Tanky s umělou inteligenci: Řetězec ničení potrvá sekundy

Tanky s umělou inteligenci: Řetězec ničení potrvá sekundy
Testovací vozidlo Griffin I s bojovým modulem ALAS-MC / army.mil (Zvětšit)

Nejnovější bojová vozidla, včetně tanků, mají špičkové senzory, systémy řízení boje i palby. Přesto posádka ovládá moderní bojové vozidlo ve své podstatě stejným způsobem, jako před desítkami let. Změnit to má nejnovější komplex řízení palby s umělou inteligenci ATLAS (Advanced Targeting and Lethality Aided System) od amerického armádního výzkumného centra DEVCOM (U.S. Army Combat Capabilities Development Command).

Současná bojová vozidla pěchoty (BVP) a tanky mají nejmodernější senzory, systémy řízení palby, systémy řízení boje, špičkové komunikační prostředky, LCD monitory a další elektronické a softwarové „vychytávky.“ Základní princip fungování posádek obrněnců však zůstává desítky let nezměněn. Velitel (a střelec) pomocí optického dalekohledu nebo senzorů vyhledává cíle, po objevení podezřelého objektu určí jeho typ (tank, BVP, nákladní automobil atd.) a rozpozná ho (vlastní / cizí / neutrální). Následně dojde k rozhodnutí, zda na cíl zahájit palbu. 

Pokud ano, střelec na cíl natočí zbraň, zvolí příslušnou munici, nastaví parametry palby a zmačkne spoušť. V případě tanku to platí pro střelbu z kanónu i kulometu. Všechny nezbytné a jasně strukturované kroky od zachycení do zničení cíle se nazývají řetězec ničení (kill chain). Čím je posádka vycvičenější a zkušenější, tím je řetězec ničení rychlejší. Avšak v případě bojového stresu, únavy posádky nebo nevycvičenosti / nezkušenosti se řetězec ničení prodlužuje a roste riziko fatálních chyb.   

Největší problém je objevení cíle, jeho rozpoznání a identifikace (ostatně častá palba do vlastních řad mluví za vše). Teprve poté je možné zvolit vhodnou munici a zahájit palbu. Vyhledávání však přímo závisí na zkušenostech, vycvičenosti a kognitivních schopnostech velitele ‒ a je také otázkou štěstí. Jednoduše platí: „first-lock, first-shot, first-kill“ ‒ kdo první vidí a zacílí, první střílí a první zničí protivníka. 

„V současné době posádky tanků používají k detekci, identifikaci a zasažení cílů velmi manuální postup,“ říká seržant Dustin Harris, střelecký instruktor tanků Abrams. „Velitelé tanků a střelci manuálně sledují a detekují cíle pomocí svých senzorů. Jakmile naleznou cíl, musí ručně vybrat munici, kterou použijí k zasažení cíle, zacílí a získají přesnou vzdálenost a několik dalších faktorů.“

Postup (tedy řetězec ničení) je nutné opakovat pro každý cíl. „To může nějakou dobu trvat. Všechno se stále provádí ručně,“ vysvětluje Harris.


Automatický kanon XM913 ráže 50 mm

Moderní elektronika, senzory a prudce se rozvíjející systémy strojového učení ale přináší potenciálně revoluční výhody ‒ bleskové objevení a identifikace cíle na vzdálenosti, které zcela překonávají kognitivní schopnosti toho nejvycvičenějšího velitele.

Americká armáda takto pokročilý systém řízení palby s „umělou inteligencí“ nazývá ATLAS (Advanced Targeting and Lethality Aided System) a již ho testuje na cvičišti Aberdeen Proving Ground. Vývoj ATLASu zajišťuje DEVCOM, konkrétně jeho podřízená výzkumná střediska Armaments Center a C5ISR (Command, Control, Computers, Communications, Cyber, Intelligence, Surveillance and Reconnaissance).

ATLAS využívá pokročilé senzory, algoritmy strojového učení a dotykové displeje k automatizaci procesu vyhledávání, cílení a palby. ATLAS tedy umožňuje posádce reagovat na hrozby rychleji než kdykoli předtím. Výsledkem je výrazné zkrácení délky řetězce ničení, zejména při palbě na mnohonásobné a různorodé cíle (pěchota, bunkry, budovy, obrněná vozidla, vrtulníky atd.)

Testovací platformou systému ATLAS je podvozek Griffin I od General Dynamics a bezosádkový bojový modul ALAS-MC (Advance Lethality and Accuracy System for Medium Calibur) s 50mm automatickým kanónem XM913 Bushmaster. ALAS-MC je výrobkem centra DEVCOM.

Na bojovém modulu ALAS-MC je rotující infračervený senzor AiTR (Aided Target Recognition). AiTR tedy neustále skenuje okolí v rozsahu 360° v infračervené oblasti (střední vlnové délky).


Vnitřní prostor M113 pro účely testování systému řízení palby ATLAS; větší foto / US Army

Pro zkoušky bylo ale střelecké stanoviště (tři místa s počítači) umístěno v obrněném vozidle M113. Podle americké armády přenesení stanoviště do druhého vozidla je dáno údajně bezpečností. Griffin I a modul ALAS-MC jsou ostatně necertifikované technologické demonstrátory, nikoliv prototypy či dokonce sériové zbraňové systémy.

V každém případě prvky strojového učení ATLASu neustále zkoumají obraz dodaný AiTR a vyhledávají ve snímcích podezřelé obrazové vzorce. Spolehlivost rozpoznání není známa, ale z podstaty fungování strojového učení platí, že čím déle bude celý systém testován v reálném provozu (čím více bude mít dat), tím se stane spolehlivější, rychlejší a přesnější. Ostatně stejným způsobem se učí autonomní vozidla Tesla.   

V každém případě ALTAS potenciálně dokáže bleskově objevit podezřelý objekt na maximální detekční vzdálenost senzoru. V podstatě stačí, aby jen pár pixelů v obrazu „nesedělo“ a systém již okamžitě toto podezřelé místo nebo objekt zaměří a upozorní posádku. ALTAS tak potenciálně nabízí výrazně větší a rychlejší (možná řádově) rozpoznávací schopnosti než člověk.

Důležitou částí je softwarové pracovní prostředí. V současné podobě je na plochém displeji střelce v levém sloupci vertikálně umístěná řada snímků se zájmovými objekty. Větší část obrazovky je vyhrazená obrazu z hlavního zaměřovače kanonu. Střelec dotykem vybere zájmový objekt a zbraň se automaticky natočí (systém řízení palby provede všechny korekce) a zacílí. Jakmile je cíl zničen, střelec vybere z nabídky další cíl a celý proces se velmi rychle opakuje. 


Americká armáda financuje řadu projektů s umělou inteligencí. Project Convergence si klade za cíl vytvořit vojenskou datovou supersíť zcela autonomně (pomocí strojového učení) propojující, fúzující a vyhodnocující data z obrovského množství senzorů ve všech doménách války. 

 

Pochopitelně jde jen o návrh softwarového prostředí a dá se očekávat, že finální operační software bude mnohokrát graficky proměněn a vyladěn. Současné softwarové prostředí je tedy „jen“ technologickou demonstrací toho, jak může podobné řešení vypadat v reálném provozu. 

Prozatím se testuje a vyvíjí právě výše popsané rozhraní člověk-stroj systému ATLAS. S ostrými střeleckými testy, za použití modulu ALAS-MC a kanonu XM913 Bushmaster, se začne do měsíce. 

S kanonem XM913 (a zřejmě také s pokročilejší verzí modulu ALAS-MC a systému ATLAS) se počítá u nového bojového vozidla pěchoty americké armády OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle). XM913 umí používat nejnovější podkaliberní průbojnou munici a také ve vzduchu explodující (proti ukryté pěchotě) ‒ výběr a nastavení munice zajistí ATLAS. Samotný software ATLAS lze ale použít v kombinaci s jakýmkoliv vozidlem, zbraní, modulem i senzorem. Ve své podstatě lze ATLAS použít jako modernizační sadu pro současná bojová vozidla. 

O potenciálu nových technologií a strojového učení u obrněné techniky je možné popsat mnoho stran textu. Zejména použití satelitní konstelace Starlink nabízí neuvěřitelné možnosti v rámci velení, řízení, spojení, počítačových systémů, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance). Starlink také nakonec může vést k automním bojovým strojům, či dokonce k řízeným střelám nové generace (střely mohou být napojeny na Starlink, být odolné proti rušení a přenášet 4K obraz).


ATLAS půjde také propojit s brýlemi s rozšířenou realitou. Posádka vozidla tak získá smyslově hlubší kontakt s okolím vozidla a lepší prostorovou orientaci

Budoucí bojová vozidla mohou dostat také další čidla, jako jsou akustické senzory nebo radiolokátory. Systémy strojového učení budoucnosti tak nemusí jen poznat objekty, ale také zachytit například výšlehy ze zbraní, letící munici (RPG) nebo vojáky / vozidla ukrytá za vegetací. To vše poslouží k bleskovému nalezení, rozpoznání a zničení cíle. Systémy strojové učení mohou navíc vést účinnou palbu proti vrtulníkům a dronům (či dokonce řízeným střelám), řídit komplexy ochrany vozidla, radit posádce s taktikou atd.

ATLAS dokonce již nyní upravuje detonační body ve vzduchu explodující munice, a to podle tvaru nepřátelské formace vojáků. ATLAS ve spolupráci s kanonem ráže 50 mm může také velmi rychle útočit na slabá místa tanku, jako je například přechod mezi věží a podvozkem.   

V každém případě ATLAS nemá nahradit posádky. Rovněž plně autonomní bojová vozidla jsou ještě hudbou delší budoucnosti. ATLAS je tedy populárně nejčastěji popisován jako ikonický robotický pomocník R2-D2 z filmové série Hvězdných válek. Člověk bude vždy ten, kdo rozhodne o palbě. 

V každém případě nejde o technologickou sci-fi ‒ všechny technologie jsou reálné. Prozatím však jde o doktrinální sci-fi. Vojenská doktrína popisuje upřednostňovaný způsob toho, jak ozbrojené síly nebo jejich části bojují. Jednoduše řečeno ‒ armády zatím teprve začínají zkoumat, jak všechny nové technologie promění způsob vedení boje a jak je využít. Vytvořit, zavést a cvičit nové doktríny a taktiky boje je ale mnohonásobně složitější problém, než vyvinout potřebné technologie. Potrvá tedy ještě roky, nikoliv kvůli technologiím, než se podobné systémy dostanou do operačního nasazení.

Zdroj: C4ISRNET

Nahlásit chybu v článku


Související články

Griffin III, Lynx, CV90: Americká armáda hledá nové bojové vozidlo pěchoty

Letošní každoroční konference AUSA 2018 (Association of the United States Army 2018) se nese ve ...

Starlink: Revoluční satelitní datová síť pro armádu

Americký vizionář Elon Musk a jeho společnost SpaceX začíná pomalu budovat revoluční gigantickou síť ...

Americké letectvo otestuje satelitní konstelaci Starlink od SpaceX

Americké letectvo 8. dubna provede velké cvičení s cílem otestovat budovaný systém řízení boje ABMS ...

Pentagon chce vlastní infračervený Starlink

Americká vojenská Agentura pro rozvoj vesmíru SDA (Space Development Agency) udělila firmám L3Harris ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Rase
    15:17 05.11.2020

    V článku o modernizaci letounů A-10 byl zmíněn 3D zvuk, který má pomoci pilotovi s orientací v prostoru. Koncept se mi hodně líbí a bylo by to zajímavé i u pozemní techniky. Ono ...
    Zobrazit celý příspěvek

    V článku o modernizaci letounů A-10 byl zmíněn 3D zvuk, který má pomoci pilotovi s orientací v prostoru. Koncept se mi hodně líbí a bylo by to zajímavé i u pozemní techniky. Ono celkově se dost málo pracuje s jinými vjemy než jen optickými, což je docela škoda. Kupříkladu holandská armáda zavádí navigační opasky MNB (Mission Navigation Belts) od společnosti Elitac Wearables. Jsou určeny pro zlepšení situačního povědomí vojáků, fungují na principu lehkého vibrování čímž udržují vojáka v potřebném směru. Voják tak v podstatě cítí směr jakým má jít, dle souřadnic získaných z GPS a nemusí se zdržovat sledováním nějaké obrazovky s mapou. Samotní vojáci systém chválí a navigační vibrace považovali za velmi intuitivní.
    Skrýt celý příspěvek

    • dusan
      16:09 05.11.2020

      Isto pokrok nezastavíš .... len aby sa nestratili, keď im to "prestane vibrovať" : )

      Už som navigoval jednu slečnu s navigáciou v "múdrom telefóne" ... ktorý jej ukazoval dobre ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Isto pokrok nezastavíš .... len aby sa nestratili, keď im to "prestane vibrovať" : )

      Už som navigoval jednu slečnu s navigáciou v "múdrom telefóne" ... ktorý jej ukazoval dobre cestu ... len slečna nevedela čítať z mapy ....a netušila čo jej to vlastne ukazuje ...
      Skrýt celý příspěvek

      • Rase
        17:40 05.11.2020

        Pak je asi dobře, že se slečna nedala do armády :-D

        Pokud jde o ty vojáky, tak předpokládám že budou mít i klasickou navigaci (multifunkční obrazovku) a takhle jen do ní nemusí ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Pak je asi dobře, že se slečna nedala do armády :-D

        Pokud jde o ty vojáky, tak předpokládám že budou mít i klasickou navigaci (multifunkční obrazovku) a takhle jen do ní nemusí tak moc koukat.
        Skrýt celý příspěvek

  • Echo
    13:56 05.11.2020

    Ako sa hovori, pokrok nezastavis. Ale ludsku intuiciu a schopnost improvizovat zatial nahradit nevieme. Ono to moze pekne vyzerat v simulacii alebo na cvicisku, ale v realnom ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ako sa hovori, pokrok nezastavis. Ale ludsku intuiciu a schopnost improvizovat zatial nahradit nevieme. Ono to moze pekne vyzerat v simulacii alebo na cvicisku, ale v realnom prostredi sa casto clovek rozhoduje na zaklade pocitov a moralneho kodexu. Ja ako strelec v tanku by som zrejme mal problem poslat granat do baraku s vyvesanym detskym pradlom, hlavne ak by som mal pocit, ze tie decka tam skutocne mozu byt. Ako toto naucit AI?
    Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      14:10 05.11.2020

      Tak ona ta AL zatím člověka nemá nahradit, je to psané i v článku, že systém ATLAS nemá nahradit člověka, ale má mu pomoci s rozhodováním, urychlit rozhodování a tím zvýšit bojovou ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tak ona ta AL zatím člověka nemá nahradit, je to psané i v článku, že systém ATLAS nemá nahradit člověka, ale má mu pomoci s rozhodováním, urychlit rozhodování a tím zvýšit bojovou efektivitu osádky.
      Kupříkladu velitel tanku je do značné míry zahlcen informacemi z všemožných senzorů a má docela složitou práci. Naviguje řidiče, hledá cíle, vybírá nejvhodnější cíle a dává na ně rozkaz zaútočit, sleduje navigaci, komunikuje s jinými stroji atd. atd. Ta zatíženost se liší podle armády.
      A právě Al jako systém ATLAS by jim měla to rozhodování usnadnit, lépe řečeno zrychlit. Třeba tím, že nebude velitel muset neustále čučet do pozorovacího přístroje a hledat v každém křáku protivníka či nepřátelskou techniku. Systém by jí měl detekovat autonomě a veliteli jen přehodit výsledky.
      Ale je to technologie zatím v plenkách, takže ještě nějakou dobu potrvá jestli než se zavede, nebo jestli se vůbec zavede.
      Taky se může zjistit, že lidská fyziologie něco takového nemusí přijmout nebo něco jiného.
      Každopádně minimálně pokrok v čidlech a přenosu dat to mít bude :-)
      Skrýt celý příspěvek

      • Echo
        19:09 05.11.2020

        V tomto nie sme v ziadnom rozpore. Nikto nevie ako to dopadne, ci sa to uchyti alebo nie. Ja len denne vidim v praci blbcov, co ignoruju vlastne oci len kvoli tomu, ze monitoring ...
        Zobrazit celý příspěvek

        V tomto nie sme v ziadnom rozpore. Nikto nevie ako to dopadne, ci sa to uchyti alebo nie. Ja len denne vidim v praci blbcov, co ignoruju vlastne oci len kvoli tomu, ze monitoring nic nehlasi. Alebo v pripade viacerych false alarmov uz ignoruju aj realne problemy.
        Skrýt celý příspěvek

        • Klimesov
          07:26 06.11.2020

          Jo v podstatě máte pravdu. Ale tady se bavíme o lidském faktoru, a ten je problém vždy.
          Každopádně v tom bojové režimu ony ty lidské smysly fungují trochu jinak, a člověk si moc ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jo v podstatě máte pravdu. Ale tady se bavíme o lidském faktoru, a ten je problém vždy.
          Každopádně v tom bojové režimu ony ty lidské smysly fungují trochu jinak, a člověk si moc nemůže dovolit být laxní nebo něco ignorovat. Jde mu totiž o život a druhou šanci prostě nedostane. Proto vycvičenější a zkušenější osádky jsou výkonnější a mají větší šanci na přežití, ale zároveň jejich ztráta je citelnější.
          Proto se právě testuje tenhle systém ATLAS, který má velký potenciál. Pokud by vše nebo velká část z toho popsaného vyšlo, tak vlastně vytvoříte dalšího, virtuálního, člena osádky který by měl být schopen učit se se samotnou osádkou. To je největší přínos tohoto systému, že se bude moct učit společně s osádkou. Tím by měl právě pomoci eliminovat jejich chyby a zároveň zefektivnit jejich přednosti.
          Ale taková je vize, jestli se naplní kdo ví. Každopádně stojí za pokus něco takového minimálně zkoušet.
          Skrýt celý příspěvek

    • Conquer
      14:27 05.11.2020

      A presne to je slabina cloveka- nejake pocity. Zatial co ty budes riesit plienky, tak AI bude chladne skenovat okna, ci sa tam nemihne pandrlacik s RPG. A ak sa mihne, tak za 2 ...
      Zobrazit celý příspěvek

      A presne to je slabina cloveka- nejake pocity. Zatial co ty budes riesit plienky, tak AI bude chladne skenovat okna, ci sa tam nemihne pandrlacik s RPG. A ak sa mihne, tak za 2 sekundy posle do toho okna davku z gulometu. Ale skor ti len oznaci ciel a zamieri a ty uz len stlacis spust.
      Skrýt celý příspěvek

      • Echo
        19:20 05.11.2020

        Ano a sucasna AI je schopna rozstrielat autobus MHD ak ho vyhodnoti ako hrozbu. A clovek je dost blby na to aby tomu veril lebo mu ten ciel odporucila AI. A pocity cloveka ako ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ano a sucasna AI je schopna rozstrielat autobus MHD ak ho vyhodnoti ako hrozbu. A clovek je dost blby na to aby tomu veril lebo mu ten ciel odporucila AI. A pocity cloveka ako slabina? 50/50 .... nikdy si nezazil situaciu ked si si doslova povedal, ze tu nieco nesedi?
        Skrýt celý příspěvek

        • jj284b
          19:54 05.11.2020

          toho je rovnako schopny aj clovek.. predsa len v boji su osadky pod stresom a vela krat reaguju skratovo... zasiahnut civilistov len preto ze si strelec zle vyhodnotil situaciu je ...
          Zobrazit celý příspěvek

          toho je rovnako schopny aj clovek.. predsa len v boji su osadky pod stresom a vela krat reaguju skratovo... zasiahnut civilistov len preto ze si strelec zle vyhodnotil situaciu je celkom bezne.. AI z toho praveze odstrani ten stres.. bude dochadzat k omylom? bude, no urcite ich nebude tolko, ako dnes..
          Skrýt celý příspěvek

  • zdeno
    12:16 05.11.2020

    Ono to už vlastně existuje, jenže ne u pozemní techniky - u vyspělých námořních a leteckých zbraňových systémů je to trend, tohle je jen pokračování vývoje ve vyspělých armádách v ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ono to už vlastně existuje, jenže ne u pozemní techniky - u vyspělých námořních a leteckých zbraňových systémů je to trend, tohle je jen pokračování vývoje ve vyspělých armádách v technice pro vedení konvenčního boje, část prostředků stejně bude zůstávat "zastaralejší" pro případ že to někdo "zkusí s jádrem".
    Jinak dík za pěkný článek.
    Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    11:58 05.11.2020

    S tou "inteligenciou" by som bol veľmi opatrný. Ona pracuje síce super, ale len v limitoch daných programátorom. Je to ako hráč šachu. Nachádza i nové riešenia, zvláda to dokonale, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    S tou "inteligenciou" by som bol veľmi opatrný. Ona pracuje síce super, ale len v limitoch daných programátorom. Je to ako hráč šachu. Nachádza i nové riešenia, zvláda to dokonale, ale mimo zadaných podmienok hry nedokáže nič. Vidno to na "autonómnych" systémoch aút. Dokážu veľa .... ale oficiálne ich musí stále kontrolovať vodič, lebo sú v niektorých situáciách nespoľahlivé - a to hlavne v tých kritických.

    A reálny boj nie je hra, kde sa dajú nasimulovať všetky možné aspekty., resp. sa dajú nasimulovať aspekty čo poznáme. Ak sa stane niečo "mimo" tak človek zareagovať vie, lebo jeho súhrn vedomostí a schopností je miliónkrát väčší ako je "predvídavosť" strojov. Človek vie, že ak vidí skalu valiacu sa zo svahu tak na cestu , vie, že je to skala, vie, že sa jej musí vyhnúť. Čo by urobil stroj ? Bude to považovať za hrozbu ? ... spustí paľbu a zbytočne tak spotrebuje muníciu a prezradí svoju polohu ?
    Skrýt celý příspěvek

  • Badysak
    04:15 05.11.2020

    Infračervený senzor - chápu správně, že to bude svítit jak světluška a prozrazovat polohu oné skenující techniky?

    Infračervený senzor - chápu správně, že to bude svítit jak světluška a prozrazovat polohu oné skenující techniky?

    • Migi
      09:16 05.11.2020

      ne :) IR senzor v tomto případě bude asi v podstatě kamera pracující ve vlnových délkách infračerveného světla. tzn. v podstatě termokamera.

      ne :) IR senzor v tomto případě bude asi v podstatě kamera pracující ve vlnových délkách infračerveného světla. tzn. v podstatě termokamera.

  • Rase
    21:26 04.11.2020

    Reálný bojový prostor bude vypadat patrně nějak takto, viz fotografie z letošního ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Reálný bojový prostor bude vypadat patrně nějak takto, viz fotografie z letošního dubna.
    http://www.palba.cz/album/albu...
    Skrýt celý příspěvek

  • pks_
    20:58 04.11.2020

    Povinnou výbavou každé jednotky bude velkoformátová tiskárna billboardů. Po nafocení terénu se fotošopem umístí siluety zakopané techniky, vytisknout se a pověsí na lano mezi dvě ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Povinnou výbavou každé jednotky bude velkoformátová tiskárna billboardů. Po nafocení terénu se fotošopem umístí siluety zakopané techniky, vytisknout se a pověsí na lano mezi dvě tyče.

    Bude to jako na střelnici - AI tank bude za chvíli bez munice :-)
    Skrýt celý příspěvek

    • Mortles
      05:39 05.11.2020

      Popravdě problémy s AI leží někde jinde. Fungování neuronových sítí v AI je trochu černá magie, jejich designéři jim vlastně nerozumí, zato je známé, že jdou poměrně lehce ošálit ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Popravdě problémy s AI leží někde jinde. Fungování neuronových sítí v AI je trochu černá magie, jejich designéři jim vlastně nerozumí, zato je známé, že jdou poměrně lehce ošálit velmi podivnými typy kamufláže například tím, že umístíme jeden neočekávaný pixel doprostřed obrazu - tedy narozdíl od nás zatím nedovedou mít takové to "gestaltové" poznání, kdy šrafovaný čtverec je pro nás stejně čtverec jako ten bez šraforvání, AI má v takových bodech často stále problémy a vymýšlení takovýchto "kamufláží" (často také pomocí neuronových sítí) a jejich překonávání je velmi aktivní pole výzkumu. Takovéhle kamufláže (one pixel attack, noise attack a podobně) očekávám jako funkční protiopatření spíš než bilboardy.
      Skrýt celý příspěvek

      • pks_
        07:59 05.11.2020

        Ono je trochu problematické namalovat na tank 1 pixel, když nevíme, jaké rozlišení má kamera a jak je daleko a jak je přesně natočena.
        Navíc pokud se taková praxe začne rozmáhat, ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ono je trochu problematické namalovat na tank 1 pixel, když nevíme, jaké rozlišení má kamera a jak je daleko a jak je přesně natočena.
        Navíc pokud se taková praxe začne rozmáhat, budou asi neuronové sítě na to cvičeny.
        Z pohledu maskování by bylo nejlepší mít povrch pokryt aktivními barevnými RGB segmenty, které budou řízeny podle barev v okolí.

        Makety a falšené cíle ale mají pořád svou nezastupitelnou roli - umožní protivníkovi získat přesvědčení, že útočí proti skutečnému nepříteli a demaskovat se.

        Pokud je k dispozici vzdušný prostor, tak lze opakovaně scanovat terén a porovnávat s minulými obrazy - "toto tu minule nebylo". Na to by ale stačilo protiopatření, že budu mít v terénu stabilně rozmístěny makety techniky a když budu potřebovat, tak tam umístím skutený tank.
        Skrýt celý příspěvek

        • Mortles
          09:37 05.11.2020

          Samozřejmě, o maketách nepochybuji, jenom mi šlo o to AI, že se dá ošálit poměrně překvapivými způsoby. Právě problém s takovými typy útoku (kromě pixelových existuje také třeba ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Samozřejmě, o maketách nepochybuji, jenom mi šlo o to AI, že se dá ošálit poměrně překvapivými způsoby. Právě problém s takovými typy útoku (kromě pixelových existuje také třeba útok šumem, ten by vypadal jako podivné obrazce nasprejované na povrch, které nejsou zároveň úplně vidět lidským okem třeba, který by dokázal přesvědčit AI že se nejedná o cíl) je ten, že by se celá AI musela přecvičit "od začátku" což může celý systém na nějakou dobu vyřadit, či případně silně poškodit jeho důvěryhodnost. Jak říkám, celé pole je hrozně ve vývoji a skoro každý týden na to někdo vydá novou práci. Nejsem úplně specialista, ale je to hrozně zajímavé. Příklad téhle technologie použité u toho děla a útoku na něj můžete vidět tady: https://www.youtube.com/watch?...
          Skrýt celý příspěvek

          • logik
            11:40 05.11.2020

            Jo, celá problematika je velmi zajímavá, ale to, jak tu technologii pks shazuje, je mimo.
            Ty postupy, které popisuješ, jsou vlastně ekvivalentem klasické kamufláže, ale naladěné na ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jo, celá problematika je velmi zajímavá, ale to, jak tu technologii pks shazuje, je mimo.
            Ty postupy, které popisuješ, jsou vlastně ekvivalentem klasické kamufláže, ale naladěné na AI. Stejně, jako klasická kamufláž ztěžuje detekci "lidské inteligenci", tak se bude vyvíjet kamufláž proti AI. Problém bude, že půjdou někdy proti sobě, což bude ztěžovat vývoj, a navíc AI se může narozdíl od "HI" na kamufláž podstatně lépe adaptovat.
            Další věc je, že použité algoritmy budou podléhat nejpřísnějšímu utajení a půjde o další možnost, kde špionáž může přinést nemalé snížení bojové hodnoty tanku - ale to vlastně není nic nového, slabiny cizí techniky se hledají už snad od dob sekeromlatů.

            A umísťování různých maket, bilboardů atd.... - to opět není nic nového (viz srbské makety PVO).
            Zaprve, tank má vícespektrální senzory, takže ho ošálit nebude tak jednoduché. A zadruhé, proto bude sedět v tanku furt střelec, který bude rozhodovat. A ten střelec před výstřelem bude mít úplně stejné informace, jako ve starém tanku... teda spíš kvalitnější. Tedy pokud by tato taktika "zabírala", pak by tankové jednotky cvičili s billboardy už dávno.
            Matení nepřítele pomocí maket je jistě v některých případech dobrá taktika, ale není to "gamechanger" (zatímco tato technologie, podstatně snižující reakční časy gamechangerem být může), a mít AI je proti této taktice ve skutečnosti pomáhá, protože dává osádce tanku další "kanál", pomocí kterého mohou odlišit skutečnou techniku od makety.

            Ono právě asi to, co pks píše je důvodem, proč se taková technologie zavádí (pro mne troch překvapivě) až teď, i když už vlastně technologicky na to máme více než deset let. Asi až teď dozrála doba, kdy inféormace od AI jsou (jestli mají autoři demonstrátoru "pravdu") jsou opravdu natolik spolehlivé, že riziko její chyby je v porovnání s přínosy dostatečně malé.
            Skrýt celý příspěvek

          • Mortles
            16:21 05.11.2020

            Děkuju za imput. Jenom jsem o tom psal, protože jsem si uvědomil, že tady existuje zvláštní konjunkce vojenské techniky a teoretických IT problémů. Jinak si myslím, že to přišlo až ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Děkuju za imput. Jenom jsem o tom psal, protože jsem si uvědomil, že tady existuje zvláštní konjunkce vojenské techniky a teoretických IT problémů. Jinak si myslím, že to přišlo až teď, protože měli dříve třeba problémy s rozeznáváním hýbajících se věcí v reálném čase - jedna věc je rozeznávání tváří na fotce, druhá věc je tanků na videu z různých úhlů, ale technologie se o hodně posunula a je dnes výrazně spolehlivější - to říkám jako někdo, kdo se snaží udržet si všeobecný rozhled, i když odborně pracuje na Japonské literatuře.
            Skrýt celý příspěvek