Ukrajina posiluje s Tureckem spolupráci ve vojenské oblasti

Ukrajina posiluje s Tureckem spolupráci ve vojenské oblasti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a turecký Recep Tayyip Erdoğan (Kyjev, únor 2020) / Fotka: Presidency of Republic of Ukraine, CC BY 4.0 (Zvětšit)

Vztahy mezi tureckou Ankarou a Moskvou jsou někdy jako na houpačce a za posledních dvacet let prošly složitým vývojem. Ozbrojený koflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem tyto vzájemné vztahy výrazně zkomplikoval. Turecko totiž tradičně podporuje své bratry v ázerbájdžánském hlavním městě Baku, zatímco Rusko má od roku 1995 v arménské provincii Širak vojenskou základnu v průmyslovém městě Gjumri. Rusko s touto kavkazskou zemí, která jako první na světě přijala křesťanství, uzavřelo bezpečnostní pakt.

Celou oblast na jednu stranu charakterizují problematické sousedské vztahy, na straně druhé pozorujeme snahu najít partnera, a tak posílit vlastní postavení. Podobně jako kavkazští Arméni a Gruzínci i Ukrajina se svými bolestnými historickými zkušenostmi hledá nové spojence, kteří by pomohli vlastní zemi najít protiváhu k mocnému východnímu sousedovi. Tyto důvody jsou převážně pragmatické a volba pak může vypadat na první pohled trochu nezvykle.

Příkladem je Turecko a Ukrajina, země, které za přítomnosti prezidentů obou států v Istanbulu uzavřely na podzim roku 2020 dohody o vojenské spolupráci. Jak uvedla agentura AP, partnerství Ankary a Kyjeva je vnímáno jako snaha vyvážit nadvládu Ruska v černomořském regionu. Šéf tureckého sdružení obranného průmyslu Ismail Demir a ukrajinský ministr obrany Andrij Taran společně podepsali 16. října dokument o „důvěře“ ohledně projektů obranného průmyslu. Taran se svým tureckým protějškem Halusim Akarem také podepsali rámcovou vojenskou dohodu.

Podrobnosti těchto dokumentů ale obě země hned po jednání nezveřejnily. „Turecko Ukrajinu vnímá jako klíčovou zemi pro nastolení stability, bezpečnosti, míru a prosperity v regionu,“ uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Při této příležitosti Erdogan zopakoval, že Turecko odmítá uznat ruskou anexi ukrajinského Krymu z roku 2014 a podporuje územní integritu Ukrajiny. „Turecko nelegální anexi Krymu neuznalo a nikdy neuzná,“ zdůraznil turecký prezident Erdogan „Spolupráce v obranném průmyslu je významná pro vývoj našeho strategického partnerství a jsem rád, že jsme ji dnes posílili,“ dodala ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj. Podle prezidenta Ukrajiny zmíněné dohody připravily půdu pro „nové příležitosti“.

Rusko-turecké vzahy v permanentním vývoji

Ve světle těchto událostí je třeba připomenout, že mezi Tureckou republikou, která patří k zakládajícím zemím NATO, a následnickým státem komunistického Sovětského svazu, Ruskou federací, panují vztahy, které se ustavičně mění a vyvíjejí. V posledním čtvrtstoletí uplynulého roku se na této složité situaci nejvíce podepsal krvavý konflikt v kavkazském Náhorním Karabachu. Jak již bylo zmíněno, Rusko a Turecko dlouhodobě podporují opačné strany konfliktu.

Přesto je možno konstatovat, že Rusko a Turecko si k sobě v posledních letech dokázaly najít cestu. Obě země se prokázaly snahu dohodnout se v případě konfliktů v Sýrii i v Arménii. Dokázaly si rovněž rozdělit sféry vlivu. Prodejem protiraketového systému S-400 Turecku se Ruské federaci podařilo do jisté míry vrazit klín do jednoty Severoatlantické aliance, která turecké akvizice bere více než nelibě. Podle komentátora zpravodajského serveru iRozhlas Tomase Kulidakise vše v podstatě fungovalo až do okamžiku, kdy Turecko vyjádřilo podporu Ukrajině. Turecké vedení se vyjádřilo ve prospěch územní celistvosti Ukrajiny a prodalo také této zemi vojenský materiál včetně dronů.

Vzhledem k stále hustší atmosféře veřejná podpora Kyjeva vyvolala reakci, která, jak uvedl Kulidakis, „připomíná dění před pěti lety.“ Tenkrát turecké letectvo sestřelilo ruský útočný letoun Su-24 nedaleko turecko-syrských hranic. Původně silácká slova Ankary vzala rychle za své. Po incidentu v listopadu 2015, kdy turecké vzdušné síly sestřelily ruský letoun, Rusko totiž zastavilo přísun svých turistů do Turecka a také zakázalo import potravin a zemědělských produktů z této země. Sankce byly natolik účinné, že se turecký prezident Erdogan svém ruskému protějšku omluvil písemně i telefonicky.

Po půl desetiletí se situace podle Kulidakise znovu opakuje, tentokrát ale pod rouškou koronaviru. Ruská federace svým občanům fakticky zakázala do Turecka cestovat. Zrušila téměř všechny lety. Jako oficiální důvod je ovšem udáváno to, že v Turecku panuje epidemicky velmi nepříznivá situace a covid-19 se šíří mnohem více, než by bylo únosné. „To je samozřejmě pravda, počty nakažených jsou i podle oficiálních tureckých údajů na místní poměry rekordní. Společně s tím, jak stoupá počet infikovaných, hospitalizovaných a umírajících, klesá stále více kurz turecké liry a ekonomika se dostává do vážných problémů,“ zdůrazňuje komentátor serveru iRozhlas.

Turecku se daří spolupracovat s Ruskem i s Ukrajinou

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho ruský protějšek Vladimir Putin zahájili v první polovině letošního března na dálku výstavbu třetího reaktoru v jaderné elektrárně Akkuyu na jihu Turecka. Elektrárnu staví Rosatom, ruská státní firma, jež je u nás v poslední době hodně diskutovaná v souvislosti s Dukovany. V Turecku má pokrýt až deset procent spotřeby elektrické energie. V souvislosti s tímto projektem padlo v nedávné době na obou stranách několik frází, které naznačují úsilí o zharmonizování vzájemných vztahů. Podle Erdogana je výstavba výsledkem „úspěšného turecko-ruského dialogu“. Obě země podle něj dobře spolupracují také v dalších oblastech, například na uklidnění konfliktu v Náhorním Karabachu. Putin označil jadernou elektrárnu za „vlajkovou loď rusko-tureckých vztahů“.

Dohody o spolupráci na výstavbě jaderné elektrárny byly podepsány již v roce 2010, realizace prvního reaktoru začala osm let poté. Předpokládá se, že provoz prvního reaktoru bude zahájen v roce 2023. Další dva pak mají začít fungovat do roku 2026. Celý projekt má stát 20 miliard dolarů. Ruský Rosatom v ní drží 99 procent kapitálu. Rusové zároveň školí tureckou obsluhu. Původním záměrem bylo, aby 49 procent drželi turečtí investoři. Turecká média ale informovala, že turecké firmy se nedaří do projektu zapojit.

Turecko je rovněž jednou ze zemí, kam se snaží vyvážet plyn v co největším objemu ruský plynárenský gigant Gazprom. Rusko by rádo vývoz plynu do Turecka zdvojnásobilo, jak uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě z loňského roku. Podle IEA se Turecko také snaží zredukovat svou výraznou závislost na domácí těžbě uhlí právě dovozem plynu. 

Pokud jde o ropu, koncem roku 2015 se nechalo ruské ministerstvo obrany slyšet, že Turecko je hlavním odběratelem ropy od tzv. Islámského státu a obvinilo dokonce z nekalého byznysu rodinu prezidenta, který celou kauzu popřel jako pomluvu. Mezitím se všal situace v tomto ohledu uklidnila. Turecko by očividně rádo posílilo svou nezávislost v ropné oblasti a v posledních letech intenzivně pracovalo na získání vlastních zdrojů ropy, které byly údajně objeveny v Černém moři.  

Turecké úřady ohlásily plánovanou těžbu vlastní ropy v roce 2023. Průzkum, spojený s těžbou ropy, vyhrotil ale v oblasti spor mezi Tureckem a Řeckem. Napětí by měly zmírnit rozhovory mezi oběma zeměmi na půdě NATO. Rusko současně zahájilo v dubnu 2021 v oblasti anektovaného Krymu a Černého moře vojenská námořní cvičení, jejichž účelem je podle politických komentátorů zejména demonstrace síly, a to zejména vůči Ukrajině.

Čteme-li dobře mezi řádky, neujde nám, že Turecko, které podpořilo Ukrajinu ve věci ruské anexe Krymu, spolupracuje s touto zemí ve vojenské oblasti včetně dodávky útočných dronů. Dokáže ale úspěšně vést dialog také s Ruskem. Čile se světovou velmocí obchoduje. Kooperuje mimo jiné s Putinovym Ruskem rovněž  v tak citlivé oblasti, jakou je atomová energie. K takovému přístupu je zapotřebí mimořádně pragmatické uvažováni. Jak je patrné, to nechybí vedoucím politikům ani v Turecku a občas ani v Kyjevě. A když je potřeba, může se pragmatismem a orientací na praktický užitek pochlubit i vládce moskevského Kremlu.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ukrajina převzala první turecké bitevní drony Bayraktar TB2

Podle tiskové zprávy ukrajinského koncernu UkrOboronProm ukrajinská armáda převzala první turecké ...

Obří vrtné lodě a turecká plynová expanze ve Středozemním moři

Turecko si během posledních tří let pořídilo tři specializovaná plavidla na těžbu zemního plynu z ...

Polsko má zájem o turecké bojové drony Bayraktar TB2

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak sdílel na Twitteru obrázek tureckého bojového dronu ...

PREMIUM Turecko, Ukrajina, Polsko: Nový mocenský trojblok se 160 miliony obyvatel

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak potvrdil probíhající jednání o nákupu 24 tureckých bojových ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • PavolR
    21:36 11.06.2021

    Najnovšie Ukrajinci kupujú od Turkov PVO krátkeho dosahu Korkut. Zaujímalo by ma, či vymenia podvozok: ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Najnovšie Ukrajinci kupujú od Turkov PVO krátkeho dosahu Korkut. Zaujímalo by ma, či vymenia podvozok: https://www.armyrecognition.co...
    Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    21:56 31.05.2021

    2 čierne ovce ktoré na západe nechcú a na východe ich nečaká nič dobré sa našli...

    2 čierne ovce ktoré na západe nechcú a na východe ich nečaká nič dobré sa našli...

    • Jura99
      22:20 31.05.2021

      UA neni cerna ovce, nikoho neokupuje ani na nikoho nemachruje, nema velmocenske ambice. Jeji obcane obetave pracuji po cele Evrope a rada odvetvi je na jejich praci zcela zavisla. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      UA neni cerna ovce, nikoho neokupuje ani na nikoho nemachruje, nema velmocenske ambice. Jeji obcane obetave pracuji po cele Evrope a rada odvetvi je na jejich praci zcela zavisla. Nezaslouzi si nejake posklebky, zejmena od statu, jejich prosperita stoji a pada s clenstvim v EU. Na houzevnatosti UA zalezi nas distanc od Ruska.
      Skrýt celý příspěvek

      • Miroslav
        00:25 01.06.2021

        Ukrajina je v sfére vplyvu Ruska a EÚ aj USA to vedia a rešpektujú. Sem tam nejaká sankcia alebo protest aby sa nepovedalo, ale to je tak všetko čo pre nich západ urobí. Proste ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ukrajina je v sfére vplyvu Ruska a EÚ aj USA to vedia a rešpektujú. Sem tam nejaká sankcia alebo protest aby sa nepovedalo, ale to je tak všetko čo pre nich západ urobí. Proste majú smolu. Ukrajina je ako nechcené dieťa ktoré túži po rodine a láske ale nikto ho nechce. Je to smutné konštatovanie ale je to tak. Ukrajinu z dlhodobého hľadiska nečaká nič dobré. Do NATO ich nezoberú a bez toho nebudú žiadne investície zo strany podnikateľov, tobôž nie EÚ. Z toho plynie len ďalší ekonomický, demografický, sociálny a morálny prepad.

        Ja to mám na Ukrajinské hranice tak hodinu cesty autom ale už meter za čiarou by som tam nepostavil ani unimobunku, nie to ešte prevádzku . Za 3 dni môže totiž na mojom vyhradenom riaditeľskom mieste parkovať výletný obrnený karavan T-90 a o to rozhodne nestojím.
        Skrýt celý příspěvek

        • Takeda
          06:23 01.06.2021

          Ne, že byste situaci nehodnotil nerealisticky, ale s Vaším přístupem se ten obrněný výletní karavan T-90 nezastaví na čáře, ale tu hoďku k vám domů taky dojede.

          Ne, že byste situaci nehodnotil nerealisticky, ale s Vaším přístupem se ten obrněný výletní karavan T-90 nezastaví na čáře, ale tu hoďku k vám domů taky dojede.

          • Miroslav
            07:20 01.06.2021

            S akým prístupom? Skromne musím priznať, že som veľmi malý pán na to aby som mohol ovplyvniť koho napadne Rusko. Aby bolo jasné, ja Ukrajine fandím, na Ukrajine mám mnoho známych a ...
            Zobrazit celý příspěvek

            S akým prístupom? Skromne musím priznať, že som veľmi malý pán na to aby som mohol ovplyvniť koho napadne Rusko. Aby bolo jasné, ja Ukrajine fandím, na Ukrajine mám mnoho známych a narozdiel od iných tu, som tam aj bol ale budú to mať veľmi ťažké sa vymaniť z ruských pazúrov
            Skrýt celý příspěvek

        • Jura99
          07:56 01.06.2021

          Takový typický poraženecký názor. Ukrajina předvedla ve válce s Ruskem velké odhodlání, např. legendární obranu letiště v Doněcku a nezaslouží si nechat na pospas Rusku, sami ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Takový typický poraženecký názor. Ukrajina předvedla ve válce s Ruskem velké odhodlání, např. legendární obranu letiště v Doněcku a nezaslouží si nechat na pospas Rusku, sami vidíme, jak zákeřný stát to je. Kromě sympatií k Ukrajině je to především pragmatický postup, bůhvíproč jej západ úplně nečiní, Ukrajina je velký a poměrně lidnatý stát a pokud bude mít dobrou konvenční výzbroj, Rusko přes něj prostě za malou cenu nepřejde. Ta konvenční výzbroj je v řádech pár desítek miliard eur, tedy nic co by se Evropě nevyplatilo případně zafinacovat. Jinak myslíš, že když v Užhorodě budou ruské T-90, že se ti bude žít spokojeně a bezpečně, tam kde žiješ ? Pomalu bych s tvými poraženeckými názory začal balit kufry.
          Skrýt celý příspěvek

          • Miroslav
            16:47 01.06.2021

            jasné, lebo svet je taký presne taký ho chceš mať a nie taký aký v skutočnosti je.

            jasné, lebo svet je taký presne taký ho chceš mať a nie taký aký v skutočnosti je.

          • tctx
            17:08 01.06.2021

            Svet nikdy nebude presne takovy, jaky ho chces mit, coz ale neznamena, ze bys o to nemel usilovat.

            Pristup "ja jsem jen maly pan" je bohuzel cesta uplne opacnym smerem.. coz je ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Svet nikdy nebude presne takovy, jaky ho chces mit, coz ale neznamena, ze bys o to nemel usilovat.

            Pristup "ja jsem jen maly pan" je bohuzel cesta uplne opacnym smerem.. coz je skoda.
            Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        19:47 01.06.2021

        Jura99
        To co popisujete je největším problémem Ukrajiny, aby lidé přežili jezdí pracovat do zahraničí a z toho živé své rodiny doma. Jedna z nejvyspělejších svazových republik to ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jura99
        To co popisujete je největším problémem Ukrajiny, aby lidé přežili jezdí pracovat do zahraničí a z toho živé své rodiny doma. Jedna z nejvyspělejších svazových republik to díky mafiím dotáhla tak hluboko, že nedokázala za 30 let nabídnout pro své občany nic kloudného. Stačí se podívat na to kolik investorů se tam už spálilo díky zkorumpovaným politikům, jedni brali ze západu, druzí z východu a stejně se ty peníze "vypařiliy."
        Pokud si myslíte, že se Slovensko má dobře jenom díky členství v EU, tak jste na omylu. Ani oni ani my jsme před vstupem do EU nežili na stromech.
        Skrýt celý příspěvek

        • padre
          21:16 01.06.2021

          Bohužel díky 40 letům plánovaného hospodářství po vzoru SSSR,likvidaci lehkého a spotřebního průmyslu a praktickému zničeni české a moravske vesnice jsme k tomu źivotu na stromech ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Bohužel díky 40 letům plánovaného hospodářství po vzoru SSSR,likvidaci lehkého a spotřebního průmyslu a praktickému zničeni české a moravske vesnice jsme k tomu źivotu na stromech neměli daleko...
          Skrýt celý příspěvek

        • Jura99
          07:05 02.06.2021

          o SK pred vstupem do unie je dost smutne cteni. Nezamestnanost cca 20%, masove vyjezdy za praci mj. do CR, mafie na vsech urovnich, strach o zivot - mafie casto spojena s policii - ...
          Zobrazit celý příspěvek

          o SK pred vstupem do unie je dost smutne cteni. Nezamestnanost cca 20%, masove vyjezdy za praci mj. do CR, mafie na vsech urovnich, strach o zivot - mafie casto spojena s policii - stovky lidi proste zmizelo. Nevim kde se berou ty ruzove bryle. Nektere narody potrebuji k dobre funkci vyssi dozor, treba z Bruselu.
          Skrýt celý příspěvek

          • Miroslav
            08:18 02.06.2021

            Ako vždy si vytiahol časť pravdy aby si si z nej urobil pravdu vlastnú.

            Prepad slovenskej ekonomiky po revolúcii súvisí hlavne s jej štruktúrou. Keď si zoberiem len fabriky v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ako vždy si vytiahol časť pravdy aby si si z nej urobil pravdu vlastnú.

            Prepad slovenskej ekonomiky po revolúcii súvisí hlavne s jej štruktúrou. Keď si zoberiem len fabriky v našom meste... Tisíce ľudí tu pracovali vo fabrike na topánky ktoré sa vyvážali na východ. Potom tu boli tisíce ľudí ktorí pracovali v ZŤS kde zrazu nebol výrobný program. Vieš koľko rodín zrazu nemali čo do úst? Do toho ešte Mečiar ktorý rozdával fabriky nekompetentným stranníkom ktorí fabriku nevedeli riadiť vôbec alebo pochopili, že v trhovom systéme nemá šancu a tak ju vytunelovali kým tam ešte niečo bolo. Toto bolo príčinou nárastu mafie a korupcie. Nie naopak.

            Situácia sa značne zlepšila po roku 1998 keď Mečiar síce vyhral voľby ale vládu nezostavil. Ministrom financií sa stal mladý ekonóm Ivan Mikloš. Ten naštartoval reformy ktoré pritiahli investorov a rozbehli ekonomiku. Napríklad USS, PSA, KIA, Mobis. Do EÚ sne už vstupovali ako vcelku konsolidovaná a rýchlo rastúca ekonomika
            Skrýt celý příspěvek

          • Jura99
            16:52 02.06.2021

            Miroslav: děláš jako kdyby podniky krachovaly pouze v SR. Co se myslíš stalo se zlínským obuvnickým průmyslem, co s ČKD, Poldi atp. ? Já ale píšu o mafii, která u vás byla snad v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Miroslav: děláš jako kdyby podniky krachovaly pouze v SR. Co se myslíš stalo se zlínským obuvnickým průmyslem, co s ČKD, Poldi atp. ? Já ale píšu o mafii, která u vás byla snad v každé větší dědině a skutečně šlo o krk za banální věci, člověk prostě zmizel a spravedlnosti se příbuzní ani nedovolali. Samozřejmě, že cestou ven byl zájem investorů levně postavit fabriky a levně získat zaměstnance. Totéž by vytáhlo ven i Ukrajinu, ale prozatím většímu rozvoji brání legislativa a do jisté míry strach z nestability, stále je bezpečnější Ukrajince zaměstnat v EU. Nutno říct, že jsou šikovní, schopní a já nevím jaké ještě superlativy bych použil. Také je nutno říct, že obraz o UA je zkreslený, nejsou na tom tak zle, jak se mnohde píše.
            Skrýt celý příspěvek

          • Miroslav
            08:12 03.06.2021

            Myslíš si príčinu a následok. Mafia na Slovensku mala svoju základňu na juhu v okrese Dunajská streda. Malo to 2 dôvody...

            1/ Blízkosť k hlavnému mestu
            2/ Vzhľadom na podnebie sa ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Myslíš si príčinu a následok. Mafia na Slovensku mala svoju základňu na juhu v okrese Dunajská streda. Malo to 2 dôvody...

            1/ Blízkosť k hlavnému mestu
            2/ Vzhľadom na podnebie sa v podunajskej nížine urodí dosť ovocia. Ľudia tam "podnikali" už za socializmu. Vraj podľa prehľadov bolo najviac peňazí na účtoch v celom ČS práve tam.
            3/ Juh Slovenska je tradičnou liahňou silových športov. Veď tí prví mafiáni, to boli všetko zápasníci, karatisti, kulturisti. Niektorí z nich aj reprezentanti a majstri ČS. Keď sleduješ Oktagon, tak odkiaľ myslíš, že je taký Attila Végh? No z Oravy Rozhodne nie.

            Tam vznikla prvá mafia a následne vznikali aj ďalšie skupiny v okolí Banskej Bystrice (Černákovci) a okolí Košíc (Holubovci). Nemusíš ma poučovať. Ja si pamätám svoje. Hlavne boj o miesto nového bosa v Košiciach po zavraždení Holuba. Vtedy som tam žil nakoľko som tam vtedy študoval na univerzite. Dvoch mojich spolužiakov zavraždili pri prestrelke. Ja sám som bol svedkom nejakých tých udalostí. Vtedy to bolo nie veľmi bezpečné miesto.
            Skrýt celý příspěvek

    • toustr
      23:18 31.05.2021

      Tak Turecko je ve spoustě věcí poměrně konzervativní islámská země... a islamizace Erdogana tomu moc nepřidává. Přece jen jde vidět jiné kulturní smýšlení než "průměrný EU stát". ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tak Turecko je ve spoustě věcí poměrně konzervativní islámská země... a islamizace Erdogana tomu moc nepřidává. Přece jen jde vidět jiné kulturní smýšlení než "průměrný EU stát". Naopak Ukrajina je relativně evropsky smýšlející stát a v tom problém osobně nevidím. Problém vidím v ekonomické situaci na Ukrajině. EU ji nechce přijmout, protože by to prostě byla černá díra na peníze.
      Skrýt celý příspěvek

      • Miroslav
        00:32 01.06.2021

        To je samozrejme len jedna stránka veci. S výnimkou Ruska je Ukrajina rozlohou najväčší štát Európy. Len do tej infraštruktúry by tam EÚ musela naliať desiatky a snáď stovky ...
        Zobrazit celý příspěvek

        To je samozrejme len jedna stránka veci. S výnimkou Ruska je Ukrajina rozlohou najväčší štát Európy. Len do tej infraštruktúry by tam EÚ musela naliať desiatky a snáď stovky miliárd €. Potom je tu otázka bezpečnosti. Ukrajina je totiž krajina ktorá je v občianskej vojne a za 7 rokov konfliktu sa tento neposunul nikde k nejakému trvalému riešeniu. A ani sa neposunie lebo Ukrajina nemá kontrolu nad veľkou časťou svojho územia. Takú krajinu príjme EÚ medzi seba?
        Skrýt celý příspěvek

        • toustr
          07:49 01.06.2021

          Na tento způsob jsem to i myslel. I kdyby byla situace na Ukrajině taková, že by žádný konflikt nebyl, tak stejně ji EU nepřijme, protože to by byl najednou obrovský nepoměr ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Na tento způsob jsem to i myslel. I kdyby byla situace na Ukrajině taková, že by žádný konflikt nebyl, tak stejně ji EU nepřijme, protože to by byl najednou obrovský nepoměr příjmy/výdaje. Dejme tomu třeba za 20 let by to bylo možné, většina států přijímajících více než dávajících by už byla právě dostatečně vyspělá, aby bylo možné Ukrajinu "ufinancovat". Bude to znít hnusně, ale myslím si, že EU naopak "chce" jakousi formu "finanční chudoby" (neberte to doslovně, nenapadá mě lepší výraz), pro rychlý rozvoj států jsou dobří levní pracovníci, ne nějací drazí.
          Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      06:54 01.06.2021

      Vstoupit do EU nebo do NATO není to stejné jako vstoupit do vlaku.
      ČR požádala o vstup do EU v roce 1996 jednání o vstupu do EU se rozjeli v roce 1998 a do EU jsme vstoupili v roce ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Vstoupit do EU nebo do NATO není to stejné jako vstoupit do vlaku.
      ČR požádala o vstup do EU v roce 1996 jednání o vstupu do EU se rozjeli v roce 1998 a do EU jsme vstoupili v roce 2004. Takže trvalo 6 až 8 let než ČR do EU vstoupila. A to se bavíme o zemi, která byla relativně stabilní, která do roku 1996 prošla jistými reformami a během jednání o vstupu do EU dokázala další reformy provádět.
      Takže ono to není o tom, jestli někdo Ukrajinu do EU chce nebo nechce, ale o tom jak moc tam chce samotná Ukrajina a jak moc a rychle se bude ochotna změnit a přizpůsobit se podmínkám a pravidlům, které v EU platí. A to jak politici tak samotná společnost.
      Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    14:52 31.05.2021

    Ukrajinu s Tureckom viaže len a len pragmatizmus. Reálne nik podstatne vojensky nepomohol z nášho západného svete .... kvetnaté reči a sankcie ruské tanky nezastavia ....

    Je ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ukrajinu s Tureckom viaže len a len pragmatizmus. Reálne nik podstatne vojensky nepomohol z nášho západného svete .... kvetnaté reči a sankcie ruské tanky nezastavia ....

    Je absurdné, že Ukrajina sa dostala do čias špenielskej občianskej vojny, kedy západné veľmoci nechceli dodávať zbrane nikomu, čo v realite znamenalo stopku len pre vládnu stranu, lebo Taliansko a Nemecko samozrejme zbrane dodávalo ...

    Ukrajina bola formálne odrezaná od dodávok, hoci všetci vedeli, že z Rusku sa valia obrnené kolóny ....

    Skrátka "mierotvorci" západného sveta zas čosi "zachránili" ....

    Keby nie polovojenských skupín platených oligarchami, tak ju už celá východná Ukrajina "novoruskom" ....

    Je paradoxné, že pre Ukrajinu je spoľahlivejším partnerom malý diktátor Erdogan ako celý západný svet ktorého viac trápi NS2 ako územná celistvosť Ukrajiny.
    Skrýt celý příspěvek

    • danny
      17:13 31.05.2021

      dusan: souhlas se vším, jen malý update. NS2 už zajímá akorát nás, Poláky a pár politiků v Pobaltí. Min. týden Biden ostře otočil a prohlásil, že USA nemají Němcům co kecat do ...
      Zobrazit celý příspěvek

      dusan: souhlas se vším, jen malý update. NS2 už zajímá akorát nás, Poláky a pár politiků v Pobaltí. Min. týden Biden ostře otočil a prohlásil, že USA nemají Němcům co kecat do toho, kde kupují plyn a že stejně už je projekt v příliš pokročilém stádiu výstavby. Takže teď už jen chvíli počkat, na jaké téma zase naskočíme, až si všimneme, že se už hraje jiná hra.
      Skrýt celý příspěvek

  • montecasino1
    14:37 31.05.2021

    podľa môjho názoru Erdogan sleduje samozrejme svoj osobný prospech a ja by som ho videl v získaní raketových technológií ktoré sa mu hodia do krámu.Takže citrón vyžmýkať a ...
    Zobrazit celý příspěvek

    podľa môjho názoru Erdogan sleduje samozrejme svoj osobný prospech a ja by som ho videl v získaní raketových technológií ktoré sa mu hodia do krámu.Takže citrón vyžmýkať a odhodiť.Niečo samozrejme obetovať musí,podhodí kosť v podobe dronov Bayraktar a potom už len bude kasírovať a kedže Ukrajina potrebuje peniaze bude veľmi ústretová.
    Skrýt celý příspěvek

    • PavolR
      18:35 31.05.2021

      Nejde mu len o to. On tam zrejme chce aj stálu vojenskú základňu. Okolo Turecka totiž vzniká kruh vysunutých stálych vojenských základní, ktorého južná časť už bude v podstate ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Nejde mu len o to. On tam zrejme chce aj stálu vojenskú základňu. Okolo Turecka totiž vzniká kruh vysunutých stálych vojenských základní, ktorého južná časť už bude v podstate kompletná (OK, niektoré sú ešte iba na papieri, ale majú na ne zmluvy) začnú budovať severnú.

      "Vnútorná" južná línia je na Cypre, v Sýrii a v Iraku - ide o pás, ktorý sa v blízkej dobe pokúsia pripojiť priamo k Turecku.
      "Vonkajšia" južná línia vzniká v Lýbii, Sudáne, Ománe, Katare, Azerbajdžane.

      Severná línia by mohla byť na Urajine, v Bosne a prípadne v Albánsku. Keď sa pozrieme na mapu, je takmer isté, že sa pokúsia dosiahnuť nejakú formu trvalej vojenskej prítomnosti aj v Maďarsku. Podľa môjho osobného názoru by mohla byť ich trójsky koňom formujúca sa Medzinárodná stredoeurópska divízia NATO s veliteľstvom v Székesfehérvári, lebo maďarský minister obrany sa vyjadril v zmysle, že na nej budú participovať aj Turci.
      Skrýt celý příspěvek

      • PavolR
        18:38 31.05.2021

        Ou, vynechal som základňu v Somálsku.

        Ou, vynechal som základňu v Somálsku.

      • PavolR
        18:42 31.05.2021

        Na tejto mape ešte nefiguruje Omán (a pozerám, že sú už aj v Albánsku):
        https://pbs.twimg.com/media/Ew...

        Na tejto mape ešte nefiguruje Omán (a pozerám, že sú už aj v Albánsku):
        https://pbs.twimg.com/media/Ew...

      • Miroslav
        22:01 31.05.2021

        Erdogan sa už nechal počuť, že si Turecko predstavuje ako jadrovú mocnosť. Ak Turecko získa vlastné jadrové zbrane tak musí mať nosiče. Predpokladám, že vlastný strategický ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Erdogan sa už nechal počuť, že si Turecko predstavuje ako jadrovú mocnosť. Ak Turecko získa vlastné jadrové zbrane tak musí mať nosiče. Predpokladám, že vlastný strategický bombardér mať nebudú a ani im ho nikto nepredá. Budú teda musieť vyrobiť raketu
        Skrýt celý příspěvek

  • JaHoDa
    14:01 31.05.2021

    Za mě je Erdogan jen Putinův psík, kterýho Vladimír nechá občas i zaštěkat. Ale jakmile kousne, zpráská ho jak žito.
    Co se týče Ukrajiny, být jimi tak jsem velmi opatrný a na ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Za mě je Erdogan jen Putinův psík, kterýho Vladimír nechá občas i zaštěkat. Ale jakmile kousne, zpráská ho jak žito.
    Co se týče Ukrajiny, být jimi tak jsem velmi opatrný a na Turecko jako spojence nespoléhám. Vzletné kecy o podpoře začínají tam, kde se otevírá ukrajinská peněženka a končí u Vladimíra na telefonu.
    Celkově se sultán profiluje jako oportunista s nulovou váhou svého slova a Západ ho zatím jen toleruje, dokud se to vyplatí.
    Skrýt celý příspěvek

    • dusan
      14:45 31.05.2021

      No určite nie je "Putinov psík" ....

      Z hľadiska Erdogana ide o pragmatizmus ... z Ruska tiež ... jednoducho sa im oplatí spolupracovať napriem mnohým sporným veciam.

      Erdogan si ...
      Zobrazit celý příspěvek

      No určite nie je "Putinov psík" ....

      Z hľadiska Erdogana ide o pragmatizmus ... z Ruska tiež ... jednoducho sa im oplatí spolupracovať napriem mnohým sporným veciam.

      Erdogan si robí vlastnú politku, ktorá je však silno limitovaná tureckými možnosťami. Putin tiež nemôže vysoko vyskakovať, lebo Rusko tiež nie je pupok sveta a vo svetovej ekonomike hrá len surovinové husle....
      Skrýt celý příspěvek

      • danny
        17:09 31.05.2021

        Přesně, jak říkáš. Oba dva hráči jsou si docela slušně vědomi svých limitů a hrají s kartami, které mají v rukách. A Ukrajina? Co ji zbývá jiného. S Rusy a Číňany spolupracovat ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Přesně, jak říkáš. Oba dva hráči jsou si docela slušně vědomi svých limitů a hrají s kartami, které mají v rukách. A Ukrajina? Co ji zbývá jiného. S Rusy a Číňany spolupracovat nesmí, EU a USA ji toho, kromě silných slov, moc nenabízejí. Turci jsou v tuto chvíli jedna z mála možností, a navíc Turci mají co nabídnout.
        Skrýt celý příspěvek

    • Jan Padesátýpátý
      21:14 31.05.2021

      Jenom na okraj - nedávno tu byla dost bouřlivá debeta o tom, kde vlasně leží Rusko. CIA to vidí takto:
      https://www.cia.gov/the-world-...

      Jenom na okraj - nedávno tu byla dost bouřlivá debeta o tom, kde vlasně leží Rusko. CIA to vidí takto:
      https://www.cia.gov/the-world-...