Turecký vývoz vojenského zboží do Ruska prudce roste

Turecký vývoz vojenského zboží do Ruska prudce roste
Turecko je soběstačnou průmyslovou velmocí / depositphotos.com (Zvětšit)

Rostoucí turecké dodávky pro potřeby ruských ozbrojených sil vyvolávají obavy u Spojených států a jejich spojenců. Turecko podle nich funguje jako prostředník pro vývoz západních výrobků dvojího užití a průmyslových surovin do Ruska. Ankara tímto způsobem podkopává snahy Washingtonu a Evropské unie omezit schopnost Moskvy zásobovat své jednotky na Ukrajině a zvyšuje napětí uvnitř NATO.

Turecký zahraniční obchod zažívá nelehké časy. V posledních několika letech se objem i hodnota dovozu a vývozu Turecka snižují. Obchodní výměna s Ruskem se ovšem této sestupné tendenci vymyká a ve srovnání s ostatními zeměmi sleduje odlišnou trajektorii. Jak uvádí stockholmský portál Nordic Monitor, export z tureckého na ruské území vykázal od začátku roku meziroční nárůst o 88,6 %. Za první půlrok vzrostla hodnota vývozu z 2,6 miliardy amerických dolarů v minulém roce na letošní 4,9 miliardy.

V prvních devíti měsících roku 2023 Turecko vykázalo vývoz 45 druhů zboží do Ruska a pěti bývalých sovětských zemí, které USA řadí na seznam vysoce citlivého zboží (High Priority Items List). Turecké firmy za ně utržily 158 milionů dolarů – třikrát více než ve stejném období minulého roku, kdy začala válka na Ukrajině. Britský deník Financial Times odhaduje průměrnou výši vývozu tohoto zboží v letech 2015-2021 na 28 milionů dolarů ročně. „High Priority Items“ Moskva využívá k výrobě řízených střel, bezpilotních letounů a vrtulníků.

Na uvedených 45 kategorií zboží (mikročipy, komunikační zařízení, teleskopické zaměřovače a další) se vztahují vývozní kontroly USA, EU, Japonska a Spojeného království. Jejich cílem je zabránit, aby se dostaly k ruským ozbrojeným silám. Kontroly ovšem mohou společnosti obcházet pomocí zprostředkovatelských sítí, které maskují jejich konečného uživatele. Dovoz citlivého zboží ze zemí G7 do Turecka se letos zvýšil o více než 60 % ve srovnání s lety 2015-2021. Dosáhl hodnoty téměř 500 milionů dolarů.

Podle Emily Kilcreaseové z washingtonského think tanku Center for a New American Security tento obchod vzkvétá díky regulačním mezerám. „V případě některých třetích zemí, jako je Turecko, jsme ve slabší pozici, než bychom si přáli,“ vysvětluje Kilcreaseová. „Musíme na takové země tlačit, aby podnikaly donucovací kroky ve svých vlastních jurisdikcích a dostávaly se ke konkrétním společnostem, které umožňují přepravu [do Ruska].“

Turecko spolu se Spojenými arabskými emiráty často slouží jako zprostředkovatelé. Ruské společnosti využívají nepřímé dovozní trasy, aby západní kontroly obešly. Financial Times s odkazem na turecké oficiální údaje také vyzdvihuje nárůst vývozu citlivého zboží do bývalých sovětských zemí Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Statistické úřady těchto zemí ale nezaznamenaly odpovídající nárůst dovozu. Tyto velké rozdíly naznačují, že skutečným cílem tureckých dodávek bylo Rusko. Kazachstán třeba od ledna do září zaznamenal dovoz „High Priority Items“ z Turecka ve výši 6,1 milionu dolarů, přičemž Ankara vykázala více než desetinásobnou hodnotu vývozu.

Rusko-turecký obchod bedlivě sledují USA. Již na začátku roku Ankaru varovaly před vývozem chemikálií, mikročipů a dalších výrobků do Ruska, které mohou být použity ve válečném úsilí Kremlu na Ukrajině. Spojené státy pohrozily potrestáním tureckých společností nebo bank, které sankce porušují. Tento tlak přinesl několik úspěchů. Společnost Havaş, významný turecký poskytovatel letištních a logistických služeb, například přestala běloruským a ruským zákazníkům dodávat součástky pro americká letadla. Turecké banky navíc pozastavily používání ruského platebního systému Mir poté, co Bílý dům uvalil na šéfa provozovatele systému obchodní omezení.

Ankara se dosud nepřipojila k západním sankcím proti Rusku, za což se jí dostává odměny v podobě energetických surovin. Turci nakupují levnou ruskou ropu, což jim pomáhá v boji proti oslabování liry vůči dolaru. Moskva také souhlasila s odkladem letošních plateb za zemní plyn. Turecká státní společnost BOTAŞ za něj podle Nordic Monitoru Rusku dluží dvacet miliard dolarů.

Do Turecka letos již dvakrát zavítal Brian Nelson, který má na americkém ministerstvu financí v gesci sankční politiku. Během první únorové návštěvy Turky upozornil na desítky milionů dolarů vývozu do Ruska, které ve Spojených státech vzbuzují obavy. „Není žádným překvapením... že se Rusko aktivně snaží využít historických hospodářských vazeb, které na Turecko má,“ uvedl pro zpravodajskou agenturu Reuters jeden z členů Nelsonovy delegace. „Otázkou je, jaká bude turecká odpověď.“

V projevu k tureckým bankéřům Brian Nelson naznačil rizika, jež v souvislosti s výrazným meziročním nárůstem vývozu do Ruska spatřuje. Místní firmy se mohou potýkat nejen s poškozením dobré pověsti, ale také se ztrátou přístupu na trhy zemí G7. Měly by „dbát zvýšené opatrnosti, aby se vyhnuly obchodům souvisejícím s vývozem výrobků dvojího užití, které by mohl využít ruský vojensko-průmyslový komplex“. Během své druhé návštěvy na konci listopadu Nelson turecké představitele podobně instruoval o „prevenci, narušování a vyšetřování obchodních a finančních aktivit, které prospívají ruskému úsilí ve válce proti Ukrajině“.

„Je to práce, která není nikdy hotová. Rusové se vždy snaží dovážet více. A je důležité, abychom Rusku nadále zavírali dveře,“ uvedl v listopadu James O'Brien z amerického ministerstva zahraničí. „[Ruské] útoky umožňují výrobky dovážené přes několik klíčových přepravních zemí ze Západu nebo ze zemí G7. Byly bychom rádi, kdyby to všechno, co nejdříve přestalo.“

Emily Kilcreaseová v případě pokračování rusko-tureckého obchodu předpovídá přijetí amerických „donucovacích opatření“, pravděpodobně umístění na sankční seznam. Jejich prosazování může být ovšem obtížné. Velké turecké finanční a průmyslové podniky totiž západní sankce, které vývoz citlivého zboží zakazují, striktně dodržují. Obcházení se téměř bez výjimky týká malých a bezvýznamných firem, které o sankcích nevědí nebo jsou k nim lhostejné.

Financial Times uvádí případ istambulského dodavatele elektroniky, společnosti Azint Elektronik. V listopadu se dostala na americký sankční seznam, protože do Ruska údajně dodala „vysoce citlivé zboží, jako jsou elektronické integrované obvody“. Ruské celní údaje ukázaly mezi loňským a letošním červencem prodeje se strany Azint Elektronik v hodnotě 1,3 milionu dolarů. „High Priority Items“ z toho tvořily 300 000 dolarů. „Byli jsme přesvědčeni, že odeslání našich výrobků bylo legální,“ uvedla turecká společnost pro Financial Times.

Zboží od Azint Elektronik kupovala firma IC Component, která je skrze svou ředitelku a akcionářku Jelenu Frolovou napojena na petrohradskou skupinu EKB Něva. Na tuto společnost Spojené státy uvalily sankce v květnu letošního roku. Americké ministerstvo zahraničí EKB Něva popsalo jako „dodavatele elektronických součástek, včetně rádiových komponentů, mikroobvodů, konektorů, rezonátorů, diod, kondenzátorů a rezistorů“.

Turecko si zachovalo silné diplomatické a obchodní vztahy s Ruskem. Zároveň se však oficiálně zavázalo, že nebude Moskvě pomáhat v obcházení západních sankcí. Oficiální celní statistiky hovoří proti tomuto vyjádření, a naopak dokládají prudký nárůst tureckého vývozu kontrolovaného zboží na ruské území. Děje se tak nepřímo přes postsovětské státy nebo prostřednictvím malých bezvýznamných podniků. Obchodní napětí přichází na pozadí narušených vztahů mezi Tureckem a Západem. Ankara prozatím neúspěšně usiluje o nákup amerických stíhaček F-16 nebo evropských Eurofighter Typhoon za miliardy dolarů, zatímco USA a Evropa tlačí Turecko ke schválení vstupu Švédska do NATO.

Zdroje: Financial Times, Reuters, Nordic Monitor

Nahlásit chybu v článku


Související články

Turecké chápání demokracie. Proč Erdoğan uspěl?

Američtí novináři se v průběhu nočního pokusu o převrat 15. - 16. července 2016 přiznávali, že ...

NÁZOR: Pomohol Putin zachrániť tureckého prezidenta Erdogana?

V noci z 15. na 16. júla sa v Turecku nečakane uskutočnil pokus o prevrat, ktorý zorganizovala ...

Sestřelil čínský dron Wing Loong II turecký bojový laser? 

Dne 3. srpna došlo ke zničení čínského dronu Wing Loong II, létajícího ve službách Spojených ...

Turecký dron Bayraktar TB3 uskutečnil svůj první let

První úspěšný let Bayraktaru TB3 přichází v době stého výročí od založení Turecka. Nový dron se ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • danny
    12:04 05.12.2023

    Možná by stálo za připomenutí, že k výraznému prohloubení spolupráce mezi Tureckem a Ruskem došlo poté, co se Turci, celkem oprávněně, naštvali na EU, která je snad třicet let ...Zobrazit celý příspěvek

    Možná by stálo za připomenutí, že k výraznému prohloubení spolupráce mezi Tureckem a Ruskem došlo poté, co se Turci, celkem oprávněně, naštvali na EU, která je snad třicet let tahala za fusakli že možná vstup, ale ještě ne a možná později. A taky poté, co ve Státech tak nějak přivítali pokus o puč a drželi ochrannou ruku nad Fethullahem Gülenem. Vše vyvrcholilo vyhrožováním sankcemi a vykopnutím z programu F-35, obchodními restrikcemi atd... po Erdoganově rozhodnutí pořídit si pro osobní ochranu S-400.
    Tak já jen aby zesílení tlaku na Turka nemělo zase nějaké neplánované konsekvence a nevedlo naopak narušení, dosud velmi pevných, vazeb s NATO a EU.Skrýt celý příspěvek

    • Quetzal
      13:15 05.12.2023

      Jako vtip špatné, jako realita ještě horší. Turek v EU by v praxi znamenal zrušení hranic do muslimského světa. Vůbec by nebylo třeba se trmácet přes Středozemní moře. Kromě toho ...Zobrazit celý příspěvek

      Jako vtip špatné, jako realita ještě horší. Turek v EU by v praxi znamenal zrušení hranic do muslimského světa. Vůbec by nebylo třeba se trmácet přes Středozemní moře. Kromě toho je Turek vyděrač, to by byla fakt zábava mít ho v Bruselu.Skrýt celý příspěvek

      • danny
        15:30 05.12.2023

        Koukáš na to optikou dneška. Mluvím o věcech, které se děly před dávnými lety, kdy nebyla rozbitá Sýrie, Libye, ani osvobozený Irák a Afghanistán. Kdy byli Turci v Německu celkem ...Zobrazit celý příspěvek

        Koukáš na to optikou dneška. Mluvím o věcech, které se děly před dávnými lety, kdy nebyla rozbitá Sýrie, Libye, ani osvobozený Irák a Afghanistán. Kdy byli Turci v Německu celkem slušně integrovaná menšina, která točila koly německého průmyslu a kdy bys na Středním východě fanatika pohledal, o evropských městech ani nemluvím. Od té doby se nám to trošku zradikalizovalo.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    20:21 04.12.2023

    Dříve nebo později to přijde, problém s turkem v Evropě a USA vs Čína.

    Dříve nebo později to přijde, problém s turkem v Evropě a USA vs Čína.

  • dusan1
    18:49 04.12.2023

    Barme to pozitívne ... Turci zarábajú na prostredkovaní a Rusi to musia platiť ... Keby to neboli Turci ... sú to iní .... Faktom je, že takmer všetko sa dá obísť .... ...Zobrazit celý příspěvek

    Barme to pozitívne ...

    Turci zarábajú na prostredkovaní a Rusi to musia platiť ...

    Keby to neboli Turci ... sú to iní ....

    Faktom je, že takmer všetko sa dá obísť .... ale otázkou je tá cena.

    Vždy ma pobavie obdivovatelia Ruska čo oslavujú čo všetko Rusi dostanú k sebe .... . "zabúdajú" na fakt, že tým Rusi posielajú svoj obmedzený tok dolárov znovu na ten "zlý" západ .... a to i s prirážkou pre sprostredkovateľov.Skrýt celý příspěvek

    • Poly
      08:05 05.12.2023

      Sankce nejsou od toho aby dotyčný stát prodělával, ale aby to nedostal. Pokud bude stát např mikročip 3x tolik co obvykle, tak je to vzhledem k válečným nákladům pakatel. ...Zobrazit celý příspěvek

      Sankce nejsou od toho aby dotyčný stát prodělával, ale aby to nedostal. Pokud bude stát např mikročip 3x tolik co obvykle, tak je to vzhledem k válečným nákladům pakatel.

      Finanční problémy se zařizují pomocí ropy.Skrýt celý příspěvek

  • JerzyŔ
    14:36 04.12.2023

    Tak moment, jak to tedy je? Jednou je Turek zlej, protože Islám a lidská práva a tak. Pak zase hodnej, protože přes všechna negativa musíme být pragmatičtí , protože "od jihozápadu ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak moment, jak to tedy je? Jednou je Turek zlej, protože Islám a lidská práva a tak. Pak zase hodnej, protože přes všechna negativa musíme být pragmatičtí , protože "od jihozápadu drží v šachu Rusko " tudíž je pevná součást NATO. Pak zase zlej, protože koupil od Ruska PVO a co horšího , rusáčtí specialisté instalující PVO mohou rozkrýt západní kódy. Pak zase hodnej , protože drží migranty. Pak zase zlej, protože puč. A taky že pustil migranty. Pak zase hodnej , prozože Erdoganův zeťák vyrábí pro Ukrajinu drony. A taky korvety. Tedy jiná firma ne zeťákova. A teď tedy zase zlej, když kšeftuje s Ruskem a dokonce kryje západní firmy. Tak jak to je? Abych nebyl považován za dezoláta a proruského trolla, mám považovat Turka za hodného nebo zlého?Skrýt celý příspěvek

    • Profesor
      16:32 04.12.2023

      Turek je Turek - zcela specifická kategorie.

      Turek je Turek - zcela specifická kategorie.

    • Mbelda
      19:33 04.12.2023

      Turek je v NATO, protože ovládá Bospor a Dardanely. Kdo ovládá Bospor, ten má pod palcem, co je a co není v Černém moři. A stačí mu na to jeden chlápek s dalekohledem, aby si dělal ...Zobrazit celý příspěvek

      Turek je v NATO, protože ovládá Bospor a Dardanely. Kdo ovládá Bospor, ten má pod palcem, co je a co není v Černém moři. A stačí mu na to jeden chlápek s dalekohledem, aby si dělal čárky.Skrýt celý příspěvek

    • Lars
      01:57 05.12.2023

      To je jen názorná ukázka, že svět není černobílý, i když by si to lecjaký dezolát moc přál.

      Ostatně to se netýká jen dezolátů, žeano.

      To je jen názorná ukázka, že svět není černobílý, i když by si to lecjaký dezolát moc přál.

      Ostatně to se netýká jen dezolátů, žeano.

    • Poly
      08:17 05.12.2023

      Turek byl na normální část Evropy obvykle zlej. Jenže pro USA byl moc chutným bonbónkem a tak je teď dobrej. Strategická výhoda pro NATO, byla a je větší a větší břímě pro Evropu. ...Zobrazit celý příspěvek

      Turek byl na normální část Evropy obvykle zlej. Jenže pro USA byl moc chutným bonbónkem a tak je teď dobrej. Strategická výhoda pro NATO, byla a je větší a větší břímě pro Evropu. Erdoganova zvrácená touha po jakési nové Osmanské říši je bohužel aktuální. Nicméně vyhodit je z NATO je nereálné a vlastně i nerozumné a Erdogan to ví. Nicméně naštěstí taky někdy natáhne bačkory (69 let) a snad se objeví normálnější politik. Teď to skoro vyšlo...Skrýt celý příspěvek

    • Jan Grohmann
      09:57 05.12.2023

      Popsal jste to přesně. :) Frenemy

      Popsal jste to přesně. :) Frenemy

Načítám diskuzi...