Další modernizované tanky Leopard 2PL pro polskou armádu

Prototyp tanku Leopard 2PL nyní prochází firemními testy ve firmě Rheinmetall; větší foto / Rheinmetall Defense

Polská armáda získá navíc dalších 14 vylepšených tanků Leopard 2PL. Dodatek v hodnotě 300 milionů zlotých k původní smlouvě z roku 2015 byl podepsán na konci června.

Ve výzbroji polské armády se nachází 250 tanků Leopard 2A4/2A5, 232 tanků PT-91 (modernizované T-72) a přes 580 původních sovětských tanků T-72. Polská armáda pro plnění svých úkolů požaduje 1000 moderních tanků, což ale samozřejmě nemusí odpovídat průmyslovým a finančním možnostem Polska.   

 

 

Hlavním tankovým projektem polské armády je vylepšení tanků Leopard 2A4 na standard Leopard 2PL, které získá především elitní 10. obrněná jezdecká brigáda (10 Brygada Kawalerii Pancernej). Brigáda v blízké budoucnosti získá dva prapory tanků Leopard 2PL (2×58 tanků), samohybné minomety Rak, samohybné houfnice Krab, bezpilotní letadla nebo prostředky protivzdušné obrany (PVO). Polská 10. brigáda se tak stane nejsilnější a nejlépe vybavenou jednotkou ve střední a východní Evropě.
 

Tanky Leopard 2A5 jsou ve výzbroji především 1. obrněné brigády (1 Brygada Pancerna), která také získá jednu rotu (14 ks) tanků Leopard 2PL.
 

Podle původní smlouvy polská armáda do roku 2020 modernizuje 128 tanků Leopard 2A4 (rok výroby 1985 až 1987) na standard Leopard 2PL. Již původně se mluvilo o opci na dalších 14 tanků Leopard 2PL. Opce došla uplatnění 20. června, kdy polské ministerstvo obrany s polskými firmami PGZ a Bumar podepsalo příslušný dodatek k původní smlouvě.
 

Polská armáda tedy modernizuje všech svých 142 tanků Leopard 2A4 na standard Leopard 2PL za celkovou cenu 2,7 miliardy zlotých (16,2 miliardy Kč). Stojí za připomenutí, že za tuto cenu lze reálně (maximálně) nakoupit 50 nových hlavních bojových tanků (včetně provozního zázemí).

 

Modernizace tanků Leopard 2PL je třetí největší zbrojní zakázkou polské armády za poslední roky. Jasně nejdražší je nákup amerických systémů PVO Patriot za 20 miliard zlotých, druhým je akvizice 96 samohybných houfnic Krab za 4,6 miliardy zlotých

 

Leopard 2PL

 

Dodávky tanků Leopard 2PL začnou v letošním roce a skončí v roce 2021. Leopard 2PL získá především dodatečnou balistickou ochranu věže, novou stabilizaci kanónu, elektrický pohon pro natáčení věže i kanónu, nové pozorovací elektro-optické systémy velitele a střelce, možnost používat nejnovější tankovou munici, novou pomocnou pohonnou jednotku (APU) a vylepšené pracovní prostředí posádky.

 

Do výzbroje Leopard 2PL se zařadí nejnovější průbojná podkaliberní munice DM63A1 nebo programovatelná tříštivo-trhavá DM11.

 

Modernizaci vede německá firma Rheinmetall, která však odpovědnost za projekt postupně předá na firmy náležící pod holding PGZ (Polska Grupa Zbrojenowa). Polské firmy zajistí kompletní demontažní/montážní práce, instalaci elektrických pohonů a pancíře, dodávky elektro-optických přístrojů nebo modernizaci trenažerů a simulátorů.

 

Kompozitní pancíř pro věž dodá německá firma IBD Deisenroth Engineering. Při modernizaci byli Poláci omezeni maximální nosností podvozku Leopard 2A4 (60 tun) a rezignovali proto od zlepšení balistické odolnosti korby a podvozku.

 

Leopard 2PL na výstavě MSPO 2017

 

V současné době dokončuje tovární testy v Německu jeden prototyp Leopard 2PL ‒ v průběhu následujících týdnů začnou přejímací zkoušky v Polsku. Pokud vše proběhne hladce, do konce roku polská armáda získá šest tanků modernizovaných v německé firmě Rheinmetall a také jeden Leopard 2PL od polské firmy Bumar (modernizovaný pod dohledem německých odborníků). Kromě zmíněných šesti Leopardů 2PL všechny další tanky projdou přestavbou v Polsku.

 

Program Leopard 2PL tedy nemá jen prohloubit a rozšířit schopnosti polských obrněných jednotek, ale také vybudovat národní strategické průmyslové kapacity pro zajišťování provozu a modernizací hlavních bojových tanků ve výzbroji polské armády.
 

Polské ministerstvo obrany rovněž počítá (do příchodu tanků zcela nové konstrukce) s dalším provozem a modernizací tanků T-72 i PT-91. Přesná podoba modernizace (finanční rozsah) není znám, ale zcela jistě se programu zhostí především polské firmy. V úvahu připadá hloubková přestavba podle technologického demonstrátoru PT-17 nebo finančně schůdnější modernizační balíček PT-91M2 – vše od firmy Bumar patřící pod křídla PGZ.

Zdroj: Dziennik Zbojny, Defence24

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot

Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického hlediska) vojenskou zakázku všech dob. V rámci programu Visla Polsko nakoupí v první fázi americké systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů.

Irák mění americké tanky Abrams za ruské T-90S

Irácká 35. obrněná brigáda 9. obrněné divize přechází od amerických tanků M1A1M Abrams k ruským T-90S. Zbylé Abramsy jsou převáděny k 34. obrněné brigádě (stejná divize), která je nyní jedinou iráckou brigádou používající tanky Abrams.

US Army nakupuje izraelské systémy Trophy pro tanky Abrams

Americká armáda (US Army) udělila první smlouvu ve výši 193 milionů dolarů americké firmě Leonardo DRS na dodávky aktivních systémů ochrany APS (Active Protection System) pro tanky Abrams. Bojem ověřený Trophy ochrání tanky především před reaktivními granátomety (RPG), protitankovými řízením střelami (PTŘS) a před kumulativní tankovou municí (HEAT).

Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR

Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) od Lockheed Martin. Oproti původním plánům tak nedojde k přenosu klíčových amerických know-how do Polska.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 8
  • Jirosi
    22:21 09.08.2018

    Asdf: 1) není to v CR..
    2) I most co unese jedno vozidlo 40t, lze přetížit vyjmečně (prejezd kolony) na skoro 60t. Ale jak sem psal to ti řekne maximálně statik na místě.
    3) Pokud řešíš limit 40t, tak ti tam neprojede ani T-72 se svými 48t bez podvalu.

    Výsledek, buď ti tam projede L2, a T-72, nebo ti tam neprojede ani jeden(40t). Tedy 1:1.

  • Wiktores_SVK
    21:59 09.08.2018

    asdf: blby priklad, ten most je taky rozbity prave preto, ze sa dlhodobo prekracovala jeho nosnost, ked sa tam stretavali kolony kamionov v oboch smeroch kym nebola dialnica... par kolon tankov ktore by usmernovala VP alebo zenisti by zvladol.

  • asdf
    21:43 09.08.2018

    Jirosi > Chcel by som vidiet, ako by vyzeral takyto most po prejdeni kolony tankov na tahacoch.

    https://www.google.sk/maps/@49.0927362,18.9306557,3a,33.7y,114.63h,88.9t/data=!3m6!1e1!3m4!1shrPUDRlefbbkLwTYgyf8Qw!2e0!7i13312!8i6656

    Je tam obmedzenie na maximalnu hmotnost vozidla 20 ton. Jedno vozidlo 40t.
    Nie je to ziadna cesta III. triedy. Jedna sa o cestu I.triedy pri Martine.

    Dalsia vec, ako by si tie tanky dostal popod Strecno. Momentalne su na tej ceste tam 2 mosty v takom stave, ze rychlost na nich je obmedzena na 50 km/h aby sa znizilo ich zatazenie.

    Takze teoreticky mozes mat mosty s projektovanym vynimocnym zatazenim minimalne 62 ton, pokial je realita diametralne odlisna.

  • Jirosi
    14:08 09.08.2018

    Czertik: Železnice nemá problém takové náklady přepravovat. Problém je, že neexistují místa kde je z těch vagonu složit. A s tím se potýkají i přesuny T-72.

    Raziel87: Nezamotal si se do toho trošku?

    Dle tabulek, pro ideální stav mostu, tu máš jen pár mostů III, třídy co by s tím měli problém. Jenže ty ti neunesou ani tu T-72 na podvalu. Tedy 1:1.

    Není umění si přečíst 40. stran textu. Když nepochopíš, že to důležité zabírá maximálně tu jednu A4.

  • raziel87
    12:17 09.08.2018

    2 Starlight

    to bys ale měl, protože ilustrační výcuc z knížky, která je k zakoupení na e-shopu si chtěl demonstrovat co? nesmrtelnost brouka? seš dost chytrej na to, aby si dobře věděl, že problematika zatížitelnosti mostů a pozemních komunikací je natolik obsáhlá,
    že nelze pro ilustraci prezentovat 2,3 strany A4 - viz. tvůj odkaz, proto píšu Jirosovi, Ať alespoň nahlédne do jedné z diplomek, aby pochopil, že to závisí na mnoha faktorech - které jaksi z tvého odkazu nejsou patrné.

    Tak už se na mě nezlob :-) já vim, že mě nemáš rád, protože jsem si na AN i Palbě dovolil v pár případech rozporovat tvé jinak kvalitní a faktické poznámky, ale holt nejsi neomylný bůh a pár "polopravd" jsi už taky vypotil. Domnívám se, že to nebylo kvůli neznalosti faktů, ale spíše na chvíli zvítězil tvůj bojový duch a pohled na to, kdo je ten "správný" a silný.....no jasně že nejkoulikatější jsou USA, v tom jsme zajedno neboj :-)

  • Czertik
    01:01 09.08.2018

    dany
    muzes me dat odkaz na ten clanek nebo aspo idovou predstavu kde si cetl o tom, ze se v cr planuje budovat/buduje silncni sit pro transport tezke vojenske techniky ? vcetne prekladist a podobnych veci.

    zeleznici neres, tam je to jen o naprasvovem tlaku, a je jedno na jednom vagonu vezes 40 tun nebo 150 tun, jde o to aby napravovy tlak byl prijatelny.
    pokud nebudu brat zeleznicni dela z druhe svetove, tak myslim ze nejvice napravovy vagon co sem videl byl 16 napravovy.
    a ty zeleznicni koridory se buduji/modernizuji hlavne kvuli normalni nakladni doprave.

  • Czertik
    00:48 09.08.2018

    raziel
    ano, kdby cr sla do 60+ tunovych bestii bylo by to pro existujici infa slusny zahul a komplikace...ale o nic mensi nez kdyby k nam prijeli ze zapadu v ramci "bratrske pomoci" pro ne.
    a vezmi si polaky, kdyz ti se rozhodli ty bestie nakoupit, a pritom meli az do 89 uplne stejne dimenzovanou infra na stejne tezke/lehke tanky...tak polaci taky musi resit problemy s tim a jak je prepravovat, byt uznavam, tim ze je maji, je to pro ne palcivejsi problem, nez pro cr kdy by museli resit jen pripadny prujezd/pomoc ze zapadu.

    a k tem numerum..slo by najit i polske normy pro ony stavby ?

  • Starlight
    23:45 08.08.2018

    @Raziel87

    Já nepotřebuji hledat žádnou diplomku mostních stavařů, abych poznal, kdo tu jen plácá, že naše silniční mosty zpravidla neusnesou západní MBT. A ještě to mlží do nic neříkajících a z kontextu vytržených vět ze současných stavebních norem.

    Pokud by sis přečetl mnou odkazovaný poslední jednoduchý dokument, tak je tam krásně popsáno:

    1) že silniční mosty v ČR se v posledních dvou stoletích stavěly podle různých norem. Tedy nemáme tu jen silniční mosty podle posledních stavebních norem.

    2) každá norma nějak definovala zatěžování mostu vozidly – a nikoliv jen jedním početním případem, ale hned několika. To jsou právě ty klíčové pojmy jako normální, výhradní a výjimečná zatížitelnost.

    To, že most má odlišnou nosnost pro kolonu vozidel a jedno vozidlo je samozřejmostí, kterou by měl každý internetový vojenský odborník znát, zvláště ten, který tvrdí, že se problematikou opakovaně zabýval. Zejména když v NATO je to běžně používáno v systému únosností cest/komunikací tzv. Military Load Classification (MLC), který je popsaný například v STANAG 2253 a 2174.

Stránka 1 z 8