Trojúhelník Izrael-Rusko-Ukrajina: Proč Kyjev nechrání Iron Dome?

 „Bezpečnostní hrozby pro Izrael jsou obrovské, životy izraelských vojáků i izraelských občanů jsou v ohrožení,“ řekl izraelský velvyslanec na Ukrajině Michael Brodsky. „Myslíme především na své vlastní zájmy a musíme být opatrní.“ Izraelští představitelé od začátku ruské invaze veřejně i soukromě zdůrazňovali, že jejich bezpečnost závisí na schopnosti zasáhnout síly kontrolované Íránem na syrském území, jehož vzdušný prostor ovládá Rusko. Jinými slovy, zadržování Íránců v Sýrii závisí na udržení vřelých izraelsko-ruských vztahů.

Pierre Grasser, francouzský odborník na mezinárodní vztahy a vojenství, považuje ruskou protivzdušnou obranu v Levantě za věrohodnou. Systém odepření přístupu v reakci na útoky západních zemí v roce 2017 proti základně syrského letectva Chajrát (59 raket Tomahawk amerického námořnictva) a o rok později proti syrským chemickým závodům (105 britských, francouzských a amerických řízených střel) prošel značnou modernizací. Grasser k němu v současné době řadí dvě baterie S-400 (střely 48N6E2 s dostřelem 250 km), jednu S-300PMU-2 (střely 48N6 s dostřelem 200 km), šestnáct systémů Pancir-S1 (s dostřelem 18km) a deset systémů Tor-M2 (s dostřelem 12 km).

Izraelská armáda podle Grassera v roce 2019  zaútočila celkem 21krát proti nepřátelským cílům v Sýrii, loni pak ještě o něco častěji, 23krát. V posledních letech nebyly zaznamenány žádné neshody mezi Izraelem a Ruskem ohledně izraelských úderů na íránské cíle v Sýrii.

Izraelsko-ruská spolupráce zůstává trnem v oku pro současnou ukrajinskou vládu a prezidenta Volodymyra Zelenského, kteří se neúspěšně snaží získat izraelské systémy protivzdušné obrany. Představitelé Kyjeva proto ve veřejném prostoru na Izrael tlačí a opakovaně ho vyzývají k prodeji pokročilých zbraní. Zelenskyj například kritizoval údajnou izraelskou výmluvu o potřebě obranných systémů pro vlastní potřebu. „Chápu, že Izraelci potřebují bránit svou zemi, ale pak jsem od svých zpravodajských služeb dostal informaci, že Izrael dodává protivzdušnou obranu jiným zemím,“ napadl izraelské představitele Zelenskyj. „Mohou prodávat, mohou vyvážet, a proto jsem šokován.“

Další izraelsko-ukrajinskou kontroverzí se stalo hlasování na Valném shromáždění OSN v polovině minulého měsíce. Kyjev hlasoval pro požadavek, aby Mezinárodní soudní dvůr v Haagu urychleně vydal poradní stanovisko k „dlouhodobé okupaci, osidlování a anexi palestinského území ze strany Izraele“. Pro rezoluci hlasovalo 98 zemí, 17 členů OSN bylo proti, včetně České republiky, Německa a Spojených států, a 52 se zdrželo hlasování. Mezi zastánci návrhu se tak poněkud paradoxně ocitla Ukrajina na jedné straně společně s Ruskem. Izraelské ministerstvo zahraničí si v reakci předvolalo ukrajinského velvyslance.