Události

Sekvenční strategii před několika lety navrhl americký stratég Wess Mitchell. Popsal ji například v odborném článku Strategic Sequencing: How Great Powers Avoid Multi-Front War pro vnitřní think-tank Pentagonu ONA (Office of Net Assessment) a v populárněji pojatém A Strategy for Avoiding Two-Front War pro portál National Interest. Podle polských vojenských analytiků, Jacka Bartosiaka a Alberta Świdzińského, Američané sekvenční strategii skutečně vykonávají.

Dnešní druhý díl třídílné série se znovu zaměří na percepci ukrajinské ofenzívy českými experty a její kritickou diskuzi. Závěrečný třetí díl bude věnován tomu, jak její dosavadní průběh hodnotí autor tohoto článku.

„Vznik Wagnerovy skupiny není detailně znám, nejčastěji je kladen do souvislosti s konfliktem na Ukrajině v roce 2014 a spojován s osobou Dimitrije Utkina. Je to však velmi pravděpodobné, neboť Wagnerova skupina byla od počátku svého vzniku evidentně řízena ruskou GRU a jak na východní Ukrajině, tak později na africkém kontinentu realizovala své aktivity v souladu se zájmy ruského vedení, a Dimitrij Utkin je v tomto směru spojovacím článkem, neboť k organizaci přešel právě od speciálních sil GRU. Jevgenij Prigožin se s velkou pravděpodobností ke skupině připojil až později, resp. ji fakticky převzal a díky svým dalším aktivitám jí mohl poskytnout image obchodního projektu a poskytnou „lepší krytí“ jejích externích aktivit. I nadále však lze patrně mluvit o dominantní roli GRU v jejím působení“, říká v rozhovoru pro Armádní noviny vojenský analytik Richard Stojar.

Tato třídílná série se zaměří na percepci ukrajinské ofenzívy českými experty a její kritickou diskuzi. Závěrečný třetí díl bude věnován tomu, jak její dosavadní průběh hodnotí autor tohoto článku.