Úmyslně zapomenutý generál Jan Kratochvíl

Úmyslně zapomenutý generál Jan Kratochvíl
Generál Jan Kratochvíl / VHÚ (Zvětšit)

Před čtyřmi lety, v pondělí 19. září 2016, byla ve foyer sídla Jihomoravského kraje v Brně na Žerotínově náměstí zahájena výstava „Úmyslně zapomenutý generál Jan Kratochvíl“. Souběžně s touto výstavou vyšla stejnojmenná publikace, která připomíná osudy československého generála, účastníka první i druhé světové války. Generál Jan Kratochvíl během druhé světové války vedl 1. Československý armádní sbor na východní frontě. Na základě nátlaku ze strany sovětského velení byl ale nahrazen prosovětsky orientovaným Ludvíkem Svobodou.

 

Autory publikace a hlavními organizátory výstavy v sídle Jihomoravského kraje za účasti tehdejšího hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška byli manželé Jan a Sabina Kratochvilovi z Muzea českého a slovenského exilu 20. století. Jihomoravský hejtman během vernisáže ocenil, že expozice ukazuje téma, které vhodně navazuje na předcházející výstavu z roku 2015 s názvem Život ve stínu šibenice. Hašek poděkoval manželům Kratochvilovým a uvedl, že by bylo vhodné, kdyby se kniha o zapomenutém generálovi Kratochvílovi objevila v knihovnách škol, které zřizuje Jihomoravský kraj.

Málo známý osud českého generála 

Jan Kratochvíl se narodil v roce 1889 v tehdejším Rakousku-Uhersku. Podobně jako miliony dalších Čechů, musel i on na začátku 1. světové války narukovat a bojovat za císaře. V průběhu Haličské bitvy byl zajat Rusy a záhy vstoupil do vznikajících československých legií. V jejich řadách bojoval za samostatné Československo, mimo jiné i ve slavné bitvě u Zborova.  V meziválečném období vystudoval důstojnickou školu a průběžně velel různým jednotkám. Po okupaci odešel do ilegality, kde se aktivně zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa. Později krátce působil ve Francii a v Británii, ale již v roce 1943 byl převelen do Sovětského svazu, kde převzal velení československých jednotek. Později, v květnu 1944, se dokonce stal velitelem 1. československého armádního sboru. V jeho čele se měl probít karpatskými průsmyky a stát se prvním osvoboditelem na území bývalé Československé republiky. Nechybělo mnoho a generál Kratochvíl se mohl stát zosobněním osvobození naší země od nacistického útlaku. Tomu však zabránil sovětský maršál Ivan Koněv, který dostal z vyšších míst instrukce, aby se symbolem osvobození Československa nestal z Anglie příchozí generál Kratochvíl, ale politicky spolehlivý Ludvík Svoboda. Uprostřed Karpatsko-dukelské operace byl tedy Kratochvíl odvolán a velení 1. čs. armádního sboru převzal právě Svoboda. 

V dubnu 1948 byl Kratochvíl přeřazen do výslužby. Následně byl komunistickou historiografií nepravdivě označován za neschopného kariéristu a viníka neúspěchu Karpatsko-dukelské operace. Úmyslně zapomenutý generál zemřel v roce 1975 a byl pochován bez vojenských poct. Pomsta komunistů šla podobně - jako i v jiných případech - doslova až za hrob. Pietní akt u hrobu nebyl válečnému hrdinovi z obou světových válek povolen. Manželka generála Kratochvíla se nedožila této komunistické pomsty. Již v roce 1942 byla zatčena gestapem a dopravena do koncentračního tábora v Osvětimi, kde její stopy končí. V roce 1947 byla prohlášena za mrtvou. Ve zmíněné publikaci manželů Sabiny a Jana Kratochvilových Úmyslně zapomenutý generál Jan Kratochvíl se kromě jiného uvádí, že generál velmi těžce nesl obvinění ze selhání v Karpatsko-dukelské operaci. To, že byl zbaven velení 1. Československého armádního sboru v Sovětském svazu však nesl mnohem lépe než obvinění, že provedl nedostatečně průzkum terénu, čímž zavinil smrt moha tisíc československých vojáků.

Pietní akt v Červeném Kostelci

Válečné zásluhy generála Kratochvíla zůstávaly dlouhou dobu záměrně bez povšimnutí. V březnu 2015 se konečně vše změnilo. Pietní akt k uctění památky významného červenokosteleckého občana, od jehož úmrtí v roce 2015 uplynulo čtyřicet let, vzešel z iniciativy bývalého disentu. Členové místní buňky chodili k hrobu generála Jana Kratochvíla pravidelně každý rok. Za totality ale pod dohledem Státní bezpečnosti, a ne vždy se to obešlo bez následků.

Někdejší velitel 1. Československého armádního sboru v SSSR dostal ve svém domovském Červeném Kostelci pamětní desku. Její slavnostní odhalení se konalo v neděli 15. března 2015 u příležitosti čtyřicátého výročí jeho smrti a zúčastnil se ho i náčelník generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel. „Prvotní myšlenka uspořádat něco ke kulatému výročí úmrtí generála Jana Kratochvíla přišla od představitele místního disentu Milana Hrušky po besedě k 25. výročí od 17. listopadu 1989. Shodli jsme se na tom, že by bylo dobré připomenout veřejnosti tohoto významného občana města. Na základě toho jsme připravili společnou akci. Na přípravě se podílela rovněž řada dobrovolníků, a je to především práce předlistopadového disentu. „Chtěl bych všem poděkovat, že přípravám věnovali hodně volného času a akce se tak mohla konat," uvedl starosta Rostislav Petrák. 

               

Generál Pavel neměl dlouho přesné informace 

Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Petr Pavel připustil, že o generálu Kratochvílovi dlouho nevěděl. Jednak kvůli velkému věkovému rozdílu a rovněž z toho důvodu, že komunistický režim o něm záměrně mlčel. „Pokud budeme zapomínat na lidi, jako byl generál Kratochvíl, tak můžeme očekávat, že budou zapomenuti i ti dnešní dobří, kteří si to zaslouží, a to si myslím, že je špatně. Národ by si měl stále budovat systém svých příkladů a vzorů. Ty by měly být dávány do popředí, aby se měla mladá generace k čemu vztahovat a kde si brát vzory,“ prohlásil generál Pavel při ceremoniálu. Dodal, že to štěstí setkat se s generálem Kratochvílem neměl. Když byl ještě dítě, tak generál už byl v pokročilém věku a v tehdejší době se o něm nemluvilo, protože byl komunistickým režimem zapovězený. Uvedl ale, že jeho otec se s ním několikrát osobně setkal.

„O tom, čím a kým byl, jsem se dozvěděl až z historických pramenů, které byly postupně po roce 1989 uvolňovány. Něco jsem zjistil z internetu, něco z archivu a z dokumentů Vojenského historického ústavu. Samozřejmě jsem měl některé informace i od otce a strýce, kteří tady dlouhodobě žijí a znali ho osobně,“ uvedl Petr Pavel. Po rovině profesní si generál myslí, že lidé, jako byl Jan Kratochvíl, si rozhodně zaslouží, aby se o nich mluvilo a veřejnost věděla co nejvíce, a aby se připomínalo všechno, co pro armádu udělali. 

Místo, kde je pochován generál Kratochvíl, bylo opraveno rodinou a za přispění města, které nechalo u místní umělkyně Terezie Regnerové zhotovit náhrobek s pamětní deskou, na kterém je podobizna na dlouhá léta neprávem zapomenutého generála. Tím vzniklo důstojné pietní místo, které bylo slavnostně odhaleno za přítomnosti zástupců místního disentu a dalších významných představitelů včetně armádního generála Petra Pavla.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Brigádní generál Emil Boček opět ve Spitfiru

Brigádní generál Emil Boček usedl za knipl legendární stíhačky po dlouhých 71 letech. Z nejmladšího ...

Generál Feix: Otevřená komunikace je nejjednodušší krok k armádě 21. století

Armáda začala přímo a srozumitelně mluvit s veřejností. Proměnil se styl její komunikace na ...

Rusko: Není maršál jako maršál, není generál jako generál

Nažehlená uniforma, naleštěné kožené holínky a vojenská vyznamenání hrály v carském Rusku a v ...

KOMENTÁŘ: Komunistickou totalitu nelze zlehčovat

Opět se blíží výročí srpnového vpádu statisícových jednotek Sovětského svazu a jeho čtyř podřízených ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • J.Vraja
    21:22 12.10.2020

    Jura 99.
    I přesto,že si armádní generál Ludvík Svoboda si vydobyl značné renomé tím, že svou vlast osvobozoval v roce 1945. Ovšem potom ve funkci ministra obrany aktivně asistoval ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Jura 99.
    I přesto,že si armádní generál Ludvík Svoboda si vydobyl značné renomé tím, že svou vlast osvobozoval v roce 1945. Ovšem potom ve funkci ministra obrany aktivně asistoval u komunistického puče, po něm se aktivně podílel na čistkách v armádě.L.Svoboda má politickou odpovědnost za poúnorové čistky.Za propuštění 4 tisíc důstojníků , myslím, že měl raději rezignovat, než aby jeho kamarádi a přátelé takto trpěli
    L.Svoboda ani jako ministr obrany, ani jako prezident republiky nedostál tomu, co od něj veřejnost očekávala.
    Skrýt celý příspěvek

    • Jura99
      16:03 13.10.2020

      slova "aktivně" bych nahradil slovy "pasivně" a pak zhruba mohu souhlasit.

      slova "aktivně" bych nahradil slovy "pasivně" a pak zhruba mohu souhlasit.

  • padre
    21:25 10.10.2020

    Ludvik Svoboda byl v roce 1938 učitelem maďarštiny na vojenské akademii v Hranicích (což tehdy bylo místo na úrovni velitele praporu) a ve svých 43 letech jistě nepomýšlel má ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ludvik Svoboda byl v roce 1938 učitelem maďarštiny na vojenské akademii v Hranicích (což tehdy bylo místo na úrovni velitele praporu) a ve svých 43 letech jistě nepomýšlel má nějakou zavratnou vojenskou kariéru.Po odchodu do Polska se tento bývalý příslušník čsl legií v Rusku(což mu později NKVD důrazně připomněla) se stal jakožto voják s nejvyšší hodnosti v táboře velitelem náhradního tělesa budoucí Čsl armády v Malých Bronowicích.Koncem září 1939 došlo k internaci (zajetí) čsl legionu Rudou armádou a pozdějším předáním jeho příslušníků NKVD.Po propuštění z tábora NKVD se stal opět jako voják v nejvyšší hodnosti u útvaru velitelem jednotky.Zpočatku se snažil vyvažovat mezi otevřeně prokomunistickymi prosovětskými kolaboranty (hvězdáři) typu Reicina a Vaše a ostře protikomunisticky zaměřenými čsl . vlastenci vedenými Otakarem Jarošem.Bohužel po střetnutí u Sokolova ,kde padla většina prodemokraticky zaměřených čsl vojáků kteří příšli ještě z Malých Bronowic se vedoucí politickou silou u Čsl .jednotky staly prosovetské kolaborantské síly a Svoboda již zřejmě neměl sílu jim vzdorovat.
    Skrýt celý příspěvek

  • Jura99
    08:50 09.10.2020

    Děkuji za (pro mě) zajímavé téma. Myslím si ale, že údajná instrukce na odstranění generála z Anglie je spekulace. Koněvovi prostě bouchly saze, když 3. brigáda napochodovala v ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Děkuji za (pro mě) zajímavé téma. Myslím si ale, že údajná instrukce na odstranění generála z Anglie je spekulace. Koněvovi prostě bouchly saze, když 3. brigáda napochodovala v sevřeném útvaru přímo před německé kulomety a došlo k masakru u Wrocanky a gen. Kratochvíla odvolal, ač k tomu Koněv nebyl kompetentní. Samozřejmě viníků byla celá řada, ale bohužel gen. Kratochvíl zcela bez viny zřejmě nebyl, spolehnul se na to, že čs. jednotky neměly být v první linii na dotyku s nepřítelem a v průzkumu prostě něco selhalo.
    K té spekulaci o záměrném odstranění "anglického" generála z čela čs. sboru. To je poměrně snadno vyvratitelná věc, stačí si položit otázku, kdo se jako velitel sboru předvedl v jeho čele v Praze na bílém koni ? No přeci jiný "anglický" generál Klapálek, který se stal v závěru války velitelem sboru. O Svobodovi jsou také různé spekulace a dezinformace, že byl agentem NKVD, že šel Rusům na ruku a kdoví co ještě. Naposledy jsem četl jakýsi výtvor redaktora ČT Železného, který u Svobody nenašel v období po puči 48 dostatek vlastností Supermana a proto si o něj otřel boty. Tito generálové měli jedno společné, bohužel tragický osud manželek a rodinných příslušníků, pokud zůstali v Protektorátu. Němci zavraždili manželky generálů Kratochvíla, Bočka, Janouška, Vicherka a dalších. Gen. Svoboda přišel o 17ti letého syna podobně jako velitel západní brigády gen. Liška. To je potřeba nikdy nezapomenout.
    Skrýt celý příspěvek

    • Scotty
      09:51 09.10.2020

      No sověti měli určitě zájem na instalaci sovětského agenta Svobody do čela sboru. To že do Prahy přijel generál Klapálek je irelevantní, protože v tu doby byl Svoboda už ministr ...
      Zobrazit celý příspěvek

      No sověti měli určitě zájem na instalaci sovětského agenta Svobody do čela sboru. To že do Prahy přijel generál Klapálek je irelevantní, protože v tu doby byl Svoboda už ministr obrany v Košické vládě. Tedy agent sovětů by posunut na podstatně významnější post. Svobody si lze s výhradami vážit za to co dělal za války, ale za to dělal po válce zcela určitě ne.
      Skrýt celý příspěvek

      • Jura99
        10:30 09.10.2020

        Takto nějak to viděl redaktor Železný a bohužel s tím nemohu vůbec souhlasit. To je černobílé vidění světa a neplatná domněnka, že Svoboda měl být Supermanem a na pozici ministra ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Takto nějak to viděl redaktor Železný a bohužel s tím nemohu vůbec souhlasit. To je černobílé vidění světa a neplatná domněnka, že Svoboda měl být Supermanem a na pozici ministra obrany měl posunout železnou oponu směrem na východ. Svobodu bych si nedovolil nazývat sovětským agentem ani náhodou, nemám důkaz ani pro ani proti a nepřímé indicie mluví spíš proti tomu, že by agentem byl. Myslíte si, že by si Sověti osvědčeného agenta nechali odstavit krátce po puči kamsi do JZD? Svoboda nebyl mnoho aktivní ve prospěch ani v neprospěch žádného směru, byl loajální Benešovi. To už můžete nazvat agentem Sovětů přímo Beneše, protože proti komunistům také nezasáhl. V době čistek po puči byl Svoboda zdrženlivý a snažil se svým často neúčinným způsobem být proti hrdelním trestům. Gottwald mu slíbil, že "zachrání" Píku, ale na to byl kupodivu malý pán i Gottwald. Svoboda se později aktivně angažoval v rehabilitacích a má např. solidní zásluhu na rehabilitaci Píky. Jsem přesvědčený, že na rozkaz Beneše by Svoboda proti komunistům v únoru 48 armádu poslal. Bohužel by to ale vedlo jen k občanské válce, řada lidí komunistické utopii věřila. Mimochodem Vilém Sacher, ve své skvělé knize "Pod rozstříleným praporem" zmínil událost jeho setkání se Svobodou mezi čtyřma očima, kde mu Svoboda řekl, že s rudými není.
        Klapálek v čele sboru irelevantní není, prostě to dokazuje, že údajná snaha vyšachovat důstojníky jen proto, že přišli z Anglie, je pouze domněnka. Sověti nijak velký zájem na výrobě našeho domácího osvoboditele neměli, osvoboditelem přeci byla pouze Rudá armáda. Nic proti gen. Kratochvílovi, ale jako vzor, který strhne své vojáky, jej Svoboda o třídu překonával. Svoboda neváhal napsat Stalinovi, že chce ihned poslat na frontu, z čehož vzniklo Sokolovo. Píka (jehož Svoboda takto obešel) měl jiné plány, chtěl naše lidi šetřit, držet za frontou a použít až při osvobozovaní území ČSR.
        Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          10:38 09.10.2020

          To že byl agentem je i v jeho životopise na stránkách vlády. Tedy na tom nejspíš něco bude.
          /V září 1939 se dostal do sovětského zajetí a byl se svými vojáky internován. Už před ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To že byl agentem je i v jeho životopise na stránkách vlády. Tedy na tom nejspíš něco bude.
          /V září 1939 se dostal do sovětského zajetí a byl se svými vojáky internován. Už před odchodem do exilu spolupracoval se sovětskou rozvědkou. V této činnosti pokračoval i v Moskvě, a to mu zachránilo život. Jedna složka sovětské tajné služby NKVD ho totiž považovala za špióna, zatkla jej a odsoudila k trestu smrti. Svoboda si na soudcích vymohl, aby zavolali na určité číslo do Kremlu. Po telefonátu byl okamžitě rozsudek zrušen a Svoboda prožil zbytek dne se svými soudci - u vodky. Později tuto událost interpretoval jako doklad srdečnosti "sovětských lidí", kteří, když se přesvědčí o svém omylu, jsou uznalí./
          https://www.vlada.cz/cz/clenov...
          CO se poválečné situace týče. Přízeň sovětů byla vrtkavá po roce 48, kdy už nemusel hrát roli nestranického ministra, jim byl k ničemu. To že agentem byl potvrzuje i jeho chováni v roce 68 v Moskvě.
          Skrýt celý příspěvek

          • Jura99
            10:51 09.10.2020

            Docela by mě zajímal zdroj, kde k tomu autor na webu vlády přišel. Přečetl jsem kdeco za posledních 30let, ale takto jednoznačně formulované obvinění Svobody čtu poprvé. Kromě toho ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Docela by mě zajímal zdroj, kde k tomu autor na webu vlády přišel. Přečetl jsem kdeco za posledních 30let, ale takto jednoznačně formulované obvinění Svobody čtu poprvé. Kromě toho se mi ta informace vůbec nezdá, historie zajetí čs. legionu Rudou armádou je poměrně zmapovaná a takto dramatická nebyla, Svoboda určitě nebyl kandidátem na popravu.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            11:01 09.10.2020

            Je odkazováno na knihu Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století od Milana Churaně.

            Je odkazováno na knihu Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století od Milana Churaně.

          • Jura99
            11:48 09.10.2020

            Jeho chování v roce 68 pouze potvrzuje, že Svoboda měl přiměřenou inteligenci a zdravý selský rozum. V Moskvě, za situace obsazené ČSSR půlmilionem vojáků řekl našim přítomným ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jeho chování v roce 68 pouze potvrzuje, že Svoboda měl přiměřenou inteligenci a zdravý selský rozum. V Moskvě, za situace obsazené ČSSR půlmilionem vojáků řekl našim přítomným politikům, že teď mají to, k čemu se prožvanili a že za život viděl hromady mrtvol a nechce vidět další. Co se asi dalo v té situaci dělat ? Kriegl si mohl dovolit nepodepsat, ale nijak zvlášť by nepomohlo, kdyby nepodepsal nikdo a rusáci je případně postavili ke zdi.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            12:00 09.10.2020

            Myslím že to co dělal Svoboda v Moskvě je dostatečně známo a každý si může udělat svůj názor na "hrdinu". To že nechtěl vidět umírat lidi možná platilo při rozhodován jestli se ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Myslím že to co dělal Svoboda v Moskvě je dostatečně známo a každý si může udělat svůj názor na "hrdinu". To že nechtěl vidět umírat lidi možná platilo při rozhodován jestli se aktivně bránit, ale pokud by v Moskvě nepodepsali nic by se nestalo. Jen by si Sověti museli najít jiné zbabělce kteří by to podepsali. Takhle podepsali oni a stali se z nich kolaboranti.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jura99
            12:11 09.10.2020

            Myslím, že ta situace nevybočovala z podivného standardu, kterému byli čs prezidenti v průběhu 20. stol. několikrát vystaveni, tedy Beneš v září 38, Hácha 39. O nějaké vojenské ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Myslím, že ta situace nevybočovala z podivného standardu, kterému byli čs prezidenti v průběhu 20. stol. několikrát vystaveni, tedy Beneš v září 38, Hácha 39. O nějaké vojenské obraně nemohla být řeč před ruskou invazí a po invazi už vůbec ne. Dělnicko-rolnická vláda byla určitě v záloze a dělat v našich podmínkách z někoho zrádce či hrdinu na základě toho jestli něco podepsal, nepodepsal nebo jestli funkci měl či odstoupil vůbec nelze. Hácha si také myslel, že raději tam bude on než nějaký fašoun a Eliáš určitě nebyl zrádce, ba právě naopak a přitom byl předsedou protektorátní (loutkové) vlády. Samozřejmě zastánci černobílého vidění světa by rádi viděli třeba K.H.Franka s dírou v hlavě od Eliáše a Svoboda, pokud by byl hrdina, by určitě zastřelil nejmíň Brežněva.
            Skrýt celý příspěvek

          • mudry.udrzbar
            15:08 09.10.2020

            Jura99

            Delnicko-rolnicka vlada nebola v ziadnej zalohe, ta uplne zlyhala. Bilakovo kridlo primitivnych aparatcikov nemalo ziadnu podporu verejnosi ani spolustrannikov. Po okupacii ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jura99

            Delnicko-rolnicka vlada nebola v ziadnej zalohe, ta uplne zlyhala. Bilakovo kridlo primitivnych aparatcikov nemalo ziadnu podporu verejnosi ani spolustrannikov. Po okupacii ich aj ostatní cs.komunisti poslali na vysocanskom zjazde do prdele. Breznev bol naopak z toho celkom zufaly, ked videl, ze cely narod stoji za Dubcekom, aj preto ho ponechal vo funkcii a bal sa ho nahradit. Nepodpisat mohli, urcite by ich sovieti nezastrelili, Dubcek mohol aspon vyjednat ine podmienky a viest normalizaciu lepsim sposobom miesto Husaka. Jednanie v Moskve ukazalo, ze Dubcek vo vysledku slaboch, Husak narcisticky oportunista a Svoboda sovietsky agent ako pise Scotty.
            Skrýt celý příspěvek

          • mudry.udrzbar
            15:13 09.10.2020

            O Svobodovom charaktere svedci aj to, ze nechal (ako minister obranynedal doporucenie pre udelenie amnestie) po vykonstruovanom procese obesit svojho kamarata a spolubojovnika z ...
            Zobrazit celý příspěvek

            O Svobodovom charaktere svedci aj to, ze nechal (ako minister obranynedal doporucenie pre udelenie amnestie) po vykonstruovanom procese obesit svojho kamarata a spolubojovnika z legii aj 1.cs.armadneho zboru Heliodora Piku.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            15:43 09.10.2020

            Zase bych se Svobody zastal v tom že k likvidaci "politicky nespolehlivých" zejména z řad bojovníků druhé války se stavěl poměrně rezervovaně. Ovšem Reicinovi ve sboru a poté v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Zase bych se Svobody zastal v tom že k likvidaci "politicky nespolehlivých" zejména z řad bojovníků druhé války se stavěl poměrně rezervovaně. Ovšem Reicinovi ve sboru a poté v armádě nechával naprosto volné ruce. Což zase svědčí o tom že to nejspíš dostal nařízené od svých řídicích pracovníků.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jura99
            16:04 09.10.2020

            mudry.udrzbar: To chápeš bohužel úplně špatně tehdejší realitu. Dubček a spol. byli do Moskvy uneseni a uneseni nebyli proto, aby mohli říct "nepodepíšem" a aby sovětčíci pokrčili ...
            Zobrazit celý příspěvek

            mudry.udrzbar: To chápeš bohužel úplně špatně tehdejší realitu. Dubček a spol. byli do Moskvy uneseni a uneseni nebyli proto, aby mohli říct "nepodepíšem" a aby sovětčíci pokrčili ramenama, sklapli podpadky a poslali je prvním spojem zpátky do ČSSR vládnout a dělat si svoji dosavadní politiku, proti které sovětčíci vynaložili invazní sílu 500tisícového vojska. Tak by to bohužel fungovat nemohlo. Ve hře bylo buď podepsat nebo nepodepsat a zůstat v base v SSSR, zatímco doma by to muselo jít za pomoci dělnicko-rolnické vlády alespoň zčásti po zlém, pod přísným dozorem Sovětů.
            Negativní roli v procesu s gen. Píkou neměl Svoboda vůbec žádnou, natož aby ho "dal oběsit", jak píšeš. Je to dokonce spíš naopak. Před jednáním o milosti pro Píku Svoboda intervenoval ve prospěch Píky u Gottwalda. Po skončení jednání Gottwald Svobodovi řekl, že se mu gen. Píku "nepodařilo zachránit", tedy Svoboda ani nebyl členem party, která o milosti (a předtím asi i trestu) rozhodovala. Do toho měl Svoboda patrně zcela zásadní zásluhu na amnestii gen. Píky na podzim 1968, bez něj by k ní nejspíš nedošlo. Píku měli na svědomí bastardi Reicin s Vašem, kteří byli skutečnými agenty Sovětů (mimochodem oba tito zmetci nebyli tak úplně Češi, měli kořeny na Ukrajině).
            Svoboda byl nepochybně statečný vlastenec, dvakrát nasadil život za vlast, ztratil syna, co by po něm většina ostatních zápecníků vůbec ještě chtěla ? Tento národ měl asi 6mil. obyvatel, odboj byl poměrně silný a oběti značné, ale stále tu bylo okolo 5,5mil. "obyčejných", kteří se do ničeho nenamočili, čekali jak to dopadne, aby pak machrovali, kdo byl zbabělec, kdo hrdina a kdo agent.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            16:30 09.10.2020

            Jura99
            Chtěli by po něm aby se nebratříčkoval u Rusákama a nabyl tajný (a po té když se to hodilo veřejný) člen KSČ. Do ostrého protikladu k němu bych dal všechny vojáky kteří po ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jura99
            Chtěli by po něm aby se nebratříčkoval u Rusákama a nabyl tajný (a po té když se to hodilo veřejný) člen KSČ. Do ostrého protikladu k němu bych dal všechny vojáky kteří po roce 68 pochopili svůj omyl a nechtěli s tím dál nic mít. Někteří vyloženě začali podporovat protikomunistickou opozici.
            Mimochodem Soboda je prokazatelný lhář, když pro získání důvěry tvrdil mnoha protikomunisticky smýšlejícím důstojníkům že je masarykovec a demokrat.
            Skrýt celý příspěvek

          • Larry
            01:54 10.10.2020

            Scotty,
            to jsou vše jenom plky a domněnky rádobyhistoriků a samozvaných historiků, Kolik ještě žije pamětníků a mrtví nemluví. A ti bajkaři tady.... co si svá moudra cucají z ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Scotty,
            to jsou vše jenom plky a domněnky rádobyhistoriků a samozvaných historiků, Kolik ještě žije pamětníků a mrtví nemluví. A ti bajkaři tady.... co si svá moudra cucají z prsů?? Zkus se někdy těch co žijí, pokud k tomu budeš mít příležitost a odvahu zeptat na gen. Svobodu. A nezapomeń jim zopakovat jaký to byl zrádce a kolaborant.
            Na rozdíl od Tebe a zdejších vševědoucích měl jsem tu možnost hovořit jako kluk s našimi sousedy. Starý pán prošel z Buzuluku až do Prahy. Vitální do 90ti let. Když šel na Hrad za Svobodou, jednou za pár let, nikdy nebyl odmítnut svým spolubojovníkem.
            Starý pán byl u nás v domě jako dobrý soused častým hostem. Zatímco mnohdy s naším dědkem svorně u sklenky nadávali na komunisty které moc nemuseli, měl jsem povinnosti, např. skládat uhlí které sousedovi přivezli. Z jejich dialogů jsem leccos odposlouchal. Po večerech mnohdy se scházeli a poslouchali společně Voice of America, Radio Tirana atd..... také vzpomínám jak se zpili a vsadili, že náš děda si nechá z ruky plastikou odstranit kerku - číslo z lágru.
            gen.Svoboda nebyl zarytý komunista, ale pragmaticky uvažující voják. Znal náturu Sovětů ze dvou válek. V r.68 mu bylo naprosto jasné, že jakýkoliv ozbrojený odpor by Rusové tvrdě zlomili. A uvědomoval si, že by se nás nezastal vůbec nikdo, ani vyspělé západní demokracie.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            12:30 10.10.2020

            Larry:
            Je klidně možné, že Svoboda byl přijemný pán, i dokonce je možné, že to vše myslel dobře.
            To nic nemění na tom, že velmi dobře posloužil nastolení komunistické diktatury v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Larry:
            Je klidně možné, že Svoboda byl přijemný pán, i dokonce je možné, že to vše myslel dobře.
            To nic nemění na tom, že velmi dobře posloužil nastolení komunistické diktatury v roce 48. A že člověk na jeho místě by měl mít dost inteligence, aby veděl, k čemu ho komunisté zneužívají.
            Skrýt celý příspěvek