Ukrajina, McKinsey nebo Korsika – co rozhodne francouzské volby?

Ukrajina, McKinsey nebo Korsika – co rozhodne francouzské volby?
Emanuel Macron a Marine Le Pen / AG Gymnasium Melle, CC BY-SA 4.0 (Zvětšit)

Do prezidentských voleb ve Francii zbývá posledních pár dní. Voliče nejvíce zajímají vnitropolitická témata, jako jsou pracovní místa a životní náklady. Mediálnímu prostoru ovšem dominuje rusko-ukrajinská válka, která posílila pozici současného prezidenta Emmanuela Macrona. S největší pravděpodobností doje k jeho znovuzvolení, i když kauza McKinseyGate, korsické volání po nezávislosti a nízká volební účast mohou konečný výsledek ještě ovlivnit.

První kolo voleb se uskuteční tuto neděli a očekává se, že žádný kandidát nezíská více než 50 % hlasů. V takovém případě postoupí dva kandidáti s nejvyšší podporou do druhého kola, které se uskuteční 24. dubna. Vítěz druhého kola se ujme úřadu 13. května na dobu pěti let. Emmanuel Macron usiluje o druhé a zároveň závěrečné funkční období, třetí totiž francouzská ústava neumožňuje.

Současný prezident má v průzkumech nejméně půl roku výrazný náskok a v prvním kole podle nich získá 28 % hlasů. Do druhého kola s ním zřejmě postoupí Marine Le Penová s 20 % hlasy. V něm se předpokládá vítězství Emmanuela Macrona v poměru 56 % hlasů proti 44 % vyzývatelky. Macron je považován za centristu, zatímco Le Penová patří ke krajní pravici. Teoreticky může uspět i krajně levicový Jean-Luc Mélenchon s 15 % podporou v prvním kole nebo krajně pravicový Eric Zemmour s odhadovaným ziskem 10 % hlasů.

Emmanuel Macron se snaží získat sympatie prostřednictvím hospodářského a sociálního programu. Jeho hlavní téma představuje reforma důchodového systému. Ta zahrnuje zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 let na 65 let a také stanovení jeho minimální výše na 1 100 EUR. Macron chce navíc podpořit zaměstnanost a hospodářský růst snížením daně z příjmů právnických osob o přibližně sedm miliard eur. O stejnou částku se mají daně snížit i pro domácnosti. Na výdajové stráně chce současný prezident zvýšit investice do vzdělávání (o 12 miliard eur), do energetické transformace (10 miliard eur), do zdravotní péče (8 miliard eur) a do podpory rodin s dětmi (5 miliard eur).

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Orbán uvažoval o vytvoření společného státu s Československem

Hvězda současného maďarského premiéra Viktora Orbána začala postupně na politickém nebi zářit již ...

PREMIUM Orbán: Za rusko-ukrajinskou válku maďarské rodiny platit nebudou

Válka na Ukrajině radikálně změnila politickou realitu Maďarska. Příští týden, v neděli 3. ...

PREMIUM Proč vypukla rusko-ukrajinská válka?

Odpověď na tuto otázku hledá celý svět. Jeden názorový proud z rozpoutání konfliktu viní ...

PREMIUM Příliš vysoká cena za geopolitické vakuum na západním Balkáně

Válka na Ukrajině vyostřuje napětí mezi proruskými a prozápadními zeměmi západního Balkánu. Téměř ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.