Tornada v RAF: Stará, ale nedocenitelná?
-
8. 4. 2016
-
62 komentářů
-
Ondřej Šupka
Víceúčelové bojové letouny Panavia Tornado slouží ve složkách britského Královského letectva (RAF) již více než třicet let. V prostředí letectví to možná nepředstavuje dlouhý časový interval fyzicky, z hlediska posunu v technologiích je to však doba značně alarmující. Článek vyšel původně na Security Outlines.
I přesto se mohou pochlubit úspěšnou účastí hned na několika rozsáhlých bojových operacích a přízní svých posádek. Od minulého roku se podílí na své dost možná poslední misi – pozemních útocích proti Islámskému státu v Sýrii.
Proč byla modernizovaná, avšak přesto zastarávající Tornada upřednostněna před moderními Eurofightery Typhoon, přestože už i ony mají za sebou své první ostré nasazení?
Tornado bylo na začátku svého vývoje, který spadá do konce šedesátých a sedmdesátých let, koncipován jako víceúčelový bojový letoun (Multi-Role Combat Aircraft – MRCA), a stalo se tak jedním z pionýrů dosavadního trendu letadel schopných plnit širokou škálu bojových operací – od záchytného stíhání (nejen) dálkových bombardérů přes útoky proti pozemním cílům až po průzkum a elektronický boj.
Tím pádem mohlo nahradit hned několik typů strojů, jež měly uživatelské země doposud ve výzbroji, a ulevit tak vojenskému rozpočtu. Výrobní konsorcium Panavia bylo tvořeno třemi firmami států NATO: British Aircraft Corporation (dnes BAe Systems) z Velké Británie, Aeritalia z Itálie a Messerschmitt-Bölkow-Blohm ze Západního Německa. Technicky vzato jde tedy z části o poslední vojenské letadlo vyprodukované firmou Willyho Messerschmitta, byť se již vzhledem ke svému věku na jeho konstrukci nepodílel.
Během následujících dvaceti let pokračovala produkce a vývoj nových, specifičtějších variant, který byl završen typy ECR u Luftwaffe (verze pro průzkum a elektronický boj) a GR.Mk.4 (stíhací a útočná verze) u Royal Air Force. Zatímco Tornada ECR byly vyráběny jako nové stroje, v případě GR.Mk.4 šlo o masivní modernizační balík. Ten byl na starší stroje GR.Mk.1 aplikován od konce roku 1997 v polovině jejich životnosti.
Modernizace spočívala především v instalaci modernějších radarových a dalších elektronických systémů a schopnosti nést současné highendové zbraně různého určeníI přes tento silný životabudič však jde v současnosti o letoun, který má své limity poplatné době vzniku, a který přirozeně zastarává.
Zdaleka ne všechna Tornada tedy byla určena k modernizaci, natož k prodlužování životnosti vzhledem k nastupujícímu stíhači čtyřapůlté generace Eurofighter Typhoon, neboť RAF při jeho zavedení deklarovala, že bude schopen zastávat převážnou většinu funkcí (ve smyslu vzdušných i pozemních útoků) Tornada.
To však byla pravda jen do určité míry. Podobně jako svého času F-15 Eagle či JAS-39 Gripen byl sice Eurofighter vyvíjen jako jak stíhací, tak útočný letoun. Stíhací aspekt však v raných sériích u těchto strojů značně převážil a schopnost útočit na pozemní cíle byla implementována později.
Je samozřejmě nutné podotknout, že Eurofighter již je schopen provádět ATG (Air-to-Ground) útoky, prozatím však v této roli výkonnostně zaostává za svým předchůdcem, kupříkladu ve schopnosti nosit „oblíbené protiteroristické" střely Brimstone. Na změně tohoto stavu se pochopitelně intenzivně pracuje a je pouhou otázkou času.
Velká Británie však schválila své angažmá v Sýrii již předminulý rok. Nejprve na bázi čistě průzkumné, od minulého roku pak i bojově. Vzhledem k převažující povaze operací – ničení pozemních cílů – je tak nasazení Tornada namísto Eurofighterů zcela logický krok.
Byť by vzhledem ke špatné technice protivníka mohla být tato kampaň po angažmá v Libyi druhým polygonem, na němž by Typhoon prokázal své kvality, je možné, že zde hraje svou roli také jistá obezřetnost; Británii bude eventuální ztráta sestřeleného Tornada „bolet" přeci jen o něco méně.
Dalším argumentem, i když značně diskutabilním, může být i cosi jako ekonomická rentabilita operací. RAF se mohla zdržet nasazení Typhoonů, aby nezvyšovala – krom jiného používáním chytrých zbraní již tak extrémní – nepoměr mezi ekonomickou hodnotou cíle a prostředku k jeho zničení. Zde jde však o čistou spekulaci, neboť lze úspěšně pochybovat o tom, že by bojový provoz Tornad byl výrazně levnější než Eurofighterů.
Se stárnutím letounu se totiž náklady na jeho provoz zpravidla zvyšují. Nejde navíc pouze o věk, vzhledem k množství systémů, které jsou součástí Tornada, a poměrně „žravou" dvojicí motorů Turbo Union, je jeho provoz drahý i sám o sobě.
To všechno byly konec konců i hlavní důvody, proč nakonec prohrálo konkurenční boj se švédským Gripenem při výběrovém řízení na nadzvukový letoun pro Armádu ČR na počátku tisíciletí, přestože nám Britové starší typ Tornada F.3 nabízeli prakticky zadarmo, respektive pouze za náklady spojené s údržbou.
Ať už byla kombinace motivů jakákoli, poslední operační nasazení Tornad poukázalo na dvě věci.
Zaprvé, současné multi-purpose stíhací letouny čtyřapůlté a páté generace ještě stále nejsou samospásným všelékem, což je poněkud paradoxní vzhledem k tomu, že už samo Tornado se jím mělo prakticky stát a nahradit několik různých typů letadel. I když vychází z MRCA konceptu, je používáno a specializováno především na průzkumné a útočné účely.
To je dáno vývojem nových stíhacích letounů (ani měnitelná geometrie křídla by nejspíše Tornado proti např. Suchoji Su-33 či F-15 nezachránila; tato technologie byla překonána a v současnosti se naopak jeví spíše jako nevýhoda), které starší typ odsunuly na vedlejší kolej a přiřkly mu roli převážně útočnou, na niž byl ovšem díky tomu extenzivně přizpůsobován, až se vyvinul v, když ne zcela single-use, tak alespoň „ATG orientovaným" letounem.
Příkladem se shodnými rysy je rozhodnutí amerického letectva ponechat v aktivní službě bitevní letouny A-10 Thunderbolt II. I zde se poměrně dlouho uvažovalo o jeho nahrazení letounem páté generace F-35 Lightning, jenž se měl stát univerzálním bojovým letounem USAF (podobně tomu má být i u RAF, avšak u ní bude doplněn Typhoony).
Ikonický Warthog, jak se Thunderboltu přezdívá, je však ve své bitevní roli natolik úspěšný, že ani o více než třicet let novější stroj s nejmodernějšími systémy a technologií stealth jej není schopen předčít. Americké letectvo počítá s provozem Thunderboltů do roku 2035, což má umožnit rozsáhlý modernizační program.
Zadruhé jsme vlastně nakousli poslední větou. Ač nejde o nijak převratnou informaci, je třeba zdůraznit, že modernizační programy (nejen) v letectví jsou v současnosti nejreálnější možností, jak si uchovat akceschopné letectvo na úrovni, neboť ani nejsilnější státy světa si nemohou dovolit produkovat každých deset let nové typy.
Současný výzkum a vývoj je technologicky velmi náročný, zdlouhavý a především drahý, zatímco modernizace představují poněkud levnější a také podstatně rychlejší alternativu.
A i když tak samotný letoun již nemusí patřit ke špičce vzhledem k datu výroby, vhodný upgrade dokáže jeho výkony zachovat a zlepšit na poměrně dlouhou dobu, nemluvě o prodloužení fyzické životnosti draku letadla. A že nejde pouze o trend na poli high-tech supersonických stíhaček, dokazuje například očekávaný modernizační balík pro cvičný proudový letoun L-39 Albatros NG, o nějž je již teď velký zájem.
Je pravděpodobné, že Tornado se syrskou kampaní skutečně triumfálně loučí, vzhledem k jeho dlouhé službě a účasti snad ve všech postudenoválečných leteckých operacích NATO jej však čeká odpočinek vskutku zasloužený.
Doufejme, že po dokončení úplné implementace protipozemních zbraní se mu stane Eurofighter důstojným nástupcem a společně s Lightningem zaplaší onen „devět řemesel, desátá bída-dojem," kterými víceúčelové stroje čtyřapůlté, respektive páté generace stále ještě občas působí.
Zdroj: Security Outlines
Související články
Konec “pomluv”: F-35 je ve vzdušných soubojích skvělý
Norský pilot major Morten “Dolby” Hanche vyvrací pochybnosti o schopnostech stíhačky F-35 Lightning ...
-
03.03.2016
-
84 komentářů
-
Jan Grohmann
Evropský bojový dron: Velká Británie a Francie společně
Velká Británie a Francie podepsaly dohodu o společném vývoji bojového bezpilotního letounu. Vývoj ...
-
09.03.2016
-
5 komentářů
-
Jan Grohmann
OV-10 Bronco: Vietnamská legenda opět v akci
V minulém roce byly do bojů s Islámským státem zkušebně nasazeny dva zasloužile lehké turbovrtulové ...
-
17.03.2016
-
32 komentářů
-
Jan Grohmann
Kdo bude nástupce A-10 Thunderbolt II?
Bitevní letadlo A-10 Thunderbolt II během příštích několika let neodvratně zmizí z výzbroje ...
-
22.03.2016
-
15 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Dal jsem Ti několik citací, kde tvrdí že to bylo tak jak tvrdím já - a tvoje odpověd na to byla, že jsi jen zopakoval svoji verzi bez jediného důkazu. Nemohu udělat nic jiného, než ...Zobrazit celý příspěvek
Dal jsem Ti několik citací, kde tvrdí že to bylo tak jak tvrdím já - a tvoje odpověd na to byla, že jsi jen zopakoval svoji verzi bez jediného důkazu. Nemohu udělat nic jiného, než tě opět odkázat na citované zdroje, a přihodit zdroje další:
https://books.google.cz/books?...
Máš tam např. doložené a ozdrojované, že se v roce 1976 mluvilo o ZRUŠENÍ verze ADV - tedy s ní muselo být počítáno i dříve, nebo že na konci šedesátých let se předpokládalo, že MRCA přijde do služby na konci sedmdesátých v rolích strike/reconnaissance, air defence and maritime strike.
Další ještě lepší zdroj totéž potvrzující je tady:
http://www.rafmuseum.org.uk/do...
např. od str. 17 je popis vývoje MCRA, kde je vidět, že Britové celou dobu MCRA navrhovali mj. také jako interceptor, totéž je potvrzeno na straně 37.
Viz např. " The British want the capability for counter-air and interdiction operations" (o studii z roku 1968 a jejím následném vyhodnocování).
Tvrděj to lidi, kteří u zrodu Tornada byly, s nima se doufám hádat nebudeš....
Ono kdyby ses zamyslel, tak je dosti nesmysl, že by v roce 1976 Britové objednali přes stovku kusů letadla, které podle Tebe ještě ani nezačalo být vyvíjené...Skrýt celý příspěvektakže naposledy: 1) Program MRCA byl zahájen ofiko v roce 1968 (předtím zde běžely jiné víceméně národní programy). Ve svém počátku měl plnit i stíhací úkoly. 2) 1969-1970 z ...Zobrazit celý příspěvek
takže naposledy:
1) Program MRCA byl zahájen ofiko v roce 1968 (předtím zde běžely jiné víceméně národní programy). Ve svém počátku měl plnit i stíhací úkoly.
2) 1969-1970 z programu vystupuje Belgie, Holandsko a Kanada
3) v roce 1970 se rozhoduje mezi jednomístným (koncept PA100) a dvoumístným (PA200) letounem
4) v roce 1971 se Velká Británie, Itálie a Německo dohodla, že společnost Panavia vyvine letoun pro údery na pozemní a hladinové cíle, operující v nízkých výškách vysokou rychlostí. Dále má tento letoun plnit průzkumné úkoly. Toto vše měl být schopen za každého počasí.
5) V roce 1974 vzlétá do vzduchu prototyp IDS
6) V roce 1976 po krachu všech jednání o nákupu letounů F-15 a F-14 (a také po odmítnutí programu Mirage 4000) přistupuje Velká Británie k vývoji verze ADV.
7) v červnu 1979 přichází k jednotkám RAF první letoun IDS, s tamním označením GR.Mk1, zkráceně GR1
8) v říjnu 1979 je zalétán prototyp ADV.
9) v březnu 1984 přichází k jednotkám RAF první letoun ADV, neboli F2. Nutno podotknout, že tyto letouny nejsou vybaveny radiolokátorem, který není k dispozici. Místo něj mají umístěné závaží
10) v říjnu 1985 je k dispozici verze F3, která MÁ k dispozici radiolokátor a upravené motory pro lety ve výškách. (verze F2 měla původní motory od IDS)
Tedy vyvinutí stíhací verze ADV nebylo tak rychlé, jak se zde snažíš nastínit, ale trvalo cca 8-9let od zahájení vývoje v roce 1976.
Toliko k vývoji letounu Tornado. Podstatná je ona posloupnost dění. Tedy, že byť v samém počátku se s Tornadem počítalo i jako se stíhacím letounem, tak od toho to bylo velmi záhy opuštěno, aby se k tomu nakonec vrátili. Nicméně to neznamená, že Tornado bylo od počátku vyvíjeno tak, aby mohlo plnit i stíhací úkoly.Skrýt celý příspěvekPíšeš: " protože nikdo nechtěl stíhačku vyvinutou z bombardéru" Nikoli přepadovou stíhačku. Což by dávalo větě zcela jiný význam, protože zatímco z bombardéru dobrou stíhačku ...Zobrazit celý příspěvek
Píšeš: " protože nikdo nechtěl stíhačku vyvinutou z bombardéru"
Nikoli přepadovou stíhačku. Což by dávalo větě zcela jiný význam, protože zatímco z bombardéru dobrou stíhačku zpravidla neuděláš, tak v historii letectví je poměrně dost letadel, které fungovaly zároveň jako interceptory a lehké bombardéry/GA - např. krásný případ je druhoválečné Mosquito, nebo na druhé straně Ju 88.
Takže udělat z bombardéru přepadovou stíhačku není nic nového ani nic divného - dělá se to naprosto běžně.Skrýt celý příspěvekDalší argument, proč nemáš pravdu - opět jsem ho tu již dával a nijak jsi na něj nereagoval - je, že už v první objednávce Tornad (1976) byly objednány jak ADV tak i IDS verze. ...Zobrazit celý příspěvek
Další argument, proč nemáš pravdu - opět jsem ho tu již dával a nijak jsi na něj nereagoval - je, že už v první objednávce Tornad (1976) byly objednány jak ADV tak i IDS verze. Takže pokud z této objednávky vyvozuješ, že ADV verze nebyla plánovaná od začátku, tak musíš tvrdit, že od začátku nebyla plánovaná ani IDS verze.
Vyvozovat z toho, že prototyp ADV vzlétl o pět let později než IDS a tedy s ním nebylo od začátku projektu počítáno je podobná s odpuštěním pitomost, jako tvrzení, že F35C je jen adhoc z nutnosti úprava F35A a nebylo s ní počítáno od začátku - protože přeci vzlétla o celých šest let později, než F35A. Blbost, že....
To, že vývoj Tornada začal IDS verzí, kterou chtěli všechny zapojené státy je jasné - samozřejmě, že je levnější nejprve vyvinout základní drak a pak z něj dělat specializované verze, než vyvíjet všechny verze najednou. Úplně stejně byla vyvíjená zmíněná F35.
Koneckonců to, že vývoj ADV verze reálně sahá daleko dál než do roku 76 je jasně vidět i z toho, že prototyp vylétl už 79. Vyvinout za tři roky avioniku, upravené motory a úpravu draku je reálně nemožné - ty práce na této verzi nutně museli začít daleko dříve.
Nezbývá než zakončit opětovnou citací:
From THE BEGINNING of the Tornado IDS's development in 1968, the possibility of a variant dedicated to air defence had been quietly considered; several American aircraft had been evaluated, but found to be unsuitable.Skrýt celý příspěvekLogiku, kde já píšu o stíhačce? já píšu u ADV zásadně o PŘEPADOVÉ stíhačce!
Ten zbytek je nesmysl od A do Z, a můžeš si tu tapetovat jak chceš.Logiku, kde já píšu o stíhačce? já píšu u ADV zásadně o PŘEPADOVÉ stíhačce!
Ten zbytek je nesmysl od A do Z, a můžeš si tu tapetovat jak chceš.V postu už asi o tři zpátky vyvracím, co tu furt dokolečka opakuješ. Nezbývá než to zopakovat: MRCA od počátku počítal s možností úpravy na interceptor - důkazem je požadavek na ...Zobrazit celý příspěvek
V postu už asi o tři zpátky vyvracím, co tu furt dokolečka opakuješ. Nezbývá než to zopakovat: MRCA od počátku počítal s možností úpravy na interceptor - důkazem je požadavek na vysokou supersonickou rychlost ve všech výškách. Tu verze IDS nepotřebuje.
Tento argument jsi nijak nevyvrátil, jen pořád dokolečka opakuješ to samé.
Jako klasická stíhačka s požadavkem na Air Superiority byl stavěn prototyp PA100, a ten byl zavrhnut, protože jeho vlastnosti neodpovídali požadavkům Velké Británie, která stála o větší dvoumístný stroj s větším doletem, který může v případě potřeby zastat i roli interceptoru.
Takže to, že němci si jako stíhačky koupili F4 není proto, že by z Tornáda byla vyvinuta blbá stíhačka, ale mj. právě proto, že Britové požadovali po stroji vlastnosti pro interceptor a v té době se neumělo skloubit všechny tři role (fighter, interceptor, GA), tak se od stíhacích vlastností upustilo.
To, že ostatní pak nestáli o interceptor a pro stíhací účely nakoupili jiné stroje pak nic nedokazuje, protože ostatní zapojené státy jaksi interceptor prostě nepotřebují, zatímco Velká Británie ano.
Takže závěr: Tornado bylo plánováno použít jako interceptor daleko dříve, než od roku 1976, jak tvrdíš, aniž bys to něčím konkrétním doložil.
PS: Ale jestli jsi furt nepochopil, že Tornado ADV NENÍ STÍHAČKA (ve smyslu fighter - tedy letadlo k dogfightu), tak asi diskuse nemá cenu.Skrýt celý příspěvekach můůůj Bože, tu děláš hezkou tapetáž :) Ty splantáš verzi IDS s verzi ADV, reaguješ verzí ADV, tam kde jsem psal o IDS. Vůbec nebereš v potaz, že mezi lety 1969-1974 se něco ...Zobrazit celý příspěvek
ach můůůj Bože, tu děláš hezkou tapetáž :)
Ty splantáš verzi IDS s verzi ADV, reaguješ verzí ADV, tam kde jsem psal o IDS. Vůbec nebereš v potaz, že mezi lety 1969-1974 se něco událo, a že verze ADV se začala vyvíjet až v roce 1976.
Takže repete. Byl program MRCA, který jsi popsal sám níže, od požadavku na stíhání bylo upuštěno a vznikla pouze a toliko verze IDS (GR chceš-li). Dva roky po záletu verze IDS (která byla koncepčně a aerodynamicky koncipována na protizemní údery v nízké výšce), byl zahájen vývoj verze ADV (F chceš-li). Ten byl zahájen Brity až po té, co zjistilo, že nemá prachy na nákup letounů F-15 a F-14. Všichni ostatní je s verzí ADV poslali do špic, protože nikdo nechtěl stíhačku vyvinutou z bombardéru (Němci si raději pořídili F-4F).
Co z toho plyne? Tornado nikdy nebylo a nikdy nebude víceúčelovým letounem. Plnilo buď protizemní/protilodní údery a průzkum (IDS) nebo přepadové stíhání (ADV). Verze IDS se nedala použít pro stíhání (leda na pilotovi oči) a veškerou protileteckou výzbroj měla na svou výzbroj. Verze ADV nemohla být zase použitá k útokům na pozemní cíle (s vyjímkou střel Alarm v závěru kariéry).
Posloupnost logiku, posloupnost.Skrýt celý příspěvekV čem konkrétně si nedám říci? Co konkrétně rozporuješ? Někde jsem tvrdil něco jiného, než tu napsal Charlie? Teda možná bych se krotil s výrazem "mizerná stíhačka", při správné ...Zobrazit celý příspěvek
V čem konkrétně si nedám říci? Co konkrétně rozporuješ? Někde jsem tvrdil něco jiného, než tu napsal Charlie? Teda možná bych se krotil s výrazem "mizerná stíhačka", při správné taktice nebyla i proti stíhačkám při WVR bezbraná - obzvlášť po adopci ASRAAMů - ale dobrá stíhačka to rozhodně nebyla, takže to je asi čistě otázka "terminologie".
Jen jsem vyvracel Tvůj agrument, že z označení GR vyplývá, že na ADV verzi nebylo původně myšleno, protože se ten letoun u britů nazýval GR. Což není pravda, protože ADV verze se v RAF nazývala F.
Řešil jsem tedy nikoli všechny typy letadel - které tu vypsal Charlie, ale jak se dva z těch typů značí v RAF.
---
To, že ADV verze byla v plánu od začátku - přinejmenším jako možnost - jsem doložil dostatečně v předchozím postu. Tvoje reakce je krásná: nevyvrátíš jediný argument, ale napíšeš, že nemám pravdu...Skrýt celý příspěvekTak tady je aspon nejaký čtení o ...Zobrazit celý příspěvek
Tak tady je aspon nejaký čtení o Tornadech:
http://www.raf.mod.uk/rafcms/m...
http://www.globalaviationresou...
http://www.raf.mod.uk/history/...
http://www.raf.mod.uk/history/... Skrýt celý příspěvekAbych pravdu řekl, logiku, už sem se v tom ztratil. IDS(GR) bylo úderný éro pro útoky na pozemní cíle. Radar měl módy pro kopírování terénu a sledování pozemních cílů, ale ...Zobrazit celý příspěvek
Abych pravdu řekl, logiku, už sem se v tom ztratil.
IDS(GR) bylo úderný éro pro útoky na pozemní cíle. Radar měl módy pro kopírování terénu a sledování pozemních cílů, ale nedokázal sledovat cíle ve vzduchu. Motory byly určený pro nízký výšky, stejně jako celá aerodynamika, zbraňovej komplex byl těžce zaměřenej na útoky na pozemní cíle. Nikdy to nebyl stíhač, jeho schopnost vzdušnýho boje se omezovala na sebeobranu (kanony a střely s krátkým doletem).
ECR byla upravená varianta IDS s elektronikou určenou k SEAD misím, přičemž italksá a neměcká verze se lišily.
ADV byla verze vyvinutá na základě IDS, jenže upravená pro roli záchytnýho stíhače - měla motory optimalizovaný pro VELKÝ výšky (bombardéry obvykle lítaj vysoko a z výšky se navíc líp útočí), delší trup (hezky je to vidět na bokorysech - u IDS sahají špičky sání až doprostřed kabiny, u ADV jen někam ke zbraňovýmu operátorovi) a celkově upravenou aerodynamiku (víc sklopený křídla, odstraněný některý aerodynamický prvky), radar s dlouhým dosahem, schopným (ve spolupráci se zbraňovým komplexem) navádět střely na velkej počet cílů na velký vzdálenosti, dlouhej dolet (což bylo extrémně důležitý pro patroly nad mořem).
Důležitý je říct, že ADV byla MIZERNÁ stíhačka, ale jako interceptor byl vynikající (dobrá akcelerace, velká výdrž ve vzduchu, výkonnej zbraňovej systém).Skrýt celý příspěvekJeště k tomu značení u britů: Tornado IDS je značen GR - protože je to ground atack éro Tornado ADV je značen F - protože je to interceptor, kterej značením zahrnují pod ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě k tomu značení u britů:
Tornado IDS je značen GR - protože je to ground atack éro
Tornado ADV je značen F - protože je to interceptor, kterej značením zahrnují pod fightery
Každá verze je tedy značená jinak a nijak z toho nejde odvozovat, zdali byly všechny varianty zamýšleny od počátku, nebo ne. Prostě zatímco verze pro průzkum a útočné byly k sobě tak blízko, že je zahrnuli pod jedno značení GR, tak ADV verzi pro jinou verzi trupu označili jako F.Skrýt celý příspěvekskelet: viz např. " From the beginning of the Tornado IDS's development in 1968, the possibility of a variant dedicated to air defence had been quietly ...Zobrazit celý příspěvek
skelet: viz např. " From the beginning of the Tornado IDS's development in 1968, the possibility of a variant dedicated to air defence had been quietly considered;"
https://en.wikipedia.org/wiki/...
nebo
"The original requirements for the MRCA called for an aircraft with specific derivates for AG and AA. That is also the reason for the Mach 2,2 top speed specification, also the service aircraft and especially IDS/ECR will not reach that speed."
http://forum.keypublishing.com...
Požadavky v MRCA byly:
- the ability to take-off and land in very short distances for continued operational capability even if the main runways were damaged,
- the ability to fly at high speed at very low level over long ranges without significant degradation of crew performance,
- the ability to undertake low-level penetrations of hostile air space by day and/or night under all weather conditions,
- the ability to hit any target with complete accuracy in a first-pass attack, and
- the ability to attain high supersonic speed at all altitudes.
Poslední z priorit je právě ta, která ukazuje, že na použití tornada jako interceptora se myslelo od začátku projektu, tedy nikoli v průběhu projektu, jak tvrdíš.
Další důkaz je, že v úplně první objednávce tornád se už objednávali i ADV verze.
To, že se jmenuje GR - za označením vojenských letadel není vždy logika. Viz např. F/A 18, která není o nic víc A, než F16 či F15. Strike-eagle by si tuto zkratku zasloužil daleko spíše. To, že nejpoužívanější verze vzlétla první také nic nedokazuje: u F35 také nejdřív vzlétla F35A a pak se dodělávali minoritní verze B a C.
jacky: ano, psal jsem to z hlavy, tak jsem to nenapsal přesně. Čím se liší ve významu multipurpose od multi role?
A zkuste se trochu zklidnit ve vyjadřování, zbytečně se shazuješ.Skrýt celý příspěveklogiku: IDS je společný projekt Velké Británie, Německa a Itálie, jehož cílem bylo získat letoun schopný taktických úderů, průzkumu a protilodních misí. Proto je Tornado ...Zobrazit celý příspěvek
logiku: IDS je společný projekt Velké Británie, Německa a Itálie, jehož cílem bylo získat letoun schopný taktických úderů, průzkumu a protilodních misí. Proto je Tornado optimalizováno (včetně motorů) pro lety v nízké výšce, ve vysokých rychlostech. V této podobě byl vyvinut, a zalétáván od roku 1974. Přičemž do výroby šel v roce 1979. A také z toho důvodu je označení verze IDS u RAF "GR" (Ground attack/Reconnaissance) , nikoliv "FGR" (Fighter/Ground attack/Reconnaissance) a ani FRS (Fighter/Reconnaissance/Strike). Prostě a čistě jen "GR".
Teprve až Velká británie zjistila, že nemá dostatek financí na nákup amerických stíhaček, tak v roce 1976 spustila vývoj stíhací varianty odvozené od verze IDS. Tedy dva roky po záletu Tornado IDS a sama, protože nikdo o tuto variantu neprojevil zájem. Itaové raději provozovali obstarožní F-104S a Němci F-4F.
Takže závěrem. S verzí ADV se při zahájení vývoje Tornado nepočítalo, nebyla proto konstruováno a podobně jako Do-17Z a Ju-88G, to byla účelová přestavba ke specifickému účelu. A tohoto účelu se zhostila se ctí.
btw. co vím, tak já se zde furt bavím o přepadovém stíhači, a to vždy u verze ADV. U IDS by mě taková blbost ani ve snu nenapadla.Skrýt celý příspěvekAch "logiku" ... Původní název projektu byl Multi Role Combat Aircraft (zkratka MRCA) - kde berete to Multipurpose ? Z Wikipedie? Tak to jo ... Co mektáte o třídách stíhacích ...Zobrazit celý příspěvek
Ach "logiku" ... Původní název projektu byl Multi Role Combat Aircraft (zkratka MRCA) - kde berete to Multipurpose ? Z Wikipedie? Tak to jo ...
Co mektáte o třídách stíhacích letadel ( za vaší hlavy?) je na Chocholouška, studentíku matfyzu ...Skrýt celý příspěvekAch "logiku" ... Původní název projektu byl Multi Role Combat Aircraft (zkratka MRCA) - kde berete to Multipurpose ? Z Wikipedie? Tak to jo ... Co mektáte o třídách stíhacích ...Zobrazit celý příspěvek
Ach "logiku" ... Původní název projektu byl Multi Role Combat Aircraft (zkratka MRCA) - kde berete to Multipurpose ? Z Wikipedie? Tak to jo ...
Co mektáte o třídách stíhacích letadel ( za vaší hlavy?) je na Chocholouška, studentíku matfyzu ...Skrýt celý příspěvekskelet: S odpuštěním, fabuluješ tu blbiny. Kdyby jsi četl co jsem sem dával, tak by jsi už věděl, že program z kterého vzniklo Tornado se jmenoval MRCA, kde to M znamenalo ...Zobrazit celý příspěvek
skelet: S odpuštěním, fabuluješ tu blbiny. Kdyby jsi četl co jsem sem dával, tak by jsi už věděl, že program z kterého vzniklo Tornado se jmenoval MRCA, kde to M znamenalo Multipurpose - s vznikem verzí pro další účely se tedy počítalo od začátku, nikoli jak tvrdíš až během projektu.
A úplnej nesmysl je, že je IDS letoun stíhací, tedy fighter. Není, je to interceptor. Interceptor je v češtině pro nedostatek výrazů zván záchytný stíhač, ale se stíhačkou tato třída letadel nemá nic moc společného.
Např. takový Harrier mohl krásně zastávat roli stíhačky, ale jako interceptor by byl k ničemu. Tornado byl naopak slušnej interceptor, ale jako stíhačka nic moc.
Jestli si saudi objednali interceptor a chtěli fighter, tak je to jejich blbost, ne blbost Tornada.
PS: Ještě teď se musím opravit - ADV tornáda měli i upravené motory s lepším výkonem ve výškách, takže i tento limit GA verze byl obejit.Skrýt celý příspěvekLogiku proč by si Velká Británie upravovala F-15, když měla zavedené Tornado? Prostě se Velká Británie rozhodla, že z Tornado IDS vyvine stíhací verzi. Tedy nikoliv, že by ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku proč by si Velká Británie upravovala F-15, když měla zavedené Tornado? Prostě se Velká Británie rozhodla, že z Tornado IDS vyvine stíhací verzi. Tedy nikoliv, že by konsorcium Panavia měla vyvinout letoun, který bude mít dvě větve - stíhací a údernou. Nikoliv! konsorcium Panavia mělo za úkol vyvinout úderný letoun, z něhož byl posléze vyvinut i letoun stíhací. Analogem z historie může být například Do-17.
Velká británie utopila majlant do vývoje úderné verze IDS, a v rámci úspor se posléze rozhodla z něj vyvinout letoun stíhací. A jelikož díky své geolokaci nepotřebovalo letooun pro vybojování vzdušné převahy, tak pro ni byly výkony postačující. Itálie a ani Saudi už s ADV tak spokojení nebyli.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...