-Banner_980x100.jpg)
Tankové eso Lafayette Pool, jeho Shermany a Moody Molly
-
14. 12. 2015
-
17 komentářů
-
Komerční sdělení
Cesta divokého Texasana z Normandie na hranice Německa trvala jen 80 dnů. Během ní se seržant Pool stal jedním z nejúspěšnějších amerických tankistů a jeho Shermany pojmenované „In The Mood" legendou.
Jedním z největších tankových es americké armády za druhé světové války byl Lafayette G. Pool. I když jeho bojová kariéra tankisty trvala pouhých 83 dnů, dokázal za tuto dobu se svojí posádkou zničit 258 nepřátelských vozidel (z toho 12 tanků a samohybných děl), zabít přes 1000 skopčáků a 250 jich vzít do zajetí.
V 21 bojových nasazeních útočil vždy v čele a mnohokrát se svou osádkou unikli smrti jen o vlásek. Na nejvyšší americké vyznamenání - Medaili cti - byl navržen dvakrát, ale ani jednou ji neobdržel. Komise vždy usoudila, že jeho tank byl obsluhován společně celou posádkou.
Lafayette G.Pool na snímku z roku 1949
Místo boxerského ringu zvolil tank
Lafayette G.Pool se narodil 23.7.1919 v Odemu v Texasu, absolvoval střední školu v Taftu v roce 1938, následovalo studium na Katolické akademii, také graduoval. Následoval zápis na Texas A&I College, kde studoval Pool techniku, jenže ho to táhlo k vojsku. Podal nejdřív přihlášku k námořnictvu, ale kvůli problémům s očima nebyl přijat.
Armádě to tolik nevadilo, tak mladý Lafayette 13. června 1941 nastoupil k základnímu výcviku v San Antoniu v Texasu, odkud byl převelen k nově se formující 3. obrněné divizi „Spearhead" do Beauregardu v Louisianě.
Pool byl boxer na vysoké škole a v armádě se připojil k diviznímu „zlatému" boxerskému týmu. Stal se oblastním šampionem ve své hmotnostní třídě a postoupil do národního šampionátu v Chicagu, Illinois na jaře 1942. Lafayette ale účast odřekl. Důvod byl jednoduchý, jeho divize dostala nové tanky M4 Sherman a Pool chtěl začít na M4 ihned trénovat své lidi.
Tenhle 187 cm vysoký Texasan totiž své lidi cvičil sám a to velmi přísně. Vždy chtěl mít věci hotové co nejrychleji, správně a pečlivě. Nedbalé metody v údržbě, dělostřelbě, či řízení netoleroval. Požadoval od svých lidí ten nejlepší výkon a taky ho dostal.
Před plavbou do Anglie v září 1943, byl L.G.Pool povýšen do hodnosti Staff Sergeant. Byl také navržen do OCS ( Officer Candidate School ), ale odmítl do kurzu nastoupit. Nechtěl být důstojník a jak později sám říkal „chtěl jsem mít jen nejlepší posádku tanku v divizi". Vášeň pro box ho ale neopustila, v roce 1944 během dislokace 3. obrněné v Británii dokonce změřil v exhibičním zápase síly s takovou hvězdou, jako byl šampion v těžké váze Joe Louis.
Dobových snímků tanků „In The Mood" se zachovalo jen několik, tento je asi nejkvalitnější. Velitel tanku sgt.Pool zaujímá svou typickou pozici v otevřeném poklopu věže. Podle některých zdrojů Pool trpěl klaustrofobií...
In The Mood
Bojové vystoupení seržanta L.Poola začalo invazí do Francie. 3. obrněná divize se vylodila v červnu 1944 a on byl jako velitel tanku zařazen u 3. praporu 32. pluku. Jeho tank typu M4A1 s kanónem 75 mm a nápisem „In The Mood" (podle jednoho z válečných hitů Glenna Millera) se mohl pochlubit nejlepší posádkou u pluku.
Tvořili ji řidič Wilbert „Baby-Batole" Richards (nejlepší řidič tanku u pluku, svého Shermana by zaparkoval i v centru New Yorku v odpolední špičce), kulometčík Bert „Schoolboy-Školák" Close (teprve sedmnáctiletý klučina vykonával zároveň i funkci pomocného řidiče), nabíječ Del „Jailbird-Kriminálník" Boggs (k armádě se dostal tak, že mu soudce nabídl buď kriminál za neúmyslné zabití nebo službu v armádě) a střelec Willis „Groundhog-Svišť" Oller (říkalo se o něm, že celou Francii viděl jen přes zaměřovač svého kanónu a Pool o něm rád tvrdil, že by s ním na 1500 metrů vystřelil komárovi oko).
První Sherman zničil německý panzerfaust, druhý americká stíhačka
Poolova posádka se dostala do první bojové akce 29.6.1944 severně od St. Lô u vesničky Villiers-Fossard. Tank byl zasažen panzerfaustem, ale celé posádce se podařilo vyváznout bez zranění. Druhý Sherman - tentokrát typ M4A1(76)W s novým výkonnějším 76mm kanónem, se stal domovem Poolovy posádky od 1. července do 17. srpna 1944.
Při „čištění" vesnice Fromental byl tank zasažen palbou vlastního hloubkového stíhače, letounu P-38 Lighting. Posádka musela silně poškozený tank opustit.
Sherman M4A1(76)W ze sbírek vojenského muzea v Camp Blanding na Floridě
Souboj s osmaosmdesátkou
O tom, jak výkonnou měl Pool posádku a jak dobrým byl velitelem, vypovídá řada válečných historek. Přežití velmi často záleželo na rychlosti reakce na neočekávané situace, tak jako například při akci nedaleko Origny ve Francii. Stmívalo se a Poolův tank „In The Mood" právě obdržel rádiem rozkaz k zastavení postupu a přenocování na pozici.
Pool už otevíral ústa, aby vydal řidiči povel Stop, když najednou zjistil, že se dívá přímo do hlavně německého 88 mm kanónu zamaskovaného v šeru před ním. Místo rozkazu k zastavení zařval do vysílačky „Střelec, pal!" Oiler nezaváhal ani vteřinu, vypálil a dělo zničil dřív než jeho obsluha stačila jakkoliv zareagovat.
V zaměřovači Panter
Velice nebezpečným protivníkem amerických tanků byly nejnovější německé Pantery. Mezi Poolovy největší úspěchy patří například zničení tohoto německého tanku u Namuru na vzdálenost přesahující 1 km, ale ve francouzském městě Colombier přežila Poolova osádka jen s obrovskou dávkou štěstí.
Sgt. Pool s četou tanků vjížděli rozptýleně do městečka. Poolův tank obezřetně projížděl v krytu domů, když pár metrů před něj najednou vyjel z boční ulice německý Panter. Střelec z Panteru první i druhou ranou minul (zřejmě z nervozity), Poolův střelec Cpl. Oiler ovšem nikoliv.
Hned první ránou zřejmě zasáhl munici a následný výbuch odtrhl Panteru věž od trupu. Ten den se Pool a jeho osádka znovu narodili. Z minimální vzdálenosti by byl zásah z kanonu německého Panteru pro jejich Sherman zcela jistě osudný.
Střetnutí v Colombier se stalo předmět zajímavé fanouškovské animace vytvořené v prostředí počítačové hry War Thunder
Třetí Sherman byl tím posledním
Třetí Sherman shodného typu s předchozím - M4A1(76)W se stal pro Poola posledním ve válce. Při pokusu o průlom Siegfriedovy linie jihozápadně od Cách (v městečku Munsterbusch) byl jeho tank 15. září 1944 zasažen útočícím Panterem. T
ěžce poškozený tank se Pool snažil dostat mimo palebný úhel Panteru, ale byl zasažen podruhé. Zásah srazil Sherman mimo vozovku a převrátil ho. L.G.Pool unikl z tanku velitelským poklopem, ale střepina z granátu Pantera mu zmasakrovala nohu takovým způsobem, že mu ji museli amputovat.
O nohu přišel i jeho střelec Oller, zbytek posádky vyvázl nezraněn. "Dejte někdo bacha na můj tank", byla poslední Poolova poslední slova než upadl do bezvědomí. Pro Poola to byl konec bojového nasazení.
Sgt.Pool a jeho osádka byli jednou z inspirací pro tvůrce amerického filmu Fury v hlavní roli s Bradem Pittem. Zajímavý dokument z natáčení se týká použité tankové techniky.
Třetí obrněná
3th Armored Division „Spearhead" byla aktivována 15.dubna 1941 v Camp Beauregard , Louisiana. Její bojová cesta začala 9. července 1944 ve Francii. V boji o Saint Lo utrpěla těžké ztráty, ale pokračovala dále v čele bojujících jednotek po celou kampaň ve Francii.
Její bojová cesta pak pokračovala dále přes Hurtgenský les, bitvu v Ardenách, překročení Siegfiedovy linie až po poslední boj kterým byla bitva o Dessau. 3th armored division byla v boji plných 231 dní, s celkovým počtem 2540 padlých, 7331 zraněných, 95 nezvěstných a 139 zajatých. Divize ztratila více tanků v boji než kterákoliv jiná divize US Army.
Moody Molly
Poolův Sherman M4A1(76)W jsme zvolili jako předlohu pro další z triček značky DixieGear. Naše pin-up girl „Moody Molly" (Náladová Molly) doplnila své apartní plavky v army stylu tankistickou přílbou US M1938 Tanker Helmet a jako osobní zbraň zvolila samopal Thompson M 1928.
Limitovaná edice triček s Moody Molly a Shermanem Sgt.Poola vás čeká v eshopu Dixie-Gear.cz
Příběh Lafayette G.Poola a jeho osádky tanku „In The Mood" by si samozřejmě zasloužil podrobnější zpracování, takže nevylučujeme, že se k tomuto tématu na portálu Radiodixie.cz ještě někdy vrátíme.
Zdroje: 3AD, War history, Crash Course
Autor článku: Jan Korbel
Tento článek byl se souhlasem redakce převzat z portálu RadioDixie.cz
Související články
Peklo u El Guettaru – americké halftracky odolaly německým Tigrům
Tunisko 1943. Nepočetné jednotky obrněných transportérů dokázaly svými 75mm děly zničit i nejlepší ...
-
26.11.2015
-
78 komentářů
-
Komerční sdělení
Rough Rider na pláži Utah: V 56 letech v první vlně invaze do Normandie
Syn 26. prezidenta USA, brigádní generál Theodore Roosevelt Jr., svému tátovi na pláži Utah ostudu ...
-
07.12.2015
-
0 komentářů
-
Komerční sdělení
Komentáře
"skopčáků"? Děláte si srandu? Takhle se o padlých vojácích vyjadřuje seriózní vojenský web? Severovietnamce či jihovietnamce, padlé za valky ve Vietnamu, budete taky nazývat jako ...Zobrazit celý příspěvek
"skopčáků"? Děláte si srandu? Takhle se o padlých vojácích vyjadřuje seriózní vojenský web? Severovietnamce či jihovietnamce, padlé za valky ve Vietnamu, budete taky nazývat jako "žluťáky"? Padlé sovětské vojáky snad označujete za "komanče"?
Asi jste zapomněli, že vojenská úcta a čest se prokazuje všem vojákům bez rozdílu pod jakou vlajkou bojují/bojovali. Stejně tak jako Den válečných veteránů nevzpomíná jen na britské, francouzské nebo americké vojáky. Vojáci byli, jsou a budou dětmi své doby a Vám absolutně nepřísluší posuzovat, kdo si smrt zasloužil a kdo ne.
PS: Když už přebíráte články odjinud, byla by na místě korekce, jestli si chcete zachovat dobré renomé. Hodně mě to znechutilo.Skrýt celý příspěvekSouhlasím.... také mi byl jako děcku představen otcem ve Vítkovicích nějaký volýnský Čech Nikolaj Ivasjuk, dělal tam zámečnka... a na Dukle jsem byl, a bohužel jsem viděl ...Zobrazit celý příspěvek
Souhlasím.... také mi byl jako děcku představen otcem ve Vítkovicích nějaký volýnský Čech Nikolaj Ivasjuk, dělal tam zámečnka... a na Dukle jsem byl, a bohužel jsem viděl rozdíl v údržbě vojenských hřbitovů- ten německý jak ze žurnálu, ten ČSL- sovětský zarostlý v srpnu až do půl pasu...pak jsem se dozvěděl, že se o to mají starat za peníze z Min.obrany ČR Slováci, ale zjevně to nikdo nekontroloval..
Je mi smutno, jak se k vlstním hrdinům chováme, ostudně! Přitom u nás, na Ostravsku není vesnice, aby v ní neměli jak sovětští tak čeští vojáci pomníček se jmény padlých při jejich osvobozování...Skrýt celý příspěvekOtecko,já s Vámi plně souhlasím,já jsem pouze reagoval na to,že i přesto příslušníci naši zahraniční armády,byli skvělí vojáci,přesto se nemohli projevit v takovém nasazení a v ...Zobrazit celý příspěvek
Otecko,já s Vámi plně souhlasím,já jsem pouze reagoval na to,že i přesto příslušníci naši zahraniční armády,byli skvělí vojáci,přesto se nemohli projevit v takovém nasazení a v takových operacích jako se projevili naši letci na západě na počátku války.
Předně,jak jsem už uvedl v předcházejícám článku,neměla naše vláde kde brát mobilizační doplňky na úhradu bojových ztrát,tudíž jen málo kdy tyto jednotky mohly být nasazovány na úseky,kde se prolamovala fronta a nebo kde probíhaly nejtvrdší operace-viz ztráty na Dukle a obrovské ztráty 1.čs.armádního sboru
Zajímám se o vojenskou historii cca od roku 1968,osobně jsem bývalý tankista,znal jsem se mnoha frontovými vojáky jak s východní fronty, západní fronty,.včetně příslušníka RAF pana mjr.J.Střírbrného. U nás na vesnici ve smíšeném manželství žilo i několik bývalých vojáku wermachtu.V mém bývalém zaměstnání jsem měl dva spolupracovníky,kteří bojovali na východní frontě,jeden v čs.armádním sboru a druhý ve wermachtu-přitom oba dva museli za odměnu pracovat několik let přes důchod,aby se vlastně uživili. .
Nejsmutnější na tom všem je že náš národ si neumí vážit nejen svých hrdninů,ale je zde i neucta k armádě,ale i k padlým vojákům v obou světových válkách.Tito vojáci,nemohli za to že museli rukovat na frontu.Měli jen dvě možnosti-buď fronta,nebo popravčí četa od vlastních.Stačí se jen podívat na západ od našich hranic,aby člověk pochopil.Několikrát jsem navštívil bojiště Prusko-Rakouské války z roku 1866-u Hradce Králového respektivě u Chlumce.Všechny hroby a památníky pečlivě udržovány s Německa a Rakouska.A u nás se stačí podívat na památníky padlých s 1.a 2.světové války a nebo za jet na Duklu a uvidíte ten rozdíl.Skrýt celý příspěvekPane Vrajo, nevím, nevím, ale Ostravsko-Opavská operace, Kyjev, Dukla,. to byly dle vás pohodičkové boje, že píšete, že vojáci US army prošli krvavějšími boji?? Kterými tedy? Co ...Zobrazit celý příspěvek
Pane Vrajo, nevím, nevím, ale Ostravsko-Opavská operace, Kyjev, Dukla,. to byly dle vás pohodičkové boje, že píšete, že vojáci US army prošli krvavějšími boji?? Kterými tedy?
Co mi však vadí více je to, že si v AN jaksi nevšimli, že právě v den vydání tohto článku zemřel jeden z posledních účastníků Ostravské operace gen. Mikuláš Končický.... furt se tady mele pantem, že si neumíme připomínat vlastní hrdiny a když je máme připomenout, i na tomto vojenském serveru po nich neštěkne ani pes..Smutné..Skrýt celý příspěvekJ-Vraja No já bych československá tanková esa vůbec nepodceňoval. Takový Ján Ivanco během ostravské operace zničil 6 tanků a samohybných děl, nekompletní posádka rotného Vladimíra ...Zobrazit celý příspěvek
J-Vraja
No já bych československá tanková esa vůbec nepodceňoval. Takový Ján Ivanco během ostravské operace zničil 6 tanků a samohybných děl, nekompletní posádka rotného Vladimíra Paličky (jen tři muži) 7 ks obrněné techniky (bohužel bez upřesnění kolik tanků). No a nejznámější čs tankista Stěpan Vajda, u toho se udává 7 tanků a samohybných děl.
Kolt
No v případě tankových es spojenců je pravda, že na východě byli lepší než na Západě. Sice Dmitrij Lavriněnko bojoval 6 měsíců, ale svůj první tank zničil až 6. října 1941 (padl 18. prosince 1941), takže na svých 52 zničených tanků měl taky jen 2,5 měsíce (a to ho nedostal nepřátelský tank, ale střepina německé miny). Nic proti Lafayette G.Poolovi (má můj obdiv), ale mezi sovětskými tankovými esy by nebyl ani na 50 místě.Skrýt celý příspěvekSorge-227,nemohu si pomoci,ale srovnavaté-dvě besrovnatelné věci.Je třeba si uvědomit,že do takových tankových bitev,do kterých šly americké tankové jednotky,si českoslovenští ...Zobrazit celý příspěvek
Sorge-227,nemohu si pomoci,ale srovnavaté-dvě besrovnatelné věci.Je třeba si uvědomit,že do takových tankových bitev,do kterých šly americké tankové jednotky,si českoslovenští tankisté nemohli dovolit.Menší statistika:V září roku 1943 čítala výzbroj čs. brigády 10 tanků T-34/76, 10 lehkých tanků T-70,zůčastnili se bojů o Kyjev a závěrečné fáze bojů o Dněpr a v Žytomyrsko-berdyčevské a Korsuň-ševčenkovské operaci Do Karpatsko-dukelské operace tak bylo nasazeno pouze 11 středních a tři lehké tanky, dále dvě samohybná děla-po skončení bojů na Dukle a překročení Dukelského průsmyku zůstaly našemu sboru pouze tři tanky. Až v únoru roku 1945 dosáhla tanková brigáda úplné bojové pohotovosti. Její prapory a roty byly vyzbrojeny 52 tanky T-34/85, 12 tanky T-34/76, jedním tankem T-70 a dvěma samohybnými děly SU-8. Počátkem března byla tanková brigáda přesunuta k Ostravsko-opavské operaci.
Z výše uvedeného vidíte,že nemohlí mít více úspěšných tankistů,než US army,kde jejich tankisté prošli mnoha daleko vetšími a krvavějšími boji než naší tankisté.Naši velitelé,taky museli počítat s tím,že nebude možné doplňovat padlé vojáky.
Doporučuji knihu:Artěm Drabkin, Oleg Šereme:"T-34 v akci"Skrýt celý příspěvekNezlobte se na mě, ale Sherman byl opravdu špatný tank, protože měl problém si poradit i s Pz III, natož aby bojoval s Tigerem. Sice je pravda, že 76 mm kanon byl od něco lepší než ...Zobrazit celý příspěvek
Nezlobte se na mě, ale Sherman byl opravdu špatný tank, protože měl problém si poradit i s Pz III, natož aby bojoval s Tigerem. Sice je pravda, že 76 mm kanon byl od něco lepší než 75 mm kanon, ale stále se musel dostat na vzdálenost kolem 500 metrů k Tigerovy. Ale tento článek je o tankistovy, který v podstatě za 83 dnů na frontě dokázal podat vynikající výkon i s tak špatným tankem.
Film Fury, tak to je opravdu sračka, na kterou se dívat nedá, ale takových je více, například film Red Tails je na to úplně stejně. V poslední době válečné filmy z Hollywoodu jenom zesměšňují Německý národ a jejich techniku, která ale v reálu mnohonásobně lepší než spojenecká technika. V podstatě proti sobě bojovala masová výroba proti preciznosti, kde v podstatě preciznost prohrála nad obrovskou početní převahou.Skrýt celý příspěvekSorge: no a? Tohle není článek o nich, tohle je článek o Američanovi, který velel Shermanovi na západní frontě. Až tu bude článek o čechoslovákovi na východní frontě, budete ...Zobrazit celý příspěvek
Sorge: no a? Tohle není článek o nich, tohle je článek o Američanovi, který velel Shermanovi na západní frontě.
Až tu bude článek o čechoslovákovi na východní frontě, budete přispívat v duchu "ale britové měli na západní frontě úspěšnější tankisty, no nic"?!?
Ono upřímně, sednout do Shermana s vyhlídkou, že nejhorší, co můžu potkat, je StuG III, kterej si v pohodě vyndavá tanky na kilometr, a nejlepší KonigTiger, kterej defacto reálně nemůžu ohrozit, a spolíhat, že mě z kaše kdyžtak vytáhnou Typhoony nebo Thunderbolty, bylo samo o sobě hrdinství.Skrýt celý příspěvekujo Marek: Pokud je pravda, že se dobrovolně hlasil do čela útoku, tak to hrdina i s celou posádkou byl. Zamaskované dělo nebo samochodka je stejně nebezpečná jako Tigr, pokud ...Zobrazit celý příspěvek
ujo Marek: Pokud je pravda, že se dobrovolně hlasil do čela útoku, tak to hrdina i s celou posádkou byl.
Zamaskované dělo nebo samochodka je stejně nebezpečná jako Tigr, pokud má šanci vystřelit první.
Navíc zrovna u něj to nebylo jen o tom, že byl na správném místě a ve správnou dobu, ale taky o důkladné připravě a výcviku. A zrovna o US tankistech se netraduje, že by měli obecně nějak kvalitní výcvik...Skrýt celý příspěvekujo Marek: US v 44+ měli velmi malo tankových bitev. Většinu těch osudných setkání si vybrali anglani a další spojenci. Tanky byli používány hlavně proti pěchotě.
ujo Marek: US v 44+ měli velmi malo tankových bitev. Většinu těch osudných setkání si vybrali anglani a další spojenci. Tanky byli používány hlavně proti pěchotě.
z 258 vozidiel až 12!!! tankov a SD...mno to je úctihodný výkon, hodný júesej hero, počítam, že tie ostatné boli neozbrojené nákladné vozidlá
z 258 vozidiel až 12!!! tankov a SD...mno to je úctihodný výkon, hodný júesej hero, počítam, že tie ostatné boli neozbrojené nákladné vozidlá
https://www.youtube.com/watch?... V tom filme Fury bola pre mňa najzaumívajšia scéna Tiger vs M4. Filmársky sice bola premakaná ... ale nejako mi chýbala "logika" ...Zobrazit celý příspěvek
https://www.youtube.com/watch?...
V tom filme Fury bola pre mňa najzaumívajšia scéna Tiger vs M4.
Filmársky sice bola premakaná ... ale nejako mi chýbala "logika" v prípade posádky německého Tigra ....
Sice jeho jazda vyzerala zaujímavo .... ale počas 2.SV sa snažili tanky (ak mohli) vždy strieľať počas krátkeho zastavenia ... presnosť sa totiž rapídne zvyšovala ....
A v prípade Tigra to platilo dva krát tak .. lebo mal presný kanón, dobrú optiku ... a silný čelný pancier .. snažiť sa "akčne" vyraziť proti ametickým M4-ám bol preto holý nezmysel ....
A ak by už ostal Tiger v pozícii jedného na jedného ... tak sa posádka snažila vždy točiť celý tank smerom k nepriateľovi .... jednak celý tank točil rýchlejšie ako samotná veža .. a chránil si tak zraniteľné boky ....
Najväčším prínosom - zatiaľ v iných filmoch nezaznamenaných - boli vraždy německých vojakov ...... hlavne SS-áci mali často smolu ....ak aj ..tak v rámci priameho boja ....
A kdeže to dobre vedeli ... tak to vysvetluje ich "fanatický" boj do konca ..... nemali inú možnosť ... i keby chceli .....
Dokonca dve spojenecké jednotky vydali rozkazy k vraždám zajatcov z radov SS ... ináč povedané, oficiálne žiadali od svojich vojakov zločiny ....
Nechcem samozrejme obhajovať SS-ákov ..... ale faktom, je, že ich vraždenie bolo kontraproduktívne ..... a stálo zbytočne veľa životov spojeneckých vojakov ....nie všetci SS-áci boli až takí "zapálení" .... a boli ochotní sa vzdať ..... mnoho v nich dokonca v naivnej viere, že ich Amíci budú potrebovať proti Rusom .....Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...