Úspěšný test raketového demonstrátoru SN8 od společnosti SpaceX

Úspěšný test raketového demonstrátoru SN8 od společnosti SpaceX
Technologický demonstrátor SN8 / SpaceX (Zvětšit)

Společnost SpaceX minulý týden úspěšně otestovala raketový technologický demonstrátor SN8 (Serial Number 8). Test potvrdil životaschopnost zvolené koncepce budoucí kosmické lodě Starship a urychlovacího raketového bloku Super Heavy.

Starship a Super Heavy

Elon Musk, geniální obchodník, promotér, organizátor, vizionář a technik, se již od počátku založení SpaceX (2002) netají svými ambicemi vytvořit komerčně udržitelný dopravní systém pro lety Země ↔ Mars.

Po 18 letech firma SpaceX dosáhla řady úspěchů – provozuje částečně znovupoužitelné rakety Falcon 9, nejsilnější raketu současnosti Falcon Heavy, poslala astronauty do vesmíru v nové kosmické lodi Crew Dragon, vypustila již téměř 1000 satelitů konstelace Starlink a vyvíjí multifunkční kosmickou loď Starship.   

Ke kolonizaci Marsu je ale třeba nejen vyrobit kosmickou loď Starship schopnou při jednom letu přepravit desítky kolonizátorů a/nebo desítky tun materiálu, ale především vytvořit výrobní linku (výrobní systém) na tyto rakety – avšak postavit „stroje, které vyrábějí stroje“ je podle Muska o 1000 % složitější než postavit samotnou raketu.

Skutečnou sci-fi v případě SpaceX nejsou tedy rakety Falcon 9, Falcon Heavy nebo současné demonstrátory SN8 ale to, že Musk díky geniálním organizačním schopnostem dokázal z ničeho vybudovat pro tyto rakety výrobní systém. Pochopitelně, za značné technické pomocí lidí z NASA a za štědrých federálních a armádních dotací.

Výrobní středisko v texaském Boca Chica, kde vznikají demonstrátory SN8, údajně zvládne výrobu stovek lodí Starship a několika raketových zdvihačů Super Heavy. Každý plně znovupoužitelný raketový zdvihač Super Heavy může přitom na orbitu vynést desítky lodí Starship. Již nyní se počítá s pěti verzemi Starshipů, a to pro dopravu lidí, materiálu, vesmírný tanker, dále s verzí pro lety na Měsíc a verzí pro lety do hlubokého vesmíru.

Klíčovou technologií celého konceptu je vyvíjená schopnost tankování paliva ve vesmíru, a to nejen na oběžné dráze Země, ale i Měsíce, Marsu nebo jinde. NASA již několika firmám poskytla 370 milionů dolarů na vývoj systémů pro uchování a přečerpávání kryogenního paliva ve vesmíru. 


Test demonstrátoru SN8. Start v čase 01:48:00

Test SN8

V současné době SpaceX v rámci rodiny technologických demonstrátorů SN zkouší správnost zvolené koncepce a technologií. Test demonstrátoru SN8 ověřoval především zatížení celé konstrukce při letu v hustých vrstvách atmosféry, funkci raketových motorů a dodávek paliva, aerodynamické chování lodě při volném pádu atmosférou, a nakonec speciální přistávací manévr, kdy se SN8 překlopí z vodorovné do svislé polohy.

Test vyšel na výbornou a SpaceX si ověřila správnost počítačových simulací a funkčnost technických řešení. Pouze na konci testu došlo k selhání zásobování palivem a raketové motory neměly potřebný tah pro hladké přistání. Demonstrátor SN8 tak dopadl na přistávací plochu a explodoval. Starship má totiž dva nezávislé palivové systémy, velké nádrže pro let vzhůru a dvě menší nádrže pro přistávací manévr. Díky nízkému tlaku v metanové nádrži ale do motoru proudilo málo paliva. To bylo mimo jiné důvodem zelných plamenů na konci přistání, protože tekutý kyslík stále proudil do motorů Raptor, kde bouřlivě reagoval s mědí ve směšovací komoře.

Test šel mnohem lépe, než se očekávalo. V každém případě se také počítalo se zničením demonstrátoru – nový demonstrátor SN9 je již připraven. Před několika dny ale došlo k chybě na ukotvení SN9 a demonstrátor se naklopil a narazil do boční stěny montážní haly. Minimálně jedna horní aerodynamická plocha je poškozená a bude ji nutné opravit nebo vyměnit. V každém případě při trošce štěstí může k dalšímu letu SN9 dojít ještě do konce roku.

Současně se staví demonstrátor BN 1 prvního raketového stupně Super Heavy. První orbitální let tandemu Super Heavy / Starship je naplánován již během příštího roku. Celý komplet Starship / Super Heavy bude na výšku měřit 120 metrů, při průměru devět metrů a startovací hmotnosti 5000 tun. Komplet dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit až 150 tun nákladu.

Pochopitelně je třeba najít nejlepší řešení pro řadu technických překážek. V současné době konstruktéři SpaceX řeší především podobu přistávacích nohou a tepelnou ochranu kosmické lodě Starship.


Starship na Měsíci; větší foto / SpaceX

Zájem Pentagonu

O technologie SpaceX má velký zájem Pentagon. Se SpaceX úzce spolupracuje především americké letectvo a vesmírné síly – SpaceX již vynáší vojenské satelity a nabízí Pentagonu svou komunikační konstelaci Starlink. Nedávno také letectvo souhlasilo s tím, že pro vynášení vojenských satelitů lze využít již použité první raketové stupně Falcon 9.

Letectvo na základě Starship zvažuje vývoj raketového dopravního prostředku pro rychlou mezikontinentální dopravu lidí a materiálu v rámci planety Země. Starship (bez urychlovacího bloku Super Heavy) má dolet v rámci Země teoreticky až 8000 mil (12 800 km). Starship tak dokáže při startu z texaského Boca Chcia přistát do jedné hodin prakticky na jakémkoliv ostrově v Pacifiku. Takových letů lze během jednoho měsíce vypravit desítky. Will Roper, civilní náměstek pro vyzbrojování a logistiku letectva, například mluví o dopravě munice a paliva pro bojové letouny operující ze vzdálených ostrovů v Pacifiku.

„Přemýšlejte o přemístění 80 krátkých tun (72 000 kg), což je ekvivalent užitečné zátěže C-17, kamkoli na planetě za méně než hodinu,“ uvedl nedávno generál Stephen R. Lyons, šéf Transportního velitelství (Transportation Command) a vyzval, aby příslušní lidé v letectvu zkusili o přepravě materiálu „přemýšlet jinak“.

V každém případě, pokud mluvíme o raketovém doručování nákladu z bodu A do bodu B v rámci planety Země, operačně nasaditelná technologie (spolu s připraveným výrobním, logistickým, servisním a organizačním zázemím) je vzdálená více než deset let… což ale není rozhodně dlouhá doba. Ale demonstračních testů, kdy Starship vzlétne z Texasu a zkusí přistát někde na ostrově v Pacifiku, bychom se mohli dočkat již příští rok (pokud k tomu dají úřady povolení). Ostatně po úspěšné zkoušce z minulého týdne to rozhodně není nereálná představa.


Pro misi Artemis je již vybráno osmnáct astronautů

Artemis Accords

Lety do vesmíru na jedné straně mají v sobě kus romantiky a dobrodružství, na straně druhé zásadně ovlivňují výsledek velmocenské soutěže mezi Spojenými státy a Čínou.

Zejména americký projekt Artemis, tedy ustavení dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci, má demonstrovat vyspělost a lákavost (v nejširším slova smyslu) západního civilizačního okruhu. Ostatně k programu Artemis se přidala již řada zemí a institucí ‒ Evropská unie, Velká Británie, Kanada, Japonsko, Austrálie, Spojené arabské emiráty a Ukrajina. Všechny země podepsaly dokument Artemis Accords, který stanovuje pravidla při výzkumu Měsíce, včetně pravidel pro nakládaní se zdroji na Měsíci, Marsu nebo asteroidech.

Artemis Accords dokonce specifikuje vytvoření bezpečnostních zón (safety zones) na Měsíci (Marsu, asteroidech…) pro jednotlivé signatáře. V podstatě jde o první právní dokument řešící parcelování povrchu Měsíce pro signatáře. Postavení zemí, které nepodepíší Artemis Accords, jako je Rusko a Čína, není jasné. Navíc Čína má vlastní nezávislý a velmi ambiciózní program výzkumu Měsíce.

Navíc, kdo bude první na Měsíci nebo Marsu a vytvoří si tam potřebně robustní zázemí, nemusí k těmto vesmírným tělesům (doslova) pustit nikoho dalšího. Někteří ruští autoři již otevřeně mluví o tom, že na Měsíci nebo Marsu mohou v nedaleké budoucnosti Američané rozmístit systémy protivzdušné obrany (např. lasery) a vlastně si obě tělesa pro sebe a své spojence přivlastnit.

Zdroj: NSF, S&F

Nahlásit chybu v článku


Související články

Starlink: Revoluční satelitní datová síť pro armádu

Americký vizionář Elon Musk a jeho společnost SpaceX začíná pomalu budovat revoluční gigantickou síť ...

Americké letectvo otestuje satelitní konstelaci Starlink od SpaceX

Americké letectvo 8. dubna provede velké cvičení s cílem otestovat budovaný systém řízení boje ABMS ...

Pentagon chce vlastní infračervený Starlink

Americká vojenská Agentura pro rozvoj vesmíru SDA (Space Development Agency) udělila firmám L3Harris ...

SpaceX vyvine vojenskou raketu pro globální nákladní dopravu

Americké Velitelství pro dopravu USTRANSCOM (U.S. Transportation Command) společně se SpaceX ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • UnionPacific
    18:23 14.12.2020

    Keď už sa hovorí o lete na Mars, vie sa už ako sa astronauti dostanú k tomu jazeru vody 600 metrov pod povrchom ? Povezú vrtnú vežu v rakete ?
    A aký zdroj energie budú používať ? ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Keď už sa hovorí o lete na Mars, vie sa už ako sa astronauti dostanú k tomu jazeru vody 600 metrov pod povrchom ? Povezú vrtnú vežu v rakete ?
    A aký zdroj energie budú používať ? Solárne panely ? Postačí to ? A ako dlho tam budú musieť zostať kým budú Zem a Mars voči sebe znovu vo vhodnej vzdialeností ? Tiež 18 mesiacov ? A aký je minimálny počet členov posádky pre takú výpravu ?
    Skrýt celý příspěvek

    • darkstyle
      22:12 14.12.2020

      Začnem pekne od začiatku..

      Energiu tam bude dodávať projekt KILO..
      Kyslík si vyrobia pomocou KILA..
      Z Marťanskej atmosféry .

      Už teraz tam má ísť prvý experiment čo začne vyrábať ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Začnem pekne od začiatku..

      Energiu tam bude dodávať projekt KILO..
      Kyslík si vyrobia pomocou KILA..
      Z Marťanskej atmosféry .

      Už teraz tam má ísť prvý experiment čo začne vyrábať kyslík..

      Voda sa nachádza aj na povrchu za istých podmienok krátkodobo..
      Na polárnych čiapkach Marsu je však voda len pár desiatok metrov od povrchu..
      Skrýt celý příspěvek

      • UnionPacific
        16:15 15.12.2020

        KILO ? akože jadrový reaktor na Mars ? Dovolia vôbec úrady niečo také vziať do rakety ? A čo sa stalo s Muskovými vyhláseniami o solárnych paneloch ? To už neplatí ?

        KILO ? akože jadrový reaktor na Mars ? Dovolia vôbec úrady niečo také vziať do rakety ? A čo sa stalo s Muskovými vyhláseniami o solárnych paneloch ? To už neplatí ?

        • Taran
          01:00 19.12.2020

          Vzhledem k tomu že atomové reaktory ve vesmíru nejsou nového tak proč ne

          Vzhledem k tomu že atomové reaktory ve vesmíru nejsou nového tak proč ne

  • Takeda
    13:18 14.12.2020

    Tohle je asi tak stejně důležitý a přelomový jako let bratří Wrightů. Jen jim teda letadlo nevybouchlo :-D

    Tohle je asi tak stejně důležitý a přelomový jako let bratří Wrightů. Jen jim teda letadlo nevybouchlo :-D

    • Roland
      14:15 14.12.2020

      Tak to posuňme na Lilienthala - Wrightové to budou až přistane v pořádku

      Tak to posuňme na Lilienthala - Wrightové to budou až přistane v pořádku

    • Coldvel
      16:25 14.12.2020

      Wrightové to budou, teprve až se dostanou na oběžnou dráhu a zpět s lidskou posádkou. No zatím to vypadá, že my se dočkáme přistání na Marsu za našeho života, sice ne v termínu co ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Wrightové to budou, teprve až se dostanou na oběžnou dráhu a zpět s lidskou posádkou. No zatím to vypadá, že my se dočkáme přistání na Marsu za našeho života, sice ne v termínu co slibuje Musk, ale přece.
      Skrýt celý příspěvek

      • darkstyle
        22:16 14.12.2020

        Ale to už SpaceX tento rok spravil dva krát..

        Ak myslíš so Starshipom - to nebude až taký problém po tom ako ho dokončia -NASA už dávno zaplatila za vývoj životuudržiavacích ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ale to už SpaceX tento rok spravil dva krát..

        Ak myslíš so Starshipom - to nebude až taký problém po tom ako ho dokončia -NASA už dávno zaplatila za vývoj životuudržiavacích systémov..
        Skrýt celý příspěvek

    • dusan
      17:00 14.12.2020

      No dnes sú iné časy. V začiatku lietania sa redenej havárii hovorilo prístátie : )

      Dnes už nik neakcpeptuje riziká ako boli na začiatku kozmonautiky, kedy boli pre prvé lety do ...
      Zobrazit celý příspěvek

      No dnes sú iné časy. V začiatku lietania sa redenej havárii hovorilo prístátie : )

      Dnes už nik neakcpeptuje riziká ako boli na začiatku kozmonautiky, kedy boli pre prvé lety do kozmu i pristánia na Mesiaci stále pripravené dva prejavy u papalášov ... jeden oslavný a druhý smútočný ....

      Dnes sa už berie ako samozrejmosť, že sa kozmonauti vrátia živí a zdraví, i keď to stále v realite taká samozrejmosť nie je ....
      Skrýt celý příspěvek