Turecký proudový dron Kizilelma se chystá na první let

Kizilelma od firmy Baykar se může stát prvním operačně nasazeným proudovým UCAV na světě. Unikem Kizilelmy je schopnost operovat z plavidel s krátkou vzletovou a přistávací drahou (VPD). Turecké námořnictvo Kizilelmy nasadí na plavidle TCG Anadolu, které právě provádí námořní zkoušky – vstup do služby se očekává příští měsíc. Kromě toho turecké námořnictvo za pár let zavede sesterské plavidlo TCG Trakya.

Turecko tedy zřejmě jako první stát na světě nasadí do operačního užívání palubní proudové UCAV. To mu umožní projektovat leteckou sílu v celém Středozemí, včetně Severní Afriky. Kizilelma navíc vstoupí i do výzbroje tureckého letectva – bude tedy také operovat z pevných VPD.

Kizilelma je vyvíjen v rámci programu MIUS (Muharip İnsansız Uçak Sistemi). V první fázi se počítá s vývojem podzvukové jednomotorové verze. Později vznikne nadzvuková dvoumotorová verze s ukrajinskými motory AI-322F s přídavným spalováním.

V posledních měsících první jednomotorový prototyp Kizilelma provedl několik úspěšných zkoušek. Otestoval svůj ukrajinský proudový motor Ivčenko-Progress AI-25TLT bez přídavného spalování. S bezpečnostními popruhy provedl několik zkoušek pojíždění. Nakonec v neděli Kizilelma úspěšně vykonal první zcela automatické pojíždění po VPD. Jde o důležitý krok před prvním letem očekávaným na konci tohoto roku. Turecké noviny Hürriyet Daily News ale uvádějí datum prvního letu až příští rok.

Kizilelma autonomně pojíždí po VPD

Na druhou stranu je otázka, zda jde skutečně o prototyp nebo „jen“ o demonstrátor. Portál The Drive: The War Zone si například všímá, že podvozek dronu vypadá málo robustní pro drsné přistání na palubě letadlové lodě. Navíc TCG Anadolu nemá katapult, ale jen skokanský můstek – možná operace z letových palub zvládne až chystaný výkonnější dvoumotorový model Kizilelma. Jednomotorová verze zřejmě bude operovat jen z pevných VPD.

O bojových schopnostech Kizilelmy se toho příliš neví. Podle tureckých zdrojů je ale letoun údajně navržen s ohledem na nízkou radarovou viditelnost a získá turecký radar typu AESA (Active Electronically Scanned Array). Podle firmy Baykar navíc dron může provádět „agresivní manévry“ – tedy něco, co zatím žádný bezpilotní letoun nedokáže.

Schopnost „agresivních manévrů“ potvrzuje použití vodorovných řídících ploch (canardů) před hlavními křídly. Takové uspořádání zlepšuje manévrovatelnost, ale potenciálně zhoršuje stealth.

Platforma rovněž získá turecké střely vzduch-vzduch, vzduch-země a pumy, moduly pro elektronický boj, signální zpravodajství (SIGINT) a (volitelně?) turecký elektro-optický průzkumně-zaměřovací senzor CATS (Common Aperture Targeting System). Část munice půjde nést ve vnitřní zbraňové šachtě.

„Bayraktar Kizilelma bude účinný i proti vzdušným cílům s domácí municí vzduch-vzduch. Díky těmto schopnostem změní rovnováhu na bojišti,“ uvedla firmy Baykar v prohlášení a současně dodala, že Kizilelma jako „robotický loyal wingman“ může operovat po boku pilotovaných letadel.

Mezi další úkoly dronu, jak uvádí Baykar, patří vykonávání „strategické ofenzívy, blízké letecké podpory (CAS), raketové ofenzívy, potlačení nepřátelské protivzdušné obrany (SEAD) a ničení nepřátelské protivzdušné obrany (DEAD).“

Test ukrajinského motoru Ivčenko-Progress AI-25TLT

Kizilelma (jednomotorová verze) má maximální vzletovou hmotnost 6000 kilogramů, z čehož 1500 kilogramů je vyhrazeno pro užitečné zatížení. Dostup je 14 000 metrů a vytrvalost ve vzduchu pět až šest hodin. Rychlost podzvukové verze je 900 kilometrů za hodinu. Bojový dolet se uvádí do 1000 kilometrů.

Pochopitelně na jedné straně jsou výkony samotné platformy. Na druhé straně skutečnou bojovou hodnotu bezpilotního letadla tvoří systémy řízení letu, komunikace a systémy velení a řízení. Zatím není jasné, zda dron získá satelitní komunikaci nebo půjde řídit „jen“ na přímou rádiovou vzdálenost. Satelitní komunikace je možná, protože Turecko má vlastní komunikační satelity řady Türksat.

Systém řízení letu Kizilelmy musí nepochybně získat i systémy strojového učení, aby dron zvládl samostatně provádět „agresivní manévry“. Řízení dronu Kizilelma jako letounu na „dálkové ovládaní“ je nereálné.

Každopádně Turecko je na poli bezpilotních letadel extrémně úspěšné a má dostatečný lidský, ekonomický, vědecký a průmyslový potenciál, aby se dron Kizilelma stal operačně a prodejně úspěšný produkt. Firma Baykar je navíc hlavní hvězdou tureckého průmyslu – podílí se pětinou na exportu tureckého vojenského materiálu, který v loňském roce dosáhl 3,2 miliardy dolarů. Letos Baykar do zahraničí exportuje výrobky za jednu miliardu dolarů, což je přibližně o 50 % více než loňských 650 milionů dolarů. V roce 2023 se očekává další 50% nárůst exportu.

A nakonec, podobně jako u všech špičkových zbraňových systémů, Turecko (jako jiné země) drony Kizilelma využije v rámci diplomacie, šíření svého vlivu a prohlubování politických, ekonomických a bezpečnostních vazeb. Drony Kizilelma se tak mohou za pár let objevit u spřátelených / partnerských zemí, jako je Ázerbájdžán, Ukrajina, a dokonce i Polsko.

Zdroj: Baykar, key.aero