Naděje ukrajinského průmyslu: Dopravní letoun An-178

Foto: Antonov An-178; větší foto / Vasilij Koba, CC BY-SA 4.0
Antonov An-178; větší foto / Vasilij Koba, CC BY-SA 4.0

Probíhající leteckou výstavu Paris Air Show 2015 využila ukrajinská firma Antonov k prezentaci nového středního taktického letadla An-178. První let nového ukrajinského dopravního letadla se uskutečnil na začátku května po pěti letech vývoje.

Nové dopravní letadlo An-178 má pomoci ukrajinskému zbrojnímu průmyslu vrátit se zpět na celosvětové zbrojní trhy. Podle Romana Romanova, ředitele ukrajinské státní exportní agentury Ukroboronprom, pod kterou spadá Antonov, je cílem ročně vyrábět ve firmě Antonov 200 letadel všech kategorií.

Antonov byl jedním z hlavních center leteckého průmyslu v Sovětském svazu. V současné době Antonov trpí rozpadem vazeb na ruské zákazníky a ruský vojenský průmysl. V roce 2013 objednalo ruské ministerstvo obrany 15 letadel An-148 za 550 milionů dolarů. Ruské ministerstvo obrany požadovalo až 59 těchto dopravních letadel.

Vzhledem k vyostřeným ukrajinsko-ruským vztahům však jakákoliv vojenská spolupráce mezi Ukrajinou a Ruskem ustala. Nicméně na některých civilních projektech Antonov s ruskými firmami stále pokračuje.

Antonov je přitom pro ukrajinskou ekonomiku klíčová firma. Samotná továrna dává prací 12 000 zaměstnancům a dalším 70 000 v dodavatelských firmách po celé Ukrajině.

Zpět k tématu článku. Dopravní letadlo An-178 je militarizovanou verzí civilního dopravního letadla An-158. Vojenský An-178 se na světovém trhu utká s americkým středním dopravním letounem C-130J Hercules (nosnost 19 tun), brazilským Embraer KC-390 (nosnost 23 tun) nebo rusko-indickým MTA (nosnost 20 tun).

An-178 dokáže přepravit až 18 tun nákladu na vzdálenost 1000 kilometrů. S více typickým nákladem o hmotnosti 10 tun je ukrajinský stroj schopen překonat vzdálenost 4000 km. Pro názornost – vzdálenost mezi Prahou a afgánským Kábulem je 4700 km.

Propagační video An-178

Antonov An-178 měří na délku 33 m, při rozpětí křídel 28,8 m. Rozměry nákladového prostoru jsou 16,65 × 2,75 × 2,75 m. Uvnitř nákladového prostoru je tak dostatek místa pro dva standardizované kontejnery ISO (20 stop).

V současné době je An-178 vybaven ukrajinskými motory D-436-148FM (2x84 kN) a elektronickými systémy. Podle Dmitry Kivasaida, ředitele a hlavního inženýra firmy Antonov, je však plánována verze se západními motory a avionikou.

Právě výstavu Paris Air Show 2015 chce Antonov využít pro hledání nových partnerů a možností spolupráce. Před nedávnem Antonov oznámil užší spolupráci s polským průmyslem a také spolupráci se Saudskou Arábii na vývoji lehkého turbovrtulového dopravního stroje An-132.

Antonov rovněž plánuje modernizaci strategického dopravního letadla An-124 a vývoj dopravního letadla An-70 s proudovými motory. V obou případech usiluje o spolupráci se západními firmami, které mohou dodat pohonné jednotky i avioniku.

Dlužno podotknout, že vývoj letounu typu An-178 je hrazen výhradně z vnitřních zdrojů firmy. Antonov údajně dokončí certifikaci letounu již do konce tohoto měsíce a bude tak připraven dodat letadlo prvním zákazníkům.

Zdroj: DefenseNews

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

AHL: Nový čínsko-ruský těžký vrtulník

Firmy Ruské vrtulníky a čínská AVIC podepsaly rámcovou dohodu o společném vývoji těžkého dopravního ...

SB-1 Defiant: Větší bratr S-97 Raider vstupuje na scénu

Boeing a Sikorsky společně vyvíjejí v rámci programu JMR (Joint Multi-Role) pokrokový vrtulník SB-1 ...

Indie se zajímá o švédské stíhačky Gripen NG

Švédský ministr obrany Peter Hultqvist plánuje během probíhající návštěvy Nového Dillí nabídnout ...

První zákazníci pro L-39NG

Český lehký bitevní a cvičný letoun L-39NG si našel první zákazníky. Společnost LOM Praha ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • skelet
    18:50 22.06.2015

    Nyní se ukáže, že... že velcí hráči nakupují A400M, ti menší mají nové C-130J nebo starší C-130H. A jako jejich nástupci pro ně budou připadat v úvahu KC-390, C-130(NG) a An-178. Ti movitější pak ještě mezi A400M a Kawasaki C-2

  • cejkis
    17:26 22.06.2015

    Nyní se ukáže, zda je EU ochotna koupit ukrajinskou techniku z východu Ukrajiny a podpořit tamní region. Současně se ukáže zda je EU ochotna pustit na trh zemědělskou produkci západní Ukrajiny.

    Spíše učekávám, že to všechno byla jen snůška evropských plků na objednávku US zarhaniční politiky. Kéž bych se mýlil.

    A jaká bude realita ?
    Když už EU nedělá svou zahraniční politku, tak by ji měla dělat alespoň Ukrajina. Západní Ukrajina bude exportovat svou zemědělskou produkci do Asie přes přístav Oděsa. Východní Ukrajina se neobejde bez tradiční spolupráce s Ruskem k čemuž bude potřeba nějaká forma autonomie.

  • fenri
    08:40 22.06.2015

    Osobně mi obnovení výroby Tu-160 také nedává smysl, ale je na druhou stranu to letadlo má trochu jiné určení, než boj s TOP protivníkem. Je to takový (z hlediska použití) ruský kříženec B-52 s globálním klackem na neposlušné režimy a víceméně policejně-sanační akce. Ač to zní podivně z hlediska použití hraje Tu-160 roli křížence B-2 a B-52 (kombinací počtu strojů, dosahu a nosnosti)

  • Beld
    20:28 20.06.2015

    Kdyz jsem tam naposledy pred 3 lety byl , tak na tom byli ukrajinci dost spatne . Ted uz to bude pocitam jeste o rad horsi . Do recka ( a s5 do nemeckych bank ) poslala eurozona 200 miliard eur . Ukrajina bude asi potrebovat jeste vice . Porad doufam . ze se nejak ( i s rusaky ) rozumne domluvi , ale .... No uvidime , snad se nebudu muset ucit cinsky , ja jsem na jazyky hrozne slabej .

  • dusan
    05:34 20.06.2015

    m164

    Tá "obnovená výroba T-160" bola od začiatku len divadlo. Akurát som sa musel zasmiať ....

    Jediné čo som riešil, prečo Rusi vôbec vypúšťajú také "akčné" rozprávky z ktorými sa len strápňujú .....

    Ten zoznam velkolepých plánov Ruska je taký veľký, že to by mali robiť i USA aby to zaplatili : )

  • m164
    23:00 19.06.2015

    Muž, co zírá na kozy:

    Nie zrušené, ale nereálne. Tupolev má už teraz toho na rukách viac než dokáže zvládnuť v reálnom časovom horizonte.

    http://www.janes.com/article/5...

    Kým bude reálne, aby sa obnovila produkcia Tu160, bude už príliš starý. Stíhacie lietadlo 6. gen má byť predstavené v 2025-2030. Naproti tomu je Tu160M2 konštrukčne niekde na úrovni B1A a s avionikou B1B a podľa optimistických odhadov bude výroba obnovená v roku 2023. Naproti tomu, v rovnakom roku by bolo možné predpokladať prvý let prototypu PAK-DA a v tom prípade už vôbec nedáva zmysel, aby tá istá továreň popri PAK-DA obnovovala produkciu Tu160. Iba ak PAK-DA ešte stále vôbec neexistuje ani len na papieri a príliš sa s ním nepočíta.

  • Muž, co zírá na kozy
    21:19 19.06.2015

    m164: Máte nějaký relevantní zdroj ohledně vašeho tvrzení, že čerstvě avizovaný nákup padesáti Tu-160M byl zrušen?

    Mimochodem mezi řádky tato akvizice naznačuje, že se realizace PAK-DA posouvá na mnohem vzdálenější časové období, protože těžko by najednou rusové šli do nových Blackjacků v takovém počtu, kdyby plánovali zavedení nového bombardéru v horizontu deseti let.

  • m164
    17:33 19.06.2015

    Agronaut.CZ:

    Len mi vysvetlite, kde na to zoberú kapacity. Myšlienka podpory domácej produkcie znie pekne, ale buďme realisti. Ešte nedávno Kremeľ prehlásil, že plánuje obnoviť produkciu Tu160 a hneď bol zmietnutý zo stola, že to nie je reálne, pretože nemajú ani len dostatok ľudí. Nemyslím si, že by Tupolev stihol vyrábať navyše ešte aj ďalšie dopravné lietadlá, keď už teraz má problém so štyrmi desiatkami nových bombardérov.

    Podotýkam, že majú okrem iného na pláne množstvo modernizačných programov, ktoré taktiež nestíhajú a tiež už stávajúce objednávky, ktoré potrebujú vybaviť.

  • Argonaut.CZ
    16:38 19.06.2015

    Pocitam, ze spise podpori domaci vyrobce - Iljusina a Tupoleva.

  • CerVus
    15:37 19.06.2015

    Argonaut.CZ: A proč by si je Rusko nevzalo. Oni stále na Ukrajině nakupují co jim ta umožní (co naschvál nezařadila do zákazu vývozu). Navíc co Rusko nevyrábí samo to si prostě musí opatřovat ze západu. A západ je v tomhle směru i Ukrajina.

  • m164
    11:52 19.06.2015

    Tom90: Spomínal som hlavne rýchlosť stúpania z nulovej výšky. Kým prúdový motor vzlietne a dosiahne 90% svojho výkonu, stroj s vrtuľovým už bude podstatne vyššie, pričom v bojových podmienkach sa jedná najdôležitejšou fázu. Najzraniteľnejšie je lietadlo pri pristávaní a vzlietaní. Samozrejme hovorím o ideálnom scenári porovnateľných strojov len s rozdielnymi motormi, svoju rolu tiež hrá samotný výkon v pomere k hmotnosti lietadla, jeho tvar, náklad, ovládacie prvky, dokonca i elektronika a podobne.

    Čo sa týka ovládateľnosti pri nízkych rýchlostiach - pri manévroch blízko stall speed hrá svižnosť motora veľmi dôležitú úlohu. Ak chcete urobiť prudší manéver, musíte adekvátne zvýšiť rýchlosť, inak spadnete, rovnako ak začnete strácať zdvih, potrebujete čo najrýchlejšie zvýšiť rýchlosť a nízko nad zemou klesanie nie je možné. Akcelerácia prúdových motorov pri nízkych rýchlostiach nie je taká výrazná ako pri vrtuľových - opäť hovorím o porovnateľných strojoch a svoju rolu zohrajú veci ako náklad, tvar lietadla, hmotnosť a podobne, čiastočne i typ prúdového motora. Preto je pri vrtuľových strojoch viac priestoru pre chyby a riskantné manévre a možností riešenia situácií. Situácia, ktorá by pri prúdovom stroji znamenala katastrofu sa pri vrtuľovom môže ešte dať zachrániť.

    Samozrejme mám iba obmedzené znalosti a môžem sa mýliť, no myslím, že podstata bola vystihnutá. Taktiež existuje početné množstvo rôznych druhov prúdových motorov, ktoré sa správajú v rôznych situáciách odlišne.

  • Deutschmann
    10:54 19.06.2015

    Tom Máte pravdu, pouze pokud srovnáte stejně výkoné motory tak proudový má nasávací plochu 1m2 a turbovrtulový pouze 0,1 m2, takže riziko nasátí nečistot je nesrovnatelně menší.

  • Tom90
    10:42 19.06.2015

    m164: Urcite je pravda, ze proudovy motor ma pomalejsi odezvy a nejakou dobu trva nez nabehne na plny vykon. Zaroven je pravda, ze proudovy motor je citlivejsi na znecisteni apod, nicmene dneska se pouzivaji turbovrtulove motory, ktere kompresor a dalsi komponenty jako proudovy motor obsahuji taky, takze muze dojit k poskozeni turbovtruloveho motoru taktez. Nicmene nesouhlasim s tim, ze stoupaci rychlost je ovlivnena typem pohonu.Stoupaci rychlost je dana prebytkem vykonu a je jedno jaky typ pohonu to je.Stejne tak ovladatelnost letounu nezalezi na pohonu, ale na rychlosti jakou letoun leti a jak jsou ucinna kormidla pri te dane rychlosti.

  • m164
    09:48 19.06.2015

    Problematika prúdových vs. vrtuľových lietadiel sa dosť rozoberala na Slovenských diskusiách, keď sa riešil nákup C27J.

    V prvom rade je nutné si určiť, aký účel má stroj primárne zastávať. V prípade taktického použitia je vrtuľový neporovnateľne lepší. Motor má veľmi svižnú odozvu, čo okrem iného uľahčuje vzlet v bojových podmienkach a na veľmi krátkych vzletových plochách. Tiež je dôležitá rýchlosť stúpania z nulovej výšky, teda hneď po vzlete, kde opäť hrá dôležitú rolu vrtuľové lietadlo. Výška letu rovnako ako maximálna rýchlosť nehrajú priveľkú úlohu pri taktickom nasadení, dôležitejšie je, ako rýchlo sa dostane lietadlo čo najďalej zo zóny ohrozenia a koľko času v nej strávi. Prúdový motor potrebuje dostatočný čas a priestor na to, aby dosiahol najefektívnejší chod. Vrtuľový motor dokáže v momente "otočiť" chod z maximálneho výkonu vpred na maximálny výkon vzad, v momente "prerušiť" chod motora a následne opäť prejsť na maximálny výkon. Prúdový motor dosahuje najlepší výkon a (katalógové) vlastnosti napríklad niekde okolo 500-700km/h vo výškach 6000-8000m. Na záver netreba opomenúť, že vrtuľový stroj je vďaka týmto rozdielom taktiež podstatne lepšie ovládateľný v nízkych rýchlostiach, čo je taktiež dôležité pri pristávaní a pri vzlietaní, ale napríklad aj pri prerušení pristávania.

    Rovnako je motor vrtuľového lietadla odolnejší a relatívne málo náchylný na poškodenie na rozdiel od veľmi krehkého prúdového motoru. Prúdový motor je ideálny pre strategické prepravné letectvo, kde dosiahne svoju ideálnu výšku, rýchlosť a následne efektívne dopraví náklad na určené bezpečné miesto. Vrtuľový stroj je zas naopak ideálny pre nasadenie do bojovej zóny. Taktiež je tu otázka komplexnosti údržby a logistiky pri prúdovom a pri vrtuľovom lietadle.

    Najlepšia otázka znie (Modelová situácia na reálnom príklade):
    Ak máte na výber, ako vojak sa chcete dopraviť z Kyjeva na Donecké letisko o 5 minút rýchlejšie alebo chcete čo najrýchlejšie vyhodiť náklad na poli pri letisku a čo najrýchlejšie vypadnúť z dostrelu?

  • Shania
    21:39 18.06.2015

    skelet: tady máš diskuzi o motorech C-130

    http://www.reddit.com/r/explai...

    O dopravních letadlech toho moc nevím, ale C-130 je hodně univerzální letadlo, s velkým množstvím modifikací širokého operačního nasazení.

    možnost přestat a startovat na krátkých drahách je taky plus. Nevím jestli to ty ostatní letadla taky dokáží.

  • skelet
    21:21 18.06.2015

    Nějaké data? ;)

  • flanker.jirka
    21:13 18.06.2015

    to skelet: je postačující :-D vyšší cestovní rychlost není vše, zkuste se podívat jak bude vypadat dolet v případě opravdu taktického použití v nižších výškách, tam je herka se svými motory pořád lepší

  • skelet
    20:04 18.06.2015

    ................................C-130J vs KC390 vs An-178 vs Il-214
    cestovní rychlost: 643km/h vs 870km/h vs 800km/h vs 810km/h
    nosnost: 19t vs 23,6t vs 18t vs 20t
    dolet s nákladem 3129km s 16,3t vs 4815km s 13,3t vs ? vs ?

    Herk už toho dle mého nemá moc co nabídnout

  • flanker.jirka
    19:45 18.06.2015

    to skelet: na herku nedám dopustit :-D u všech nástupců máte dvoumotorovou konfiguraci, v případě zásahu motoru je 50% tahu pryč u herky to je po jednom zásahu 25%.
    Pro taktické účely je to super stroj, navíc pokud budou KC nebo tento AN používat v malých výškách nebo z polních ploch, tak riskují poškození motoru ptáky.
    Navíc pro herky máte všude logistickou podporu.

    Colt 1911 se taky vyrábí dodnes, protože funguje.

  • smítko
    19:43 18.06.2015

    Sklet: "Snad" ČR koupí KC-390 :D

  • skelet
    19:29 18.06.2015

    Herky se budou pomalu vyřazovat a ať se to někomu líbí, je to 60let stará konstrukce, která naráží na své limity. Pokud bude chtít Lockheed uspět, tak bude muset přijít s novým typem a lá KC-390. A ani USAF a ani Evropa žádný letoun jako KC390 nemá. Airbus prodává letoun o nosnosti 9tun, a pak až letoun s nosností 37tun. Nic mezitím, přičemž to mezitím bude plno států hledat. Včetně ČR (které koupí KC390)

  • flanker.jirka
    19:23 18.06.2015

    Vidím to, bohužel, obdobně jako s českou L 159, bez Ruska to nikde neuplatní.
    Budou moci konkurovat jen cenou, konkurence má lepší parametry a při protěžování domácí produkce a offsetů to bude hodně těžké. Armády západní Evropy mají zavedené herky a tak přechod na novější verzi herky bude levnější než nakupovat vše komplet.
    Objedná si kupříkladu dnes někdo AN 70 na místo airbusu A 400? Přitom v tomto případě je Antonov více než srovnatelné letadlo.
    Pokud se nehoděj do klidu s Ruskem, tak si Rusko pojede svůj vývoj s Indií, i když ta možná sáhne po KC nebo herkulesu.

  • liberal shark
    18:58 18.06.2015

    To skelet - zajímavá myšlenka. Konsorcium Airbus takové letouny v portfoliu nemá. A Antonov je celkem slušná konstrukční firma.

  • skelet
    18:49 18.06.2015

    právě Evropa nemá na tento typ adekvátní odpověď. Atlas je o dost větší a dražší, takže plno zákazníků půjde po KC-390. Dřív nebo později Airbus po Antonovu půjde a bude ho chtít koupit.

  • Deadog
    18:23 18.06.2015

    je pekne , vypada jak tlusty delfin, kazdopadne je to zpusob jak podporit ukrajinu, nakoupit jejich techniku, i nam by se hodily

  • fenri
    17:38 18.06.2015

    Designově je to moc pěkné letadlo. Ale proti Embraeru asi moc šancí nemá. Navíc obecně pověst ukrajinských vojenských produktů je celkem strašlivá, byť věřím, že An by mohl nad zbytkem produkce čnít.
    Je vidět, jak se ztráta kontinuity vývoje, prací a dodávek těžko dohání. An nejdříve přišel o obří trh (RVHP), nadějné projekty nedotáhli a teď přišli i o jediný významnější trh, co jim zbyl. Budou to mít těžké.

  • Argonaut.CZ
    16:52 18.06.2015

    JJ, Rusko si je teď nevezme, Evropa také ne, USA také ne, Latinská Amerika ne, takže zůstává Čína a Indie. Jedni si koupí jeden a zkopírují jej, druzí by jej stavěli max. v licenci.

  • JirkaM
    16:31 18.06.2015

    Bez dodávek do Ruska těch 12 000 zaměstnanců těžko uživí a od spolupráce s Poláky bych toho moc nečekal.

    Na druhou stranu, teď už vstupem do EU nemají Ukrajinci co ztratit.

  • Charlie
    15:32 18.06.2015

    No, akorát bych se krotil v tom používání slova "obří" ve spojení s typem An-148. To je celkem normální regionální dopravák s nosností 9 tun nebo cca 80 pasažérů (čili cca dvojnásobek oproti An-26 a polovina toho co Herkules).

    Obří je Ruslan, Mrija, Antej, C-5 atd...