Turecko nakupuje ruské systémy protivzdušné obrany S-400

S-400 na přehlídce v Moskvě (2015); větší foto / Соколрус, CC BY-SA 4.0

Podle zpravodajské agentury Bloomberg, která se odvolává na nejmenovaného (!) tureckého "úředníka", se Ankara předběžně dohodla s Moskvou na podmínkách dodání protiletadlového a protiraketového systému protivzdušné obrany (PVO) S-400 “Triumf”.

Podle Bloombergu se Turecko s Ruskem dohodlo na dodávkách dvou baterií S-400 a na výrobě dalších dvou baterií S-400 přímo v Turecku. Cena dohody dosahuje 2,5 miliardy dolarů a vyjednávání, do podepsání finální smlouvy, mají trvat ještě minimálně jeden rok.

Tiskový mluvčí ruské agentury pro vývoz zbraní Rosoboronexport na přímý dotaz uvedl, že nemůže okamžitě komentovat detaily dohody s Tureckem.

Dlužno dodat, že podobnou předběžnou dohodu dosáhlo Turecko s Čínou v roce 2013. Turecko chtělo nakoupit čínský systém PVO HQ-9, což je čínské "alter ego" ruského S-300. Pod tlakem USA a dalších zemí NATO však Ankara v listopadu 2015 od smlouvy s Čínou odstoupila.

Nicméně pokračující vyjednávání o nákupu S-400 ukazuje na sílící rozpory mezi USA a Evropou na jedné straně, a Tureckem na straně druhé. Ankara mimo jiné obviňuje Washington z podpory Kurdů v Sýrii, které Ankara považuje za teroristy. Evropská unie zase obviňuje vládu prezidenta Erdogana z budování autokratického a islámistického režimu v zemi.

Minulý měsíc se Německo rozhodlo stáhnout z alianční základny Incirlik v Turecku poté, co Turecko odmítlo povolit německým zákonodárcům, aby na základně navštívili vojáky. Měla to být odveta za to, že evropské země odmítají tureckým politikům na evropském území vést politickou kampaň směrem k turecké menšině.

Před několika dny dokonce několik švédských zákonodárců podalo stížnost proti tureckému prezidentovi Erdoganovi - viní jej z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Člen švédské Strany zelených Carl Schlyter řekl, že doufá, že v dalších evropských zemích by úřady mohly zvážit podobný krok. „Pokud mu bude zabráněno toulat se po Evropě a ovlivňovat evropské země, jak chce, bude to mít vliv na jeho politiku,“ řekl Schlyter.

Podle nejmenované tureckého úředníka, na kterého se odvolává agentura Bloomberg, je klíčovým aspektem jakékoli rusko-turecké dohody také přenos technologií a know-how. Turecko z dlouhodobého hlediska plánuje vyvinout vlastní prostředky PVO středního/dlouhého dosahu a právě výroba kompletů S-400 v Turecku má tomuto cíli posloužit.

Podle Konstantina Makienka, analytika z moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií je však otázkou, o jakou úroveň přenosu technologií se bude jednat. “Existuje mnoho různých úrovní přenosu technologií. Aby Turecko mohlo okopírovat systém S-400, muselo by utratit miliardy, aby vytvořilo celé nové průmyslové odvětví,” uvedl Makienko.

Nicméně podle pákistánského vojenského webu Quwa Turecko paralelně s nákupem kompletů S-400 skutečně pracuje na vlastním systému PVO středního/dlouhého dosahu. Turecko se tak údajně snaží přenést část technologií S-400 do svého programu.

V každém případě ruský S-400 patří mezi nejlepší na světě - svými výkony se mu teoreticky rovná pouze izraelský David´s Sling (případně Arrow) nebo americké námořní raketové systémy PVO rodiny Standard Missile. Díky své mobilitě a schopnosti ničit velké radiolokační cíle (jako jsou bombardéry, AWACS, atd.) až na vzdálenost 400 km, ale zřejmě nemá ve světě konkurenci.

Jedno odpalovací vozidlo S-400 (podle typu ohrožení) používá mix levnějších raket země-vzduch s dosahem cca 40 - 250 km a drahých (na výrobu náročných) raket se zmiňovaným dosahem 400 km. Střely jsou pak přiřazovány k cílům podle priority a vzdálenosti.

Komplety S-400 do konce letošního roku získá 16 pluků PVO ruské armády. S-400 jsou rozmístěny mimo jiné na anektovaném Krymu , v Sýrii a také v Arktidě.

Zdroj: National Interest

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruský S-400 pro Turecko: Roztržka Turecko-Západ pokračuje

Zatímco Turecko a evropské země prožívají hlubokou diplomatickou krizi, Turecko usiluje o užší ...

Rusko buduje mobilní strategickou protivzdušnou obranu

Podle deníku Izvestija ruské ministerstvo obrany vytváří vysoce mobilní jednotky strategické ...

Moderní turecká bojová vozidla. Projeví Armáda ČR zájem?

Největší turecká zbrojovka ASELAN představila na výstavě IDEF 2017 (International Defence Industry ...

Ohrožují čistky v turecké armádě její bojeschopnost?

Od červencového převratu, který se minulý rok odehrál v Turecku uběhl již téměř rok, ale čistky ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • PavolR
    22:12 19.12.2018

    Zdá sa, že Američania nakoniec ponúkli Turkom viac politických ústupkov v Sýrii, než Rusi, tak Erdogan nakupuje Patrioty:
    https://svet.sme.sk/c/22012848...

  • PavolR
    08:59 18.07.2017

    JJ, Taiwanská armáda zakúpi neviditeľné plášte pre prípad invázie z pevninskej Číny:
    http://www.kigupajamas.com/med...

    Nikoho v takomto kostýme čínsky vojaci nebudú mať šancu uvidieť, lebo im pridelení ľudoví komisári okamžite zakryjú oči. :-p

  • StandaBlabol
    08:20 18.07.2017

    Nevím, jestli jste zaregistrovali, že tento týden došlo k průlomu na poli stealth technologií. Na libovolné letadlo (loď, pozemní techniku) stačí namalovat obrázek medvídka Pú a dojde k okamžitému zneviditelnění na čínském internetu.

    DARPA teď zkoumá efektivitu této technologie proti radarům i v infračerveném spektru.

    http://zpravy.idnes.cz/cina-ce...

  • KOLT
    18:33 17.07.2017

    Soudě podle toho statického obrázku je to jasné, evidentně to jde z Jihomoravského inovačního centra ;-)

  • podivi23
    18:24 17.07.2017

    Pokud rušením meteoradaru myslíte takové ty "klíny" (třeba jako na tomto obrázku: https://www.zive.cz/GetThumbNa... ), tak to není žádný AWACS ani jiné letadlo, ale 5GHz Wifi (ieee 802.11a a 802.11n využívají pásmo 4,915–5,825 GHz, naše meteoradary jedou na frekvencích 5,635 a 5,640 GHz). Pokud někdo ruší pravidelně, tak evidentně nedodržuje licenční řád a ČTÚ si ho najde a čeká ho pokuta (a co vím, tak po tom docela jdou a pokuty skutečně dávají).

    Jinak na radar.bourky.cz jsou data už filtrovaná a očištěná od rušení. Reálný stav vypadá takto: http://radar4ctu.bourky.cz/...

  • flanker.jirka
    17:36 17.07.2017

    Standablabol: no go zónu rozhodně ne :-) dosahy jsou jen proti vybraným cílům, na druhou stranu nevíme jakou metodou budou střely navádět, zda pouze TVM jako u S 300 nebo i SARH a ARH nebo půjdou v druhé fázi po vysílání radaru.

    fenri: upřímně, pokud by v Rakousku na letecké show bylo jen jejich letectvo, tak tam nikdo nepřijde. Jděte se podívat za dveře, jestli tam nemáte Awacs. ;-) Rušení bude z největší pravděpodobností způsobené drobnými nuancemi v nastavení samotného radaru.

  • fenri
    21:07 16.07.2017

    Slavo: nástěnkář? :-D

  • Slavoslav
    21:03 16.07.2017

    fenri

    to mi je jasne a o tom bola moja otazka. Zaujimalo by ma ako to maju vyriesene s vyhodnocovanim a kto tam vlastne moze rozhodnut o odpale tej strely.

  • fenri
    20:59 16.07.2017

    flanker: nedělám si srandu. Tvrdil jste, že AWACS se v Rakousku vyskytnout nemohl. Tak trvalo asi 0.01 sec najít hromadu fotek AWACSu z Rakouska.
    Za další: je fakt možné, že to AWACS nebyl, ale vycházím z toho, že:
    -normální letadla neruší
    -tohle bylo zjevně silné
    -něco co asi pracuje na velkém spektru frekvencí, že se dostane do interferencí s radarem Praha
    Takže bych tipnul (netvrdím), že to bylo nějaké Sentry, JSTARS, Chbiliny (:-))

    Slavo: no já si právě myslím, že nasimulovat to velké spektrum a signatury AWACSu je dost problém a rozhodně to nebude za 2 miliony. Udělat to jistě jde, o tom žádná. Ale myslím, že (nejen) Rusové jsou vášnivími sběrateli signatur a navíc by se na věc asi koukali v kontextu celé taktické situace...

  • dusan
    20:55 16.07.2017

    Zaujímavé .... uverím, až keď bude S-400 v Turecku ...

    Rusi majú evidentne dva dôvody .... posilnenie vplyvu s Tureckom (čo pri Erdoganovi je dosť ťažké ...on otočí raz-dva, ako to už predviedol) a evidentne ten silnejší je ekonomický ... Rusi jednoducho nie sú v pozícii si vyberať a kontrakt za miliardy si jednoducho nemôžu nechať ujsť ...

    Zrejme bude S-400 o niečo "osekaná", ale predstava, že Turci nakúpia za miliardy bezcenný systém je trošku komická .. obchodovať určite vedia.

    Turecko je teraz dosť v absurdnej situácii .... vysiela ľúbostné pozdravy do Moskvy, ... šteká na EÚ ... ale ekonomicky je ukotvené na západe a "malé" (samozrejme ekonomicky) Rusko jednoducho nemôže vyvážiť investorov a trhy EÚ ... tak isto sú síce Rusi zaujímaví turisti ... ale viac ich je z EÚ.

    Erdogan nejako balansuje na hrane ... a mám pocit, že je veľká šanca, že si narazí hubu ak z nej padne ......a potom bude S-400 ten nejmenší problém Turecka.

    Čo viem tak nejväčší problém tureckej armády nie sú zastaralé systémy PVO, ale katastrofálny nedostatok pilotov, hlavne pre stroje F-16 .....

  • StandaBlabol
    20:49 16.07.2017

    to Jirka.flanker

    i těch tvých 8.600 m je pořád hodně. Hluboko pod touto výškou mohou tankery doplňovat palivo letadlům a i AWACSy budou pořád hodně efektivní ve výšce 5 - 8 km. Šlo mi o to, že pozemní PVO systém s dosahem 400 km rozhodně nevytváří na tuto vzdálenost nějakou no-go-zone.

  • Slavoslav
    20:48 16.07.2017

    fenri

    volavky sa uz teraz robia tak aby simulovali realne lietadlo vratane vysielania. Podcenovat protivnika jednodychym lietajucim modelom to sa uz asi nerobi.

    Nebudem teraz tvrdit, ze taka volavka uz existuje aj pre simuovanie AWACSU ale nevidim tam nejaky realny problem namontovat na prislusne velku volavku radarove odrazace kvoli ploche a nejake vysielace simulujuce radar a datalinky

  • flanker.jirka
    20:44 16.07.2017

    Slavoslav: na účinnost se musíte zeptat výrobce :-D

  • flanker.jirka
    20:43 16.07.2017

    fenri: si děláte srandu? E 3 Sentry byla na airshow ve velkém počtu zemí, do konce i na výstavě MAKS v Moskvě, Rakousko je v PFP.
    spíše se na to podívejte trochu věcněji
    meteoradary v ČR pracují na frekvencích 5,6 GHz
    http://portal.chmi.cz/files/po...

    AN APY 2 na E 3 pracuje v jiném kmitočtovém pásmu 2-4 GHz, pokud by to způsobovalo větší interference, tak si budou ostatní uživatele stěžovat
    https://www.forecastinternatio...

  • fenri
    20:37 16.07.2017

    Slavo, myslím, že AWACS fakt od volavky rozeznají. Resp. AWACS, který "awacsuje". Kdyby se tam motal potichu, nesvítící, tak tam být nemusí. Takže možná by byl problém odhalit naslouchající a nekomunikující AWACS, ale role AWACSu je v tom, že svítí. Min. datalinky a přenosy informací.

  • Slavoslav
    20:32 16.07.2017

    flanker

    ale ja ani nahodou nehovorim, ze je to zbytocny dostrel. Minimalne v tom okruhu musi byt protivnik obozretny a musi menit svoje spravanie. Len by ma zaujimala ucinnost systemu na hranici jeho maximalneho dostrelu z hladiska spolahlivosti identifikacie ciela (mozny vystrel na volavku ci iny malo cenny ciel) a z hladiska ucinnosti striel.

    Ostatne, dostrel 400km je dobry minimalne na to, ze ked vystrelis na 350 km mas este 50 km energie k dobru na manevrovanie ciela.

    fenri

    ak by bol hlbsie v zone dostrelu urcite. To ja ani nikde nespochybnujem. Tu je skor na mieste prva cast mojej povodnej otazky ako su na tom s istotou identifikacie ciela na tych 400 km aby niekto zodpovedny dal povel na odpal jednej z tych par rakiet v cene 4 miliony co tam maju v baterii aby nakoniec miesto AWACSU nezostrelil volavku dajma tomu za milion ci dva. Tu uz do toho vstupuje aj ekonomika vystrelu a ta bude hrat svoju rolu aj v case vojny.

    Ako rozriesit to tu nerozriesime, ale zaujimalo by ma ako to maju doriesene, alebo ci to len nechaju na uvazenie obsluhy a hotovo.

  • fenri
    20:28 16.07.2017

    flanker - někde nad Vídní nemusí být přesně nad Vídní. Jinak vidět to je. Někdy prostě jedou na frekvenci, které rušivě interferuje s dopplerem na Praze.

    http://www.naew.nato.int/nld/h...

    Třeba od čtvrté fotky. Stačí?

  • flanker.jirka
    19:13 16.07.2017

    fenri: tak to si viděl tak možná chemtrails :-) Awacsy používá NATO, tak že jeho pohyb nad hlavním městem neutrálního státu je hodně málo pravděpodobný.

  • fenri
    19:02 16.07.2017

    Slavo, no zrovna ale efektivita zásahu AWACSu by byla asi hodně velká.
    Obří RCS, minimální manévrovatelnost, dokud pracuje, tak svítí jak prase. K tomu enormní cena a význam cíle a jeho špatná nahraditelnost (vč. drahé kvalifikované obsluhy). Myslím, že by stříleli i kdyby tam tu rachejtli měli poponést v teplejch a pěšky.

    Mimochodem všimli jste si, že AWACSy bývají někdy vidět na meteoradaru? Občas ho ruší a pak jsou krásně vidět jako pohybující se, krásně barevné rušení. Naposledy jsem koukal na AWACS, který se motal někde nad Vídní, což je od Brd pěkná dálka. Tedy, pokud byl nad Vídní, ono tu polohu nelze brát moc doslovně...

  • flanker.jirka
    18:38 16.07.2017

    Slavoslav: rusové nejsou jediní, kteří staví střely s takovým dosahem, tak že na tom něco bude.

  • Slavoslav
    17:54 16.07.2017

    Flanker

    Tak bolo by smutne keby ten AWACS nezaregistrovali na tých 400 km. A maximálna rýchlosť je síce fajn, ale motor ide iba chvíľu a toto je problém aj iných BWR striel. Na maxime dostrelu už idú iba zotrvačnosťou a každý manéver im uberá energiu zatiaľ čo lietadlo má stále motory.

    Zatiaľ mi to vychádza že ten maximálny dostrel je niečo s čím síce protivník musí rátať, ale účinnosť zásahu tam bude nízka ako aj u iných BWR striel nasadených na maxime ak o nich protivník vie. A ekonomický aspekt je tam tiež. Obsluha si dobre rozmyslí kým "zapuska"

  • flanker.jirka
    16:19 16.07.2017

    StandaBlabol: uváděl si na 400 km 10410 metrů cíl, při reálných hodnotách výšky antény nad terénem se dostaneš na 8600 metrů při použití toho vztahu s koeficientem 4,12 (bez dalšího pozitivního vlivu difrakce atmosfery, který to u nízkofrekvenčních radarů zlepšuje)
    http://www.radartutorial.eu/07...

    Jde o to, že u radarů jako je P 14, P 18 nebo jiných ve frekvenčním pásmu VHF dochází k šíření vln s mnohem větším koeficientem.
    Šíření elektromagnetických vln obdobně jako pro světlo se platí pro vyšší frekvence, než je 100 MHz a se zvyšující se frekvencí se toto uplaňuje ve větší míře, P 14 používá frekvence v oblasti 120 - 180 MHz, což je oproti standardním radarům jinde na cca 3 GHz rozdíl.
    Jinak se prostě šíří vlnová délka 3 metry a jinak 10 centimetrů a P 14 je v oblasti vlnové délky 2 metry (pořád úplně jinde než 10 cm u 3 GHz radarů).

    Hodnoty detekcí po upgradu vypadají pěkně, při té hodnotě 340 km je pak 1 metr čtvereční na cca 270 km (2,5 metru to je klasický stíhač 4. generace s podvěsy munice a 0,5 - 1 metr pak čelní odrazná plocha čistého letadla)
    tady najdeš ještě lepší hodnoty (dnes to modernizuje hodně firem):
    http://www.litak-tak.eu/upload...
    ...jsou to jen vypočtené hodnoty, ale už ten cíl je na 400 km vidět.

  • StandaBlabol
    15:09 16.07.2017

    Ještě k té P-14. Našel jsem odkaz na firmu, která nabízí modernizaci radaru P-14. A uvádějí, že pro cíl s RCS 2,5 m2 dokážou zvednout hodnoty detekce následovně:

    Výška cíle 100 m: z 30 na 37 km.
    Výška cíle 1.000 m: ze 110 na 130 km.
    Výška cíle 3.000 m: ze 185 na 220 km.
    Výška cíle 10.000 m: z 290 na 340 km.

  • StandaBlabol
    14:39 16.07.2017

    to flanker.jirka:

    Tak zrovna ten vzoreček, co jsi mi poslal říká, že minimální výška cíle na vzdálenost 450 km je 10.000 m. Takže podobná hodnota k tomu, co jsem sem hodil já (podle výpočtu zakřivení země).

    A píše se tam hned v první větě, že "The Electromagnetic waves almost behave like light beams and well can be calculated in accordance with optical rules." Což potvrzuje, že ta "moje" metoda dává smysl.

    U toho linku na Voroněž přímo píšou, že je určen pro sledování satelitů a balistických raket. A ten P-14 je z doby, kdy se předpokládali útoky bombardérů z velkých výšek.

    Velký dosah se vždycky hodí, protože jej může snížit rušení a nízké RCS cíle. Ty maximální dosahy - speciálně pro starší radary jako P-14 - byly počítány pro strategické bombardéry, které "svítí" jako kráva. B-52 má RCS 100m2, Mig-21 jen 4m2.

  • flanker.jirka
    12:55 16.07.2017

    Slavoslav: klamání bude vždy problém, když je vidět co se v tomto směru událo za posledních 20 let, klamné imitační letouny USAF používalo už nad Vietnamem. Ale i vývoj na druhé straně probíhá, všechny armády mají SIGINT, ELINT a kdoví ještě jakej -INT. Mimo to existují radary s vyšší rozlišovací schopností, jak pro mapování terénu s metodou SAR, tak pro sledování pohyblivých předmětů s metodou ISAR nebo metody NCTR.
    Tady si počtěte:
    http://www.ni.com/white-paper/...
    něco o NCTR se píše v parametrech radaru APG 81, ale umět to mají i předchozí generace radarů (radar APG 81 pracuje ve stejném frekvenčním pásmu, jako střelecký radar S 300 a S 400, jen s tím rozílem, že má anténu o průměru cca 65 cm a radary pozemních systémů mají 2x4 metry)
    http://www.airdominance.nl/ind...

    Awacs bude určitě vědět, že k němu "něco letí" na druhou stranu vyzařování Awacsu dá vědět protistraně o jeho přítomnosti také.
    Výrobce uvádí u raket 48N6E3 maximální rychlost 2000 m/s, to by bylo okolo 3:30 min pro vzálenost 400 km.

  • flanker.jirka
    12:18 16.07.2017

    StandaBlabol: Vaši zajímavost bych si dovolil trochu poopravit, kde jste došel k takovým hodnotám? To by popíralo smysluplnost vývoje a práce radarů dalekého dosahu, které se dnes po celém světě používají. ČSLA měla ve výzbroji i radary P 14 a O 14 s dosahem 600 respektive 1200 km a rozhodně tehdy neměli ambice koukat na družice, ale na letadla.
    http://www.radartutorial.eu/19...
    ve stejném frekvenčním pásmu pak pracuje tento drobek:
    http://www.deagel.com/Sensor-S...

    Zkuste si to přepočítat podle vztahu v dolní části stránky na tomto odkazu:
    http://www.radartutorial.eu/18...

    pro úplnost, pokud by se jednalo o UHFm VHF radary, tak tam se používá ještě vyšší koeficient.

    Výhody Awacsů jsou bez debat, jen to nejde použít na efektivní obranu, nepřetržitý provoz by byl velkou finanční zátěží.

  • Slavoslav
    11:16 16.07.2017

    flanker

    mne ani tak nejde o rozlisenie vlastny / cudzi to sa da osetrit v pohode. Skor mi ide o identifikaciu ciela ako druhu. V debate o davidovom praku ak si dobre spominam odznela informacia, ze jedna ta mrska s dostrelom 400 km stoji cez 4 miliony USD.

    To uz je dost velka palka na to, aby si stym strielal na vsetko co sa ti ukaze na 400 km od teba ak nemas istotu, ze to je prave ten AWACS a nie len volavka s radarovym odrazacom napodobnujuca ten AWACS. Cim vacsia vzdialenost tym tazsie identifikovat presne ciel.

    Druha vec je ucinnost. Sice tanker ci AWACS nebude zrovna agilny ciel, ale minimalne AWACS by mal vediet, ze k nemu nieco leti a mal by mat dost casu aby to otocil a pripadne este nejakym manevrovanim nutil strely menit smer a stracat energiu. Vid debata co tu bola o ucinnosti BWR striel pod inym clankom. Ak o nej protivnik vie tak je ucinnost na vacsie vzdialenosti velmi mala.

    KOLT

    prehlad sa hodi, ale na to ti staci prehladovy radar nie rovno raketa s tym dotrelom. Ako ta raketa urcite znamena hrozbu a bude menit spravanie protivnika ktory snou bude musiet ratat, ale ako casto da velenie povel k jej odpalu?

    Marthy

    satelitom ju nenajdu ak nevedia na ktoru oblast sa zamerat. Este co by mohli zaregistrovat je odpal tych vacsich rakiet pomocou systemu vcasneho varovania pred odpalom ICBM. Ten system by mal pokryvat celu zem a americania na zaklade tohoto systemu informovali aj Rusov, ze to civilne lietadlo vybuchlo vo vzduchu lebo system zachytil tepelnu stopu.

  • fenri
    11:09 16.07.2017

    KOLT - metalurgie se napodobuje hůř než algoritmy - to sice ano, ale skutečně si myslíte, že jim k tomu Rusové dají zdrojáky a algoritmy? To bych se divil.

  • Rase
    10:48 16.07.2017

    Problém ruských prodejů čehokoliv do Turecka je stejný jako s Čínou. Přeci jen Turecký zbrojní export jede závratným tempem a zvládají i velice rychle vyvíjet vlastní techniku (i dost náročnou). Je tedy jasné, že všechno co se k Turkům dostane, si upraví a brzy budou sami nabízet. Z pohledu Rusů je pak problémem to, že nemálo muslimských států, které dříve nakupovaly od Rusů, si raději koupí techniku z Turecka, i z politických důvodů. Co doposud v tureckém portfóliu chybělo je pořádné PVO, nákup od Číny nevyšel a pokud klapne S-400, dostane se jim do rukou velice zajímavé zařízení. Pokud si myslíte, že je na ně moc složitý, tak kuchtí vlastní stíhačku 5.generace, různé střely, lodě, MBT atd. před pár lety neměli nic, tak v blízké budoucnosti můžou mít klidně i PVO vycházející z S-400

  • StandaBlabol
    10:27 16.07.2017

    Jen pro zajímavost, omezení pozemního radiolokátoru kvůli zakřivení země. V případě, že ho umístíme 100 metrů vysoko:

    Horizont je ve vzdálenosti 36 km.
    Na 100 kilometrů je minimální výška, kterou "vidí" radarový paprsek 325 m.
    Na 200 km 2.118 m.
    Na 300 km 5.480 m.
    Na 400 km 10.407 m.

    Takže nad 200 km je relativně snadné pozemní radar podletět. Rozhodně to nevyžaduje let při hladině moře s extrémní spotřebou paliva.

    Pro srovnání, pro AWACS při operační výšce 30.000 stop (9.150 m) je na vzdálenost 400 km "neviditelných" je 268 m nad hladinou moře.

  • flanker.jirka
    08:06 16.07.2017

    KOLT, Pavol, Slavoslav: na 400 km lze působit proti všemu co uvidí, jak psal KOLT, takový dosah se nejlépe hodí pro protiraketové střely a pak proti průzkumných strojům, prakticky žádná mise NATO se dnes neobejde bez AWACSů a tankerů, takhle se jejich bezpečné vedení průzkumu posune o 400 km dále od bráněné oblasti, posune se o to i efektivní dosah stíhačů, protože se posune orbit tankerů a stíhači nebudou mít bezpečný průlet na vyšších letových hladinách (dole u moře to pak spotřebuje o dost více paliva). Proto všichni velcí hráči vyvíjí střely s takovým dosahem.
    Pro tento komplex:
    http://www.ausairpower.net/APA...
    uvádí výrobce dosah na cíl 1 metr čtvereční až 510 km, což není vůbec špatná hodnota, pak zbývá je možnost radar podletět, což v případě Ruska a Turecka pomoci nemusí, rusové mají letadla včasné výstrahy A 50, turci zase E-7 A Wedgetail.

    Další způsob jak si zajistit to, že nebudu střílet do vlastních spočívá v tom, že si v případě potřeby vyhradí prostor jako uzavřený všem okolo řeknou, že cokoliv tam vletí může být sestřeleno a tím, že vlastní lety si budou plánovat a řídit uvidí co tam nepatří (dost se divím, že toto neudělaly úkáčka na východní Ukrajině, mohli si ušetřit dost problémů).

  • KOLT
    07:18 16.07.2017

    fenri, ona ta metalurgie se kupodivu napodobuje hůř než algoritmy. Vlastně to až tak s podivem není. Čímž tedy netvrdím, že se zbytkem nesouhlasím ;-) Přecijen vědecká a strojní základna Číny a Turecka jsou jaksi v jiné lize. O pracovní morálce nemluvě... Čili pokud bych měl vsázet na to, kdo dokáže takový systém okopírovat a dovyvinout spíš, šikmooký by byli jasná volba. Kdyby z jiného důvodu ne, tak protože už to dokázali :-D

    Slavoslav, na těch 400 km si myslím, že budou střílet leda po tankerech a AWACSech. A kdoví, jestli i po těch. Ale i tak je schopnost detekce minimálně ve smyslu "něco tam je" dobrá věc, můžou tam poslat stíhače. Ačkoliv mám pochybnosti, že na 400 km dokáže systém najít moderní stíhačku 4.++ generace, o stealth nemluvě. Ale to se zase dá řešit předsunutými stanovišti radarů atd. atp.

  • PavolR
    06:40 16.07.2017

    demagog: jj, po vypnutí počítača mi docvaklo. :-)

  • demagog
    23:08 15.07.2017
  • PavolR
    22:18 15.07.2017

    Slavoslav:
    No tak keby vedeli na 400km detekovať letiacu volavku, mohli by si gratulovať. :-D

    fenri:
    Veľa bude záležať od toho, čo už Turci majú a čo ešte potrebujú. Ak by napr. išlo iba o zistenie spôsobu, ako Rusi preklenuli nejaký problém... Navyše k licenčnej výrobe im budú musieť dať dokumentáciu na niečo, čo po zložení bude musieť fungovať na určitej očakávanej úrovni, takže nech by robili čokoľvek, aj tak Turkom ušetria aj dobré 2-3 desaťročia vývoja systémom pokus omyl a tomu zodpovedajúce prinajmenšom stovky miliónov dolárov.

  • fenri
    21:48 15.07.2017

    Standa, Pavol:
    špičkový PVO systém, včetně detekčních systémů, SW, navádění a střel rozhodně není menší oříšek, než motory. Potřebné elektronika, výpočty, algoritmy apod. nebudeou jednodušší, než špičková metalurgie. Nehledě na fakt, že dost komponent toho systému také nebude jen ze 440 oceli...

  • fenri
    21:44 15.07.2017

    Není to tak dávno, co se tu psalo o tom, že svaz CVN, když chce, tak skoro nejde objevit a sledovat. Nějakých cca čtvrt milionu tun materiálu, přes 300m dlouhá věc na moři...
    A najednou není nic snažšího, než najít větší náklaďák v krajině? Divné...

  • Slavoslav
    21:10 15.07.2017

    ja sa skor obavam tej ucinnosti na velke vzdialenosti. Je sice fajn, ze dokazu postrelovat ciele na 400 km, ale zaujimalo by ma ako su si isty s identifikaciou ciela, aby nevystrelili drahu strelu na volavku pripadne na malo hodnotny ciel.

    A druha vec je ucinnost tych striel. Minule tu bola debata o ucinnosti BVR striel a tie tazke rakety budu na tom s energiou a manevrovanim este horsie ako ich letecke alternativy.

  • KOLT
    18:21 15.07.2017

    Marthy, ony ty systémy až tak málo mobilní nejsou. Na nějaké sledování on-line, tzn. že by protivník pomocí satelitů přesně věděl, kde ty systémy jsou, raději zapomeňte. Už několikrát se tu řešilo, zda je možné takto sledovat svaz letadlové lodě. Většina se shodla, že pravděpodobně ne. Sledovat takovéto náklaďáky na pevnině je pak samozřejmě mnohonásobně těžší než letadlovku na otevřeném moři. S-400 v Sýrii sice focena z družice byla, jenže to není žádný kumšt, když stála hned vedle letiště a trvalé základny...

    Wenet01, jak jste myslel to "nemáme analog"? Myslíte Západ? Izraelské systémy PVO, Patriot či Standard Missile jsou možná poněkud odlišné co do určení a mobility, nelze ovšem tvrdit, že by Západ neměl podobně výkonné systémy.

    Pro oba – S-300/400 nikdy nesestřelily žádné nepřátelské letadlo ani je nikdo nezničil, máte pravdu. A zamysleli jste se dozajista nad tím, proč tomu tak je. Tedy doufám, protože z vašich příspěvků si tím nejsem zcela jist ;-) Ony se totiž nikdy nedostaly do skutečné války.
    Dosavadní zkušenosti s jejich předchůdci pak ukazují, že jsou tyto systémy zdolatelné, ale znamená to mít velmi dobře nacvičenou taktiku, moderní prostředky EB, dostatečné množství strojů a munice a především – být připraven snášet ztráty techniky i lidí. Stejně tak tyto systémy v rukou kvalitní obsluhy dokáží být velmi nepříjemným soupeřem a za určitých podmínek i zcela uzavřít vzdušný prostor pro protivníka.

    Jinak řečeno – kdyby Amíci sebrali vše, co mají na Blízkém východě k disposici a jali se zničit tu jednu baterii S-400 a pár "doprovodných" systémů (Pantsir ap.), co mají Rusové v Sýrii, s velkou pravděpodobností by se jim to podařilo, pravděpodobně i s minimem ztrát. Na druhou stranu kupříkladu pro AČR by slovenská S-300 představovala pravděpodobně velmi špatně překonatelný problém. A tak dále a tak podobně. Jediné jisté je, že PVO obecně tahá za kratší konec provazu z hlediska taktického (je to obranná zbraň, útočník si vybírá kdy a jak na ni zaútočí, jestli ji třeba jen neobejde atd.). Na druhou stranu, ačkoliv je kvalitní výcevrstevná PVO dosti drahá záležitost, letectvo je o poznání nákladnější. Ovšem také použitelné k více činnostem, což pro PVO neplatí. Prostě každé má své výhody a nevýhody.

  • flanker.jirka
    17:55 15.07.2017

    Marthy: to máte nějaké pomýlené, všechny komponenty systému S 300 a S 400 jsou na podvozcích osazeny hydraulickými systémy pro zvedání antén radarů a komunikačních antén, pro usazení celého podvozku. Mobilita se pohybuje v rozmezí rozvinutí do 10 minut a opuštění stanoviště i do 2 minut. Tím, že každý kontejner má i svou elektrocentrálu odpadá v poli rozvinování a svinování těžké napájecí kabeláže. Systém pak sám nikdy nepůsobí, v ruské armádě mají krytí pro přesuny a dobu pro svinutí krytou systémy Pantsir S1E u S 400 a S 300 PMU 2, případně OSA AKM u starších systémů.
    Jedinou nevýhodou je rozvinování a svinování do pozic, kdy přehledové radary a střelecké se pomocí jeřábů dají vysadit na 40 metrové stožáry, tam trvá rozvinutí 2 hodiny, svinutí hodinu. Je to ale vykompenzováno lepším pokrytím nízkoletících cílů jakými jsou střely s plochou dráhou letu. K tomu si připočtěte propojení se systémy Pantsir nebo OSA, které při činnosti na místě doplňují komplex.
    Zranitelný je jakýkoliv systém, ale v tomto případě zkuste porovnat patriot, který pracuje v základu s přehledovým a střeleckým radarem, každý v jiném frekvenčním pásmu a tímto končí. Systémy S 300 a S 400 mají sebou komplex přehledových radarů ve třech frekvenčních pásmech, dvou frekvenční střelecký radar, k tomu další dvě různě frekvenční pásma pro Pantsir a OSA.

    Toto je zajímavé tvrzeni: "Další velká nevýhoda PV systému dalekého dosahu je že stačí zničit klíčový radar nebo velitelský/spojovací vůz a systém je vyřazen."
    Znáte nějaký systém, kterému když vyřadíte to co jste napsal, tak bude dál fungovat? Takové citlivé prvky mají všechny systémy. Všechny nové PVO systémy, které používají aktivní radary mají demaskující a citlivý prvek, právě v radaru, nejen prvky dalekého dosahu. Musíte brát v potaz i určení systému sloužícího na obranu pozemních zařízení, základen, aglomerací, pro boj mají komplexy, které jste zmiňoval jako mobilnější, ale mobilita je tam na stejné úrovni, jako u S 300.

    A teď přijde kontrolní otázka, bude mobilnější S 300, která je schopna působit se vším na vozidlech nebo systém krátkého/středního dosahu vybaven tímto radarem stojícím na nožkách bez vozidla s kabely vedoucími někde do jiných kontejnerů?
    http://www.info.cz/galerie/ces...

  • Wenet01
    13:19 15.07.2017

    To je taková klasika...nemáme analog, tudíž je celý typ zbraně diskutabilní, problematický, těžko využitelný atd. atd. Pochybnosti zřejmě nemají ti co je kupují, ani ti co se je snaží vyvíjet, dokonce ani ti co kvůůli nim tlačí na jiné státy, aby je nekupovaly (případ Irán, případ Řecko) a fakt, že za celou dobu existence systémy S400 nebyly ani jednou zničeny Vámi popsaným postupem moji úvahu asi zřejmě také jen potvrzuje:))

  • Marthy
    12:13 15.07.2017

    Mám určité pochybnosti o reálné bojové efektivitě systémů S-300/400 a jeho Čínských a západních analogů.Myslím že je možné že tyto velice rozměrné,málo mobilní systémy které jsou rozmístěny na několika platformách jsou již překonané.
    Jejich nevýhoda je snadná zjistitelnost systému,v době špičkových průzkumných družic vyspělý protivník bude vždy vědět naprosto přesně polohu jednotlivých komponent těchto složitých PV systémů,s vysokou přesností.Vždyť poloha Ruské S-400 v Sýrii byla dokonce na internetu.A v případě že protivník zná polohu PV systému je celkem snadné jej zničit,soustředěný útok střel s plochou draho letu a střel Jassm,vypálené mimo dosah PV systému.K tomu desítky dronů/klamných cílů a krycí letka letounů -rušičů a z S-400 zůstanou jen doutnající trosky.Další velká nevýhoda PV systému dalekého dosahu je že stačí zničit klíčový radar nebo velitelský/spojovací vůz a systém je vyřazen.
    Jako účinnější mi přijdou systémy sice kratšího dosahu,ale mnohem mobilnější,systémy které mají rakety i přehledový a střelecký radar na jednom vozidle,takže jsou schopny operovat i samostatně,mnohem lépe se maskují a v případě nebezpečí dokáží velmi rychle opustit ohrožený prostor.Mám na mysli PV systémy jako Tor nebo Pancir,možná i 9K317 BUK,který je v nouzi schopen operovat i samostatně,bez vozidel na kterých je naváděcí radar a velitelské stanoviště.
    Ostatně,za celou dobu existence PV systémy S-300/400 nesestřelily ani jediný nepřátelský vzdušný cíl,to moji úvahu jen potvrzuje.Tyto systémy prostě nejdou použít tak aby protivníka překvapili,protivník vždy přesně zná jeho polohu a přizpůsobí tomu taktiku.

  • frantisek
    10:25 15.07.2017

    podle agentury BLOOMERANG? fakt? :)) bloomerang je SW produkt, zrejme mate na mysli BLOOMBERG... to uz by davalo smysl

  • flanker.jirka
    09:04 15.07.2017

    O PVO-PRO pro Turecko se toho napsalo dost, celkem čtyři baterie se může zdát málo, pokud to nemá sloužit výhradně jako protiraketová obrana, s Iránem nebudou mít asi nikdy dobré vztahy. Parametry proti balistickým střelám má papírově o dost vyšší než HQ 9 nebo Patriot.

    alexa123: tomu se říká evoluce, když někdo proti mně použije klacek, tak si pořídím něoc proti klacku, S 300 je starý systém, avšak pořád s možností efektivní modernizace, určitě bude záležet co vše slováci při ukázce použili a co ne. Vždy je jen otázkou času, kdy se objeví efektivní prostředky proti starším systémům
    Takové cvičení je k nezaplacení:
    http://www.trtworld.com/europe...

    Tady si můžete přečíst jak to probíhalo nad Vietnamem:
    http://dl.iranidata.com/danesh...

  • alexa123
    06:32 15.07.2017

    Sergej7490

    ... predvedene vsetky mody cinnosti radaru US jednotke SIGINT. Na dalsie cvicenie uz radar miesto jedneho lietadla videl 30 falosnych.

    Mohol by si to viac vysvetliť o čo išlo?

  • Marthy
    23:09 14.07.2017

    Turci jsou v NATO jen na papíře-dokud se jim to hodí.Myslíte si snad že kdyby došlo na válku v pobaltí tak příjdou pobaltským státům na pomoc,jak jim to ukládá smlouva?Ale kdež,vyprdli by se na ně.No,NATO může používat třeba letiště v Turecku-když jim to Turek dovolí :)
    Jinak důležité bude určitě programové vybavení systému,a ten budou moci používat,ale ne se v ním hrabat.
    Pamatuju když Poláci kupovali F-16,v jejich zprávách si vojáci stěžovali že nemají přístup do softwaru letounů,ten mají pouze technici firmy výrobce letounu.Ale to je dnes zcela běžný postup,tak jako si koupím Windows,můžu ho používat ale můj není,nemůžu ho kopírovat,měnit,zasahovat do něj.U vojenského systému budou vlastnická práva softwaru ještě omezenější.

  • PavolR
    21:06 14.07.2017

    Ak z toho celého vôbec niečo bude, tak by tureckú časť výroby mal zrejme na starosti ASELSAN, ktorý už dnes vyrába radary a v spolupráci s firmou Roketsan PVO krátkeho dosahu HISAR-A a stredného dosahu HISAR-O. Transfér technológii by šiel najskôr na vývoj ďalšieho člena rodiny Hisar. Základy už vybudované sú ...

  • PavolR
    19:34 14.07.2017

    fenri:
    Tie motory nie sú dobrý príklad, lebo tam ide z veľkej časti o metalurgické výrobné postupy (od toho sa odvíja výkon a životnosť), ktoré Číňania nedokážu skopírovať, ani keby sa postavili na hlavu ...
    Aký komponent v S-400 by asi tak nebolo možné okopírovať kvôli výrobným postupom?

    Tento obchod bude najskôr stáť a padať na tom, nakoľko budú Rusi tie peniaze potrebovať - od toho sa bude odvíjať manévrovací priestor jednotlivých strán.

  • Sergej7490
    19:22 14.07.2017
    Oblíbený příspěvek

    Ak to Rusi turecku naozaj predaju, tak tam urcitre nebudu vsetky pracovne mody radaru, resp mozu byt uplne ine, starsie, napr z generacie S300PMU. Ta uz je preflaknuta, niekolko rokov dozadu boli nasimi obsluhami pri simulacii nepriatelskej PVO predvedene vsetky mody cinnosti radaru US jednotke SIGINT. Na dalsie cvicenie uz radar miesto jedneho lietadla videl 30 falosnych.
    Turci si taketo obmedzenie urcite uvedomuju, ale potrebuju si nastudovat principy cinnosti a sposob prace so sudobym systemom, aby vyriesili zakladne "filozoficke" otazky pri navrhu svojho systemu.

  • StandaBlabol
    19:21 14.07.2017

    Fenri,

    nechci se zase hádat, ale možná to nakonec bude snazší než ty motory. Čínský HQ-9 je vlastně "slepenec" Patriota, který získali Čínani z Izraele a S-300 od Rusů. Takže na rozdíl od motorů, tohle Čínani zvládli. A ani to nemuseli kopírovat do šroubku, vzali si z každého něco a dokázali to zaintegrovat. Nicméně to ještě neznamená, že to dokáží i Turci.

    Jinak souhlasím, že je hodně nejisté, že se ten obchod uskuteční. Každá strana chce něco jiného - Rusko prodávat zbraně a Turecko přístup k technologiím. A Turecko je ještě pořád v NATO a spojencům se to líbit nebude. A ani to není ofic. zpráva, zdroj je "anonymní úředník".

Stránka 1 z 2