Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 5.

Foto: M1A2 Abrams vybaven bloky reaktivního pancéřování ARAT; větší foto / Public domain
M1A2 Abrams vybaven bloky reaktivního pancéřování ARAT; větší foto / Public domain

V pátém díle Jarosław Wolski na webu Dziennik Zbrony si bere na paškál americký tank M1/M1A1/M1A2 Abrams. Jde o tank, který je nejčastěji cílem „YouTube propagandy“. Přitom jde zřejmě o nejodolnější a nejbezpečnější tank, jak byl kdy vyroben.

Na serveru YouTube je řada „oslavných“ videí zachycující zasažení tanků Abrams. Ať už tanků M1/M1A1/M1A2 Abrams s americkou posádkou, nebo tanků M1A1 Abrams irácké armády. Především ruské RPG-29 (dodávané Íránem) iráckých a syrských povstalců mají být v boji s tanky Abrams nebývalé účinné.

Podle polského autora je RPG-29 velmi mytizovanou protitankovou zbraní. Jde o rozměrnou, těžkou a těžkopádnou zbraň, která je však vybavená účinnou kumulativní tandemovou hlavicí. Sovětská armáda RPG-29 zavedla do výzbroje v roce 1989.

K ničení obrněných cílů RPG-29 odpaluje protipancéřové střely PG-29V typu HEAT (High Explosive Anti-Tank) s tandemovou hlavicí. Tandemové uspořádání zajišťuje překonání reaktivního pancíře prvotní menší bojovou hlavicí a následné proražení klasického pancíře hlavní bojovou hlavicí. Maximální dostřel při použití PG-29V je 450 až 500 m.

Průbojnost PG-29V je 600 mm homogenního válcovaného pancíře RHAe (Rolled Homogeneous Armour equivalency). Jakou překážku pro PG-29V představuje tank M1 Abrams, tedy první verze?

Zeleně - hlavní čelní pancíř korby; žlutě - nádrže s palivem, červeně - jediné slabé místo čelního pancíře. / Archív autora

Čelní pancíř korby M1 se skládá z 50,8 mm (2 palce) široké ocelové desky s vysokou tvrdostí, za kterou je umístěn speciální pancíř. Jeho složení je utajováno. Pancíř z vnitřní strany uzavírá další ocelová deska o šířce 50,8 mm. Celková tloušťka čelního pancíře korby dosahuje 700 mm.

Čelní balistickou ochranu zvyšuje i konstrukční uspořádání. Řidič tanku M1A2 Abrams se nachází v pololežící poloze uprostřed. Vedle něj jsou palivové nádrže, které dále zvyšují balistickou odolnost tanku. Každých 70 mm palivové nádrže představuje odolnost 10 mm RHAe proti kumulativním střelám.

Horní část trupu chrání pancéřová deska o síle 50,8 mm. Boky korby, resp. horní 2/3, chrání pancíř o tloušťce 70 mm, dolní 1/3 a zadní část kryjící motorový prostor pak pancíř o tloušťce 20 mm. Dodatečnou a volitelnou ochranu boků pak zajišťují přídavné balistické moduly s reaktivním pancířem (ARAT I/II).

Čelní pancíř věže (od verze M1A1) má tloušťku 960 mm a boky věže 370 mm. Při zásahu bočního pancíře pod úhlem 30° od podélné osy tanku tak musí protitanková zbraň překonávat 740 mm pancíře. Pancíř nejnovější verze M1A2 je pak doplněn o bloky z ochuzeného uranu.

Tank Abrams má také sofistikovaně uloženou munici nacházející se mimo prostor posádky. Muniční prostor je přitom z horní strany krýt pouze lehkou přepážkou. Při výbuchu munice jde exploze ven z tanku, mimo prostor posádky.

Není známá žádná protitanková zbraň stejné generace, ať už kumulativní nebo podkaliberní, která by dokázala proniknout hlavním čelním pancířem tanku M1A2 Abrams. To platí však u amerických tanků, jejichž pancíř je vybaven ochuzeným uranem. Přední pancíř by měl odolat i podkaliberním střelám z ruských 125mm tankových kanónů.

V případě iráckých tanků je znám minimálně jeden případ, kdy čelní pancíř věže M1A1 Abrams překonala ruská protitanková tandemová střela 9M133 Kornet schopná probít 1100 RHAe. V každém případě je však čelní pancíř tanků americká armády (U.S. Army) a pěchoty (U.S. Marine Corps) neproniknutelný pro granátomety RPG-29.

Je samozřejmé, že vycvičená obsluha protitankové zbraně nebude mířit na nejsilnější část pancíře tanku. Během bojů v Iráku se americké tanky stávaly „obětí“ střeleb z různých vzdáleností ze všech směrů.

Propaganda povstalců všechny útoky pečlivě zaznamenala. Propagandistické videa jsou orámována orientálního hudbou a mužským hlasem pronášející svatá slova. Po samotném zásahu vidíme oblaka kouře a odlétávající části tanku, většinou ukázány v obskurních opakujících a zpomalených záběrech. Videa v tomto bodě končí se slovy, že tank byl „zničen“ nebo „spálen“.

Samozřejmě, existuje zde riziko zásahu do slabě chráněného boku, kdy protitanková střela přilétá kolmo k pancíři. V takovém případě hrozí velké riziko proražení pancíře tanku Abrams pomocí střel PG-29V.

Riziko však bylo výrazně sníženo přidáním reaktivního pancíře ARAT I a II (Abrams Reactive Armor Tile I/ II) na boky korby. Přídavné pancéřování ARAT II poskytuje účinnou obranu i proti tandemovým střelám PG-29V nebo explozí formovaným projektilům EFP (Explosively Formed Penetrator).

Pro příklad účinnosti pancíře tanků M1A2 Abrams se lze podívat na zhruba 47 útoků proběhlých mezi roky 2004 a 2009. Informace se objevily ve zprávě zveřejněné serverem WikiLeaks.


Reaktivní pancíř ARAT v akci. Kola a pás pouze lehce poškozené. / Archív autora

Dlužno dodat, že seznam neobsahuje všechny útoky ani útoky pomocí improvizovaných výbušných systémů IED (Improvised Explosive Device). I když seznam představuje odhadem 6 až 7 % všech útoků, lze ho podle autora Wolskiého považovat za reprezentativní vzorek.

Útoky na tanky Abrams v letch 2004-2008 (bez časové posloupnosti):

1

 M1A1 poškozen čtyřmi RPG 03.07. 2004 v Ramádí

2

 M1A1 poškozen dvěma RPG 04.08. 2004 v Bagdádu. Poškozeny čtyři středy kol a 1 WIA*.

3

 M1 zasažen a vyřazen dvěma RPG 04.10.2044. Tank v plamenech.

4

 M1 zasažen jednou RPG 13.06.2004 v Bagdádu. Hlaveň děla poškozená a tři menší WIA.

5

 M1A2 zasažen a poškozen RPH 23.08.2044 v Bagdádu. V důsledku toho KIA* a 2 WIA.

6

 M1 zasažen RPG 11.09.2004 ve Fallúdži. Poškozená věž a hlavní zbraň.

7

 M1 zasažen RPG 30.11.2004 v Bajdži. Tank nepoškozen a jedno menší WIA.

8

 M1 zasažen dvěma RPG 12.02.2005 v Mosulu. Menší škody v motorovém prostoru.

9

 M1 zasažen RPG ze zadní strany17.05.2015 v Khálidija. Tank neschopný pohybu.

10

 M1A1 zasažen RPG na levé straně podvozku 27.08.2005. Poškozené rádio, pásy a kola.

11

 M1A1 zasažen na levé straně korby 22.10.2005 v Khálidija. Poškozené dvě kola a náboj.

12

 M1A1 zasažen RPG do pravého předního kola 17.03.2006 v Ramádí. Menší poškození tanku.

13

 M1 zasažen (datum neuvedeno). Jeden lehký WIA.

14

 M1A1 zasažen dvěma RPG do prostoru poklopu velitele tanku 17.04.2006. Výsledkem 3 WIA (1 vážné a 2 lehké). Poškozen mechanismus zavírání poklopu.

15

 M1 zasažen několika RPH 07.10.2006 v Ad-Divanijja. Výsledkem je zničení tanku požárem.

16

 M1A2 zasažen RPG 27.10.2006 v Sadr City. Menší poškození tanku a tři lehká WIA.

17

 M1A1 zasažen RPG 02.02.2007 v Ramádí. Poškozen levý pás a tank neschopný pohybu.

18

 M1A1 zasažen RPG do pozorovacího přístroje velitele tanku 09.03.2007 ve Fallúdži. Lehké poškození přístroje.

19

 M1A1 zasažen RPH 09.03.2007 v Ramádí. Poškozeno druhé levé kolo.

20

 M1 zasažen do střechy věže 20.02.2008. Následkem 1 KIA a 3 WIA.

21

 M1A2 zasažen RPG 06.05.2007 v Bagdádu. Výsledkem je 1 WIA a tank ztrácí výkon.

22

 M1A2 zasažen RPG na levé straně 03.05.2007 v Bagdádu, poškození mechanismu ovládání věže. V levé straně věže 5 cm široká a 25 cm hluboká díra.

23

 M1A1 zasažen RPG 29.03.2008 v Bagdádu. 2 WIA (1 těžké, 1 lehké). Tank nepoškozen.

24

 M1A1 zasažen RPG 06.04.2008, což způsobilo problémy s elektrickou soustavou tanku. Pravděpodobně zničená baterie.

25

 M1 zasažen nejméně čtyřmi RPG 27.04.2008. Výsledkem je zničená levá strana tanku.

26

 M1 zasažen RPG ze zadní strany 28.04.2008. Tank neschopný pohybu.

27

 M1A2 zasažen do nákladního koše 04.05.2008 a při stejném incidentu další M1A2 zasažen EFP. Výsledkem 1 WIA.

28

 M1A1 zasažen improvizovaným raketometem (IRL) na zadní straně věže 17.02.2007 ve Fallúdži. Výsledkem 4 WIA (tři těžce, 1 lehce). Poškozená externí pohonná jednotka. Nedošlo k probití pancíře.

29

 M1A1 zasažen IRL (kumulativní náboj) 30.11.2006 v Ramádí. Poškozená levý kryt podvozku a menší poškození pancíře.

30

 M1 zasažen raketou (62 mm) 08.02.2004 v Husajba. Poškození ovládání věže.

31

 M1 zasažen RPG na levé straně věže 27.12.2005. Poškození ovládání věže, antén a pancíře.

32

 M1A1 zasažen raketou (68 mm) na levé straně věže 05.01.2006 v Khálidija. Poškozená věž.

33

 M1 zasažen IRL (68 mm SPAM-V ) 18.05.2006 v Khálidija. Poškozená zadní část tanku a tank schopny pohybu jen nouzový mód motoru.

34

 M1A2 zasažen RPG 24.04.2008. Poškození ovládání věže a 2 WIA.

35

 M1A1 zasažen několika RPG 07.04.2004 v Khálidija. Proražen levý kryt podvozku.

36

 M1A2 zasažen RPG 25.12.2006. Výsledkem 1 WIA. Pancíř nebyl probit. Teoretické je částečně proražení pancíře.

37

M1A2 zasažen RPG 03.06.2007 v Baladu. Proražení pancíře korby a 1 WIA – zasažen šrapnelem do nohy.

38

 M1A2 zasažen RPG 20.04.2007. Lehké poškození tanku a podvozku.

39

 M1A2 zasažen RPG 15.05.2007 v Bagdádu. Poškozeny náboje kol na levé straně

40

 M1A1 (TUSK) zasažen RPG 07.05.2008. Čtyři bloky reaktivního pancíře zničeny.

41

 M1A2 zasažen RPG 13.02.2006. Poškozeny náboje kol.

42

 M1A2 zasažen RPG 31.07.2008. Únik hydraulické kapaliny.

43

 M1A2 zasažen RPG 17.05.2007 v Bagdádu. Lehké poškození nánojů a kol.

44

 M1A1 zasažen RPG 14.02.2007 v Ramádí. Lehce poškozená hydraulika.

45

 Útok RPG-29 z čelní strany 13.05.2008. Zásah předního pancíře korby. Lehké poškození.

46

 Útok RPG-29 z boku 05.09.2007. Zásah levé strany věže. Jeden KIA a dva WIA.

47

 Útok RPG-29 05.08.2007. Výsledkem 3 WIA.

* WIA - zraněný v akci, KIA - zabit v akci.


Probitý pravý kryt podvozku (bez pancíře ARAT). Tank po opravě opět zařazen na frontu. / Archív autora

Z výše uvedeného lze odvodit, jak je obtížné vyřadit tank i při použití relativně moderních zbraní, jako jsou tandemové střely PG-7V nebo PG-29V. Pouze ve 2 % případů byl tank zničen a v 15 % bylo nutné tank evakuovat odtahovým vozidlem.

Ke zranění posádky, a to i v případech, kdy nedošlo k penetraci pancíře (jeden z osádky se nacházel například v poklopu), došlo v 36 % případů. K těžkému zranění nebo smrti pak došlo při sedmi útocích (15 % případů).

Podle autora, i přes neporovnatelně horší servis, výcvik a morálku se nevedou špatně ani irácké tanky M1A1 Abrams. Z celkově dodaných 146 tanků byl údajně nenávratně zničeno pouze 11 až 14 kusů. Z toho jeden tank byl zničen ruskou střelou Kornet a pět tanků vypáleno islamisty poté, co posádka tank opustila.

Ukazuje se, že i v krajně nepříznivých podmínkách pro operace tanků (tedy urbanizované prostředí) je velmi těžké tank zasáhnout a vyřadit. I při proražení pancíře tanku Abrams má přitom posádka nebo její část velmi slušnou šanci na přežití.

Zdroj: Dziennik Zbrojny

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 1.

Polský deník Dziennik Zbrojny přinesl zajímavou třídílnou analýzu o tom, co se děje s tankem po ...

Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 2.

Ve druhé částí seriálu polský autor Jarosław Wolski rozebral střetnutí dvou tanků na východě ...

Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 3.

V třetím díle autor seriálu Jaroslaw Wolski představuje příběh „nezničitelného“ tanku. Britský tank ...

Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 4.

Polský autor Jarosław Wolski si v dalším díle vybral nasazení ruských tanků během první a druhé ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • Sgt Murphy
    20:27 25.08.2015

    https://www.youtube.com/watch?...

    Ukážka toho, čo dokážu moderné protitankové zbrane aj proti moderným tankom. Saudská Arábia má vo výzbroji tanky M1A2 Abrams. Tažko povedať ako dopadol tank v druhom prípade, ten prvý mal zrejme fatálne následky.

  • jj284b
    18:45 16.03.2015

    myslel som to takto:

    122AP projektil napr BR471 na 1000m mal kineticku energiu na prestrelenie 130mm panciera. Pancier tanku Panther bol na vezi 120mm skloneny na cca 30 stupnov (zaobleny stit dela s variabilnym sklonom), kym korba bola 80mm sklonena na 55 stupnov, co malo poskytovat (geometricku) odolnost 139mm RHAe. Kazdopadne, pri zasahu z 122mm BR471, dochadzalo k prebitiu panciera korby, aj ked ten mal byt schopny zasah vydrzat. Dovodom preco to tak bolo, je ze geometricka odolnost (pancier/cos(sklon)) plati len pre projektil o maximalne rovnakej razi ako je zakladna hrubka panciera (t.j 80mm), ak je projektil vacsi, geometricka ucinnost sklonu je nizsia a tak dochadzalo k priestrelom panciera.

  • pet.rok
    17:54 16.03.2015

    jj284b: kineticka energia je podstatna, v tom co pisete je rozdiel len v tom ze kym mozno nema dostatok energie na plasticku deformaciu panciera cize cisty priestrel ("prilis" velky kaliber, podkalibrova strela o rovnakej energii by pancier prebila) ale staci to na mechanicke prebitie (z vnutornej strany vznikne lom) tam plati naopak cim vacsi kaliber tym lepsie.

    podobny ucinok maju strely HESH (proti nevrstvenemu pancieru) len s tym rozdielom ze u HESH nedojde k prebitiu ale len vymrsteniu vnutorneho vylomu panciera

  • Shania
    17:42 16.03.2015

    Šance u WW2 tanku že začne hořet po proražení pancíře byla 70-80%
    T-34 byl se Shemenem v té vyšší hranici. Problém T-34 byl ale v tom, že tank pak i explodoval. To co způsobuje hoření není palivo, ale munice.

    Sherman po zavedení mokrého úložiště pro munici snížil hoření pod 20% a ztráty posádky po zásahu byl jeden mrtvy a jeden zraněný (předtím jeden mrtvý, dva zranění. U T-34 to byli 3 mrtví.

    T 34/85 se asi porovnávalo s persingem kvůli nasazení v Koreii, ale tam si víc jak dobře vedle Sherman E8

    Shermany na ruské frontě byli ve velké oblibě, tak i ostatní britské tanky a dostavali je lepší jednotky. Sherman byl na údržbu nenáročný (byl to v podstatě traktor).

    Realita ruské fronty? Mýtus o tom, že rusové vyrábí odolné stroje nepotřebující údržbu a vydrží vše?

    Realita byla taková, že veškeré velké tovarny a výrobní stroje měli od nás, Němců, Britů a hlavně Američanů. Výrobní procesy a další věci nakupovali ve velkém od US, většina jejich náklaďáků, traktorů byla v licenci od Forda, a jiných US firem.

    Většinu toho sice ztratily v prvním roce valky, ale vybudovaní nových tovaren a stroju jim umožnily dodavky od Američanu, USA a Kanady. S tím dostali i výrobní postupy (ještě větší zdokonalení procesů co měli ve 30 letech) stejné jako používali Američané, takže meli v tomhle obrovskou výhodu nad Německem, kde výroba nebyla zdaleka tak efektivní. Přecejenom hlavní výhoda t-34 - omezená životnost je americký výrobní proces, který umožnil zjednodušit, zrychlit a zlevnit výrobu.

    V rusku tedy bylo obrovské množství licencované americké techniky ještě před válkou a nějak tu udržbu mechanici zvládat musely.

  • jj284b
    17:02 16.03.2015

    kineticka energia je dolezita, no ako som pisal, napr 122mm AP projektil papierovo nemal dostatok kinetickej energie na prestrelenie 80mm panciera skloneneho na 55 stupnov, no v reale, taketo zasahy aj tak koncili prerazenim panciera, z dovodu ze kaliber projektilu vysoko prevysoval zakladun hrubku panciera (overmatch). tento "fenomen" platil pre WW2 plnu municiu, pri podkalibrovych strelach nebol tak vyrazny.

  • pet.rok
    16:36 16.03.2015

    jj284b: podstatna je kineticka energia projektilu (u priebojneho) nie kaliber. podkaliberne strely (podobna energia) ale mensi kaliber mali vyssiu priebojnost.

  • jj284b
    16:12 16.03.2015

    Oprava: "To bol jeden z dovodou preco 88mm delo bolo tak ucinne voci T73 - 45mm predny pancier bol skoro 2x tensi voci 88mm delu. "

    malo byt T34 nie T73 (preklep) :)

  • jj284b
    16:11 16.03.2015

    pet.rok: "je to niekde odcitovane doslova takto alebo to je dedukcia?"

    nestaci sa pozriet na obrazok? je to tam jasne viditelne...

  • jj284b
    16:03 16.03.2015

    o sklone panciera treba uvazovat v horizontalnej a vertikalnej rovine. idealne je ak je sklon v oboch rovinach, prikladom je "koritnaci pancier" veze tanku Merkava IV.

    no realne, je uplne jedno ci tank ma pancier skloneny horizontalne alebo vertikalne. podstatny je uhol dopadu strely. Leopard IIA1-4 mali relativne kolmy pancier, no interne usporiadanie panciera bolo sklonene pod urcitym uhlom, takze aj ked tank z vonka vyzeral ako "skatula" realne mal pancier urcity sklon.

    no a co sa tyka nemeckych PzIII a PzIV, tie pouzivali nadstavene panciere, aj ked hlavny pancier bol relativne kolmy (zalezi od oblasti, celo korby malo premenlivy sklon, urcite casti mali velky sklon panciera), no viacnasobna vrstva pancierovych dosiek s rozdielnou tuhostou, navyse s hlavnou doskou povrchovo upravovanou (FH) zvysovala ucinnost panciera. PzIVH mal 80mm FH pancierovu dosku na korbe. to mu zarucovalo odolnost voci 75 a 76mm AP municii, navyse, tank mal zvysenu odolnost proti strelam z boku do uhla 30-35.

    no a samozrejme je tu este otazka velkosti projektilu. sklon panciera nie je vsetko. v pripade ze kaliber projektilu je x nasobne vacsi ako realna hrubka panciera, zasah takehoto projektilu ma ovela vacsiu sancu pancier prerazit bez ohladu na jeho sklon. To bol jeden z dovodou preco 88mm delo bolo tak ucinne voci T73 - 45mm predny pancier bol skoro 2x tensi voci 88mm delu.

    Rovnaky problem mal aj Panther ak sa stretol s IS-2 - 80mm pancier korby mal problem s 122mm projektilmi aj ked tie papierovo nemali dostatocnu priebojnost aby prerazili takto hruby pancier skloneny na 55 stupnov.

    Cize sklon, hrubka panciera, technologia spracovania, to vsetko hralo dolezitu ulohu v realnej ochrane tanku (napr odlievany pancier bol priblizne o 10-15% slabsi ako valcovany pancier rovnakej hrubky). to je aj dovod preco tabulkove udaje dost skresluju skutocny potencial tankov.

  • pet.rok
    16:01 16.03.2015

    jj284b: "B3 nema IR reflektor lebo ma Sosnu"
    je to niekde odcitovane doslova takto alebo to je dedukcia?

  • jj284b
    15:49 16.03.2015

    B3 nema IR reflektor lebo ma Sosnu. navyse, ta medzera je tam vyrazna po oboch stranach.

    https://imagizer.imageshack.us...

  • pet.rok
    15:49 16.03.2015

    jj284b: co sa tyka uhlu dopadu staci tak si treba uvedomit ze z tankovych kanonov (a PT tiez) sa strielalo obycajne proti inym tankom na mensie vzdialenosti ako je metna dialka a teda krivka letu bola hodne plocha.
    z toho jednoznacne vyplyva ze sklon predneho panciera T34 bol na tom rozhodne lepsie ako kolmy PzIII a PzIV.
    ostatne preco by potom panter presiel takisto k sklonenemu pancieru

  • pet.rok
    15:40 16.03.2015

    jj284b: pokial viem T72B3 ju nema chranenu kvoli tomu ze tam je infra reflektor, ktory tam ostava napriek tomu ze uz maju plne pasivnu sosnu.
    vymena vezi za nove zvarovane je pravdepodobne hlavne otazka penazi

  • jj284b
    15:24 16.03.2015

    btw, podla Ruskych statistik z WW2, 75% zasahov tankov bolo z uhla priblizne 30-35 stupnov do bocneho panciera veze. To bol hlavny dovod preco povojnove ruske tanky mali prave tuto oblast najviac chranenu. no samozrejme to sa prejavilo na velkej oslabenej zone v strede veze okolo dela. tak napr T72B3 tuto oblast vobec nema chranenu (oproti T90), co znamena ze akykolvek zasah do tejto casti panciera by kompletne minul Kontakt 5, a zaroven by siel do oslabenej zony. z dlhodobeho hladiska by Rusi mali radsej kompletne menit veze Tankov T72B za nove zvarovane ktore taketo problemu nemaju.

  • jj284b
    15:19 16.03.2015

    T34 napr nebol neriesitelny problem pre Nemecke jednotky. Guderian odzaciatku chcel aby PzIII dostala 50mm delo, no to sa dostavalo k jednotkam priliz neskoro. PzIIIj ci PzIIIL s 50L60 uz mohlo s T34 bojovat na stredne vzdialenosti, pricom pancier tychto verzii uz zacinal byt problem pre kratsie 76 delo. na 500m dokazalo prerazit 62mm pancier, no PzIIIL mal predny pancier 70mm (50mmFH + 20mm pridavny plat), navyse bol FH (face hardened) takze poskytoval vyssi stupen ochrany proti klasickym AP strelam (ak sa pamatam tak povrhove kalenie zvysovalo odolnost priblizne o 10-15%, takze aj 50mm FH pancier mal efektivnu ochranu priblizne ako 60mm klasicky pancier. navyse tym ze PzIII a IV mali hranaty kolmy pancier skloneny na 10 stupnov vertikalne, akykolvek zasah z +-30 stupnov (horizontalne realne musel prekonat ovela viac -

  • pet.rok
    15:16 16.03.2015

    jj284b: 100kusov municie niesla len verzia vz. 43

  • jj284b
    15:09 16.03.2015

    vec pohladu... zmena podvozku znamena prakticky novy tank. navyse zmenena tam bola aj veza, bola trochu vacsia a bola pre 3 osoby.. navyse, T34M mal mat aj velitelsku vezicku rovnaku ako mal PzIII.

  • pet.rok
    15:03 16.03.2015

    jj284b: t34M nebol kompletne novy tank ale modernizacia ktora adresovala uz spominane nedostatky (3 clenna veza, podvozok). dovod preco sa nakoniec nevyrabala seriovo (vyrobilo sa niekolko kusov pred evakuaciou zavodu v Charkove) bol cisto prakticky, v dobe ked potrebujes kazdy jeden tank tak nemozes menit rozbehnutu vyrobu.
    vyvoj bol nakoniec vyuzity ciastocne pre t34/85 (veza) a t44.

    podvozok s torznymi tycami bol napr. u tazkych tankov KV, IS a strednych T44 takze zdaleka nie az po vojne

    k stratam som sa uz vyjadroval predtym.

    sherman sa vyvijal v mierovych podmienkach uz na zaklade skusenosti z europskeho bojiska.
    co sa tyka celkoveho pohladu da sa povedat ze sherman 76 bol najlepsi stredny tank vojny ale ak sa zohladni doba v ktorej jednotlive tanky vznikali a za akych podmienok tak uz to tak zrejme nie je.

    problematika okolo Guderiana je velmi skreslena, su to dohady pisane po vojne nim samym a ludmi z jeho okolia. to je nieco take ako: keby som tomu velil od zaciatku vyzeralo by to inak.

  • jj284b
    14:56 16.03.2015

    pet.rok: tam skor slo o to ze municia v tanku T34 nebola nijako chranena, takze ak dostala zasah, bola velka pravdepodobnost vybuchu municie.. Shermany napr od urcitej verzie zacali pouzivat "mokre schranky" na municiu, takze aj ked po zasahu doslo k poziaru, municia neexplodovala.

    treba si uvedomit ze bezne T34 niesla aj 100 kusov municie, takze akykolvek zasah co prebil pancier mal slusnu sancu zapalit municiu..

  • pet.rok
    14:39 16.03.2015

    shania: jo a este to s tym ze po zasahu bol t34 nadobro vyradeny: naopak bolo bezne ze sa priestrel provizorne "zalepil" (ak to nebol naozaj fatalny zasah) a nastupila nova osadka.
    ku koncu vojny sa od tohto upustalo a poskodeny tank sa nechaval na mieste, lebo v zalohe bolo dalsich 15+ tis tankov.

  • jj284b
    14:37 16.03.2015

    pet.rok: T34 je jediny tank ktory je povazovany za najlepsi tank WW2, no pritom jeho straty v porovnani k ostatnym strojom boli priam neunosne.. az do 1944 Rusi stracali 6 tankov T34 na kazdy zniceny nepriatelsky tank ci ine obrnene vozidlo... ak by takuto statistiku mal hociktory iny stroj, ani nahodou by nebol povazovany za najlepsi tank WW2...

    Objektivne najlepsi tank WW2 bol Americky Sherman. bol to technicky vyspely stroj, s vykonnym delom,kvalitnou optikou, silnym (silnejsim nez T34!) pancierovanim a vysokou mobilitou. navyse sa dal lacno vyrobit...

  • jj284b
    14:32 16.03.2015

    pet.rok: "az na pancierovanie, vyzbroj. kym testovany Pz III neprestrelil pancier ani zboku na 500m, T34 prestrelil celny na 1500 m."

    lenze v tom teste vobec neslo o vykony dela ci panciera.. tam sa porovnavala konstrukcia taku. Rusi povazovali PzIII za lahky tank, predpokladali ze Nemci im neukazali vsetko, a ze urcite existuje aj 30tonova verzia PzIII, ktora by mala rovnaku konstrukciu no silnejsi pancier a vacsie delo.. To bol hlavny dovod preco dali vypracovat prototyp T34M, aby sa mohli postavit Nemeckemu"strednemu" tanku ktory neexistoval..

    po technickej stranke, PzIII sa da povazovat za predchodcu povojnovych konstrukcii. prakticky vsetci okopirovali typ podvozku ktory PzIII pouzivala. Ak by v Nemecku viedol vyzbrojovanie od zaciatku niekto rozumny ako napr Guderian (ten dostal slovo az v 1943 ked uz bolo neskoro), tak by vacsia verzia PzIII predstavovala ovela vaznejsi problem ako napr Panther ktory nemecke osadky nemali velmi v laske koli mechanickym problemom.

  • pet.rok
    14:29 16.03.2015

    shania: ano zapadny pohlad na problematiku. treba si uvedomit ze v rusku funguje len to co chodi samo a nepotrebuje ziadnu komplikovanu udrzbu. Neviem si predstavit ako vlastne prevadzkovali shermany co mali.

    ale su tam aj vylozene skreslenia:
    porovnavat t34/85 s pershingom mi pripada scestne (vznik 1940 + modernizacia 43 proti 1944)
    20% straty na ceste nie su nicim vynimocnym, panter by mohol rozpravat :).
    kvalitu dielcov treba vidiet v kontexte vyroby (rusko vojnove hospodarstvo, evakuovany priemysel, US v prakticky mierovych podmienkach, nemecko koncom vojny na tom bolo rovnako ako rusko)

    vhodnost tanku na mobilne operacie tak trochu teoreticka otazka: faktom je ze jak nemci v roku 1941 tak rusi od polovice 1943 viedli mobilne operacie vo velkom rozsahu s postupmi presahujucimi 200km a nevadilo ze nemali "vhodne" tanky.

    celkom odporucam publikaciu ktora opisuje operacie 1. CS tankoveho praporu ktora vysla zhruba pred 12 rokmi. aj ked sa to primarne netyka samotnej techniky, daju sa najst zaujimave pohlady na vec.

  • Shania
    13:30 16.03.2015

    pet.rok:

    pěkny članek o t-34

    http://chris-intel-corner.blog...

    T-34 není vhodný tank pro mobilní valku, pokud ti nevadí, že ztratíš 20% jen na cestě na frontu (ty aspoň můžeš opravit) jen proto, že se jim rozpadne převodovka (vydržela průměrně 200km), s narůstající vzdáleností budou ztraty větší a větší jen z technických důvodů. Rusum to nevadilo, málokterý tank přežil tak dlouho, aby tuhle vzdálenost ujel. Navíc v podstatě každá penetrace pancíře T-34 znamenala explozi tanku, takže tank už nebyl opravitelný, což u ostatních tanků někdy šlo.

    Těžké tanky se na mobilní válku nehodí, takže zde by spíš šlo o Pantery, ty ovšem měli podobné problémy se vůbec někam přesunout a ztráty z technických důvodu by byli velké. Mimoto když německé Pantery přešli do ofenzivy, tak měli daleko horší ztráty než západní spojenci (a to i bez vzdušné podpory).

    Pro mobilní válku je nutný tank co má velkou spolehlivost a snadnou logistiku.

  • pet.rok
    18:50 15.03.2015

    shania: a Patton by s pershingom nepochybne spravil nieco podobne. Takisto ako nemci s tigrom, len im sa prilis ofenzivnych prilezitosti v dobe ked mali tiger prilis nenaskytlo

  • pet.rok
    18:46 15.03.2015

    shania: rusi s T34 viedli blitzkrieg (s operacnymi prestavkami) celkom uspesne od druhej polovice 43.
    tazke tanky sa vacsinou pouzivali pri pociatocnom prielome, dalej potom uz nepokracovali lebo nestihali

  • pet.rok
    18:30 15.03.2015

    vestly: tazko povedat ako by si viedli ti velitelia co padli za obet cistkam, iste je len ze sa Stalinovi podarilo zbavit tych co prezili akejkolvek iniciativy a samostatnosti (ak nejaka bola). Aj neskorsie propagandou vychvalovane velitelske "hviezdy" ako Zukov si viedli na zaciatku katastrofalne.
    obrovska armada a prakticky nulove bojove skusenosti. a aj tie ziskane sa prilis nehodili lebo ziaden z predchadzajucich konfliktov (spanielsko, chalkin gol, polsko, finsko) sa ani zdaleka nepodobal na blitzkrieg.
    v Polsku to bol viac menej presun a priemerne straty na technike boli 30% na tych cca 300km.

  • Shania
    09:58 15.03.2015

    Vestly: bohužel nemůžeš obrovské straty na ruské frontě házet pouze na neschopnost a nezájem velení. Přečti si prosím vše co bylo napsáno níže.

    V 41 to byl papírově dobrý tank a určitě Němce zaskočilo to, že ho nemůžou lehce zlikvidovat. na větší vzdálenosti. Je ale třeba si uvědomit, že Němci měli PZI, II, III a pár našich tanků a ti papírově neměli šanci proti T-34. Jenže realita byla někde jinde a zůstala a byla jiná až do konce války.


    Něco k zamyšlení:
    Mohli by s papírově nejlepšímy tanky jako je T-34, Panter, Tiger Němci vést Blizkrieg?

    To stejné na západě, mohl by Patton s těmito tanky vést manévrovou válku, dokázal by to s Pershingem, kdyby byl k dispozici dřív?

    Podle mě ne.

  • Vestly
    02:19 15.03.2015

    T-34 bol na svoju dobu skvely tank. Ved prave kvoli nemu vytvorili Tiger. Dovod velkych strat bolo prekvapenie z Nemeckeho utoku a nepripravenost armady ako takej. Velenie postradalo dobrych velitelov, ktorych Stalin v cistke vyvrazdil.

  • pet.rok
    21:38 14.03.2015

    jj284b: "... zaver bol ze PzIII je vo vsetkom lepsi.."
    az na pancierovanie, vyzbroj. kym testovany Pz III neprestrelil pancier ani zboku na 500m, T34 prestrelil celny na 1500 m.

  • petres
    20:12 14.03.2015

    Jedna otázka na jj284b co se týká tématu výše uvedeného článku. Jak je hodnocena (samozřejmě vím, že přímé porovnání chybí, takže je to spíše teorie) odolnost a ochrana posádky lehčích tanků západní konstrukce (což je cca 55 t) např. Leclerc nebo K-2 Black Panther proti těm těžším (62,5 t a více) Leopard 2A6, Challenger 2, Abrams M1A2, Merkava IV? Dá se odhadnout, jestli dorovnají jejich jiné vlastnosti jako obratnost (lepší poměr váha/výkon), odpružení, a hlavně řízení palby+datové propojení tankové jednotky čili vyhledávání cílů a přehled na bojišti (vybavení bude asi mimo menšího počtu vyrobených kusů hlavní důvod, že tyto dva typy Leclerc a K-2 jsou nejdražší vyráběné tanky) případnou menší odolnost? Přijde mi trend konstrukce těchto dvou tanků perspektivnější pro moderní bojiště, otázka je ale spolehlivost této techniky.

  • jj284b
    19:48 14.03.2015

    o PzIV asi mas pravdu, je uz dost davno co som naposledy o nej nieco cital, a pamat mi uz asi az tak dobre nesluzi...

  • jj284b
    19:47 14.03.2015

    Rusi dostali od Nemcov par PzIIIA v 30tych rokoch, dokonca vtedy usporiadali porovnavacku s A32 (predchodca T34) a zaver bol ze PzIII je vo vsetkom lepsi.. dokonca planovali uplne zruzit T34 a namiesto nej vyrabat T34M co mal byt v podstate hybrid medzi T34 a PzIIIA

    https://encrypted-tbn0.gstatic...

  • pet.rok
    18:54 14.03.2015

    zaujimave je ze rusi pouzivali torzne pruzenie tiez a to v KV tankoch ale u T34 ostali pravdepodobne z vyrobnych dovodov u christie pruzenia

  • pet.rok
    18:47 14.03.2015

    j284b: kedze vyvojovy potencial PzIII sa vycerpal (nesla tam namontovat veza so 75mm kanonom) ale sasi bolo dobre tak ho vo velkom pouzivali na samohybne dela roznych prevedeni.

  • pet.rok
    18:45 14.03.2015

    j284b: podvozok Pz IV bol naopak jedna z jeho najvacsich slabin

  • pet.rok
    18:43 14.03.2015

    jj284b: mylis sa dobry podvozok mal PzIII. Pz IV mal iny podvozok. Tlmicmi odpruzene vykyvne rameno ktore malo na kazdej strane jedno pojazdove koleso

  • pet.rok
    18:41 14.03.2015

    jj284b: nikto nepopiera ze T34 mal svoje slabe stranky a uz v ziadnom pripade netvrdi ako sovietska propaganda ze bol dokonaly.
    faktom ale ostava ze v roku 41 nemal wht ziadny zrovnatelny tank a az zavedenim dlhych kanonov sa kvalitou dorovnavali
    kvalita posadok a system velenia ostaval tym rozdielom v stratach

    kolt: ako uz pisal jj284b tank nemal stabilizator takze presnost strelby bola nizka. tento mytus mohol vychadzat z toho ze T34 mal lepsi podvozok, ale zase len proti Pz IV.
    Pz III mal odpruzenie torznymi tycami co sa pouziva dodnes.
    Strelba za jazdy sa pouzivala pokial viem z psychologickych dovodov pri prelamovani nepriatelskej obrany. Tam prilis nezalezalo ci trafi ciel alebo nie ale obrana sa urcite neusmievala :). Inac to bolo plytvanie municiou.

  • jj284b
    18:34 14.03.2015

    Ano Shermany urcitych verzii mali jednoduchy stabilizator dela:

    http://en.wikipedia.org/wiki/M...

    The M4 retained much of the previous mechanical design but put the main 75 mm gun in a fully traversing turret, with a gyrostabilizer enabling the crew to fire with reasonable accuracy while the tank was on the move.


    a co satyka PzIII a IV vs T34, nechapem presne co pokladas za dorovnanie prevahy... T34 v obdobi od 1941 do 1942 bolo deklasovane nemeckymi tankovymi jednotkami, kedy na znicenie jedneho Nemeckeho obrneneho vozidla (nie len PzIII ci PzIV, ale do statistiky brali aj obrnene vozidla, lahke tanky, skratka vsetko co malo pasy...), Rusi prisli o 6.6 tankov T34... to ani nahodou neukazuje ziadnu prevadu T34.. skor to ukazuje na zavazne nedostatky v konstrukcii..

    PzIII a IV zaostavali odolnostou no prekonavali T34 vo vsetkom ostatnom.. PzIII a IV pouzivali kvalitny podvozok (vsimni si ze tento typ podvozku po vojne prevzali prakticky vsetky krajiny vyrabajuce tanky...) a mechanicky boli velmi spolahlive (nie ako Panthery a Tigre ktore boli tazko poddimenzovane na svoju vahu)

  • pet.rok
    18:13 14.03.2015

    zbrojir: ad T34 vs PzIII,IV,V
    vcelku suhlas az na par bodov:
    pociatocna (41) technicka prevaha nesporna napriek popisovanym deficitom T34
    zavedenie dlhych kanonov (50 do III a 75 do IV) dorovnali prevahu (ale neprekonali)
    zavedenie Pz V preklopilo technicku prevahu na nemecku stranu a /85 dorovnavalo prevahu (nie uplne).

    technicky potencial prakticky po celu vojnu vyrazne deklasovala uroven vycviku a velenia. Treba si uvedomit ze rusi prisli v prvych dvoch mesiacoch prakticky o celu predmobilizacnu armadu takze cely vycviceny kader velitelov, technikov, strelcov, vodicov zrazu neexistoval (straty 6 mil do decembra 41). Vycvik tak v podstate prebiehal priamo v boji. Situacia sa realne zacala zlepsovat az v roku 1943 ale vdaka tomu ze utocili proti dobre postavenym obrannym poziciam tak ostavala uroven strat stale vysoka. Situacia sa vyrovnavala az v poslednych fazach vojny ked klesala aj uroven nemeckych posadok.
    Nemci naopak startovali Barbarossu v najlepsom stave co sa tyka vycviku a bojovych skusenosti.

    technicku uroven vyroby dalej zhorsoval aj fakt ze sa stahovala kompletna vyroba z Charkova do Tagilu a z Petrohradu do Cheljabinsku a na konci 42 prisli o vyrobu v Stalingrade

    inac pre zaujimavost co sa tyka produkcie a stavu tankov na fronte koncom 44 ak si pamatam tie cisla tak pocet tankov v rezerve prevysoval 2x pocet tankov zaradenych na fronte a ten bol 8000+ takze produkcia uz vyrazne prekracovala straty a produkcia sa znizovala

  • pet.rok
    15:35 14.03.2015

    zbrojir: ad T72/M/M1
    v dobe zavedenia T72M sa v US modernizuje M60 na M60A3 a zavadza M1 v prvej verzii (105 mm kanon). Co sa tyka vybavenia na pozorovanie udajne M60A3 prevysovala M1 az do zavedenia M1A2.
    nezavisly stabilizovany pozorovaci pristroj velitela (nsppv) je kazdopadne vysadou az tejto (M1A2) verzie.
    Sojuz nsppv zavadza u T80U v druhej polovici 80-tych rokov. Verzia s termokamerou ale pravdepodobne az 90-tych rokoch.

  • pet.rok
    15:09 14.03.2015

    jj284b: stabilizator v shermane? to je pre mna novinka :)
    prvy americky tank so stabilizaciou je pokial viem M60A3 z roku 1978.

  • Zbrojir
    12:42 14.03.2015

    Počáteční převaha některých sovětských typů, jako např. T-34/76, byla promrhána diletantským velením, nevycvičeností osádek, ale také drtivou leteckou převahou protivníka.

    Během války modernizované T-34 na své protivníky již většinou jen ztrácely, T-34/85 sice umožnila zmírnit palebnou převahu protivníka, ale v přímém bojovém střetnutí na moderní německé tanky, ale i na neustále modernizované Pz IV s výkonným 75mm kanonem, nestačila.

    K silným stránkám bych zařadil:

    konstrukční jednoduchost,
    technologičnost pro hromadnou výrobu,
    nižší spotřebu a velký akční rádius,
    lepší průchodnost terénem a přizpůsobitelnost těžkým podmínkám bojů na východní frontě,
    a především obrovské množství vyrobených tanků.

  • jj284b
    11:58 14.03.2015

    okrem Shermanu, ziaden tank nemal stabilizator, a toboz nie T34, takze presnejsia strelba za jazdy je nezmysel. T34 malo dost zlu optiku, takze malo problem nieco trafit aj z miesta, nie to este za jazdy. palbe za jazdy pri nestabilizovanom dele bola prakticky mrhanie municie. Standardom bola palba z kratkych zastavok, pricom aj Shermanom stabilizator pomahal za jazdy len minimalne.

    T34 bol papierovo impozantny tank na svoju dobu, no zanedbaval prave tie dolezite veci ktore rozhodujucim sposobom vplyvali na vykon v boji.. pri 2-osadkovej vezi bol velitel zaroven radista (ak slo o tank velitela caty,ostatne tanky v cate radio nemali) a strelec. a popri tom mal velit tanku, popripade celej cate... navyse ostatne tanky v cate nemali sancu presne vediet zamery svojho velitela, tak sa snazili kopirovat to co robil jeho tank. takze cela cata zvycajne strielala na ciele ktore identifikoval velitel, s cim mal dost problemy kedze sa nemohol len tak rozhliadat vo poklope ked zaroven musel mierit delo a komunikovat s velitelstvom roty...

    naproti tomu v PzIV sedel velitel, strelec a nabijac vo vezi, kym radista a vodic sedeli vpredu v korbe. roly boli presne rozdelene a kazdy robil co mal. velitel tanku identifikoval ciele pre strelca, radista preberal rozkazy od velitela caty ci roty. kazdy tank v cate mal radio takze velitel caty vedel koordinovat palbu na rozlicne ciele...

    problem je ze laicka verejnost si tieto veci neuvedomuje a sleduje jednotuche technicke data, z ktorych potom vyvodzuje zavery... silnejsi pancier, silnejsi motor, vacsi kaliber dela, pribojnost atd atd... no co z toho ked tank bol extremne tazky na obsluhu a nebol shopny skutocnej taktickej kooperacie v ramci jednotky...

  • Zbrojir
    11:46 14.03.2015

    Na otázku o handicapech sovětské tankové techniky již podstatě odpověděl jj284b.
    Obecně bych to definoval asi takto:

    • Špatná ergonomie a celkově nevstřícné podmínky pro členy osádky tanku. Není to sice exaktní parametr, ale výrazněji se projevují zejména při delších přesunech a mnohahodinovém nasazení, kdy např. nevhodná a velmi stísněná pozice sezení, či špatné odvětrávání bojového prostoru dokážou akceschopnost osádky postupně citelně oslabit. Nevhodně umístěná munice v kombinaci s již zmíněnou nedostatečnou ventilací zase paralyzují schopnost osádky tanku vést s dostatečnou mírou efektivity intenzívnější palbu. O zvýšeném riziku totálního zničení po zásahu tanku ani nemluvě.

    • Nevhodné rozdělení úkolů mezi členy osádky, resp. neadekvátní přístrojové vybavení velitele, zejména v dvoumístné věži T-34/76, přetížení velitele, který hlavní funkci, tedy velet tanku, při přímém bojovém střetnutí vlastně nemohl zvládnout, u novějších modelů eliminováno, ale velitel zpravidla nedisponoval vybavením (viz pozorovací přístroje), aby mohl cíle ve větších vzdálenostech rychle a úspěšně vyhledávat a určovat střelci pořadí jejich ničení. Navádění střelce, resp. věže v horizontálním směru přes věžičku velitele u T-54/55/72 je hrubé, nepřesné, prostě zaostalé, takže vyhledání a určení priority cíle se bez další komunikace velitel-střelec neobejde. Mluvím samozřejmě o boji, nikoli o cvičení školních střeleb, kde každý znal podmínky, zpravidla i střelnici, takže střelec, resp. celá osádka velitele v podstavě vůbec nepotřebovala. Ještě jsem zastihl i výcvik v řízení s T-34/85, pár koleček na tankodromu a charakteristický zvuk, pružení podvozku s vinutými pružinami, brutální řazení, jistě, hezký zážitek, ale 200 km přesun v tak nepohodlné pozici, s velkými ovládacími silami, zcela vyčerpávající….

    • Nedokonalé pozorovací přístroje a špatný výhled z tanku, malá šance na rychlé vyhledání více vzdálených cílů. Např. i u T-72/M/M1 (tehdejší české značení verzí) disponuje velitel tak mizerným kombinovaným pozorovacím přístrojem, že v noci má v pasivním, ale i aktivním módu, který je z hlediska demaskování tanku doslova sebevražedný, krajně omezený dosah, tedy velmi mizerný přehled o bojišti a nemůže tak vlastně střelci cíle vyhledávat a určovat prioritu jejich ničení, přeženu-li to, v noci je velitel tanku vůči vzdálenějším cílům cca nad 500m zcela slepý. Rovněž v denním režimu není tento přístroj pro vyhledávání cílů ve větších vzdálenostech, cca nad 1500m vhodný, jelikož není stabilizovaný, pak při jízdě, především po méně rovném terénu, schopnost velitele včas, či vlastně vůbec vyhledat cíle prudce klesá, kdy přehled má jen na malé vzdálenosti, tedy hluboko pod dostřelem tanků, PTŘS, ale i mnohých ručních PT prostředků. A to nerozebírám stav, kdy by musel velitel ručně nabíjet kanon dělenou municí, po jejím spotřebování, po spotřebování konkrétního typu v otočném dopravníku, nebo při poruše nabíjení, které byly mj. dost časté. Za jízdy to vlastně nejde a z místa to vyžaduje velmi dobrou souhru velitel střelec.

    • O poznání horší zaměřovače, které spolu s nižší přesností hlavní zbraně citelně limitují dálku účinné palby. To vlastně platí obecně, tj. od T-34 až po T-72.

    • Zpravidla horší průrazné vlastnosti protipancéřové munice.

    • Zpravidla horší pancéřová ochrana, resp. o poznání horší ochrana osádky po zásahu tanku.

    • Zpravidla o poznání horší interní a vnější komunikační prostředky, tedy pokud byly vůbec aplikovány.

    • U T-72 bych ještě vyzdvihl značnou poruchovost, zejména automatického nabíjení, kdy odstraňování závad a poruch osádkou v boji je krajně obtížné a také nebezpečné, za pohybu zpravidla nemožné.

    Vycvičená osádka mnohé nedostatky samozřejmě potlačí, ale pokud je protivník také dobře vycvičený a ještě disponuje výkonnější a dokonalejší technikou......

    Samozřejmě zjednodušuji, ne vše platí v plném rozsahu pro nastíněné protivníky, ale osobní zkušenost nad zlato. Možnost přímé komparace se západní tankovou technikou jsem samozřejmě neměl, tady se musím spolehnout na dostupné zdroje, které však s mými poznatky o nedostatcích tankové techniky VS v podstatě korespondují.

  • KOLT
    11:32 14.03.2015

    Když už tady probíráte tu historickou techniku, o které moc nevím, tak se zeptám. Celé dětství jsem slýchal, jak byly T-34 lepší než německé tanky, protože měly jednu zásadní technicko-taktickou výhodu. Jestli si správně pamatuju, mělo jít o to, že dokázaly přesněji střílet za jízdy. Jenže už je to nějaký ten pátek, takže si to můžu docela dobře pamatovat špatně. Tušíte o co mohlo jít? Nebo šlo jen o propagandu?

  • jj284b
    08:19 14.03.2015

    tam to strasne zalezi od verzie a roku na ktory sa pozeras... kazdopadne takticky T34 za nemeckymi tankami zaostaval priam neunosne. Rusi museli Nemcov vyrazne ciselne prevysovat aby pre nemecke tankove jednotky predstavovali problem s ktorym by si nevedeli poradit.

    2-osadkova veza, totalne zla optika, chybajuce radio,totalne ulohami zahlteny velitel tanku a mechanicke problemy s prevodovkou su veci ktore T34/76 vyrazne deklasovali. ciastocne problemy riesila nova 3osadkova veza, no v tej dobe uz T34 stala proti PzIVG a PzIVH ktore nemali problem s jeho pancierom na standadnu bojovu vzdialenost. T34/76 potreboval svojho supera trafit,co bol s velmi zlym zameriavacom dost problem...

  • pet.rok
    23:26 13.03.2015

    jj284b, shania: ludia tema nebola ci bol t34 najlepsi tank vojny ale ako si stali t34/76 proti Pz III a Pz IV a potom t34/85 proti panterovi.

  • jj284b
    23:04 13.03.2015

    pet.rok: tak si este raz precitajte clanok ktory som tu postol o mytoch o t34.. jeho hlavne nevyhody su tam dost dopodrobna rozobrane.

    http://www.operationbarbarossa...

  • jj284b
    23:03 13.03.2015

    T34 mal velmi daleko od dokonalosti.. teda minimalne do verzie s 85mm delom. no aj ta zaostavala dost vyrazne za M4A3E8, co sa ukazalo za vojny v Korei.

Stránka 1 z 3