Úspěšný test 50kW laserového děla

Laser Rheinmetall
Foto: Laserové dělo Rheinmetall na základě bojové stanice Oerlikon Revolver Gun / Rheinmetall

Energetické zbraně jsou opět blíže reálnému nasazení. V listopadu tohoto roku německá společnost Rheinmetall úspěšně otestovala demonstrátor laserového děla o výkonu 50 kW. Série cvičných střeleb se konala ve švýcarském zkušebním polygonu Ochsenboden Proving Ground. Jde o značný pokrok ve vývoji německého laseru, neboť nejnovější verze má 5x větší výkon než první prototyp z loňského roku.

Zbraň je jako další podobné laserové systémy konstruována pro potřeby protivzdušné obrany, asymetrického válčení a pro problematiku C-RAM (Counter Rocket, Artillery, and Mortar), tedy proti hrozbě útoků pomocí dělostřeleckých, minometných granátů a raket krátkého doletu.

Laserové dělo společnosti Rheinmetall není ve skutečnosti jeden laser, ale hned dva paralelně spojené lasery. Ty jsou umístěny na zbraňové stanici Oerlikon Revolver Gun, která je v původní verzi vyzbrojena 35mm rychlopalným kanónem.

Lasery jsou kombinované pomocí patentované technologie Rheinmetall Beam Superimposing Technology (BST), jenž dokáže soustředit laserové paprsky z různých zdrojů do jediného bodu a sečíst tak výkony obou paprsků. V tomto případě má jeden laser výkon 20 kW a druhý 30 kW, což v součtu dává právě 50 kW. Společnost navíc říká, že v budoucnu není problém na stejném základě postavit až 100kW laserovou zbraň.

Laserové dělo Rheinmetall

Foto: Detail samotných laserů o výkonu 20 a 30 kW / Rheinmetall

Při testech zbraň působila proti třem různým cílům. První byl ocelový nosník o tloušťce 15 mm, který byl pomocí laseru zcela přeříznut na vzdálenost 1000 metrů. Dalším cílem byla skupina malých bezpilotních letadel, letících rychlostí 50 m/s. Ty byly systémem odhaleny na vzdálenost tři kilometrů a pomocí laseru rovněž zničeny.

Třetí test simuloval minometný útok. Místo minometného granátu byla vystřelena ocelová koule o průměru 82 mm, což je typická minometná ráže. I v tomto případě systém dokázal precizně zaměřit laser na rychle letící objekt a zničit ho. Podle zástupců společnosti Rheinmetall byl systém dostatečně rychlý, aby minometné granáty zničil ve velké vzdálenosti (brzy po výstřelu), a to i za nepříznivého počasí.

Společnost byla podle vlastních slov s testy spokojena. Zbraň fungovala bez problému ve sněhu, ostrém slunci, mrazu i dešti. Dalším krokem je konstrukce 60kW laseru, plné integrování zbraně do zbraňové stanice Oerlikon Revolver Gun a vývoj mobilní verze laseru.

Zdroj: Rheinmetall

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Významný pokrok ve vývoji bojových laserů

Další krok ve vývoji plnohodnotných bojových laserů udělal v posledních týdnech a měsících americký gigant Northrop Grumman. V první květnový den oznámil úspěšně zkoušky svého nejnovějšího bojového ...

Technologie zítřka - Zbraň střílející blesky po laserovém paprsku

Je nám jasné, jak bulvárně nadpis článku zní, ale dnes si představíme zbraň, která přesně tohle dokáže. Vědci z amerického výzkumného střediska Picatinny Arsenal pracují na zbrani schopné přes ...

Napájení bezpilotních letadel pomocí pozemního laseru

Všichni známe laserové protiletadlové systémy, schopné ničit dělostřelecké granáty, rakety nebo malé bezpilotní letadla. Společnosti Lockheed Martin a LaserMotive se rozhodly koncept laserového děla ...

HEL MD – vývoj laserových zbraní pokračuje

Americký gigant Boeing a americké Velitelství pro protiraketovou obranu a vesmír (Space and Missile Defense Command, SMDC) se dohodly na pokračování vývoje mobilního pozemního laseru HEL MD. Cílem ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • Ultramarinus
    01:30 30.12.2012

    Hmm, tak musím zveřejnit opravu, protože jsem se v tom čísle UAV "vesmírného" letadla skutečně zmýlil, jde o x-37:
    http://www.armadninoviny.cz/vojensky-raketoplan-x-37b-opet-na-ceste-do-vesmiru.html)

  • Ultramarinus
    23:29 29.12.2012

    Mám na užití tohoto systému v jeho dnešní podobě (a v podobách které dostane v příštích pěti až deseti letech) podobný názor jako bark.

    Možná s tou výhradou, že si myslím, že "pod nosem" apache má termokamery, optický zaměřovač kanónu a laserový ozařovač cílů a že kdyby se tohle všechno spálilo (nebo jen přehřálo), že by byl MNOHEM méně bojeschopný (možná by ještě mohl použít neřízené hydry 70mm, ale to je odhad). A zasažení jeho vlastní podvěšené výzbroje je opravdu docela logický způsob, jakým by mohl relativně slabý laser vážně poškodit, nebo dokonce sestřelit relativně odolný vrtulník. Avionika "v bocích" má u Apache za úkol sloužit především pro podporu letu, nikoliv pro zaměřování - k tomu jsou právě ty senzory pod nosem a u verze "longbow" ještě ten diskovitý kryt s mm radarem nad rotorem.

    Na druhou stranu je poměrně zřejmé, že dostřel zařízení není niják zázračný (na ten kilometr by 15 mm nosník (nebo plášť minometné střely) střela z kanónu 35mm prostřelila TAKY a nepotřebovala by k tomu řešit problémy s energií. Pěšáka "oslepí" (nebo zabije) i pitomá kulka z útočné pušky, nebo střepina z granátu, na to nepotřebuješ 40 Kw laserové dělo. Když jde něco vyřešit efektivně s tím co je prozkoušené, není důvod to příliš kvapně nahrazovat neprozkoušeným systémem.

    Zároveň si myslím, že postavení prototipu laseru schopného sundávat satelity není zas tak vážný problém technický, jako spíš geopolitický a právní. Když by takový laser mohli loupnout na svém vlastním území hned za plot nějáké atomové elektrárny, která by plně pokryla jeho energetické potřeby (včetně ztrát způsobených průchodem atmosférou), samotný SYSTÉM střelby by už nebylo nemožné vyřešit.
    Je také pravda, že ze "Země" je střílení laserem poněkud neohrabané a ztrátové, ale například stroj X 49 (nebo 47? trochu se mi to plete, myslím to americké UAV, co dolétne až do kosmu na oběžnou dráhu), nebo v dohledné době britský Skylon u něhož je v technických parametrech psána nosnost nákladu víc než 10 TUN (o obou letounech tu jsou články) by ten problém docela kreativně obcházely. A za víc než stovku dní, po které mohou oba stroje zůstat na orbitě by měly MNOHO příležitostí sestřelit ozářením COKOLIV, co by si usmysleli. Jak bark sám podotknul, satelity nejsou pro laser zrovna příliš odolné cíle.

  • bark
    21:27 29.12.2012

    Poznámky:

    - Laser proti satelitu byste musel umístit na letoun nebo střílet na nebe bez mraků nebo inverze. Vojensky dost silné omezení. Účinný dostřel nynějších systémů v atmosféře nepřevyšuje 1000km.
    Nehledě na úhlovou rychlost a fakt, že byste musel střílet v okamžiku plus-minus pár stupňů kolem nadhlavníku. Připočtěte vlhkost a znečištění včetně refrakčních a reflexních vlastností atmosféry rostoucí se snižujícím se úhlem horizontu - které platí i pro laser. Střílet na satelit 40stupňů nad horizontem je plýtvání energií a musel byste vzít v úvahu tolik proměnných a mít tak složité modely vlastností atmosféry, že si raději celou věc rozmyslete.

    - já naváděl Maljutku na cíl. A není to nic jednoduchého. Zvláště by mne zajímal automatický systém, který by dokázal u jedoucího vozidla v terénu vyhodnotit, kde bude pokračovat, až vyleze zpoza terénní nerovnosti, aby ozářil opět stejné místo - to jako bude telepaticky hádat úmysl řidiče ? A co když pak pojede třeba bokem ? Nebo bude na bojišti tolik kouře a bude pršet či sněžit ? Výkon vaší zbraně půjde rapidně dolů.
    Proto se preferuje navádění po kabelu u pozemní výzbroje (Tow). Navádění po laseru mají letecké systémy, které tohle řešit nemusí (Hellfire). Extrapolací se dostanete k tomu, že i energetický laser jako hlavní zbraň bude trpět stejnými problémy jako PT rakety.

    Pancéřovaný cíl pak budete muset dost dlouho ozařovat - ostatně, zkuste si spočítat, kolik energie byste musel přenést na propálení ekvivalentu 700mm oceli u běžného tanku. Minimálně tolik, kolik energie přenese na plochu podkaliberní střela nebo kolik má kumulativní paprsek.Příslušná čísla jistě najdete a pak si porovnejte potřebný výkon laserové zbraně, aby dejme tomu do minuty propálila pancíř (tzn. několik set pulsů z laserové zbraně).

    Nehledě na fakt, že po první detekci laseru (kvůli Hellfirům a Vichrům) tank začne odpalovat aerosolové granáty... aerosol je pro laser téměř neprůhledný.

    - obrovský zájem společností, které tohle vyvíjejí je ten, že vědí, že se tyto systémy hodí k doplnění PVO krátkého dosahu. Žádné větší ambice nemají. Ani z principu mít nemohou - A ANI VÍC NENABÍZEJÍ. Také nejsou žádní pitomci a vědí, komu to nabízejí a za jakým účelem.

    - pořád mám pocit, že žijete ve světě StarTreku. Prostě dodnes neexistuje žádný účinný laserový systém - protože existuje atmosféra a zakřivení povrchu. Laser je koherentní světlo, nic více. Z toho plynou jeho vlastrnosti. Ve vesmíru - to by byla jiná. Ale na zemském povrchu se prostě musíte smířit s realitou.

    - na Apachi ta boule v předu je systém k použití kanonu (podobnou věc má i více vrtulníků). Jeho vyřazení by nic neřešilo, jen by přišel o možnost zaměření kanonu a vy byste dostal náklad z raketnic na svou hlavu. 99% kritických zásahů vrtulníků jsou rotory a ty jaksi laserem nepoškodíte. Důležitá avionika je v trupu - Apache, stejně jako jeho ekvivalenty (Rooivalk, Tiger, Ka-52, Mi-28 apod.) není žádné tintítko a navíc jsou u všech důležité systémy jsou zdvojeny a ukryty za panccířem.

    Bojový letoun - pokud jej totiž vůbec zaměříte - asi by vám napřed poslal nějaký HARM ke zrušení radaru, který pro zaměření laseru naprosto nezbytně potřebujete - a to v neustálém provozu. Jste snadný cíl.

  • Jan Grohmann
    09:05 27.12.2012

    Dobré ráno, jen pár nápadu k zamyšlení, jak se dá použít laser i o malém výkonu. Pokud chceme zničit vrtulník nebo nějaké bitevní letadlo, nemusíme propalovat jeho pancíř, ale stačí, když zasáhneme jeho životně důležitá a citlivá místa. Třeba zaměřovací systémy (U Apache to je zaměřovací pouzdro na čumáku) nebo třeba nesenou podvěšenou výzbroj. Výbuch výzbroje pak spolehlivě vyřadí celý stroj.

    Zaměřovací systém laseru dokáží zaměřit malou a rychle letící raketu, proč by to nemohlo jít u mnohem pomalejších cílů, jako jsou vrtulníky nebo bitevní letadla?

    Další využití je jako obrana proti satelitům, to je podle mě laser naprosto ideální zbraň. Tady se ale bavíme o jiných výkonech. Na druhou stranu, satelit není nijak zvlášť odolné zařízení.

  • Sunakashi
    01:02 27.12.2012

    na to jak se tady jakoby znalecky vyjadrujete "bez urazky" me udivuje ze prakticky neodpovidate na to na co reagujete

    ATL je trochu jina liga.... konkretne tento laser je na zbraňové stanici Oerlikon Revolver Gun jak se v clanku pise a ta rozhodne neni velka jako maly barak jak pisete vy....

    co se tyka te zive sily samozdrejme o zelenym laseru vim ale ten kdyz nezasahne oko nebo budete mit bryle proti tomuto laseru nema ucinek....ale rozhodne vas nespali nebo vam nezacne horet obleceni ze?

    co se tyka pouziti po tom az se to dostane realne do akce.. ty lidi co na tom delaji a ty vysledky co zverejnuji a to je dalsi vec kolik se tech presnych udaju vlastne dovime.... prece nedelaji na nejake nepouzitelne veci jde jen o miniaturizaci i kdyz tahle velikost uz je zcela dostacujici ted jde o vykon a zdroj pokud se jedna o mobilni system kdyz je na zakladne tak to pokryji

    klidne to muzou hodit na vzducholod myslim ze ty novodobe co se ted nasazuji by to zvladly kdyz si vemete ze by byli statycky ukotveny mohl by se proud dodavat primo...

  • bark
    10:53 26.12.2012

    Sunakashi - to máte problém v tom, že toto zařízení je velice energeticky náročné a ve své podstatě nemobilní. ATL se podařilo tak-tak narvat do Boeingu a umoňuje jen několik výstřelů.

    I toto zařízení je dost velké - koukněte se na fotky - vždyť je to malý barák závislý na přívodu proudu. Teoreticky jej lze naložit na pásové těžké vozidlo - ale co ten zbytek ? K tomu totiž - aby to bylo funkční jako celek - potřebujete 1 nebo 2 milimetrové střelecké radary, přehledový centimetrový radar a výpočetní jednotku. Celý komplet se vším všudy nebude menší, než PL baterie s raketami dnes.

    Skutečnost je asi taková, že to má efektivní dosah asi jako PL prostředky krátkého dosahu.

    Další problém jsou taktické možnosti vlastní ochrany. Laser může z principu fungovat jen ve smyslu - co vidím, to sejmu. Jenže konveční válčiště pracuje z 90% mimo optickou viditelnost - takže by vám 155mm houfnice apod. z tohoto zařízení udělaly během pár minut kupu šrotu na 40km.

    Toto zařízení samo musí být pečlivě chráněno, aby mohlo plnit svou úlohu - nesmí se prostě dostat do přímého boje. Pokud chcete podobné, byť konvenční, zařízení v akci - mrkněte se na Iron Drome.

    K tomu oslepení živé síly - na to nepotřebujete toto. Stačí zelený laser o pár wattech - v podstatě běžný systém.

    Ke světu StarTrek máte ještě daleko a i tam laser opustili ve prospěch částicových zbraní.

    Ono se traduje, že Rusové v roce 1969 použili proti Číňanům laserové zbraně - ale zřejmě jde o omyl a byly tam použity termobarické pumy.

    A k té stabilizaci - zkoušel jste někdy navádět opticky PT střelu na tank ? Já to viděl v relaitě. Stačí jen mírně zvlněný terén...střelu můžete bez problémů navést zpět na lost target. Laser musí cíl ozařovat znovu od začátku, aby něco propálil.
    Proč myslíte, že se Hellfire (nebo Vichr) používají především na vrtulnících - jsou naváděny laserem shora - a pozemní vojska používají SACLOS apod. (např. TOW) ? To, co tvrdíte, není vůbec technicky jednoduché.
    Proto se s tím počítá jen pro ochranu ze vzduchu, kde toto nehrozí.

    Je to pěkná věc - ale má velkou spoustu omezení technických i fyzikálních, takže může být pouze doplněk konvenční PRO/PVO.

  • Sunakashi
    12:46 25.12.2012

    myslite ze neni v moznostech giroskopu s optikou uzamceni daneho cile a tim kopirovani jeho presneho pohybu aby byl paprsek furt na stejnym fleku?

    co pneumatiky nemyslim ted na jedoucich ty by meli byt rychlejc propaleny nebo rovnou pres sklo na posadku... co pristroje daneho vozidla treba opticke pozorovaci nebo treba anteny na spojovacim nebo velitelskem voze pak uz je k nicemu ze...

    v neposledni rade musime rict ze tam kde maji nebo meli svoje zajmy zeme vlastnici tyto zbrane nemaji adekvatni ochranu proti temto zbranim a hlavne si nemyslim ze zverejnuji presne vykonostni a jine parametry



    a co ziva sila co udela s ocima takovy jeden zablesk ci kontakt s kuzi nebo oblecenim

  • Ultramarinus
    17:52 24.12.2012

    Jistě. Například proti tanku, nebo BVPčku takový laser prostě nemá šanci, pokud ten tank nebude usilovně (a stále stejnou stranou otočený) STÁT. Proti skutečně těžkým dělostřeleckým nábojům, nebo nedejbože kinetické munici nemá laser bodové obrany šanci a proto nemůže být těžištěm žádné protivzdušné obranné sítě, která má být schopná ochránit zájmovou oblast před vším.

    Videoukázka střelby laserem ATL na karoserii stojícího auta. I obyčejné nepancéřované celkem TRVÁ, než se propálí. Navíc je celkem oblíbené protiopatření na vozidlech, že při ozáření laserem odpálí zadýmovací granáty s reflexními mikročásticemi, které laseru nemálo "uberou sílu".
    http://www.youtube.com/watch?v=qfmEUqmgsK4

    Wiki informace o ATL (mimochodem je 100Kw, takže by měl být 2x silnější, než laser zde ve článku.
    http://en.wikipedia.org/wiki/Advanced_Tactical_Laser

    V současném stavu této techniky je to super na ničení UAVček, UCAVček, upoutaných vzducholodí a za optimálních podmínek i "lehčí" (tj méně "pancéřované") munice, ať už letící, nebo ležící a nastražené někde podél cesty.

  • Sunakashi
    17:01 24.12.2012

    Zkoušky vysokovýkonného laseru

    (MBDA)

    Společnost MBDA Germany dosáhla při střeleckých zkouškách svého vysokovýkonného laserového demonstrátoru výkonu 40 kW. Tento demonstrátor funguje na principu patentovaného vláknového laseru, jehož aktivní prostředí je tvořeno optickými vlákny. Při testech byla prokázána výborná funkčnost a účinnost laseru, který zničil v několika sekundách minometný granát či propálil 40mm ocelový plát.

    Díky této kampani, společnost MBDA Germany úspěšně navázala na předchozí série zkoušek zahájených v roce 2008. V roce 2011, se uvedená firma stala první v Evropě, jejíž vláknový laser dosáhl výkonu 10 kW s dobrou kvalitou paprsku. V reálných podmínkách prostředí byla prokázána schopnost sledování dynamických objektů na vzdálenost více než 2300 metrů a ve výšce až 1000 metrů.

    Vývoj laserového demonstrátoru je financován pomocí vlastních prostředků společnosti a částečně také německým vyzbrojovacím úřadem BWB (Bundesamt für Wehrtechnik und Beschaffung). Další testy laserového demonstrátoru se uskutečnily koncem září a též října letošního roku na zkušebním polygonu WTD 52 v Oberjettenbergu.

Stránka 1 z 2