U.S. Army se opět připravuje na masivní konflikt

Foto: Dvojice M1 Abrams v akci; větší foto / Public Domain
Dvojice M1 Abrams v akci; větší foto / Public Domain 

Po 15 letech bojů proti povstalcům se americká pozemní armáda (U.S. Army) začíná opět důrazněji připravovat na střetnutí velké intenzity. V posledních měsících a letech americká armáda opět připravuje velká cvičení s masivním zapojením tanků, dělostřelectva, raketových jednotek, obrněných vozidel a samozřejmě nově i dronů.

Odkaz protipovstaleckého boje

Války v Iráku a Afghánistánu americkou armádu (pozemní vojsko) postavily před nové protivníky. V obou zemích se musela americká armáda naučit vypátrat, sledovat, zaměřit a nakonec zničit malé skupiny bojovníků, často vmísené mezi civilní obyvatelstvo. Protivníci se pohybovali v civilních autech a skrývali se v nejrůznějším terénu, často v městském prostředí.

Válka v Iráku a Afghánistánu dala vzniknout nové technice i taktice. Američané investovali desítky miliard dolarů do boje s fenoménem “improvizované výbušné systémy” IED (Improvised Explosive Device). IED v Iráku a Afghánistánu způsobily ⅔ všech koaličních ztrát.

Americká armáda má nyní obrovské zkušenosti, techniku i vypracovanou taktiku v protipovstaleckém boji.

V současné době však opět roste potřeba “oprášit” schopnosti ve vedení masivních vševojskových bojových operací, často vedené na obrovské vzdálenosti.

“Armáda získala obrovské množství zkušeností. Má hluboké zkušenosti, ale potřebuje je více rozšířit. Jsme dobří v protipovstaleckých operacích a v operacích zajišťující ochranu velkých území. Nyní se budeme muset více zaměřit na manévry mechanizovaných jednotek ve velkých vzdálenostech,” uvedl Rickey Smith, zástupce náčelníka štábu Výcvikového a doktrinálního velitelství americké armády TRADOC (Training and Doctrine Command).

Návrat ke kořenům. Americká armáda opět klade větší důraz ve vedení mechanizovaného boje proti rovnocenému protivníkovi

Návrat ke kořenům s novou technikou

Vedení protipovstaleckých operací zůstává důležitou součástí výcviku americké armády. Ostatně protipovstalecký boj i zajištění bezpečnosti rozlehlých území je klíčové při řešení výzev tzv. hybridní války.

Současně ale bude americká armáda cvičit své schopnosti ve vedení rozsáhlých bojových operací proti vyspělému protivníkovi, jako je Čína a Rusko.

Výcvik americké armády nebude samozřejmě vysloveně zaměřen na boj s výše zmíněnými zeměmi. Klíčové je spíše sledovat a rozpoznat rychle se měnící bezpečnostní prostředí, které zahrnuje mimo jiné napětí a rivalitu mezi vojenskými mocnostmi. Jednou z úrovní rivality mezi mocnostmi je právě schopnost vést masivní vševojskové operace.

I když je boj proti povstalcům a boj proti vyspělému protivníkovi samozřejmě zcela odlišný, lze v obou konfliktech použít některé společné zbraňové systémy. Americká armáda například v minulých letech zavedla nové přesné zbraně, jako satelitem naváděnou dělostřeleckou a raketovou munici.

Například naváděná munice Excalibur ráže 155 mm umožňuje dělostřelectvu na 30 km ničit cíle s kruhovou odchylkou pouze 30 m. Excalibur ničí bodové cíle nebo poskytuje blízkou palebnou podporu vlastním silám. Stejně tak americká armáda zavedla do výzbroje satelitem naváděné střely raketometu GLMRS (Guided Multiple-Launch Rocket System).

Střely dokáží ničit jednotlivé budovy, shromáždění bojovníků nebo další bodové cíle až na vzdálenost 70 km. V případě rozsáhlých střetů mechanizovaných jednotek mohou podobné zbraně ničit sklady munice/paliva za nepřátelskou linií i jednotlivá bojová vozidla.

Další oblastí využitelnou pro masivní střety jsou bezpilotní letadla. Na začátku války v Iráku a Afghánistánu americká armáda provozovala jen několik bezpilotních letadel. Na konci hlavních válečných operací létalo nad Irákem a Afghánistánem stovky dronů všech kategorií, které pátraly po protivníkovi, zaměřovaly cíle pro bojová letadla a dělostřelectvo nebo pomoci vlastních zbraní ničily protivníka.

Podobné uplatnění najdou drony i při střetu s rovnocenným protivníkem. Stejně tak drony mohou sledovat pozice vlastních sil a poskytovat velitelům lepší situační povědomí o stavu bojiště.

“Tohle není návrat do budoucnosti… tohle je pohyb vpřed do budoucnosti, kde síly Armády budou čelit přízpůsobivému nepříteli s větší ničivostí. Dnešní generace velitelů Armády bude současně řídit vševojskový boj a bezpečnost na rozsáhlém území,” vysvětluje Smith.

“Armáda musí být připravena na celý rozsah vojenských operací. Jednou z nich jsou operace s podobně vyspělým protivníkem, s kterým jsme poslední roky nebojovali,” dodává Smith.

Bojiště budoucnosti zaplní desítky nebo stovky dronů nejrůznějších kategorií.

Nová technika a taktika

Americká armáda se nevrací jen ke starým technikám boje s rovnocenným protivníkem. Nové prostředky řízení boje umožní především nebývalým způsobem sjednotit akce nejrůznějších jednotek - průzkumných/bojových dronů, bitevních vrtulníků, letadel, dělostřelectva, tanků i pěších jednotek.

Americká armáda chce například dotáhnout k dokonalosti získávání pozic protivníka pomocí dronů (nebo jiných prostředků na zemi, včetně jednotlivých vojáků) a okamžitě navést na tyto pozice vlastní přesné (a vhodným způsobem zvolené) letecké, raketové a dělostřelecké zbraně.

Pentagon si uvědomuje, že klíčem je podchytit vývoj nových zbraní, systémů a taktik protivníka a co nejrychleji se na nové prostředí adaptovat. Na druhou stranu - naopak vytvářet takové systémy a taktiky, na které protivník nedokáže okamžitě reagovat, resp. reagovat jen za vynaložení obrovských finančních, lidských a surovinových prostředků.

Kromě nejrůznějších dronů a robotů tak bude klíčové dokončení vývoje taktiky nasazení rojů malých bezpilotních letadel, nasazení moderních výpočetních a řídících systémů, rozpracováni taktiky moderního tankového boje, zavedení nejnovějších systémů elektronického boje, obrana proti letadlům a přesným zbraním protivníka, včetně obrany proti protitankovým řízeným střelám a naváděné dělostřelecké a raketové munice protivníka.

Smith závěrem popisuje budoucí vedení vševojskových operací americké armády jako “dirigování orchestru”, kde se každý nástroj prolíná s dalším nástrojem a společně vytvářejí jednotné hudební představení.

Zdroj: National Interest

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Německý 130mm kanón proti ruskému tanku T-14 Armata

Nový ruský tank T-14 Armata probudil západní země z “tankové” letargie. Například Německo a Francie společně pracují na novém hlavním bojovém tanku MGCS (Main Ground Combat System). Adeptem na hlavní výzbroj budoucích tanků MGCS je nový kanón ráže 130 mm německé firmy Rheinmetall.

Centauro II: Italský tank na kolech

Italská firma Iveco-Oto Melara představila na pařížské výstavě EUROSATORY 2016 novou generaci stíhače tanků Centauro. Nové vozidlo Centauro II unikátním způsobem kombinuje kolový podvozek a tankové dělo ráže 120 mm.

Mariňáci vyhlíží první obojživelná vozidla ACV

Americká námořní pěchota (US Marine Corps) v rámci programu nových obojživelných vozidel ACV (Amphibious Combat Vehicles) zvolí vítěze mezi typem SuperAV od BAE Systems a Terrex od SAIC. Vozidla ACV poslouží k dopravě amerických Mariňáků při obojživelných operacích z výsadkových lodí na pobřeží.

Ruské tanky T-90 v syrské občanské válce

Moskva nepodporuje Damašek pouze leteckými údery na pozice povstalců, ale také dodávkami moderní vojenské techniky. Syrská arabská armáda (SAA) získala do užívání mimo jiné nejnovější ruské tanky T-90 a T-90A. Anabázi ruských tanků T-90 v Sýrii se pokusil ve svém článku popsat Marcin Gawęda z deníku Defence24.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 3
  • Rase
    09:13 03.07.2016

    stirling:
    ve Španělsku se vyráběly (vyrábějí) i první vozidla Ajax pro Británii. U Santa Bárbara Sistemas jsou tedy zařízení velice dobře. Otázkou ale je, jestli chceme mít Pandury, Tanky (nové Leo2), i BVP (ASCOD2) vše od jednoho výrobce: koncernu General Dynamics (!)

  • Irving
    23:00 02.07.2016

    raziel87 - A proc by musel byt pristi hypoteticky konflikt v Evrope zrovna vysoke intenzity? Podivejte se, co se ted v Evrope deje - Brexit, narust nacionalistickych stran ve vsech evropskych zemich. Je docela mozne, ze se to bude dale eskalovat, dojde k rozpadu EU a to by pak mohlo vest k malym lokalnim konfliktum - treba s Polskem mame stale nevyresene uzemni otazky, jsou tu uzemni a majetkove naroky odsunutych nemcu a podobne. A v takovem pripade by i mala, ale dobre vybavena armada mohla byt dost platna, minimalne v odstraseni protivniku. Doufam teda, ze se niceho podobneho nedoziju ani ja, ani moji potomci, ale jak pravi klasik - doufej v nejlepsi ale pripravuj se na nejhorsi.

  • stirling
    12:47 30.06.2016

    juhelak: to je právě naopak, pokud budu mít německý tank tak budu chtít bvp z jiné země, stejně jako to děla např. usa, kdy se snaží rozdělit zakázky mezi více firem. Pokud totiž máš pak moc věcí od jedné tak jsi velice snadno vydíratelný.
    Sen: nakoupit leo2A6 v počtu cca 60-70 a t72m4cz jako AZ, tak budeme mít cca 100ks tanků a tomu se asi moc věřit nedá, ale možná, že španělé prodají levněji leo a na oplátku u nich necháme vyrobit první várku ASCODů zbytek pak dodá CSG. To je samozřejmě jen můj výplod, ani nevím jestli ještě mají v provozu nějakou továrnu na ASCOD a ty krásné počty tanků také nejsou reálné.

  • juhelak
    09:14 30.06.2016

    Rase, Kozlus: pokud by si ty 2A6 opatřili (pokud o tom opravdu uvažují tak počítejte nekdy koncem roku až budou opět vedet že se jim nepodaří vyčerpat rozpočet tak to zaplacnou tohle rychlou akcí) tak bych počítal zě T72M4CZ půjdou postupně k nově budovaným tankovým AZ a budou cvicit spolu...dál by se pak měli zamyslet jestli chtějí mít nové BVP sladěné s tanky..stejná země původu dává velkou šanci na stejné dodavatele náhradních dílů a něteré stejné součásti..ASCOD a CV90 asi nejde sladit s nicim..určitě ne tolik jako třeba Leo2 - Linx (Puma), Merkava- Namer, K2- nevzpomenu si na jmeno jejich BVP, T14- T15.

  • raziel87
    07:26 30.06.2016

    2 radovan, jenik david.

    také znám příručku vedení boje vojína Vomáčky z Horní dolní, ale pořád moc nerozumím, proč jí chcete naroubovat k České republice. Vidím to tak, že Evropa je nesourodá, v případě hypotetického konfliktu vysoké intenzity (Rusko, Čína) by každá z Evropských zemí hasila problém především na svém píšečku a věřím, že nás by s prolitím krokodýlích slz objetovali zas....toť celé. V4? když myslíte

  • jenikdavid
    21:58 29.06.2016

    raziel87:

    Podle tvé logiky by vlastně všechny armády světa, co jsou papírově slabší než jiné supervelmoci, by to měly zabalit, protože jsou porazitelné...Vezmi si to třeba takhle. I sebemenší armáda dává svým politickým představitelům jednu zásadní věc - a sice čas. Pokud by se někdo rozhodl, že nás obsadí a bez odporu by to trvalo pár hodin, tak je naše vyjednávací pozice velice slabá. Ale pokud bychom se dokázali bránit alespoň několik dnů, nebo třeba i jen hodin, tak stále je čas získat mezinárodní podporu. Jestli by to k něčemu bylo, to neví nikdo. Ale alespoň tu možnost máme. Za další. Nejsem voják, ale umím si představit, že když to dneska rozpustíme a třeba za 50 let se vyhrotí mezinárodní situace tak, že armádu budeme potřebovat, jak dlouho pak bude trvat ji dát dohromady ? Dalších 10-15 let ? A zdá se ti nereálné, že náš nejbližší soused by na nás nikdy nevlítl ? A co třeba soused vedle souseda ? Vem si posledních 50 let - studená válka. Před tím 50 let. 2x světová válka. Co myslíš že bude za 50 let ? Nikdo neví, ale je lepší být připraven než překvapen.

  • Maroš
    17:29 29.06.2016

    Jura99 Mám to chápať tak že ked USA náš ˇˇspojenec,, Zaútočí na nejaké územie kde (ne) násilne zvrhne vládu a dosadí si svoju je v záujme mieru, demokracie a dobrého fungovania štátu?? Ked to isté urobí Rusko je to agresívny akt a treba ho čím skôr zastaviť?? Čo vlastne Rusko urobilo? Porušilo Rusko medzinárodné právo? no Iste. V tom nie je žiadny spor. Porušilo ho rovnako ako NATO v Juhoslávii, Spojené štáty v Iraku, Izrael v Libanone, Turecko v severoirackej kurdskej oblasti a západní spojenci v Líbyi... Podľa mňa Každý kto chce tvrdiť že Rusko nemá rovnaké právo intervenovať z humanitárnych dôvodov ako USA, robí zo seba obyčajného hlupáka. tak ako to je s vami??

  • Kozlus
    16:42 29.06.2016

    Ikdyby se to ted vyresilo ojetym Leo2, tak nekdy 2035 je muzeme posunout AZ a koupit neco noveho. Do nedavna jsme slintali nad ojetyma 2A4 a bali se, ze se zrusi i tech par T-72, takze bych ted asi za uspech povazoval cokoliv koupeneho.

  • Rase
    16:26 29.06.2016

    K tankům:
    je klidně možné, že by to byly tanky nové (Bulhaři chtějí kupovat minimálně 24 nových asi verze 2A6). I pokud by ty tanky byly ojeté, tak špěnělské jsou v podstatě nové a málo ojeté - ne jak ty německé nebo nizozemské atd.

  • Radovan
    15:39 29.06.2016

    raziel87: nemáš pravdu. Potencionální útočník vždy zvažuje co ho agrese bude stát. A pokud máš i jen malou, ale dobře vyzbrojenou a vycvičenou armádu, tak už musí svou motivaci proč zaútočit o mnoho víc zvedat. Protože třeba i jen kvůli několika dobrým bateriím PVO, už musí uvažovat a nasadit letectvo jinak, než když PVO vůbec neexistuje. Stojí ho to víc rizika, víc úsilí a mnohokrát to útočníka odradí. I když by totálním útokem protivníka smázl, nestojí mu to nakonec za to.
    A pak přeci jsme v nějakém spojku, kde každý trochu přispívá. 5 zemí, kde má každá třeba 50 tanků, dohromady dělá tanků 250.

Stránka 1 z 3