Tornada v RAF: Stará, ale nedocenitelná?

Tornado GR4; větší foto / RAF

Víceúčelové bojové letouny Panavia Tornado slouží ve složkách britského Královského letectva (RAF) již více než třicet let. V prostředí letectví to možná nepředstavuje dlouhý časový interval fyzicky, z hlediska posunu v technologiích je to však doba značně alarmující. Článek vyšel původně na Security Outlines.

I přesto se mohou pochlubit úspěšnou účastí hned na několika rozsáhlých bojových operacích a přízní svých posádek. Od minulého roku se podílí na své dost možná poslední misi – pozemních útocích proti Islámskému státu v Sýrii.

Proč byla modernizovaná, avšak přesto zastarávající Tornada upřednostněna před moderními Eurofightery Typhoon, přestože už i ony mají za sebou své první ostré nasazení?

Tornado bylo na začátku svého vývoje, který spadá do konce šedesátých a sedmdesátých let, koncipován jako víceúčelový bojový letoun (Multi-Role Combat Aircraft – MRCA), a stalo se tak jedním z pionýrů dosavadního trendu letadel schopných plnit širokou škálu bojových operací – od záchytného stíhání (nejen) dálkových bombardérů přes útoky proti pozemním cílům až po průzkum a elektronický boj.

Tím pádem mohlo nahradit hned několik typů strojů, jež měly uživatelské země doposud ve výzbroji, a ulevit tak vojenskému rozpočtu. Výrobní konsorcium Panavia bylo tvořeno třemi firmami států NATO: British Aircraft Corporation (dnes BAe Systems) z Velké Británie, Aeritalia z Itálie a Messerschmitt-Bölkow-Blohm ze Západního Německa. Technicky vzato jde tedy z části o poslední vojenské letadlo vyprodukované firmou Willyho Messerschmitta, byť se již vzhledem ke svému věku na jeho konstrukci nepodílel.

Během následujících dvaceti let pokračovala produkce a vývoj nových, specifičtějších variant, který byl završen typy ECR u Luftwaffe (verze pro průzkum a elektronický boj) a GR.Mk.4 (stíhací a útočná verze) u Royal Air Force. Zatímco Tornada ECR byly vyráběny jako nové stroje, v případě GR.Mk.4 šlo o masivní modernizační balík. Ten byl na starší stroje GR.Mk.1 aplikován od konce roku 1997 v polovině jejich životnosti.

Modernizace spočívala především v instalaci modernějších radarových a dalších elektronických systémů a schopnosti nést současné highendové zbraně různého určeníI přes tento silný životabudič však jde v současnosti o letoun, který má své limity poplatné době vzniku, a který přirozeně zastarává.

Zdaleka ne všechna Tornada tedy byla určena k modernizaci, natož k prodlužování životnosti vzhledem k nastupujícímu stíhači čtyřapůlté generace Eurofighter Typhoon, neboť RAF při jeho zavedení deklarovala, že bude schopen zastávat převážnou většinu funkcí (ve smyslu vzdušných i pozemních útoků) Tornada.

To však byla pravda jen do určité míry. Podobně jako svého času F-15 Eagle či JAS-39 Gripen byl sice Eurofighter vyvíjen jako jak stíhací, tak útočný letoun. Stíhací aspekt však v raných sériích u těchto strojů značně převážil a schopnost útočit na pozemní cíle byla implementována později.

Je samozřejmě nutné podotknout, že Eurofighter již je schopen provádět ATG (Air-to-Ground) útoky, prozatím však v této roli výkonnostně zaostává za svým předchůdcem, kupříkladu ve schopnosti nosit „oblíbené protiteroristické" střely Brimstone. Na změně tohoto stavu se pochopitelně intenzivně pracuje a je pouhou otázkou času.

Velká Británie však schválila své angažmá v Sýrii již předminulý rok. Nejprve na bázi čistě průzkumné, od minulého roku pak i bojově. Vzhledem k převažující povaze operací – ničení pozemních cílů – je tak nasazení Tornada namísto Eurofighterů zcela logický krok.

Byť by vzhledem ke špatné technice protivníka mohla být tato kampaň po angažmá v Libyi druhým polygonem, na němž by Typhoon prokázal své kvality, je možné, že zde hraje svou roli také jistá obezřetnost; Británii bude eventuální ztráta sestřeleného Tornada „bolet" přeci jen o něco méně.

Dalším argumentem, i když značně diskutabilním, může být i cosi jako ekonomická rentabilita operací. RAF se mohla zdržet nasazení Typhoonů, aby nezvyšovala – krom jiného používáním chytrých zbraní již tak extrémní – nepoměr mezi ekonomickou hodnotou cíle a prostředku k jeho zničení. Zde jde však o čistou spekulaci, neboť lze úspěšně pochybovat o tom, že by bojový provoz Tornad byl výrazně levnější než Eurofighterů.

Se stárnutím letounu se totiž náklady na jeho provoz zpravidla zvyšují. Nejde navíc pouze o věk, vzhledem k množství systémů, které jsou součástí Tornada, a poměrně „žravou" dvojicí motorů Turbo Union, je jeho provoz drahý i sám o sobě.

To všechno byly konec konců i hlavní důvody, proč nakonec prohrálo konkurenční boj se švédským Gripenem při výběrovém řízení na nadzvukový letoun pro Armádu ČR na počátku tisíciletí, přestože nám Britové starší typ Tornada F.3 nabízeli prakticky zadarmo, respektive pouze za náklady spojené s údržbou.

Ať už byla kombinace motivů jakákoli, poslední operační nasazení Tornad poukázalo na dvě věci.

Zaprvé, současné multi-purpose stíhací letouny čtyřapůlté a páté generace ještě stále nejsou samospásným všelékem, což je poněkud paradoxní vzhledem k tomu, že už samo Tornado se jím mělo prakticky stát a nahradit několik různých typů letadel. I když vychází z MRCA konceptu, je používáno a specializováno především na průzkumné a útočné účely.

To je dáno vývojem nových stíhacích letounů (ani měnitelná geometrie křídla by nejspíše Tornado proti např. Suchoji Su-33 či F-15 nezachránila; tato technologie byla překonána a v současnosti se naopak jeví spíše jako nevýhoda), které starší typ odsunuly na vedlejší kolej a přiřkly mu roli převážně útočnou, na niž byl ovšem díky tomu extenzivně přizpůsobován, až se vyvinul v, když ne zcela single-use, tak alespoň „ATG orientovaným" letounem.

Příkladem se shodnými rysy je rozhodnutí amerického letectva ponechat v aktivní službě bitevní letouny A-10 Thunderbolt II. I zde se poměrně dlouho uvažovalo o jeho nahrazení letounem páté generace F-35 Lightning, jenž se měl stát univerzálním bojovým letounem USAF (podobně tomu má být i u RAF, avšak u ní bude doplněn Typhoony).

Ikonický Warthog, jak se Thunderboltu přezdívá, je však ve své bitevní roli natolik úspěšný, že ani o více než třicet let novější stroj s nejmodernějšími systémy a technologií stealth jej není schopen předčít. Americké letectvo počítá s provozem Thunderboltů do roku 2035, což má umožnit rozsáhlý modernizační program.

Zadruhé jsme vlastně nakousli poslední větou. Ač nejde o nijak převratnou informaci, je třeba zdůraznit, že modernizační programy (nejen) v letectví jsou v současnosti nejreálnější možností, jak si uchovat akceschopné letectvo na úrovni, neboť ani nejsilnější státy světa si nemohou dovolit produkovat každých deset let nové typy.

Současný výzkum a vývoj je technologicky velmi náročný, zdlouhavý a především drahý, zatímco modernizace představují poněkud levnější a také podstatně rychlejší alternativu.

A i když tak samotný letoun již nemusí patřit ke špičce vzhledem k datu výroby, vhodný upgrade dokáže jeho výkony zachovat a zlepšit na poměrně dlouhou dobu, nemluvě o prodloužení fyzické životnosti draku letadla. A že nejde pouze o trend na poli high-tech supersonických stíhaček, dokazuje například očekávaný modernizační balík pro cvičný proudový letoun L-39 Albatros NG, o nějž je již teď velký zájem.

Je pravděpodobné, že Tornado se syrskou kampaní skutečně triumfálně loučí, vzhledem k jeho dlouhé službě a účasti snad ve všech postudenoválečných leteckých operacích NATO jej však čeká odpočinek vskutku zasloužený.

Doufejme, že po dokončení úplné implementace protipozemních zbraní se mu stane Eurofighter důstojným nástupcem a společně s Lightningem zaplaší onen „devět řemesel, desátá bída-dojem," kterými víceúčelové stroje čtyřapůlté, respektive páté generace stále ještě občas působí.

Zdroj: Security Outlines 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Konec “pomluv”: F-35 je ve vzdušných soubojích skvělý

Norský pilot major Morten “Dolby” Hanche vyvrací pochybnosti o schopnostech stíhačky F-35 Lightning ...

Evropský bojový dron: Velká Británie a Francie společně

Velká Británie a Francie podepsaly dohodu o společném vývoji bojového bezpilotního letounu. Vývoj ...

OV-10 Bronco: Vietnamská legenda opět v akci

V minulém roce byly do bojů s Islámským státem zkušebně nasazeny dva zasloužile lehké turbovrtulové ...

Kdo bude nástupce A-10 Thunderbolt II?

Bitevní letadlo A-10 Thunderbolt II během příštích několika let neodvratně zmizí z výzbroje ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • skelet
    17:21 11.04.2016

    Tak joooo...

  • logik
    16:56 11.04.2016

    Dal jsem Ti několik citací, kde tvrdí že to bylo tak jak tvrdím já - a tvoje odpověd na to byla, že jsi jen zopakoval svoji verzi bez jediného důkazu. Nemohu udělat nic jiného, než tě opět odkázat na citované zdroje, a přihodit zdroje další:

    https://books.google.cz/books?...

    Máš tam např. doložené a ozdrojované, že se v roce 1976 mluvilo o ZRUŠENÍ verze ADV - tedy s ní muselo být počítáno i dříve, nebo že na konci šedesátých let se předpokládalo, že MRCA přijde do služby na konci sedmdesátých v rolích strike/reconnaissance, air defence and maritime strike.

    Další ještě lepší zdroj totéž potvrzující je tady:
    http://www.rafmuseum.org.uk/do...
    např. od str. 17 je popis vývoje MCRA, kde je vidět, že Britové celou dobu MCRA navrhovali mj. také jako interceptor, totéž je potvrzeno na straně 37.
    Viz např. " The British want the capability for counter-air and interdiction operations" (o studii z roku 1968 a jejím následném vyhodnocování).

    Tvrděj to lidi, kteří u zrodu Tornada byly, s nima se doufám hádat nebudeš....

    Ono kdyby ses zamyslel, tak je dosti nesmysl, že by v roce 1976 Britové objednali přes stovku kusů letadla, které podle Tebe ještě ani nezačalo být vyvíjené...

  • JardaBrum
    13:28 11.04.2016

    logik, skelet:
    Chlapi kde na to berete čas a energii?

  • skelet
    13:27 11.04.2016

    takže naposledy:
    1) Program MRCA byl zahájen ofiko v roce 1968 (předtím zde běžely jiné víceméně národní programy). Ve svém počátku měl plnit i stíhací úkoly.
    2) 1969-1970 z programu vystupuje Belgie, Holandsko a Kanada
    3) v roce 1970 se rozhoduje mezi jednomístným (koncept PA100) a dvoumístným (PA200) letounem
    4) v roce 1971 se Velká Británie, Itálie a Německo dohodla, že společnost Panavia vyvine letoun pro údery na pozemní a hladinové cíle, operující v nízkých výškách vysokou rychlostí. Dále má tento letoun plnit průzkumné úkoly. Toto vše měl být schopen za každého počasí.
    5) V roce 1974 vzlétá do vzduchu prototyp IDS
    6) V roce 1976 po krachu všech jednání o nákupu letounů F-15 a F-14 (a také po odmítnutí programu Mirage 4000) přistupuje Velká Británie k vývoji verze ADV.
    7) v červnu 1979 přichází k jednotkám RAF první letoun IDS, s tamním označením GR.Mk1, zkráceně GR1
    8) v říjnu 1979 je zalétán prototyp ADV.
    9) v březnu 1984 přichází k jednotkám RAF první letoun ADV, neboli F2. Nutno podotknout, že tyto letouny nejsou vybaveny radiolokátorem, který není k dispozici. Místo něj mají umístěné závaží
    10) v říjnu 1985 je k dispozici verze F3, která MÁ k dispozici radiolokátor a upravené motory pro lety ve výškách. (verze F2 měla původní motory od IDS)

    Tedy vyvinutí stíhací verze ADV nebylo tak rychlé, jak se zde snažíš nastínit, ale trvalo cca 8-9let od zahájení vývoje v roce 1976.

    Toliko k vývoji letounu Tornado. Podstatná je ona posloupnost dění. Tedy, že byť v samém počátku se s Tornadem počítalo i jako se stíhacím letounem, tak od toho to bylo velmi záhy opuštěno, aby se k tomu nakonec vrátili. Nicméně to neznamená, že Tornado bylo od počátku vyvíjeno tak, aby mohlo plnit i stíhací úkoly.

  • logik
    12:52 11.04.2016

    Píšeš: " protože nikdo nechtěl stíhačku vyvinutou z bombardéru"

    Nikoli přepadovou stíhačku. Což by dávalo větě zcela jiný význam, protože zatímco z bombardéru dobrou stíhačku zpravidla neuděláš, tak v historii letectví je poměrně dost letadel, které fungovaly zároveň jako interceptory a lehké bombardéry/GA - např. krásný případ je druhoválečné Mosquito, nebo na druhé straně Ju 88.

    Takže udělat z bombardéru přepadovou stíhačku není nic nového ani nic divného - dělá se to naprosto běžně.

  • logik
    12:47 11.04.2016

    Další argument, proč nemáš pravdu - opět jsem ho tu již dával a nijak jsi na něj nereagoval - je, že už v první objednávce Tornad (1976) byly objednány jak ADV tak i IDS verze. Takže pokud z této objednávky vyvozuješ, že ADV verze nebyla plánovaná od začátku, tak musíš tvrdit, že od začátku nebyla plánovaná ani IDS verze.

    Vyvozovat z toho, že prototyp ADV vzlétl o pět let později než IDS a tedy s ním nebylo od začátku projektu počítáno je podobná s odpuštěním pitomost, jako tvrzení, že F35C je jen adhoc z nutnosti úprava F35A a nebylo s ní počítáno od začátku - protože přeci vzlétla o celých šest let později, než F35A. Blbost, že....

    To, že vývoj Tornada začal IDS verzí, kterou chtěli všechny zapojené státy je jasné - samozřejmě, že je levnější nejprve vyvinout základní drak a pak z něj dělat specializované verze, než vyvíjet všechny verze najednou. Úplně stejně byla vyvíjená zmíněná F35.

    Koneckonců to, že vývoj ADV verze reálně sahá daleko dál než do roku 76 je jasně vidět i z toho, že prototyp vylétl už 79. Vyvinout za tři roky avioniku, upravené motory a úpravu draku je reálně nemožné - ty práce na této verzi nutně museli začít daleko dříve.

    Nezbývá než zakončit opětovnou citací:
    From THE BEGINNING of the Tornado IDS's development in 1968, the possibility of a variant dedicated to air defence had been quietly considered; several American aircraft had been evaluated, but found to be unsuitable.

  • skelet
    12:36 11.04.2016

    Logiku, kde já píšu o stíhačce? já píšu u ADV zásadně o PŘEPADOVÉ stíhačce!
    Ten zbytek je nesmysl od A do Z, a můžeš si tu tapetovat jak chceš.

  • logik
    12:28 11.04.2016

    V postu už asi o tři zpátky vyvracím, co tu furt dokolečka opakuješ. Nezbývá než to zopakovat: MRCA od počátku počítal s možností úpravy na interceptor - důkazem je požadavek na vysokou supersonickou rychlost ve všech výškách. Tu verze IDS nepotřebuje.

    Tento argument jsi nijak nevyvrátil, jen pořád dokolečka opakuješ to samé.

    Jako klasická stíhačka s požadavkem na Air Superiority byl stavěn prototyp PA100, a ten byl zavrhnut, protože jeho vlastnosti neodpovídali požadavkům Velké Británie, která stála o větší dvoumístný stroj s větším doletem, který může v případě potřeby zastat i roli interceptoru.
    Takže to, že němci si jako stíhačky koupili F4 není proto, že by z Tornáda byla vyvinuta blbá stíhačka, ale mj. právě proto, že Britové požadovali po stroji vlastnosti pro interceptor a v té době se neumělo skloubit všechny tři role (fighter, interceptor, GA), tak se od stíhacích vlastností upustilo.

    To, že ostatní pak nestáli o interceptor a pro stíhací účely nakoupili jiné stroje pak nic nedokazuje, protože ostatní zapojené státy jaksi interceptor prostě nepotřebují, zatímco Velká Británie ano.

    Takže závěr: Tornado bylo plánováno použít jako interceptor daleko dříve, než od roku 1976, jak tvrdíš, aniž bys to něčím konkrétním doložil.

    PS: Ale jestli jsi furt nepochopil, že Tornado ADV NENÍ STÍHAČKA (ve smyslu fighter - tedy letadlo k dogfightu), tak asi diskuse nemá cenu.

  • skelet
    10:46 11.04.2016

    ach můůůj Bože, tu děláš hezkou tapetáž :)

    Ty splantáš verzi IDS s verzi ADV, reaguješ verzí ADV, tam kde jsem psal o IDS. Vůbec nebereš v potaz, že mezi lety 1969-1974 se něco událo, a že verze ADV se začala vyvíjet až v roce 1976.
    Takže repete. Byl program MRCA, který jsi popsal sám níže, od požadavku na stíhání bylo upuštěno a vznikla pouze a toliko verze IDS (GR chceš-li). Dva roky po záletu verze IDS (která byla koncepčně a aerodynamicky koncipována na protizemní údery v nízké výšce), byl zahájen vývoj verze ADV (F chceš-li). Ten byl zahájen Brity až po té, co zjistilo, že nemá prachy na nákup letounů F-15 a F-14. Všichni ostatní je s verzí ADV poslali do špic, protože nikdo nechtěl stíhačku vyvinutou z bombardéru (Němci si raději pořídili F-4F).
    Co z toho plyne? Tornado nikdy nebylo a nikdy nebude víceúčelovým letounem. Plnilo buď protizemní/protilodní údery a průzkum (IDS) nebo přepadové stíhání (ADV). Verze IDS se nedala použít pro stíhání (leda na pilotovi oči) a veškerou protileteckou výzbroj měla na svou výzbroj. Verze ADV nemohla být zase použitá k útokům na pozemní cíle (s vyjímkou střel Alarm v závěru kariéry).

    Posloupnost logiku, posloupnost.

  • logik
    10:00 11.04.2016

    V čem konkrétně si nedám říci? Co konkrétně rozporuješ? Někde jsem tvrdil něco jiného, než tu napsal Charlie? Teda možná bych se krotil s výrazem "mizerná stíhačka", při správné taktice nebyla i proti stíhačkám při WVR bezbraná - obzvlášť po adopci ASRAAMů - ale dobrá stíhačka to rozhodně nebyla, takže to je asi čistě otázka "terminologie".

    Jen jsem vyvracel Tvůj agrument, že z označení GR vyplývá, že na ADV verzi nebylo původně myšleno, protože se ten letoun u britů nazýval GR. Což není pravda, protože ADV verze se v RAF nazývala F.

    Řešil jsem tedy nikoli všechny typy letadel - které tu vypsal Charlie, ale jak se dva z těch typů značí v RAF.

    ---

    To, že ADV verze byla v plánu od začátku - přinejmenším jako možnost - jsem doložil dostatečně v předchozím postu. Tvoje reakce je krásná: nevyvrátíš jediný argument, ale napíšeš, že nemám pravdu...

  • skelet
    07:43 11.04.2016

    Charlie: přesně tak, ale bohužel logik si nedá říct a nedá.

  • Charlie
    23:20 10.04.2016

    Abych pravdu řekl, logiku, už sem se v tom ztratil.

    IDS(GR) bylo úderný éro pro útoky na pozemní cíle. Radar měl módy pro kopírování terénu a sledování pozemních cílů, ale nedokázal sledovat cíle ve vzduchu. Motory byly určený pro nízký výšky, stejně jako celá aerodynamika, zbraňovej komplex byl těžce zaměřenej na útoky na pozemní cíle. Nikdy to nebyl stíhač, jeho schopnost vzdušnýho boje se omezovala na sebeobranu (kanony a střely s krátkým doletem).

    ECR byla upravená varianta IDS s elektronikou určenou k SEAD misím, přičemž italksá a neměcká verze se lišily.

    ADV byla verze vyvinutá na základě IDS, jenže upravená pro roli záchytnýho stíhače - měla motory optimalizovaný pro VELKÝ výšky (bombardéry obvykle lítaj vysoko a z výšky se navíc líp útočí), delší trup (hezky je to vidět na bokorysech - u IDS sahají špičky sání až doprostřed kabiny, u ADV jen někam ke zbraňovýmu operátorovi) a celkově upravenou aerodynamiku (víc sklopený křídla, odstraněný některý aerodynamický prvky), radar s dlouhým dosahem, schopným (ve spolupráci se zbraňovým komplexem) navádět střely na velkej počet cílů na velký vzdálenosti, dlouhej dolet (což bylo extrémně důležitý pro patroly nad mořem).

    Důležitý je říct, že ADV byla MIZERNÁ stíhačka, ale jako interceptor byl vynikající (dobrá akcelerace, velká výdrž ve vzduchu, výkonnej zbraňovej systém).

  • logik
    23:07 10.04.2016

    Ještě k tomu značení u britů:
    Tornado IDS je značen GR - protože je to ground atack éro
    Tornado ADV je značen F - protože je to interceptor, kterej značením zahrnují pod fightery

    Každá verze je tedy značená jinak a nijak z toho nejde odvozovat, zdali byly všechny varianty zamýšleny od počátku, nebo ne. Prostě zatímco verze pro průzkum a útočné byly k sobě tak blízko, že je zahrnuli pod jedno značení GR, tak ADV verzi pro jinou verzi trupu označili jako F.

  • logik
    22:57 10.04.2016

    skelet: viz např. " From the beginning of the Tornado IDS's development in 1968, the possibility of a variant dedicated to air defence had been quietly considered;"
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    nebo
    "The original requirements for the MRCA called for an aircraft with specific derivates for AG and AA. That is also the reason for the Mach 2,2 top speed specification, also the service aircraft and especially IDS/ECR will not reach that speed."
    http://forum.keypublishing.com...

    Požadavky v MRCA byly:
    - the ability to take-off and land in very short distances for continued operational capability even if the main runways were damaged,
    - the ability to fly at high speed at very low level over long ranges without significant degradation of crew performance,
    - the ability to undertake low-level penetrations of hostile air space by day and/or night under all weather conditions,
    - the ability to hit any target with complete accuracy in a first-pass attack, and
    - the ability to attain high supersonic speed at all altitudes.

    Poslední z priorit je právě ta, která ukazuje, že na použití tornada jako interceptora se myslelo od začátku projektu, tedy nikoli v průběhu projektu, jak tvrdíš.

    Další důkaz je, že v úplně první objednávce tornád se už objednávali i ADV verze.

    To, že se jmenuje GR - za označením vojenských letadel není vždy logika. Viz např. F/A 18, která není o nic víc A, než F16 či F15. Strike-eagle by si tuto zkratku zasloužil daleko spíše. To, že nejpoužívanější verze vzlétla první také nic nedokazuje: u F35 také nejdřív vzlétla F35A a pak se dodělávali minoritní verze B a C.

    jacky: ano, psal jsem to z hlavy, tak jsem to nenapsal přesně. Čím se liší ve významu multipurpose od multi role?
    A zkuste se trochu zklidnit ve vyjadřování, zbytečně se shazuješ.

  • skelet
    20:08 10.04.2016

    logiku: IDS je společný projekt Velké Británie, Německa a Itálie, jehož cílem bylo získat letoun schopný taktických úderů, průzkumu a protilodních misí. Proto je Tornado optimalizováno (včetně motorů) pro lety v nízké výšce, ve vysokých rychlostech. V této podobě byl vyvinut, a zalétáván od roku 1974. Přičemž do výroby šel v roce 1979. A také z toho důvodu je označení verze IDS u RAF "GR" (Ground attack/Reconnaissance) , nikoliv "FGR" (Fighter/Ground attack/Reconnaissance) a ani FRS (Fighter/Reconnaissance/Strike). Prostě a čistě jen "GR".
    Teprve až Velká británie zjistila, že nemá dostatek financí na nákup amerických stíhaček, tak v roce 1976 spustila vývoj stíhací varianty odvozené od verze IDS. Tedy dva roky po záletu Tornado IDS a sama, protože nikdo o tuto variantu neprojevil zájem. Itaové raději provozovali obstarožní F-104S a Němci F-4F.
    Takže závěrem. S verzí ADV se při zahájení vývoje Tornado nepočítalo, nebyla proto konstruováno a podobně jako Do-17Z a Ju-88G, to byla účelová přestavba ke specifickému účelu. A tohoto účelu se zhostila se ctí.
    btw. co vím, tak já se zde furt bavím o přepadovém stíhači, a to vždy u verze ADV. U IDS by mě taková blbost ani ve snu nenapadla.

  • jacky3115
    18:53 10.04.2016

    Ach "logiku" ... Původní název projektu byl Multi Role Combat Aircraft (zkratka MRCA) - kde berete to Multipurpose ? Z Wikipedie? Tak to jo ...
    Co mektáte o třídách stíhacích letadel ( za vaší hlavy?) je na Chocholouška, studentíku matfyzu ...

  • jacky3115
    18:52 10.04.2016

    Ach "logiku" ... Původní název projektu byl Multi Role Combat Aircraft (zkratka MRCA) - kde berete to Multipurpose ? Z Wikipedie? Tak to jo ...
    Co mektáte o třídách stíhacích letadel ( za vaší hlavy?) je na Chocholouška, studentíku matfyzu ...

  • logik
    17:20 10.04.2016

    skelet: S odpuštěním, fabuluješ tu blbiny. Kdyby jsi četl co jsem sem dával, tak by jsi už věděl, že program z kterého vzniklo Tornado se jmenoval MRCA, kde to M znamenalo Multipurpose - s vznikem verzí pro další účely se tedy počítalo od začátku, nikoli jak tvrdíš až během projektu.

    A úplnej nesmysl je, že je IDS letoun stíhací, tedy fighter. Není, je to interceptor. Interceptor je v češtině pro nedostatek výrazů zván záchytný stíhač, ale se stíhačkou tato třída letadel nemá nic moc společného.
    Např. takový Harrier mohl krásně zastávat roli stíhačky, ale jako interceptor by byl k ničemu. Tornado byl naopak slušnej interceptor, ale jako stíhačka nic moc.
    Jestli si saudi objednali interceptor a chtěli fighter, tak je to jejich blbost, ne blbost Tornada.

    PS: Ještě teď se musím opravit - ADV tornáda měli i upravené motory s lepším výkonem ve výškách, takže i tento limit GA verze byl obejit.

  • skelet
    13:25 10.04.2016

    Logiku proč by si Velká Británie upravovala F-15, když měla zavedené Tornado? Prostě se Velká Británie rozhodla, že z Tornado IDS vyvine stíhací verzi. Tedy nikoliv, že by konsorcium Panavia měla vyvinout letoun, který bude mít dvě větve - stíhací a údernou. Nikoliv! konsorcium Panavia mělo za úkol vyvinout úderný letoun, z něhož byl posléze vyvinut i letoun stíhací. Analogem z historie může být například Do-17.
    Velká británie utopila majlant do vývoje úderné verze IDS, a v rámci úspor se posléze rozhodla z něj vyvinout letoun stíhací. A jelikož díky své geolokaci nepotřebovalo letooun pro vybojování vzdušné převahy, tak pro ni byly výkony postačující. Itálie a ani Saudi už s ADV tak spokojení nebyli.

  • logik
    13:08 10.04.2016

    Charlie: tím kryplením jsem myslel to, že když navrhovali drak a motory tornada, tak se mohli rozhodnout, jestli bude "dobře" létat při zemi, nebo ve výškách. Obojí z principu nelze. Jelikož pro AG mise je (a hlavně v době vzniku byla) klíčová schopnost nízkého přízemního letu, zatímco interceptor se bez stoupavosti v 10km+ obejde (byť je to proň samozřejmě užitečná vlastnost), tak to éro postavili tak, aby létalo dobře při zemi. Kdyby ho postavili pro výšky, tak by mu zkriplili AG schopnosti.

    To, že jako interceptor není zdaleka "ideální" tedy není způsobené tím, že by se na poslední chvíli rozhodli z nouze upravit AG éro na interceptor - jak psal skelet, že to prý byla nouzovka. To ani nedává smysl - kdyby to bylo z nouze, tak si mohli upravit F15, která je pro daný účel vhodnější.

    To bylo prostě plánované rozhodnutí, kdy Británie nepotřebovala dokonalý interceptor - a vyplatilo se jim mít jedno éro, které sice nebude ve všech rolích excelentní, ale bude je schopno v pohodě plnit. Vzhledem k tomu, jak dlouho i ADV tornada byly ve službě, tak se jim to IMHO povedlo.

  • urban
    12:25 10.04.2016

    Válka je když: masy cizích mužů se snaží dostat násilím do jiné země a přitom napadají a zabíjejí domáci populaci.
    https://www.rt.com/news/339095...

  • skelet
    10:11 10.04.2016

    a u verze IDS nikdo nechtěl stíhací schopnosti atd.

  • Charlie
    07:24 10.04.2016

    Logik: no dobře, akorát takový drobný detail: u Tornada ADV nikdo AG schopnosti nekryplil, páč žádný nemá.

  • logik
    01:32 10.04.2016

    PS: Ještě doplním, těch účelů, pro které se tornáda používalo, bylo více,
    mj. také jako protilodní průzkumníci a "bombardéry" (opět role, kde menší obratnost nevadí).

  • logik
    01:24 10.04.2016

    skelet: jak píše Shania, už je to slovíčkaření, ale evidentně se multirole používá ve významu, jak ho zde používám já. Viz např.
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    Due to its multirole nature, it was able to replace several different fleets of aircraft in the adopting air forces
    http://www.airforce-technology...
    Tornado multirole aircraft

    Používá se tak už proto, že samotné tornádo bylo vyvinuto v projektu MRCA a hádejte, co tam to M znamená. :-)
    http://www.militaryfactory.com...

    skelet: Nesouhlasím. Viz např.
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    "The project's aim was to produce an aircraft capable of undertaking missions in the tactical strike, reconnaissance, air defence, and maritime roles; thus allowing the MRCA to replace several different aircraft then in use by the partner nations"
    Totéž potvrzují i další zdroje
    http://www.militaryfactory.com...

    Fór je v tom, že Tornado je multirole, ale nikoli všeuměl - a pro roli záchytného stíhače nijak extra nevadí ani menší obratnost, ani motory vyladěné pro nízkou výšku - tam stačí rychlost a hodně raket. Tak proč by měli kryplit jeho AG schopnosti, když to pro roli interceptora nic moc nepřinese?

  • Shania
    00:48 10.04.2016

    Je to jen slovickareni, jako vzdy, ale multirole je puvodni oznaceni pro stroje jejich drak se dá přizpůsobit pro různé úkoly a myslím že zrovna tornádo je projekt, kde byl tento termín vymyšlen.


    Přijde mi ale, že dnes se to víc používá pro stroje jako F-16 a F-18, kde není konkretní role určovaná specialiovanou avionikou, ale podvěšenou vyzbrojí.

    No a ted s novou generací tu už nemáme multirole, stíhač, bombarder ale termíny jako sensor shooter, node atd poukazující jakým směrem moderní letectva směřují.

  • Charlie
    22:36 09.04.2016

    Multirole je letadlo, které je schopné plnit více funkcí - stíhat, ptočit na pozemní cíle, bombardovat.

    Tornado není Multirole, páč tohle neumí. Každá varianta umí jen jednu věc, a že sdílí společný drak na tom nic nemění.

    Stejně tak MiG-23 není multirole, byť existovala verze pro útoky na pozemní cíle a verze stíhací.

  • skelet
    21:52 09.04.2016

    Logiku, tak naposledy. Tornado NEMÁ koncipovanou konstrukci pro více účelů. MÁ KONSTRUKCI KONCIPOVANÝ POUZE PRO JEDEN ÚČEL, a to pro útoky na pozemní cíle v nízké letové hladině za vysokých rychlostí. Proto má Tornado ADV malou stoupavost, nízkou obratnost a ve vyšších letových hladinách dýchavičné motory. Tornado ADV je NOUZOVKA.

    Kóďa: to je tak trochu omyl. Tornado IDS byl v době zavádění F-15E lepší variantou, mimojiné i kvůli radaru. Oproti F-15E mělo tu nevýhodu, že jeho možnosti ve vzdušném boji byly silně omezeny.

  • logik
    21:13 09.04.2016

    Charlie: ano, tehdy uměli udělat drak, kterej uměl plnit více funkcí, s avionikou to uměli až pozdějí. Mění to něco na tom, že drak Tornada byl koncipovanej pro více účelů a tedy to není letoun podobný Migu31, jehož drak byl konstruován čistě a jen na funkci interceptora?

    Letadlo a jeho potenciální zastaralost definuje daleko více drak, než avionika, avioniku mohu kdykoli vyměnit, drak nezměním. Proto pokud drak je konstruován k více účelům najednou, letadlo si zaslouží být označeno multirole, byť avioniku měli jednotlivé verze speciální.

    Kóďa: Mnou uváděné verze F16 a F15 dnes normálně létají a nikdo je do starého železa neposílá - leda kvůli totální olétanosti. Tedy není důvod tam posílat i avionicky novější verze Tornád.

    Pro GA účely jsou letadla jako Su 24 evidentně naprosto dostatečné. Když se doplní systémy schopnými spolupracovat s moderními zbraněmi, tak jsou pořád naprosto v pohodě použitelná. Su-24 rusko modernizovalo v roce 2009 - asi nebudou sypat peníze do strojů, co jsou k ničemu...

    F-111 pak měli USA, ty ovšem mají na jedné straně F15SE, na druhé straně Lancery, takže nepotřebujou držet další starší letadlo, když jeho schopnosti pokrejou dostatečně iné typy. Druhý stát, co je měl byla Austrálie, a ta otevřeně říká, že za ně nemá náhradu, že tou bude až F35. F-111 jsou pak o dost starší letadla, takže je dále udržovat v provozu už byl ekonomickej nesmysl, to, jak dlouho si je Austrálie nechávala ale ukazuje, že rozhodně to nebyly "neužitečný" éra. Jinak by je pustili už daleko dřív.

    Skelet: "Tedy jeho stíhací určení je analogické s MiG-31." A já snad tvrdím něco jiného? Jen tvrdím, že jelikož to narozdíl od Migu-31 není jediný typ nasazení, pro které je letoun určen, tak to letadlo má zcela jinak koncipovaný drak a tedy to není letoun srovnatelný s Migem 31, i když jednu z jeho verzí nasazovali na podobné (interceptor nad SSSR potřeboval trochu jiné vlastnosti) úkoly.

  • Charlie
    17:46 09.04.2016

    logik totiž motá dohromady všechny tři verze - IDS, ECR i ADV, respektive v případě Anglánů jejich IDS a ADV verze.

    Společným rysem těhle ér byla aerodynamická koncepce a drak, ale vnitřnosti byly rozdílný podle jejich mise - tehdy ještě nešlo jednoduše udělat avioniku, která by byla schopná ošéfovat všechny tři typy misí v jediným balíku.

    IDS byl údernej letoun, určenej k pronikání do operační hloubky protivníkova území nízkým přízemním letem a ničení pozemních cílů. To jsou ty éra, který teď dělaj údery na ISIL v Sýrii. IDS dokáže nosit na svojí obranu Sidevindery nebo Asraamy, ale to z něj ještě nedělá víceúčelovej letoun (to je jako říkat o Su-25 s R-60, že to je víceúčelák).

    ADV verze byla klasickej záchytnej stíhač - dlouhej dolet, vysoká rychlost, výkonný rakety naváděný výkonným radarem (teda, až potom, ze začátku měla radar z betonu). Neměla schopnost dogfightu a i chopnost boje proti malým cílům byla problematická (jen 4 Sidewindery a 4 Skyflashe).

    DV nikdy nedostala schopnost boje proti pozemním cílům a poslední byly vyřazeny v roce 2009.

  • KóĎA
    17:03 09.04.2016

    logik: motáš toho moc dohromady. Takže stručně

    Su-25 je éro úplně jiné kategorie. Nemůžeš jeho "vyspělost" srovnávat s Tornadem.

    Tebou uváděné verze F16 a F15 jsou úplně mimo, ty jsem ve svých příspěvcích nezmiňoval.

    F15E - lepší radar, větší nosnost výzbroje, větší rychlost, větší dostup, větší stoupavost. Pro přežití na moderním bojišti podstatné záležitosti.

    Můj názor je, že éra typu F-111 (vyřazeno); SU-24 (nebýt rozpadu SSSR by byl rovněž nahrazen) ; Tornado jsou minulostí. Jistě, jdou používat se stand-off municí, jdou používat s "železnými" bombami proti "ručníkářům", ale ve své původní roli jsou překonány.

  • skelet
    15:33 09.04.2016

    Logik: Tornado bylo vyvíjeno jako útočný letoun, určený pro boj s pozemními a námořními cíly. Dalším jeho úkolem bylo plnění průzkumu a radioelektronického boje. Nepleťte si to s F-15E. Plní sice podobné úkoly, ale Tornado je více analogem F-111 a Su-24. Na stíhací úkoly nebyl konstruován a ani se s tím nepočítalo. Jeho stíhací verze byla "úsporka", která dlouho trpěla absencí radaru, a celou službu trpěla nemožností vést dogfight. Nebyl na to konstruován a nebyl k tomu ani určen. Jeho cílem bylo letět na velké vzdálenosti, tam potkat Tu-142, a ten sestřelit pomocí střel SkyFlash. Tedy jeho stíhací určení je analogické s MiG-31.
    Váš příklad s JAS-39 je nesmyslný. Ten byl odpočátku vyvíjen jako víceúčelový, akorát u nás byl zaveden s omezeními.

  • logik
    13:17 09.04.2016

    Jasně, jednotlivé verze nebyly multirole. Ty verze jsou si ale podobně blízko, jako např. teď jednotlivé verze F35. Dá se říct, že F35 není námořní éro? Protože F35A na AC pčistávat nebude??

    To, že Tornado ADV nemá namontovaný software pro AG nijak neznamená, že Tornado jako letoun není multirole. Náše gripen také neměl dlouhá léta schopnost zasahovat proti zemi, a nijak to z něj nedělalo čistokrevnou stíhačku.

    To je obrovský rozdíl od Migu31, který vždy byl a bude pouze interceptor. Se všemi výhodami z toho plynoucími - tedy že může být na tuto roli zcela specializovaný - i nevýhodami - že rusové musí živit další typ letadla navíc.

    Británii vzhledem k velikosti území stačil multirole letoun, kdy jednotlivé verze pouze přizpůsobily pro konkrétní účely. Z toho vyplývá i zcela jiná konstrukce Tornada oproti Mig31.

    Srovnávat Mig31 a Tornado lze co se týče použití k danému účelu, protože se používali ke stejnému, po stránce konstrukce, možností použití atd... je to ale zcela jiné éro.

    PS: Multirole ještě nemusí znamen all-role. To, že se Tornado nevyrovná stíhačkám je jasné. Na druhou stranu, furt má schopnosti dogfightu větší než mig-31, kterej na nic takového konstruován prostě nebyl.

  • skelet
    10:40 09.04.2016

    ADV nebylo ani omylem multirole. Byl to dálkový přepadový stíhač, ale ve své podstatě nouzovka vyvinutá s útočného letounu. Tedy se všemi nevýhodami, které z toho plynuly. Jeho úkolem bylo zadržet sovětské bombardéry před pronikáním do Atlantiku. Na nějaký souboj se stíhačkami nemohlo pomýšlet. Nemělo na to.

  • Matesaax
    10:27 09.04.2016

    Logik:Souhlasím,že Tornada RAF vyřazuje,protože má dostatek Eurofighterů,navíc se blíží nákup F-35,takže nemají důvod jim dále prodlužovat životnost.Nicméně nebyl by problém je modernizovat a provozovat dalších třeba 20 let.
    Podobně to bylo s Jaguary,které taky ukončili provoz ačkoliv byla úvaha o jejich modernizaci a provozu za horizont roku 2020.

  • Muž, co zírá na kozy
    01:07 09.04.2016

    Logik: Verze IDS a ADV jsou výrazně odlišné a rozhodně nemohou navzájem zastat práci svého sourozence, takže ani nemohou spadat do definice multirole fighteru.

    Srovnání s MiG-31 se objevuje snad po celou dobu existence těchto dvou typů. Vznikly ze stejných požadavků ničit vlny bombardérů na vzdálených přístupech špatně pokrytých sledovacími prostředky, jejich role jsou ve výsledku velmi podobné a žádný jiný takový ekvivalent dálkového přepadového stíhače neexistuje. To srovnání mi případne naprosto legitimní.

  • logik
    21:52 08.04.2016

    A jak se konkrétně ten horší výkon oproti F15E projeví? V úlohách, které má Tornádo zastávat? V čem má konkrétně ten výkon horší? V maximálce? Who cares...

    Horší palubní systémy? Poslední upgrade palubních systémů proběhl v roce 2005. Ty systémy jsou o dost modernější, než co má spousta F16 block 52 nebo F15C a těch lítá a ještě dlouhou dobu bude lítat. Oproti některým letadlům, co teď nasazovalo Rusko v sýrii (např. hrábě), jsou to furt supermoderní stroje.
    Palubní systémy jsou čistě otázkou toho, zdali je někdo zmodernizuje nebo ne. Jak je vidět na těch tornádech, co zmodernizovali, tak s tím nemá tornádo žádné problémy.

    Prostě je blbost, že by ty letadla "přestala stačit", "byly zastaralý" atd..., jak zní v podtextu z Tvejch příspěvků. Akorát jsou prostě už olétaná a než provádět jejich totální generálku a výměnu palubních systémů (modernizací neprošla zdaleka všechna tornáda), tak je rozumnější koupit F35. A ne, že se vyřazují proto, že by nestačili na konkurenční letadla. Udělaj ti přesně stejnou službu, jako kterékoli jiné letadlo čtvrté generace.

  • KóĎA
    18:21 08.04.2016

    Oproti F15E a SU34? Horšími výkony, horšími palubními systémy a v případě Su-34 horší čelním RCS odrazem.

    Nicméně přiznávám, že je to spekulace, ostatně jako většina tlachání na netu.

  • logik
    18:10 08.04.2016

    O co je více zranitelný než jiná dnes používaná letadla a proč? Nepočítám-li tedy VLO letadla?

    Že není schopen dogfightu? Copak to potřebuje? Nebo čím?

    Oproti F-111 a Su-24 je pak to letadlo generačně jinde: fly by wire, digitální avionika atd.... I když je pravda, že modernizace SU-24M2 také tento typ dotáhla mezi dobré taktické bombardéry.

  • KóĎA
    18:00 08.04.2016

    Já neříkám, že to bylo špatné letadlo - něco v relaci F-111 a SU 24. Tudíž v dnešní době stejně zranitelné.

    A těch "pár" stihacích verzí - v relacích Evropy je to sakra vysoké číslo vyrobených letadel.

  • logik
    17:52 08.04.2016

    Ano, a RAF tam měla nasazeno tornád více než 60. Viz např.
    http://www.raf.mod.uk/history/...

    Ne, britská verze stíhacího tornáda nebyl čistokrevný stíhač. Byl to multirole letadlo nasazené v roli interceptora. Se všemi z toho plynoucími výhodami (např. společná logistika s ground-atack verzemi) daleko nižší náklady na vývoj atd... i nevýhodami.

    Prostě pro těch pár strojů nasazovaných proti bombardérům - kde v podstatě potřebuješ jen dostatečnou rychlost, nic jiného - se RAF nevyplatilo financovat vývoj nového letadla. Místo toho přidali primárně GA letadlu další schopnosti. S Mig31 má to letadlo společného jen to, k čemu se nasazovalo, nikoli to, k čemu bylo vyvinuto a jaké má schopnosti.

    Naopak to svědčí o kvalitě letadla, když letadlo pro GA je schopno dobře zastat úlohu interceptoru - tedy že je schopno létat pomalu i rychle.

    Ztráty tornáda pak mohli být zapříčiněny špatnou taktikou, tím ovšem jen říkáš, že to není vina letadla...

  • KóĎA
    17:46 08.04.2016

    logik: a s časovými daty (verze o které jsem hovořil) ti také moc nesedí.

  • KóĎA
    17:41 08.04.2016

    logik:

    mluvil jsem o ztrátách Tornad RAF, jinak na okraj jich bylo celkem sedm, ale to je nepodstatné. Co jsem četl, tak jejich ztráty byly zaviněny špatnou taktikou nasazení.

    Britská verze stihacícho Tornada byl čitstokrevný stihač s only-AA výzbrojí určený proti bombardérům. https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • logik
    17:11 08.04.2016

    Ufff:
    Mig-31 - první let 75, zařazeno do služby 81
    Tornado - první let 74, ve službě 79

    V iráku pak létalo celkem 64 tornád, z toho jich ztratili 6. Takže se prosím nauč počítat. Ztráty měl tak vysoké, protože to bylo letadlo určené k útokům proti těm nejchráněnějším pozemním cílům.

    Jinak Tornado byl víceúčelový stíhací bombardér, s čistokrevným interceptorem Mig 31 nemá společného skoro nic, jen to, že uměl v dostatečné míře fungovat i jako interceptor. Hlavní jeho deviza je ale v ground-atack verzích, a tak i fungoval v Iráku.

    Bylo to druhé (vojenské produkční) letadlo na světě s měnitelnou geometrií celého křídla (po f111), první s fly-by-wire, myslím že první víceúčelové letadlo. Vydržet ve službě přes 45 let se také jen tak nějakému letadlu nepovedlo.

  • KóĎA
    16:16 08.04.2016

    Tak zpět k Tornadu.

    Nedávno jsem četl, že stíhací verze Tornada dostala schopnost vést plnohodnotný BVR v roce 1991 - primárně mělo být určené proti sovětských strategickým bombardérům. Schopnost vést nějaký dogfight mělo hodně omezené. Napadá mě analogie s MIG-31, ovšem s horšími výkony a pozdějším datem zavedení.

    Co se týká nasazení Tornad - jediné setkání s funkční protiletadlovou obranou znamenala více jak 15% ztrát (v případě RAF v Iráku).

  • Matesaax
    15:59 08.04.2016

    Klasicky zabita diskuze jak je tu bezne,jeden nadhodí něco o Rusku a během par hodin desítky prispevku o tom zda je lepsi RAF ci Ruské letectvo a na nějaké Tornado uz si nikdo ani nevzpomene.

  • Shania
    14:49 08.04.2016

    niko: RuAF používá na CAS vrtulníky a pozemní složky pak hlavně dělostřelectvo, letadla jen velmi výjimečně a zcela jistě to nebylo víc jak 10% z celkových misí. (CAS není bombardování nepřátelských pozic, ale podpora )

    To co tam RuAF s letadly těch pár měsíců bylo hlavně bombardování předem vybraných cílů a navíc převážně ničení civilní infrastruktury jako nemocnice, pekárny, čističky vod (které pak vydávali za rafinerie ISIS), tržnice, soudy atd a konstantně náhodně bombardovali města, včetně používání CBU. Proč? Donutit civilisty odejít.

    Taktika pro potlačení nějakého oporu je pak kobercové bombardování.

    Takže zrovna v průzkumu, rychlých reakcích na změnu situace a spolupraci se s pozemními silami se RuAF moc nepředvedla i když se to zlepšovalo (a nejspíš velký problém bude v organizaci a koordinaci u pozemních jednotek, vzhledem k tomu z čeho se skládají, tzv ty bojůvky, PMC a milice co nemají u zelené mužičky nemají žádnou podporu ze vzduchu )

    Tady máš aspoň nějaké to porovnání ztrát
    http://airwars.org/civilian-ca...

    Povstalci taky mají propracováný systém včasného varování a rozdíl v tom jak to dokázalo celkové ztráty udržet dole je patrný s odvetnými útoky na civilisty v Deir ez-Zoz (ISIS), kde taková systém nemají.

  • logik
    14:49 08.04.2016

    niko: a spojenci dělaj zas CAS v iráku a dělali i v sýrii např. při pomoci Kurdům kolem Kobání. A naopak rusko nedělalo zdaleka jen CAS (viz např. ona operace, kde byl sejmutá ta Su-24 - to bylo daleko od fronty).

    Navíc - při CAS jsou naopak ztráty menší: CAS se týká frontové linie, kde zpravidla těch civilistů zas tolik není, protože každej s aspoň trochou rozumu zdrhne. Daleko větší počty obětí jsou při náletech do týla.

    Takže to omlouvání Ruska se Ti moc nepomohlo :-).

  • niko
    14:17 08.04.2016

    Tiez si nemyslim, ze by to bolo nieco extra impozantne. Tu 160 proste obletel EU. Je to vyborne lietadlo a ked sa vezmu dve posadky a dobře sa to naplanuje, preco nie. Hmm. Emirates lieta na trase Dubay - Panama denne 17,5 hodinove lety. A este su pri tom aj ziskovi. :)

    Inak k tym ruskym stratam na zivotoch civilistov. Hlavne som nikdy nevidel porovnanie kolateralnych strat sposobenych zapadnymi pojencami a Rusmi. Faktom však je, ze Rusi robia v Syrii hlavne a takmer vyhradne blizku letecku podporu CAS bojujucim jednotkam. Vedeste aj Su 35 tam občas lietal s bombami. Zatial co zapadni spojenci robia CAS, ale aj utoky na dolezite a casovo citlive ciele. Teda logicky musia mat Rusi vacsiu sancu trafit nieco co nemaju. Vypliva to z povahy CAS.

  • Shania
    14:12 08.04.2016

    KóĎA: jo problémy s nedostatkem munice, ale na rovinu, mimo USA s tím mají problém všichni a zrovna rusové jsou na tom ještě huř...

    Dokázal by to RAF? Stejnou trasu? Bez bombardérů jen těžko, bylo by to logisticky velmi náročná operace pro to uskutečnit to se stíhačkami.

    S bombardery? Zádný problém, USAF lítá přes půl planety.

    Falklandy bez letadlovky? NE. Naštěstí je pořád mají.

  • logik
    14:00 08.04.2016

    Tu160 má dolet 12.000 km s výzbrojí. Todle kolečko bude mít určitě méně než 20.000km. Takže jde o to zajistit jedno tankování po cestě - teda věc, kterou "dokonce" :-) umí i naše letectvo. Takže to nic extra impozantního není, s Falklandskou akcí se to fakt nedá srovnat.

    Jediné, co je na tom "ocenitelné" jsou parametry T160, která má opravdu velmi impozantní dolet, srovnatelný s ním je snad jen B-2.

  • KóĎA
    13:45 08.04.2016

    niko: https://www.reddit.com/r/MapPo...

    dokáže tohle RAF? Dokázala by zopakovat akce během války o Falklandy? Měsíc, dva, kampaně v Libyi - problém s AP vlastního území, bez munice atd...

    Mně to jako impozantní síla nepřijde.

  • logik
    13:31 08.04.2016

    niko: jenže ten ruský přístup má za následek daleko víc mrtvých "okolo". Takže ty náklady navíc jsou opodstatněné, pokud si teda alespoň člověk cení lidského života...

  • niko
    12:59 08.04.2016

    V podstate som tym chcel napisat, ze misie prevadzane zapadnymi spojencami su vyrazne zlozitejsie, narocnejsie na techniku a pilotov a drahsie ako su tie ruske. Dost sa popisalo o tom ake pokrocile vojenske schopnosti ruske letectvo v Syrii ukazalo. To co ale ukazuje RAF a USAF je niekde uplne inde. Na druhej strane sa to da chapat aj tak, ze urobia ultra komplikovanu a drahu operaciu na znicenie obycajneho gulometneho hniezda, alebo stanu s troma vojakmi. Vec pohladu. Ale schopnosti RAF su celkom impozantne.

  • logik
    12:58 08.04.2016

    charlie:
    "že prostě mít základnu půl hodinky letu od místa shozu"
    To je ovšem objevná myšlenka.

    "než muset nad cíl letět..."
    A jak s tím souvisí nikem zmiňovaný ISTAR, AWACS a hloupé bomby???

    "že vás trápí, jestli rusák při náletu na nějakýho vzbouřence nebo ISILáka smázne i pár bubáků okolo?!?"
    Slušného člověka trápí, když někde umírají zbytečně lidé pro cizí mocenskou politiku....

  • Charlie
    12:40 08.04.2016

    Logik: spíš sem nica pochopil tak, že prostě mít základnu půl hodinky letu od místa shozu je mnohem lepší, než muset nad cíl letět několik hodin.

    Prosím vás ale netvrďte mi, že vás trápí, jestli rusák při náletu na nějakýho vzbouřence nebo ISILáka smázne i pár bubáků okolo?!?

  • aladar2403
    12:24 08.04.2016

    Ruský štýl bombardovanie "Zabte je všechny, vždyť búh si je iž přebere"

  • niko
    11:51 08.04.2016

    Nie len to. nepotrebujes AWACS, ziadny tanker, ziadny ISTAR, pouzivas tebou spominane hlupe bomby, piloti nemusia mat taky dobry vycvyk a nemusia tolko oddychovat, spotrebujes menej paliva, mas mensi rezurz, potrebujes menej servisu, atd. atd. No aj tak RAF zvlada lietat taketo operacie denne-dvakrat denne. Preco na teke nieco nepouzit lacnejsie ale pre utoky na pozemne ciele lepsie usposobene Tornada.

  • logik
    11:41 08.04.2016

    niko: Samozřejmě že jsou náklady neporovnatelné, když se nestaráš o vyhledávání cílů a házíš hloupé bomby. Civilní ztráty jsou ovšem neporovnatelné také...

  • niko
    11:10 08.04.2016

    No ziadne prekvapenie, ze RAF sa snazi pouzit skor starsie lietadla. Ich naklady na misie su podla mna exorbitantne. Netreba k tomu vela, aby si clovek pozrel ako RAF pri boji proti IS funguje.

    Doobeda vystartuje z Cypru Raytheon Sentinel - ISTAR lietadlo na vyhladavanie cielov. O hodinu na to dve Tornada Gr4 spolu s KC3. Lietadla smeruju cez Izrael, Jordansko do Syrie, alebo Iraku. KC 3 ich dotankuvava cestou tam a nasledne pri navrate naspät. Tornada vyriesia bojovu situaciu aktvne navadzanymi bombami a vracaju sa naspät. Cize piloti nalietaju 5-6 hodin denne a dvakrat vo vzduchu tankuju. Nasledne pouzivaju drahu presnu municiu.
    To je napriklad s ruskymi naletmi, kde su piloti po 40 minutach v bojovom nasadeni, bez tankovania a k tomu zeleznymi bombami su naklady absolutne neporovnatelne.
    Inak RAF mala este pred mesiacom nasadene na utoky aj Typhoony. V sucasnosti su nasadene uz len Tornada.

  • Rase
    11:07 08.04.2016

    Trochu mi zde chybí zmínka o náhradě Tornada, na které pracují Němci. I zde na AN se psalo, že potencionálními kupci by mohli být původní vlastníci Tornad, tedy i Britové. byť ti patrně mají k těmto úkolům F-35.