USA za zavřenými dveřmi nutí Izrael omezit vojenský zásah v Gaze

USA za zavřenými dveřmi nutí Izrael omezit vojenský zásah v Gaze
Izraelští vojáci se připravují k pozemní invazi do Gazy / IDF (Zvětšit)

Izrael vstoupil do „nové fáze války" proti Hamásu, uvedl v sobotu izraelský ministr obrany Jo'av Galant. „Útočili jsme nad zemí i pod zemí, útočili jsme na teroristy i na jejich velitele,“ prohlásil izraelský ministr. „Pokyny pro jednotky jsou jasné: operace bude pokračovat až do nového rozkazu.“ Valné shromáždění OSN v pátek na druhé straně vyzvalo k okamžitému a trvalému humanitárnímu příměří v Gaze, které podpořilo 120 států. Proti se postavila například Česká republika nebo Spojené státy, jež se ovšem zároveň obávají rozšíření konfliktu.  

Víkendová operace Izraele podle internetových stránek The Drive pravděpodobně představuje počáteční fázi dlouhé pozemní kampaně. Jo'av Galant označil za bezprostřední cíl zničit kapsy odporu, zároveň ale varoval před namáhavou likvidací sítě tunelů Hamásu. S rozšiřováním izraelského angažmá v pásmu Gazy nicméně vzrůstá riziko rozšíření bojů do dalších oblastí. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amir-Abdollahian na půdě OSN minulý čtvrtek pohrozil Spojeným státům, že v případě pokračování války v Gaze „nebudou tohoto ohně ušetřeny“.

Bílý dům usiluje o vedení konfliktu na geograficky co nejmenším možném území, byť americké vojenské základny na Blízkém východě v posledních týdnech čelily desítkám raketových a dronových útoků. Pentagon informoval o dvanácti útocích v Iráku a čtyřech v Sýrii, při kterých utrpělo lehčí zranění 21 vojáků. Jeden kontraktor v důsledku falešného poplachu na jedné z iráckých základen navíc zemřel na infarkt. Protiúdery USA vedené letouny F-15E a F-16 na syrském území zasáhly dvě skladiště zbraní a munice, která využívaly ozbrojené skupiny napojené na Írán. Při náletech nepřišel nikdo o život.

Americký ministr obrany Lloyd Austin údery označil za „úzce zaměřenou sebeobranu“. Zdůraznil také, že jsou oddělené od probíhajícího konfliktu v Gaze. Z útoků přímo obvinil Teherán: „Tyto Íránem podporované útoky proti americkým silám jsou nepřijatelné a musí skončit.“ Americká reakce je podle něj „oddělená a odlišná od probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamásem“ a nepředstavuje „změnu našeho přístupu“ izraelsko-palestinské konfrontaci.

Joe Biden, prezident USA, v dopise předsedovi Sněmovny reprezentantů nařízení zaútočit vysvětloval potřebou „chránit náš personál a narušit probíhající sérii útoků proti Spojeným státům a našim partnerům“. Írán a jím podporované ozbrojené skupiny mají údery odradit od „provádění nebo podpory dalších útoků na personál a zařízení Spojených států“.


F-15E nad Sýrii (2021); větší foto / USAF

Tři seniorní američtí představitelé, se kterými hovořil časopis Politico, potvrdili jako hlavní cíl amerických protiúderů „odvrátit další Íránem podporované útoky na Američany“. Jako další cíl, který Lloyd Austin ani Joe Biden ve svých vyjádření nezmínili, uvedli snahu Washingtonu nerozšířit izraelsko-palestinský konflikt v širokou blízkovýchodní válku. Přesnými a omezenými údery v Sýrii se Američané pokouší vyhnout se zapálení pomyslného sudu s prachem. Tyto informace nepřímo potvrdil Hosejn Amir-Abdollahian. Jak uvedla zpravodajská společnost CNN, Teherán údajně obdržel dvě zprávy od americké vlády, podle nichž Bílý dům Írán a jeho partnery zaprvé nabádá ke zdrženlivosti a zadruhé sděluje svůj zájem konflikt nerozšiřovat.

„Samozřejmě nechceme, aby se konflikt prohluboval. Vše, co děláme – vyslání dodatečných sil, komunikace – má zabránit eskalaci,“ řekl jeden z amerických představitelů. „Máme také vojáky a zařízení, které musíme chránit, a zájmy, které musíme bránit. Musíme dělat obojí a obojí dělat můžeme.“ Joe Biden a jeho vláda opakovaně předali jednoduchý vzkaz regionálním hráčům (zejména Íránu a Hizballáhu), kteří by chtěli izraelsko-palestinského konfliktu využít pro své vlastní cíle: „Nedělejte to“.

Když USA připravovaly svou reakci na nedávnou sérii úderů, Pentagon bral v úvahu širší dynamiku Blízkého východu. Bylo nezbytné vyslat silný signál, aniž by se jednalo o masivní odpověď vyvolávající další odvetu. Ta by mohla skončit regionální válkou, naznačili dva američtí představitelé. „Doufejme, že je to odradí od dalších útoků. Pokud ne, uděláme, co bude třeba,“ objasnil jeden ze zdrojů časopisu Politico.

Americké protiúdery nezabránily Íránem podporovaným skupinám v podnikání dalších útoků. Podle Pentagonu americké síly v pátek sestřelily útočný dron poblíž letecké základny Al Asad v Iráku. Evropský představitel, se kterým Politico hovořilo pod podmínkou anonymity, naznačil různé úrovně propojení íránské vlády s bojovníky útočícími na zařízené Spojených států.

Přinejmenším v Iráku si Teheránem podporované uskupení dělají, co chtějí. „Není to řízeno Íránem. Ale to se může změnit, takže to velmi pečlivě sledujeme“ uvedl evropský úředník. Írán velmi pravděpodobně přizpůsobuje své pokyny Hizballáhu a dalším skupinám v závislosti na rozsahu izraelských akcí. „Íránci budou dávkovat sílu podle intenzity a délky izraelského působení v Gaze. Ve zprávách se objevují určité náznaky, že pokud by například ... Izraelci provedli chirurgické údery, samo o sobě by to nemuselo znamenat íránský rozkaz Hizballáhu zaútočit. Pokud by [Izraelci] přistoupili k pozemní invazi, je takový předpoklad mnohem méně jistý.“

Navíc nejde jenom o Hizballáh. V polovině října americký torpédoborec USS Carney třídy Arleigh Burke sestřelil v severní části Rudého moře čtyři rakety a čtrnáct bezpilotních letounů vypálených Íránem podporovanými Hútíi v Jemenu. Ty podle Pentagonu mířily na cíle v Izraeli. Poprvé v nedávné historii loď amerického námořnictva na Blízkém východě zasáhla rakety a drony, které neohrožovaly plavidlo samotné. Šlo též o první americkou vojenskou akci podniknutou na obranu Izraele v současném izraelsko-palestinském konfliktu.


Posádka USS Carney se připravuje na sestřelení nepřátelských střel; větší foto / US Navy

Vůdce Hútíů Abdel-Malek al-Hútí prohlásil, že pokud USA přímo zasáhnou do konfliktu v Gaze, jeho skupina odpoví vypálením dronů a raket a využije i další vojenské možnosti. „Pokud jde o Gazu, existují červené linie,“ pohrozil al-Hútí.

Klíčovou roli při plánování izraelských vojenských operací budou hrát strategické zájmy židovského státu a touha jeho představitelů uklidnit šokovanou a rozzlobenou veřejnost. Izraelští představitelé musí ovšem zohledňovat i mezinárodní, a zejména americké, mínění. Prezident Biden a jeho vláda sice Izrael veřejně podporují, ale za zavřenými dveřmi ho podle amerického časopisu Foreign Policy nabádají ke zdrženlivosti. Kromě snahy omezit lidské oběti na palestinské straně se Bílý dům obává rizik pro americká rukojmí a nebezpečí rozšíření konfliktu do celého regionu. Takový vývoj může ohrozit americké síly a vliv stejně jako místní spojence Washingtonu. S rostoucími obavami pravděpodobně poroste tlak na Izrael ze strany Spojených států, aby rozsah svých operací omezil.

Foreign Policy pokládá obavy USA za oprávněné. Rozšíření války z Izraele a Gazy na většinu Blízkého východu je možný a ne zcela nepravděpodobný scénář vývoje. Hizballáh již pohrozil zapojením se do boje a zintenzivnil útoky na Izrael z libanonského území. Na Západním břehu Jordánu propukají nepokoje. Hútíové v Jemenu odpálili rakety na Izrael a americké základny na Blízkém východě se staly terčem útoků íránských spojenců. Spojené státy vzápětí uskutečnily několik protiúderů na syrském území. Širší válka zahrnující Hizballáh a další Íránem podporované skupiny bude představovat vážnou hrozbu pro Izrael, zvýší riziko mezinárodního terorismu a ovlivní mnoho zájmů USA.

Po tlaku ze strany Bílého domu může Izrael nakonec provést pár pozemních operací, ale pravděpodobně půjde o celkově opatrnější přístup než o totální invazi a dlouhodobou okupaci, která se zdála být na stole bezprostředně po útocích ze 7. října. Takový omezený zásah Hamás nezničí, povede k relativně nízkým izraelským ztrátám a k relativně vysokým palestinským ztrátám. Dlouhodobé řešení izraelsko-palestinského problému tento kompromis ale nepřinese a pouze odsune těžká rozhodnutí do blízké či vzdálenější budoucnosti.

Zdroje: The Drive, Politico, Foreign Policy, ABC News, CNN

Nahlásit chybu v článku


Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • ZDKO
    10:01 16.11.2023

    Izrael se žádnému tlaku nepodvolí a půjde "svojí" cestou.

    Izrael se žádnému tlaku nepodvolí a půjde "svojí" cestou.

Načítám diskuzi...