Tomáš Foldyna

V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ zaznělo množství velmi užitečných a kvalifikovaných připomínek. Tímto děkuji diskutujícím za jejich snahu a čas. Je škoda tento potenciál nevyužít, proto se v kratších článcích postupně vrátím k jednotlivým tématům. V první části se zaměřím na prastarou otázku pásových a kolových podvozků.

Před mnoha lety se bouřlivě diskutovalo o typu kolového bojového vozidla pěchoty (KBVP) Pandur vs. Patria. Nakonec to bylo vlastně jedno. Dodnes nemáme plně funkční mechanizované kolové uskupení ani brigádní, ani praporní. Máme jen neúplná torza a pokud je doplníme chybějícími zbraněmi z jiných jednotek, dostaneme zvláštní „slepence“ na různých platformách. To bohužel hrozí i u tendru na nová pásová (BVP) bojová vozidla pěchoty.

Jak jsme ukázali v úvaze „Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?“, armáda musí být připravena na konflikty doslova všech velikostí, od nasazení malé jednotky až po totální mobilizaci. Při rozsáhlejších katastrofách, lesních požárech, nehodách nebo válkách je jasně vidět, jak obtížné je dimenzovat záchranné, nouzové a silové složky. Celé roky mohou v očích daňových poplatníků zbytečně spotřebovávat finance, jen aby jich v případě rozsáhlé krize bylo najednou zoufale málo.

Dříve, než se pustíme do případných úvah o vyzbrojení české armády, je potřeba definovat možné konflikty, kterých se armády České a Slovenské republiky mohou z různých důvodů zúčastnit.