Nakoupí Turecko ruské systémy protivzdušné obrany S-400?

S-400 na přehlídce v Moskvě (2015); větší foto / Соколрус, CC BY-SA 4.0

Podle tureckého ministra obrany Fikri Isika Ankara s Moskvou jednají o možných dodávkách ruských systémů protivzdušné obrany (PVO) S-400. Proč země NATO usiluje o dodávky ruských PVO? Odpověď je nutné hledat spíše v politice, než v technických parametrech S-400.

“S-400 vypadá jako nejbližší možnost,” uvedl Isik. Vyjednávání o pořízení S-400  údajně “celkem postoupilo”, ale turecký ministr obrany zároveň upozornil, že Turecko “není ve stavu, aby podepsalo dohodu zítra.” Podle tureckého ministra obrany je nadále prioritou, aby nový turecký systém protiletecké a protiraketové obrany dlouhého dosahu vyvinuly domácí firmy.

Podle webu Defense News turecké prohlášení přišlo poté, co uskupení tří zemí (USA, Německo, Itálie) nabídlo Turecku připojení k programu protiletecké a protiraketové obrany MEADS (Medium Extended Air Defense System). Vyjednávání mezi skupinou MEADS a Tureckem probíhá od dubna. Dodejme, že MEADS je nabízen i České republice.

Spojené státy, Německo a Itálie vyvinuly protiletadlový a protiraketový systém MEADS jako náhradu za starší systémy Patriot. Vývoj stál všechny tři země 4 miliardy dolarů. MEADS pomocí nových střel PAC-3 MSE dokáže ničit cíle na vzdálenost 120 km a do výšky 30 km. Přesné údaje o dostřelu a dostupu raket PAC-3 MSE jsou tajné, zástupci MEADS ale Armádní noviny upozornili, že se jedná o údaje “blízké reálným hodnotám.”

Podle tureckého ministra obrany není nákup ruských prostředků PVO problém. “Nevidím v tomto směru nějaké problémy nebo negativa,” uvedl doslova Kalin.

“Kromě toho existují případy, kdy některé země NATO používají tyto systémy. Víme o nich. Problematika kompability lze snadno vyřešit na technické úrovni,” uvedl Kalin. Dodejme, že v případě aktivního používání S-400 je nutné do ruského systému zanést tajné alianční kódy Identifikace vlastní–nepřítel IFF (Identification Friend or Foe).

Kódy IFF patří mezi nejutajovaněšjí vojenské informace, neboť umožňují identifikaci vojenských nebo civilních objektů - v tomto případě bojových letadel. Při získání kódů IFF se ruské stíhačky mohou maskovat za alianční letouny.

Co se týče odkazu na “některé země”, turecký ministr obrany mířil na Řecko. V roce 1997 několik kompletů S-300 nakoupil Kypr, v reakci na tzv. kyperskou raketovou krizi (1997–1998). Turecko prohlásilo nákup S-300 za hrozbu pro svoji bezpečnost. Situace se vyhrocovala a Turci se připravovali na vojenskou operaci s cílem tyto zbraně (v případě skutečného rozmístění) zničit. Řecko dalo najevo, že bude tyto prostředky bránit.

S-400

Systémy S-300 nakonec od Kypru odkoupili v roce 2007 Řekové - částečně v rámci bártrové výměny za jiný vojenský materiál. Nasazení řeckých S-300 v aktivní službě je nejasné. První testovací střelbu S-300 provedli Řekové v roce 2013.

Není to poprvé, kdy Turecko “provokuje” NATO výběrem protivzdušného systému ze země, která může být nepřátelsky naladěná vůči NATO. V roce 2013 v rámci programu T-LORAMIDS (Turkish Air Force Long-Range Air-and Missile-Defence System) Turecko vybralo čínský komplet PVO HQ-9. Ten na první pohled konstrukčně a designově odpovídá ruským S-300.

Čínský HQ-9 v programu T-LORAMIDS porazil evropský SAMP/T, americký Patriot a ruský S-300/S-400. O ruské nabídce se Turecko tehdy vyjádřilo, že byla “nehorázně drahá.”

Turecko plánovalo za nákup čínských kompletů HQ-9 vynaložit 3,44 miliardy dolarů, ale z obchodu nakonec sešlo. Oficiální důvody nejsou známe - pravděpodobně za odmítnutím stál nátlak zemí NATO (nebo příslib nějakého benefitu), pro které bylo začlenění čínských systémů do aliančních prostředků nepřípustným bezpečnostním rizikem.

Od té doby Turecko diskutuje se západními zeměmi o nákupu prostředků PVO dlouhého dosahu. Zároveň však Ankara zaúkolovala dvě domácí firmy Aselsan a Rokestan k vývoji domácího systému PVO dlouhého dosahu.

Jak bylo zmíněno v úvodu, u podobných strategických programů hrají vždy prim politické zájmy dané země, nikoliv technické vlastnosti nakupovaného zbraňového systému. Je tedy otázkou, do jaké míry jde o politickou hru Turecka vůči Západu a do jaké míry o skutečný zájem nakoupit ruské S-400.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

ANALÝZA: Ruské střely Iskander - historie, účinnost, nasazení; část 1.

Toto volné tematické pojednání navazuje na článek o ruských balistických střelách Iskander v Sýrii. Následující text má přinést více světla na balistické střely Iskander, kolem kterých často panuje aura „zázračné ruské zbraně“.

Injekce 400 miliard dolarů pro americký jaderný arzenál

Podle Rozpočtového úřadu amerického Kongresu CBO (Congressional Budget Office) modernizace amerického jaderného arzenálu v příštích deseti letech (2017 až 2026) přijde na 400 miliard dolarů. Odhad je o 15 % větší, než pro roky 2015 až 2024 (348 miliard dolarů).

Polsko: 3 % HDP na obranu a jaderné zbraně

Z úst polských politiků čím dál častěji zaznívají hlasy u nutnosti zvýšit vojenský rozpočet až na úroveň 3 % HDP. Stejně tak Polsko usiluje o připojení k aliančnímu programu sdílení jaderných zbraní (Nuclear sharing).

ANALÝZA: Ruské střely Iskander - historie, účinnost, nasazení; část 2.

Toto volné tematické pojednání navazuje na článek o ruských balistických střelách Iskander v Sýrii. Následující text má přinést více světla na balistické střely Iskander, kolem kterých často panuje jakási aura „zázračné ruské zbraně“. První část seriálu se objevila na Armádních novinách minulý týden.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 3
  • danny
    16:19 27.02.2017

    Přidám ještě jednu smělou úvahu. S-400 může být pro Turky výrazně atraktivnější, než MEADS vzhledem k optimalizaci systému pro boj s výzbrojí NATO. Mít takový systém ve výzbroji je určitě zajímavá karta při vyjednávání s řeckými sousedy...

  • Tonotime
    07:39 27.02.2017

    Ťažko radiť Erdoganovi a spol. Vôbec sa ich nezastavám, svojou politikou a hrou na viaceré strany sa dostali sami do ošemetnej situácie.
    Problém PVO je pre štáty kľúčový.
    Keď ale naše podarené veľmoci síce niektorým vyvoleným štátom predajú nejaké techniky PVO. Ale často s bacdoormi, alebo niektorými súčiastkami, ktoré vo vhodnom čase nebudú správne fungovať.
    Napríklad čítal som že Sadámovi nefungovali dobre ruské rakety Scudy, ani nie preto, že boli ruské, zastaralé. Ale boli vybavené navádzacím softwérom zo Západu. A úloha Patriotov sa dosť preháňala. Veď ide aj o zamhlievanie a reklamu zbraní.

    Tiež som pozeral dokument na tv Viasat History, ako Izraelčania zbombardovali jadrové zariadenia Asádovcom. Od Rusov odkúpili Izraelčania vírus, ktorý dočasne oslepil protiletecké systémy, radary. Izraelské stíhačky v pohode preleteli do Sýrie dokonca cez územie člena NATO Turecko.
    Nejdem komentovať oprávnenosť leteckého útoku na Sýriu. Ale zhrniem to.
    Rusi predali Asádovcom, protivzdušné prostriedky a radary, ktoré šlo dočasne ochromiť vírusom. Bez vady asi neboli protivzdušne prostriedky člena NATO Turecka.

    Trošku z iného súdka. Západné tajné služby akosi statočne mlčali v prípade pokusu o štátny prevrat v Turecku. Museli Erdogana a spol upozorniť až Ruské tajne služby?
    Erdoganovci to asi zákonite vyhodnocujú, že na ten Západ a NATO sa nedá až tak veľmi spoľahnúť. Veď majú na hraniciach tri štáty zmietajúce sa v krvavých občianských vojnách. Ukrajinu, Irak, Sýriu. A tie blchy radi preskakujú, ako aj teroristi.
    Takže jedno riešenie je, že si objednajú protivzdušné systémy z oboch zoskupení, a časť si budú vybavovať aj vlastnými, ako bolo v článku.
    Ani Izrael sa veľmi nespolieha na Západ v prípade PVO.
    Záleží len na tom či majú dané štáty, na to peniaze, politické spojenectva a výsady, vlastné vývojové shopnosti.
    Zaregistroval som aj zvláštny výrok Fínskeho premiéra spred pár rokmi na Putinovu pomoc. Vyjadril, že Fíni nechcú odkupovať výhodne ruské systémy, lebo môžu byť s backdoormi.
    Ale aj Západu prepuklo veľa škandálov v ohľade bacdoorov, vírusov a špehovania aj vlastných spojencov.
    Briti dokonca zaviedli povinnosť zo zákona výrobcom zavádzať backdoory.

    Veď aj bývalý náš štát ma skúsenosti z rôznych zrád od viacerých veľmocí.
    Západ, ako Briti a Francúzi nás zradili v roku 1938. Mníchovská zrada o nás bez nás.
    Aby sa Hitlerovci nasmerovali na Rusko.
    V roku 1968 udrelo od druhého veľkého brata ZSSR a 14 spojencov vo Varšavskej Zmluvy. Veľmi ma zarazilo, keď som čítal ako sa uvádzalo, že jeden z najväčších úspechov Nemeckej tajných BND bolo, že asi dva mesiace dopredu vedeli o invázii do ČSSR roku 1968. Vedeli o tom aj v USA a americkému prezidentovi predkladali snímky zo satelitov, ako sa k naším hraniciam zhromaždujú vojska ZSSR a Varšavskej Zmluvy. Tak prečo aspoň Západ neinformoval niektorých kompetentných v našich štátov?
    Jeden významnejší Český agent to komentoval takto...
    V USA prevládol názor, že ak USA majú problém pred svetovou verejnosťou, kvôli vojne vo Vietname, tak nech ZSSR má problém s inváziou do ČSSR!
    Po invázii mali údajne na Západe pod kontrolou všetkých naších utečencov a komunistov. Tento princíp ale už nefungoval dobre v prípade muslimských utečencov.
    Aj tí militantní muslimovia sa vedia poučiť s chýb druhých.

    Preto by som odporúčal naším štátom, aby dobre zvážili od koho budú nakupovať systémy PVO. Dobre ich aj prekontrolovali, aj keď úplnú istotu nikdy nemôžu mať.
    Iba samotní výrobcovia často vedia, kedy môže nejaká dôležitá súčiastka za určitých okolnosti zlýhať a podobne. Páči sa mi, že Poliaci často žiadajú pri kúpe zbraní v zmluvách, že sa budú vyrábať v Poľsku. Nejde len o zamestnanosť. Ale môžu byť o čosi bezpečnejší, že sa im takto nedostanú všelikam rôzne bacdoory, víry a podobne do ich citlivých kľúčových komponentov zbraní a PVO.

  • alea206
    15:59 25.02.2017

    Evropske staty by se mely pochlapit a rict Turecku: "Chcete bejt v NATO? Chcete mit uzky vazby na EU? Tak se podle toho zacnete chovat nebo vypadnete"

  • KOLT
    15:22 25.02.2017

    Jestli to mají být tanečky, tak bych navrhnul netančit, jak Turek píská...

  • Trener
    13:03 25.02.2017

    Souhlasím s Dušanem, připomíná mně to chování některých afrických a blízkovýchodních států za studené války pro získání nějaké výhody.

  • dusan
    20:45 24.02.2017

    Ak by chceli naozaj Turci chceli S-400, tak určite "full" nie "orezaný" ..
    A Rusi by boli blázni, keby ho predali takému neistému spojencovi s ktorým sa pre Sýriu môžu dostať na nože vo veľmi krátkom čase ...
    Ekonomicky je Turecko naviazané na EÚ ... a to Erdogan dobre vie, nech už akokoľvek veľmi po nás prská ....
    Preto sa pripájam k názoru, že ide o "rituálne tančeky" za účelom získania nejakej zľavy či podpory od iných členoch NATO.

  • Petr M
    18:08 24.02.2017

    Silně pochybuji, že by Rusové dali Nato k testování svůj aktuálně nejlepší zavedený systém, Pokud ho někomu prodají, tak leda Indii a Číně.
    Turkům možná tak za několik let až bude zavedený S-500, a to ještě v nějaké hodně ořezané verzi, jinak Erdogan a jeho vláda nemusí být u moci dlouho.

  • Marthy
    18:01 24.02.2017

    mudry.udrzbar-díky :)

  • mudry.udrzbar
    16:42 24.02.2017

    Marthy:

    Dočasne(vraj) presunuté na http://aktualnikonflikty.cz

  • Arassuil
    16:34 24.02.2017

    otecko: To sice jo, ale tak nějak z principu se společná obrana plánuje docela blbě ve chvíli, kdy jeden donese sekeromlat, další mušketu a třetí lehký kulomet.

    Všechno to sjednocování výzbroje má za úkol společnou obranu posílit. Ono je sice pěkný, že máme třeba 30 T-72M4CZ, ale ve chvíli, kdyby došlo na obranu a my jsme byli nuceni se stáhnout do Německa (teď neřeším, jak nepravděpodobný je to scénář a že by to nejspíš ani jeden z českých tanků stejně nepřežil), tak v německých polních dílnách nám T-72 vážně neopraví. Na druhou stranu například s nizozemským Leopardem 2 by Němci až takový problém mít nemuseli...

Stránka 1 z 3