Taranis - britský příspěvek do rodiny bezpilotních letounů

Taranis
Foto: Bezpilotní bojový letoun Taranis / BAE Systems

BAE Systems pracuje na vlastním bezpilotním bojovém stroji Taranis. Podobně jako americký X-47 nebo evropský (či spíše francouzský) nEUROn má Taranis tvar samokřídla, které je navrženo s ohledem na vlastnosti "stealth".

Taranis (keltský bůh blesků) je určen k bombardovacím mezikontinentálním misím. V britské armádě má nahradit bojové stroje Tornado GR4 a doplnit nové letouny Typhoon Eurofighter. Díky absenci pilota a preciznímu dodržování zásad "stealth" je Taranis určen pro první vlnu útoku, například proti postavení protiletecké obrany nebo pro jiné nebezpečné bombardovací úkoly.

Stroj využívá vysoký stupeň automatizace. Veškeré úkony od vzletu až po přistání Taranis vykonává automaticky. Dokáže také provádět náročné bojové manévry, identifikovat a vyhnout se hrozbám (postavení protiletadlové obrany) a také provést příslušná protiopatření – např. vypálením obranných světlic. Zásah člověka je nutný jen ke konečnému odsouhlasení útoku na cíl.

Nigel Whitehead, ředitel divize programů a podpory na BAE Systems, doufá, že Taranis změní úhel pohledu britského ministerstva obrany na použití bojový dronů. „Myslím si, že program Taranis poslouží k formování myšlení MO UK, pokud jde o vytvoření mixu pro budoucí letecké síly. Předpokládám, že Spojené království vybere kombinaci frontových letadel s osádkou a bez osádky.

Taranis Foto: Bezpilotní bojový letoun Taranis / BAE Systems

The Daily Telegraph na svých stránkách uvádí, že kromě samotného tvaru letadla se na obtížné zjistitelnosti stroje podílí i „speciální“ povrchová vrstva, která dále snižuje schopnost radarů odhalit a zaměřit letoun.

Stroj pohání motor Rolls-Royce Adour 951 převzatý z cvičných letadel Hawk. Ve zdrojích se neuvádí, zda byl motor nějak upraven nebo byl doplněn o možnost přídavného spalování. Ač je maximální rychlost Taranise nadzvuková (Mach 1,3), Hawk je pořád podzvukovým letounem. Podle britského deníku měří stroj na šířku 11,3 m a na délku 9,8 metrů, ostatní údaje nebyly zveřejněny.

Koncept letounu byl veřejnosti představen již před 30 měsíci. V tomto roce by Britové chtěli vykonat první testovací let ve vnitrozemí Austrálie. Kromě letových schopností stroje se bude testovat schopnost Taranise čelit neočekávaným hrozbám, jako je působení protiletadlové obrany.

Bezpilotní stroje sice chrání životy vojáků, ale v současné době se proti této technice zvedla vlna odporu. I když k samotnému útoku na cíl je třeba povolení člověka, ochránci práv se obávají, že plná automatizace bojových strojů (tedy včetně samostatných útoků na cíl) bude pro vojenské stratégy v budoucnosti příliš lákavá.

Zdroj: The Daily Telegraph

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nový ruský bombardér nakonec nebude hypersonický

Rusové popírají, že vyvíjený dálkový strategický bombardér PAK-DA má být hypersonický, tedy mít schopnost letu mnohonásobnou rychlostí zvuku. Vývoj takového letounu je velmi nákladný a zejména natolik technologicky komplikovaný, že by ohrožoval předpokládané zavedení do služby kolem roku 2020.

Vesmírný letoun Skylon

Dnes si představíme technologii, která není sice primárně vyvíjena pro vojenské účely, ale jsme si jisti, že ji bedlivě sleduje nejeden vojenský stratég. Řeč je o vesmírném letounu Skylon od britské firmy Reaction Engines Ltd. Letoun je výjimečný především svými revolučními nadzvukovými motory SABRE, jenž jsou jakýmsi hybridem mezi proudovými a raketovými motory.

X-47B poprvé na letadlové lodi

Na konci listopadu poprvé odstartoval pomocí katapultu bezpilotní palubní letoun X-47B. Ve stejné době byl další prototyp umístěn na palubu americké letadlové lodě USS Harry S. Truman. Jedná se o velký pokrok ve vývoji, jelikož větší bezpilotní letouny prozatím startovaly jen ze země. První vzlet z paluby se má uskutečnit v příštím roce.

Vývoj ruské stíhačky PAK FA zdárně pokračuje

V polovině prosince minulého roku byl zalétán již čtvrtý prototyp ruského stíhacího letounu 5. generace Suchoj PAK FA. Na všech vyrobených letounech zároveň probíhá ověřování letových vlastností a ovladatelnosti. Na rok 2013 jsou plánovány zkušební odpaly řízených střel i první státní zkoušky.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • Ondřej Lacina
    18:11 22.01.2013

    Já to nemyslel tak, že by okamžitě po ztrátě kontaktu letoun musel automaticky explodovat. Ale například v situaci, že by letoun najednou přestal bejt ovladatelnej a nemohl manévrovat, zatáčet atd. tak by člověk nařídil letounu, aby se "terminoval". Nejlepší řešení to možná neni, ale jen jsem tak zauvažoval ;)

  • Ultramarinus
    02:36 22.01.2013

    martin:
    Nulová šance. Roboti mimo filmy se prostě "nezblázní" a nezačnou střílet nazdařbůh do lidí. A i kdyby začaly, předpokládá se, že strana která robota používá, má ještě alespoň druhého, kterého může ke zničení toho prvního použít, pokud přestane fungovat podle parametrů. Automatického sebezničení, spíš než autonomního. "Autonomní" je celé letadlo. A lidskou kontrlu tam má. To, že vyloženě MUSÍŠ (jako obsluha) jenom potvrdit střelbu a všechno ostatní už zvládne sám, neznamená, že ho obsluha nemůže "převzít" a létat s ním jako s radiovým modýlkem s kamerou v nose.

    Ondřej Lacina.
    To se nepoužívá a používat nebude. I bezpilotní letadlo je dost drahé a je výhodnější, aby se při přerušení příkazového kanálu vrátilo samo na základnu a přistálo, než aby vybouchlo. Taky nepřítel (a to i celkem chudý a nevyzbrojený nepřítel) by určitě dokázal na čas "zarušit" letadlu signál. Pokud by bylo po Tvém s automatickou autodestrukcí při ztráte řídícího signálu, představ si, co by při vzletu drona dokázal napáchat jedinej turban s rušičkou, co se schovává za plotem letiště. Kdyby si "zarušení" načasoval dostatečně přesně, mohl by poškodit dráhu, nebo i okolostojící stroje. Dokonce by mohl zabít i pár lidí, co se na tom letišti ve chvíli startu drony mohou pohybovat.

    Možnost "převzetí" drony nepřátelským signálem nebyla chápána jako příliš závažná hrozba až do chvíle, kdy podobným způsobem Irán američanům "ukradl" ze vzduchu jeden bojový bezpilotní stroj. Od té doby si tím asi US konstruktéři zalamují hlavy MNOHEM víc (a nejspíš na to i mají nějáké řešení). Autodestrukce je ale pořád nepravděpodobná.

  • Ondřej Lacina
    23:15 21.01.2013

    Lidské povolení k útoku by měla bejt samozřejmost. Ale teď mě tak napadá, jestli by neměly tyto bezosádkové autonomní stroje mít nějakou nouzovou možnost autodestrukce..? Jako když selže ovládání a kontrola nad strojem, tak by určitě bylo bezpečnější letoun odpálit ve vzduchu, než napáchá větší škody (ať už shozem munice - který by MĚL být proveden pouze se souhlasem člověka - tak už třeba nekontrolovaného pádu do zalidněných oblastí, nebo padnutí stroje do nesprávných rukou). Nebo už nějaké podobné řešení stroje obsahují?

  • martin
    18:50 21.01.2013

    Až se BAE přejmenuje na Cyberdyne, bude čas začít se bát. Letadlo je to nádherné, ale lidské kontroly by měli určitě zachovat určité minimální množství, včetně autonomního systému sebezničení - ne softwarově řízeného

  • JiriTintera
    00:15 20.01.2013

    Vážení, podle mých informací se nejedná o prototyp bojového letounu, ale pouze o demonstrátor. Uvidíme zda BAe vydrží a letadlo dotáhne do sériové výroby.

  • Ultramarinus
    14:57 19.01.2013

    Velmi podporuju filosofii naprosté autonomnosti stroje, až na potvrzení střelby (které musí přijít od lidského operátora)

  • Ondřej Lacina
    13:16 19.01.2013

    Skvost :) Co bych dal za možnost vidět takovej stroj v letu na živo.