Ukrajinská minometná baterie na platformě Bars-8 a její bojové možnosti

Minometné vozidlo na podvozku vozidla Bars-8; větší foto / archiv autora

Od roku 2015 byl na Ukrajině nastartován proces hluboké modernizace vojenské techniky, případně vývoj nových zbraňových systémů a technologií dle zkušeností ukrajinské armády z bojů na východě Ukrajiny. Jedním z nových zbraňových systémů je minometná baterie na platformě Bars-8.

Z konfliktu probíhajícího na východě země vyvstala pro ukrajinskou armádu například potřeba vytvoření speciálních jednotek pro boj v obytných a průmyslových aglomeracích.

Logicky pak vyplynul i požadavek na zabezpečení jejich palebné podpory velmi mobilním, soběstačným a výkonným palebným prostředkem, který lze rychle a nenápadně nasadit v urbanizovaném prostředí.

Takové požadavky plní nová ukrajinská lehká minometná baterie na podvozkové platformě Bars-8 od ukrajinské firmy Bogdan motors.

Podvozkovou platformu Bars-8 4×4 lze využít pro celou škálu specializovaných vozidel. Hmotnost pancéřovaného (STANAG 4569 Level 2) vozidla je 10 000 kg a nosnost 2000 kg. Vozidlo pohání americký motor 6.7l Cummins V8 o výkonu 257 kW.        

Minometnou baterii na platformě Bars-8 tvoří:
+ velení baterie;
+ četa velení a rozvědky. V četě se nachází:
- družstvo průzkumu s bezpilotními prostředky (UAV) a prostředky pro detekci Bars-8AR;
- družstvo pro vedení palby;
+ dvě minometné čety. V každé četě jsou:
- tři komplexy Bars-8MMK s minometem Ukr-MMS;
- družstvo logistiky;

Celkově minometnou baterii tvoří 11 vozidel, z toho šest vozidel Bars-8MMK s minometem.

Speciální vozidlo dělostřeleckého průzkumu Bars-8AR je určeno k vedení průzkumu pozemních cílů, zpracování informací, předávání souřadnic cílů palebným prostředkům Bars-8MMK v automatizovaném režimu za všech povětrnostních podmínek, a to ve dne i v noci.                     


Bars-8

Vozidlo dělostřeleckého průzkumu Bars-8AR se skládá ze dvou komplexů:
+ výnosného elektronno-optického komplexu (EOK), který kombinuje optické pozorovací zařízení spojené s laserovým dálkoměrem a dále GPS systémem pro určování polohy. Komplex ještě doplňuje tablet s geografickým informačním systémem (GIS), tj. systémem schopným předávat souřadnice prostřednictvím digitálních komunikačních kanálů;
+ průzkumného komplexu s UAV Leleka s dosahem 10 km.

Pro zpracování přijatých informací z výše uvedených průzkumných prostředků, jejich analýzy a přenosu dat dělostřeleckým jednotkám se používá bojový informační a řídící systém Ukrop, který zabezpečuje:
+ vyznačení cílů pro vedení palby na digitální mapě;
+ zpracování informací o cílech z průzkumných komplexů (UAV, EOK);
+ zadání palebného úkolu a jeho předání veliteli do palebného postavení;
+ kontrolu připravenosti minometu k palbě s grafickým zobrazením směru palby;
+ automatizované vedení střelby na cíl včetně automatizované korekce střelby;
+ propojení systému průzkumu se systémem vedení palby;
+ automatické určení podmínek střelby v palebném postavení při jejich zohlednění při přípravě minometu pro střelbu na cíl;
+ automatizovaný výpočet, předání na palebnou pozici a výpočet základních parametrů pro provedení palebného úkolu;
+ automatizované omezení střelby na vyznačené objekty a náměru menšímu než ten, který odpovídá nejbližšímu cíli;
+ zobrazení na digitální mapě prostoru cílů, objektů a oblastí zakázaných pro vedení střelby;
+ automatický přenos dat pro přesun a zaujetí palebného postavení v hlavním směru.

Řízení palby zajišťuje počítačový bojový informační systém Ukrop a automatizované pracoviště operátora průzkumu s grafickým planšetem. Osádku komplexu Bars-8AR tvoří pět osob. Vozidlo je vybaveno 12,7mm kulometem, radiostanicí P-030M (pásmo KV) a radiostanicí Motorola (pásmo VHF) s dvěmi anténami.


Minomet Ukr-MMS na podvozku Bars-8; větší foto / archiv autora

120mm mobilní minomet Bars-8MMK byl představen veřejnosti s demonstrací střelby na cíl minulý týden v rámci zahájených vojskových zkoušek. S ohledem na své vlastnosti je v podstatě již nyní rozhodnuto o jeho zavedení nejen do pozemního vojska, vzdušně výsadkových vojsk, ale i do vojsk speciálního určení. Je pravděpodobné, že počty minometů v baterii se mohou měnit s ohledem na zařazení k druhu vojsk.

Bars-8MMK se skládá ze 120mm minometu 2B11 (případně miometu ráže 81/82 mm) vezeného na obrněném vozidle Bars-8. Komplex je vybaven automatizovaným systémem rozvinutí včetně automatizovaného systému řízení palby. Celkem je v zásobnících vozidla k dispozici 60 min. Posádku tvoří operátor, nabíječ a řidič. Nabíjení minometu je ruční, čemuž odpovídá i rychlost střelby zhruba 12 ran za minutu.

Dostřel minometu je uváděn do 7,2 km při použití standardního střeliva. Starší informační materiály uvádí, že automatizovaný systém rozvinutí, systém navádění a úložiště minometu jsou vyvinuty ve spolupráci se španělským partnerem.

Při přepravě je minomet v horizontální poloze. Jeho rozvinutí je pomocí pneumatického systému. Odměr je v rozpětí ± 60 °, náměr pak od 45° do 85°. Nastavení je prováděno v automatizovaném režimu.

Porovnání rychlosti zaujetí palebného postavení minometu Bars-8MMK a 2S9 NONA.

Na zahájení vojskových testů proběhla demonstrativní ukázka zaujetí palebného postavení se zahájením palby mezi minometem Bars-8MMK a samohybným minometem 2S9 NONA výsadkových vojsk. Zatímco 2S9 NONA k zaujetí palebného postavení a zahájení palby potřebovala sedm minut a 25 vteřin, minomet Bars-8MMK tento úkol plnil do jedné minuty. Převedení do pochodové polohy a opuštění prostoru je pak minomet Bars-8MMK schopen do dvaceti vteřin.  

Pro posouzení bojových možností minometné baterie připomeňme texty pana Milana Vašíčka o schopnostech a možnostech minometů. Zároveň tyto poznámky dáme do souvislosti s popisovanou ukrajinskou minometnou baterií.

Mezi hlavní charakteristiky minometných zbraní Vašíček uvádí:
- z hlediska dostřelu maximální dálka střelby minometů 7000 až 8000 m se standardní minometnou municí je plně dostačující z hlediska požadavků kladených na palebnou podporu praporního bojového uskupení;
- mina ráže 120 mm o hmotnosti 14 až 16 kg z hlediska účinnosti je srovnatelná jako houfnicová či kanónová HE střela ráže 152/155 mm s hmotností 42 až 45 kg;
- průzkumné a pozorovací možnosti na stupni prapor v reálných podmínkách konfigurace terénu bojiště jdou nanejvýš do hloubky 4 km, v krajním případě do 6 km, od předního okraje, i když si představíme použití průzkumných bezpilotních prostředků. Za průzkum do větších hloubek bojiště je vždy zodpovědný vyšší organizační celek.


Ovládaní minometu Bars-8; větší foto / archiv autora

Průzkum z větších hloubek je zpravidla veden průzkumnými radary, které sledují trajektorie letu min a dělostřeleckých granátů a vypočítávají polohu nepřátelských palebných prostředků. Přesnost souřadnic cíle je pak v řádu několika desítek metrů, v reálných podmínkách je pravděpodobná kruhová úchylka (CEP) polohy cíle (děla) až 100 m i více.

Dodatečný průzkum vedený z Bars-8AR umožní v daném prostoru získat přesné souřadnice cíle s kruhovou úchylkou v řádu několika metrů a okamžitě je předat na palebný prostředek.
- denní objem spotřeby munice je limitován muničním logistickým zabezpečením. Horní hranice zásobení nepřevyšuje 80 až 100 min na den a minomet, což z hlediska tonáže vyžaduje zmanipulovat cca 2 t munice na minomet a den. To tak nanejvýš stačí na položení 5 až 6 palebných přehrad či palebných soustředění a ke zničení 2 až 3 bodových cílů.

Zařazením družstva logistiky přímo do minometné čety Bars-8MMK je vezeno minimálně dalších 60 minometných nábojů na minomet. Tomu pak bude odpovídat minimální objem munice 120 ks na den a minomet, což zvyšuje bojové možnosti baterie o zhruba čtvrtinu, oproti hodnotě uváděné Vašíčkem.

 


Průzkumný dron Leleka / archiv autora

- umlčování a ničení cílů ve vzdálenosti větší než tří km od předního okraje praporního uskupení je především úlohou dělostřelectva vyššího stupně, tj. brigádního bojového uskupení, resp. dělostřelecké skupiny přidělené prapornímu bojovému uskupení k palebné podpoře.

Zařazením družstva průzkumu s bezpilotními prostředky Leleka a prostředky pro detekci komplexu Bars-8AR je baterie schopna aktivního průzkumu na vzdálenost vyšší jak tří kilometry. Vyhledávanými cíli bude zejména dělostřelectvo nepřítele působícího ve prospěch prvosledových praporních uskupení. Baterie tak získává možnost vedení palby i na tyto cíle.
- rozptyl v cíli (CEP) u standardního minového náboje na dálce kolem maximálního dostřelu činí 60 až 80 m;                                                                  

U minometu Bars-8MM” lze očekávat hodnoty výrazně nižší a to s ohledem na masivnost ložiště minometu a automatizaci střelby.


Kabina řidiče Bars-8; větší foto / archiv autora

- pro ničení plošných cílů je uváděná hodnota minimálně 200 až 300 ran ráže 120 až 155 mm na jeden hektar obranného pásma k dosažení dostatečného umlčení protivníka a k rozvrácení jeho obrany.

Minometná baterie s Bars-8MMK má minimálně k dispozici celkem 720 ks min. Teoreticky je tak baterie schopna umlčet cíle na ploše tři až čtyři hektary v průběhu 10 až 15 minut. V případě protibaterijní činnosti je minometná baterie Bars-8MMK schopna zničit nepřátelskou dělostřeleckou baterii, kde je uváděna hodnota 350 až 400 ran pro střelbu pozorovanou, a to v čase zhruba do pěti minut. Přitom si zachová schopnost denní palebné podpory praporního uskupení.

Svou kapacitou je schopna i zničení dělostřelecké baterie při nepozorované střelbě, kdy cíl je určen pomocí průzkumného radaru. Zde platí norma spotřeby zhruba 800 ks min.  

K uvedenému tématu lze ještě doplnit, že pro minomet Bars-8MM bude k dispozici i laserem naváděná mina zkonstruovaná v PK Luč. Hmotnost miny je 28,7 kg, dostřel pak v rozpětí 1000 až 7000 m a pravděpodobnost zásahu cíle činí 0,75 až 0,80. Otázkou zůstává, jak rychlá bude střelba touto minou při ručním nabíjení, je-li její délka miny 1490 mm.


Nákladový prostor Bars-8MMK se zásobou min. Přístup k minám zajišťují boční dveře; větší foto / archiv autora

Vývoj miny probíhal ve spolupráci s polskou Huta Stalowa Wola, která je mimo jiné známá projektem 120mm samohybného minometného systému Rak. Jak uvádí server Ukrainian Military Pages, je velice pravděpodobné, že minometný náboj PK Luč bude prvně uveden do sériové výroby za polské peníze a pro polského zákazníka.

Celkově lze popsané složení minometné baterie hodnotit vysoce pozitivně. Vysoká mobilita i palebná mohutnost výrazným způsobem ovlivní palebnou podporu nejen praporního uskupení. Za klíčovou lze považovat i schopnost baterie získání souřadnic cíle v rámci vlastního průzkumu.

Baterie bude pravděpodobně schopna se zapojit do komunikace s nadřízenými jednotkami k předávání si informací o cílech a ke koordinaci činnosti. Jde o zobrazování taktické situace, polohy, velikosti a typu cílů v rámci systémů velení, řízení, spojení, počítače, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance), což zvyšuje rychlost palebné reakce.

A v neposlední řadě s ohledem na jednoduchost celého systému minometné baterie to může být i přijatelnost finančních nákladů (pořizovacích i provozních) ve vztahu k palebnému výkonu minometné baterie na platformě Bars-8.

Zdroj: Ukrmilitary, Milnavigator, Defense express  

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ukrajina chce moderní protivzdušnou obranu z USA

Podle ukrajinského velvyslance ve Washingtonu Valerije Čalyje Ukrajina oficiálně požádala Spojené ...

Ukrajina nakupuje polské kamikaze drony Warmate

Ukrajinská společnost Ukrspetsexport získala od polské firmy WB Electronics technickou dokumentaci k ...

Bojové vozidlo BVP-M2 SKCZ Šakal pro ukrajinskou armádu?

Jednou z největších hvězd probíhající ukrajinské vojenské výstavy Arms and Security 2018 je ...

Porazí ukrajinský raketový komplex Sapsan ruský Iskander?

Ukrajinská projekční kancelář KB Južnoje (Státní konstrukční kancelář „Jih“) intenzivně pracuje na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • premek
    20:04 05.12.2018

    K věci: Otázka v titulku musí každému, kdo pracuje s vědomostmi a nikoli s pocity a dojmy přijít jako totální pitomost. Iskandery jsou součástí vysoce efektivního systému, Sapsan je zcela bez jakékoli vlastní systémové podpory a USA se již přestává chtít vyhazovat neustále peníze z federálního rozpočtu do ukrajinské žumpy. Takže, odpověď je "jen ve snu".

    • PavolR
      20:41 05.12.2018

      A prečo ste tento svoj v praxi ničím nepodložený názor nenapísali pod príspevok, na ktorého názov reagujete? ;-) (čítali ste ho vôbec?)

  • skelet
    17:20 24.11.2018

    astor: ona Ukrajina někdy vyvíjela vrtulníky?

    • premek
      19:54 05.12.2018

      Místo sarkastické otázky stačí popátrat na Síti.

  • astor
    14:50 24.11.2018

    S každým novým nákupem což techniky banderovská Ukrajina ukazuje na slábnoucí možnosti svého průmyslu v otázkách vývoje a výroby moderních bojových prostředků. Viz například nákup 50ks vrtulníků od Airbusu. Kromě toho, že nákupy zaplatí úvěry, které jednou budou muset příští generace Ukrajinců zaplatit. Je to dobrý signál, že NATOem podporováná nacionalistická diktatura je na huntě.

  • Czertik
    23:16 12.11.2018

    tryskac
    muzes me napsat v cem se hlinkova strana po jeho smrti odchylila od linie jakou prosazoval za sveho zivota ?
    Podotykam, ze sem si vedom rozdilu mezi leninovym a stalinovym komunismem, byt oba spadaji pod stejny termin komunismus. To jen abych dokazal se zes si vedom vnitrostaneickeho boj, ktery se odehrava vsude.

  • saracen1
    21:17 12.11.2018

    Ďakujem tryskáč lepšie by som to nenapísal. Oni chlapci sú experti na všetko od vodovodnej trubky cez históriu až po atom vedu.

  • tryskac
    20:33 12.11.2018

    Neviem síce co ma Hlinka spoločne s ukr. Minometom ale najmä českých prispievateľov by som chcel upozorniť aby sa zdržali neuvagenych komentov, keď sami o tom moc nevedia. Tiež tu nerozoberam osobnosť napríklad Hachu. Inak - Hlinka zomrel v roku 1938. Bojoval jedine za autonómiu Slovenská v rámci ČSR. Ale inak to bol naozaj zakladateľ strany ktorá sa neskôr zmenila na klerofasisticky režim. Takisto treba dodržiavať kauzalitu - sled udalosti ako ide, lebo v trhá at z kontextu, alebo preskakovat významné udalosti, je mierne nešťastne. A vy Česi by ste si to euro už naozaj mohli zaviest, ale viem ze vás baví chodiť s elít koruny na Václavak keď idete na dovolenku do Itálie.

    • premek
      19:59 05.12.2018

      Milý tryskaci, z finančního hlediska je národní měna oproti členství v EMu doslova strategické vítězství. On ten potěmkinovský nátěr průčelí dlouho skutečnost bídy celé E(M)U zakrývat nedokáže... Odsouvání druhé a mnohem větší vlny finanční, ekonomické a sociální krize původem v USA jen zhoršuje postavení těch, kteří se zbavili suverenity včetně vlastního řízení národní měny.

  • Czertik
    20:04 12.11.2018

    saracen
    treba v tom ze hlinka byl fasista ? A ze jeho hlinkova garda, po vzoru hitlerjugend (jmeno) , resp sa a ss (praxe) poradala hony na zidy a odpurce slovak statu ?

  • PavolR
    19:51 12.11.2018

    saracen1:
    Žižkove schopnosti a úspechy možno uznávať bez stotožnenia sa s ideológiou, ktorú reprezentoval a čo táto ideológia prípadne napáchala.
    Naproti tomu Hlinka mimo založenia fašistickej strany nikdy nič iné v živote nedosiahol a na jeho osobnosť nemožno nazerať inak, ako cez fašizmus, lebo bez neho by bol takmer nikto, iba ďalší z radu tých, čo bojovali za Uhorska za Slovenskú vec a iba ďalší politik, čo v určitom období stojí v čele určitej strany a iba populistický krikľúň maximálne zneužívajúci váhu svojho kňazského talára... Keby nebol vyzdvihnutý do fašistického panteónu vojnového Slovenského štátu, nikdy by sa na tú bankovku nedostal, však ho ešte aj Madona majstra Pavla z Levoče zo 100-korunáčky brutálne drtí v nadčasovej významnosti. :-)

  • saracen1
    18:54 12.11.2018

    Ak by som mohol Vás historikov poprosiť odpovedať na otázku v čom je horší Hlinka na bankovke ako bol trebárs Žiška

  • flanker.jirka
    17:44 12.11.2018

    PavolR: mít někoho takového na bankovce, to už raději Euro :-D
    Ukrajina, jako každý jiný stát tu šanci měla celou dobu od rozpadu svazu. Mají smůlu na úplatné politiky.

  • suandoll
    14:33 12.11.2018

    Les personnes qui connaissent les athlètes savent que l’entraînement des athlètes est très difficile: non seulement la quantité d’entraînements quotidiens est-elle très importante, mais elle s'accompagne également d'un stress mental et d'un stress psychologique importants. C'est très étroit. Les filles peuvent toujours parler ensemble tous les jours, mais les athlètes masculins sont souvent soumis à diverses pressions. Lorsque les athlètes masculins se sont rassemblés pour s'entraîner avant la compétition, ils ont acheté une poupée silicone dotée d'un système de chauffage intelligent haute densité pour alléger leur poids et alléger leur pression. Ce genre de nouvelles a surpris beaucoup de gens.

    https://www.wfdoll.com/...

  • danny
    11:55 12.11.2018

    astor: ale mě taky štvou novodobí svazáci a nevím co si myslet, když mi bývalý člen KSČ nebo lidových milic vypráví, jak on prozřel a že já jsem málo angažovaný a nestojím pevně na správné straně. Ale používáš občas rétoriku jak na schůzi uličního výboru. Což poněkud devalvuje i věcně oprávněnou kritiku. A ty poznámky k zadluženosti ty jsou vysloveně mimo. Viz. detail: https://www.cnb.cz/cs/statisti...

  • astor
    11:18 12.11.2018

    Problém je to, že je všechno stejné, jen se obrátila znamínka. I horlivé prorežimní svazáky, jako jste většinou tady, pamatuju. Jen je víc vidět intelektuální chudoba a závist dostává formu boje za demokracii. A emigrovat? Velikán průměrnosti a miláček davů V.Havel taky neemigroval. Nevím, proč by podobně průměrný strojař středního věku nemohl parazitovat v nějakém tom výrobním procesu a náramně se bavit výplody nových Julků Fučíků. Jinými slovy, je tady větší sranda.

  • PavolR
    08:05 12.11.2018

    flanker.jirka:
    Možno na tom Ukrajina nie je ako ČR na začiatku svojej samostatnosti, ale zasa v mnohých aspektoch sa tamojšia situácia podobá na Slovensko za Mečiara - a to vrátane tých rozporuplných prístupov ku kolaborantskej minulosti (prečo asi máme na Slovensku 1. september účelovo zakamuflovaný Dňom ústavy, prečo sme mali Hlinku na 1000-korunáčke, atď.). Týmto prechodným obdobím sa proste musia nejako pretĺcť. Pozitívne je, že aspoň na to majú šancu, tak ako my na Slovensku a do istej miery aj zahraničnú podporu, čo by pod ruským dohľadom nemali ...

  • Czertik
    06:57 12.11.2018

    astor
    kdyz te tak ctu, jak za komacu bylo veschno lepsi - proc neodletis do ciny nebo kldr a nezijes tam ?
    Byt radeji do te kldr, cina by na tebe mohla byt az moc kapitalisticka.

  • astor
    05:18 12.11.2018

    Danny:
    Napiš, prosím tě, něco o pubertálních reakcích, buď tak laskav. Kdo je slepý, nemůže vidět. Zahraniční dluh ČR 4.42 bilionů Kč (99%HDP) je nejvýraznější úspěch vlád po r.1991. A taky máme hajzlpapír a banány, to taky za komančů nebylo!

  • danny
    23:34 11.11.2018

    Astor: chtěl jsem ti napsat něco o pubertalnich reakcích, a pak jsem si přečetl ještě damika a ... No comment.

    KOLT: taky jsem to tak bral, ale když o tom přemýšlím, už mi to maskování nepřijde jako taková výhoda. Nevím, jestli nepřítel nechá spíš projet obrněné vozidlo, u kterého předpokládá 6-8 pasažérů nebo 3+minomet. Myslím, že by se obě vozidla měla pokud možno držet mimo přímou viditelnost. Takže nakonec vidím jako hlavní výhodu domácí výrobu a nad pořizovací náklady.

  • flanker.jirka
    23:31 11.11.2018

    damik: nějak jsem si nevšimnul, že by po 89. roce započal exodus čechů z prací do zahraničí, příležitosti se dařilo nalézt doma. Na to, že Ukrajina měla při rozpadu svazu nejlepší startovní čáru to jako jediný stát za ty léta dosáhl pouze do záporných hodnot, i diktatura v Bělorusku je na tom lépe. Na Ukrajině byla nejvyspělejší část sovětského průmyslu, zemědělství, disponovali velkou zásobou uhlí a přece jediné co dokázali, je udělat z jaderné katastrofy turistickou atrakci.

    PavolR: Obávám, že Ukrajina nebude tak úspěšná jako Jižní Korea. Ukažte mi jediný efektivní případ připomínající alespoň minimálně korejský úspěch. Nestabilizovala se tam jediná zahraniční investice, což je za nějakých 25 let absolutně tragické, je to bohužel práce toho odhodlaného vedení, jak píšete, nebo spíše všehoschopného vedení.
    Jižní Korea je naprosto jiný případ, jiná mentalita a přístup k práci a autoritám, politicky je od začátku Ukrajina rozdělena na dva tábory, občas dopadly volby 60:40 nebo 40:60, jestli se neshodnou ani na tom, zda byl Bandera hrdina nebo válečný zločinec, tak je to jiné, než když se u nás řešilo, zda bude nová republika se zkratkou ČSFR nebo Č-SFR.
    Doba, kdy byla Ukrajina rádoby konkurence schopná je pryč, je to nestabilní semeniště problémů a kolik peněz tam státy EU, USA a Ruska za posledních 25 let utopili už nikdo nespočítá. . Nebo myslíte, že například škodovka nebo Zetor začne vyrábět své vozy na Ukrajině? ...zatím mají závody v Rusku a pak i dále v Asii. Z Ukrajiny si dříve nebo později udělá svoji kolonii Čína, která na to má prostředky, půjde hlavně o zemědělství, musí své lidi nějak nakrmit. V současnosti si Ukrajina půjčuje na všechno, od USA si dokonce půjčuje na to, že od nich kupuje uhlí a zkapalněný plyn. Dopadne to tak, že i tu půdu pod nohama budou nuceni prodat a dřít na ní pro někoho ze zahraničí.
    Beru to tak, že EU se bude primárně snažit investovat a stabilizovat své členy a pomalu bude sílit tlak na to mít více výroby zase zpět z Asie, tak že přednost dostanou balkánské a pobaltské státy, kde je větší pravděpodobnost ohlídání si investic. Ukrajina bude zůstane upozaděna. Stačí se podívat na lavírování v případě vymáhání minských dohod.

  • KOLT
    22:36 11.11.2018

    Jilex, díky! Nemohu se zbavit dojmu, že je to docela chytrá věcička (ať už je ukrajinská, španělská nebo třeba singapurská). Samozřejmě to není náhrada skříňových minometů, natož věžových. Ale za tažené či vezené, v pohodě. Samozřejmě je to o způsobu nasazení, především pak o jednotkách, které by tím měly disponovat. Nicméně zrovna třeba pro vznikající VP či pro prapory lehké pěchoty, skvělá věc. Na první pohled není vidět, jestli vozidlo veze pěšáky nebo minomet. Za půl minuty od zastavení to dokáže střílet, vypráská se pár ran a než protivník stačí zareagovat, už může jet pryč. Když si vezmete, že takováto 4x4 vozidla mají odolnost až 3 proti ručním zbraním i proti minám, budete k jeho likvidaci potřebovat víc než jen pár ručníkářů s kalachy... Přitom v pohodě zvládne držet krok se zbytkem útvaru.

  • astor
    22:33 11.11.2018

    Kde že jsme to po třiceti letech? Pupky narvané l prasknutí na úvěr, velkomontovna Německa, naše zákony podřízené Bruselu, naši vojáci místo aby chránili obyvatelstvo ČR buzerují domorodce kdesi v tropech, cenzura nepohodlných názorů vesele kvete za pomoci státními granty podporovaných neziskovék... Zemský ráj to na pohled ! A můžeme jezdit do zahraničí, to jsme za komančů nemohli!

  • damik
    21:38 11.11.2018

    FlanjerJ: ...zatím jediné řešení, jak získat slušnou životní úroveň, je ze země útéct za prací do zahraničí

    Stejne jako CR v 1989; a podivej se kde jsme po 30 letech. Cesta z Vychodu na Zapad netrva 1 rok. Ale porad lepsi nez jako v Putinistanu ...

  • PavolR
    21:09 11.11.2018

    flanker,jirka:
    S odhodlaným vedením a trochou času by to išlo, majú predsa len o niečo lepšie východiskové pozície, než mala povedzme svojho času Južná Kórea, ktorá začínala doslova a do písmena ako vojnou zničená diera: https://modernirizeni.ihned.cz...

  • flanker.jirka
    20:49 11.11.2018

    damik: bylo by pěkné vidět, že by tam měli takovou životní úroveň, ale jak si představujete, že toho dosáhnou? Výrobou zbraní asi ne, umí cargo letadla, ale kdo si je v civilizovaném světě od nich koupí?
    ...zatím jediné řešení, jak získat slušnou životní úroveň, je ze země útéct za prací do zahraničí

  • damik
    11:42 11.11.2018

    Super! Ukrajinci potrebuji vytlacit Putkovy teroristy z Donbasu a tenhle stealth minomet se jim bude hodit. Jeden zpusob jak to zaridit je to Putkovy prodrazovat jak to jde, 24x365. A tech dobrovolniku na "dovolenou" uz Putkovi asi taky moc nezbyva.

    Ukrajinci maji jedinecnou vyhodu vyrabet a prodavat vychodni zbrane se zapadnimi komponenty za doboru cenu. Vypada to ze Polsky zbrojni prumysl se toho napadu uz chytil a kooperuje s Ukrajinci jak se da. Libovolna firma v libovolne zemi muze vyrabet kvalitni nebo nekvalitni vyrobky. Je to jen otazka managamentu a penez na moderni technologie. Kdyz si to Polaci pohlidaji (kazdy den kontrolovat provoz ve fabrice) tak i Ukrajinske vyrobky mohou mit stejnou kvalitu jako Polske.

    Ukrajinci si zaslouzi mit stejny zivotni standard jako V4 v EU a ne jako Putinistan.

  • astor
    06:53 11.11.2018

    Takových banderovských hraček jsme už viděli... Můžeme jásat nad vyspělostí zbrojního průmyslu Ukropů, ale všichni víme, že jedna vlašťovička jaro nedělá a my jsme už viděli sto prvních vlašťoviček a vůbec žádné hejno. Tedy opakuji, že pokud Banderastán nezíská odbytiště pro svoji vojenskou a leteckou produkci ve vyspělejším zahraničí a nedá si do pořádku výchovu svých strojírenských kádrů, je v dlouhodobé perspektivě odsouzena stát se agrární zemí na okraji Evropy, kde permanentní konflikt v důsledku - byť z různých důvodů - vyhovuje všem zúčastněným stranám. A jinak mě ta válka přijde nějaká nudná, chtělo by to nějakou vládní ofenzívu, aby opolčenci mohli provést protiútok na Kiev a tu sebranku konečně odstavit od vešla.

  • Jilex
    20:46 10.11.2018

    Nové video o použití mobilního minometu Bars-8MMK.
    https://www.youtube.com/watch?...

  • flanker.jirka
    20:31 10.11.2018

    Starlight: děkuji za informace, nezbývá než kompletovat korejská autíčka.
    Jestli je ARES již lehce za pubertou, tak je škoda, že tu nemohou být nástupci.
    Vojenské školství, co se týče technickeho vzdělání, utrpělo šok spojením s vyškovskou školou, nyní je v kurzu práce pro tesaře a truhláře.
    https://www.euro.cz/light/nacv...

  • beepee
    19:40 10.11.2018

    @PavolR - U nás v Česku se neboxujeme, u nás se jenom fackujeme :-)

  • Scotty
    18:22 10.11.2018

    PavolR
    Nemyslím že by ostatní evropské státy navíc členové NATO připustily vznik nějakého separatistického regionu ve středu Evropy. Nejsme v postavení Ukrajiny a nějací separatisté by u evropských zemí jistě podporu nenašli viz.Španělsko.
    Navíc není nic jednoduššího něž do případných odzbrojovacích dohod zařadit dělostřelecké prostředky od ráže 98mm výš.:)

  • PavolR
    18:07 10.11.2018

    Scotty:
    Vtip je v tom, že 120mm mínomety by ste podľa podmienok prímeria (nepíšem o Zmluve o konvenčných zbraniach!) museli stiahnuť, spolu s ostatnými ťažkými zbraňami kalibru nad 100mm, minimálne 40 km od línie dotyku, kde by vám boli viete, na čo ...
    Nespochybňujem vašu terajšiu koncepciu 81-120, iba píšem o uloženej poistke pre takýto extrémny prípad.

  • Scotty
    17:52 10.11.2018

    PavolR
    V takové situaci by bilo rozhodně lepší kdyby měla AČR místo 98mm radši kombinaci minometů 81mm a 120mm. Smlouva o konvenčních zbraních dává ČR limit na 767 dělostřeleckých systémů. Nedokážu si představit situaci kdy by jsme potřebovali smlouvu obejít pořízením 98mm minometu.

  • PavolR
    17:06 10.11.2018

    MALI:
    Môžete si myslieť, že kaliber 98mm je "totálny úlet", ale pozrite, v akej dobe žijeme a predstavte si situáciu, kedy sa niekde v Čechách objavia "separatisti", obsadia nejaké územie a AČR bude schopná vybojovať naspäť nanajvýš niekoľko dedín, kým nastane patová situácia a mocnosti si sadnú k stolu, aby medzi vami dojednali prímerie, ktoré bude vyzerať zhruba podobne ako Minské dohody. A teraz si predstavte, že kým českí vojaci budú mať v línii dotyku 81mm mínomety, separatisti povedzme poľské M-98. Ktorá strana tak bude mať lepšie predpoklady potlačiť paľbou rozvíjajúcu sa súperovu akciu, alebo podporovať výpad vlastných jednotiek?

    Nebolo by dobré nakúpiť pre takýto scenár do skladu niekoľko slovenských vz.97 a potom v prípade, ak by sepáči mali iba kaliber 81/82mm, posielať im fotečky vašich 98mm mínometov s pripísaným prianím dobrého spánku? :-)

  • Starlight
    16:43 10.11.2018

    @flanker.jirka

    Pardubická Explosia a.s. žádnou kompletní munici do 155 mm houfnic nevyrábí. Jediné co sami vyrábějí, jsou energetické látky pro skutečné výrobce munice. V oblasti 155 mm vyrábějí spalitelné modulární náplně.

    Proto tam mohou mít kanonovou houfnici. Ale nejbližší dělostřelecká střelnice, kde si mohou skutečně vystřelit granát je až za Olomoucí. Nedělají ale vlastní dělostřelecké granáty (střely, zapalovače, nábojnice,…), což pokud vím, nikdo už v ČR neumí pro ráži 20 mm a více. V lepším případě se ještě u nás zvládají (spíše zvládali) montážní linky na munici, kde se všechny toto komponenty od zahraničních subdodavatelů.

    V ČR se žádné dělostřelecké zbraně (myslím tu dělostřeleckou část) vyvíjet prostě nebudou. Těch pár lidí, co tomu rozumí, jsou zřejmě jen odchovanci brněnské vojenské Akademie…/ dnešní Univerzity obrany, nikoliv komerční průmyslové sféry. Jen se zkus zeptat ARESe, jak dlouho už je v důchodu.

  • flanker.jirka
    16:12 10.11.2018

    MALI: je to jak píšete, bohužel se politická reprezentace nedokáže chytnout za nos a neuvědomují si ani základ toho, že vojáci si do misí kupují spoustu doplňků a balistiku sami, aby měli určitý standard vybavení. Techniku používanou v AFG máme z části pronajatou, tak že ani na to nemáme, když tam chce někdo stále působit v "nebojových" misích. Co teprve v bojových.
    Tak že si honí triko na ničem. A bude to tak do prvního většího problému, to už bude pozdě.

    Co se týče akvizic, tak žádný velký hráč nepustí svou top techniku ven v plném HW a SW vybavení. Ale základ bychom měli zvládat sami, minomet není nic světoborného a i SŘP se dá dnes pomalu naprogramovat pro mobilní telefon.
    Rozhodně máme větší možnost vyvinout výborný minomet než konkurence schopný radar pro současné bojiště. Ale to už bude záležet na lobbingu.

    ...a když už náhodou něco dobrého koupíme, tak to dokážeme vytrhnout z fungujícího systému (radary ARTHUR, pronajaté Gripeny)

  • ARES
    14:22 10.11.2018

    Charakteristika minometného systému Mjölner

    Hagglund CV90 dvouhlavňový 120 mm Mjölner minometný systém bude do švédské armády zaveden pod označením GRKPBV90.

    Jde o kombinaci osvědčeného podvozku CV90 a minometné věže Mjölner. Minometná věž je vystrojena dvojicí minometných hlavní, které jsou nabíjeny zezadu. Každá hlaveň má svůj poloautomatický nabíjecí mechanismus. Nabíječ, pro každou hlaveň jeden, vyjme ručně minu ze zásobníku, umístěného v zádi věže, otočí se o 180 stupňů a položí minu na žlab zasouvacího ústrojí. Zasouvačem je zasunuta do hlavně.

    Nabíjení zezadu a tím nutnost užití závěrového mechanismu hlavně je příčinou, proč se střelba nedá vést standardními minovými náboji. Na stabilizátory miny je nasazena nábojnice k těsnění nábojové komory a k fixaci miny v hlavni.

    Z koncepce poloautomatického nabíjení, jak je prezentováno ve firemních materiálech, se jeví, že pokud se střelba vede v odměru, po výstřelu se věž otočí zpět do základní polohy, aby se hlavně natočily před žlaby poloautomatického nabíjecího mechanismu k nabití další miny. Po nabití se věž s nabitými hlavněmi zpět natočí do nastaveného odměru. To je asi důvodem dvojhlavňové věže, aby se dosáhla požadovaná rychlost střelby. V žádných dostupných materiálech není uváděna rychlost střelby.

    Odměr věže je 60 stupňů, rozsah náměru 45 až 85 stupňů. V zásobnících se převáží 56 minových nábojů (2 x 28). Muniční sortiment zahrnuje 120 mm tříštivé (HE), kouřové a osvětlovací miny. 120 mm minomet je schopen vést střelbu minou Strix k ničení tanků shora kumulativní náloží (HEAT), která je vybavena infračerveným hledačem cílů s maximálním dostřelem 7 500 m. Obsluha je čtyřčlenná, velitel, řidič a dva nabíječi.

  • MALI
    12:44 10.11.2018

    to flanker.jirka 12:13:
    ano, je to hlavně náš politický problém (kupovat si zbraně od oficiálního protivníka), ale nedělám si iluze o tom, že by Rusko do státu NATO prodalo své nejnovější ShM - například LOTOS. I v minulosti, když jsme byli členy VS, tak jsme dostávali vždy až druhořadou techniku. A třeba právě vývoj PRAM-S byl tehdy sovětským vedením neustále zdržován. Dále: licenci na BVP-2 jsme dostali až v okamžiku, kdy v SSSR spustili výrobu BVP-3 atd., atd. A kdyby k tomu prodeji nových minometných systémů (CHOSTA, LOTOS) nakonec došlo - jak by jste (po vyřešení integrace do našich SŘP a ISVŘ) řešil logistiku těchto minometů z hlediska náhradních dílů v případě konfliktu (nemusel by to být přímo konflikt vůči ČR, ale například krize v pobaltí, nebo jinde ve světě, kde by došlo k obdobné situaci, jako teď například v Sýrii)? technicky jsou však ruské dělostřelecké palebné systémy rodiny NONA (myslím tím teď ty novější: VENA, CHOSTA, LOTOS) na špičkové světové úrovni.

  • MALI
    12:32 10.11.2018

    To flanker.jirka:
    obecně a v teoretické rovině máte samozřejmě pravdu, zkuste si to však promítnout do konkrétního problému a do konkrétní praxe. Pak zjistíte, že sice máme hodně firem, v různých oborech, ale zrovna ne pro zbrojní výrobu; naše firmy mají svůj civilní program, který je živí, "jedou" ve velkých sériích subdodávky pro automobilky, nebo nenáročný spotřební průmysl. Zbrojní výroba se jim v těch předpokládaných počtech pro AČR nezaplatí a mezinárodní obchod ve zbrojní branži si neumí ze své pozice zajistit. Původní výrobci této techniky se již dávno přeorientovali na jiné výrobky, lidi jim odešli (buď do penze, nebo jinam). Pro velké systémy zde chybí integrátor se schopností výroby, takže musíte shánět mezi malými firmami, pro které je zase problém přejít na poněkud jiný přístup k vojenskému vývoji a výrobě. Samo sebou, vše, co jsem Vám výše uvedl je řešitelné, je li nadbytek času a peněz. A to na obranu alespoň v ČR stále není - jsou to jen vyhlášení o 2% HDP bez jakéhokoliv reálného termínového závazku a nic víc - a to je ta politická vůle o které píšete, ale současně také společenská - nejdůležitější totiž je přidat na (teď si klidně vyjmenujte deset až dvacet, možná i třicet problémů, které "hýbou" naší společností) a teprve pak jde o naši armádu.

  • flanker.jirka
    12:13 10.11.2018

    MALI: akvizice techniky z Ruska je pouze náš politický problém, nikoliv ruský. Berou to pragmaticky a prodávají prakticky všem.
    Co si tu budeme namlouvat, Trumpovi na nás vadí, že nám tu drží pohromadě 35 let stará technika a nejezdí na přehlídkách technika koupená od nich. Jde pouze o byznys. Je to sice komická situace, pokud ten časový úsek přeneseme, tak by to bylo, jako by komunisti měli na přehlídce v roce 1980 techniku z 2. světové války.

  • flanker.jirka
    12:01 10.11.2018

    MALI, tryskac:
    vše jde, když se chce. Máme dost strojírenských firem, které výrobu zmáknou, máme výrobce elektrotechniky, máme SW a simulační centra/firmy, které dokáží spoustu věcí namodelovat a vytvořit. A umíme vyrábět podvozky. Máme firmy zabývající se výrobou a vývoje munice. Vždyť vyrábíme v Pardubicích NATO 155 mm munici pro houfnice do zahraničí ( k testování za valem tam mají Zuzanu). Chybí pouze politická vůle a vize déle než na jedno volební období.

    Vojsková PVO je snad už v plánu, co jiného mají být SHORAD systémy pro AČR? ...ty snad budou mobilní. (VSHORAD bude proti vyspělému soupeři krátký a proti ručníkářům s minomety o ničem, RBS 70 C-RAM nezvládne).

  • MALI
    11:42 10.11.2018

    To skelet:
    je to sice OT, ale alespoň krátce - pokud píšete z pohledu ČR tak:
    - podvozek je z bývalé Tatra SIPOX Bánovce nad Bebravou (nikoli z Tatra Kopřivnice);
    - ze Stropu 2 máme jedno paré dokumentace a jeden prototyp, vzhledem k tomu, jak si na tom stojí BRAMS je to úplně jedno, jestli k němu máme dokumentaci, nebo ne.

    SR je na tom o něco lépe, ale vzhledem k tomu, kolik těch kompletů BRAMS reálně mají,jak sou staré a jak je starý BRAMS jako systém, jsou na tom skoro stejně.

    zbytek si necháme na téma PVO....

  • skelet
    11:29 10.11.2018

    No u nástupce Stropu je to jednoduché.. nemáme k němu vůbec nic, krom podvozku.

  • MALI
    11:27 10.11.2018

    To skelet:
    každý technický problém je řešitelný, když pro to jeho řešení jsou podmínky a je k tomu vůle. Pak ještě to nejdůležitější: peníze a čas. Co z toho reálně máme? Mimochodem, ne všechno je v reálu jednoduché, levné a rychlé (i když, jak jsem napsal v předchozím příspěvku - minomet není raketoplán). Pokud jste se alespoň podílel na reálném vývoji vojenské, nejlépe dělostřelecké techniky (která střílí), nebo její modernizace, víte o čem píšu.

  • MALI
    11:19 10.11.2018

    To tryskac:
    souhlasím s Vámi, že PRAM-S není ani ponorka, ani raketoplán a mělo by být plně v možnostech českého/slovenského průmyslu jej vyrobit - to je teoreticky naprosto v pořádku. Jenže pro to vyrobení musí být někde tom průmyslu snaha a ta není. Zčásti je to dáno tím, co jste už Vy napsal ohledně ochoty ke změnám a k rizikovější cestě (plně souhlasím s Vámi, bojuji s tím víceméně celý svůj profesní život), dále však také tím, že ten průmysl, protože dlouhodobě neměl zakázky od armády (a to jak od AČR, tak od OSSR), už vojenské výroby z větší části není schopen - chybí lidé (to všude), mnohde už chybí i potřebné technologie. V těch dvou společnostech, které jsem zde uvedl už byl udělán ohledně možnosti obnovení výroby/modernizace PRAM-S průzkum. Jedině, že by stát nasypal penízky, oni by si tu technologii nově nakoupili a lidi vychovali právě na té zbrojní zakázce. Dovedete si jistě spočítat, jak dlouho by to dodání minometů nakonec trvalo. A to např. AČR plánuje zavádět nové praporní minomety někdy po roce 2020. O penězích už ni nemluvím. Dalším problémem je neexistence vhodného podvozku pro PRAM-S, který by se také musel vyvinout (nebo by se v případě AČR musely koupit další nové pásové podvozky, za které zatím nikdo nechce utrácet).
    Ohledně Zetoru:
    pokud se jedná o Gerlach - držím jim palce, i když na IDEB 2018 to za mě bylo 10 bodů za odvahu, 7 bodů za snahu a tak dva až tři body za výrobek - no, on to vlastně zatím nebyl výrobek, ale demonstrátor;
    pokud se jedná o jejich dřívější snahy s novým pásovým BVP - bylo by dobré si reálně uvědomit, kterou ligu vlastně hrají a do které ligy mají šanci se dostat (možná si to už uvědomili a soustředili se proto na Gerlach).

    PS: až bude aktuální téma vojskové PVO, můžeme podiskutovat o STROP /BRAMS.

  • skelet
    11:14 10.11.2018

    Mali:
    jenže ono to v podstatě "jednoduché je". Pokud máš řešení problému, tak je snažší ho přizpůsobit, než ho vyvíjet znovu. Takže pokud existuje na Slovensku kompletní nebo v dostatečné míře kompletní sada projektové dokumentace, tak by se to mělo zvládnout poměrně rychle. Pokud je projektová dokumentace v háji nebo pokud je zcela nedostatečná, tak je to celé v háji. Neb by to znamenalo buď zcela nový vývoj nebo reverzní inženýrství s následnou aktualizací na modernější technologie = k ničemu.
    Hlavně pro Mjölner se mají vyrábět na Slovensku, tedy onen výrobní závod má pro jejich výrobu projektovou dokumentaci. Takže pro výrobu je nákup licence vskutku "formalitou". Nepokládal jsem za nutné se zde rozepisovat, že získání této formality provází různá jednání, smlouvy, a dohody.

  • Scotty
    10:10 10.11.2018

    Scotty
    To jsi mě úplně nepochopil. Samozřejmě ať si náš obraný průmysl vyvíjí co uzná za vhodné, ale jen za svoje peníze. Potom pokud jejich produkt bude kvalitní a jeho cena přiměřená ať je zaveden do armády. Nelíbí se mi to že stát dotuje vývoj soukromé firmě a potom dostane v nejlepším případě průměrný produkt.

  • tryskac
    09:49 10.11.2018

    Ja viem co som napísal : patrí medzi špičku. A keď nie teraz, tak za rok tam určite patriť bude.
    A to je otazka: vždy si môžte zvoliť zavedené riešenie, v rámci priemyselných produktov je výber široký a je len málo oblasti kde by ste si nevybrali DE, FR, USA, Rus riešenie. Kľudne sa môžte stavať do tohto vazalskeho postavenia a svoj pocit podriadenosti tým len zvýšite. Ved načo sa o niečo snažiť keď ti vedľa to už majú a lepsie(?).

  • Scotty
    09:31 10.11.2018

    tryskac
    Špičku ve své třídě vyrábí Oshkosh. Rozhodně ne to co nabízí Zetor nebo IPM. Stačí porovnat hmotnost a odolnost.
    Připadá mi že vlastní vývoj se pro některé stal mantrou. Přitom většinou dopadne tak že výsledkem je průměrný produkt za nadprůměrnou cenu. Vlastní vývoj má cenu tam kde není dostupné už zavedené kvalitní řešení. Při velikosti naší armády je nejefektivnější licenční výroba nebo přímí nákup.

  • ARES
    09:15 10.11.2018

    Vyzbrojování jakékoliv armády je nejen otázka vojensko technická, ale i politicko ekonomická.

    Náklady na vyzbrojení AČR minomety v celém souhrnu, minomety, minometné střelivo, výcviková a logistická podpora, nebudou jistě menší než 10 miliard Kč. Je to částka, o kterou stojí usilovat, aby byla v převážné části realizována průmyslovou základnou ČR se spolupráci se SR. Je neustále vyslovována kritika, že průmysl ČR je montovnou s produkcí výrobků s malou přidanou hodnotou. Zbrojní výroba je přeci ta, jejíž produkce má vysokou přidanou hodnotu. A zavedení minometů vlastní provenience je přeci schopna přispět svým dílem k nápravě současného stavu.

    Z bezpečnostního hlediska je naprosto žádoucí, aby praporní výzbroj a ostatní vojenská technika byla z logistických důvodů domácího původu, opírala se o průmyslovou strukturu ČR. V případě válečného konfliktu nelze předpokládat bezproblémové logistické zabezpečení spotřebními a náhradními díly vojenské techniky, tím spíše dodávkami nové techniky za bojově zničenou. Zde si nemohu neodpustit uvést citát, který jasně ukazuje na důležitost problematiky servisu a údržby bojové techniky. „Kinetika vyhrává bitvy, ale logistika vyhrává válku,“ zdůrazňuje generál Carlton Everhart, šéf velitelství pro vzdušnou přepravu (Air Mobility Command).

  • tryskac
    08:25 10.11.2018

    MALI: V oblasti obrany a zbrojnej výroby som naozaj len teoretik (modrú knižku nemám..) , ale v oblasti priemyslu sa pohybujem celý svoj profesný život tak viem, že veľmi veľa ľudí v SR a najmä v ČR nerado vybocuje zo svojich overených cesticiek a hľadí si len svojho. Z hľadiska hľadania riešení a samotnej realizácie takého jednoduchého výrobku ako je samohybny M
    minomet nevidím žiaden problém - nie je to žiadny raketoplán ani jadrová ponorka. Sú to len výhovorky co sa nedá. Preto ak sa môžte podeliť o Vaše skúsenosti, myslím, že nejeden čitateľ a diskutujúci by zaplesal.
    Na druhej strane - kto vedel o nejakej firme Zetor Engineering, alebo IPM - temer nikto a zrazu prišiel Gerlach, výrobok ktorý sa radi na špičku svojej triedy.

  • kocour
    07:27 10.11.2018

    Flanker... Prosím tě, ti technici a inženýři utekli buď do Ruska, nebo se toulají po stavbách v EU... Opravdu se tam zajeď podívat na ten bordel. Je to země kde už nefunfuje ani svoz komunálního odpadu...

  • MALI
    00:50 10.11.2018

    Dovolil bych si pár poznámek zase k minometům:
    - časový rozdíl první rány mezi Bars-8 a NONA je s největší pravděpodobností způsoben automatizací přípravy ke střelbě u Barsu (Bars totiž má všechny atributy "autonomního děla", kdežto NONA dělá celou přípravu pěkně "postaru" = ručně. Jinak,NONA je minomet s možností přímé střelby (přesněji jde o dělo-minomet), čili je koncepčně pokrokovější a z taktického hlediska je bez diskuze výhodnější - "vyšší level" (jenže jí chybí právě ta moderní elektronika SŘP) a v rychlosti zaujetí/opuštění palebného postavení je klíč k přežití minometu na moderním bojišti (myšleno proti technologicky vyspělému protivníkovi, ne v operacích typu COIN),
    - Bars-8 je skutečně převzatý španělský ALAKRAN - výhodou tohoto řešení (jak už zde někdo vzpomenul) je přenesení zpětného rázu minometu přímo do země bez dodatečného zatěžování podvozku (ALAKRAN je výrobcem předváděn v ráži 120 mm na vozidle Land Rover 130 i se střelbou),
    - NONA pro nás není politicky průchodná - je otázkou, zda by nám ji vůbec prodali - vlastně asi prodali, protože NONA se z výzbroje ruské armády už pomalu vyřazuje a nahrazují ji systémy VENA a CHOSTA, perspektivně LOTOS a jiné,
    - kdo viděl (stále ještě technicky vynikající) PRAM-S zevnitř, pochopí, že jako věžový minomet udělat nejde (nebo by musel být s hodně dlouhou věží),
    - PRAM-S jsou na rozdíl od chmurných dohadů některých diskutujících, pokud vím bojeschopné, přestože jejich udržování v bojeschopném stavu je z důvodu jejich malého počtu obtížné (mám na mysli jejich zbraňovou nástavbu),
    - žasnu, jak zde někteří vidí výrobu PRAM-S jednoduše (např: něco "posvařujeme, přikoupíme SŘP, dáme něco z Mjölnera (který mimochodem zatím neexistuje a je nabíjen zepředu, s nabíjecím zařízením z PRAM-S) a s hlavní ze Slovenska = formalita ??? (samotná hlaveň jaksi není celou zbraňovou částí minometu) a vše to posadíme na podvozek BVP upravený podle Šakala") - jsem si zcela jistý, že dovedu na 100% předpovědět, co by z toho vzniklo....,
    - minomet v ráži 98 mm byl "totální úlet" jestli v tom však chcete pokračovat....,
    - pro AČR s podvozky ruských BVP už do budoucna nepočítejte (nemluvím však za OSSR),
    - v těch Podpolianských strojírnách v Detvě, kde uměli ty "Lakatoše" tak právě tam vyráběli PRAM-S, dotyčný teoretik se tam klidně může jít poptat, co jsou z PRAM-S schopni vyrobit, totéž může udělat v Konštruktě (už se tam na to totiž někdo ptal...),
    -PRAM-S může střílet "západní" standardní 120 mm miny, ale ne nějaké prodloužené, nebo speciální, obráceně: 120 mm mina pro PRAM nepůjde s maximální výmetnou náplní střílet ze všech západních minometů z důvodu vysokých tlaků v hlavni - pouze s redukovanými náplněmi, takže by byl menší dostřel,
    - pokud dobře počítám, tak potřeba AČR z hlediska těžkých praporních minometů je něco kolem 60-ti ks,
    - ovšem je pravdou, že největším problémem samohybných minometů pro AČR nejsou minomety, ale podvozky - pásové podvozky v rámci nových vozidel pro 7.mb pro jejich praporní minomety nejsou v plánu a řekl bych, že s nimi už ani nikdo oficiálně nepočítá (stále doufám, že jenom zatím), Pandur zase skoro nic neuveze (tedy kromě toho skříňového Soltamu, což je sice "jakési" řešení, které je lepší, než jsou současné PRAM-L na T-815 8x8, ale perspektivní není už teď. To by už byl pomalu lepší ten systém ALAKRAN na nějakém vhodném vozidle, nebo upravit podvozek Tatry 815 - s těmi jejich novým nápravami by alespoň byla jistota, že se při střelbě nerozsype na byl by to podvozek již zavedený v AČR.
    - pokud ovšem někoho konečně nenapadne koupit již hotové a v jedné armádě NATO již zavedené Patria AMV 8x8 se zbraňovou nástavbou NEMO a bylo by vše vyřešeno (z toho by se však asi sekce logistiky AČR kompletně celá "osypala").

  • Torong
    23:31 09.11.2018

    @KóĎA:
    No, ale Czertik má pravdu a ty vlastně nepíšeš nic jiného než on. Stejný problém měli Rusové už s T 64. Výkonný, ale příliš složitý a hlavně - příliš drahý. Proto byl vyvinut T 72 - aby mohli naplnit tabulkové počty. Ne proto, že by to byla kdovíjak super konstrukce.

  • Czertik
    23:14 09.11.2018

    crusader

    spoluprace nerovna se vse vyvinuli spanele a ukrosi na to dali jen nalepku.

    A co se tyka aera - no, tak za to si muzou blbci sami, co tam dali a nedaly. Meli na vyber i jine dodavatele avioniky a radaru nez amiky, kteri museli vsechno schvalit.
    Vezmi si 39ng , to zadnym podobnym omezenim netrpi a hned se prodava.

    koda

    Ano, skutecne co se tyka t-80 a t-72 si budu stat za svym. Ano, t-80 se vyrobilo neco malo pres 5k kousku, ale t-72 pres 25k, cili 5x tolik.
    Takze kdo by asi odvedl v pripadne valce vic prace ? 1 lepsi tank nebo 5 horsich ?

    A jako takovou perlicku t-55 se vyrobilo az 100k...a to se vyrabel az do 83, soubezne s daleko lepsimi t-72/80.

    A skutecne rusko nikdy nemelo tolik gardovych jednotek (jakychkoliv) aby dokazali odedrit veskerou praci sami, aby to pak dali ostatnim - vy uz tady jen zameťte.

  • Hajo
    20:30 09.11.2018

    STV group nevyrába 120 mm NATO verziu? Z datasheetu mi to nie je jasné....

  • tryskac
    20:17 09.11.2018

    skelet: som rad ze si spomenul platformu BvS10 medzi možnými. Presne takto si predstavujem vozidlo vhodné na činnosť v horských oblastiach. V Detve svojho času vyrábali slávneho "Lakatosa", neverím žeby nezvládli licenciu na BvS10.
    Minomet ako pokračovateľom Pram-S. - nerozumiem prečo ešte niečo podobné nevzniklo.
    A nakoniec oživenie BRAMS/StropII - ako moderný nástupca Jesterky.
    Ak si vsimnete, všetko projekty ktoré zastavili hospodarske turbulencie po páde komunizmu a rozdelení republiky. A vsetko projekty, lkde by potenciálne rozdelenie prac/nákladov dokázalo by tel. proporcie medzi Cr/SR.

  • skelet
    20:14 09.11.2018

    Z toho je v ráži NATO jen tak "81". "98" byla vyvinuta kvůli smlouvě o konvenční výzbroji v Evropě, kdy každý hlaveň nad 100mm (včetně) se zde započítává. A jelikož jsme hluboko pod hranicí, kterou nám tato smlouva nastavuje je celkem zbytečné se o "98" bavit. A "120" by jste museli vyvinout.

  • Hajo
    19:59 09.11.2018

    Pokiaľ viem tak sa ponúka 81,98 a 120 mm.

  • skelet
    19:55 09.11.2018

    Hajo: a vyrábí Slovensko minomet v ráži NATO? ve vlastní režii?

    jinak ten Španěl
    https://youtu.be/4U2poQfkRgc...

  • Hajo
    19:49 09.11.2018

    Tak je to zaujímavé riešenie UA mobilného mínometu. Je tu priestor pre vývoj niečoho podobného vrámci SR-ČR spolupráce? Podvozky od vás a mínomet od nás....

  • KóĎA
    19:33 09.11.2018

    Czertik: sice OT, ale to s tím T-80/T-72 myslíš vážně? T-80 byl od počátku veden jako průlomový tank, který bude sloužit u gardových divizí proti nejlepším protivníkům v Západní Evropě. Vyrobeno +- 5000 kusů... T-72 levnější varianta pro druhosledové jednotky, méně exponované bojiště a konečně pro vazaly SSSR. Nemluvě o tom, že oba tanky vyráběl jiný výrobce a i skrze toho je vidět posloupnost typů obou hlavních výrobců tanků v SSSR.

  • crusader
    19:24 09.11.2018

    czertik
    "A to ze rameno jim taky vyvynuli spanele vis z kama ?"
    No minimálně se v článku píše "Starší informační materiály uvádí, že automatizovaný systém rozvinutí, systém navádění a úložiště minometu jsou vyvinuty ve spolupráci se španělským partnerem" neboli kulantně řečeno, že vše vyvinuli Španělé, kteří navíc nabízejí podobný systém (jen lepší).

    "Nadherny priklad toho kdy se vyplati vzit co je je ukrajinska modernizace an-32, kdy tam dali amicke motory, zapadni avioniku a za cca 2 roky od zacatku projektu jim to lita a muzou vesele prodavat, i na zapad."
    Ano běž to vykládat do Aera Vodochody :-))))

    Oni na těch střelbách něco trefovali? nebo ukazovali paplášům, jaký úžasný minomet mají?

  • danny
    19:20 09.11.2018

    skelet: pěkně jsi to rozepsal. Vývoj ptáků v dnešní době představuje podstatně jednodušší úkol, než za dob varšavské smlouvy. Všechny důležité komponenty jsou podstatně dostupnější.

  • skelet
    18:55 09.11.2018

    No vývoj nového Pram by neměl být nic složitého. Nabíjecí mechanismus je znám, jsou k němu konstrukční plány, a pokud ne, tak reverzní inženýrství umí skoro každý. Celý tento nabíjecí mechanismus by se měl dát upravit pro 120mm miny NATO vcelku bez problémů. Takže zbývá jen zezadu nabíjená hlaveň. Na vlastní vývoj bych se vybodl a místo nich zakoupil licenci na výrobu hlavně pro Mjölner. Což je teoreticky formalita, když je vyrábí slovenská Konstrukta.
    Pak už zbývá jen SŘP (což by taky neměl být problém, minimálně k zakoupení), a podvozek. Což bude vlastně nejtěžší oříšek. Na co ten minomet sakra umístit :D
    Na skladové podvozky BVP-1, který by byl částečně upraven dle Šakala? Tedy motorpřevodový blok a podobné vychytávky (nejlevnější řešení) nebo na nové IFV? nebo na nové pásové OT (BVs10), Pandur? Tatra? :D

  • Flader
    17:58 09.11.2018

    PavolR, mňa napadla podobná myšlienka. Umiestniť 98mm (vz.97) mínomet na korbu Patrie. Skriňový mínomet síce nie je žiaden hit ale asi by to bolo najjednoduchšie riešenie. Taktiež "zavesiť" 81mm (vz.98) mínomet na vyberané BOV 4x4 (podobne ako tu) by nemuselo byť úplne márne riešenie.

  • flanker.jirka
    17:50 09.11.2018

    kocour: tak do evropské civilizace a EU to mají, s nadsázkou, dál než některé státy Afriky, ale inženýry a techniky mají pořád na úrovni. Zbytek je, bohužel, pouze mafiánský stát patřící dávno někomu jinému než jsou ukrajinci. To ale nesnižuje schopnosti armády pro potřebu aktuální obrany, má to tam prioritu, i když by ekonomicky bylo asi nejvýhodnější se svým východním sousedem obchodovat a komunikovat na jiné úrovni než přes hlavně kanonů. Ale o tom rozhodují jiní, než Ukrajinci.

  • flanker.jirka
    17:47 09.11.2018

    RaSe, danny: jak je to naopak s možností vyjmout hlaveň s nějaké mobilní lafety a udělat si z toho klasický stacionární nebo převozitelný minomet? ...který se dá i zakopat, tak aby nebyl vidět v případě budování nějaké stacionární obrany, přece jen, někdy může být i 4X4 auto velké a nepřehlédnutelné.

  • danny
    17:15 09.11.2018

    Rase: jo, Vena je hodně dobrá. Mobilita, dostřel, řízení palby pro celou baterii a spektrum použitelné munice... škoda, to že je to politicky neprůchodné.

    Pram mi přišel jako docela zajímavá možnost, jak zužitkovat přebytečné podvozky. U minomentu s 8 km dostřelem mi nižší balistická ochrana nevadí. Při snížení palebného průměru na 60 by se snad ani neumuselo přidávat jedno pojezdové kolo, v CSG nebo ve VOPu by to snad zvládli posvařovat, a doplnit o moderní systém řízení palby by snad taky nemusel být problém, ne?

    Nějak mi napříjde smysluplné nakupovat moderní platformu, pak jí vyříznout do stropu díru a do té posadit taženej minomet s odmontovanýma kolama. Raději ty peníze uvidím nalité do jiných prostředků.

  • PavolR
    16:43 09.11.2018

    Čo teraz napíšem bude OT, ale týka sa to improvizovaných smart riešení:
    Bolo by možné Gromy, čo iste máme ešte nejaké aj s muníciou na skladoch (váha 115 kg) použiť ako akúsi improvizovanú tarasnicu na korbe pick-upu? Do mobilizačných skladov, samozrejme - pre prípady, keď práve nie je po ruke (dostatok) Carl Gustav, alebo niečo podobne šikovné.

  • kocour
    16:22 09.11.2018

    Flanker... Zajeď se tam mrknout a pochopíš. Víc k tonu netřeba.

  • flanker.jirka
    15:36 09.11.2018

    RaSe: važte slova, ať Vás za ně neupálí :-D

    Akvizice pro AČR dopadne jako vždy, na střeše vozidla bude otvor nápadně připomínající pokladničku do kterého se budou lejt prachy, aby měli soustružníci Strnadové z čeho přežít :-D

  • Czertik
    13:24 09.11.2018
    Oblíbený příspěvek

    crusader

    A to ze rameno jim taky vyvynuli spanele vis z kama ?
    A ze vzali rusky minomet a amicky motor ? A co jako ? Kdyz je k dispozici reseni co potrebujes, proc ztracet cas a penize vyvyojem vlastniho ?
    A to, ze to umi jen 120 misto 180 neni zadna nevyhoda, zvlast kdyz si vezmes na cem je to postavene, otocit v pripade nutnosti volantem a pojet vehiklem o pul metru je otazka skutecne 1 min (vcetne slozeni a znovu rozlozeni systemu).
    Nadherny priklad toho kdy se vyplati vzit co je je ukrajinska modernizace an-32, kdy tam dali amicke motory, zapadni avioniku a za cca 2 roky od zacatku projektu jim to lita a muzou vesele prodavat, i na zapad.
    A pak se podivej na rusky pristup - vyvinout si vsechno sami - modernizace il-76 ani po 10 letech neni hotova a ten jejich zcela nove vyvyjeny il-116v ? (doufam ze to mam cislo spravne) ma velke porodni bolesti a nedosahuje nejen pozadovanych vykonu, ale ma i horsi provozni vykony nez letouny co ma nahradit.
    Takze asi tak.

    A co se tyka nony-s - tady v komentarich to bylo dobre receno - nejspis slo o problemy se zamerovanim, resp jeji rychlosti. Ono neni umeni vystrelit, ale trefit se :).

    A ano, nona a jeji modernejsi verze maji dobre bojove parametry a moznosti....ale kolik stoji ? A kolik stoji tenhe bars ? A jaka je technologicka narocnost vyroby obou vozidel ?

    At se ti to libi nebo ne, i ekonika hraje pro armady nezanedbatelnou ulohu, vzdyt i sami rusove za doby sssr se vrhly na hlavni vyrobu t-72 misto t-80, presto, ze t-80 mel 1,2 bojovych schopnosti t-72, ale velkeho rozsireni se nedockal jednoduse proto ze byl 1,8 vyrobne a 2,3x provozne drazsi.

  • Rase
    12:44 09.11.2018

    Pánové, na vývoj něčeho nového bych se radši vykašlal. Chápu že 50-60 kousků je docela zajímavé číslo, ale fakt si nejsem jistý, zda to smysl má.

    Safra, čím víc koukám na tu 2S31 Vena, tím víc se mi ta věž líbí. Pokud zvládá některou munici NATO a nebyla by přepálená cena, tak by to možná stálo za zamyšlení. A to fakt nejsem fanda nákupu ruské techniky...
    Je docela škoda, že na Západě není nic podobného, všechno buď moc prosté (škříňové minomety), divné (Mjölner) nebo drahé (ATMOS). Řešením by mohl být RAK, ale mě není sympaticky - pořád bych je měl ale radši než skříňák.
    reálně předpokládám, že MO koupí nějakou krabici se zabudovaným minometem (snad automat) co půjde osadit na Tatrovku nebo Titus... nic zajímavého.

  • flanker.jirka
    11:53 09.11.2018

    RaSe, crusader: jedinou výhodu mít minomety vezené na T 815 je snad prostor pro lidi, větší komfort a případně možnost řešit věci v klidu pod plachtou a ne venku v poli, na korbě tatry se v pohodě i vyspí. Při delším nasazení mimo základnu je cokoliv k většímu pohodlí hodně vítané.

  • flanker.jirka
    11:49 09.11.2018

    crusader: když něco chcete dát do uvozovek, tak to zkopírujte, nezmiňoval jsem tam pouze systém popisovaný v článku, ale i ten španělský systém. Pořád jsou o kus dále než my, máme nějaký funkční prototyp samohybného minometu, který by stál za úvahu?
    Napsal jsem to takto: "Je to do očí bijící rozdíl v mobilitě mezi tím co nabízí ukrajinci, alakran a oproti tomu realita 71. mpr"

    Propagační videa jsou od všech výrobců na světě stejná, vše jim tam funguje a vše mají nejlepší :-D Jinde to není jinak.

    O stavu UA armády bych tu moc nepochyboval, rozhodně musí mít akceschopnější organizaci a úroveň aktuální použitelnosti bude někde jinde než u nás, pokud by se posuzovala míra byrokracie, tak bez pochyby, bude nejsložitější jakákoliv státní složka v ČR - EU než někde jinde.

  • ARES
    11:45 09.11.2018
    Oblíbený příspěvek

    Rase:

    Prám-S není žádná fousatá konstrukce. Dosud ze žádných současných ShM s automatickým nabíjením zdaleka nedosáhl rychlost střelby 18 až 20 ran/min a převáženou zásobu 80 min. "Zastaralost" je jen v tom, že byl lafetován v té době do jedině možné dostupné platformy, tj. BVP-1.

    Vlastní zbraňový systém, minomet s automatem nabíjení, má potenciál věžové lafetace se zachováním rychlosti střelby 18 až 20 ran/min, s užitím zavedené NATO 120 mm minometné munice, a vezenou zásobou nejméně 60 min. Takovou věžovou koncepci by šlo umístit na adekvátní platformu OT/BVP, tj. jak PANDUR II 8x8, tak na budoucí pásové OT. Automatické stavění náměru a odměru s kompenzací náklonu platformy je zcela samozřejmé. Osádka by stačila 3 členná.

    Je samozřejmé, že by šla vést střelba pouze horní skupinou úhlů, 40 až 85 stupňů.
    Přímá střelba, od -3 stupňů, potřebuje minový náboj s nábojnicí, tj. nestandardní 120 mm NATO (RAK, NEMO), který nelze použít u 120 mm minometných systémů nabíjených ústím, což komplikuje logistiku bojových uskupení.

  • PavolR
    11:39 09.11.2018

    Keď už sa tu vytiahol PRAM-S, tak by mohlo byť pre OSSR zaujímavé prerobiť nejaké BVP-1 na jeho verziu (s nejakým moderným SRPom) s našim 98mm mínometom - v prípade, že by v takom prípade nepotreboval predlžovať korbu.

  • JP--
    11:17 09.11.2018

    No s tím počtem bych to neviděl tak bledě. Mělo se 2010 koupit 24 kousků, ale nebyly podvozky. Teď to vypadalo s Titusem nadějně, ale jak je Strnad nepopulární tak to vypadá, že nic nebude a bude se spokojeně zahnívat.

  • crusader
    11:00 09.11.2018

    JP
    Pochybuju, že by armáda dostala 50ks samohybných minometů. Pokud budou nějaký samohybný bude to zase tak do 10-12 ks.
    Zbytek budou stejně starý tažený PRAM. Kdyby se ty povedly aspoň skříňový bylo by to úplně super.
    PS. Nevěřím, že všech 8 ks PRAM-S je provozuschopných.

    Rase
    To nemusí být zrovna modernizace PRAM-S. Prostě něco podobnýho, co je pancéřovaný, má to pásy (nebo aspoň kola) a hlavně věž.
    K té modernizaci např u NONY se uvádí, že umí i nějakou západní minometnou munici (uvádí francouzskou, španělskou a tureckou)

  • JP--
    10:44 09.11.2018

    počkat armáda potřebuje minimálně 50 minometů spíš 60 a někdo chce modernizovat geniálních celých 8 provozovaných kusů. LOL proberte se. Na cenu se koukat bude vždy, otázka je co chceme to snad armáda ví, peníze snad taky jsou, ale výběrko mě jaksi chybí.

  • Rase
    10:37 09.11.2018

    crusader:
    když už by AČR chtělo minomety, tak doufám že to bude alespoň co nejvýkonější zbraň a nebude se hledět na její cenu. Přeci jen skříňák by měl smysl, kdybysme chtěli co nejvíc škudlit, nebo potřebovali stovky vozidel. PRAM nemá moc smysl, už je to dost fousatá konstrukce a věžové řešení jde osadit na víc podvozků. Určitě je i to ale lepší než skříňová konstrukce, kde je osádka odkrytá. Záleží na prioritách.
    Je vůbec možné, PRAM nějak reálně upravit, aby mohl používat minometnou munici NATO?

  • crusader
    10:37 09.11.2018

    danny
    souhlas, taky by se mi nejvíc líbila modernizace PRAM-S, ale než koupit nějaký BARS, tak radši Pandury nebo Titusy s minomety (ev do Titusu namontovat něco jako Alakran)

  • JP--
    10:36 09.11.2018

    njn mě se líbí jak se tu řeší jestli to má odměr 120 nebo 180 nebo jestli skříňový provedení není lepší a se člověk koukne co má AČR a chce se mu brečet protože 90% toho co máme je ještě horší než cokoliv co se tady objeví. Navíc kdy budou nový samohybný minomety? měly bejt 2010 od Patrie od ty doby nic v plánu sou, ale ani se zatím nesoutěží aby to nedopadlo jako většina našich akvizic, koupí se tři kousky nějakýho kočko psa kterej nikdo nemá poplácáme se po zádech a jede se dál. Škoda mluvit. Případně se bude modernizovat 30-40 let starej střep.

  • crusader
    10:31 09.11.2018

    flanker jirka

    "Je to do očí bijící rozdíl v mobilitě mezi tím co nabízí Ukrajinci ...a oproti tomu realita 71. mpr."

    Neviděl bych to tak černě, tohle bude jediný funkční prototyp, ten se ukazuje všem ukrajinským a spojeneckým vojenským papalášům, účastní se přehlídek a natáčí se s ním propagační videa. Takový ukrajinský Heinkel He 100.

    Armáda Ukrajiny je v mnohem horším stavu než AČR

  • danny
    10:26 09.11.2018

    Crusader: za mě nejlepší varianta modernizovat prám. Plně v možnostech domácího průmyslu.

  • crusader
    10:23 09.11.2018

    oprava (Alakran umí odměr 180, tohle jen 120)

  • flanker.jirka
    10:21 09.11.2018

    Al Capone: pěkné vidět, že tam nabízí i koncept na přívěsu za osobní automobil, to si budou muslimáči brzy kupovat na své toyoty závěsné zařízení :-D

    Je to do očí bijící rozdíl v mobilitě mezi tím co nabízí ukrajinci, alakran a oproti tomu realita 71. mpr (a co teprve "datový tok" informací mezi prvky) Zase na druhou stranu, se můžeme pochválit, že máme logisticky podobný podvozek se zbytekm armády.
    https://www.youtube.com/watch?...
    https://www.youtube.com/watch?...

  • crusader
    10:19 09.11.2018

    "Vypadá to ze urkoršům nechybí invence a kreativita"

    takže jestli to dobře chápu.
    Ukři si "vypůjčili" španělský nápad (asi od NTGS), vzali ruský?? minomet 2B11, od týchž Španělů (předpokládám že opět NTGS) si nechali vyvinout zjednodušený systém uložení minometu (Alakran umí 180, tohle jen 120) a šoupli to na ukrajinský obrněný automobil s americkým motorem.
    Opravdu ukázka invence a kreativity :-))))))
    To by nikdo jiný nedokázal.

    No a ty ukázky střelby:-)))
    Všechny dostupné stránky, kde se zmiňuje u NONY-S rychlost zaujetí palebného postavení (a opuštění) uvádějí 30 sekund, nevím co ukrům trvalo 7 a půl minuty

    Navíc NONA umí plavat, její rychlost je 60 km/hod, umí přímou palbu, dostřel se speciální municí až 13km (normál 7km), umí i protitankové střelivo, je pancéřovaná.
    Navíc Rusové už mají modernější 2S31 Věna a 2S34 Chosta

    Nevím, proč se koukáme na Ukrajinu, proč nemodernizujeme PRAM-S, nebo nenakoupíme Pandury s minomety http://www.armadninoviny.cz/sa...
    Myslím, že je to mnohem lepší řešení než BARS, a při našich směšných požadovaných počtech naprosto ideální

  • danny
    10:09 09.11.2018

    Jako techničák mi koncept nepřijde špatný, fajn prostředek pro vysadku atd... Z videa na mě nepůsobilo moc stabilně lůžko minometu, ale hlavně mechanická část toho Robo ramene. Pohyb byl dost trhaný a celé to postrádá robustnost. Je to přece jen 120... Srovnání s Nonou-S působí úsměvně

  • Al Capone
    09:20 09.11.2018

    Myšlenka je to zajímavá ale ne úplně nová.
    viz. https://www.youtube.com/watch?...

    Myslím že pro naši armadu ideální prostředek jak vyřešit samohybné minomety.

  • Czertik
    22:35 08.11.2018

    Vypada to ze urkorsum nechyby invence a kreativita, holt ted jen mit dostatek penezi aby se to dosdtala do vetsi vyroby a zapracovat na kvalite, aby to slo prodavat i do zahranici.
    Cim vic budou mit rusove konkurence, tim lepe.

  • givicz
    20:56 08.11.2018

    flanker.jirka tak mě trklo se na ten typ minometu podívat jelikož vím, že nové Ukrajinské minomety 120mm M120-15 Molot (Hammer) rezivějí, zasekávají se a občas explodují... prostě konstrukční vady...

    zpráva z Ukrajinské strany 25. 9. 2018, že na Donbasu explodoval minomet Molot...
    https://censor.net.ua/news/308...

    Zde opolčenci dokonce natočili ten výbuch Ukrajinského 120 mm minometu Molot...
    https://www.youtube.com/watch?...

    říkají tam... ted Ukropi opět pracují minometem po našich pozicích ... hoří, hoří, hoří ...

  • flanker.jirka
    20:38 08.11.2018

    kocour: co vás vede k tvrzení, že nic nesvedou vyrobit dobře? Vůbec bych je nepodcenoval. Mají dost zkušeností. Horší je spise ekonomika, jde o to, že na vše si půjčují a evidentně to politikům prochází, že utrácí za zbytečnosti.

  • Flader
    20:37 08.11.2018

    Páni, mne sa náhodou ten koncept pozdáva. Určite je to lepšie riešenie ako klasický ťahaný mínomet. Navyše ak je schovaný vo vnútri automobilu tak je tu aj faktor nenápadnosti.

  • givicz
    20:36 08.11.2018

    V článku se píše cituji :
    "Bars-8MMK se skládá ze 120mm minometu 2B11"

    Současné ruské minomety
    https://www.militarybox.cz/new...
    CNII Burevěstnik, který je součástí zbrojařské korporace Uralvagonzavod

    120mm vezený minomet 2B11 Sani
    Další položku v nabídce firmy CNII Burevěstnik představuje 120mm plukovní minomet, který byl oficiálně zařazen do výzbroje v roce 1979 a ve velkých sériích se začal vyrábět o dva roky později. Vznikl vlastně jako náhrada klasických plukovních minometů PM-43 a M-120 stejné ráže a dostal označení 2B11 Sani.

    Také tento minomet je možno rozmontovat na tři části, a to hlaveň (74 kg), ložiště (82 kg) a dvojnožku (74 kg). Celá zbraň má hmotnost 210 kg, k čemuž je třeba připočítat ještě hmotnost dvoukolové kolesny 2L81, která váží 115 kg. Minomet 2B11 je vedle standardního optického zaměřovače MPM-44M vybavený rovněž kolimátorem K-1 a přístrojem pro osvit LUČ-PM2M. Zbraň je standardně používána jako součást dělostřeleckého kompletu 2S12, jenž vedle samotného minometu 2B11 a kolesny 2L81 zahrnuje také dopravní prostředek 2F510. V původní podobě kompletu se jedná o terénní automobil GAZ-66-05, jenž je vybaven podpůrným zařízením 2F32 a může minomet s kolesnou buď přepravovat na korbě pod plachtou, nebo táhnout za sebou. Standardní vezená zásoba munice činí 48 kusů. Nyní ale společnost Burevěstnik nabízí zdokonalenou podobu komplexu jménem 2S12A, v němž úlohu prostředku 2F510 zastává nákladní vůz Ural-43206-0651. Vyznačuje se čtyřdveřovou kabinou a dopraví až 56 min. Jinou aplikaci 2B11 představuje komplex Tundža-Sani, což je v podstatě ekvivalent systému 2K32; jde o vozidlo 2S11 (derivát MT-LB) transportující minomet 2B11 a zásobu 60 min. Zajímavostí je, že do výzbroje sovětské armády nevstoupil a většinu ze zhruba 300 zhotovených sériových exemplářů získalo Bulharsko.

  • Kusa
    19:40 08.11.2018
    Oblíbený příspěvek

    kocour: škoda mluvit

    Výhoda je v tom že použité vozidlo respektive podvozek by nezvládlo zpětný ráz. Tím že to rychle opřou o zem tenhle hendikep obejdou. Maj výkoný minomet na lehkém autě a ochrana je jako u taženého minometu (tedy žádná). Primárně nejde o systém který by střílel v dotyku s nepřítelem.

  • Rase
    19:34 08.11.2018

    dante1:
    osobně si myslím, že v případě zabudování do vozidla, by nebylo místo na vzpěry a rovněž by se dovnitř nevlezl nabíječ a všechna munice. Tohle je zkrátka docela zajímavý způsob, jak nacpat stodvacítku na 4x4. Minomet do vozidla by patrně šel dát až u vozidla 6x6.
    Samotný koncept moc nemusím, ale já nemám rád ani klasické minomety (ložený na zemi). Moderní armády by zkrátka měly být mobilní a v případě potřeby rychle zmizet.

    ps. ta rychlost palby u Nony, co zmínil už marfolodej, mě taky přijde jako nějaká podivnost. Možná je to spíš problém elektroniky a střeleckého systému (jestli ho vůbec má, asi ne).

  • kocour
    19:17 08.11.2018

    :-D jen blázen věří tomu, že úkáčka dokážou vyrobit něco funkčního, pokrokového a v rozumné kvalitě.

    Navíc jsou skoro všichni rozlítáni u nás po stavbách, pokladnách nebo manažují smeták a hadr na toaletách...

  • dusan
    19:16 08.11.2018
    Oblíbený příspěvek

    dante1

    To by muselo byť vozidlo o dosť väčšie .... síce musia "behať okolo" ... ale majú kde behať : )

    Ideálne riešenie neexistuje, ale toto mi pripadá celkom šikovné. Najdôležitejšia je schopnosť sa rýchlo presunúť. Čím menšie vozidlo tým lepšie. Ak má aspoň nejakú ochranu tak je to o to výhodnejšie.

  • flanker.jirka
    18:01 08.11.2018

    RaSe: zvláštní, že si ukrajinci dali tu práci a minomet "schovali" do nitra vozdila, na první pohled tak není zřejmě co vezou. Pro nepřítele bude těžké rozeznat co mají k dispozici, uvidí "pouze obyčejný MRAP." Asi mají peněz na zbyt, když si vezmu, že ovládání minometu mají jak ve vozidle, tak vlevo na boku, trochu zbytečné, stačilo mít možnost terminál výklopný v té kabině k pravým dveřím.

  • dante1
    17:13 08.11.2018

    Nějak se mi nelíbí to uložení minometu na tom robotickém rameni.Myslím že by bylo lepší tomu spíš tomu dát otevřenou střechu nebo tak něco .Takhle když vozidlo zastaví tak se sice to rameno vysune alespoň podle videa celkem rychle ale to že pak musí osádka vystoupit a začít běhat okolo vozidla mi nepříjde úplně nejlepší řešení.

  • Rase
    16:27 08.11.2018

    mě se teda spíš líbí ta Nona-S na videu. Hodit zbraňovou část na nové BVP, tak máme skvělý prostředek palebné podpory. Přeci jen zvládá i přímou palbu, je dost kompaktní atd. Chápu že je to asi stejné jako polský RAK (možná to samé), ale tady je pěkné že má delší hlaveň. Zadeklovat do přídavného pancíře, tak by to byla i pěkná věž :-)

  • mu7705
    16:16 08.11.2018

    Dokázal bych si to představit na Titusu. Mít tažený minomet PRAM-L na korbě náklaďáku je anachronizmus a tmářsví. Žel naše armáda nahradila letité P V3S novými Tatrami s tím, že rozvoji mobility příliš nedošlo, ale podobné řešení by šlo u zmíněného Titusu nebo vozidla VEGA od SVOSu.

  • Sergej7490
    13:42 08.11.2018

    pavolIR:
    Urcite slo, ale to by na MO muselo niekoho napadnut ze nieco take by bolo perspektivne a pomohlo by to obranyschopnosti...
    Ale taketo novatorske myslienky na MO necakaj...

  • jj284b
    12:52 08.11.2018

    nespomenuta vyhoda tohto systemu je tiez v tom, ze pre prieskum vyzera tento system ako obycajne obrnene auto.. kym Nona-S je okamzite identifikovatelna..

  • jj284b
    12:48 08.11.2018

    marfolodej: pozri si druhe video.. bola to pasova Nona-S

  • marfolodej
    11:35 08.11.2018

    teda fakto to jako 2S9 NONA trvá tak dlouho??? Až se mi nechce věřit, z hlediska kontrukce by měla být 2S9 NONA daleko rychlejší. Prostě se mi to nezdá. Ale ono těch modelů Nony je několik:
    Nona-S - na pásech
    Nona-SVK - na kolech
    Nona-K - tažená verze
    Z článku to ale jasné není. Vypadá to na Nona-K - taženou verzi, asi...

  • PavolR
    11:13 08.11.2018

    Kto vie, či by niečo podobné išlo vmontotovať povedzme do Gerlacha ...