Turecký průmysl ukázal sériový tank Altay T.1

Turecký průmysl ukázal sériový tank Altay T.1
Sériový turecký tank Altay T.1 / YouTube (Zvětšit)

Během vojenské výstavy IDEF 2019 (International Defence Industry Fair 2019) v Istanbulu turecká společnost BMC ukázala prototyp nového domácího tanku Altay T.1. Prototyp již odpovídá sériové verzi tanku Altay T.1. Turecká armáda závazně objednala 250 tanků, dalších 100 tanků poputuje do Kataru.

Altay je první hlavní bojový tank MBT (Main Battle Tank) vyvinutý v Turecku. Vývoj probíhal v letech 2008 až 2016 pod vedením turecké firmy Otokar. První prototyp tanku Altay byl představen 15. listopadu 2012.

Sériovou výrobu tanku však nakonec zajistí turecká společnost BMC, která je jedním z největších výrobců autobusů, nákladních a vojenských vozidel (MRAPů, vojenských náklaďáků, cisteren, atd.) v Turecku.

Altay je tank klasické konstrukce s osádkovou věží a dělem ráže 120 mm (délka 55 kalibrů) s manuálním nabíjením. Kanón i munice jsou převzaty z jihokorejského tanku K2 Black Panther a jsou licenčně vyráběny v Turecku.

Altay váží 68 tun, jede rychlostí až 70 km/h a má dojezd kolem 500 km. Délka tanku je 7,3 m (s kanónem 10,3 m), šířka 3,9 m a výška 2,6 m. Posádka se skládá ze čtyř osob ‒ velitele, střelce (oba v pravé části věže), nabíječe (v levé části věže) a řidiče (uprostřed přední části korby).

Tank představený na IDEFu 2019 získal přepracovanou věž, včetně ochranné mříže SLAT. Mříž, která poskytuje 75 % ochranu proti kumulativním granátům RPG, je umístěná také v zadní částí korby. Čelní a boční pancíř věže dostal nové bloky modulárního pancíře od turecké firmy Roketsan.


Altay T.1 byl na IDEF 2019 představen na podválniku těžkého nákladního tahače.

Zajímavé je, že na střeše věže jsou kromě elektro-optického pozorovacího / zaměřovacího kulového senzoru velitele a dálkově ovládaného modulu s kulometem ráže 7,62 mm, umístěny tak dva zdvojené vrhače protitankových řízených střel (PTŘS) Karaok ráže 125 mm.

PTŘS Karaok měří na délku 1100 mm, má hmotnost 25 kg a doletí více než 1000 metrů. Střela je vybavena tandemovou hlavicí a lze ji použít ve třech módech ‒ zachycení (zaměření) cíle střelou před vlastním odpalem (lock-on before launch), zaměření cíle až po odpalu (lock-on after launch) a výstřel a zapomeň (fire-and-forget). Střela je schopna zaútočit na cíl přímo i z horních úhlů.

Věž kromě výstražných čidel a vrhačů dýmových granátů obsahuje také systém ochrany Akkor od společnosti Aselsan, což je vlastně licenčně vyráběná verze ukrajinského aktivního systému ochrany Zaslon-L.


Modul Akkor a umístění modulů na tanku M60

Představený tank Altay T.1 je vybaven verzí „soft-kill“, která pomocí prostředků elektronického boje, infračervených rušiček a dýmových granátů ruší navádění nepřátelských PTŘS s optickým, laserovým a infračerveným naváděním.

Existují plány i na integrací „hard-kill“ verze podle ukrajinského systému Zaslon-L ‒ systém se skládá z několika jednorázových nezávislých modulů obsahující malý radiolokátor a deflektor k ničení protitankové munice. Každý modul lze jednoduše umístit na trup a vytvořit tak 360° ochranu. Moduly lze umístit i na tanky Leopard 2 a M60 turecké armády, stejně jako na další obrněná vozidla.

Stejně jako prototypy vyvinuté a testované firmou Otokar, také první sériové tanky postavené BMC získají německý vznětový motor MTU Friedrichshafen MT 883 Ka 501 o výkonu 1118 kW (1500 koní). Dodávky motoru zajistí turecká firma Sakarya. První dávku 40 tanků s německým motorem obdrží turecké pozemní síly mezi květnem 2020 a únorem 2022. Další tanky vylepšené verze Altay T.2 již obdrží originální turecký motor.


Testování původního prototypu tanku Altay v roce 2016

Altay T.2 kromě tureckého motoru dostane lepší pancéřování, zmíněný systém Akkor typu „hard-kill„, novou munici ráže 120 mm (včetně hlavňových PTŘS), integrovaný počítačový výcvikový systém nebo 3D maskovací síť, která snižuje tepelnou a radiolokační stopu tanku.

Turecká armáda odebere 210 tanků Altay T.2 mezi prosincem 2022 a únorem 2026. Kolem roku 2024 má být přitom k dispozici již trojmístná verze Altay T.3 s bezosádkovou věží a nabíjecím automatem. „Trojkový„ Altay ale zatím nebyl objednán. Celkově turecká armáda poptává až 1000 tanků Altay.

O nové turecké tanky Altay se zajímají i země Perského zálivu, včetně Saúdské Arábie, Ománu, Pákistánu nebo Ázerbájdžánu. Katar, jako první zákazník, získá prvních 40 tanků (s německým motorem) do roku 2021.

Zdroj: MilMag

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Turecko je připraveno zahájit masovou výrobu tanků Altay

Podle deníku Hurriyet Daily News turecká společnost Otokar je připravena zahájit sériovou výrobu ...

Turecko-indonéský střední tank MMWT

Turecká firma FNSS a indonéská PT.Pindad společně vyvíjejí nový střední tank MMWT (Modern Medium ...

Turecko spouští sériovou výrobu tanků Altay

Turecko-katarská společnost BMC vyhrála multimilardový kontrakt na sériovou výrobu nových tureckých ...

Prvních 250 tanků Altay pro tureckou armádu

Prezident turecké Kanceláře obranného průmyslu (SSB) Ismail Demir s firmou BMC podepsal v pátek ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    12:44 07.05.2019

    První várku tanků Altay beru jen jako takový začátek projektu a rozkoukání. Zajímavější bude až verze s nabíjecím automatem a především s bezosádkovou věží. Poslední zmíněná verze už má velký potenciál a v budoucnu by mohla konkurovat exportu T-14 (především v muslimských zemích), což je myslím velký problém i z pohledu Rusů.

    Dodám, že Rheinmetall má něco podobného v plánu s Leopardy. Nejprve má být osazeno nabíjecí rameno (Bundeswehr nemá zájem, kvůli zpomalení kadence) a výhledově by dostaly Leopardy (možná i Leclercy) zcela novou bezosádkovou věž. Patrně s kanónem Rheinmetall ráže 130 mm. Do korby Leopardu se tři lidé vejdou, do Altaye nepochybně rovněž (kolem řidiče), otázkou je spíš co Leclerc, ale snad taky. Bude to ještě zajímavé a tato "mezi-generace" má dle mého ještě zajímavý potenciál, minimálně ve srovnání s T-14, než vznikne zcela nový euro-tank.

    ps. jsem zvědavý na ten Katar, přeci jen nedávno pořídili nové Leopardy 2A7+ a teď mají zájem o MBT identické koncepce. Asi jde ale jen o další kupování politické podpory, tak jako u stíhaček.

    • Jirosi
      19:41 07.05.2019

      "poslední zmíněná verze už má velký potenciál a v budoucnu by mohla konkurovat exportu T-14 (především v muslimských zemích), což je myslím velký problém i z pohledu Rusů. "

      Tady bych připomněl, že "turci" nejsou zrovna oblíbení u svých muslimských bratří.

      • PavolR
        21:15 07.05.2019

        Ako ktorých! V moslimských krajinách strednej a juhovýchodnej Ázie to majú dobre našliapnuté.

      • Rase
        22:51 07.05.2019

        Myslel jsem krom Kataru hlavně Ázerbájdžán, Kazachstán, možná Egypt a zájem o některé technologie má Pákistán (celý tank ale nejspíš ne). Zkrátka Arabové moc ne, ale u středoasijských muslimů je potenciál velký, to samé ve Východní Asii. Zkrátka tam kde nemají rádi Číňany a Američany, ale nechtějí kupovat ruské T-90MS.

        • Jirosi
          08:51 08.05.2019

          Ano, ale na "tank" jsou potřeba peníze a ty jsou jinde.

          • Rase
            09:20 08.05.2019

            Tak zrovna tohle nejsou chudé státy a nebojí se investovat do armády. Ázerbájdžán nakupuje docela dost zbraní i na Západě a Izraeli, něco si tvoří sami. Mimo to provozují stovku T-90S a 470 T-72SIM2. Mají ropu a chudí fakt nejsou. To samé Kazachstán, byl sem tam dva roky zpátky na Expu a docela zajímavé - hodně lidí je fakt velmi bohatých. ps. oba státy již mají od turků vozidla Otokar Cobra.

            Byť sme součástí bohatého Západu, tak stav naší armády neodpovídá ani nejzapadlejší banánové republice... bohužel. Fakt bych se zmíněným státům nevysmíval.

          • Poly
            18:12 08.05.2019

            To Rase: Je fakt, že Ázerbájdžán se teď s Ruskem moc nekamarádíčkuje...

  • otecko
    07:40 07.05.2019

    To, co se turci naučí při tomto prvním tanku, mohou zužitkovat v následujících projektech. Já v tom trochu vidím paraelu s Polskem, které také vymýšlí své projekty a mnohdy je základ v západní technice. Holt, zkušenosti se hodí.... Navíc ,jak správně někdo poznamenal, potenciál je v arabských/muslinských zemích, pro které je USA a Západ jako takový zlo, budou mít své řešení...takový Katar například je spojenec už nyní, Irán možná a Irák taky. Bych se díval na horizot 10-15 let dopředu.

    • Poly
      18:17 08.05.2019

      Turecko je v situace, kdy ho některé arabské státy bytostně nenávidí. Jediná Katar je výjimkou. Možná ještě Súdán, ale tu zemi bych jako potenciálního kupce moc neviděl. Ti budou rádi, že budou mít co do huby. Se Súdánem buduje vztahy Čína.

  • SofF
    00:08 07.05.2019

    možná nic moc, jenže na prvotinu je to hodně pěkný výsledek a základ se kterým už se dá nějak pracovat. Navíc je to první stát BV který něco takového dotáhl do úspěšného konce. I taková Indie jak se s tím projektem "Arjun" plácá.

    • PavolR
      07:52 07.05.2019

      Na BV sa nachádza aj Izrael, ktorý patrí vo výrobe vlastných tankov už prakticky k špičke. ;-) A potom tu máme ešte Irán s jeho prekopávkou T-72/90 menom Karrar: https://en.wikipedia.org/wiki/...

      • SofF
        12:37 08.05.2019

        napadlo mě už jak jsem to dopsal kdo s takovou námitkou přijde, ne Izrael se nedá počítat za typickou místní zemi ale víceméně za evropskou. Co se týče peršanů tak ti rádi vyprávějí bajky. Lepší tank jak T-90 určitě nemají stejně jako ty směšné pohádky o stealt letounech které už na první pohled vypadají jako špatně postavený model. Z celého arabsko tureckého okolí jednoznačně Turci vedou v osamostatňování, ostatní jsou prakticky čistí dovozci zbraní.

  • givicz
    20:35 06.05.2019

    Turci nějak podezřele začínají v poslední době šlapat...

    Demonstrace tureckého plovoucího obrněného transportéru FNSS ZAHA
    https://bmpd.livejournal.com/3...
    Turecká společnost FNSS Savunma Sistemleri (společný podnik tureckého holdingu Nurol a korporace BAE Systems) 1. května 2019 na veletrhu IDEF-2019 ve vojensko-průmyslovém veletrhu v Istanbulu oficiálně představila prototyp plovoucího obrněného transportéru ZAHA (Zırhlı Amfibi Hücum Araçları).


    Nová verze 155 mm samohybné houfnice Firtina
    https://bmpd.livejournal.com/3...
    IDEF-2019, 1. Centrální obrněná opravna (1. Ana Bakım Merkezi) pozemních sil Turecka v Istanbulu (Turecko), pozemní síly Turecka představily modernizovanou verzi samohybné houfnice 155 mm / 52 vyrobené v tomto podniku. Firtina, označená jako nová generace Firtina.

    Turecké ozbrojené síly získaly v průzkumné verzi 100 obrněných vozidel PARS
    https://bmpd.livejournal.com/3...
    Turecká společnost FNSS Savunma Sistemleri (společný podnik tureckého holdingu Nurol a korporace BAE Systems) oznámila, že na veletrhu obranného průmyslu IDEF-2019, který byl otevřen 30. dubna 2019 v Istanbulu, podepsal smlouvu s tureckým ředitelstvím pro obranný průmysl Savunma Sanayii Başkanlığı (SSB) o velení velení Turecké pozemní síly a turecké velitelství velitelství četnictva v rámci programu Özel Maksatlı Taktik Tekerlekli Zırhlı Araç (ÖMTTZA) 100 průzkumných obrněných vozidel PARS IZCI ve verzích s konfigurací kol 8x8 a 6x6

    Turecká univerzální přistávací loď Anadolu na vodě
    https://bmpd.livejournal.com/3...
    4. května 2019 postavený pro turecké námořnictvo u turecké loděnice Sedef Tuzla Tersanesi v Tuzle (jižní okraj asijské části Istanbulu) Sedef Gemi İnşaatı Sanayii A.Ş (část Turkon holdingu) první turecká univerzální přistávací loď (UDC) L 400

    • Rase
      21:18 06.05.2019

      Začátkem letošního dubna se sešli prezidenti Turecka a Ruska, krom potvrzení dodávek S-400, oznámil Putin, že Rusko chce spolupracovat s Tureckem na vývoji "high-tech" zbraní (!) koho by donedávna napadlo, že "kebabáci" budou takto šlapat a i importéra zbraní se začne stávat významný exportér top zbraní. Už teď mají portfólio velmi zajímavé.

      ps. pokud vás ta schůzka zajímá, tak byla rovněž vyzdvihnuta spolupráce v podobě stavebnictví, přičemž turecké společnosti v posledních letech realizovaly v Rusku projekty v hodnotě 70 mld dolarů. Putin také řekl, že dobré příležitosti pro spolupráci mezi oběma zeměmi se otevírají v chemii, hutním průmyslu, ve výrobě hnojiv, v silniční dopravě a v automobilovém průmyslu.

      https://defence-blog.com/army/...

      • givicz
        21:52 06.05.2019

        RF předložila Ankaře Su-57 a S-500 řeší jít vabank proti NATO
        https://topwar.ru/157563-rf-pr...
        V předvečer "Vojenské revize" publikoval materiál s výňatky z rozhovoru s šéfem "Rostec" Sergejem Chemezovem, během kterého hovořil o možnosti dodávat do Turecka nejen S-400 systémy protivzdušné obrany (vše bylo rozhodnuto na nich), ale také Su-57E letadla ( vývozní úpravy páté generace stíhačky) a dokonce i S-500 Prometheus systém protivzdušné obrany.
        Především se v něm uvádí, že Rusko je v zásadě připraveno dodávat nejmodernější zbraně do zahraničí, které ve skutečnosti nejsou v ozbrojených silách samotné Ruské federace. Zároveň bylo již dříve konstatováno, že takový přístup je nezbytný také pro zahájení sériové výroby zařízení speciálně pro potřeby ozbrojených sil RF. To znamená, že jsme připraveni uzavírat smlouvy se zahraničními zeměmi, abychom od nich mohli získat finanční prostředky na realizaci programu modernizace zbraní v zemi.

        A tady je několik otázek najednou. Jeden z nich je spojen se stavem zemí, které jsou připraveny k prodeji nových zbraní. Pokud je například Indie v tomto ohledu považována za tradičního ruského partnera ve vojensko-technické sféře, pak je situace jiná než u Turecka. Přinejmenším je třeba mít na paměti, že Turecko, s veškerou prokázanou loajalitou, zůstává členem Severoatlantického vojenského bloku a splňuje všechny standardy aliance (NATO), které neskrývají svou protiruskou podstatu. A hypotetický vzhled bojovníků Su-57 v NATO a navíc raketový systém S-500 je již určitým rizikem.

        Další problém souvisí s ekonomickým efektem smluv. Je to jedna věc, když partner platí "živé" (své) peníze, a další věc, kdy Rusko samo dává partnerovi půjčku na zaplacení vlastních dodávek. To je případ smlouvy C-400. Jak tedy můžeme říci, že partner bude působit jako investor v hromadné výrobě nejnovějšího vojenského vybavení pro potřeby Ruské federace?

        Ukazuje se, že Rusko (ruské úřady) se rozhodlo jít proti NATO, aby rozbilo nepřátelský blok. Prodejte všechny nejnovější věci, které samy mají, stejná Ankara, aby "konečně zapletli" členy NATO do sebe? Pokud ano, pak nesmíme zapomenout na podstatu hry all-in, kde můžete, po vložení všeho, jak vyhrát všechno a zůstat bez „spodní strany“.

        • satai
          08:16 07.05.2019

          Navíc Rusko plánuje do Turecka exportovat svůj koncept tureckého hospodářství.

      • Tesil
        19:45 07.05.2019

        Rase
        Není to tak úplně překvapivý trend.
        Vojenská síla Turecka ale nespočívá jen v samotných ozbrojených silách. Zejména od sedmdesátých let dochází i k rozvoji vlastního domácího zbrojního průmyslu. Ten byl zpočátku budován s pomocí zejména německých, ale také amerických firem. V devadesátých letech minulého století byla rozvíjena i spolupráce s Izraelem a jeho zbrojním průmyslem, tato spolupráce ale byla po nástupu vlády islamistické strany AKP přerušena. Rozvíjena je naopak spolupráce s Jižní Koreou, se kterou má Turecko tradičně dobré vztahy již od korejské války. Postupně se tak Turecku podařilo vybudovat velice výkonný zbrojní průmysl, který již dokáže zajišťovat většinu kategorií zbraňových systémů vlastními silami. Firmy jako OTOKAR, FNSS a Roketsan si navíc vydobyly celou řadu obchodních úspěchů, takže Turecko dnes patří mezi přední exportéry zbraní.

        Více zde: https://www.militarybox.cz/new...

      • dusan
        20:59 07.05.2019

        Však to je ten problém ..... prezidenti ..

        Obaja autokratickí a zahraničná politika sa môže "otočiť" len zato, že sa jeden z nich zle vyspí (samozrejme obrazne povedané).

        Okrem toho je Turecko veľmi silno naviazaná na západ a Ruske je jednoducho príliš malý trh aby mohlo EÚ nahradiť.

        Mimo toho je bližšia košela ako kabát a Rusko stále uplatňuje nejaké obmedzenia pre turecký export. Nie pre politiku, ale jednoducho ako ochranárske opatrenie.

        Turecký export zbraní určite bude rásť ... ale kupovať od Turecka nejaké "high-tech" zbrane to je už iné ako "bežné" OT-čka či drony. Predsa len je turecký režim dosť nestabilný a do budúcnosti je tam možné snáď všetko ... ja osobne by som určite žiadne "high-tech" zbrane od takého dodávateľa nechcel ...

    • PetrTechnik
      23:10 06.05.2019

      Nevím nakolik "Turci šlapou" ,ale nám dluží za dodávku a instalaci 4 obráběcích center skoro 2mil Eur. Konkrétně je to firma, která vyrábí komponenty pro lodní motory a pro MTU Powerpacky řady 1800. Já si myslím, že se Turci předvádí za peníze z výpalného, které jim posílá EU za zadržování migrantů. Co vím od kluků ze Škodovky, tak je z montáže paroplynek všechny stáhli , kvůli neplacení. I Rusové tam stopli dodávky zbraní. Turci se teď hodně kamarádí s Ukrajinou,ale bůhví jak to bude po volbách na UK. Možná ,že UK pro ně bude dělat nějaké motory (nevím jestli pro tanky), protože u nás poptávali nějaké mašiny a kasali se platbou v hotovosti....

      • major
        00:14 07.05.2019

        Turci za 3 roky dostanú 6 miliárd € (zatiaľ 4,2 mld. €), pričom ich obranný rozpočet len v tomto roku je 12 mld. €.

        Navyše tie peniaze nejdú priamo tureckej vláde, ale ako súčasť vyše 70 projektov. Netvrdím, že sa z nich nič neuleje, ale určite netvoria podiel na obrannom rozpočte, ktorý by stál za reč.

  • Rase
    17:18 06.05.2019
    Oblíbený příspěvek

    Turci původně chtěli Leopardy, nové ale byly moc drahé a ojeté už se neprodávaly za hubičku. Napadlo je tedy, že si postaví vlastní Leo, nový a hlavně levnější. Projekt jim vypracovali Korejci a dostali za to slušně zaplaceno. Vlastní projekt se ale dost plácá / plácal. Rozhodně těží ale z toho, že na trhu není "žádné" nové MBT, navíc umí využít politickou páku s tím, že je Altay "islámským" tankem. Osobně si tak myslím, že na zájem Kataru navážou i další státy - Pákistán měl zájem o některé díly / technologie.

    Z mého pohledu je Altay akorát novým klonem Leopardu 2A4 s moderními prvky. Nic zajímavé na něm není, ale to ani nemusí. Zkrátka díky přijatelné ceně se mu dostane slušného rozšíření a i exportního úspěchu. Je škoda, že obdobný lowcost tank neukuchtili Němci s poláky nebo Rumuny - pro chudší evropské státy. Potenciál zde byl velký.

    • flanker.jirka
      18:04 06.05.2019

      Možná lowcost, ale zase by se tu našli hlasy, že 68 tun je moc.

      • liberal shark
        18:56 06.05.2019

        Ano, takové hlasi by se našli :-). Pořídit si 70-ti tunový tank do těch tureckých hor ?

        • Jirosi
          20:07 07.05.2019

          Pokud hodláš ustupovat, pak logicky prohráváš.. Není lepší si pořídit zbraň co tě ubrání?

      • Rase
        20:45 06.05.2019

        Mě osobně to teda přijde taky dost zvláštní. Přeci jen i na Západě se snaží MBT co nejvíc odlehčit a u nového tanku, s novými materiály, bych čekal váhu o cca 10 t menší při ochraně starších MBT. Tak nevím. Možná má Altay výrazně vyšší balistickou ochranu, nebo turci použijí k výrobě jen obyčejné materiály (ocel) a výsledek je tak stejný jako u tanků z 70. let. No osobně bych si tipl že spíš ona druhá možnost.

        • Jirosi
          20:09 07.05.2019

          Rase: Turci použily takové technologie, co Korea prodala. Co mohla přeprodat.

          • Rase
            22:53 07.05.2019

            Jistě, něco dodali přímo Němci (motory) ale radši bez větší publicity. S něčím rádi vypomůžou Ukrajinci a nebál bych se zmínit ani ty Izraelce - některé technologie určitě dodali i oni (M-60 jim taky zmodernizovali komplet).

    • flanker.jirka
      18:09 06.05.2019

      Možná trochu zvláštní, že použili kanon z K 2, který má automat, ale místo automatu tam mají nabíječe.

      • Rase
        20:39 06.05.2019

        To je prosté, na jednu stranu je manuál pořád rychlejší (rychlejší počáteční kadence), ale hlavně je tank ve výsledku levnější. To je důvod, proč nemá nabíjecí automat Leopard, ale i Abrams. U obou se začíná mluvit o nabíjecím ramenu až v nedávné době, byť u Abramsu se o možnost jeho osazením mluvilo už i dřív. Pokud jde o ty Korejce, tak stejně jde o licenci německého Rheinmetall L/55 k němuž si doplnili nabíjecí automat, tak problém nebyl.

        • Pavel II
          11:17 08.05.2019

          Třeba u T72 se automatického nabíjení posádky i bály...

  • strikehawk
    16:34 06.05.2019
    Oblíbený příspěvek

    Jen tak na okraj - korejský kanon není nic jiného než licenční Rh 120 L55 který Korejci vyrábí v licenci a mají i exportní práva podstupovat licenci dále.

    Co se týče motoru - I korejský K2 používá německý motor, protože domácí průmysl - bez ohledu na to, že Jižní Korea je průmyslový gigant - nedokázal vyrobit nic tak výkonného a spolehlivého co by se alespoň blížilo originálu MTU. O tureckém motoru si nedélám iluze.....

    Celkově bych řadil Altay T.1 jako o něco horší než Leo 2A6. Poslední modifikace 2A7 budou nadřazeny o trochu výše

    Srovnání s Armatou vyznívá pak už vysoce nepříznivě pro turecký slepenec ve všech hlavních parametrech - je to prostě generační rozdíl

    • Kichot
      10:30 07.05.2019

      Na Armyweb teď měli článek o K2 a tam naopak píšou , že kanón je narozdíl od většiny ostatních co licencují rheinmetal, jejich vlastní vývoj-Hyundai wia. A motory MTU jsou v prvních sériích, teď už je jejich 12 ti válec Doosan

      • Dejwman
        10:53 07.05.2019

        Asi záleží, jak a kde se o tom píše...

        Tady je psáno, že se jedná přímo o licenčně vyráběný kanón Rheinmetal...
        http://www.military-today.com/...

        Naopak, když dáte na Armedforces.eu porovnání obou tanků, tak to je popsané rozdílně...
        https://armedforces.eu/compare...

        • Kichot
          11:26 07.05.2019

          Každopádně tank je to parádní, teď když některé státy Nato koupily K9 tak není úplně nemožné ho mít u nás. Asi by záleželo na ceně. Nakonec i ten turek by byl lepší než t72

          • Rase
            22:55 07.05.2019

            K2 by AČR fakt moc slušel. Leopard i nový je už dost za hranou, nový Leclerc beztak nedosažitelný a drahý, tak zbývá v podstatě jen K2, který má ale všechno co si můžeme přát.

          • strikehawk
            21:21 08.05.2019

            Rase

            K2 je syrový nedodelany a řádně neodskouseny polotovar. S posledními Leo 2 A7 se jen těžko muže měřit . Nic nám nebrání udělat porovnáváci zkoušky jako Švédové v 90 letech mezi Abrams M1A2 a Leo 2A4 . Souboj to byl vcelku vyrovnaný. Leo samozřejmě vyhrál.
            Tipnu si ze 2A7 by s K2 vyhrál v drtivé většině parametru.....ve střeleckých zkouškách s továrního týmem nebo osadkou z BW by zcela dominoval tak jako PUMA

          • Rase
            23:56 08.05.2019

            strikehawk:
            taky jsem podezřívavý, ale zase si říkám, že jejich houfnice mají v Evropě dost úspěch, tak třeba ani ten tank nebude špatný. Fakt by se musely ty tanky porovnat v reálu - ideálně Leopard 2A7V, K2, Leclerc a vlastně i ten Abrams.

      • strikehawk
        21:08 08.05.2019

        Je to licence Rh. Je možný ze začali fusovat do konstrukce, provedli par změn a začali z toho marketingové dělat svůj výrobek. Výchozí konstrukce je ale Rh 120 L55. Nevěřím ze dosahuje kvalit originálu.

        JK je tvrdé ochranarsky trh kde je působení konkurence velmi omezeno. Z politických důvodu EU a USA toto tolerují. MTU byl zvolen protože nic jiného neměli .....lobing domácí firmy samozřejmě protlačil nedodelek Doosan který ale při armádních zkouškách 2x totálně propadl. Vzhledem k nízkému počtu vyrobených kusů bych tipoval ze věc stále není dořešena a armáda se bráni zařazeni K2 s domácím powerpackem

        Na výstavách samozřejmě budou tvrdit ze je vše Ok

        • Rase
          08:54 09.05.2019

          Jj taky bysme museli pořídit "germanizovaný" K2, tedy powerpack německý, kanón a hodně elektroniky minimálně z Evropy. Z K2 by tak zbyla jen slupka, ale to myslím nevadí. I polákům nabízejí stavbu prakticky nového stroje dle jejich zadání - tedy Turecký model jako s jejich Altayem.
          Rozhodně ale souhlasím s tím, že K2 vypadá skvěle akorát na papíře a realita může být dost neveselá. Od turků bych BVP taky nechtěl, byť působí skvěle a jsou levné.

  • PavolR
    16:08 06.05.2019

    Sorry, ale tie vrhače na veži rozhodne nebudú PTRS, však to ani rozmerovo nesedí. vyzerá to skúr ako maketa systému aktívnej ochrany. PTRS by predsa mohol odpaľovať z kanóna, ak zakúpily licenciu na tie, ktoré používajú Kórejci.

    Zaujímavé, že sa centrálnym umiestnení vodiča odklonili od západnej schémy. Nebude im to robiť neplechu pri konštruovaní trojmiestneho variantu?

    • PavolR
      16:10 06.05.2019

      ... juj, mám tam ale veľa preklepov ...

    • flanker.jirka
      18:05 06.05.2019

      Abrams je tank z východu, že má řidiče uprostřed?

      Souhlas s tím tipem na makety APS, je to podobné izraelskému řešení, vpředu na rozích věže jsou vidět čtvercové antény.

      • Marcus
        09:03 07.05.2019

        V članku je jasně uvedeno že se jedná o tureckou verzi ukrajinského Zaslon-L....

        • Rase
          10:01 07.05.2019

          myslím že až moc věříš tomu co někdo napíše...
          Nenapadá mě jediný důvod, proč cpát PTŘS na věž, když je můžou vystřelovat přímo z hlavně kanónu. Nejspíš jde o domněnku původního autoru, jelikož ty tubusy vypadají jako odpalovače PTŘS a při překladu tuto informaci pan Grohmann jen převzal.

        • Rase
          10:15 07.05.2019

          pardon, sem to napsal blbě, on to není ani Zaslon-L / Akkor, ten vypadá jinak a dává se na korbu - jsou to ony výsuvné válce, které likvidují střelu pomocí výbuchu a vzniklých střepin. Tohle je něco jiného, nějaký výmetník antiraket s mnohem větší ničivou silou.
          Altay určitě bude mít Zaslon-L / Akkor, tohle jej ale může doplňovat, případně jde o alternativní APS hard-kill. Má přeci jen i soft-kill

          • Marcus
            10:28 07.05.2019

            Nemáte pravdu. Pletete si tureckou a ukrajinskou verzi Zaslonu-L!

          • Slavoslav
            10:29 07.05.2019

            je to Akkor. Zo Zaslonu zda sa prebrali princip a konstrukciu "protistrely" ale umiestnili ju do otocneho odpalovacieho zariadenia. Tomu by zodpovedala dlhsia reakcna doba - natocenie opalovacej platformy do zelnaeho smeru.

            https://www.aselsan.com.tr/en-...

            https://defence.pk/pdf/threads...

          • Slavoslav
            10:32 07.05.2019

            a zda sa,z e to kombinuju aj s tymi statickými odpalovacmi

          • Marcus
            10:42 07.05.2019

            Slavoslav: Děkuji za potvrzení.

            Rase: Rozhodně nevěřím všemu co se píše. Váš komentář kterému nevěřím je toho důkazem. Stejně tak je divné že v článku se píše že tank byl osazen dvojcí dvojnásobných OZ Karaok, což nebyl. To je pouze volitelná možnost osadit velitelsko střelecký modul kromě kulometu i OZ střel Karaok. Předváděný stroj nic takového neměl.

  • UnionPacific
    15:41 06.05.2019

    Tomu hovorím rýchlosť ! Rusi so svojimi 70 ročnými skúsenosťami nevedia dokončiť armatu a turci už svoj tank majú hotový. Viem si predstaviť agentov GRU ako čítajú tento článok a pukajú od závisti

  • Karlos73
    15:38 06.05.2019

    Za súčasnej sytuácie aká dnes vládne v Turecku, od nich nebrať nič, ani turecký med.

    • flanker.jirka
      19:25 06.05.2019

      Ano, docela stačí, že máme turecké hospodářství :-)

  • Miroslav
    15:17 06.05.2019

    Vyzerá veľmi dobre. Páči sa mi nízka silueta vozidla a veže. V podstate taká skladačka. Nemecký motor, juhokórejské delo...

    Ak sa Turecko nebude politicky vzďaľovať západu, tak myslím slušný potenciál aj pre export na východoeurópske trhy.

    A čo cena?

  • RiMr71
    15:12 06.05.2019

    No... Turecký tank? Německý powerpack, ukrajinský Zaslon, korejský kanon a munice...

    • Miroslav
      15:21 06.05.2019

      To je ako Made in Germany Volkswagen z Bratislavy

    • flanker.jirka
      18:03 06.05.2019

      To co má ten prototyp na věži vypadá více na APS podobné izraelskému řešení, dva natáčecí vrhače do různých směrů, každy se dvěma efektorty. I rozmístnění antén na rozích věže sedí.

      • Rase
        20:48 06.05.2019

        mě spíš připomíná německý systém AVePS (navazuje na AWiSS, který byl testován i na Leopardu). Antirakety lze doplňovat z otevřeného poklopu, aniž by osádka musela zcela opustit vozidlo. V roce 2011 byl systém úspěšně otestován na vozidle M113 a později vozidle Fuchs. Systém začíná reagovat na hrozbu již ve vzdálenosti 10 až 35 m. Následně se ve vzdálenosti 2 až 4 m, sledovací systémy přepnou do jemného sledování. K samotnému zničení hrozby dochází ve vzdálenosti 1 m nebo méně. Reakční doba systému je dostatečná i proti APFSDS o rychlosti 1 750 m/s.
        obrázek systému AVePS:

        http://www.palba.cz/album/albu...

        • Marcus
          09:01 07.05.2019

          V članku je jasně uvedeno že se jedná o tureckou verzi ukrajinského Zaslon-L, tak naco spekulovat???

          • Rase
            10:04 07.05.2019

            Zaslon-L je to samé, co ten modul Akkor, vypadá tedy úplně jinak. Jsou to ty statické (výsuvné) výčnělky kolem tanku:

            https://www.armadninoviny.cz/d...

          • Marcus
            10:29 07.05.2019

            Jak jsem už psal jinde, tak nemáte pravdu. Pletete si tureckou a ukrajinskou verzi Zaslonu-L!

          • hondar
            11:15 07.05.2019

            Jste na diskuzi. Co jiného, než spekulace tady provozujeme? Jste zbytečně agresivní.

          • Marcus
            11:34 07.05.2019

            hondar:
            Rozhodně nechci být agresivní. Co bylo agresivní? To že jsem napsal "Naco spekulovat?" nebo to "Nemáte pravdu"?
            A já myslel, že je to tu k předávání informací a komentování. Pouze jsem napsal že nemá cenu spekulovat, v článku je to jasně napsané a z dostupných informací je to i potvrzené. To je vše.