Test laseru HEL MD

HEL MD
HEL MD během testování na jaře letošního roku. / Boeing

Boeing na začátku roku znovu otestoval laser HEL MD (High Energy Laser Mobile Demonstrator). Laser HEL MD je umístěn na podvozku nákladního auta a v blízké budoucnosti může s nebývalou efektivitou chránit, v rámci taktiky C-RAM (Counter Rocket, Artillery, and Mortar), pozemní jednotky před raketovými, minometnými a dělostřeleckými útoky.  

Ač mají laserové zbraně stále nádech sci-fi, vývoj pokračuje mílovými kroky a zavedení do výzbroje se nezadržitelně blíží. Důvod? Lasery přinášejí proti projektilovým nebo raketovým zbraním zásadní výhody – nízkou cenu výstřelu, rychlost, přesnost a schopnost ničit malé, vícenásobné a velmi rychle pohybující se cíle.

Velkou budoucnost mají lasery zejména při ochraně pozemních jednotek před raketami krátkého doletu a minometnými/dělostřeleckými granáty. Podobná kapacita se hodí jak v konfliktech nízké intenzity (např. raketové a minometné přepady v Afghánistánu/Iráku), tak vysoké intenzity.

Pro příklad nemusíme daleko. Na Ukrajině povstalci i ukrajinská armáda používají mimo jiné raketomety BM-21 Grad. V polovině července povstalci zaútočili raketomety BM-21 Grad na kolonu vozidel 24. motorizované divize ze Lvova. Útok vedli ze vzdálenosti 15 km. Výsledkem odstřelování bylo 19 mrtvých ukrajinských vojáků a 93 zraněných.

Právě pro podobné situace je vyvíjen americký laser HEL MD. V současné době HEL MD využívá laser o výkonu 10 kW, který během letošních testů dokázal účinně ničit malá bezpilotní letadla a minometné granáty ráže 60 mm.

Testování proběhlo na jaře letošního roku na základně Eglin Air Force Base, Florida. Informace o zkouškách však firma Boeing uvolnila až nyní. Celkově laser HEL MD zničil 150 cvičných cílů.

Velmi zajímavým rysem testování bylo mlhavé a sychravé počasí. HEL MD dokázal, že laser funguje i ve zhoršených meteorologických podmínkách. Laserový paprsek je totiž pohlcován a rozptylován atmosférou nebo vodními párami ve vzduchu.

„Za větrného, deštivého a mlhavého počasí na Floridě byly testy 10kW laseru HEL MD nejnáročnější za celou dobu,“ říká Dave DeYoung, ředitel divize energetických zbraní ve společnosti Boeing. „Jak prokázaly testy na White Sands Missile Range v Novém Mexiku v roce 2013 a na Eglin Air Force Base letos na jaře, HEL MD dokáže spolehlivě a trvale najít, sledovat a postřelovat řadu cílů v různých prostředích. Demonstruje tak vojenskou užitečnost přímých energetických systémů.“

HEL MD je z velké části nezávislý zbraňový systém. Energii vyrábí dieselový 60kW generátor. Elektrická energie se ukládá do lithium-iontových baterií, které pak skrze superkondenzátory zásobují vláknový laser.

Na rozdíl od raketových nebo palných zbraní HEL MD neřeší dodávky munice. Odpadá tak nutnost skladovat munici a vyčlenit techniku a lidi pro její dopravu. Ke svému fungování HEL MD potřebuje pouze dostatek nafty, případně přístup k energetické síti.

Boeing nyní plánuje otestovat laser o výkonu až 60 kW. Konečným cílem je instalce 100kW laseru, který dokáže působit na cíle ve větší vzdálenosti po kratší dobu. Pokud půjde vše podle plánu, laser se objeví ve výzbroji americké armády během několika let.  

Zdroj: Wired

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Úspěšný test mobilního laseru HEL MD

Americká armáda poprvé otestovala mobilní laser HEL MD umístěný na korbě vozidla nákladního vozu. ...

Izraelská protivzdušná obrana spoléhá na lasery

Schopnost bránit se před raketovými útoky je v případě Izraele otázkou „života a smrti“. Izrael ...

C-MUSIC: Izraelský obranný laser dokončil testování

Izrael dokončil sérií testů svého obranného laserového systému pro civilní dopravní letadla C-MUSIC ...

Americká námořní pěchota nasazuje lasery proti dronům

Americká námořní pěchota US Marine Corps vyvíjí mobilní laserový systém GBAD (Ground-Based Air ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • jancz
    14:10 17.09.2014

    Jan Grohmann - děkuji za odpověď, takže souboje s ručními zbraněmi by se nijak nezměnily? jenom by místo výbuchů střelného prachu byly konflikty tišší? např. takový LMG by jen neviditelně "blikal" a někde v dálce by se objevovali černé spálené čmouhy v terénu?

  • Jan Grohmann
    17:54 15.09.2014

    jancz - ano mělo, kdyby jste přišel na to jak do zásobníku M4 vložit zdroj s kapacitou, dejme tomu 10 kWh, aby vydržel několik výstřelů. V současné době nejlepší baterie (lithium-iontové) o této kapacitě mají hmotnost asi 100 kg. Baterie by musela vždy nabít asi nějaký druh super-kondenzátor, který by pro laser najednou uvolnil obrovské množství energie.
    Aby to mělo účinek, čistý výkon laseru by musel být dejme tomu 200 kW, aby nemusel být cíl ozařován příliš dlouho.
    K přenášení takového výkonu by chtělo zkonstruovat materiály, supravodivé za pokojové teploty, jinak by vojákovi mohla jeho zbraň přinejlepším shořet, nebo rovnou vybouchnout.
    Takže, ano - teoreticky je to možné.

  • jancz
    09:19 15.09.2014

    vím, že můj dotaz bude trochu off topic, ale je vůbec možné aby se někdy v budoucnu používaly "paprskomety" laserové ruční zbraně (pušky, pistole, apt...) i když bychom dejme tomu přišli na to jak nacpat do statek energie např. do krabičky velikosti zásobníku M4? mělo by to ten samej požadovanej efekt jako konvenční munice?

  • Vrata
    19:46 13.09.2014

    Pokud dochazi k likvidaci granatu celkovym zahratim s nasledkum vybuchu trhaviny, tak resemi by mohlo byt vystlani dutiny granatu nekolika mm tepelne odolneho tepelneho izolantu, napr. teflonu. Ten muze rozpaleny plast granatu odizolovat od trhaviny na potrebnych nekolik vterin az desitek vterin. Tepelna vodivost kovu je totiz o nekolik radu vyssi nez tepelna vodivost izolantu.

  • mattea
    17:45 12.09.2014

    co tedy využít zrcadla+vrstvy nějakého tepelně akumulačního gelu(nebo parafínu, nebo jiný látky s vysokou tepelnou kapacitou) a pomocí např. křidélek donutit granát k rotaci, takže by laser nemohl propálit plášť v jednom bodě?

  • Vrata
    15:07 11.09.2014

    Jarpe: vodou nasakly povrch pouze o neco zvetsi tepelnou kapacitu naboje, takze jeho zahrati na vyssi teplotu bude trvat o trochu dele. Od vrstvicky vody par milimetru tluste bych mnoho necekal uvazim-li, ze mnozstvi energie na iniciaci granatu je zrejme pomerne znacne: pomerne tlusty plast granatu je bud rychle propalen anebo paprsek zpusobi tak vysoke zahrati granatu, ze vybusnina v nem exploduje bez roznetky. To, co rikate, by bylo funkcni pro slabsi laser, v pripade silneho laseru se voda muze odparit prakticky okamzite.

  • Vrata
    15:00 11.09.2014

    Smirnov: vase namitka je logicka, ale: pokud bude plocha zrcadel v laseru nasobne velika nez je plocha fokusovaneho paprsku, tak vase namitka az tak neplati. Stejne tak je mozne soustredit paprsky nekolika laseru na jedno misto. Otazka navic je, jak jsou tyto lasery vlastne konstruovane (potrebuji skutecne zrcadla? - mozna je tam nejaky jiny princip zesileni paprsku nez vicenasobny odraz od zrcadel)

  • jarpe
    14:50 11.09.2014

    Smirnov: Řekl bych, že bude stačit vodou nasáklý organický povrch nebo něco podobného a granát dopadne dřív než se vnitřek vůbec stačí zahřát.

  • Smirnov
    14:20 11.09.2014

    Jarpe tohle neukecáš. Žádný plášť ti neodolá, jelikož se zahřeje na teplotu při keré se začne odpařovat. Podmínkou je pouze buď dostatečný výkon nebo čas a popisovaná dimenzace je nepřekonatelná.

    Vrata: Vzhledem k tomu, že při manipulci s laserovým paprskem jsou zrcadla a jiné optické prvky nezbytné, nebylo by podle tvého předpokladu možné tuto zbraň sestavit, neboť by se roztavily součástky.

  • Vrata
    13:23 11.09.2014

    Udelam-li granat z vysoce pohltiveho materialu pro laser (bude cerny), tak se velmi snadno zahreje, tedy dojde k likvidaci granatu. Odraziva vrstva (zrcadlo) bude odrazet jen do urciteho vykonu paprsku , pak se vrstva spali (ocekavam, ze dojde k saturaci schopnosti odrazu) a granat se zlikviduje. Dalsi reseni je, udelat granat pruhledny. Pri zasahu paprskem bych tez ocekaval saturaci "pruhlednosti" pri urcitem vykonu ale zde je problem granat opticky detekovat. Pokud by byl jeste ke vsemu z materialu neviditelneho pro radar, nebude do ceho laser zamerovat. Otazkou je, lze-li takovy neviditelny granat udelat , kolik to bude stat a jak bude ucinny.

    Jinak by mne zajimalo, jak lze granat zlikvidovat enegetickym prikonem pouhych 10kW. Mne to prijde malo na propaleni oceloveho plaste. I kdyz je fakt, ze tuto energii lze smerovat do male plosku treba zlomku cm2. Jenomze, granat rotuje, takze to neni ploska ... (ale minometny granat asi nerotuje, ze? ...)

  • jarpe
    12:41 11.09.2014

    Řekl bych, že v nadcházející době 3D tiskáren nebude problém levně vyrobit plášť granátu co odolá laseru. Vůbec 3D tisk v budoucnosti zmnění určitě styl vedení války.

  • jenikdavid
    12:16 11.09.2014

    Mě by zase zajímalo, jak rychlé cíle to dokáže sundat. Jestli bude 100kW a software stačit i na hypersonické letouny/rakety nebo ne. Každopádně to je jistě jeden z nejlepších počinů - cena vs efektivita výstřelu. Pěkné.

  • Smirnov
    10:52 11.09.2014

    No 10 kw zdroj by se možná dal pořešit materiálovou úpravou. Ale před 100 kw laserem obrana neexistuje. I když kdyby se začala vyrábět munice s povrchem, který má vlastnosti astronomického parabolického optického dalekohledu... ovšem nesměli by si to nechat v moc zaprášit :-)

    Mě by spíše zajímalo, kdy z toho budou chtít udělat stroj na lidské samovznícení.
    Ten potenciál tak výkonných laserů proti živé síle, tam je. A nepředpokládám, že by někoho zastavila úmluvo o zákazu zápalných zbraní.

  • Jan Grohmann
    10:01 11.09.2014

    Vše je to o výkonu laseru. V tomto případě si ale troufnu tvrdit, že lasery budou mít navrch. Minometné granáty jsou přeci jen omezeny rozměry a také podmínkami, které panují při výstřelu.

    Navíc je to také o ekonomické válce. Na jedné straně laser, jehož výstřel se počítá na desítky dolarů, na druhé straně minometný granát, je nevím, třeba z leštěného titanu v hodnotě stovek dolarů.

    Jednou z rolí zbraní je donutit protivníka dělat mnohem dražší, komplikovanější a náročnější protizbraně, tedy ekonomicky položit protivnika. Je třeba si také uvědomit, kolik bude stát přezbrojení na novou munici, kolik bude stát likvidace staré, atd.

  • mattea
    09:50 11.09.2014

    jarpe: dá se předpokládat, že až se laserové systémy dostatečně rozšíří, pokročilejší země vyvinou munici zodolněnou proti postřelování laserem. ať už to bude zatavením střely do pláště s vysokou pohltivostí laserové energie, nebo potažení efektivní odrazné plochy, která prostě laser odkloní jinam...

  • jarpe
    09:11 11.09.2014

    Zajímalo by mě jakým způsobem zaměřuje minometný granát, jak dlouho trvá jeho zneškodnění nebo jaká je rychlost propálení pláště granátu neboo vůbec rychlost propálení různých materiálů.
    Co si pamatuju z jednoho dokumentárního pořadu, tak největší problém měl laser s organickým materiálem, protože obsahoval hodně vody. To by pak asi stačilo přidávat k plášti granátu vrstvu, která by byla nasáklá vodou a laser by je nedokázal sundat.

  • Ledna
    23:23 10.09.2014

    To se bude proti musulmanům hodit .-(

  • karloscz
    19:11 10.09.2014

    Ježiši kriste ja asi vazne musim přestat chlastat. Omlouvam se.

  • RiMr71
    16:44 10.09.2014

    ...takové ty klikaté čárečky nahoře - tomu se říká písmenka. Neuškodí je občas před napsáním reakce přečíst. Jinak totiž člověk vypadá jak jelito...

    "Velmi zajímavým rysem testování bylo mlhavé a sychravé počasí. HEL MD dokázal, že laser funguje i ve zhoršených meteorologických podmínkách. Laserový paprsek je totiž pohlcován a rozptylován atmosférou nebo vodními párami ve vzduchu.

    „Za větrného, deštivého a mlhavého počasí na Floridě byly testy 10kW laseru HEL MD nejnáročnější za celou dobu,“ říká Dave DeYoung, ředitel divize energetických zbraní ve společnosti Boeing. „Jak prokázaly testy na White Sands Missile Range v Novém Mexiku v roce 2013 a na Eglin Air Force Base letos na jaře, HEL MD dokáže spolehlivě a trvale najít, sledovat a postřelovat řadu cílů v různých prostředích."

  • karloscz
    16:33 10.09.2014

    Předpokládám že test proběhl odpoledne kolem páté (pro naše zeměpisné šířky), za zcela jasného dne. Jakou úspěšnost by měl v ranní mlze nebo při běžné nízkotlaké inverzi? To je dotaz, ne ironie. Z fyzikálního hlediska to moc dobře nevidím.