Test hypersonické střely na strategickém bombardéru B-52 Stratofortress

Proč hypersonické zbraně vyvolávají takový zájem? Vždyť již nyní hypersonickou rychlostí létají balistické střely dlouhého dosahu. Problém je, že balistické střely jsou velké, letí po předvídatelné balistické dráze a jsou většinou odpalovány ze země. Výjimku tvoří například čínský bombardér H-6N, který dokáže odpalovat balistické protilodní střely DF-21D a DF-26.

Hypersonické zbraně (hypersonic weapon) v současném pojetí jsou takové zbraně, které díky raketovému nebo náporovému motoru létají rychlostí větší než Mach 5, mají plochou dráhu letu a zvládnou aktivně manévrovat. V podstatě jde tedy o střely s plochou dráhou letu létající pětinásobnou rychlostí zvuku. Hypersonickou zbraní však mohou být také „hypersonické kluzáky“, kterým potřebnou rychlost udělí urychlovací raketový stupeň a následně kluzáky po ploché dráze vysokonadzvukovou rychlostí „doplachtí“ nad cíl.

Vývoj podobných zbraní sleduje několik cílů ‒ překonat protivzdušnou obranu (PVO) protivníka, zabránit protireakci protivníka a zasáhnout „pomíjivé“ VIP cíle. Díky ploché dráze letu hypersonické zbraně letí mnohem déle pod radarovým horizontem nepřátelské PVO a dostanou se tak blíže k cíli, než je tomu u klasických balistických střel. Navíc díky extrémní rychlosti a schopnosti manévrovat systémy řízení palby nepřátelské PVO mají jen velmi málo času sledovat a předpovídat dráhu hypersonické zbraně, a tedy i minimum času proti střele / kluzáku navést antiraketu nebo palbu protiletadlových kanonů.

Hlavním technickým problémem hypersonických zbraní je, že při takto vysokých rychlostech je dynamika proudění vzduchu kolem střely radikálně odlišná od toho, co se děje při nízkých rychlostech. Při takových rychlostech je technickou výzvou, aby se střela vibracemi nerozpadla a samozřejmě je také problém se střelou manévrovat.

A prototype of the ARRW was attached to a B-52 to gather test data including environmental and aircraft handling characteristics. #EdwardsAirForceBase #TheCenterOfTheAerospaceTestingUniverse #B52 pic.twitter.com/1mmtRVue25

— Edwards AFB (@EdwardsAFB) June 18, 2019

Hypersonické zbraně vyvíjejí všechny země s vyspělým zbrojním průmyslem, zejména Spojené státy, Čína, Francie, Rusko nebo Indie. Ve Spojených státech přitom běží hned několik programů hypersonických zbraní.

Jedním z nich je program hypersonické střely AGM-183A ARRW (zkratka se vyslovuje „Arrow“, tedy česky „Šíp“). 12. června bombardér B-52H z 419. testovací letky (419th Flight Test Squadron), která má domovskou základnu na letecké základně Edwards (Edwards Air Force Base), vykonal první let se střelou AGM-183A ARRW pod křídlem. Při letu se testovalo aerodynamické chování střely a vibrace, jak samotné střely, tak použitého zbraňového závěsníku. Střela neměla bojovou hlavici, pouze senzory.

„Využíváme oprávnění od Kongresu pro rychlé vytváření prototypů, abychom rychle přinesli schopnosti hypersonických zbraní naši bojovníkům. S ARRW jsme si nastavili agresivní harmonogram. Vykonání tohoto letu podle časového plánu podtrhuje skvělou práci našich zaměstnanců a našeho partnerství s Lockheed Martin a dalšími průmyslovými partnery,“ komentoval test Will Roper, asistent tajemníka letectva pro akvizice, technologie a logistiku.

„Tento typ rychlosti v našem akvizičním systému je nezbytný ‒ umožňuje nám rychle reagovat na hrozby, kterým čelíme,“ dodal Roper s tím, že ARRW dosáhne počátečních operačních schopností v roce 2022. Dodejme, že Pentagon se pomocí administrativních, organizačních, systémových i technologických opatření snaží výrazně urychlit vývoj zbraní tak, aby Pentagon mohl rychle reagovat na neustále se objevující nové vojenské hrozby, technologie a schopnosti protivníků.

AGM-183A ARRW na upraveném nosníku ICP, větší foto; větší foto / USAF

Střela AGM-183A ARRW je pokračovatelem programu kluzáku TBG (Tactical Boost Glide) výzkumné agentury DARPA. AGM-183A je tedy hypersonický kluzák, který je urychlován prvním raketovým blokem. Raketový motor AGM-183A vynese do vysokých vrstev atmosféry, kde se ARRW oddělí a následně díky udělené rychlosti a gravitaci zamíři hypersonickou rychlostí na cíl. Podle agentury DARPA kluzák TBG, a tedy velmi pravděpodobně i AGM-183A, dosáhne při návratu do atmosféry rychlosti Mach 20.

Parametry ARRW jsou tajné. Jak si všímá web The Drive, v červnu 2018 americké letectvo vypsalo výběrové řízení na nový těžký nosník HRC (Heavy Release Capability) pro B-52, který pojme munici do hmotnosti 9071 kg (20 000 liber). Současný nosník IPC (Improved Common Pylon) unese max. 4536 kg (10 000 liber) (hmotnost ARRW je tedy do 4500 kg).

Podle webu The Drive se zdá, že B-52 unese dvě střely ARRW pod každým křídlem (za sebou), tedy pod jedním nosníkem HRC .

Dolet ARRW není znám, ale podle ruského prezidenta Vladimíra Putina má ruská hypersonická střela Kinžál dolet 2000 km. Hmotnost střely Kinžál je přitom 4000 kg. Zda jsou ale ARRW a Kinžál typově podobné zbraně, jaké mají manévrovací schopnosti a letovou obálku, samozřejmě není známo.

B-52H Stratofortress a AGM-183A ARRW; větší foto / USAF

Kromě toho americké letectvo a Lockheed Martin vyvíjí jednodušší a levnější hypersonický kluzák, a to v rámci programu HCSW (Hypersonic Conventional Strike Weapon). Zatímco HCSW vznikne na osvědčených raketových technologiích (nebo naváděcích systémech), v případě ARRW se vývojáři pokusí dosáhnout hranice současných technologických možností. Rovněž HCSW má dosáhnout počátečních operačních schopností kolem roku 2022.

Lockheed Martin také na popud letectva a námořnictva pokračuje ve vývoji „svatého grálu“ hypersonických zbraní. V rámci programu HAWC (Hypersonic Air-breathing Weapon Concept) Lockheed vyvíjí hypersonickou střelu s náporovým motorem. Dodejme, že na vývoj každé ze tří střel Lockheed získal stovky milionů dolarů.

HAWC má dva pohonné stupně. První stupeň s raketovým motorem střelu urychlí na rychlost větší než Mach 5. Poté se ke slovu dostane náporový motor, který udrží rychlost v rozmezí Mach 5 až Mach 10. HAWC tak dokáže urazit průměrně 2,5 kilometru za jedinou sekundu nebo 1500 km za 10 minut. Střelu HAWC unese pod křídlem i víceúčelový letoun F-35 Lightning II.

Zdroj: The Drive