Turecké tanky Altay pro Pákistán

Foto: Turecký tank Altay. / Karaahmet; CC BY-SA 4.0
Turecký tank Altay. / Karaahmet; CC BY-SA 4.0 

Podle vyjádření Ismaila Demira, tureckého předsedy podvýboru pro obranný průmysl, má o nový turecký tank Altay zájem několik spojeneckých zemí z oblasti Perského zálivu a nově také Pákistán. O zájmu Saudská Arábie se spekuluje již delší dobu, ale uvedení Pákistánu mezi novými zájemci je poměrně velkým překvapením.

Tank Altay

Turecko nový tank vyvíjí od roku 2007, kdy bylo rozhodnuto vyrobit vlastní tank nové generace. Turecká vláda a armádní velitelé si od vlastního vývoje slibovali zejména posílení domácích výrobních kapacit. Turecko se dlouhodobě snaží podporovat roli domácího zbrojního průmyslu a zajistit si tak nezávislost na zahraničních dodavatelích.

Zakázku na vývoj tanku Altay ve výši 500 milionů dolarů získala od turecké vlády společnost Otokar. V roce 2008 podepsala smlouvu o technické spolupráci s jihokorejskou společností Hyundai Rotem, která stála za vývojem a výrobou jihokorejského tanku K2 Black Panther. Turecko díky spolupráci s Korejci získalo dostatečné know-how a umožnilo mu to implementovat některé z prvků jihokorejského tanku na turecký stroj.

Tank Altay o váze 65 tun vychází se západní konstrukční školy. Je vyzbrojen 120mm kanónem s hladkým vývrtem hlavně, těžkým kulometem ráže 12,7 mm a dálkově ovládanou věžičkou. Stroj pohání dieselový motor o výkonu 1120 kW sil vyráběný německou společností MTU Friedrichshafen GmbH. Pohonná jednotka bude nejspíše v budoucnu nahrazena motorem tureckého původu.

Zajímavou novinkou, která bude instalována na tanky Altay je aktivní obranný systém Aselsan Akkor, který má jak tzv. „soft-kill", tak „hard-kill" schopnosti. Akkor je schopen detekovat ozáření tanku laserovým paprskem a následně aktivně likvidovat pomocí "chytré" munice přilétající projektily.

V současné době je vývoj tanku Altay skoro u konce. Bylo vyrobeno pět prototypů a jejich testování je v plném proudu. Během zimy proběhnou testy v oblasti Sarikamis ve východním Turecku, která je známá svým nepříznivým zimním klimatem.

Turečtí představitelé pozvali zástupce zájemců o nový tanky na střelecké zkoušky, kde se budou testovat zbraňové systémy Altaye. Pokud zkoušky proběhnou dobře, sériová výroba bude zahájená během letošního roku.

Výroba by měla probíhat ve třech podnicích, a sice ve společnosti Otokar, která celý tank navrhla, a ve společnostech BMC a FNSS, které vyrobily první prototypy.

Průběh testování tanku Altay.

Pákistánský zájem

Pákistánský zájem o turecké tanky Altay je překvapivou zprávou posledních dní. Pákistán sice s Tureckem rozvíjí vojenskou spolupráci a nakupuje tureckou vojenskou techniku, ale případnou akvizici tureckých tanků nikdo příliš neočekával.

Altay nebude nejlevnějším tankem na trhu, což může být pro Pákistán zásadní. Dosud totiž Pákistánská armáda nakupovala velké počty relativně levných a lehčích tanků jako al-Khalid a al-Zarrar.

V případě Pákistánu to dávalo smysl, neboť se svým největším rivalem, Indií, má hranici dlouhou více jak 3000 km. Tudíž velké množství levných tanků bylo pro napjatý pákistánský vojenský rozpočet jedinou variantou, jak se postavit daleko silnějšímu nepříteli s početnější a lépe vyzbrojenou armádou.

Pokud by Pákistán skutečně turecké tanky nakoupil, nebude to určitě znamenat, že začne svou armádu transformovat západním stylem s menším počtem kvalitních strojů. Tato transformace je nereálná jednak ze strategického hlediska, kdy se Pákistán musí pokusit alespoň vyrovnat početní převahu Indie, a také z geopolitického, neboť si nemůže dovolit být plně závislý na zahraničních dodavatelích.

Tanky Altay budou z největší pravděpodobností pouze doplňovat tanky série al-Khalid, které tvoří jádro pákistánských obrněných sil.

Pákistán začal uvažovat o pořízení tanků Altay údajně už během loňského roku, kdy byl veřejnosti představen čínský tank VT-4, v Pákistánu nesoucí název Haider. O tento tank měl původně Pákistán velký zájem, ale velení armády nakonec nákup zamítlo.

V současné době není jasné, zda má případný nákup tanků Altay nahradit plánované pořízení VT-4, nebo se jedná o samostatný program. V každém případě zůstává otázkou, proč Pákistán zvažuje pořízení velmi nákladného zbraňového systému.

Obranný rozpočet Pákistánu neumožňuje nakoupit tanky Altay v takovém množství, jaké by bylo potřeba. Pokud k obchodu dojde, bude pro Pákistán reálné pořídit „pouze" 40-50 kusů, což je množství, které se jen těžko projeví v schopnostech pákistánské armády.

Je také možné, že se Pákistán mimo samotný tank zajímá zejména o jeho obranné systémy, jako je už zmiňovaný Akkor. Díky pořízení menšího počtu tanků mohou Pákistanci Akkor otestovat a následně nakoupit ve větších počtech pro své tankové jednotky. Připadně po čínském vzoru se pokusí Akkor okopírovat. Kopírování však jsitě povede k roztržce s Tureckem, o kterou Islamabád rozhodně nestojí.

Pákistán má dlouhodobě zájem udržovat dobré vztahy s Ankarou, o čemž svědčí množství společných vojenských výcvikových programů a zejména zájem Pákistánu o dodávky tureckých zbraní. Pákistán v minulosti zvažoval také nákup tureckých helikoptér T-129 a korvet MILGEM.

V případě Pákistánu však vše stojí na financích, kterých se této zemi příliš nedostává a její někdy až příliš ambiciózní vojenské projekty pohlcují velkou část státního rozpočtu.

Zdroj: QuvaDefenseNews

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Tanky Abrams pro Maroko

Marocká armáda obdrží z USA do roku 2018 150 tanků M1A1 SA v ceně 358 milionů dolarů. Kontrakt byl ...

Carmel a Eitan: Nový izraelský tank a obrněný transportér

Izrael pracuje na několika projektech nových obrněných vozidel. Počítá se vývojem obrněného vozidla ...

Ruský tank T-14 Armata zahraničním zájemcům v roce 2020

Nový ruský tank T-14 Armata mohou zahraniční zájemci získat již v roce 2020. Pro ruskou tiskovou ...

MBT Revolution: Polsko modernizuje tanky Leopard 2A4

Do konce roku polské ministerstvo obrany podepíše smlouvu na modernizaci 142 německých tanků Leopard ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • jj284b
    19:17 23.01.2016

    pravdupovediac, dost by ma zaujimalo akymi argumentami by ste to chceli podlozit... podvozky su zjavne z Type59/69, s T72 nemaju nic spolocne.. jedine co ich s T72 spaja je 125mm delo a nabijac, no 125mm delo osadili do T55 aj Iracania, nic co by Cinania nezvladli.

    tankove veze maju tie tanky zvarovane a nie odlievane.. Rusi zacali zvarovane veze pouzivat az s poslednymi verziami T90.

  • David
    16:39 23.01.2016

    Pro jj284 b - mohl bych svá tvrzení podložit dalšími argumenty, ale vidím, že to nemá smysl. Děkuji za hlubokou a plodnou diskusi

  • jj284b
    13:49 22.01.2016

    a co sa tyka Type 85:

    - Type 85-I - Prototype with Type 80 chassis, welded turret and 105 mm rifled main gun. Also known as Storm-1. None sold.
    - Type 85-II - Equipped with new locally produced 105mm gun. Engine power upgraded from 730 horse power(HP) to 800. Also known as Storm-2 None sold.
    - Type 85-IIA/Type 85-IIM - Prototype with Type 80-II’s chassis and the Type 85-II’s turret. Early versions had poor reliability. Combat weight of 41 tons. Armed with 125mm gun with autoloader which reduced crew to 3. Pakistan ordered several hundred Type 85-IIAP ("P" signifying Pakistan).
    - Type 85-III - Prototype with 1000HP engine and the T-72's transmission system. Included ERA panels.

    takze znova - Type-85 pouziva podvozok z Type80, co je v podstate upravovany podvozok z T59
    ( http://www.military-today.com/...

    az Type-85-IIIM dostal prevodovku z T72!!!! no nie podvozok... ten ostal po starom.

  • jj284b
    13:44 22.01.2016

    Omyl. Az Type98 vychadza z T72... vsetky predosle tanky vychadzaju z T54 (T59). Maju kratky a siroky trup.

    Cina ziskala T72 z Iranu, ktory par ziskal pocas vojny s Irakom. slo o exportnu verziu ktora bola potom porovnavana s Cinskymi T69/79/80. Cinania vyhodnotili ze tie tanky neposkytuju ziadnu vyhodu a zacali tie stroje modernizaciami vylepsovat. Type-90-II je vysledok takejto modernizacie, no stale zdiela 25% suciastok s T59/69!!! a presne 0% s T72

    Az Type-98 bol tank postaveny na novom podvozku, ktory bol odvodeny z T72

  • David
    13:38 22.01.2016

    Pro jj284b - nechce se mi tady nějak se hádat. Ano, Al-Khalid je upravený T-90 II, ale to píši i já. Při konstrukci tanku nejsou rozhodující nejen jednotlivé komponenty, ale především konstrukční filosofie jako taková. Ta se se v případě Číny velice změnila po získání T-72. Takže tanky T-59 až T-80/88 vycházejí z T-54, od T-85 výše vychází z T-72( zjednodušeně řečeno). Nemluvě o různých demonstrátorech atd. Možná vás trochu plete, že T-85 by měl být mezi T-80 a T-88, jenže tak tomu není,
    Nechce se mi tady už o tom moc se hádat, když to je navíc mimo téma. Doporučuji třeba nedávné články v ATM, kde geneze moderních čínských tanků byla velice dobře popsána( nějaké číslo z minulého ročníku, z hlavy si přesně nepamatuji)

  • jj284b
    12:26 22.01.2016

    Profil Type-90-IIM oproti Type-98 a 99:

    http://i.imgur.com/IkMaK.jpg...

    je vidiet ze Type-98 podvozok jasne vychadza z podvozku T-72, ktory je dlhsi a uzsi v porovnani s podvozkom Type-90, ktory je kratsi a sirsi..

  • jj284b
    12:14 22.01.2016

    david: Prvy Cinsky tank postaveny na baze T72/T80 bol az Type-98

    pre zaujimavost: The Type 90 is an evolutionary design: the Type 90-II version shares 10% of its components with the Type 59, 15% with Type 69, 20% with Type 85/88C, and is built with 55% new components. This model was put up for sale on the international market.

    takze Type 90-II (AlKhalid) s Type59, co je cinska verzia T54 zdiela 10% (!!!) suciastok...

  • jj284b
    12:11 22.01.2016

    david: AlKhalid je Pakistanska verzia Type-90-II co je dalsia modernizacia Type-80/85, ktory zasa bol postaveny na rovnakych zakladoch ako Type-69/79... takze ano, konstrukcne vychadzaju z T-54 - pozicia vodica tanku je rovnaka a rovnako vela dalsich charakteristickych veci.. Rusky T90 vychadza z T72, s T54 toho vela spolocne nema kedze ma uplne ine vnutorne rozlozenie, ani nahodou sa to neda porovnavat s AlKhalid vs T54...

  • David
    10:06 22.01.2016

    Pro jj284B - tak to bych mohl pak říci, že i takový T-90MS vychází z T-54. Je to stejný výrobce, stejná konstrukční kancelář, která pochopitelně má určité své oblíbené prvky. Tak jednoduché to není
    Ale vlastně to sám píšete. Z T-54 vycházela celá řada čínských tanků, od T-59 (což byla téměř dokonalá kopie) až po zmíněné T-80/88. Potom nastala určitá revoluce v konstrukci čínských tanků, především díky získání menšího množství T-72 a některých západních technologií. Začalo to T-85 a pokračuje to dodnes, po ZTZ-98/99. Ale v podstatě ty tanky si jsou jen fyzicky podobné. Je mezi nimi rozdíl řekněme jako mezi M1A1 Abrams prvních sérií a mezi M1A2 posledních sérií.
    Čínských T-90 se vyrobilo jen několik kusů. Byly dále zdokonalovány - a dospělo to do podoby MBT-2000, který Pákistán zakoupil coby Al Khalid.
    To, že Pákistán odmítl VT-4/MBT-3000, mne docela překvapilo. Ale vzhledem k tomu uvažovanému nákupu menšího počtu tanku Altay bych se příliš nedivil, kdyby se Pákistánci pokusili zkonstruovat svůj vlastní nový tank, který by vycházel z Al Khalid a kombinoval by jej s technologiemi z Altay

  • Sorge-227
    00:00 22.01.2016

    KOLT: Ja som to myslel v obchodnom hladisku nie historickom alebo spolocenskom.

  • KOLT
    21:11 21.01.2016

    Sorge, jestli svět hodnotíte ve stylu "Dneska je každemu jedno kdo je sunit alebo siit. Ide iba o peniaze.", tak už se nedivím některým vašim závěrům ;-) O to, jestli jste sunit nebo ší'it, jde na předním východě především!

  • jj284b
    17:27 21.01.2016

    The Type 80 inherited the design philosophy of the Type 69/79 which combined a Soviet style chassis and turret with Western technology. As in the Type 69 series, the initial Type 80 design possessed a hemispherical bowl-shaped turret similar to the T-54/55. Another similarity was that the driver sat in the left forward section of the hull.

    Type 90-II – It was a further development of the Type 80/85 series main battle tanks and was introduced in 1992

  • jj284b
    17:22 21.01.2016

    david: konstrukcne vsetky cinske tanky vychadzaju z T-54.. pozri si podvozok. Cinania len doplnili povodny podvozok o urcite technicke riesenia z T-72. Samozrejme, nevravim ze pancierova ochrana je na urovni T-54, to nie je ani nahodou.. okrem toho ak sa nemylim AlKhalid vychadza z este starsich ZTZ-88/90

  • KOLT
    17:11 21.01.2016

    Turecko a jádro, to je hodně děsivá představa...

  • David
    16:29 21.01.2016

    Pro jj284b - Co má společného al Khalid s T-54? Já tedy nevím o jediném prvku. Co by se snad dalo říci, je to, že nové čínské tanky - včetně ZTZ-96/99 atd. vycházejí z T-72. Ale z něj vychází i T-90 MS. Navíc i v takovém případě z nich vychází jen velmi volně, společných prvků je minimum

  • premyslcz
    15:07 21.01.2016

    Turecko usilovně rozšiřuje svůj raketový program a dle medií je to další aspirant pro jaderný výzkum. Proto je možná spolupráce mezi ideově podobným Tureckem a Pakistánem.

  • jj284b
    14:52 21.01.2016

    david: AlKhalid je hlavne zastaraly tank, kedze ide len o dalsiu variantu tanku T54 aj ked extremne zmodernizovanu. Altay je moderna konstrukcia na baze K2 Black Panther co je momentalne najmodernejsi tank zavedeny do vyzbroje, a aj ked asi kvalit K2 nedosahuje, rozhodne prekonava AlKhalid. Pakistan ma na vyber a to bud spolupracovat s Cinou na modernizacii ci nakupe modernizovanych verzii alebo pozriet po niecom inom.. a Turecky tank v tejto kvalite je rozhodne zaujimavejsi ako nekonecne Cinske variacie na baze T54

  • oranžová opice
    14:07 21.01.2016

    Přesně jak píše m164, šance na nákup tanků Altay do Íránu je nulová, otázka peněz v tom nehraje roli.

    Nízké šance však vidím i v prodeji těchto tanků do Ázerbájdžánu, nejen s přihlédnutím k nejistým ekonomickým vyhlídkám země v souvislosti s pádem cen ropy (a plynu). Vztahy Turecka a Ázerbájdžánu výrazně ochladly po normalizaci vztahů Turecka a Arménie po roce 2009 a naopak vztahy Áz. s Ruskem se prohlubují, což je vidět na vzájemných jednáních o budoucnosti Náhorního Karabachu. Navíc až 85% ázerbájdžánských nákupů vojenské techniky je z Ruska, což je dáno jednak její dostupností, tak i geopolitickou realitou. Realitou je i vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi. A i když by Turecko jistě z ekonomických důvodů prodej uvítalo, nemá sebemenší zájem napomáhat eskalaci arménsko-ázerbájdžánského konfliktu (a tedy další destabilizaci regionu).

    Ostatně nevidím příliš růžově ani samotný nákup Pákistánem, z jehož pohledu celá záležitost nedává velký smysl.

  • David
    14:07 21.01.2016

    Zájem Pákistánu mne opravdu překvapuje především proto, že Pákistán tanky Al-Khalid sám vyrábí. Sama konstrukce je sice čínského původu, ale veškerou výrobu si dnes Pákistán zajišťuje sám. Tanky al-Khalid jsou přitom poměrně vysoce hodnoceny a mají i určitý modernizační potenciál. Tanky Altay - přestože je považuji za velice povedené - mi proto zde připadají jako nadbytečné. Takže i podle mne jde v tomto případě Pákistáncům spíše o technologie.
    A jak by na případný nákup reagovala Indie? Pochybuji, že by nakoupila nějaké zdokonalené Arjuny, když je armáda spíše řadí na druhou kolej a preferuje licenční T-90. Ale souhlasím s Rasem v tom, že pákistánská armáda je velice dobře vyzbrojená. A pákistánské zbrojní akvizice mi často připadají jako racionální než v případě Indie, kde mnohé akvizice (FGFA, program MMRCA, nové ponorky) provádí zmatky, neustálé přehodnocování atd

  • m164
    11:54 21.01.2016

    Turecko a Irán stoja proti sebe, obaja usilujú o vplyv a majú nezlučiteľné otázky.

    Ostatne proti sebe práve nepriamo bojujú - Turci podporujú Tureckých rebelov na severozápade, kde sa najviac angažujú Rusi a Iránci majú na Rusko-Assadovej strane svoje gardy, ktoré bojujú práve proti týmto Tureckým rebelom. Rovnako sú Turci jedni z najhlasnejších kritikov Iránskeho jadrového programu a jedni z najväčších odporcov Ruských dodávok SAM pre Irán.

    Šanca, že Turecko predá Iránu akékoľvek zbrane je rovnaká ako šanca, že USA predá Assadovi tie svoje.

  • Sorge-227
    11:25 21.01.2016

    jj284b: Dneska je každemu jedno kdo je sunit alebo siit. Ide iba o peniaze.

  • niko
    11:20 21.01.2016

    Kedze mi pride Pakistan, ako "hlavny spojenec" Talibanu, som v podstate rad, ze nemaju peniaze na nejake väcsie vojenske projekty. Dufam, ze to tak aj ostane.

  • jj284b
    11:07 21.01.2016

    Rase: vstahy s Iranom asi nebudu ktovie ake.. Turecko je zvacsa sunitske, Iran siitsky.

  • Rase
    10:45 21.01.2016

    Pokud by Pákistán opravdu nakoupil tanky Altay (i v malém množství), Indům by praksla cévka v hlavě a okamžitě by museli nějak upravit projekt tanku Arjun, který zastarává a to ještě ani pořádně nezačal. Nebo nakoit adekvátní techniku v zahraničí. Je až fascinující, jak dopadají zbrojní zakázky v Indii (i Pákistánská armáda pak nevypadá až tak zaostale, jak se může zdát).

    Jaké jsou vztahy mezi Tureckem a Iránem? Je politicky reálné, že by Altay našel odbyt i v této zemi? (Šiité vs Sunnité). Přeci jen do Pákistánu je to už kousek. Vzhledem ke vztahům mezi Tureckem a Azerbajdžánem (a jejich sporu s Arménií), je dost možné že tank najde odbyt i zde - peněz mají dost. Navíc Ruskou techniku kupovat nebudou chtít, když podporuje Arménii (tedy nepřítele).

  • Skynet
    10:31 21.01.2016

    Pákistán jedna velká základna Talibanu ...

  • Sorge-227
    09:21 21.01.2016

    Ake zbrane vyraba pakistan? Myslim ze im ujel vlak, ked chcu superit s Indiou. V Pakistane si kazdy robi co chce. USA tam bombarduje pakistanske obcany, pakistanu to nevadi. Taliban si tam robi co chce. Ale proti Indii nemaju sanci.