Ukrajinský dopravní letoun An-70 prošel státními zkouškami

Foto: Antonov An-70 / Antonov
Antonov An-70 / Antonov

Ukrajinský dopravní letoun An-70 prošel po více než dvou dekádách vývoje závěrečnými státními zkouškami. Bohužel díky napjatým ukrajinsko-ruským vztahům je budoucnost letadla velmi nejistá.

Závěrečná fáze státních leteckých zkoušek byla dokončena. Testy se skládaly z 82 letů prováděných leteckou posádkou a technickým personálem z vědeckého testovacího centra Ozbrojených sil Ukrajiny a s odborníky z Antonova,“ dočteme se na stránkách Antonova. „Letoun je určen pro přijetí do ozbrojených sil a také pro sériovou výrobu.“

Bohužel pro firmu Antonov dokončení vývoje letounu přichází v nejméně vhodné době. Potenciální zákazníky najde Antonov pro svůj nový letoun jen s obtížemi.

Ministerstvo obrany ČR v rámci deblokace ruského dluhu před deseti lety projevovalo zájem o tři letouny An-70. Na začátku 21. století však An-70 nebyl ještě připraven pro sériovou výrobu. Z obchodu nakonec sešlo.

Také německé Luftwaffe uvažovalo na konci 90. let minulého století o nákupu 75 letounů An-70. Naší západní sousedé však nakonec upřednostnili evropský projekt dopravního stroje Airbus A400M.

Významným zákazníkem se mělo stát Rusko, které se na vývoji An-70 technicky a finančně podílelo. V roce 2010 ruské letectvo oznámilo zájem nakoupit 60 letounů An-70. Na konci roku se však Rusko z projektu stáhlo. Důvodem se stala frustrace z neustále prodlužujícího se vývoje.

Případný prodej An-70 do Ruska samozřejmě komplikují i současné napjaté vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem. Na začátku dubna ukrajinský vicepremiér Vitalij Jarema navíc oznámil ukončení veškeré vojenské spolupráce s Ruskem.

Jako z říše snů zní rovněž myšlenka nákupu An-70 ukrajinským ministerstvem obrany. Ukrajina je na pokraji bankrotu a není schopná financovat základní potřeby pro chod státu, natož nákup nové letecké techniky.

Antonov je teoreticky v projektu schopen pokračovat na vlastní pěst. Problém však představují ruské firmy (např. KAPO nebo VASO), které se výrobně podílejí na projektu. Pokud Ukrajina chce přerušit vojenskou spolupráci s Ruskem, Antonov pro rozjetí sériové výroby An-70 musí najít jiné dodavatele.

Připomeňme, že Antonov An-70 je velký dopravní letoun s maximální startovací hmotnosti 135 tun, z toho 47 tun může připadnout na náklad. S 35t nákladem je dolet stroje 5000 km. Naproti tomu evropský A400M uzvedne do vzduchu pouze 37 tun nákladu. Dolet s 30 tuny nákladů je u A400M 4800 km.

Zdroj: IHS Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

MiG-41: Nový ruský záchytný stíhač

Rusko pracuje na nástupci svého těžkého záchytného stíhače MiG-31 "Foxhound". Nový stíhač MiG-41 má ...

MS 20: Modernizace stíhaček JAS-39 Gripen C/D

Švédská firma Saab vyvíjí a intenzivně nabízí na zahraničních trzích svou nejnovější stíhačku JAS-39 ...

Dopravní KC-390 vzlétne na konci letošního roku

První let brazilského dopravního letounu Embraer KC-390 se uskuteční na konci letošního roku. ...

Stíhačky MiG-29SMT pro ruské letectvo

Společnost Russian Aircraft Corporation MiG (RAC MiG) podepsala s ruským ministrem obrany smlouvu na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Jura99
    09:15 22.04.2014

    jen drobnou jazykovou poznámku: Ve větě "Bohužel díky napjatým ukrajinsko-ruským vztahům..." se správně použije výrazu "kvůli" namísto "díky". Pokud je význam sdělení negativní, vždy se použije kvůli, v případě pozitivního se použije "díky". Rovněž Luftwaffe je rodu ženského, takže německá Luftwaffe uvažovala, nikoliv uvažovalo. (ovšem zbraň obvykle neuvažuje, takže spíš vedení německé Luftwaffe uvažovalo)

  • tomas.benus
    09:59 20.04.2014

    Bolo by nutné vedieť, ktoré komponenty presne dodáva Rusko - vyrába niečo odobné ukrajinský priemysel? Koľko by trval/stál prípadný vývoj? Čo to spraví s cenou lietadla? Aké by bolo zdržanie? Patria tieto komponenty medzi tie, ktoré treba často meniť?...
    Totižto Rusko nemusí uvaliť žiadne embargo, aspoň nie spočiatku. Ale môže sa dostať do rovnakej pozície, ako USA vo vzťahu k L-159 - kvôli americkým komponentom majú USA pri exporte rovnaké slovo, ako Česká republika. A to by prípadného zákazníka mohlo odrádzať...
    V neposlednej rade tu je ešte jedna možnosť - zabezpečiť dodávky "ruských" komponentov z iných zdrojov - Európa, USA..., aj keď ani s týmto scenárom by niektorí zákazníci nemuseli byť spokojní, najmä pokiaľ ide o búrlivé regióny ako Afrika či Južná Amerika.
    Letecká technika a avionika nie sú ale moje silné stránky, chcelo by to názor odborníka...

  • David
    18:04 19.04.2014

    Trochu pochybuji o tom, že by Antonov sériovou výrobu zvládnul bez ruských subdodavatelů. Ale k tomu exportu - já myslím, že za dnešní situace bude Ukrajina ten letoun ochotna prodat komukoliv a patrně i za velmi příznivých podmínek. Takže jsem skeptik, ale úplně bych ten letoun nezavrhoval.
    Mnohé státy Afriky v posledních letech dosáhly poměrně slušného ekonomického růstu - a zároveň výrazně vojensky posilují. Některé z nich také od Ukrajiny koupily ex-sovětskou výzbroj. Takže právě to mohou bát potenciální odběratelé AN-70

  • Argonaut.CZ
    07:33 19.04.2014

    fakt je, že nám 2-3 kousky slušely. Ale pokud jej nezačnou odebírat Rusové, nebo Čínani, tak z toho nic nebude. Výroba se nerozjede.

  • flanker.jirka
    21:03 18.04.2014

    Trochu překvapující nepoměr cen, seriový AN 70 je ceněn na 70 mil USD a unese až 47 tun, C 130 J cena pro export 100-120 mil USD nosnost 33 tun a A 400 cena "jen" 150 mil EUR a nosnost 37 tun.

    ...co se týká budoucnosti, Rusko se předloni vrátilo k tomuto projektu, protože je velký rozdíl v objemech a rozmrech trupu všech verzí IL 76 a nového AN 70, do kterého se vejde více nové techniky, navíc za povšimnutí stojí i dveře v horní části trupu, pro přerpavu vojáku je trup natolik rozměrný, že lze vestavět patro.

  • simonidis
    20:23 18.04.2014

    Antonov "náklaďáky" prostě umí. Přeji jim štěstí, třeba se někde najde zájemce.

  • liberal shark
    20:18 18.04.2014

    Moc pěkné letadlo. Jedinou naději vidím v prodeji licence do Číny, nebo joint venture Antonova s nějakou čínskou firmou.

  • pepe420
    19:10 18.04.2014

    stetula: Čínu ani Indii bych nezatracoval, například takový Arjun, Indové ho vyvíjeli sami, měla to být pýcha země a nakonec raději dokoupili T-90, Čína vyvíjí svůj Y-20, ale zatím mají jen prototyp a kdo ví, jaké technické problémy nasatnou, zatímco Antanov je zaběhnutá značka a Čína nikdy před tím nestavěla letoun podobné kategorie vlastními silami.

  • stetula
    18:05 18.04.2014

    nevíte někdo jak to vypadá s vývojem TU-330 ?

    čína si koupí maximálně 2 kusy a pak ho zkopíruje :) ne hlavně vyvíjí svůj letoun
    Brazílie vyvíjí KC-390 takže pochybuji že by kupovali AN
    Indie s Ruskem vyvíjí MTA a už do toho vrazily hodně peněz
    takže kdo nám zbývá ?

    vietnam ? afrika ? arabové ? kolik jich můžou koupit ?

    10 až 20 ???
    to se nezaplatí ani stavba výrobní linky

  • Matesaax
    18:05 18.04.2014

    Stetula:Naprostý souhlas,to letadlo je naprosto promarněná příležitost.Nadějné letadlo,které dnes už nikdo chtít nebude.

  • pepe420
    17:54 18.04.2014

    A co Čína a asijské země (Vietnam, Myanmar)?Tam bych viděl příležitost, Čína sice vyvíjí svůj Y-20, ale jak je známo, v Číně se vývoj často protáhne a prodraží, Antonov má zaběhnuté know-how, ikdyž na Y-20 se paradoxně podíleli i ukrajinští vědci.Možná ještě Brazílie nebo Indie by mohly mít zájem.

  • stetula
    17:50 18.04.2014

    krásné a povedené letadlo,
    bohužel určené k zíniku pokud ukrajina nezruší zákaz na prodej vojenské techniky Rusku
    před 10 lety mělo to letadlo obrovský potenciál bohužel Západní státy si mezitím vyvinuli své A400M, Amerika na Ukrajinu sere, čína vyvíjí svůj ekvivalent a Rusové si budou stavět svoje letadla

    a těch pár potenciálních států kteří mají na světě peníze a potřebují letadla tohoto typu nezaplatí rozjetí sériové výroby