Tchajwanská otázka a evropská strategická autonomie

Francouzský think tank Groupe d'études géopolitiques (GEG) považuje odsouzení evropské strategické autonomie k zániku za předčasné a krátkozraké. Ano, Evropané dnes nejsou připraveni sami bránit svůj kontinent a ruská válka proti Ukrajině je přiměla k větší, nikoli menší závislosti na Spojených státech. Nicméně Pentagon přinejmenším od konce minulé dekády řeší dilema vedení dvou válek najednou. USA potřebují silnou Evropu, která se dokáže sama vypořádat s Ruskem a tím uvolnit Američanům ruce pro konflikt v Tichomoří.

Ačkoli Bílý dům v posledních měsících pokládá podporu Ukrajiny proti Rusku za hlavní strategickou prioritu, v nadcházejících desetiletích mu půjde především o Čínu. Evropané proto do svých strategických kalkulací musí zahrnout riziko vypuknutí války o Tchaj-wan. Ruské síly je podle amerických představ nutné natolik oslabit, aby se USA mohly plně soustředit na čínskou výzvu. Vojenskou podporu Ukrajině proto nelze vnímat jen jako podporu ukrajinské suverenity a územní celistvosti, ale také jako prostředek k dlouhodobému oslabení ruských útočných schopností. GEG Evropě doporučuje investovat do své strategické autonomie, aby jí přesměrování amerických zdrojů do Asie nezanechalo ve zranitelné pozici. 

Emmanuel Macron svůj pohled na evropskou strategickou autonomii nepřirovnává ke snaze odklonit se ve vojensko-politické rovině od Spojených států. Naopak si v souladu s francouzským think tankem přeje učinit z Evropy spolehlivého partnera v rámci NATO a v jeho rámci převzít více odpovědnosti za evropskou bezpečnost. Další Macronovy kroky a vyjádření jdou ovšem znatelně neamerickým směrem. Z dubnové návštěvy Číny si francouzský prezident přivezl řadu podepsaných dohod o společných dopravních, energetických, kulturních, vědeckých a zemědělských projektech.