Transportéry Al-Mared a Al-Wahš: Úspěchy české Tatry v Jordánsku

Transportéry Al-Mared a Al-Wahš: Úspěchy české Tatry v Jordánsku
Al-Mared 8×8 / KADDB (Zvětšit)

V létě českými médií proletěla zpráva o dodávce 328 tatrováckých podvozků 4×4 řady Tatra Force do Jordánska. Místní firma KADDB (King Abdullah II Design and Development Bureau) na základě tatrovackých podvozků postaví obrněná vozidla Al-Wahš. Již dříve Tatra dodala do Jordánska podvozky 8×8 pro nový transportér / bojové vozidlo Al-Mared.

Podle tiskové zprávy společnosti TATRA TRUCKS bylo v roce 2018 do Jordánska vyvezeno 150 tatrováckých podvozků. V letech 2015 a 2016 šlo o dalších 130 podvozků. Celkově tak česká společnost v minulých pěti letech z Jordánska získala zakázky na minimálně 600 podvozků, přičemž minimálně poslední objednávka 328 vozidel (a zřejmě i všechny předešlé) jsou dodávány s pohonnou jednotkou.

Hodnota zakázky na dodávku 328 podvozků dosahuje jedne miliardy korun. Navíc na začátku roku byla oznámena dodávka 60 nákladních vozidel Tatra za 200 milionů Kč do jordánské armády.

Všechny tatrovácké podvozky jsou určeny pro jordánskou společnost KADDB, která z nich vyrábí transportéry Al-Wahš 4×4 a Al-Mared 8×8. V případě verze Al-Mared 8×8 mohlo vzniknout několik desítek exemplářů.

Al-Mared 8×8 (Džin, Duch) funguje jako obrněný transportér nebo bojové vozidlo pěchoty (BVP). Vozidlo má maximální přípustnou hmotnost 25 000 kg a kromě dvojčlené posádky uveze až osm členů výsadku.


KADDB a jeho produkce

Pancéřová ochrana dosahuje úrovně 4 (STANAG 4569) z čela, což postačuje k ochraně proti průbojné munici 14,5×114 mm. Boky a záď vozidla má pancéřování úroveň 3 (průbojná 7,62×51 mm). Vozidlo lze také dovybavit pancéřovými pláty a zvýšit jeho odolnost. Vozidlo snese výbuch až 8 kg TNT kdekoliv pod kolem.

Zajímavá je výzbroj. V jordánské armádě slouží 175 britských lehkých tančíků FV107 Scimitar. Kolik jich je bojeschopných není známo, ale společnost KADDB na svých stránkách propaguje mimo jiné Al-Mared 8×8 s bojovým modulem z vozidla Scimitar (viz úvodní obrázek) s 30mm kanónem. Al-Mared 8×8 je ale možné vyzbrojit nejrůznější výzbrojí, včetně protitankových řízených střel či dokonce kanónu ráže 105 mm.

Není jasné, zda je Al-Mared 8×8 zavedeno v jordánské armádě. Poslední zprávy z února mluví o tom, že vozidlo Al-Mared 8×8 je stále testováno.

Pikantní ale je, že vozidlo Al-Mared 8×8 bylo dodáno do Libye, konkrétně armádě Chalifa Haftar, veliteli Libyjské národní armády (LNA). Kromě toho Jordánsko do Libye dodalo také neurčitý počet vozidel Al-Wahš 4×4 (viz dále).


Testování vozidel v KADDB

Podle arabských diskusních fór ale obě vozidla nejdříve koupily Spojené arabské emiráty (SAE). Abú Dhabí pak obě vozidla, společně s dalším vojenským materiálem (včetně vozidel RG-32) poslalo svým spojencům z LNA. Vozidla Al-Wahš 4×4 byla také spatřena v Jemenu.

Pro pikantnost uveďme, že Chalifa Haftar má mimo jiné americké občanství a pracoval dvacet let v sídle CIA v Langley. Proti LNA stojí jednotky Vlády národní jednoty(GNA) premiéra Fáiz Sarradžeho, kterého oficiálně podporuje OSN, ale také Katar nebo Turecko. Naopak LNA podporuje kromě SAE a Jordánska také Saúdská Arábie a Egypt.

V Libyi bylo také spatřeno obrněné vozidlo 6×6, ale nejde o jordánský typ KADDB Al Fares 6×6, ale o jihoafrické vozidlo Mbombe 6×6. Dodáno mělo být do Lybie 50 vozidel, přičemž je zajímavé, že 25 vozidel pocházelo z jordánské firmy JMSS (Jordan Manufacturing Services Solutions). JMSS je dceřiná výrobní společnost KADDB. V JMSS probíhá licenční výroba 50 vozidel Mbombe 6×6.


Al-Fares 6×6; větší foto / KADDB

Konkurentem Mbombe 6×6 je zmíněný Al-Fares (Jezdec; Kavalerista) na podvozku 6×6. Al-Fares nezapře podobnost s česko-francouzským vozidlem Titus, ostatně má také schopnost natáčet kola přední a zadní nápravy. Vozidlo Al-Faris je ale postaveno na běloruském podvozku Volat 6×6.

Nakonec se dostáváme k vozidlu Al-Wahš (Příšera, Monstrum), které je ze všech výše jmenovaných nejpočetnější a z hlediska objemu zakázek pro Tatrovku nejzajímavější. Vozidla Al-Wahš jsou vyráběná několik let (viz nasazení v Jemenu a Libyi) a získá je (nebo už je získala) také jordánská armáda.

Vozidlo má podle oficiálních stránek KADDB maximální přípustnou hmotnost 18 000 kg, je vybaveno motory Cummins o výkonu 276 kW, plně automatickou převodovkou a systémem centrálního dohušťování pneumatik. Pancéřová ochrana dosahuje úroveň 2 (průbojná 7,62×39 mm).


Al-Wahš 4×4; větší foto / KADDB

Vozidlo opět uveze kromě dvojčlenné posádky až osm členů výsadku. Na střechu lze umístit střelecký koš (nebo pancéřovou kupoli) s ručně ovládanými kulomety nebo granátomety, případně dálkově ovládané bojové moduly. V roce 2016 byla navíc představná verze pick-up s lehkou houfnicí ráže 105 mm.

Al-Wahš 4×4 pohání americký motor Cummins o výkonu 276 kW. Maximální rychlost je 110 km/h a dojezd 600 km.  

Letos se společnosti TATRA TRUCKS daří, kromě Jordánska česká společnost dodala podvozky a nákladní automobily také do Brazílie a Turecka. Navíc o tatrovacké podvozky se zajímají i další africké a středovýchodní země. Na tatrováckém podvozku stojí například nigerijská obrněná vozidla Ezugwu a Ara. Co je známo, nigerijská armáda objednala 28 vozidel Ezugwu a čadská 20 vozidel Ara 2.

Tatrovácké podvozky využívá také nový egyptský obrněný transportér Fahd-300 4×4, který navíc využívá tatrovácké motory. Transportéry Fahd-300 byly exportovány například do Burundi.

Zdroj: African Military Blog, Tatra, IHS Janes, KADDB

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Slovenský nosič kontejnerů TATRAPAN 8x8 Container Carrier

Slovenská armáda dokončila počáteční testy nového obrněného nosiče kontejnerů TATRAPAN 8×8 Container ...

Nová obrněná tatrovka TATRA 4 × 4 HMHD

Kopřivnická společnost TATRA TRUCKS představuje na probíhající vojenské výstavě Eurosatory 2014 nové ...

Stanovisko TATRA TRUCKS a.s. k vývozu vojenského materiálu z ČR do Iráku

V souvislosti s děním v Iráku se objevují úvahy na téma vývozu vojenského materiálu z ČR do Iráku. ...

Vyprošťovací speciál TATRA 815-7 8x8

Armáda České republiky v současnosti plánuje v souvislosti s přezbrojením na moderní obrněná vozidla ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • stirling
    16:22 03.12.2019

    Dost mě překvapilo kolik vozidel na podvozku tatry existuje. Je pravda, že moc krásné nejsou, ale určitě gratulace. Títmo směrem cílila asi i vega a pak i titus.
    Škoda, že samotná Tatra se nepokouší vyvinout vlastní OT s přední šikmou odolnou částí. Pokud by bylo potřeba trošku rozšířit podvozek tak by se jim takový podvozek mohl hodit i pro jejich civilní sepeciální vozidla. Možná k tomu, ale přes titus a patriota také dojdou. Když vidím drahý pandur tak si říkám, že by po této zkušenosti AČR ocenila spíše jednoduší vozidlo na zavedeném podvozku bez možnosti plavby, ale s větší ochranou.

    • technik
      19:16 03.12.2019

      No podvozek Tatry je v celku specificky, díky centrální rouře je třeba zástavby pomocného rámu což zvyšuje váhu vozidla. Jak už jsem někde psal, s podvozkem Tatry v konfiguraci 8x8 by si těžko dosáhl při obstojne balistické ochraně váhy do 20 tun.
      Pandur byl dráhy kvůli hamižností ne kvůli technickemu řešení ikdyz motor a převodovka je špička ve spolehlivosti.

      • stirling
        09:43 04.12.2019

        Myslím, že další rám není potřeba a nástvba se dá posadít defakto přímo na rouru, ale i když by tam díky podvozku byla nějaká tuna navíc tak v tom problém nevidím. 20 tun má pandur jen proto, aby plaval (navíc skoro prázdný).

        • technik
          07:03 05.12.2019

          Pokud ho posadis přímo na rouru budes mít problém s minovou ochranou. Podívej se na holý podvozek Tatry, ten pomocný rám tam být musí. Co se týká váhy, osobně preferuji jiné taktické vlastnosti než plavby schopnost nic méně považuji 20 tun za hraniční váhu kolového prostředku zejména z logistických a jízdních vlastností na středoevropském válčišti. Samozřejmě nebavím se o tunovem rozdílu ale troufnu si tvrdit že Tatra má váhu větší o cca 5 tun než konkurent bez přidané hodnoty což je prostě znát. Ostatně brzy přijdou titusy tak se pak podělíme o zkusenosti, třeba se budu plést.

          • stirling
            09:41 05.12.2019

            Souhlas, že titus bude takový test toho kolik stojí provoz obrněného vozidla na podvozku tatra. Ve finále se může zjistit, že je to podobné jak pandur. Ohledně váhy určitě máš do jisté míry pravdu, ale teď jsou v kurzu vozidla spíše 28 tun a více, obecně se mě líbí myšlenka mít půlku armády na jednom podvozku, včetně bojových vozidel, ale třeba je to blbost. Strnadové nejsou blbci a zatím se jim nedaří ani s Patritotem tak asi vědí proč do toho neinvestovat.

          • technik
            18:21 05.12.2019

            Vím určitě že bude levnější. K tomu mě vedou jiste aspekty a to že:
            - nástavby titusu ( velitelské rádiové) jsou určeny převážně pro zabezpečovací jednotky tudíž nebude docházet k poškozením jako u pandurů, tyto vozidla budou zejmena v sestavě velitelské čety a budou součástí HMW.
            - dále ikdyz se to asi nezdá, podvozky jsou z 90% shodné a civilní výrobou tj díly budou rozhodně levnější
            - pak tu máme využitelnost a rozjezdenost, to částečně vychází z druhého bodů,ty vozidla ročně nenajedou moc km
            - v neposlední řadě Cummins a allison jako prvotřídní výrobky se postarají o maximálně spolehlivý chod.
            To co tvrdíš rozhodně blbost není, to je to nejlepší co by naší armádu potkalo, sjednocení podvozkových platforem něco jako maji Němci.

          • Rase
            21:05 05.12.2019

            Osobně bych se třeba nebál toho, aby Titus někdy v budoucnu zcela nahradil Pandury. Teda až budeme mít zavedené nové pásové BVP + tanky (aby byla plně pokryta přímá palebná síla AČR). Berme to tak, že Titus je takovou alternativou francouzským VBMR Griffon, nebo vlastně i německých Boxerů. Osobně nejsem tak úplně fanda OT, ale umím si je představit dost slušně.

          • technik
            23:00 05.12.2019

            To rase.
            Představa zajímavá ale u tituse mě trápí pár věcí, za prvé vysoká výška vrchní hrany korby, cca 280 a to tam není věž, ideální výška bojový ho vozidla je stejna jako u Tater tj cca 350 max. A jedna menší vada s tím titusem se bude hrozně na Pikaču jezdit v terénu zejména na infrak a to proto že řidič diky dlouhé kapotě přes sebou mu neumožní ideálně volit stopu. Ale to už je spíš kosmetická vada. Otázkou je v případě využití jako OT zda se najde prostor pro bagaz a další věci.

          • Migi
            11:08 06.12.2019

            Něco ala Titus KOT typu Pandur nikdy nemůže nahradit. Jak už tu zaznělo, kvůli výšce. Nejde jenom o výšku podlahy (nastupovat po schůdcích do metru a půl v kontaktu není úplně ideální), ale i o celkovou výšku a z toho třeba průchodnost terénem (ať už stromy a nebo třeba boční náklon). Prostě moc nevěřím že by se tatrováckém podvozku šlo postavit nějaký KOT (nebo KBVP) s použitím jako Pandur....