:25 01.02.2018

    PaboIR
    Afganistan, Čečensko a Sýria sú klasické protipovstalecké boje, nie konvenčné ...

    Ich obrnená technika tam utrpela ťažké straty (okrem Sýrie) a je jedno, či to boli protipovstalecké alebo konvenčné boje. Ponaučenie je také, že doba ľahkých BVP a OT do cca 12 ton prípadne tankov do cca 40 ton skončila. Na toto netreba tankové bitky typu Kursk, Egypt-Izrael a pod.

  • Shania
    09:52 01.02.2018

    Laci: BAE Systems Inc. - původně BAE Systems North America

    I když spadá pod BAE, je od ní oddělená (říkají tomu že je za firewallem), má vlastním vedením, aby mohli mít přístup k US technologiím (ke kterým zbytek BAE nemá přístup).

  • PavolR
    09:51 01.02.2018

    Clanek:
    Afganistan, Čečensko a Sýria sú klasické protipovstalecké boje, nie konvenčné, Ukrajina je zasa hybridná vojna s dosť pokrivenými parametrami. Gruzínsko čiastočne beriem, ale počas toho teda veľa skúseností nenazbierali - iste však odhalili a následne opravili nejaké zádrhely.
    Zrovna na ukrajinskom konflikte získava prostredníctvom Ukrajincov cenné skúsenosti skôr Západ (a teda aj Nemci) než Rusi a to v oblasti ruského vedenia elektronického boja.
    Inak - výcvikové stredisko v meste Mulino pre boj pomocou pokročilých technológií si Rusi kupovali práve od Nemcov - toľko usúdili, že sú im platné všetky predošlé "skúsenosti". :-p

  • Clanek
    09:23 01.02.2018

    @PavolR
    To nemyslite vazne, ze ne?
    Rusko si zavalcilo vic nez dost v Afganistanu, v Groznyj, v Gruzii, aktualne na Ukrajine a v Syrii kdyz zminim jen ty nejokatejsi veci, a to nepocitejme desitky a desitky zapojeni jejich techniky (cast pod dohledem jejich poradcu) vsude po svete z ktere jiste taky cerpaji pouceni.
    Proti tomu ma bundeswehr co? Po poslednim teroristickem utoku v Berline nasazeni 4 pruzkumbych tornad "do boje" proti IS? Nemci muzou byt z nejlepsich konstrukteru na svete, ale pokud jde o bojovou zkusenost a nezaplatitelne info z ni vzesle vsadil bych dnes svuj petnik i na ukrajince spis nez na nemce.

  • Laci
    08:54 01.02.2018

    Od kdy je BAE Systems americká (a nikoliv britská) firma?

  • Rase
    07:57 01.02.2018

    Dušan:
    chápu že boj ve městech je moderní trend a připravují se na něj, krom izraelců právě američané. Ale z Izraelského pohledu, pokud budou muset někdy bojovat ve městě s konvenčním protivníkem, bude něco špatně. Přeci jen Izraelci se musí (a vždy museli) snažit přenést boje co nejdál od měst - ideálně na území nepřítele. Tedy tam má smysl mít i pořádné konvenční síly schopné boje na poušti (tedy velký dostřel - oproti Evropě).

    Docela by mě zajímalo k čemu izraelci došli když testovali Pumu - možná je to i důvod, proč zkoušejí dát na Namer bojovou věž a kuchtí i pásová vozidla Carmel. Netvrdím že to je jediný důvod, ale mohli si vyzkoušet jak funguje moderní BVP trochu jiné koncepce než jsou zvyklí - tedy co má větší palebnou sílu než velkorážní kulomet ale zas menší než kanón merkavy.
    Už jsem to psal dřív, ale osobně mám radši koncept menší výsadek v těžkém BVP s vysokou palebnou silou. Přeci jen už z toho důvodu, že v případě zničení nejsou ztráty tak bolavé - každé vozidlo jde zničit mno

  • Dušan
    07:41 01.02.2018

    To Clanek: jak já jsem pochopil izraelskou filosofii vývoje a nasazení obrněných jednotek v posledních desetiletích, tak oni moc nepočítali s nějakým masivním střetem mezi svými a protivníkovými tankovými jednotkami, tak nějak nemají min. 30. let výrazného soupeře, který má k dispozici silné tankové jednotky (jasně nyní Egypt, ale to je současnost kterou musí Izraelci promítnout do budoucnosti). Tudíž brát izraelskou taktiku nasazení tak ano a to tu, kterou mají Izraelci rozpracovánu do bojů v zastavěných oblastech. Široké manévry do hloubky na kterých stavějí Němci/Rusové a tomu odpovídající BVP bych u Izraelců v zásadě nehledal.

  • PavolR
    07:32 01.02.2018

    Clanek:
    No tak zrovna Rusi viedli naposledy skutočnú konvenčnú vojnu vtedy, keď Nemci. :-) A to bez ohľadu na to, koľkokrát odvtedy niekoho napadli. Ich koncepcie nie sú o nič menej teoretické - ešte nikdy sme ich nevideli v praxi a zdá sa, že ani neuvidíme -, než tie nemecké a ich predstavy zavádzania nových bojových vozidiel sa v mnohom inšpirujú západnými trendmi.
    Mimo to, opomínate možnosť zdieľania skúseností medzi spojencami.

  • Clanek
    07:24 01.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Namer je "takove BVP" jake izraelci chteji / potrebuji, tedy dosud zadne, ale i zde se zacinaji lamat ledy...
    http://warfaretech.blogspot.de...

    Ano, jsou to proti Pume monstra, taky oba vychazi z tanku tech statu a vezou o 50% vetsi vysadek, to jako VW brouk vypadat nebude nikdy, ale prave o tom pisu. Mit kompaktni BVP za cenu maleho vysadku je jen jedna, ne jedina, z "modernich cest".

  • alexa123
    05:56 01.02.2018

    Clanek

    Až na to, že Namer nie je BVP ale OT. Čo sa T-15 týka taj je to v porovnaní s ostatnými BVP monštrum. To je potom ľahké natlačiť tam 12 ľudí. A to sa týka aj Nameru.

  • Clanek
    22:58 31.01.2018

    Nedelal bych jednoznacne zavery z toho co maji zavedeno Nemci a co, mozna, jednou, zavedou v USA. Zamyslet se nad vlastni taktikou nasazeni a pocty kdyz se jde uzavirat kontrakt ctvrtstoleti? ano, ale ne stylem "maj to nemci, musi to byt nejlepsi moznost i pro nas, je to trend...".
    Co americani skutecne poridi, ne o cem ted uvazuji, ukaze az cas. Co poridili nemci je zajimave, ale BW neni zrovna z tech nejnasazovanejsich pozemnich sil soucastnosti, ze. Maji nejakou doktrinu, nejakou ideu, ale ja se zeptam: proveril to (je) nekdo v boji? Treba Rusove, vtazeni do vyrazne vic konfliktu a s daleko vetsi bojovou zkusenosti i z poslednich let si vymysleli T-15 (3 clenove posadky + 9 vysadek), Izraelci, kteri jsou na tom jeste hur nez Rusove, zase Namer (3 clenove posadky + 9 vysadek), tyhle dve snad nejsou "BVP pro bojiste 21. stoleti"?
    Tech cest je jednoduse vic, ne jen ta Nemecka, tak bych ji slepe neprebiral (a ani neodmital).

  • PavolR
    22:47 31.01.2018

    Cenzor:
    To si prediskutujte s generálom MacGregorom, v ktorého koncepte sú Pumami vyzbrojené brigády ľahšie prepraviteľné, než klasické:
    http://www.armadninoviny.cz/re...

  • Jara
    22:39 31.01.2018

    Cenzor
    Omlouvám se za zmatky, obyčejně bývám bystřejší :))

  • Jara
    22:38 31.01.2018

    A úplně jinak, omlouvám se už mi to nemyslí ....
    Tak za prvé, myslel jsem že narážíte na tlak zavádění lehčích mech. jednotek z důvodu úspory logistických jednotek...
    Za druhé,ne samozřejmě přes moře ji její výkon nepřenese....

  • Jara
    22:34 31.01.2018

    Cenzor
    Přehlédl jsem strategická .... tím narážíte asi na spotřebu tak beru zpět poslední koment

  • Cenzor
    22:32 31.01.2018

    Jara

    Jenže její výkon ji přes moře nepřenese...

  • Jara
    22:30 31.01.2018

    Cenzor
    Mobilita nezáleží jen na hmotnosti, jde taky o výkon a toho má puma za dva bredlye.....

  • Cenzor
    22:23 31.01.2018

    Nezapomínejte na to, že je také zmiňována lepší strategická mobilita než u M2 Bredley...tzn., že by nové vozidlo mělo být lehčí. Tomu myslím Puma nevyhoví...

  • Jara
    21:55 31.01.2018

    Dušan
    Já myslím, že s tou inspirací nemusíme až do USA. Puma je dokonale chráněné kompaktní BVP.
    Ano také si myslím, že by jsme se mohli zamyslet nad organizaci( bohužel nikdo v AČR si to asi nemyslí, nebo je to jen pohodlnost?)
    A je videť, že směr vývoje mechanizovaných jednotek zase udávají Němci, jako jediní už zavedly BVP pro bojiště 21 tisíciletí, leo3 je ve vývoji.
    Takže proč pokutovat po USA tam se mi zdá, že sami tápou.

  • Charlie
    21:46 31.01.2018

    "nemůžeme si dovolit čekat 10, 15, 20 let"

    Podle současných plánů (které počítají s klasickým vývojem zcela nové technologie) NGCV vstoupí do výzbroje v roce 2035.

    Mevím, školy nemám, ale ať počítám jak chci, mají 17 let na vývoj zbrusu novýho Bevka, takže to vidím tak, že to "poohlížení se" v zahraničí je spíš jen takovj tlak na domácí firmy "hoši, chcem pořádný BVP, tak koukejte nějaký udělat a ne že nás budete holit jak posledně, nebo se na vás vykašlem a koupíme cizí design"

    Protože i Puma stárne a za 17 let už tu možná budou modernější konstrukce (což je přesně teď situace jako s CV-40 vs Puma, jedno službou ověřený, byť už trochu vousatý, a druhý zbrusu nový hi tech)...

  • Dušan
    21:36 31.01.2018

    To RASE: tak BVP PUMA byla ve Spojených státech na testech a US ARMY pečlivě vyhodnocovalo toto silně pancéřované BVP nejen z technologického hlediska, ale i z hlediska účelnosti a efektivnosti vedení bojové činnosti na bojišti 21. století...k tomu bylo pár dalších studií a výsledky jsou už asi vidět - chtějí dokonale chráněné a kompaktní BVP (což asi bude základ přežití na budoucím bojišti), tj. skutečné BVP pro boj.

    To rozdělení organické jednotky do více vozidel je velmi praktické. V západních armádách je většinou čtyřková organizace, myslím že o tom zde psal někdy i Starlight. Ta má tu výhodu, že když jsou v četě čtyři vozidla, tak tu četu můžete rozdělit na dvě bojové sekce (vozidlo nikdy nemá působit samo, aby se BVP vzájemně mohly zajišťovat nejen v boji, ale např. i při vedení průzkumu apod). Když máte v četě tři BVP tak tu četu bez pomoci jiné jednotky už nerozdělíte. Američané jak je vidět jsou ještě dále a jednotlivé sekce pak mohou vytvořit i z družstva, ne z čety. Samozřejmě výčet výhod by se dal dále stupňovat, např. při zasažení jednoho vozidla mu může druhé pomoci, nepřijdete o tolik vojáků apod.

    Toto vícestupňové rozdělení má pak samozřejmě velkou výhodu z hlediska schopnosti vedení rychlých manévrů, možnosti přečíslení protivníka v útoku, při bojích v zastavěných oblastech atd.

    Nevýhodou je teoreticky náročnější způsob velení takové jednotce, ale to je dnes silně smazáno právě dokonalou vybaveností vozidel v systému C4ISTAR která dává velitelům naprosto jinou dimenzi situačního povědomí a komunikace, než tomu bylo dříve.

    Osobně mě tento americký projekt velmi zajímá, protože si myslím, že právě Američané nám mohou na základě svých zkušeností a schopností ukázat cestu jakým směrem se vydat. Neříkám, že od nich musíme všechno okopírovat - takové možnosti mít asi nikdy nebudeme, ale bylo by dobré si to pěkně analyzovat abychom zbytečně nevymýšleli už vymyšlené.

  • Jara
    21:34 31.01.2018

    To je otázka jestli se jim to s tou automatizací povede( to samé u Leo 3) přeci jen bude těžké vymyslet něco co by mohlo nahradit jednoho člena osádky ( střelce , velitele) osobně si myslím, že se i v příštích letech budem držet tříčlenné posádky bvp( i tanku)

  • Rase
    21:12 31.01.2018

    Tak si říkám, že pokud NGCV bude v konfiguraci 2+6, tak v případě použití stejné automatizace u Pumy a vytvoření jednoho místa pod věží, by i Puma zvládla 2+8. Tím neříkám že by to mělo být pro AČR, ale američany by to mohlo zajímat. Samozřejmě uvolněné místo se dá zaplnit vším možným.

    Co se týče projektu NGCV, tak připomenu vozidlo MGV (Manned Ground Vehicle) které mělo být základem pásové platformy v programu FCS (Future Combat Systems). Od jednotného podvozku měla být odvozena osádková a bezosádková vozidla (viz foto). Od aktuálního projektu očekávám menší rozměry, tedy pokud na tom podvozku nebudou chtít postavit tank, houfnici atd. Osobně předpokládám něco ve stylu druhého odkazu.

    http://www.palba.cz/album/disp...

    http://www.palba.cz/album/disp...

  • Jara
    20:41 31.01.2018

    Zaujal mě počet pož. lidí ve výsadku a to 6 a zdůvodnění
    “Toto rozdělení družstva do dvou vozidel je dáno nutností zachovat přijatelné rozměry a hmotnost vozidla, bez snížení balistické odolnosti”
    to začne dávat smysl,když se například kouknete na LYNX( nic proti němu, je to pro mne druhá nejlepší volba hned za Pumou) je to šílená stodola( na jeho bocích ný se nechal vyhodnocovat rozptyl zasahú),ale plní v tomhle požadavek AČR.
    To mě stále nutí uvažovat nad našimi požadavky? Je opravdu nutné a smysluplné požadovat 8 lidi? Nebo by bylo rozumnější změnit naši taktickou doktrínu ?

  • Miroslav
    19:13 31.01.2018

    Double: Heh, to by bol dobrý fór keby američania kúpili licenciu na pôvodne licenčne vyrábané sovietske mašiny

  • Double
    19:00 31.01.2018

    V tom pripade je jasná volba IFV Šakal. Jediná prekážka je ten americký lobbing :/

  • KOLT
    18:50 31.01.2018

    Stačí natáhnout pásy na kola a fertig ;-)

Stránka 1 z 2